EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST?"

Transkript

1

2

3 EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST? Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi Anotace Autoři popisují návrh projektu na vytvoření evropského informačního a clearingového centra, které by mohlo významně pomoci pro zjednodušení a urychlení vzájemného přeúčtování nákladů zas poskytnutou zdravotní péči mezi státy EU. Poskytovalo by informační podporu v oblasti sledování nákladů zdravotní péče a sledování její kvality na celém území EU, umožňovalo by porovnávat strukturu spotřeby a cen léků jako podkladů pro koordinaci lékové politiky v zemích EU, poskytovalo by prostředí pro bezpečný elektronický přenos citlivých zdravotnických dat a poskytovalo by certifikační služby pro zdravotnické profesionály. Zdá se, že tento mezinárodní projekt, původně navržený v České republice začne bez její účasti. Klíčová slova Evropská unie, evropská spolupráce, interoperabilita dat, čipové karty certifikační služby, zdravotní pojišťovny, přeshraniční spolupráce 1. Úvod Jedním z hlavních přínosů Evropské unie pro členské státy je zjednodušení volného pohybu osob stejně jako volného pohybu služeb. V oblasti zdravotnictví se to týká zejména mobility pacientů a zdravotnických profesionálů. Podle současně platných pravidel, je povinností každé země EU poskytnout akutní zdravotní péči občanům jiného členského státu za stejných podmínek jako občanovi vlastního státu. Teprve následně jsou obvykle náklady této péče přeúčtovány příslušné zdravotní pojišťovně pacienta z jiného státu. V oblastí přeúčtování nákladu za poskytnutou zdravotní péči v rámci EU se v současné době využívají národní centra, kdy vlastní přeúčtování je pomalé a nevyužívá se nejmodernějších informačních technologií. Zejména se zavedením evropského průkazu zdravotního pojištění bude ale nezbytností "přeúčtovací a informační centrum" na

4 90 J. Kofránek, J. Kubinyi Členský stát 1 Zdravotnické zařízení Zdravotnické zařízení Zdravotnické zařízení Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna 3 4 Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna 2 1 Zdravotnické zařízení Zdravotnické zařízení Zdravotnické zařízení Členský stát 2 Obr. 1 Současný stav. Poskytovatelé zdravotní péče posílají informace různým pojišťovnám, jednotlivé pojišťovny posílají informace různým poskytovatelům zdravotní péče. Jednotlivé zdravotní pojišťovny v různých členských zemích si posílají navzájem informace. V případě, že byla poskytnuta péče pojištěnci z jiného členského státu, poskytovatel zdravotní péče posílá informace o provedené péči své smluvní zdravotní pojišťovně (1), která potvrzuje a reviduje informace o poskytnuté péči (2), zdravotní pojišťovna posílá data ke odsouhlasení pojišťovně do jiného členského státu (3) a po potvrzení (4) je mezi oběma pojišťovnami provedena platba (5). Platba za poskytnutou zdravotní péči poskytovateli zdravotní péče za ošetření cizího pojištěnce je provedena příslušnou smluvní pojišťovnou. Od tohoto obecného modelu mohou existovat různé odchylky (např. platby mezi různými státy probíhají přes příslušná centra mezistátních úhrad, platby za zdravotní péči mezi některými členskými státy jsou upraveny mezistátními dohodami apod.). evropské úrovni vytvořit. Toto centrum by mohlo také zajišťovat interoperabilitu pro přenos zdravotnických dat mezi jednotlivými zdravotnickými systémy národních států EU (včetně možnosti uplatnění elektronických receptů). Další nezbytnou funkcionalitou, kterou je zapotřebí na evropské úrovni vytvořit je sběr příslušných zdravotnických informací pro mezinárodní porovnání (benchmarking), který v současné době není řešen.

5 Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum nechtěné dítě 91 Obr. 2 Vize. Komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami v každém členském státě bude probíhat přes příslušné rozhraní (interface) národního referenčního centra. Bude vytvořeno komunikační propojení příslušných národních center. Způsob, jakým budou komunikovat příslušná národní centra se pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče, formát předávaných dat, datová rozhraní apod. bude v národní kompetenci. Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum bude řešit automatizovaný převod formátu dat z jednoho národního prostředí do druhého, což urychlí mezistátní přeúčtovávání nákladů. V případě poskytnutí akutní zdravotní péče pojištěnci v jiném členském státě EU, poskytovatel zdravotní péče ověří pojistný vztah pojištěnce v domovské zdravotní pojišťovně (1).Zjistí přidělenou zdravotní pojišťovnu, které bude posílat účet. Informace o poskytnuté péči (účet za poskytnutou péči) jsou v jednotném národním formátu poslána do národního referenčního centra, které je po ověření syntaktické správnosti přepošle do přidělené pojišťovny (2). Přidělená pojišťovna účet validuje, ocení a reviduje (3). Pojišťovna poté předá uznaný účet k odsouhlasení domovské pojišťovně (4). Domovská pojišťovna dostane uznaný účet ve formátu svého národního rozhraní, převod dat z jednoho národního datového formátu do druhého zajistí Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum. Po odsouhlasení účtu domovská pojišťovna převezme finanční závazek. Úhrada finančního závazku bude realizována přes Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum. Podle okolností (daných smluvními vztahy) bude platba doručena buď příslušnému poskytovateli zdravotní péče (5) nebo příslušné pojišťovně (6), která provedla úhradu poskytovateli (7).

6 92 J. Kofránek, J. Kubinyi Obr 3 Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum (EZICC) může sloužit jako nástroj pro bezpečný přenos a uchovávání citlivých zdravotnických dat v datových skladech tím, že poskytne prostředí pro oddělení a opětovné propojení identifikačních a datových částí zdravotnické dokumentace oprávněným osobám. Informace se stává citlivou tehdy, pokud jsou informace o zdravotním stavu bezprostředně spojeny s identifikátorem osoby (ať již přímo, nebo prostřednictvím nějakého jednoznačného identifikátoru např. číslem sociálního pojištění). Pokud ale identifikátor osoby vhodným způsobem od zdravotnických dat "odstřihneme" a obě informace od sebe oddělíme, pak vlastní obsah lékařské dokumentace, který již není propojen s identifikátorem pacienta, přestává být přísně chráněnou informací o osobních datech. V nejrůznějších datových skladech (které nejsou součástí EZICC) budou skladována zdravotnická data, oddělená od svých hlaviček s identifikátorem pacienta. Jejich propojení bude uloženo v propojovací tabulce, která bude přístupná pouze přes příslušný portál Národního referenčního centra (národního portálu EZICC). Po autentikaci přístupu zdravotnického pracovníka či pacienta (tj. ověření zda má k dané dokumentaci přístup) se z chráněné propojovací tabulky zpřístupní příslušné klíče k dokumentům uložených v databázi, a dokumentace pacienta se na počítači propojí. Propojení mezi jednotlivými národními portály EZICC může zajistit též bezpečnost a interoperabilitu přesouvaných zdravotnických dat (např. automatický převod formátů elektronických receptů z jedné země do druhé).

7 Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum nechtěné dítě Český návrh evropského projektu Na konferenci ministrů zdravotnictví na Konferenci ministrů zdravotnictví, která se konala v Praze dubna 2004 byla z české strany (ve spolupráci ministerstva zdravotnictví a Univerzitou Karlovou) deklarována iniciativa na vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra, kde byla přijata se značným ohlasem dostala se dokonce do oficiálního komuniké, které ministři zdravotnictví podepsali. Tato idea byla následně projednávána na dalších evropských mezinárodních setkáních. Během krátké doby vznikl návrh pilotního projektu (1) a několik států již projevilo vůli zapojit se do jeho realizace. Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum bude využívat nejmodernější informační a komunikační technologie a bude se zabývat zejména (obr. 1-2): vzájemným přeúčtováním nákladů za skutečně poskytnutou zdravotní péči; přeúčtováním paušálních úhrad a to za důchodce a rodinné příslušníky osob zaměstnaných v jiném státě; řešením přeúčtování nákladů na zdravotní péči mezi národními zdravotními pojišťovnami v rámci smluv o vzdání se úhrad. Významná bude i možnost využití informačního a clearingového centra pro zajištění interoperability pro bezpečný přenos zdravotnických dat (zdravotnických záznamů, elektronických receptů apod.) obr. 3. Další významnou činností centra bude informační podpora v oblasti mezinárodních porovnání: nákladů zdravotní péče; kvality zdravotní péče; lékové politiky; Nabízí se i možnost využití centra pro certifikační služby. 3. Doma není nikdo prorokem Ze strany ministerstva zdravotnictví tento projekt získal podporu (2) dostal se i do připravené (a nerealizovaného návrhu základních tezí koncepce zdravotnictví z června 2004 (3) ). Návrh na vytvoření evropského centra se na evropské úrovni setkal s (pro jeho autory) až překvapivě kladným ohlasem. Dokonce se v jednu chvíli zdálo, že by koordinace pilotního projektu jeho vytvoření mohla být v Praze. Díky turbulentním změnám na ministerstvu zdravotnictví, však posléze tento návrh nedostal příslušnou politickou podporu. Nebylo ani

8 94 J. Kofránek, J. Kubinyi zažádáno o vyčlenění finančních prostředků pro jeho spolufinancování, které je nezbytné pro účast v evropských projektech. Ze strany řady informačních firem byl projeven zájem o účasti na tomto projektu, dokonce se hovořilo i o možnosti z financovat z české strany tento projekt z finančních prostředků komerční sféry v rámci programu PPP (public-private-partnership). I to však zatím nebylo ze strany současného vedení ministerstva zdravotnictví podpořeno. Zatím se rýsuje zahájení přípravné fáze pilotního projektu za účasti Slovenska, Řecka, Německa a Francie a možná i dalších zemí. Bez ČR. Prozatím Literatura 1. Kofránek, J., Zinek, P., and Sláma, P. Pilot project of European health care information and clearing centre Prague, Účelová publikace Ministerstva zdravotnictví České republiky. Dostupné na internetové adrese 2. Kofránek J.: Příprava vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra (EZICC). Závěrečná zpráva projektu MZd č.2/poj/mez/ lékařská fakulta UK v Praze, Praha, 17. února Josef Kubinyi: Základní teze reformy zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví ČR, červen Dostupné na internetové adrese Poděkování Práce na projektu a přípravě vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra, prováděné 1. lékařskou fakultou UK v Praze, byly podporovány účelovou dotací MZd: "Analýza základní funkcionality EZICC" čislo: MZD č.2/poj/mez/2004 MUDr. Jiří Kofránek, CSc. Oddělení biokybernetiky, Ústav patologické fyziologie 1. LF UK U nemocnice 5, Praha 2 tel:

9 OD PAPER-HEALTH K E-HEALTH (A ĚT?). INOVATIVNÍ ROLE INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V REFORMĚ ZDRAVOTNICTVÍ Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi Anotace Autoři poukazují na důležitou roli informačních a komunikačních technologií v refomě zdravotnictví. Navrhují vytvoření integrovaného zdravotnického systému v ČR. Poukazují přínosy informačních technologií pro řízení zdravotnictví a na mimořádnou pozornost, kterou rozvoji elektronického zdravotnictví věnuje Evropská unie. Zároveň poukazují na problematičnost českého návrhu zavedení papírových zdravotních knížek. Klíčová slova Elektronické zdravotnictví, e-health, čipová karta, interoperapilita, Evropská unie, zdravotní knížky 1. Úvod Reformy zdravotnických systémů dnes proběhly nebo probíhají v řadě vyspělých zemí. Nutnost reforem mimo jiné souvisí s rozvojem zdravotnických technologií, které nabízejí stále efektivnější (ale i nákladnější) diagnostické a léčebné postupy a svou náročností si vyžadují efektivnější alokaci finančních i lidských zdrojů a řešení problematiky jeho ufinancovatelnosti. Rozvoj informačních a telekomunikačních technologií na druhé straně nabízí možnost efektivnějšího řízení a fungování zdravotnictví jako celku. 2. Zdravotnické systémy Zdravotnické systémy můžeme rozdělit do dvou kategorií Státní zdravotnictví a Pojiśťovenské zdravotní systémy. V prvních z nich (obr. 1) hraje primární úlohu stát, který přes síť veřejných zdravotnických zařízení zajišťuje dostupnost zdravotní péče a prostřednictvím jediné Národní zdravotní pojišťovny zajišťuje distribuci vybraných prostředků zdravotního pojištění (které v tomto systému funguje spíše jako zdravotnická daň). Výhodou systému je vysoký stupeň solidarity a zajištění dostupné péče pro všechny občany, nevýhodou (díky jeho rozsáhlosti minimálním zpětným vazbám) je jeho značná těžkopádnost s následnými

10 Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 94 Role občana, pojišťoven a zdravotnických zařízenív systému Národnízdravotní služby Občan Pravidla Zdravotní pojišťovna Zdravotnické zařízení Úhrady Informace - Národní zdravotní pojišťění Řízení Spádové oblasti dlouhými čekacími dobami, nemožnost svobodného výběru zdravotnického zařízení díky spádovosti, značný korupční tlak na poskytování přednostní péče, pomalejší zavádění nových léčebných a diagnostických metod do praxe aj. Jeho prototypem je Národní zdravotní služba ve Velké Británii. V čisté podobě v tržních ekonomikách neexistuje, je vždy doplněn i prvky pojišťovenského systému a privátním zdravotnictvím určeným pro majetnější občany. Pojišťovenské zdravotní systémy (obr. 2) kladou hlavní důraz na pacienta, který si může vybírat mezi nabídkou zdravotních pojišťovenských plánů zdravotních pojišťoven, které mají nasmlouvánu příslušnou síť zdravotnických zařízení. Stát je zde především v roli arbitra a tvůrce pravidel. Tato pravidla obvykle stanovují, že určitá část základní zdravotní péče je obvykle hrazena solidárním způsobem, a další část péče je hrazena klasickým pojiš tovenských způsobem. Existuje však skupina "nepojistitelných" onemocnění (drahých a nehraditelnbých z klasického pojistného např. hemofilie) a proto stát svými pravidly zajišťuje (obvykle pravidly různých způsobů redistribuce pojistného i jinak) úhrady této péče. Ingerence státu způsobuje, že čistě pojišťovenský systém v čisté podobě opět neexistuje. V tržních ekonomikách je doplněn privátním zdravotnictvím a prvky Řźení Informace SYSTÉM STÁTNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ Obr. 1 Zjednodišené schéma systému státního zdravotnictví (Národní zdravotní služb) Role občana, pojišťoven a zdravotnických zařízení v pojišťovenském systému Občan Zdravotní pojišťovna Zdravotnické zařízení POJIŠŤOVENSKÝ SYSTÉM Obr. 2 Zjednodušené schéma pojišťovenského systému zdravotnictví

11 J. Kofránek, J. Kubinyi 95 Národní zdravotní služby (např. pro organizaci rychlé záchranné služby apod.). Role občana, pojišťoven a zdravotnických zařízení ve smíšeném systému V systémech zdravotnictví ve vyspělých zemích se obvykle kombinují oba přístupy a stále více se blíží typu smíšeného systému (obr. 3), kde, obdobně jako v čistě pojišťovenském systému, klíčová Občan Smlouvy, úhrady role patří občanovi, Zdravotní pojišťovna kterému jsou zprostředkovávány informace o Zdravotnické zařízení kvalitě a dostupnosti SMÍŠENÝ SYSTÉM zdravotní péče ve zdra- Informace Pravidla a informace Smlouvy, úhrady Informace Volný výběr Obr. 3 Ve smíšeném systému zdravotní péče klíčová role patří občanovi. Úspěšná realizace smíšeného systému předpokládávelké množství zpětnovazebných informačních toků, což by nebylo možné be uplatnění informačních a telekomunikačních technologií Pravidla a informace Informace votnických zařízeních /která se tak dostávají do konkurenčního tlaku/. Opět jako v pojišťovenském systému si může vybrat zdravotní pojišťovnu zdravotní pojišťovny soutěží o pacienta nabídkou různých zdravotních pojistných plánů. Je zde zdůrazněna rople státu, nikoli však jako přímého rozhodovacího a řídícího prvku ale spíše jako tvůrce pravidel (díky kterým je např. zajištěna nezbytná míra solidarity apod.)ai nezávislého zhromažďovatele a vyhodnocovatele informací. Na rozdíl od Národní zdravotní služby stát sám bezprostředně nevytváří síť veřejných zdravotnických zařízení, ale (ve spolupráci s příslušnými odbornými společnostmi) určuje pravidla jejího vytváření (např. pomocí nejrůznějších standardů), a zajišťuje veřejnou kontrolu vynakládaných prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Smíšený zdravotní systém tak zajistí dostatečnou míru zpětných vazeb (jako čistě pojišťovenský systém) pro efektivní řízení a zároveň i dostatečnou míru solidarity pro zajištění sociální soudržnosti. Vytvoření efektivního smíšeného zdravotního systému by nebylo možné bez pokroku v informačních technologiích. Tak např. by bez informačních technologií nebylo možné zavedení systémů pro porovávání kvality a nákladů. Při tomto porovnání je totiž nutné průběžně stanovovat na základě statistického šetření normu nákladů vzhledem k jednotlivým diagnostickým skupinám proto byly vyvinuty techniky DRG, které, jak se ukazuje, jsou velkým pozitivním přínosem pro úspěch reforem zdravotnictví ve vyspělých zemích (Rodriges, 2002).

12 Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 96 Informační technologie ve zdravotnictví umožní zprůhlednit financování zdravotnictví, vyhodnocovat kvalitu lékařské péče ve vztahu k nákladům a přinášet tak podklady k účelnější alokaci zdrojů. Ve zdravotnických informačních systémech je ale zároveň nutno zajistit ochranu osobních dat. Velký význam zde bude mít zavedení elektronických identifikátorů a implementace referenčního sdíleného a bezpečného rozhraní. Účinnost uplatnění informačních technologií ve zdravotnictví bude záviset nejen na technických a finančních předpokladech, ale i na příslušných legislativních změnách. Evropská unie si je vědoma klíčového významu zavádění informačních technologií do zdravotnictví a vypracovala akční plán zavádění informačních technologií do zdravotnictví (viz článek Kasala, Kofránka a Svačiny v tomto sborníku). 3. Informační technologie jako racionalizační nástroj reformy zdravotnictví Současné trendy informačních a telekomunikačních technologií přinášejí řadu nových možností pro zdravotnictví jak z hlediska zkvalitnění vlastního diagnostického a léčebného procesu, tak i z hlediska řízení zdravotnických zařízení, zprůhlednění a zefektivnění jeho financování. Rozvoj sítí i jejich propojení na mobilních zařízení, stoupající výkonnost hardwarových i softwarových prvků dávají teoretickou možnost toho, že zdravotníci mohou mít k dispozici výkonné informační systémy přístupné kdykoli a kdekoli s vysokou mírou bezpečnosti. Krom dostatečných finančních zdrojů je hlavním problémem vytvoření takových softwarových nástrojů, které by zdravotníkům umožnily tyto potenciální možnosti využít. Efektivní uplatnění nových informačních technologií ve zdravotnictví ale není pouze otázka vědeckotechnického vývoje či dostatku finančních zdrojů, ale i příslušných změn v oblasti legislativy, struktury exekutivního řízení i způsobů financování zdravotnických činností Přínos informačních technologií pro vlastní lékařskou praxi Urychlení přístupu k relevantním informacím díky informačním nemocničním systémům, usnadnění přenosu a sdílení dat o pacientech (včetně uplatnění telemedicínských aplikací) a uplatnění informačních technologií v moderních lékařských přístrojích přinášejících nové diagnostické možnosti výrazně zkvalitňují vlastní lékařskou péči. Ale nejenom to vhodné využití informačních a komunikačních technologií může i vlastní zdravotnický provoz zlevnit (např. díky omezení zbytečně opakovaných vyšetření, snížení čekacích dob na vyšetření či zlep-

13 J. Kofránek, J. Kubinyi 97 šení diagnostických možností, které vedou ke snížení počtu ošetřovacích dnů apod.) Přínos informačních technologií pro řízení zdravotnictví Nyní provozované zdravotnické informační systémy zatím kladou důraz na zpracování lékařských informací, méně již na zpracování informací ekonomických. Management tak často nemá aktuální podklady pro operativní i koncepční řízení. Informačních systémy často neumožňují průběžné vyhodnocování nákladů a zisků jednotlivých nemocničních oddělení či léčby jednotlivých onemocnění, chybí zejména takové údaje, které by umožnily posuzovat kvalitu lékařské péče vzhledem jejím nákladům v porovnání se statistickými údaji okolních regionů a celého státu. Objektivní (statisticky zpracované) údaje o kvalitě lékařské péče jednotlivých zdravotnických zařízení jsou také důležitou informací pro pacienty i motivujícím kritériem pro zdravotnická zařízení. Krom toho, pokud bude mít každý občan přístup k údajům o účtovaných nákladech jeho léčení, zamezí se tím neoprávněně účtovaným nákladům. Důležité je, že informační technologie umožní průběžnou kontrolu nákladů a finančních toků a mohou tak přispět ke zprůhlednění financování zdravotnictví. Možnost objektivního porovnávání kvality lékařské péče v porovnání s jejími náklady (jak ve vztahu k jednotlivým zdravotnickým zařízením, tak ve vztahu k jednotlivým skupinám onemocnění) je jedním z důležitých kritérií, podle kterých je možné na celostátní úrovni restrukturalizovat síť zdravotnických zařízení a optimalizovat pravidla financování zdravotní péče. Právě proto jsou informační a komunikační technologie výrazným racionalizačním nástrojem reformy zdravotnictví a, jak ukazují zkušenosti řady členských státu EU, jsou i jedním z klíčových předpokladů jejího úspěchu Od nemocnic k regionům, od regionů ke státu Pokud jsou informace o pacientech, o zdravotnických výkonech, o ekonomických nákladech apod. předávány a uchovávány v bezpečném síťovém prostředí nemocničních informačních systémů, je ochrana osobních dat zajištěna vlastním síťovým prostředím nemocnice a o zabezpečení kompatibility ukládaných a přenášených formátů dat se stará výrobce příslušného nemocničního informačního systému. Složitější situace vzniká v případě, kdy chceme zdravotnické (a příslušné návazné ekonomické) informace přenášet mimo toto prostředí. Pak je kompatibilita datových formátů a především ochrana citlivých osobních dat ve

14 Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 98 zdravotnických informačních systémech nezbytnou podmínkou jejich funkčnosti. Nelze proto například bez odpovídajícího zabezpečení ochrany před neoprávněným přístupem sdílet lékařské informace na webových serverech. V současné době je informační systém v rezortu zdravotnictví roztříštěn do mnoha center a rezortní projekty probíhají nekoordinovaně. Dochází k duplikování datových vstupů a zejména k vícenákladům při technickém a personálním zabezpečení a při realizaci licenční politiky. Aby bylo možné výhod informačních technologií využít, je nutno zdravotnické informační systémy postupně propojit a v rezortu zdravotnictví vytvořit integrovaný zdravotnický informační systém. INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM Kraje IZIS Externí projekty DRG e-precribing ÚZIS Zdravotnické a hygienické registry, PACS, Identifikace a autorizace zdravotnického profesionála Identifikace a autorizace pojištěnce (elektronický identifikátor) Certifikace (elektronický podpis) Bezpečné rozhraní Bezpečná komunikace Datový standard ICT standard ambulancí LÉKY SLUŽBY Registr nelékařů PODPORA Registr lékařů Registr pojištěnců Pojišťovny Ostatní zdrav. subjekty Pacient IZIP Obr. 4 Integrovaný zdravotnický informační systém 3.4. Integrovaný zdravotnický informační systém IZIS Centrem pro rezortní informační politiku by podle naši představy mělo být Národní referenční centrum, které bude jednak datovým centrem pro poskytování informací o poskytnuté zdravotní péči zejména v oblastí lůžkové péče (podpora úhrad pomocí DRG), lékové politice včetně elektronického receptu (eprecribing), registrech pojištěnců, zdravotníků a také centrem pro poskytování služeb rezortním projektům zejména v oblasti : Identifikace a autorizace zdravotnického profesionála.

15 J. Kofránek, J. Kubinyi 99 Identifikace a autorizace pojištěnce (elektronický identifikátor pojištěnce čipová karta) Elektronického podpisu Vytvoření bezpečné rozhraní pro oddělení osobních údajů od citlivých dat. Zabezpečené komunikace Podpory nejrůznějších datových standardů pro přenos zdravotnických informací 3.5. Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum V oblastí přeúčtování nákladu za poskytnutou zdravotní péči v rámci EU se v současné době využívají národní centra, kdy vlastní přeúčtování je pomalé a nevyužívá se nejmodernějších informačních technologií. Zejména se zavedením evropského průkazu zdravotního pojištění bude nezbytností vytvoření centra na evropské úrovni. Další nezbytnou funkcionalitou je sběr informací pro mezinárodní porovnání, který v současné době není řešen. Pro informační podporu v oblastí zdravotnictví a zrychlení a zkvalitnění režimu úhrad v rámci smluvních států se v současné době na evropské úrovni připravuje projekt vytvoření Evropského zdravotnického informačního a clearingového centra. Podporujeme snahy aby se Česká republika do tohoto programu aktivně zapojila (této problematice je věnován další článek v tomto sborníku). Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum bude využívat nejmodernější informační a komunikační technologie a bude se zabývat zejména: vzájemným přeúčtováním nákladů za skutečně poskytnutou zdravotní péči; přeúčtováním paušálních úhrad a to za důchodce a rodinné příslušníky osob zaměstnaných v jiném státě; řešením přeúčtování nákladů na zdravotní péči mezi národními zdravotními pojišťovnami v rámci smluv o vzdání se úhrad. Další významnou činností centra bude informační podpora v oblasti: sledování nákladů zdravotní péče; kvality zdravotní péče; a lékové politiky; možnost využití centra pro certifikační služby Elektronický identifikátor pojištěnců a zdravotnických profesionálů

16 Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 100 Čipová karta pojištěnce elektronická identifikace pojištěnce klíč k lékařské dokumentaci klíč osobního přístupu k informacím o čerpání zdravotní péče (osobní účet pacienta pro kontrolu účtovaných položek) zápis o provedených platbách limitovaných příspěvků elektronické recepty Obr. 5 Čipová karta jako elektonický klíč k informacím Jedním ze stěžejních racionalizačních prvků reformy bude využití informačních technologií a s tím souvisejících elektronických identifikátorů (čipových karet) pro zdravotnické profesionály i pojištěnce. Elektronické identifikátory slouží především pro identifikaci jejich nositele v síťovém prostředí zdravotnických informačních systémů. Zdravotnický profesionál pomocí své identifikace čipovou kartou získá příslušná oprávnění k nahlédnutí a zápisům do elektronicky vedené zdravotnické dokumentace. Tuto dokumentaci může s využitím příslušných klíčů uložených na čipové kartě elektronicky podepisovat. Elektronické identifikátory získá i každý pojištěnec na základě příslušných dohod v EU bude nutné roku 2008 každého občana vybavit elektronickým průkazem zdravotního a sociálního pojištění. Elektronický identifikátor pojištěnce bude v prvé řadě sloužit jako průkaz zdravotního pojištění, opravňující pojištěnce čerpat zdravotní péči v rámci EU bude např. využíván v navrhovaném Evropské zdravotnickém informačním a clearingovém centru pro ověření pojistného vztahu. Krom toho v našem systému bude elektronický identifikátor sloužit i jako přístupový klíč k elektronicky uložené lékařské dokumentaci, dále bude využit jako klíč osobního přístupu k informacím o čerpání zdravotní péče (účet pacienta v pojišťovně pro kontrolu účtovaných položek).

17 J. Kofránek, J. Kubinyi 101 Důležitou roli bude hrát pro evidenci o provedených platbách limitovaných příspěvků a jako nosič informací při elektronické preskripci léků a zdravotnických prostředků. 3.7 Evropská cesta Vzhledem k důležitosti informačních technologií jako nástroje pro efektivní reformu zdravotnického systému není divu, že orgány Evropské unie na různých úrovních těmto technologiím věnují velkou pozornost a prosazují její co nejrychlejší uvádění do praxe - hovoří se o rozvoji tzv. služeb elektronického zdravotnictví: e-health. Podle navrhovaných doporučení Evropské komise by do konce roku 2006 měl každý členský stát Evropské unie měl rozpracovat národní a regionální plán zavádění služeb e-health. Pozornost by měla být věnována především interoperabilitě a využívání elektronických zdravotních záznamů. Do konce roku 2006 by členské státy ve spolupráci s Evropskou komisí měly vypracovat společné evropské postupy pro elektronickou identifikaci pacientů. Měli by se vzít v úvahu zkušenosti v zavádění Evropské karty zdravotního pojištění a zkušenosti se zaváděním elektronických identifikátorů v dalších oblastech. Do konce roku 2006 by měly být vypracovány standardy interoperability pro elektronicky předávaná zdravotnická data. Zároveň by se měl podpořit rozvoj příslušné infrastruktury s využitím fixních a mobilních širokopásmových internetových připojení. Služby e-health by měly podpořit mobilitu pacientů (a interoperabilitu příslušných dat) nejen v rámci zdravotnických zařízení jednotlivých členských států, ale i celé Evropy. Měly by usnadnit poskytování zdravotní péče (a její úhrady) po celém území Evropské unie. Do roku 2008 by měla být všeobecně zavedena Elektronická čipová karta zdravotního pojištění. Česká cesta: paper-health místo e-health? Návrh koncepce zdravotnictví předložený současnou ministryní zdravotnictví k celonárodní diskusi před informačními technologiemi preferuje povinné zavedení papírových zdravotních knížek. Milada Emmerová píše: "Namísto samoúčelných informačních technologií je kladen v koncepci důraz na skutečný kontakt a spolupráci praktického lékaře s novou rolí a pacientem. Pacientovi při této spolupráci stačí výrazně levnější alternativa k čipové kartě v podobě zdravotní knížky. Pacient si tedy nemusí pořizovat nákladnou technologii na čtení čipových karet nebo se vystavovat riziku zneužití jeho osobních údajů z různých důvodů či komerčních zájmů."

18 Od paper-health k e-health (a zpět). Inovativné role informačních technologií 102 Paní ministryně a její poradci zřejmě vůbec nepochopili význam čipových karet jako klíče k datům uložených v datových skladech. "Nákladnou technologii pro čtení čipových karet" si nebude potřebovat pořizovat pacient, ale lékař. Ten pak bude do papírové knížky ručně přepisovat data, která má stejně obvykle uložena v elektronické podobě v počítači. Spoléhat jen na papír je ale ošidné. Zdravotní knížka se může (i se záznamy) ztratit. Navíc, ve zdravotní knížce jsou průběžně zapisována veškerá zdravotnická data, která jsou někdy obtížně chráněna před nepovolanými zraky (na rozdíl od elektronicky uložené dokumentace, kterou lze rozčlenit na části s různými přístupovými právy). Autor tohoto článku s tím má své zkušenosti. Zdravotní knížky totiž nejsou vynálezem naší nové ministryně. Existovali již v Československé lidové armádě a pokud v nich byly třeba údaje o výskytu pohlavní choroby včetně vylíčení osob a míst podezřelých pohlavních styků (" jmenovala se Květa a bylo to za kasárenským barákem"), bylo třeba tuto upovídanou papírovou dokumentaci chránit před zvědavými zraky nepovolaných. Autor jako vojenský lékař v době výkonu základní vojenské služby musel velmi pečlivě schovávat některé zdravotní knížky před svými "lapiduchy" v trezoru. Kam je ale bude schovávat Emmerová? Literatura 1. Kasal, P., Kofránek, J., Svačina, S.: Výzkumné projekty zdravotnické informatiky v kontextu úkolu EU. Ibid. (v tomto sborníku) 2. Rodrigues J.M., Paviot B. T., Martin C.: DRG information system, healthcare reforms and innovation of management in the western countries during the 90s: where are the key success factors? CASEMIX, Vol. 4, (1), 2002, s Součková, M., Kofránek, J., Čížek, J., Felix, O. Co umožní uplatnění informačních technologií ve zdravotnictví Agentura Action M. Medsoft' Součková, M., Kofránek, J., Čížek, J., Sláma, P. Informační technologie v reformě zdravotnictví Praha, Agentura Action M. Medsoft' MUDr. Jiří Kofránek, CSc. Ústav patologické fyziologie 1. LF UK U nemocnice 5, Praha 2 tel:

19 SYSTÉMOVÝ POHLED NA ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DŮLEŽITÉ VÝCHODISKO JEHO REFORMY Jozef Kubinyi, Jiří Kofránek Anotace Autoři prezentují svůj pohled na základní prvky koncepce reformy zdravotnictví, která vychází ze systémového pohledu na zdravotnictví jako východiska k návrhu reformních kroků, Snaží se navrhnout obecný pružně regulovatelný model systému zdravotnictví, který by mohl být využíván dlouhodobě a jehož struktura by se při změnách politické reprezentace nemusela zásadně měnit, u kterého by se mohly měnit pouze hodnoty jednotlivých parametrů obdobně, jako se při změnách vládní orientace pozměňují daňové kvóty. Hlavním cílem autorů byl návrh systémových reformních kroků směřujících k vytvoření finančně stabilního zdravotnického systému při zachování dostupné a kvalitní zdravotní péče pro všechny občany. Klíčová slova Reforma zdravotnictví, e-health, financování zdravotníctví, systémový přístup 1. Úvod Dnes v podstatě existuje všeobecná shoda na tom, že české zdravotnictví se v současné době nachází v bodě, kdy se změna tedy reforma systému jeví jako nezbytná pro zachování alespoň stávající funkčnosti a dostatečné financování systému s ohledem na ekonomické možnosti zdrojů, které jsou či mohou být k dispozici. Diskuse na toto téma se tak účastní prakticky každý, hovoří se jak o problémech nemocnic, tak ambulancí a zdravotních pojišťoven, lékárníků a distributorů léků, fungování pohotovostních služeb atd. Téma je bohužel v poslední době silně zpolitizované a často se přitom jednostranně vytrhují jen některé dílčí aspekty a v politických prohlášeních se nezřídka nabízejí na první pohled zdánlivě jednoduchá řešení složitého problému. Přitom málokde platí tolik jako ve zdravotnictví, že vše souvisí se vším a systém zdravotnictví je proto nutné řešit jako celek. Reformní kroky musí být vyvážené a nesmí sloužit jen jako jednostranné prosazení některých politických cílů. To ovšem vyžaduje obecnou politickou shodu na základních racionálních principech jeho struktury a funkce tak, aby reformovaný zdravotnický systém byl natolik pružný, že změna politické orientace se projeví pouze ve změně nasta-

20 Systémový pohled na zdravotnioctví jako důležité východisko jeho reformy 104 vení některých jeho parametrů (např. v novém stanovení poměru mezi rozsahem solidárně a individuálně hrazené péče) a nikoli celkovou změnou jeho struktury. Autoři zde navazují na intenzívní tříměsíční týmovou práci interdisciplinárního kolektivu pracovníků Ministerstva zdravotnictví ČR, odborníků z akademické sféry, z odborné společnosti biomedicínského inženýrství, ze společnosti pro kybernetiku a informatiku, expertů ze zdravotnické a ekonomické praxe a expertů Světové banky. Práce probíhaly v létě loňského roku, kdy jeden z autorů vykonával funkci ministra zdravotnictví ČR (a posléze v mnohem mírnějším tempu pokračovaly v akademickém prostředí Univerzity Karlovy). Autoři tohoto článku proto děkují všem, kteří svou prací i kritickými poznámkami přispěli k formulaci základních tezí koncepce systému zdravotnictví ČR jejichž plné znění je mimo jiné dostupné na internetové adrese Autoři si jsou vědomi toho, že řada námětů může vyvolávat diskusi a byli by rádi, kdyby tento materiál tuto věcnou diskusi pomohl vyvolat. Autoři proto budou vděčni za jakékoliv připomínky, které můžete zasílat na adresu: nebo Na výše uvedených internetových stránkách 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy případně můžeme tuto diskusi moderovat. 2. Problémy současného stavu Klíčovými problémy současného stavu, které nová koncepce systému zdravotnictví musí vyřešit jsou: 1. Objektivně se zvyšující nároky na zdroje v důsledku zvýšených výdajů vlivem stárnutí obyvatelstva, zvyšující se nemocností, zaváděním nových technologií, úpravami DPH, úhradami neodkladné péče v cizině, zvyšováním platů ve zdravotnictví. 2. Nedostatečné zdroje pro stávající rozsah hrazené péče (91,4% - nejvíce ze všech států OECD) a jejich problematické přerozdělování mezi zdravotní pojišťovny neakceptující rozdílnou nákladnost jednotlivých věkových skupin a kompenzaci velmi nákladných případů při nerovnoměrné zátěži obyvatel (na spoluúčasti se nejvíce podílejí důchodci a chronicky nemocní). 3. Problematické rozdělování finančních prostředků zdravotními pojišťovnami poskytovatelům zdravotní péče: a. hradí se nadbytečná péče (provedená opakovaně a to jednak z důvodů nedostupnosti výsledků předchozích vyšetření a jednak účelovým chováním poskytovatelů nebo pacientů); b. nasmlouvávají se nadbytečné kapacity poskytovatelů zdravotní péče;

EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST?

EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST? EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST? Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi Anotace Autoři popisují návrh projektu na vytvoření evropského informačního a clearingového

Více

OD PAPER-HEALTH K E-HEALTH (A ZPĚT?). INOVATIVNÍ ROLE INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V REFORMĚ ZDRAVOTNICTVÍ

OD PAPER-HEALTH K E-HEALTH (A ZPĚT?). INOVATIVNÍ ROLE INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V REFORMĚ ZDRAVOTNICTVÍ OD PAPER-HEALTH K E-HEALTH (A ĚT?). INOVATIVNÍ ROLE INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V REFORMĚ ZDRAVOTNICTVÍ Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi Anotace Autoři poukazují na důležitou roli informačních a komunikačních

Více

CO UMOŽNÍ UPLATNĚNÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ. Marie Součková, Jiří Kofránek, Jiří Čížek, Ondřej Felix

CO UMOŽNÍ UPLATNĚNÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ. Marie Součková, Jiří Kofránek, Jiří Čížek, Ondřej Felix CO UMOŽNÍ UPLATNĚNÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Marie Součková, Jiří Kofránek, Jiří Čížek, Ondřej Felix Anotace Informační technologie ve zdravotnictví přinášejí řadu nových možností jak

Více

Registry ve zdravotnictví

Registry ve zdravotnictví Registry ve zdravotnictví Jiří Kofránek Laboratoř biokybernetiky ÚPF Univerzita Karlova v Praze -1. lékařská fakulta Registry globálně přístupné databáze Informace Pravidla a informace ZP ZP ZP ZP občané

Více

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

SYSTÉMOVÝ POHLED NA ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DŮLEŽITÉ VÝCHODISKO JEHO REFORMY

SYSTÉMOVÝ POHLED NA ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DŮLEŽITÉ VÝCHODISKO JEHO REFORMY SYSTÉMOVÝ POHLED NA ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DŮLEŽITÉ VÝCHODISKO JEHO REFORMY Jozef Kubinyi, Jiří Kofránek Anotace Autoři prezentují svůj pohled na základní prvky koncepce reformy zdravotnictví, která vychází

Více

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz TEZE ROZVOJE ehealth V ČESKÉ REPUBLICE ABSTRAKT České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712 www.ehealthforum.cz Abstrakt, strana 2 (celkem 5) Motto:

Více

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 OBSAH Top 10 opatření Zefektivnění financování zdravotnictví Léky a zdravotnické prostředky Reálná konkurence pojišťoven a poskytovatelů

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 31. května 2012 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

Základní aspekty návrhu koncepce systému zdravotnictví ČR

Základní aspekty návrhu koncepce systému zdravotnictví ČR Základní aspekty návrhu koncepce systému zdravotnictví ČR Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi, Karel Pustelník, Petr Sláma Úvod Návrh základních tezí koncepce systému zdravotnictví ČR je výsledkem intenzívní

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Tomáš Julínek Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001 Zvýraznění role občana Zdravotnická zařízení realizují nabídku v konkurenčním prostředí Zachování

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Elektronické služby VZP ČR Ing. Radek Papp vedoucí projektu Klienti VZP ČR v číslech Obsluha velkého množství klientů vyžaduje moderní a kvalitní nástroje Počet obyvatel ČR (březen 2007) 10 306 700 Počet

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů,

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, podpora dostupnosti a kvality péče zdravotní a sociální, bezpečnost

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část 67a Zpracováním

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 30.8.2011

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 30.8.2011 Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 30.8.2011 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011 Reformní kroky MZ ČR Leoš Heger, květen 2011 Vývoj příjmů a nákladů systému mld. Kč mld. Kč Legislativní témata Zlepšení legislativního rámce poskytování zdravotních služeb (def. lege artis) Definování

Více

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ing. Radek Papp vedoucí projektu O registrech obecně Registry mají sloužit lidem, nikoliv lidé registrům Registry jsou databáze a souhrny údajů Sbírat

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth Ing. Vladimír Petrů, CSc ředitel odboru informačního systému Ing. Zdeněk Hanáček vedoucí oddělení rozvoje IS 1 Obsah 1. O Zdravotní pojišťovně ministerstva

Více

Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Proč v IPVZ? zachování kontinuity (projekt Vývoj a ověřovací provoz klasifikačního systému

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

IZIP Elektronická zdravotní knížka

IZIP Elektronická zdravotní knížka IZIP Elektronická zdravotní knížka Emergentní dataset v Elektronické Zdravotní Knížce - Mobilní data pro život KTTP a IZIP MUDr. Pavel Trnka, Mgr. Lukáš Bil Systém IZIP Elektronická Zdravotní Knížka Systém

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem

Více

Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014. Ing. Iva Merhautová, MBA

Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014. Ing. Iva Merhautová, MBA Role ICT v sociálních službách 7. dubna 2014 Ing. Iva Merhautová, MBA Elektronizace služeb Elektronizace služeb obecně je prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů služeb a péče, plátců

Více

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče ing. Petr Nosek, MZČR INMED, 22.11.2012 Řešení kontrol a přehledů péče ze strany plátce, poskytovatele a pacienta. Co je nejefektivnější?

Více

Předávání informací ve zdravotnictví

Předávání informací ve zdravotnictví Internet ve státní správě a samosprávě Předávání informací ve zdravotnictví MUDr. Tomáš Mládek Člen správní rady ČNFeH Výkonný ředitel IZIP Hradec Králové, 7. dubna 2008 Jak dochází k předávání informací

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Ing. Helena Rögnerová Ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, MZ ČR Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči od roku 2000 Vývoj nákladů zdravotních

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Kraj Vysočina MUDr. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina, lídr kandidátky ČSSD pro krajské volby 2012

Kraj Vysočina MUDr. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina, lídr kandidátky ČSSD pro krajské volby 2012 Kraj Vysočina MUDr. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina, lídr kandidátky ČSSD pro krajské volby 2012 10 Komise pro zdravotnictví RAK ČR začátky fungování rozpačité, strukturu komise se podařilo stabilizovat

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Zdravotní pojištění a poskytování zdravotní péče při cestách po EU Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad od 1.1. 2002 styčnou institucí (tzv. liaison body) pro oblast dávek

Více

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva Ekonomika Úvod do světa práce Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice Aktuální stav přípravy Národní strategie elektronického zdravotnictví v České republice 17. září 2014 Malostranský palác, Praha Konference ICT ve zdravotnictví Ing. Martin Zeman Oddělení poradců a strategií

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR Leoš Heger, Praha 24. 11. 2010 PROBLÉMY spokojenost pacientů / zdravotníků napětí mezi zdroji a objemem péče chování pacientů v mezních stavech implicitní

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ PŘIPRAVENÉ REFORMNÍ KROKY Hlavní pilíře reformy Definice nároku pacienta a vytvoření úhradových standardů Definování správného postupu při poskytování péče Kontrola vstupu nových

Více

Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení

Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení Ing. Svetlana Drábková konzultant pro oblast zdravotnictví email: drabkova@datasys.cz Základní fakta o společnosti DATASYS Společnost

Více

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví Ing. Svatopluk Beneš SMS spol. s r.o. NIS Vysoké Tatry 2007 Trendy: Integrace zdravotní péče Současné nemocniční systémy již nejsou dostačujícím řešením ve velkých

Více

poskytovatele zdravotnických služeb Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky

poskytovatele zdravotnických služeb Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky Mezirezortní koordinační výbor pro podporu zavedení ehealth

Více

Problémy, které se dlouhodobě neřešily

Problémy, které se dlouhodobě neřešily ZDRAVOTNICTVÍ v ČR Jeden z nejlepších a nejdostupnějších systémů v Evropě a na světě Široké pokrytí nároků občanů garantované Ústavou čl. 31 Nejmodernější technologie Vysoce kvalifikovaný personál 2 Problémy,

Více

Legislativní novinky pro r. 2011

Legislativní novinky pro r. 2011 Legislativní novinky pro r. 2011 Leden 2011 - Návrh zákona, kterými se mění: 1. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 2. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR R. Vyzula 12.10.2015 Právní postavení českého lékaře 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.11.2004 73 Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Účelem této aktuální informace (AI) není

Více

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 CESTY K REALIZACI STŘEDOVÉHO MODELU I. Definice a plošné zajištění solidárně hrazené péče. II. Třístupňová garance péče. III. Řízená péče.

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY 1.Kdo má povinnost platit si zdravotní pojištění? a) Každý občan ČR b) Jen dospělí ve věku od 18 do 65 let c) Pouze lidé zaměstnaní na hlavní pracovní poměr d) Jen

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Opatřen ení v daňov ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Nejbližší aktivity Přehled vybraných daňových příjmp jmů STÁTN TNÍHO ROZPOČTU v mld. Kč 2006 2007

Více

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Koncept úhrad v roce 2016 Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015 2016) + 7,4

Více

www.galenis.cz Elektronická zdravotní dokumentace pacienta a proč Galenis?

www.galenis.cz Elektronická zdravotní dokumentace pacienta a proč Galenis? www.galenis.cz Elektronická zdravotní dokumentace pacienta a proč Galenis? Některé aspekty a otazníky kolem budování ehealth v ČR a některé odpovědi, které s budováním ehealth a elektronickou zdravotní

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji

Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Aktuální stav a perspektivy v oblasti plánování a financování sociálních služeb Hradec Králové, 21. 6. 2012 1 Víceleté

Více

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zorný úhel Ministerstva financí nové atributy veřejných financí Fiskální udržitelnost veřejných

Více

Financování zdravotních služeb a zdravotní pojištění Postavení a motivace subjektů Ladislav Friedrich generáln lní ředitel OZP červen 2004 ve zdravotnictví 1 Aktuáln lní stav z pohledu financování Skut.

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Informace. v ceně života

Informace. v ceně života Informace STAPRO s.r.o. Pernštýnské nám. 51 530 02 Pardubice v ceně života www.stapro.cz STAPRO s. r. o. Významný dodavatel a poskytovatel: - informačních systémů - zdravotnické techniky - služeb v oblasti

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji

Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji PPP Partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP partnerství veřejného a soukromého sektoru OBECNÁ ČÁST PRAKTICKÁ ČÁST PRÁVNÍ POJETÍ DAŇOVĚ ÚČETNÍ

Více

Programové teze ČLK. MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK

Programové teze ČLK. MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK Programové teze ČLK 1 Lékaři a pacien, Zákon o právech pacientů a lékařů upravující základní vztahy. Zachování a ochrana plné autonomie lékařů v rozhodování o odborných otázkách léčby jako základní podmínka

Více

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady Vysoká úroveň českého zdravotnictví Kvalita péče Naděje na dožití

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více