POKYNY. k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob

Transkript

1 POKYNY k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob Všeobecně 1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále v těchto pokynech jen daň ) jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami ( 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále v těchto pokynech jen zákon ). Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, anebo období za které se podává daňové přiznání, a vyměřuje se daň, podat daňové přiznání, a to i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Přiznání se předkládá místně příslušnému správci daně (t.j. finančnímu úřadu), v obvodu jehož působnosti má poplatník sídlo. Poplatník uvedený v 18 odst. 3 zákona nemá povinnost podat daňové přiznání, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené ( 19 zákona) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně ( 36 odst. 2 zákona), a nemá povinnost uplatnit postup podle 23 odst. 3 písm. a) bodu 9 zákona. Povinnost podat daňové přiznání nemá též zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Dále se tato povinnost nevztahuje na veřejnou obchodní společnost; tím však není dotčena její povinnost podat daňové přiznání, pokud ji k tomu podle 40 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o správě daní a poplatků ) vyzve správce daně. 2) Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem fi nancí (dále jen ministerstvo ) nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. Povinnou přílohou daňového přiznání poplatníků, kteří vedou účetnictví, je účetní závěrka podle 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví ); uspořádání a obsahové vymezení položek rozvahy (bilance), výkazu zisku a ztráty a obsahové vymezení přílohy, stanoví příslušné vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Poplatníci, účetní jednotky vymezené v čl. II bodě 2 zákona č. 437/2003 Sb., kteří ke dni 31. prosince 2003 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví a využili možnost vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a čl. I zákona č. 437/2003 Sb., až od 1. ledna 2005 (dále jen poplatníci, kteří po 1. lednu 2004 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví ), povinně přikládají výkaz o příjmech a výdajích a výkaz o majetku a závazcích podle 15 odst. 5 zákona o účetnictví, ve znění platném do 31. prosince Členění informací v přehledu o majetku a závazcích a údajů v přehledu o příjmech a výdajích, je upraveno v čl. VI přílohy č. 1 Opatření Ministerstva financí č.j. 281, 283/77 411/2000, přičemž přehled o příjmech a výdajích musí obsahovat zejména údaje o veškerých příjmech a o veškerých výdajích, a to v členění umožňujícím zjištění základu daně z příjmů. Podání daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit též elektronicky, formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to ve tvaru a struktuře a za podmínek zveřejněných ministerstvem v aplikaci Elektronické podání pro daňovou správu, která je k dispozici na webové adrese v nabídce Elektronické zpracování písemností. 3) Zdaňovacím obdobím podle 17a zákona je: a) kalendářní rok, b) hospodářský rok, c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kal endářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. 4) Daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jsou-li poplatníci povinni na základě zvláštního zákona 1 ) mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo překládá-li jejich daňové přiznání daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty. Pokud v prodloužené lhůtě daňový poradce zemře nebo zanikne a přiznání v prodloužené lhůtě podá daňový subjekt sám, je lhůta zachována. Při padne-li lhůta pro podání daňového přiznání na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je posledním dnem této lhůty nejblíže následující pracovní den. 5) Správce daně může na žádost poplatníka nebo daňového poradce anebo z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy stálé provozovny v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka prodloužit lhůtu pro podání přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. 6) Zanikne-li poplatník bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Správce daně může tuto lhůtu v odůvodněných případech prodloužit až na tři měsíce. 7) V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti, t. j. ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace, provede poplatník mimořádnou účetní závěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. 8) Při zrušení stálé provozovny na území České republiky jsou subjekty se sídlem v cizině povinny podat přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku. 9) Při prohlášení konkursu podle zvláštního předpisu 2 ) je poplatník povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti prohlášení konkursu přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. 10) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu za období ode dne prohlášení konkursu do konce zdaňovacího období, v němž byl konkurs prohlášen, a v dalším průběhu konkursu za každé období shodné se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za zdaňovací období. 11) Daňové přiznání se podává též ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou zprávu, a to nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu, za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné zprávy. 12) Při zrušení konkursu podle zvláštního předpisu 2 ) je poplatník povinen podat do konce následujícího měsíce ode dne zrušení konkursu přiznání za uplynulou část zdaňovacího období, za níž nebylo přiznání dosud podáno. 13) Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na Fond národního majetku, je státní podnik povinen podat přiznání za uplynulou část zdaňovacího období do konce následujícího měsíce ode dne, kdy k tomu převodu došlo, a to i v případě, že k tomuto převodu dojde v průběhu posledního kalendářního měsíce ve zdaňovacím období. 14) Daňové přiznání se dále podává také za období předcházející - rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to nej poz dě ji do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li roz hod ný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského 1 ) Např. obchodní zákoník; zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 2 ) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů /1 MFin 5404/1 - vzor č (platný pro zdaňovací období započatá v roce 2004)

2 roku; podáním daňového přiznání v těchto případech není povinnost podat daňové přiznání podle zákona o správě daní a poplatků splněna, pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku, - dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo ko man dit ní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, - změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, pokud je kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období. 15) Poplatník je povinen v daňovém přiznání si daň sám vypočítat, uvést případné výjimky, osvobození, zvýhodnění, slevy, odpočty, vyčíslit jejich výši a zaplatit daň správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání. 16) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období zvlášť. 17) Podává-li daňové přiznání investiční společnost obhospodařující majetek podílových fondů, vyplňuje daňové přiznání na předepsaném tiskopisu samostatně za vlastní investiční společnost a za každý podílový fond, jehož majetek obhospodařuje a to i tehdy, vykáže-li podílový fond základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle 23 zákona převyšují jeho příjmy upravené podle 23 zákona. U jednotlivých podílových fondů se na titulní straně tiskopisu uvede jejich pořadové číslo a v položce 05 (obchodní firma) jejich název. Dodatečné a opravné daňové přiznání 18) Zjistí-li poplatník, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečně přiznání. V této lhůtě je dodatečná daň též splatná. V tomto dodatečném daňovém přiznání lze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle 34 zákona a položek snižujících základ daně podle 20 odst. 7 a 8 zákona, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně, sníženým o tyto položky, zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle 34 zákona a položky snižující základ daně podle 20 odst. 7 a 8 zákona, zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň Kč. Investiční společnost obhospodařující majetek podílových fondů může za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle 20 odst. 3 zákona u jednotlivých podílových fondů. V dodatečném daňovém přiznání je poplatník povinen uvést i den zjištění důvodů pro jeho podání. 19) Zjistí-li poplatník, že částka daně z příjmů má být nižší, nebo daňová ztráta vyšší, než jeho poslední známá daňová povinnost za příslušné zdaňovací období, může podat dodatečné daňové přiznání. I v tomto případě je povinen uvést den zjištění důvodů pro jeho podání. 20) Dodatečné přiznání není přípustné, byl-li před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se dodatečné přiznání týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu. Poplatník musí být o takovém úkonu zpraven. Dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší proti poslední známé daňové povinnosti, lze platně podat jen tehdy, nejsou-li splněny podmínky pro užití mimořádných opravných prostředků podle 54 a 55b zákona o správě daní a poplatků, a to do lhůty stanovené v 47 odst. 1 uvedeného zákona, není-li zvláštním předpisem stanoveno jinak. Toto dodatečné daňové přiznání nelze však platně podat v případech, kdy - původní daňová povinnost byla stanovena podle pomůcek nebo byla sjednána, - je uplatňováno snížení základu daně v důsledku snížení výnosů (příjmů) či uskutečněných zdanitelných plnění nebo zvýšení nákladů (výdajů) či přijatých zdanitelných plnění, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto v odvolání nebo v mimořádném opravném prostředku, - se týká daňové povinnosti, kdy rozhodnutí o ní bylo již pravomocně přezkoumáno soudem, - by jím měla být dotčena část daňové povinnosti již jednou dodatečně stanovená, při použití stejných důkazů. 21) Před uplynutím lhůty pro podání přiznání může poplatník podat opravné přiznání. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného přiznání a k přiznání předchozímu se nepřihlíží. 22) Dodatečné nebo opravné daňové přiznání se podává na tiskopisech, které však musí být výslovně v záhlaví označeny jako dodatečné nebo opravné (viz položka 03 v záhlaví tiskopisu). V dodatečném i v opravném daňovém přiznání se údaje v příslušných řádcích II. oddílu vyplňují v celkových přiznávaných částkách, nikoli v rozdílech. Rozdíly proti poslední známé daňové povinnosti nebo poslední známé daňové ztrátě se vyznačí pouze v případě dodatečného daňového přiznání ve IV. oddílu, a to podle dílčího pokynu k jeho vyplnění. Současně se u položky 03 uvede den, kdy byly zjištěny skutečnosti zakládající povinnost podat dodatečné daňové přiznání. 23) Nebylo-li podáno daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání včas, a to ani po výzvě správce daně nebo nebyly-li na výzvu ve stanové lhůtě odstraněny vady, je správce daně oprávněn zjistit základ daně a stanovit daň podle pomůcek, které má k dispozici, anebo které si sám opatří, a to i bez součinnosti s poplatníkem. Pokud poplatník nepodá daňové přiznání ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn předpokládat, že poplatník vykázal v daňovém přiznání daň ve výši nula. Správce daně může stanovit daň podle pomůcek také v případě, že poplatník uvedl v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání nesprávné nebo neúplné údaje o skutečnostech rozhodných pro stanovení daně a jejichž nesprávnost nebo neúplnost ani na výzvu správce daně neodstranil. Daňové nedoplatky a penále 24) Poplatník (daňový dlužník) je v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nebo zálohu na daň nejpozději v den její splatnosti. 25) Daňový dlužník je povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % nedoplatku daně, které se počítá počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby, a to ode dne původního dne splatnosti, nejdéle za 500 dnů prodlení; za každý další den prodlení se uplatní penále ve výši 140 % diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí. 26) Z rozdílu mezi daní vypočtenou v daňovém přiznání a daní uvedenou daňovým dlužníkem v dodatečném daňovém přiznání se vypočte penále ve výši 0,05 %, za každý den, nejvýše za 500 dnů prodlení; za každý další den prodlení se uplatní penále ve výši 140 % diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí. 27) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu částku 100 Kč za jedno zdaňovací období. Zvýšení daně 28) Nebylo-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 %. Tiskopis Přiznání k dani z příjmů právnických osob 29) Tiskopis je členěn do pěti oddílů (I-V) s tím, že investiční společnost s použitím tohoto tiskopisu vyplní oddíl II. za každý podílový fond, jehož majetek obhospodařuje. Nedílnou součástí tiskopisu je Příloha č. 1 II. oddílu (dále jen Příloha). 30) Tiskopis pro přiznání k dani (dále jen "tiskopis") použijí i poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo ( 17 odst. 4 zákona), jestliže jim plynou příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně umístěné na území ČR. Záhlaví tiskopisu Poplatník doplní v předtištěném rámečku zbývající část oficiálního názvu svého místně příslušného fi nančního úřadu (správce daně) v příslušném tvaru (např. Finančnímu úřadu - v Písku, - ve Slaném, - pro Prahu 1, - Ostrava I apod.) 2

3 Dále uvede počet příloh II. oddílu a počet zvláštních příloh. Zvláštní přílohy, jejichž forma není předepsána, musí být označeny otiskem razítka poplatníka, včetně podpisu oprávněné osoby, a musí na nich být uvedeno DIČ poplatníka. Investiční společnost uvede počet podílových fondů, jejichž majetek obhospodařuje a u každého podílového fondu s vyplněným II. oddílem, jeho pořadové číslo. U podílových fondů se počet příloh II. oddílu a počet zvláštních příloh uvede samostatně za každý z těchto fondů. 01 Daňové identifikační číslo - uveďte přidělené DIČ. Investiční společnost uvede vždy své DIČ, a to i při vyplnění II. oddílu tiskopisu za každý podílový fond, jehož majetek obhospodařuje. 02 Identifikační číslo - uveďte přidělené identifikační číslo ( 21 a 22 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů). U podílových fondů se tento údaj nevyplňuje. 03 Daňové přiznání - vyznačte, zda jde o řádné přiznání k dani, jež má být podáno ve lhůtě stanovené pro podání přiznání, či opravné přiznání, které je možno podat před uplynutím lhůty pro podání přiznání nebo o dodatečné přiznání, jež je poplatník povinen podat, resp. může podat, v případech uvedených ve všeobecné části těchto pokynů. U dodatečného daňového přiznání se uvede den, kdy byly zjištěny skutečnosti zakládající povinnost k jeho podání. 04 Kód rozlišení typu přiznání - vyplňte s použitím těchto symbolů: - první místo zleva označující typ poplatníka 0 - nositel příslibu investiční pobídky uplatňující slevu na dani podle 35b zákona 9 - nositel příslibu investiční pobídky uplatňující slevu na dani podle 35a zákona 8 - nositel příslibu investiční pobídky v daňové oblasti podle usnesení vlády 7 - akciová společnost, jež byla po část zdaňovacího období investičním fondem ( 20a zákona) 6 - penzijní fond 5 - investiční společnost obhospodařující majetek podílových fondů 4 - investiční fond (akciová společnost) 3 - poplatník, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání ( 18 odst. 3 zákona) 2 - poplatník se sídlem v zahraničí ( 17 odst. 4 zákona) 1 - ostatní - druhé místo zleva označující typ daňového přiznání A - daňové přiznání za zdaňovací období ( 17a zákona) nebo daňové přiznání nespadající do typů uvedených pod symboly B až N B - daňové přiznání při vstupu do likvidace C - daňové přiznání v průběhu likvidace D - daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období předcházející den zániku subjektu při zrušení bez provedení li kvi da ce E - daňové přiznání při prohlášení konkursu F - daňové přiznání při zrušení konkursu G - daňové přiznání při ukončení činnosti v rámci privatizace v případě stanoveném zvláštním zákonem H - daňové přiznání při skončení likvidace I - daňové přiznání v průběhu konkursu J - daňové přiznání za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku K - daňové přiznání za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo na komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno L - daňové přiznání za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno; tento typ označení daňového přiznání se použije i tehdy, bude-li uvedené období delší než dvanáct měsíců M - daňové přiznání za období počínající dnem vzniku poplatníka, bez ohledu na to, zda je toto období kratší nebo delší než dvanáct měsíců N - daňové přiznání ke dni sestavení konečné zprávy správcem konkursní podstaty. Zdaňovací období - poplatníci podávající daňové přiznání typu A uvedou ve volném rámečku příslušné písmeno 17a zákona. Poplatníci kteří podávají daňová přiznání typu B až N uvedou v tomto rámečku, s použitím odkazu na příslušné písmeno 17a zákona, informaci o zdaňovacím období, do něhož spadal poslední den období, za které je podáváno daňové přiznání; bude-li toto období delší než dvanáct měsíců uvede se odkaz na písm. d) 17a zákona. Příklady: a) Daňové přiznání obchodní společnosti, s výjimkou typu poplatníků označených symboly 2 až 0, družstva nebo státního podniku za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok. Údaj 04 - Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: 1 A Zdaňovací období podle 17a písm. b) zákona b) Daňové přiznání investičního fondu (a.s.) za zdaňovací období kalendářního roku. Údaj 04 - Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: 4 A Zdaňovací období podle 17a písm. a) zákona c) Daňové přiznání obchodní společnosti, s výjimkou poplatníků označených symboly 2 až 0, družstva nebo státního podniku za část zdaňovacího období, kterým je kalendářní rok, do dne vstupu do likvidace. Údaj 04 - Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: 1 B Zdaňovací období podle 17a písm. a) zákona V označení tiskopisu se v předtištěných rámečcích uvede první a poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Např. společnost s ručením omezeným, jejíž účetní období se na základě oznámení správci daně mění z kalendářního roku na hospodářský rok a) ke dni 1. června 2005 a podává daňové přiznání za období od 1. ledna 2004 do 31. května 2005 podle 17a písm. d) zákona, vyplní kód rozlišení daňového přiznání 1 L, zdaňovací období podle 17a písm. d) a zdaňovací období od do , b) ke dni 1. června 2004 a podává daňové přiznání za období od 1. ledna 2004 do 31. května 2004 podle 38m odst. 3 písm. c) zákona, vyplní kód rozlišení daňového přiznání 1 L, zdaňovací období podle 17a písm. a) a období, za které se podává daňové přiznání, od do

4 I. oddíl - údaje o poplatníkovi 05 Obchodní firma - uveďte název obchodní firmy právnické osoby zapsaný do obchodního rejstříku, včetně dodatku označujícího její právní formu, popřípadě též dovětku "v likvidaci". U právnických osob, které se nezapisují do obchodního rejstříku, se uvede název, pod kterým byly zřízeny a u ostatních subjektů název, pod nímž vystupují vůči třetím osobám. Pokud rozsah předtištěných políček položky 05 nestačí k zapsání celého názvu obchodní fi rmy nebo názvu poplatníka, uvede se pouze jejich zkrácený tvar s tím, že na zvláštní příloze se pak vyznačí celý název obchodní firmy, případně název poplatníka. Investiční společnost u podílových fondů uvede namísto názvu své obchodní firmy název podílového fondu, jehož se týká základ daně, případně záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji, vyplněné na ř. 200 a 220 II. oddílu (viz bod 17 všeobecných údajů). 06 Sídlo právnické osoby - poplatník vyplní adresu sídla tak, jak byla zapsána do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem stanoveného rejstříku. Údaj d) vyplňují pouze zahraniční právnické osoby ( 21 odst. 2 obchodního zákoníku), které pod písm. a), b), c) a d) uvedou svoji úplnou zahraniční adresu a na zvláštní příloze adresu (umístění) své organizační složky, popřípadě stálé provozovny, pokud není současně organizační složkou a adresu svého zmocněnce pro doručování. Kód státu se vyplňuje podle části II přílohy vyhlášky Českého statistického úřadu a Ministerstva fi nancí č. 253/2002 Sb., o statistice dováženého a vyváženého zboží (viz též webová stránka Ministerstva financí nabídka Daňová správa, položka Daně, podpoložka Daně z příjmů, složka Seznam kódů států; použije se pouze dvoumístný kód vymezený písmeny velké abecedy). 07 Bankovní spojení - vyplňte číslo bankovního účtu u peněžního ústavu, zaevidované správcem daně ( 33 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků), z něhož je placena daň z příjmů právnických osob. Číslo bankovního účtu se uvede ve struktuře: "číslo účtu/směrový kód peněžního ústavu". 08 Přiznání zpracoval a předložil daňový poradce - pokud ano, je povinen na poslední straně tiskopisu vyplnit a podepsat předepsané údaje. 10 Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem - uveďte, zda máte zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem. 11 Účetní závěrka nebo přehledy o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích, přiloženy - poplatníci, kteří vedou účetnictví, přikládají účetní závěrku v rozsahu vymezeném v 18 odst. 1 zákona o účetnictví. Při elektronickém podání daňového přiznání se účetní závěrkou rozumí elektronické přílohy Vybrané údaje z Rozvahy a Vybrané údaje z Výkazu zisku a ztráty, vyplňované s využitím údajů z Rozvahy a z Výkazu zisku a ztráty, a Opis Přílohy účetní závěrky, vkládaný jako samostatný soubor. Poplatníci, kteří po 1. lednu 2004 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví, přikládají výkaz o majetku a závazcích a výkaz o příjmech a výdajích podle 15 odst. 5 zákona o účetnictví, ve znění platném do 31. prosince Spojení se zahraničními osobami - poplatník uvede, zda je či není osobou kapitálově spojenou ( 23 odst. 7 písm. a) zákona) či jinak spojenou ( 23 odst. 7 písm. b) zákona) se zahraniční osobou, kterou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky ( 21 odst. 2 obchodního zákoníku). Jako spojení se zahraniční osobou se neuvádí, jedná-li se o osobu blízkou nebo o osobu, k níž existující právní vztah může naplňovat znaky podle 23 odst. 7 písm. b) bodu 5 zákona. 13 Hlavní (převažující) činnost - uvede se slovní označení předmětu činnosti vykonávané poplatníkem (hlavní činnost). Pokud bylo vykonáváno více činností, uvedou se maximálně dvě činnosti, z nichž dosažené brutto výnosy (příjmy) byly v daném zdaňovacím období nejvyšší (převažující činnost). Neuvádějí se činnosti vykonávané pro vlastní potřebu poplatníka, které podmiňují výkon hlavní (převažující) činnosti. II. oddíl - daň z příjmů právnických osob II. oddíl slouží k transformaci výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji na základ daně nebo na daňovou ztrátu, a následný výpočet daňové povinnosti poplatníka. Tento oddíl vyplňují všichni poplatníci daně z příjmů právnických osob. U investičních společností obhospodařujících majetek podílových fondů se podle tohoto oddílu postupuje při stanovení základu daně nebo daňové ztráty jak u investiční společnosti, tak u jednotlivých podílových fondů, jejichž majetek obhospodařuje. Částky v jednotlivých položkách II. oddílu se uvádějí v celých korunách. Při zaokrouhlování těchto částek se postupuje podle 46a odst. 4 zákona o správě daní a poplatků, pokud v náplni příslušné položky není uvedeno jinak. K řádku 10 Na řádku 10 uvedou poplatníci daně z příjmů právnických osob výsledek hospodaření před zdaněním (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. Poplatníci, kteří sestavují účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů, použijí ke zjištění výsledku hospodaření - vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., nebo - vyhlášku č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., anebo - vyhlášku č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb., a to podle působnosti vymezené v 2 uvedených vyhlášek. Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak. Z výsledku hospodaření před zdaněním nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji se vychází pro zjištění základu daně ( 23 odst. 2 zákona) za zdaňovací období nebo za období, za něž se podává přiznání. Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, uvedou na tomto řádku výsledek hospodaření před úpravou o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům nebo komplementářům komanditní společnosti; tato úprava se provede na řádku 201. Jestliže poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, účtoval po 1. lednu 2004 v soustavě jednoduchého účetnictví, uvede na tomto řádku rozdíl mezi příjmy a výdaji (kladný nebo záporný). Poplatníci se sídlem v zahraničí použijí řádek 10 též pro případ stanovení základu daně nebo jeho části jinými metodami podle 23 odst. 11 zákona. V tomto případě bude na zvláštní příloze uveden propočet vykázané částky. Při stanovení základu daně v průběhu konkursu za uplynulou část zdaňovacího období ke dni, k němuž správce konkursní podstaty sestavuje konečnou zprávu, se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou je správce konkursní podstaty povinen sestavit ke stejnému dni, k němuž sestavuje konečnou zprávu. Výsledkem hospodaření před zdaněním, z něhož se vychází pro zjištění základu daně (dále jen výsledek hospodaření ), se rozumí: a) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., rozdíl výnosů zaúčtovaných na účtech účtové třídy 6 a nákladů účtovaných na účtech účtových skupin 50 až 58 a na převodových účtech účtové skupiny 59, účtové třídy 5 Náklady, s výjimkou účtů vnitropodnikových výnosů a vnitropodnikových nákladů. Algoritmus výpočtu podle výkazu zisku a ztráty Uvede se částka vykázaná ve Výkazu zisku a ztráty - druhové členění, sestavovaného v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 500/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., kterou se stanoví uspořádání a označování položek 4

5 výkazu zisku a ztráty - druhové členění, popřípadě ve Výkazu zisku a ztráty - účelové členění, sestavovaného v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 500/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění, ve výpočtové položce ****Výsledek hospodaření před zdaněním, před jejím zaokrouhlením na celé tisíce Kč. b) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., rozdíl mezi výnosy zaúčtovanými na účtech účtové třídy 7 a náklady zaúčtovanými na účtech účtové třídy 6, s výjimkou účtů účtové skupiny 68. Algoritmus výpočtu podle výkazu zisku a ztráty Uvede se součet částek vykázaných ve Výkazu zisku a ztráty v položce 19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním a v položce 22. Zisk nebo ztráta za účetní období z mimořádné činnosti před zdaněním podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 501/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., kterou se stanoví uspořádání položek výkazu zisku a ztráty a jejich označování, před jejich zaokrouhlením na celé tisíce Kč. c) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhláškyč. 474/2003 Sb., rozdíl mezi výnosy zaúčtovanými na účtech účtové třídy 6 a náklady zaúčtovanými na účtech účtové třídy 5, s výjimkou účtů, na nichž jsou účtovány Daň z příjmů z běžné činnosti, Daň z příjmů z mimořádné činnosti, popřípadě Dodatečné odvody daně z příjmů. Algoritmus výpočtu podle výkazu zisku a ztráty Uvede se částka vykázaná ve Výkazu zisku a ztráty v položce III. 16. Zisk nebo ztráta za účetní období, neupravená o částky v položkách III. 9. Daň z příjmů z běžné činnosti a III. 14. Daň z příjmů z mimořádné činnosti, podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 502/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb., kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, před jejím zaokrouhlením na celé tisíce Kč. d) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v 2 vyhlášky č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění vyhlášky č. 475/2003 Sb., Algoritmus výpočtu podle výkazu zisku a ztráty Uvede se částka vykázaná ve Výkazu zisku a ztráty v položce II. 12 Hospodářský výsledek za účetní období, neupravená o částku v položce II. 7 Daň z příjmů, podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 503/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 475/2003 Sb., kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, před jejím zaokrouhlením na celé tisíce Kč. e) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v 2 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., rozdíl mezi výnosy zaúčtovanými na účtech účtové třídy 6 a náklady zaúčtovanými na účtech účtové třídy 5, s výjimkou účtů účtové skupiny 59 - Daň z příjmů. Algoritmus výpočtu podle výkazu zisku a ztráty Uvede se součet částek za hlavní a hospodářskou činnost, vykázaných ve Výkazu zisku a ztráty v položce C Výsledek hospodaření před zdaněním, podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, před jejich zaokrouhlením na celé tisíce Kč. f) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v 2 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb., rozdíl mezi výnosy zaúčtovanými na účtech účtové třídy 6 a náklady zaúčtovanými na účtech účtové třídy 5, s výjimkou účtů účtové skupiny 59 - Daň z příjmů. Algoritmus výpočtu podle výkazu zisku a ztráty Uvede se částka vykázaná ve Výkazu zisku a ztráty v položce 59. Hospodářský výsledek před zdaněním (rozdíl položek 58-31), podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 505/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb., kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, před jejím zaokrouhlením na celé tisíce Kč. g) poplatníci se sídlem v zahraničí uplatní podle druhu činnosti vykonávané na území České republiky postup týkající se tuzemských poplatníků uvedených pod písmeny a) až c), s týmž nebo obdobným předmětem činnosti. Rozdílem mezi příjmy a výdaji se u občanských sdružení, jejich organizačních jednotek, které mají právní subjektivitu, církví, a náboženských společností nebo církevních institucí, které jsou církevní právnickou osobou, obecně prospěšných společností, zájmových sdružení právnických osob, honebních společenstev, nadačních fondů a společenství vlastníků jednotek, které po 1. lednu 2004 účtovaly v soustavě jednoduchého účetnictví, rozumí výsledek hospodaření, zjištěný ke dni uzavření účetních knih podle dosavadních právních předpisů upravujících účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, jako rozdíl součtu všech příjmů a součtu všech výdajů (včetně kursových rozdílů zjištěných v peněžním deníku k poslednímu dni účetního období), z něhož se vychází pro zjištění základu daně ( 23 odst. 2 zákona). K řádkům 20 až 70 Na řádcích 20 až 70 se uvedou částky zvyšující zisk, resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10). Pokud by výsledkem hospodaření byla ztráta, nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji byl záporný, uvedou se na těchto řádcích částky snižující ztrátu, resp. záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji (dále v textu pokynů jen částky zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ). Poplatník, který je neziskovou organizací ( 18 odst. 3 zákona) vyplňuje tyto řádky pouze v případě, že pro správné stanovení základu daně je nutné upravit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, uvedený na ř. 10. Obdobně postupuje i u řádků 100 až 170. K ř. 20 Na tomto řádku se uvede úhrn částek neoprávněně zkracujících příjmy a hodnota nepeněžních příjmů, které je nutné zahrnout do základu daně, jestliže nejsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji na ř. 10. K ř. 30 Úhrnná částka uvedená na tomto řádku se na zvláštní příloze rozčlení podle jednotlivých bodů 23 odst. 3 písm. a) zákona, s výjimkou příjmů zahrnutých do částky na ř. 20 a výdajů (nákladů) zahrnutých do částky na řádku 10. K ř. 40 Na tomto řádku se uvede souhrn rozdílů, o které náklady uplatněné v účetnictví (viz účtová třída - náklady) převyšují výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmu (dále jen daňové výdaje) podle 24 a 25 zákona, s výjimkou rozdílu, o který účetní odpisy převyšují daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku, jenž se uvede samostatně na ř. 50. Do úhrnné částky na tomto řádku se uvede též část pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, hrazených zaměstnavatelem, která nebyla zaplacena v zákonném termínu ( 24 odst. 2 písm. f) zákona) a dále úhrn nabývacích cen podílů na obchodní společnosti souvisejících s příjmy podle 20b a 36 odst. 2 písm. a) bodů 5 a 6 zákona. Na tomto řádku se uvede též hodnota veškerých darů poskytnutých v období, za které je podáváno daňové přiznání, vč. darů vymezených v 20 odst. 8 zákona, jejichž případný odečet od základu daně se uplatní až na ř Celková částka na ř. 40 musí být shodná s částkou na ř. 13 tabulky A přílohy č. 1 II. oddílu. K ř. 50 Uvede se celkový rozdíl, o který souhrn odpisů hmotného a nehmotného majetku ( 26 zákona) uplatněných v účetnictví převyšuje souhrn odpisů tohoto majetku stanovených podle 26 až 33 zákona. V opačném případě se použije ř K ř. 61 Tento řádek vyplňují pouze poplatníci vstupující do likvidace, u nichž 23 zákona stanoví povinnost úpravy výsledku hospodaření za část zdaňo vacího období do dne vstupu do likvidace. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, bude částka na tomto řádku zahrnovat zůstatky vytvořených zákonných rezerv a opravných položek (tzn. rezerv a opravných položek, jejichž tvorba byla 5

6 uznána za daňový výdaj), zůstatky výnosů příštích období a výdajů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace, a to za předpokladu, že tato úprava již není promítnuta ve výsledku hospodaření na ř. 10. Na zvláštní příloze je pak třeba uvést rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na jednotlivé položky. K ř. 62 Tohoto řádku lze využít v ostatních případech, neuvedených na ř. 20 až 61, kdy je nutné pro správné stanovení základu daně zvýšit výsledek hospodaření na ř. 10. Věcnou náplň částky vykázané na tomto řádku je třeba uvést buď přímo v nepředtištěném názvu položky tohoto řádku nebo, zahrnuje-li více položek, na zvláštní příloze. Např. v návaznosti na ustanovení 20 odst. 5 a 6 zákona zde poplatník, jenž je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, uvede rozdíl mezi jeho podílem na výsledku hospodaření a podílem na základu daně, popřípadě na daňové ztrátě, veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, bude-li tento rozdíl kladný (částka zvyšující výsledek hospodaření). Jestliže bude tento rozdíl záporný, uvede se na ř. 162 (částka snižující výsledek hospodaření). Poplatníci, účetní jednotky vymezené v 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., a poplatníci, účetní jednotky vymezené v 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb., kteří za zdaňovací období započaté v roce 2003 využili možnost snížit při zjištění základu daně výsledek hospodaření a na ř. 162 snížili výsledek hospodaření o nerealizované kursové zisky, uvedou na ř. 62 částku zvýšení základu daně, k němuž jsou povinni ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v prvním období nejméně o jednu třetinu, ve druhém období nejméně o polovinu ze zbývající částky a ve třetím období o zbývající část. Tito poplatníci, jimž vznikla povinnost podat daňové přiznání při prohlášení konkursu, zrušení, sloučení, ukončení nebo přerušení činnosti, zvýší v tomto daňovém přiznání základ daně o celou část zbývající z částky, o níž snížili základ daně za zdaňovací období započaté v roce K řádkům 100 až 170 Na řádcích 100 až 170 se uvedou částky snižující zisk resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10). Pokud by byla výsledkem hospodaření ztráta nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji byl záporný, uvedou se na těchto řádcích částky zvyšující ztrátu resp. záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji (dále v textu pokynů jen částky snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ). K ř. 110 Příjmy osvobozené od daně podle 19 zákona se na tomto řádku vyloučí pouze tehdy, jestliže jsou tyto příjmy zahrnuty ve výsledku hospodaření na ř. 10. K ř. 111 Úhrnná částka uvedená na tomto řádku se na zvláštní příloze rozčlení podle jednotlivých bodů 23 odst. 3 písm. b) zákona. K ř. 112 Úhrnná částka uvedená na tomto řádku se na zvláštní příloze rozčlení podle jednotlivých bodů 23 odst. 3 písm. c) zákona. K ř. 120 Na tomto řádku uvedou poplatníci se sídlem na území České republiky, s výjimkou penzijních fondů, a stálé provozovny, úhrn příjmů, z nichž daň je vybírána zvláštní sazbou podle 36 zákona. Penzijní fondy zde uvedou též úrokové příjmy z dluhopisu, směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu. K ř. 130 Zde se uvede úhrn příjmů, které jsou zdaňovány sazbou daně podle 21 odst. 4 zákona, zaúčtovaných ve prospěch výnosů. K ř. 140 Uvede se souhrnná částka příjmů a částek nezahrnovaných do základu daně podle 23 odst. 4 zákona, s výjimkou příjmů podle 23 odst. 4 písm. a) a b) zákona, uvedených na ř. 120 a 130. Na zvláštní příloze se uvede rozčlenění souhrnné částky na tomto řádku podle zbývajících položek 23 odst. 4 zákona, t.j. písm. c) až k. Částky podle 23 odst. 4 písm. d) zákona může uplatnit též právní nástupce poplatníka. K ř. 150 Uvede se celkový rozdíl, o který souhrn odpisů hmotného a nehmotného majetku ( 26 zákona) stanovených podle 26 až 33 K ř. 160 K ř. 161 K ř. 162 zákona převyšuje souhrn odpisů tohoto majetku uplatněných v účetnictví. V opačném případě se použije ř. 50. Na tomto řádku se v návaznosti na ustanovení 24 zákona uvede souhrn rozdílů, o které částky daňových výdajů převyšují účetní náklady, např. při prodeji hmotného a nehmotného majetku rozdíl, o který daňová zůstatková cena ( 29 zákona) převyšuje účetní zůstatkovou cenu, popřípadě pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pokud byly zaplaceny po zákonném termínu ve zdaňovacím období, za něž je podáváno daňové přiznání ( 24 odst. 2 písm. f) zákona). Částky podle 24 odst. 2 písm. f) zákona může uplatnit též právní nástupce poplatníka. Na zvláštní příloze se pak uvede rozdělení této souhrnné částky podle účtových skupin účtové třídy - náklady. Tento řádek vyplňují pouze poplatníci vstupující do likvidace, u nichž 23 zákona stanoví povinnost úpravy výsledku hospodaření za část zdaňo vacího období do dne vstupu do likvidace. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, bude částka na tomto řádku zahrnovat zůstatky příjmů příštích období a nákladů příštích období (včetně komplexních nákladů příštích období), které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace, a to za předpokladu, že tato úprava již není promítnuta ve výsledku hospodaření na ř. 10. Na zvláštní příloze je pak třeba uvést rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na jednotlivé položky. Využití tohoto řádku se týká případů neuvedených na ř. 110 až 161, kdy zákon pro účely stanovení základu daně umožňuje snížit výsledek hospodaření uvedený na ř. 10. Věcná náplň částky vykázané na tomto řádku se uvede buď přímo v nepředtištěném názvu položky tohoto řádku nebo, pokud zahrnuje více položek, na zvláštní příloze. Upozornění: Částky na řádcích 20 až 170 nemohou nabývat záporných hodnot. K řádkům 200 až 360 K ř. 200 K ř. 201 K ř. 210 U poplatníka, jenž je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně popřípadě daňové ztráty i na něho připadající poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. Tato poměrná část se stanoví u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, jako rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem, u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je na něho rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu. U podílových fondů se daňovou ztrátou rozumí záporný rozdíl mezi jejich příjmy a výdaji ( 20 odst. 3 zákona) za dané zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání. Uvede se část základu daně nebo daňové ztráty ze ř. 200, připadající komplementářům. Uvede se úhrn hrubých příjmů (výnosů) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které se podle uzavřených mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění vyjímají ze zdanění, zahrnutých do celosvětového základu daně (daňové ztráty) na ř Rozčlenění částky uvedené na tomto řádku podle jednotlivých smluvních států, v nichž byl zdroj vyjímaných příjmů se uvede na zvláštní příloze. Výdaje (náklady související s těmito příjmy ( 25 odst. 1 písm. i) zákona) budou jako položka zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zahrnuty do úhrnné částky na ř. 40. Proto částka na ř. 210 nesmí nabývat záporných hodnot. Pokud je poplatníkem společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, bude částka uvedená na tomto řádku obsahovat i na něho připadající poměrnou část hrubých příjmů (výnosů) ze zdrojů v zahraničí plynoucí veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění vyjímají ze zdanění, zahrnutou v základu daně uvedeném na ř Tato poměrná část se stanoví u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, jako rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem, u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je na něho rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle obchodního zákoníku. Na zvláštní příloze se pak uvede rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na část vztahující se k veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka. Poměrná část výdajů (nákladů) souvisejících s těmito příjmy připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo na komplementáře komanditní společnosti, která se zahrne do úhrnné částky na ř. 40, se stanoví obdobně. 6

7 Částky jednotlivých příjmů ze zdrojů v zahraničí se pro účely jejich vynětí ze zdanění přepočtou na Kč s použitím kursů devizového trhu vyhlášených ČNB, uplatňovaných v účetnictví poplatníka ( 38 odst. 1 zákona). Pro přepočet měn neuváděných v kursovním lístku ČNB se použije přepočet přes třetí měnu. Poplatníci, kteří po 1. lednu 2004 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví, přepočtou částky jednotlivých příjmů ze zdrojů v zahraničí pro účely jejich vynětí ze zdanění na Kč s použitím jednotného kursu, vymezeného v 38 odst. 1 zákona. Upozornění: Pod pojmem příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí se pro účely použití metody vynětí při vyloučení dvojího zdanění příjmů rozumí příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, nesnížené o související výdaje (náklady) stanovené podle tuzemského zákona o daních z příjmů. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít ( 38f odst. 5 zákona). K ř. 220 Bude-li na tomto řádku vykázána daňová ztráta, následující řádky 230 až 330 se nevyplňují ani neproškrtávají. Daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za zdaňovací období započaté v roce 2004 a za následující zdaňovací období, lze podle 34 odst. 1 zákona odečíst od základu daně nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za zdaňovací období započaté v roce 2003 a za předchozí zdaňovací období, lze od základu daně odečíst nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Příklad výpočtu částky uváděné na tomto řádku při vykázání záporných čísel na ř. 200 a 201: ř ,-Kč ř ,-Kč ř ,-Kč ř. 220 = ( ) ( ) = ,-Kč K ř. 230 Částka odečtu daňové ztráty, uplatněná na tomto řádku podle 34 odst. 1 zákona, nesmí být vyšší než částka základu daně upraveného o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a sníženého o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, uvedená na ř. 220, a současně musí být shodná s částkou uvedenou na ř. 9 ve sl. 4 tabulky E přílohy č. 1 II. oddílu. K ř. 240 Uplatněním odečtu podle 34 odst. 3 zákona nelze vykázat daňovou ztrátu, neboť pro stanovení daňové ztráty platí ustanovení 23 až 33, 38n a 38na zákona. Proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než upravený základ daně uvedený na ř. 220, po snížení o případný odečet daňové ztráty podle 34 odst. 1 zákona, uplatněný na ř Propočet celkové částky uplatněné na tomto řádku se uvede v tabulce F přílohy č. 1 II. oddílu. Pokud poplatníkem je společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, bude částka uvedená na tomto řádku obsahovat i poměrnou část odečtu podle 34 odst. 3 zákona zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, přičemž tato poměrná část se stanoví v souladu s 34 odst. 9 a 10 zákona. Na zvláštní příloze se pak uvede rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka. Obdobně se postupuje u těchto poplatníků i v případě položek uvedených na řádcích 260 a 300. K ř. 241 Na tomto řádku se uvede - částka odpočtu od základu daně podle bodu 2 čl. V zákona č. 260/2002 Sb. uplatněná za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání; tato částka musí být shodná s částkou vykázanou na ř. 1 sl. 3 tabulky D přílohy č. 1 II. oddílu, - částka snížení základu daně podílového fondu podle 20 odst. 3 zákona o záporný rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji, vykázaný nejdéle v sedmi předcházejících zdaňovacích obdobích, uplatněná za dané zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, která musí být shodná s částkou na ř. 9 sl. 4 tabulky E přílohy č. 1 II. oddílu. Věcná náplň částky na tomto řádku se uvede buď přímo v nepředtištěném názvu položky tohoto řádku nebo, pokud zahrnuje více položek, na zvláštní příloze. K ř. 250 Částka uvedená na tomto řádku nemůže nabývat záporných hodnot. To platí i pro řádky 270, 310, 330, 340 a 360. K ř. 251 Tento řádek vyplňují pouze poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání při uplatnění snížení základu daně podle 20 odst. 7 zákona. K ř. 260 Uvede se skutečně uplatněná částka odečtu hodnoty darů, poskytnutých ve zdaňovacím období na zákonem vymezené účely ( 20 odst. 8 zákona) ze ř. 1 tabulky G přílohy č. 1 II. oddílu, nejvýše však do 5 % z částky na ř. 250, zvýšené o částku vykázanou na ř K ř. 280 Uvede se sazba daně podle 21 odst. 1 nebo odst. 2 anebo odst. 3 zákona, účinná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. V roce 2004 činí sazba podle 21 odst. 1 zákona 28 %, sazba podle 21 odst. 2 zákona 5 % a sazba podle 21 odst. 3 zákona 15 %. K ř. 300 Uvede se úhrn skutečně uplatněných slev na dani podle 35 a 35a nebo 35b zákona, nejvýše v částce na ř Jejich specifikace se provede v tabulce H přílohy č. 1 II. oddílu, přičemž nárok na slevy podle 35 se vyčíslí i tehdy, bude-li na ř. 220 vykázána daňová ztráta, nebo jestliže jej nebude možné s ohledem na částku vykázanou na ř. 290 plně využít. K ř. 301 Tento řádek se nevyplňuje. Jeho využití je možné jen tehdy, jestliže kromě slev na dani zákon vymezí nové skutečnosti, které budou důvodem k dalším úpravám daňové povinnosti. K ř. 320 Uvede se daň zaplacená v zahraničí, o níž lze podle smluv o zamezení dvojího zdanění snížit daňovou povinnost, nejvýše však do částky uvedené na ř Při výpočtu výše daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst na daň za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, se postupuje podle tabulky I přílohy č. 1 II. oddílu. K ř. 330 Částka vykázaná na tomto řádku je součástí celkové daňové povinnosti (ř. 340). Pokud bude na ř. 220 vykázána daňová ztráta, ř. 230 až 330 se nevyplňují ani neproškrtávají. K ř. 331 K ř. 332 K ř. 334 K ř. 340 Na tomto řádku se uvede úhrn příjmů před zdaněním (základů daně), které vstupují do samostatného základu daně podle 20b zákona. Speci fikace jed not livých příjmů se uvede na zvláštní příloze; k příjmům z vypořádacích podílů, z podílů na likvidačním zůstatku nebo z obdobných plnění, se přiřadí na ně navazující nabývací ceny podílů na obchodní společnos ti nebo družstvu. Částka na tomto řádku nesmí nabývat záporných hodnot. Uvede se sazba daně podle 21 odst. 4 zákona, účinná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. V roce 2004 činí sazba podle 21 odst. 4 zákona 15 %. Zde se uvede úhrnná částka daní zaplacených v zahraničí z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Speci fikace jednotlivých zaplacených daní s přiřazením ke konkrétním zdaněným příjmům, bude součástí zvláštní přílohy k ř K zápočtu lze uplatnit pouze takovou částku daně, která byla v zahraničí u jednotlivých konkrétních příjmů vybrána v souladu s právními předpisy státu v němž byl zdroj příjmu, nejvýše však do částky tuzemské daně z příjmů připadající na daný příjem, a pokud se jedná o příjem ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění nejvýše částku daně, která může být v tomto státě vybrána v souladu s uzavřenou smlouvou. Částky daně zaplacené v zahraničí musí být doloženy úředním překladem potvrzení zahraničního daňového úřadu, v českém (slovenském) jazyce, o výši příjmů v zahraničí a o zaplacení daně, pokud Ministerstvo fi nancí svým pokynem nestanoví jinak. Celková daňová povinnost na tomto řádku se vyměřuje a je základem pro zvýšení daně za opožděné podání daňového přiznání ( 68 zákona o správě daní a poplatků). Bude-li pro použití ř. 331 až 340 věcná náplň, vyplní se i tehdy, vykáže-li poplatník na ř. 220 daňovou ztrátu. 7

8 K ř. 360 Částka na tomto řádku je poslední známou daňovou povinností pro stanovení periodicity a výše záloh podle 38a odst. 1 zákona. Tato částka nesmí nabývat záporných hodnot. Investiční fond vzniklý v průběhu zdaňovacího období z akciové společnosti ( 20a zákona), použije pro výpočet částky daně na ř. 290 II. oddílu tiskopis Příloha č. 2 II. oddílu ( /B MFin 5404/B), který mu na vyžádání zajistí místně příslušný správce daně. Neaktuální ř. 280 II. oddílu přiznání se proškrtne. Postup poplatníků se sídlem v zahraničí Pokud poplatník se sídlem v zahraničí, jehož zdroj příjmů je na území České republiky, zjišťuje základ daně z účetnictví, vyplňuje řádky 10, 20 až 70, 100 až 170, 200 až 310, 340 a 360, včetně příslušných příloh. Jestliže je pro stanovení základu daně použito jiných metod podle 23 odst. 11 zákona, vyplní poplatník řádek 10, s propočtem na zvláštní příloze, a řádky 200 až 310, 340 a 360. Vykonává-li poplatník se sídlem v zahraničí na území České republiky činnost, u níž základ daně zjišťuje z účetnictví, a současně vykonává činnost podléhající stanovení základu daně jiným způsobem podle 23 odst. 11 zákona, uvede na ř. 10 součet uvedených dílčích základů daně. Řádky 20 až 70 a 100 až 170 vyplní pouze za činnost, u níž je dílčí základ daně zjišťován z účetnictví. Řádky 200 až 310 a 340 se vyplní kumulovaně za oba dílčí základy daně. III. oddíl - výsledná daň investiční společnosti obhospodařující majetek v podílových fondech Tento oddíl vyplňují pouze investiční společnosti obhospodařující majetek podílových fondů. K ř. 1 Uvede se souhrnná částka daně za každý z podílových fondů, jimž byla stanovena daň (součet částek uvedených na ř. 340 II. oddílu tiskopisu přiznání, zpracovaného pro jednotlivé podílové fondy). K ř. 3 Zde se uvede součet částek vykázaných na ř. 360 II. oddílu za investiční společnost a za každý z podílových fondů, jejichž majetek obhospodařuje. IV. oddíl - dodatečné daňové přiznání Tento oddíl se vyplňuje pouze tehdy, je-li podáváno dodatečné daňové přiznání. Částky daňové ztráty na ř. 4 a 5 se uvádějí v absolutních hodnotách, t.j. bez znaménka mínus ( ). K ř. 1 Uvede se poslední známá částka daně vztahující se k danému zdaňovacímu období, a to i tehdy, bude-li na ř. 4 vykázána poslední známá daňová ztráta z příjmů zahrnovaných do obecného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne. K ř. 2 Na tomto řádku se uvede částka daně ze ř. 340 II. oddílu, investiční společnost spravující podílové fondy ze ř. 2 III. oddílu, a to i tehdy, bude -li na ř. 5 vykázána daňová ztráta z příjmů zahrnovaných do obecného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne. K ř. 3 Tento řádek bude vyplněn současně se ř. 6, přechází-li poslední známá částka daně do daňové ztráty (v tomto případě se na ř. 3 uvede částka ze ř. 1 se znaménkem mínus ( )) nebo naopak z poslední známé daňové ztráty do částky daně (v tomto případě se na ř. 3 uvede částka ze ř. 2 se znaménkem plus (+)). K ř. 4 Uvede se poslední známá daňová ztráta vztahující se k danému zdaňovacímu období, a to i tehdy, bude-li na ř. 1 vykázána poslední známá částka daně z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne. K ř. 5 Na tomto řádku se uvede daňová ztráta ze ř. 220 II. oddílu, a to i tehdy, bude-li na ř. 2 vykázána částka daně z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne. K ř. 6 Tento řádek bude vyplněn současně se ř. 3, přechází-li poslední známá daňová ztráta do částky daně (v tomto případě se na ř. 6 uvede částka ze ř. 4 se znaménkem mínus ( )) nebo naopak z poslední známé částky daně do daňové ztráty (v tomto případě se na ř. 6 uvede částka ze ř. 5 se znaménkem plus (+)). V. oddíl - placení daně K ř. 1 Uvede se celková částka zaplacených záloh, splatných v průběhu zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, včetně přeplatku použitého jako záloha na daň podle 64 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků. Ze záloh splatných ve zdaňovacím období nebo v období, za které je podáváno daňové přiznání, u nichž došlo k prodlení s placením, lze do úhrnu na ř. 1 zahrnout pouze ty zálohy, které byly zaplaceny do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání. K ř. 2 Poplatníci se sídlem v zahraničí ( 17 odst. 4 zákona), kteří nejsou rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropských hospodářský prostor, uvedou na tomto řádku celkovou částku zajištění daně, sraženého jim všemi plátci z příjmů podle 38e odst. 2 zákona, které jsou součástí základu daně za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání; její rozčlenění podle jednotlivých plátců se provede na zvláštní příloze. Pokud jsou tito poplatníci společníky veřejných obchodních společností nebo komplementáři komanditních společností, bude částka vykázaná na tomto řádku zahrnovat též zajištění daně sražené jim veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností podle 38e odst. 3 písm. b) zákona za zdaňovací období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. K ř. 3 Na tomto řádku uvede penzijní fond celkovou částku daně sražené z příjmů podle 36 odst. 2 zákona, která splňuje podmínky pro zápočet na celkovou daňovou povinnost ( 36 odst. 6 zákona). K ř. 4 U přeplatku je možné požádat o jeho vrácení správce daně. Je-li podáváno dodatečné daňové přiznání tento oddíl se nevyplňuje. Upozornění: Pokud daňové přiznání podává statutární orgán poplatníka, sestávající z více fyzických osob (společníků, komplementářů, jednatelů nebo členů statutárního orgánu), které podle společenské smlouvy nebo stanov jednají společně, a tato skutečnost je zapsána v obchodním rejstříku, vyplní v prohlášení na poslední straně v rámečku označeném "postavení vzhledem k právnické osobě" text "statutární orgán - viz příloha", a předepsané údaje o totožnosti každé z těchto osob, vč. jejich podpisů, budou uvedeny na zvláštní příloze, uvozené textem "PROHLAŠUJEME, ŽE VŠECHNY NÁMI UVÁDĚNÉ ÚDAJE V TOMTO PŘIZNÁNÍ JSOU PRAVDIVÉ A ÚPLNÉ". Příloha č. 1 II. oddílu Vyplňují se pouze ty tabulky přílohy, pro něž má poplatník věcnou náplň. Za investiční společnost a za každý podílový fond jehož majetek obhospodařuje, je třeba přílohu č. 1 II. oddílu vyplnit samostatně. K tabulce A. Rozdělení výdajů (nákladů), které se neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uvedených na řádku 40 podle účtových skupin účtové třídy náklady Poplatníci, kteří vedou účetnictví v plném rozsahu, vyplní tabulku s použitím analytických účtů, vytvořených pro účely zjištění základu daně z příjmů k příslušným syntetickým účtům účtové třídy - Náklady. Poplatníci, kteří vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a využili možnost sestavit účtový rozvrh pouze s uvedením účtových skupin, vycházejí při vyplnění tabulky z vlastní analytické evidence, z níž lze prokázat skutečnosti rozhodné pro splnění povinnosti zvýšit výsledek hospodaření podle 23 odst. 3 písm. a) bodu 2, ve spojení s 24 odst. 1 zákona. Na řádku 11 tabulky se samostatně uvede částka neuznaná podle 24 odst. 2 písm. zg) zákona ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, započatá v roce 2004, jako výdaj (náklad) k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Na řádku 12 se samostatně uvede úhrnná částka výdajů (nákladů) ( 25 odst. 1 písm. i) zákona, souvisejících s příjmy (výnosy) ze zdrojů v zahraničí, které se podle uzavřených mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění vyjímají ze zdanění, snížená o část těchto výdajů, které se podle ostatních ustanovení 25 zákona neuznávají za výdaj (náklad) k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pokud jsou zahrnuty v částkách, vykázaných na předcházejících řádcích. 8

9 V této tabulce se neuvádí rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku ( 26 a 32a zákona) uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle 26 až 33 zákona. Výsledná částka na řádku 13 tabulky musí být shodná s částkou na ř. 40 II. oddílu. K tabulce B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku Poplatník uvede na řádcích 1 až 8 části a) tabulky uplatněné daňové odpisy hmotného majetku, stanovené podle 26 až 33 a přechodných ustanovení zákona. V případech stanovených v 26 odst. 7 zákona lze uplatnit daňový odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle 31 a 32 zákona; to se týká též případů, kdy je daňové přiznání podáváno za období, které není zdaňovacím obdobím ( 26 odst. 7 písm. a) bod 3 a 26 odst. 7 písm. c) zákona) nebo za zdaňovací období, pokud je kratší než 12 měsíců ( 26 odst. 7 písm. d) zákona). Na příslušných řádcích 1 až 3 budou uvedeny též dosud neuplatněné daňové odpisy nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka do 31. prosince Daňové odpisy nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004, budou uvedeny na ř. 9. Na ř. 12 v části b) tabulky uvede poplatník účetní odpisy, s výjimkou uvedenou v 25 odst. 1 písm. zg) zákona, u hmotného majetku, který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek, a nehmotného majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona, uplatněné jako výdaj (náklad) k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, podle 24 odst. 2 písm. v) zákona. Pro nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka do 31. prosince 2000 a v době od 1. ledna 2001 do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003, se použije zákon v příslušném platném znění, a to až do doby jeho vyřazení z majetku poplatníka. K tabulce C. Odpis pohledávek zahrnovaný do výdajů (nákladů) k dosažení, zajištění a udržení příjmů a zákonné rezervy a zákonné opravné položky vytvářené podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Postup při vyplňování tabulky vyplývá z vymezení věcné náplně jednotlivých řádků. Počínaje rokem 2001 lze jako výdaj (náklad) k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů uplatnit odpis až 20 % z neuhrazené části hodnot pohledávek nebo pořizovacích cen u pohledávek nabytých postoupením, vymezených v článku II bodu 5 části I zákona č. 438/ 2003 Sb., u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, a to pouze za zdaňovací období ( 17a zákona) nebo za období v průběhu konkursu podle 38m odst. 2 zákona, bude-li toto období shodné se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku. Pokud bude přiznání podáváno za část zdaňovacího období ( 38m odst. 3 zákona nebo 40 odst. 8, 10, 11 a 12 zákona o správě daní a poplatků), ř. 1 a 2 se nevyplňují. Položky týkající se tvorby a stavu zákonných rezerv a zákonných opravných položek na ř. 3 až 10, 21, 22, 25 a 26, se vyplňují, pokud pro ně bude věcná náplň, ve všech podávaných daňových přiznáních. Položky na ř. 11 až 16, 17 až 20, 23 a 24 a 27 se vyplňují, bude-li pro ně věcná náplň, pouze v daňovém přiznání za zdaňovací období vymezená v 3 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, t.j. za zdaňovací období podle 17a zákona o daních z příjmů, pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze, nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. Poplatníci, jimž Česká národní banka udělila bankovní licenci podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, uvedou na ř. 12 a 15 dílčí tabulky b), t.j. Bankovní rezervy a opravné položky podle 5 zákona o rezervách, částky tvorby opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů ( 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách) a rezerv na poskytnuté bankovní záruky za úvěry ( 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách) za dané zdaňovací období, pouze do výše zákonného nároku. Vyšší tvorba těchto opravných položek nebo rezerv na základě rozhodnutí správce daně podle 5 odst. 4 zákona o rezervách se uvede na ř. 1 následující zvláštní přílohy. Na řádcích 2 až 10 této zvláštní přílohy uvedou všichni poplatníci, jichž se dílčí tabulka b) týká, ostatní předepsané informace související s tvorbou rezerv podle 5 odst. 2 písm. a) a b) zákona o rezervách ve znění platném od 1. května 2002 a s rozpouštěním rezerv podle 5 odst. 1 písm. a) a c) zákona o rezervách ve znění platném do 30. dubna Vyšší tvorba opravných položek nebo rezerv na základě rozhodnutí správce daně podle 5 odst. 4 zákona o rezervách 2 Průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů poskytnutých nebankovním subjektům, včetně příslušenství 3 Příslušenství k pohledávkám z úvěrů Průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů zajištěných přijatou bankovní zárukou Průměrný stav pohledávek vzniklých plněním z titulu poskytnutých bankovních záruk Průměrný stav ohrožených pohledávek ve smyslu příslušného Opatření ČNB, kterým se stanoví pravidla pro posuzování pohledávek Stav rezerv na standardní pohledávky z úvěrů podle 5 odst. 1 písm. a) zákona o rezervách, ve znění platném do 30. dubna 2002, k 31. prosinci 2001 Stav rezerv na standardní pohledávky z úvěrů podle 5 odst. 1 písm. a) zákona o rezervách, ve znění platném do 30. dubna 2002, ke konci zdaňovacího období Stav rezerv na poskytnuté záruky podle 5 odst. 1 písm. c) zákona o rezervách, ve znění platném do 30. dubna 2002, k 31. prosinci 2001 Stav rezerv na poskytnuté záruky podle 5 odst. 1 písm. c) zákona o rezervách, ve znění platném do 30. dubna 2002, ke konci zdaňovacího období Upozornění: Částky vytvořených opravných položek na ř. 3, 6, 8, 12, a 19, a částky vytvořených rezerv na ř. 15, 21, 23, 25 a 27, se týkají pouze jejich tvorby, která se účtuje na vrub příslušného účtu účtové třídy Náklady. Proto nemohou tyto částky nabývat záporných hodnot. K tabulce D. Odečet nevyužitých částek rozdílů, o které úhrn hodnot prodaných cenných papírů převýšil úhrn příjmů z jejich prodeje, od základu daně Ve smyslu přechodných ustanovení čl. V bodu 2 zákona č. 260/2002 Sb., vyplňují tabulku poplatníci, kteří uplatňují jako odečet od základu daně rozdíl, o který úhrn hodnot prodaných cenných papírů převýšil úhrn příjmů z jejich prodeje podle 24 odst. 2 písm. r) zákona, ve znění platném do 31. prosince 2001, pokud nejdéle za zdaňovací období roku 2001 neuplatnili tento rozdíl jako výdaj k dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to nejdéle ve třech zdaňovacích obdobích od jeho vykázání. Za zdaňovací období kalendářního roku 2004 nebo za jinak vymezená zdaňovací období započatá po 1. lednu 2004, lze od základu daně odečíst neuplatněné rozdíly vykázané za zdaňovací období kalendářního roku 2001 nebo jinak vymezená zdaňovací období započatá po 1. lednu 2001, anebo za jejich části, pokud byl poplatník povinen podat daňové přiznání. Odečíst již nelze neuplatněné rozdíly vykázané za zdaňovací období roku 1999 a 2000 nebo za jejich část, neboť třetím zdaňovacím obdobím, kdy je bylo možné nejdéle uplatnit byl u zdaňovacího období roku 1999 kalendářní rok 2002 nebo jinak vymezené zdaňovací období započaté po 1. lednu 2002, a u zdaňovacího období roku 2000 kalendářní rok 2003 nebo jinak vymezené zdaňovací období započaté po 1. lednu Do sl. 2 na ř. 1 tabulky se přenese částka za zdaňovací období kalendářního roku 2001 nebo jinak vymezená zdaňovací období započatá po 1. lednu 2001, vykázaná na ř. 2 ve sl. 4 tabulky D přílohy č. 1 II. oddílu přiznání za zdaňovací období kalendářního roku 2003 nebo za jinak vymezené zdaňovací období započaté po 1. lednu 2003, která podle 24 odst. 2 písm. r) zákona, ve znění platném do 31. prosince 2001, zbývala k uplatnění odpočtu od základu daně jako výdaje (nákladu) k dosažení, zajištění a udržení příjmů ve třech zdaňovacích obdobích následujících od vykázání rozdílu, o který úhrn hodnot prodaných cenných papírů převýšil úhrn příjmů z jejich prodeje. 9

10 Částka na ř. 1 ve sl. 3 se musí rovnat částce uplatněné na ř. 241 II. oddílu přiznání jako odečet od základu daně. Odečet od základu daně podle čl. V bodu 2 zákona č. 260/2002 Sb., lze uplatnit i v daňovém přiznání podávaném za část zdaňovacího období. K tabulce E. Odečet daňové ztráty od základu daně podle 34 odst. 1 zákona nebo snížení základu daně podílového fondu o záporný rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji podle 20 odst. 3 zákona Tabulku vyplňuje poplatník, jemuž v daném nebo v předchozích, nejvýše však sedmi zdaňovacích obdobích vznikla daňová ztráta, která byla nebo může být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně. Ve sl. 1 se uvedou pouze zdaňovací období, v nichž byla vykázána daňová ztráta. Bude-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok, stačí uvést příslušný letopočet, v ostatních případech se uvedou data začátku a skončení zdaňovacího období. Ve sl. 2 se uvede celková výše daňové ztráty, vyměřené za zdaňovací období uvedené ve sl. 1. Za zdaňovací období, za něž je podáváno daňové přiznání, se uvede výše přiznávané daňové ztráty. Počínaje zdaňovacími obdobími započatými v roce 2004 lze daňovou ztrátu vykázanou na tomto řádku podle 34 odst. 1 zákona odečíst od základu daně nejvýše v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Ve sl. 3 až 5 se uvedou částky odečtu vztahující se k vyměřené daňové ztrátě, uvedené ve sl. 2. U podílových fondů se tabulka použije k uplatnění záporného rozdílu mezi příjmy a výdaji pro účely stanovení základu daně podle 20 odst. 3 zákona s tím, že pokud je v označení jednotlivých sloupců této tabulky použit výraz daňová ztráta, rozumí se u podílových fondů tímto výrazem záporný rozdíl mezi jejich příjmy a výdaji příslušného zdaňovacího období. Částka uvedená v této tabulce na řádku 9 ve sloupci 4 musí být shodná s částkou uvedenou na ř. 230 II. oddílu, u podílových fondů, uplatňujících snížení základu daně záporný rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji, shodná s částkou uvedenou na ř. 241 II. oddílu. Zdaňovacími obdobími ( 17a zákona) započatými v roce 2004 uplyne lhůta pro uplatnění daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1997, jako položky odčitatelné od základu daně podle 34 odst. 1 zákona v následujících sedmi zdaňovacích obdobích. Proto bude-li ve sl. 1 na ř. 1 uvedena daňová ztráta vzniklá za zdaňovací období roku 1997, kterou bylo možné uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně v následujících sedmi zdaňovacích obdobích, políčko ve sl. 5 tohoto řádku se proškrtne, a to i tehdy, nebyla-li tato možnost v předchozích zdaňovacích obdobích plně využita. Zdaňovacími obdobími ( 17a zákona) započatými v roce 2004, uplyne též lhůta pro uplatnění záporného rozdílu mezi příjmy a výdaji vykázaného podílovým fondem za zdaňovací období roku 1997, o který lze podle 20 odst. 3 zákona v následujících sedmi zdaňovacích obdobích snížit základ daně. Jestliže bude ve sl. 1 na ř. 1 uveden záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji vykázaný za zdaňovací období roku 1997, políčko ve sl. 5 tohoto řádku se proškrtne, a to i tehdy, nebyla-li uvedená možnost v předchozích zdaňovacích obdobích plně využita. Daňovou ztrátu (u podílových fondů záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji) vzniklou a vyměřenou v předchozích sedmi zdaňovacích obdobích lze odečíst od základu daně i za období, za něž je podáváno daňové přiznání. Položkou odčitatelnou od základu daně v následujících nejvýše sedmi, a počínaje zdaňovacími obdobími započatými v roce 2004 nejvýše pěti zdaňovacích obdobích, je též daňová ztráta (u podílových fondů záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji) vzniklá a vyměřená za část zdaňovacího období nebo jinak vymezené období, za něž je podáváno daňové přiznání. V těchto případech se na příslušném řádku ve sl. 1 uvede časové vymezení prvního a posledního dne období za které je daňové přiznání podáváno. K tabulce F. Odečet podle 34 odst. 3 písm. a) až f) a následujících odstavců zákona Při vyplňování tabulky se postupuje podle věcné náplně jednotlivých řádků. Odečet lze uplatnit i za období, za něž se podává daňové přiznání, pokud u hmotného majetku podle 34 odst. 3 písm. a) až e) zákona budou v tomto období splněny podmínky podle 34 odst. 4 zákona. Počátkem běhu lhůty pro zánik nároku na odpočet podle 34 odst. 6 zákona je den následující po dni skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání. Pokud je poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, budou částky uvedené na ř. 1 až 3 a 5 tabulky zahrnovat i poměrnou část hodnot rozhodných pro uplatnění odečtu podle 34 odst. 3 zákona, vztahujících se k veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede rozčlenění souhrnných částek na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka. K tabulce G. Celková hodnota poskytnutých darů, z nichž lze na ř. 260 uplatnit odečet podle 20 odst. 8 zákona Na ř. 1 tabulky se uvede celková hodnota darů poskytnutých poplatníkem ve zdaňovacím období na účely vymezené v 20 odst. 8 zákona, a to i tehdy, bude-li úhrnná částka těchto darů vyšší než základ daně vykázaný na ř. 250, zvýšený o částku vykázanou na ř Je-li poplatníkem komanditní společnost, může z celkové hodnoty poskytnutých darů uplatnit pro účely odečtu nejvýše částku připadající na komanditisty ( 20 odst. 10 zákona), vypočtenou na ř. 4 ve sloupci 3 tabulky J. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností na zákonem vymezené účely, stanovená podle 20 odst. 9 nebo 10 zákona, jejíž výpočet se uvede na zvláštní příloze. Odečet lze uplatnit též za část zdaňovacího období a za období, za něž je podáváno daňové přiznání. K tabulce H. Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani ( 35 a 35a nebo 35b zákona), který lze uplatnit na ř. 300 Na ř. 1 až 4 tabulky se uvede specifikace zákonného nároku na uplatnění slev podle 35 zákona, a to i tehdy, bude-li na ř. 220 vykázána daňová ztráta, nebo nebude možné tento nárok plně využít, s ohledem na výši daně vykázané na ř. 290 II. oddílu. K ř. 1 a 2 Pro výpočet nároku na slevu podle 35 odst. 1 písm. a) zákona je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením bez zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, ve zdaňovacím období, zaokrouhlený na dvě desetinná místa ( 46a odst. 4 zákona o správě daní a poplatků). Pro výpočet nároku na slevu podle 35 odst. 1 písm. b) zákona je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období, zaokrouhlený na dvě desetinná místa ( 46a odst. 4 zákona o správě daní a poplatků). Slevy na dani podle 35 odst. 1 písm. a) a b) zákona lze uplatnit též za období, za něž je podáváno daňové přiznání; při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením podle 35 odst. 2 zákona se jako dělitel, popřípadě jmenovatel u zlomku, použije plný roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, a to i tehdy, bude-li období za něž je podáváno daňové přiznání kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Bude-li daňové přiznání podáváno za zdaňovací období delší než dvanáct měsíců nebo za zdaňovací období hospodářského roku nebo za část zdaňovacího období, jejichž začátek a konec spadají do různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek slev, vypočtených samostatně za každou z částí zdaňovacího období spadajících do různých kalendářních roků. Při výpočtu dílčích částek slev se postupuje podle 35 odst. 2 zákona s tím, že za každý kalendářní rok nebo část kalendářního roku, které spadají do období, za něž se podává daňové přiznání, se jako dělitel, popřípadě jmenovatel u zlomku, použije plný roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy příslušného kalendářního roku. Poplatníci, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, popřípadě komanditních společností, uplatní příslušnou slevu pouze v částce, která odpovídá poměru, v jakém byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. K ř. 3 Podle 35 odst. 1 písm. c) zákona se poplatníkům zaměstnávajícím nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, daň snižuje o polovinu. 10

11 Stanovení podílu zaměstnanců se zdravotním postižením v %: průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením ve zdaňovacím období x 100 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ve zdaňovacím období V čitateli zlomku se jako průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením ve zdaňovacím období uvede součet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, použitých pro účely výpočtu slev podle 35 odst. 1 písm. a) a b) zákona (viz následující příklad výpočtu k ř. 1 a 2 tabulky H). Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ve zdaňovacím období, uváděný ve jmenovateli zlomku, se vypočte s použitím postupu pro výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení a zaměstnanců s těžším zdravotním postižením. Bude-li daňové přiznání podáváno za zdaňovací období delší než dvanáct měsíců nebo za zdaňovací období hospodářského roku nebo za část zdaňovacího období, jejichž začátek a konec spadají do různých kalendářních roků, vypočte se celkový podíl zaměstnanců se zdravotním postižením jako vážený aritmetický průměr ze součtu násobků ročních podílů zaměstnanců se zdravotním postižením vypočtených za kalendářní roky spadající do zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, a počtu měsíců připadajících na příslušný kalendářní rok ze zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období. V dodatečném daňovém přiznání je nutné uplatněnou částku nároku na slevu podle 35 odst. 1 písm. c) zákona upravit v závislosti na nově zjištěném základu daně na ř. 290 II. oddílu. K ř. 5 Řádek vyplňují pouze poplatníci, jimž byla poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani podle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, kteří na tomto řádku uvedou částku této slevy, uplatněné za zdaňovací období. Poplatník typu 9 přenese do tohoto řádku částku slevy vykázanou ve sl. 4 dílčí tabulky Uplatňování slev podle 35a odst. 4 zákona, která je součástí Zvláštní přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu (tiskopis /C MFin 5404/C - vzor č. 2). Poplatník typu 0 přenese do tohoto řádku částku slevy vykázanou ve sl. 4 dílčí tabulky Uplatňování slev podle 35b odst. 5 zákona, která je součástí Zvláštní přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu (tiskopis /C MFin 5404/C - vzor č. 2). Příklad výpočtu částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením: Zaměstnavatel, na jehož pracovištích je stanovena 40 hodinová týdenní pracovní doba, zaměstnával v průběhu zdaňovacího období kalendářního roku 2004, v němž roční fond pracovní doby připadající na plnou pracovní dobu činil při 254 pracovních dnech pracovních hodin, 3 zaměstnance (A, B, C) se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení (se ZP bez TZP) a 2 zaměstnance (D, E) s těžším zdravotním postižením (s TZP), s následujícím využitím fondu pracovní doby: Zaměstnanec se ZP bez TZP s TZP A*) B*) C*) D**) E***) Počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby nebo individuálně sjednané pracovní doby a délky trvání pracovního poměru; z nich do délky trvání pracovního poměru nezapočteno z důvodu - mateřské nebo rodičovské dovolené služby v ozbrojených silách výkonu civilní služby dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce Neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci Neodpracované hodiny v důsledku nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby Neodpracované hodiny v důsledku pracovní neschopnosti, za níž nebyly poskytovány dávky nemocenského pojištění Upravený počet hodin *) Se zaměstnanci A, B a C, byla sjednána 40 hodinová týdenní pracovní doba; se zaměstnancem B byl pracovní poměr uzavřen dne 1. dubna **) Se zaměstnancem D byla sjednána 35 hodinová týdenní pracovní doba. ***) Se zaměstnancem E byla sjednána 25 hodinová týdenní pracovní doba. Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZP bez TZP: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se ZP bez TZP počet hodin vyplývající zaměstnancům se ZP bez TZP z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru, snížený o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a pracovní neschopnosti, za níž nebyly poskytovány dávky nemocenského pojištění = celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance, pracujícího na plnou pracovní dobu, stanovenou zvláštními právními předpisy = = 2,4882, zaokrouhleno 2,49 zaměstnance Výpočet slevy za zaměstnávání zaměstnanců se ZP bez TZP: 2,49 x = ,- Kč. 11

12 Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců s TZP: Průměrný přepočtený počet zaměstnanců s TZP počet hodin vyplývající zaměstnancům s TZP z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru, snížený o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a pracovní neschopnosti, za níž nebyly poskytovány dávky nemocenského pojištění = celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance, pracujícího na plnou pracovní dobu, stanovenou zvláštními právními předpisy = = 1,1314, zaokrouhleno 1,13 zaměstnance Výpočet slevy za zaměstnávání zaměstnanců s TZP: 1,13 x = ,- Kč. K tabulce I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí Při vyplňování řádků 2 a 3 tabulky se vychází z údajů Zvláštní přílohy k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu (tiskopis /D MFin 5404/D - vzor č. 2), která se vyplňuje samostatně za každý stát, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, v němž byl ve zdaňovacím období, nebo období za které je podáváno daňové přiznání, zdroj příjmů, z nichž zaplacenou daň lze podle této smlouvy uplatnit k zápočtu na daňovou povinnost metodou prostého zápočtu ( 38f odst. 2, ve spojení s 38f odst. 7 zákona). K ř. 1 Na tomto řádku se uvede úhrnná částka daní zaplacených v zahraničí, které lze v souladu s příslušnými ustanoveními smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána, uplatnit k zápočtu na daňovou povinnost metodou úplného zápočtu. Její rozčlenění podle smluvních států se uvede na zvláštní příloze. K ř. 2 Uvede se úhrn částek daní zaplacených v zahraničí, které lze v souladu s příslušnými ustanoveními smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána, uplatnit k zápočtu na daňovou povinnost metodou prostého zápočtu, vykázaných na ř. 3 všech vyplněných zvláštních příloh k tabulce I. K ř. 3 Uvede se úhrn částek vypočtených na ř. 7 všech zvláštních příloh k tabulce I. K ř. 4 K ř. 5 Částka z tohoto řádku se přenese do ř. 320 II. oddílu, maximálně však do výše částky vykázané na ř. 310 II. oddílu. Částku vykázanou na tomto řádku lze podle 24 odst. 2 písm. ch) zákona uplatnit jako výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů v následujícím zdaňovacím období nebo období, za něž bude podáváno daňové přiznání. To platí pouze za předpokladu, že z úhrnných částek uvedených na ř. 1 a 2 budou vyloučeny ty částky daně zaplacené v zahraničí, které byly vyměřeny a zaplaceny nad rámec daňové povinnosti stanovené podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Jako výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle 24 odst. 2 písm. ch), s přihlédnutím k 25 odst. 1 písm. s) zákona, lze uplatnit též daň zaplacenou v zahraničí z příjmů se zdrojem ve státě, s nímž dosud nemá Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo jestliže již uzavřená smlouva dosud nenabyla účinnosti. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude součástí celkové částky na řádcích 1, 2 a 3 též poměrná část daně, připadající na něho z celkové částky daně za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost. K tabulce J. Rozdělení některých položek v případě komanditní společnosti V případě vykázání daňové ztráty se částky na ř. 1 a 2 uvedou se znaménkem mínus ( ). Ze ř. 1 se do ř. 201 II. oddílu přenese částka vykázaná ve sl. 2. U ostatních řádků se přenos týká částek vykázaných ve sl. 3. Na řádcích 3, 4, 6 a 7 ve sl. 3 se uvedou částky připadající na komanditisty z celkového nároku za komanditní společnost, a to i tehdy, nebude-li možné uplatnit tyto částky v plné výši při stanovení základu daně (ř. 240 a 260) nebo daně (ř. 300 a 330). Částka na ř. 3 ve sl. 3 se musí rovnat částce na ř. 6 tabulky F, částka na ř. 4 ve sl. 3 částce na ř. 1 tabulky G, částka na ř. 6 ve sl. 3 součtu částek na ř. 4 a 5 tabulky H a částka na ř. 7 ve sl. 3 částce na ř. 4 tabulky I. V případech, kdy příjmy ze zdrojů v zahraničí plynou komanditní společnosti ze státu, s nímž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, uvede se na ř. 5 částka daně, jíž lze započíst na daňovou povinnost metodou úplného a prostého zápočtu (v rozdělení na komplementáře a komanditisty), pouze do výše, která může být ve státě zdroje příjmů vybrána v souladu s příslušným ustanovením této smlouvy. K tabulce K. Vybrané ukazatele hospodaření K ř. 1 Údaj vyplňují všichni poplatníci podávající přiznání za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, kteří na tomto řádku uvedou roční úhrn čistého obratu, vypočtený podle 20 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o účetnictví. Poplatníci, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání ( 18 odst. 3 zákona), uvedou roční úhrn čistého obratu z celkové činnosti, t.j. z hlavní i hospodářské činnosti. Poplatníci, kteří po 1. lednu 2004 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví, uvedou součet všech příjmů dosažených za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání. K ř. 2 Na tomto řádku se uvede celkový průměrný přepočtený počet zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu během zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, který je u poplatníků v postavení účetních jednotek součástí údajů uváděných v příloze účetní závěrky podle a) 39 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., b) 60 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., c) 22 odst. 2 písm. i) vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění vyhlášky č. 474/2003 Sb., d) 30 odst. 1 písm. m) vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb. Poplatníci, účetní jednotky vymezené v 2 vyhlášky č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění vyhlášky č. 475/2003 Sb., v 2 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb., jimž zmíněné vyhlášky nestanoví povinnost uvádět celkový průměrný přepočtený počet zaměstnanců v příloze účetní závěrky, uvedou tento údaj za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jen pokud mají zpravodajskou povinnost ke statistickým výkazům podle vyhlášky č. 371/2003 Sb., kterou se stanoví Program statistických zjišťování na rok 2004, jejichž součástí je ukazatel o počtu zaměstnanců (např. P 3-04, Zdp 3-04, Práce 2-04). Tento údaj není povinný pro poplatníky, kteří po 1. lednu 2004 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví. 12