Ekonomie zkoumá jednání a rozhodování lidí a vztahy mezi lidmi v procesu výroby, rozdělování, směny a spotřeby.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekonomie zkoumá jednání a rozhodování lidí a vztahy mezi lidmi v procesu výroby, rozdělování, směny a spotřeby."

Transkript

1 ČESÁ ZEMĚDĚLSÁ UNVERZTA V RAZE ROVOZNĚ EONOMCÁ FAULTA. Úvod do ekonomie Ekonomie zkoumá jednání a rozhodování lidí a vztahy mezi lidmi v procesu výroby, rozdělování, směny a spotřeby. Vzácnost statky vzácné (ekonomické) jsou takové, jejichž množství je menší než množství potřebné k uspokojení lidských potřeb Volnost statky volné jsou takové, které jsou volně dostupné a nacházejí se v přírodě, jejich množství převyšuje lidskou potřebu. OBECNÁ EONOME. Mikroekonomie Statky: ü Normální (plnohodnotné) statky, které přinášejí spotřebiteli užitek a zvyšují míru jeho uspokojení platí pro ně zákon poklesu mezního užitku. ü Volné volně dostupné, nacházejí se v přírodě, jejich množství převyšuje lidskou potřebu. ü Vzácné jeho množství je menší než je množství potřebné k uspokojení lidských potřeb. ü Nezbytné nakupované množství statku roste pomaleji než důchod spotřebitele. ü Luxusní nakupované množství statku roste rychleji než důchod spotřebitele. ü Méněcenné s růstem důchodu spotřebitele klesá nakupované množství. Ekonomické otázky: ü Co vyrábět jaké výrobky a služby, v jakém množství, kvalitě ü Jak vyrábět kolik kterých zdrojů využít, jakých kombinací výrobních faktorů, organizace a efektivita výroby ü ro koho vyrábět jak účelně rozdělovat vyrobené produkty a služby Trh dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží, je složen z subjektů: domácnosti, firmy, stát. Cíl: maximalizace užitku, minimalizace nákladů. Subjekty tržní ekonomiky: ü Domácnosti rozhodující ekonomický subjekt na trhu, určují proto, co budou firmy vyrábět. Jsou vlastníky výrobních faktorů, které prodávají firmám a zároveň jsou nakupujícími statků a služeb, za které platí firmám. ü Firmy vyrábějí zboží a služby z výrobních faktorů zakoupených od domácností, na trhu zboží a služeb vystupují jako prodávající a na trhu výrobních faktorů jako nakupující. Cíl: maximalizace zisku. ü Stát odstraňuje negativní dopady na ekonomiku, státní nákupy statků a služeb, zadávání státních zakázek. Cíl: ovlivnit trh. Mikroekonomie studuje chování domácností a firem, jak se rozhodují a jaké jsou na různých trzích interakce, studuje fungování dílčích trhů: trh práce, kapitálu, výrobků a služeb, přírodních zdrojů. Makroekonomie studuje národohospodářské souvislosti jako celek, sleduje výkonnost ekonomiky (inflace, nezaměstnanost, státní rozpočet, množství peněz v oběhu, státní zadluženost) Druhy ekonomie: ü Normativní pokouší se stanovit, co je dobré a co zlé, co se smí a nesmí, je hodnotící, vynáší výroky a soudy. ü ozitivní výroky popisné, zjistitelné. okouší se popsat život, takový jaký opravdu je cena akcií, míra inflace využívá statistických šetření

2 . Trh a tržní mechanismus Cena: Tržní cena cena, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky. Rovnovážná cena cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky. Funkce ceny: ü Alokační dochází k přemístění výrobních zdrojů. ü nformační vzácnost zdroje se projeví v růstu ceny. ü Motivační větší výdělek je motivací u výrobce, snaha ušetřit u spotřebitele. Trh: Trh vytvářejí kupující a prodávající nějakého statku nebo služby. Analýza poptávky a nabídky je nástrojem pro pochopení toho jak poptávka a nabídka ovlivňuje rovnováhu mezi cenou a množstvím produkce. Určují jaké množství každého výrobku se vyrobí a cenu za kterou se bude prodávat. Tržní mechanismus proces vzájemného ovlivňování tvorby nabídky a poptávky a tvorby ceny. optávka D: ndividuální poptávka poptávka jednoho spotřebitele po jednom statku. Závisí na: ü Ceně tohoto statku. ü Cenách ostatních statků. ü Důchodu spotřebitele. ü Ostatních faktorech efekt módy, očekávání atd. Tržní poptávka poptávka několika spotřebitelů po jednom statku, vyjadřuje závislost množství konkrétního statku na ceně daného statku, cenách ostatních statků, důchodech spotřebitelů a ostatních faktorech. Je součtem individuálních poptávek. Zákon klesající poptávky poptávková křivka je klesající pro většinu statků, protože při nízkých cenách mají lidé tendenci kupovat větší množství a opačně poptávané množství klesá s tím, jak stoupá cena. Faktory ovlivňující poptávku: ü Změna nominálního důchodu, ostatní vlivy konstantní Zvýšení posun celé křivky poptávky vpravo nahoru Snížení posun celé křivky poptávky vlevo dolu Normální statky s růstem důchodu poptávka roste a s jeho poklesem poptávka klesá Méněcenné statky s růstem nominálního důchodu nemusí jeho spotřeba růst, naopak spotřebitel přechází na kvalitnější druhy zboží a spotřeba inferiorních statků klesá. Zařazení produktu mezi normální nebo méněcenné zboží záleží na úrovni nominálního důchodu a individuálních preferencích. ü Vliv změn cen ostatních statků na poptávku po určitém statku při dané ceně, ostatní vlivy konstantní Substituční zboží (substituty) daný statek může být ve spotřebě nahrazen jiným statkem zdraží se jeden statek a stoupne při stejné ceně poptávka po druhém statku. omplementární zboží (komplementy) statky, které jsou spotřebovávány společně zdraží se jeden statek a poptávka po druhém statku klesne Méněcenné zboží - změna ceny jednoho statku nemá žádný vliv na poptávku po jiném statku ü optávka se zvyšuje (křivka poptávky se posune doprava), jestliže: Cena substitutů se zvyšuje Cena komplementů se snižuje ü optávka se snižuje (křivka poptávky se posune doleva), jestliže: Cena substitutů se snižuje Cena komplementů se zvyšuje Důchodový efekt DE představuje změnu poptávaného množství vyvolanou změnou reálného důchodu za předpokladu nezměněné relativní ceny. Substituční efekt SE představuje změnu poptávaného množství vyvolanou změnou relativních cen za předpokladu konstantního reálného důchodu. Determinanty poptávky: osun po křivce při změně ceny statku a ostatní determinanty jsou konstanty, mění se poptávané množství, ne poptávka. Zvýšení ceny: Agregátní poptávka poptávka všech spotřebitelů na trhu po všech statcích. Funkce poptávky vyjadřuje závislost poptávaného množství na ceně. ab osun celé křivky při změně jednoho nebo více ostatních faktorů, dochází ke změně poptávky: ü optávka se zvýší změna, která zvýší poptávané množství při každé ceně, posune poptávku doprava, posun křivky poptávky doprava: Nominální důchod spotřebitelů se bude zvyšovat (za předpokladu, že jde o normální zboží). Cena substitutů se bude zvyšovat. Cena komplementů se bude snižovat. reference spotřebitelů se bude přesouvat z jiných statků na náš poptávaný statek. očet kupujících se bude zvyšovat. Výrobek se stane módním

3 Spotřebitelé budou v budoucnu očekávat vyšší cenu statku nebo jeho nedostupnost. ü optávka se sníží změna, která sníží poptávané množství, posune poptávkovou křivku doleva, posun křivky poptávky doleva: Nominální důchod se bude snižovat (pro normální statky). Cena substitutů se bude snižovat. Cena komplementárního zboží se bude zvyšovat. reference spotřebitelů se budou přesouvat na jiné zboží. očet kupujících se bude snižovat. Spotřebitelé budou v budoucnu očekávat nižší cenu statku. Zvýšení poptávky: Snížení poptávky: při nižší ceně nemohli daný výrobek vyrábět. Výrobci požadují od ceny, aby uhradila náklady na výrobu, proto jsou ochotni nabízet větší množství jen za vyšší cenu. Faktory ovlivňující nabídku: ü Ceny výrobních faktorů výrobci jsou ochotni nabízet svou produkci za cenu, která jim uhradí náklady, které jsou kromě jiného závislé na cenách výrobních faktorů. Růst cen výrobních faktorů nabídka se snižuje, křivka nabídky se posouvá doleva. okles cen výrobních faktorů nabídka se zvyšuje, křivka nabídky se posouvá doprava. ü Úroveň technologie a technický pokrok dokonalejší technologie vede ke snížení nákladů nabídka roste, křivka nabídky se posouvá doprava. ü Očekávání zvýšení ceny pokud výrobci očekávají, že cena produkce, kterou vyrábějí, v budoucím období vzroste, omezí svou nabídku, křivka nabídky se posune doleva. ü Ostatní determinanty počet subjektů vyrábějících daný statek při vstupu dalších výrobců se bude nabídka zvyšovat. Determinanty nabídky: osun po křivce při změně tržní ceny statku a ostatní determinanty jsou konstantní, mění se nabízené množství nikoliv nabídka. Nabídka S: Nabídka funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství statku na jeho ceně. Je to vztah mezi cenou statku a nabízeným množstvím v určitém časovém období, ochota prodávajícího nabídnout určité množství zboží při dané ceně. ndividuální nabídka nabídka jednoho výrobce určitého statku. Růst cen vstupů a snížení nabídky > posun křivky nahoru: osun celé křivky při změně jednoho nebo více ostatních faktorů, dochází ke změně nabídky: ü Nabídka se zvýší posun křivky nabídky doprava dolů: Ceny výrobních faktorů se budou snižovat. Dojde k výrazné změně technologie a technického pokroku. očet výrobců se bude zvyšovat. Budou dobré klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin. ü Nabídka se sníží posun křivky nabídky doleva nahoru: Ceny výrobních faktorů se budou zvyšovat. očet výrobců se bude snižovat. Sucho, chladné počasí, nepředvídatelné vlivy. Očekávání zvýšení ceny v budoucnu. Zvýšení rizika podnikání. Tržní nabídka nabídka všech výrobců určitého statku, je součtem individuálních nabídek. Jde o nabídku na trhu jednoho výrobku a je to součet objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých úrovních ceny nabízet všichni výrobci tohoto zboží. Agregátní nabídka celková nabídka, která je určena objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodávat. Zvýšení nabídky: Snížení nabídky: Funkce nabídky: m n Elasticita poptávky: Elasticita poptávky ED číselné vyjádření reakce spotřebitelů při rozhodování o nákupu na změnu ceny, důchodu a změnu ceny jiného zboží. Rozeznáváme cenovou, důchodovou a křížovou elasticitu. Zákon rostoucí nabídky za jinak nezměněných okolností s růstem ceny roste nabízené množství. Mezi cenou statku a nabízeným množstvím je přímá úměrnost, protože nabízené množství stoupá a klesá spolu s cenou. Růst ceny zvyšuje zájem výrobců o danou produkci. Noví výrobci vstoupí do odvětví, a to i ti kteří mají vyšší náklady a Cenová elasticita poptávky ED vyjadřuje kvantitativní změnu, vyjadřuje, jak budou spotřebitelé reagovat na změnu ceny zboží o kolik procent se změní poptávané množství, změnila-li se cena o procento. % změna množství ku % změně ceny. Záporné číslo křivka poptávky má klesající charakter

4 Typy: ü Bodová elasticita v bodě. % ED % ü ntervalová elasticita mezi dvěma body. ( ) : ED ( ) : Může být: ü Jednotkově elastická () střední část křivky v bodě. ü Elastická (>) v dané části přímky. ü Neelastická (<) pro velká množství a ceny. ü Dokonale elastická ( ) množství 0. ü Dokonale neelastická (0) cena 0. Faktory ovlivňující cenovou elasticitu poptávky determinanty: ü Dostupnost blízkých substitutů: Zboží s blízkými substituty vetší pružnost poptávky, např. rohlíky a chleba. Zboží bez blízkých substitutů nízká elasticita poptávky, např. vejce. ü Nezbytnost statků: Nezbytné statky spíše nepružná poptávka, např. základní potraviny. Luxusní statky vysoká elasticita poptávky, např. automobily. ü odíl výdajů na určitý statek v rozpočtu čím je podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto statku ü Časový horizont: rátké období nízká elasticita poptávky, spotřebitel bude kupovat i drahý benzín. Dlouhé období poptávka se stává pružnější, nekoupím si auto když bude pořád drahý benzín. Celkový příjem TR celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. TR Závislost TR na elasticitě poptávky: ü Jednotkově elastická TR se nemění ü Elastická zvýšení > snížení TR, snížení > zvýšení TR ü Neelastická snížení > snížení TR, zvýšení > zvýšení TR Důchodová elasticita poptávky ED závislost změny poptávaného množství na změně důchodu při konstantní ceně statků o kolik se změní poptávané množství, když se změní důchod spotřebitele o jedno procento. % změna množství ku % změně důchodu (- ; ). optávané množství a příjem (důchod) se pohybují ve stejném směru, má důchodová elasticita ve většině případů kladné znaménko (platí pro normální statky). % ED % Může být: ü Jednotkově elastická () poptávané množství a důchod rostou stejně rychle. > ü Elastická (>) změna důchodu o % vyvolá změnu spotřeby statku o více než %, s růstem důchodu vzrostlo poptávané množství více než důchod luxusní statky. < ü Neelastická (<) změna důchodu o % vyvolá změnu poptávky po statku nižší než %, poptávané množství roste pomaleji než důchod nezbytné statky (základní potraviny) ü optávané množství s růstem důchodu klesne inferiorní (méněcenné) zboží Význam podle hodnot důchodové elasticity je možné rozhodnout o jaký statek se jedná: ü Normální statek důchodová elasticita je kladná (>0) ü Luxusní statek elasticita je větší než jedna (>) ü Nezbytný statek elasticita se pohybuje v intervalu od nuly do jedné (<) ü Méněcenný statek důchodová elasticita poptávky je záporné číslo (<0) řížová elasticita poptávky CED vyjadřuje, jak poptávané množství jednoho zboží reagovalo na změnu ceny jiného zboží do jaké míry jsou statky navzájem nahraditelné. Je to % změna množství A ku % změně ceny B jak se změní cena statku, když se změní cena jiného statku. % A A B CED % B B A Zboží: ü Substituční růst ceny substitučního statku B vyvolá i růst poptávky po statku A, který se stává relativně levnějším (>0) ü omplementární růst ceny komplementárního statku B je provázen snížením množství statku A, ale i statku B (<0) Elasticita nabídky: Elasticita nabídky ES vyjadřuje, o kolik procent se změní nabízené množství, změní-li se cena o jedno procento za předpokladu, že ostatní determinanty nabídky se nemění. Cenová elasticita nabídky je kladné číslo od cenové elasticity poptávky se liší jenom znaménkem. Typy: ü Bodová elasticita v bodě. % nabízeného ES % ü ntervalová elasticita mezi dvěma body. ( ) : ES ( ) : Může být: ü Jednotkově elastická () % změna ceny vyvolá % změnu nabízeného množství. ü Elastická (>) % změna ceny vyvolá více než % změnu nabízeného množství. ü Neelastická (<) % změna ceny vyvolá menší než % změnu nabízeného množství. ü Dokonale elastická ( ). ü Dokonale neelastická (0)

5 Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky: ü Náklady a možnost skladování rostou-li při růstu produkce náklady rychleji, roste i cena rychleji nabídka je nepružná. Zboží s krátkou dobou trvanlivosti má malou elasticitu nabídky, neboť skladování tohoto zboží je nákladnější a obtížnější. ü Možnost tvorby zásob produkce pokud je skladování nákladné, firmy nabízejí konstantní množství zboží nabídka je nepružná ü Technologie výrobního procesu je-li možné stejnou technologií vyrábět substituční zboží je nabídka pružnější ü Délka období s délkou časového období se pružnost nabídky zvyšuje Cenová elasticita nabídky ES: ES 3. Tržní rovnováha na trhu jednoho statku Tržní rovnováha (mechanismus): Tržní rovnováha situace, kdy nabízené množství S se rovná poptávanému množství D a zároveň cena nabídky S se rovná ceně poptávky D. Tržní cena cena, za kterou se skutečně obchoduje, je nižší než rovnovážná cena. Rovnovážná cena E kompromis mezi nabídkou a poptávkou, rovnovážný bod, nabízená cena se rovná poptávané ceně. Nabídka a poptávka se stále mění a rovnováha se dlouho neudrží. an bm E b n Rovnovážné množství množství, kdy nabízené množství se rovná poptávanému množství. am E b n omparativní stabilita původní rovnovážný bod se posune do nového z důvodu změn determinant působících na poptávku a nabídku. Utváření tržní rovnováhy: ü řebytek zboží: S > D: Tržní cena je větší než rovnovážná cena nabízené množství > poptávané množství přebytek zboží. Dochází ke konkurenci na straně nabízejících snížení ceny snížení nabízeného množství zvýšení poptávky v důsledku snižování ceny. Rostoucí poptávka a klesající nabídky zpětně zastaví pokles tržní ceny a trh směřuje k bodu rovnováhy. onkurence na straně nabízejících. ü Nedostatek zboží: S < D: Tržní cena je nižší než rovnovážná cena poptávané množství > nabízené množství nedostatek zboží. Dochází ke konkurenci na straně kupujících jsou ochotni zaplatit větší cenu vyšší cena povede ke snížení poptávaného množství zvýšení ceny na straně nabídky cena poroste až na rovnovážnou úroveň E. onkurence na straně poptávajících

6 Vztah nabídky a poptávky: S>D S<D Dodatečné nepřímé daně: 50 původní cena, 53 zvýšení spotřební daně, 5 kde se setká s poptávkou Dotace (subvence): Determinanty nabídky a poptávky: Determinanty působící na nabídku změny: ü okles nabídky vede k růstu rovnovážné ceny a poklesu rovnovážného množství ü Růst nabídky vede k poklesu rovnovážné ceny a růstu rovnovážného množství ü Změna nabídky při absolutně elastické poptávce mění se pouze rovnovážné množství ü Změna nabídky při absolutně neelastické poptávce mění se pouze rovnovážná cena Determinanty působící na poptávku změny: ü okles poptávky vede k poklesu rovnovážné ceny a rovnovážného množství ü Růst poptávky vede k růstu rovnovážné ceny a rovnovážného množství ü Změna poptávky při absolutně pružné nabídce mění se pouze rovnovážné množství ü Změna poptávky při absolutně nepružné nabídce změní se pouze rovnovážná cena Determinanty nabídky a poptávky současné změny: ü Současný růst nabídky a poptávky: Vždy vzroste rovnovážné množství, cena může vzrůst, klesnout nebo zůstat konstantní; změna ceny závisí na elasticitě (sklonu) poptávky a nabídky ü Růst nabídky a pokles poptávky: Snížení rovnovážné ceny ü Růst poptávky a pokles nabídky: Zvýšení rovnovážné ceny, změna množství může být různá řebytek: řebytek spotřebitele je rozdíl mezi celkovým užitkem a výdaji na jeho získání. Je to užitek, který spotřebitel získá, ale za který nezaplatí. Vypočítá se jako obsah trojúhelníku podle vzorce: a b S řebytek výrobce je-li výrobce ochoten nabízet dané množství statku za menší cenu, než je tržní cena. Maximální cena na popud spotřebitele: Minimální cena na popud výrobce: řebytek spotřebitele: ( ae ) E RD řebytek výrobce: E m) RS ( E

7 ü Dokonalá konkurence: Celkový přínos dokonale konkurenčního prostředí zvýrazněná část Celkový užitek celá vyšrafovaná část ü Nedokonalá konkurence monopol: řebytek spotřebitele řebytek výrobce Celkové náklady řebytek spotřebitele 4. Teorie spotřebitele a teorie užitku Užitek vyjádření uspokojení či potěšení, subjektivního pocitu. Teorie užitku popisuje chování ekonomických subjektů spotřebitelů. Racionální spotřebitel maximalizuje svůj užitek, je omezen důchodem, má své preference. Spotřební koš je tvořen skupinou statků, spotřeba preferovanějšího spotřebního koše přináší vyšší užitek. Optimální kombinace: a b b a Celkový užitek TU užitek ze všech jednotek. Mezní užitek užitek konkrétní spotřebovávané jednotky. TU TU TU TU růměrný užitek AU užitek na jednotku spotřebovávaného statku. Bod nasycení jakmile se dosáhne bodu nasycení, je mezní užitek nulový. řebytek výrobce co si monopol nechá pro sebe Ztráta mrtvé váhy Oscilace pavučinový model utváření tržní rovnováhy: ü Explozivní divergující pavučina křivka poptávky má větší sklon než křivka nabídky, v tomto případě se trh vzdaluje od bodu rovnováhy, prohlubuje se nerovnováha na trhu. ü Tlumené konvergující pavučina křivka nabídky má větší skon než křivky poptávky, v tomto případě se na trhu obnovuje rovnováha. ü onstantní stabilní pavučina sklon křivky poptávky je stejný jako sklon křivky nabídky, nerovnováha na trhu se ani neprohlubuje ani neodstraňuje. Explozivní: Tlumené: onstantní: rvní Gossenův zákon: Zákon klesajícího mezního užitku v důsledku spotřeby statků dochází k nasycení potřeby spotřebitele jeho zájem o další jednotku spotřebovávaného statku klesá, tedy každá další spotřebovávaná jednotka statku přináší menší užitek. Výjimky: ü Statky náruživé spotřeby (alkohol, drogy) zájem o každou další jednotku stoupá. ü Luxusní statky dočasný růst mezního užitku, který posléze přejde v pokles. Verze teorie užitku: ardinalistická verze teorie užitku: Užitek je přímo měřitelný. X Z D X Z Ordinalistická verze teorie užitku: Užitek není přímo měřitelný, spotřebitel je pouze schopen určit, který spotřební koš preferuje. Není možné zkonstruovat křivku celkového užitku. X X

8 Odvození poptávky: Z kardinalistické verze teorie užitku: Z ordinalistické verze teorie užitku: Druhy statků: ndiferentní (nezávislé) změna ceny jednoho statku nemá vliv na poptávku po jiném statku, statky které k vůči sobě nemají žádný vztah, ani jeden z těchto statků nemůžeme úplně nahradit tím druhým. řivky neprotínají osy. Substituty přímé statky které se mohou navzájem nahrazovat, křivky protínají obě osy, pro spotřebitele jsou stejně užitečné i kombinace, kdy je množství jednoho substitučního statku rovno nule. Substituty nepřímé spotřebitel užívá dvojici statků, z nichž jeden je nezbytný (základní) a druhý zbytný. rvní statek spotřebitel musí užívat, druhý případně nemusí. Množství základního statku nemůže nikdy klesnout pod určitou hranici, množství zbytného může klesnout k nule. Například chleba (nezbytný) a videokazety (zbytný). omplementy spotřebitel užívá dvojici statků, které se vzájemně doplňují, například auto a benzín, jeden statek nemůže být užíván bez druhého a naopak. vazilineární preference spotřebitel volí mezi spotřebou jednoho určitého statku a všemi ostatními. ndiferenční křivky: ndiferenční křivka je množina kombinací statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Všechny body, které na ní leží, jsou spojeny se stejným užitkem. Je to tedy křivka spojující kombinace statků přinášejících spotřebiteli stejný celkový užitek a všechny volby na jedné indiferenční křivce jsou rovnocenné. Čím je indiferenční křivka vzdálenější od počátku, tím větší hladinu celkového užitku vyjadřuje. Axiomy spotřebitelských preferencí vlastnosti indiferenčních křivek: ü Srovnatelnosti (úplnosti srovnání) jakékoliv dvě kombinace mohou být porovnány a spotřebitel je schopen si vybrat. ü Úplnosti spotřebitel je schopen seřadit všechny možné kombinace statků, neexistuje spotřební koš, který by neležel na žádné indiferenční křivce. ü Reflexivity jakákoliv kombinace je tak dobrá, jako je ta stejná, např. tvrzení tento svazek mrkví je stejný, jako tamten svazek. ü Tranzitivity Jestliže A preferujeme před B a B před C, pak A preferujeme před C > křivky se neprotínají. ü Nenasycenosti (více je lépe) 5 mrkví je lepší než 4 mrkve. ü ontinuita pro každý soubor statků existuje indiferenční křivka. ü onvexita křivky jsou pro běžné statky konvexní a klesající, MMS je záporná. Substituty dokonalé spotřebitel užívá dvojici statků, které se navzájem nahrazují, navíc je mezi nimi konstantní mezní míra substituce, rozdíl mezi statky je pouze kvantitativní. Například balíček kávy po 00 g a dva balíčky kávy po 00 g. omplementy dokonalé statky mohou být užívány jen spolu a ještě jen ve zcela specifickém poměru. Například levá a pravá bota. Nežádoucí spotřebitel užívá dva statky, z nichž jeden je neoblíbený, to znamená, že ho spotřebitel nemá rád, jeho uspokojení se spotřebou tohoto statku snižuje. Z určitého důvodu je však jeho spotřeba sdružena se spotřebou druhého statku, který je běžný a má kladný užitek. Neoblíbené statky jsou statky se záporným užitkem. Neutrální lhostejné spotřebitel volí mezi dvěma statky, přičemž k jednomu z nich je lhostejný, jeho uspokojení se ani nezvyšuje ani nesnižuje. Například kuřák vybírá ze dvou statků, z nichž jedním jsou cigarety. ndiferentní (nezávislé): Substituty přímé: Substituty nepřímé: Axiom nenasycenosti je-li X a statek žádoucí (s pozitivní preferencí) a je-li indiferenční křivka klesající menší množství vyjadřuje větší užitek. Mapa (síť) indiferenčních křivek pro každou kombinaci dvou statku lze nakreslit indiferenční křivku, která jí prochází. Mapa indirerenčních křivek je souhrn těchto křivek. omplementy: vazilineární preference: Substituty dokonalé: Mezní míra substituce: Mezní míra substituce ve spotřebě MRS C vyjadřuje poměr, ve kterém je možné nahrazovat jeden statek druhým, aniž se mění úroveň uspokojování potřeb, tedy celkový užitek. Vyjadřuje tedy ochotu spotřebitele obětovat určité množství jednoho statku za jednotku statku jiného. Je to absolutní hodnota sklonu indiferenční křivky, je tedy rovna směrnici indiferenční křivky v daném bodě. lesající mezní míra substituce podle. Gossenova zákona klesá míra uspokojení z každé další jednotky statku. Ve dvoustatkovém modelu to znamená, že klesá ochota k oběti za další jednotku statku, jehož spotřeba se zvyšuje, tedy klesá MRS C. Mezní míra substituce a mezní užitek statků z funkce celkového užitku lze vyvodit vztah mezi mezními užitky obou statků a mezní mírou substituce. X MRSC (klesající křivka) X MRS C MRS E

9 omplementy dokonalé: Nežádoucí: Neutrální lhostejné: Mezní míra substituce ve směně MRS E je absolutní hodnota sklonu přímky rozpočtového omezení. X MRS E X MRS E MRS C Hranice výrobních možností danou technologií může firma vyrábět pouze takové kombinace statků X a, které jsou na křivce. Rostoucí míra oběti u výrobce výrobce zvyšuje produkci statku X na úkor produkce statku lesající míra oběti u spotřebitele spotřebitel je ochoten na další jednotku statku X obětovat stále méně statku. Rozpočtové omezení: Rozpočtové omezení spotřebitele linie rozpočtových omezení linie rozpočtu soubor tržních příležitostí hranice výrobních možností: Rozpočtová přímka BL grafické vyjádření rozpočtového omezení spotřebitele. Množina maximálně dostupných kombinací statku X a při daném důchodu a cenách. Jsme-li omezeni důchodem, můžeme získat maximálně tolik statku, kolik vymezuje přímka rozpočtového omezení. V místě průsečíku linie rozpočtu s osou je věnován všechen důchod na jeden statek. X X růsečík s osou x: X X růsečík s osou y: Rovnováha spotřebitele možný (dosažitelný) stav, který je pro spotřebitele ze všech možných (dosažitelných) stavů nejlepší. Jakákoliv změna jeho situaci zhoršuje, protože každý jiný stav je horší než optimální. Je to taková kombinace dvou statků, která přináší spotřebiteli maximální celkový užitek. rvní Gossenův zákon: Rovnováha spotřebitele dvou statků neuvažujeme-li další omezení vyplývající z cen statků a důchodu spotřebitele, bere spotřebitel v úvahu uspokojení z poslední jednotky statku na jednotku vynaložených nákladů. Současná platnost vztahů: X X X a Spotřební křivky: X Cenová spotřební křivka CC vyjadřuje změny optimální kombinace statku X a kupované spotřebitelem v situaci, kdy měníme cenu jednoho statku. Není to poptávka. Spojuje body vyjadřující optimální volby spotřebitele. Změna rozpočtového omezení: ü Změna důchodu spotřebitele: Zvýšení důchodu spotřebitele rozpočtová přímka se posune rovnoběžně směrem nahoru. Snížení důchodu spotřebitele rozpočtová přímka se posune rovnoběžně směrem dolů. ü Změna ceny statku: Zvýšení ceny otočení rozpočtové přímky kolem konstantního bodu směrem k počátku, zvýší se sklon. Snížení ceny otočení rozpočtové přímky kolem konstantního bodu dále od počátku, sníží se sklon. ü Determinanty rozpočtových omezení: Důchod spotřebitele. Ceny statků X,. Růst důchodu: Zvýšení ceny statku X: Zvýšení ceny statku : Důchodová spotřební křivka CC vyjadřuje, jaké optimální kombinace bude spotřebitel poptávat v závislosti na změnách úrovně důchodu. Statek normální: Statek méněcenný: Engelova výdajová křivka EC vyjadřuje vztah mezi optimálním množstvím daného statku a výší důchodu spotřebitele při konstantních cenách obou statků. řivku je možno odvodit pomocí indiferenční analýzy a CC

10 - 9 - Vyjadřuje závislost výdajů na nákup statku X (tedy X. X) na důchodu spotřebitele. Statky: ü Normální (plnohodnotné) EC je rostoucí a má kladnou směrnici ü Méněcenné EC je klesající a má zápornou směrnici ü Nezbytné EC je konkávní ü Luxusní EC je konvexní Normální: Méněcenný: Nezbytný: Luxusní: Mezní sklon ke spotřebě MC udává, oč se zvýší spotřeba daného statku, zvýší-li se důchod spotřebitele o jednotku, je to směrnice Engelovy křivky. růměrný sklon ke spotřebě AC udává, jakou část důchodu spotřebitel vynakládá na nákup daného statku. Efekt: Substituční efekt SE představuje změnu poptávaného množství vyvolanou změnou relativních cen za předpokladu konstantního reálného důchodu. Důchodový efekt DE představuje změnu poptávaného množství vyvolanou změnou reálného důchodu za předpokladu nezměněné relativní ceny. Rozklad podle J. R. Hickse: Rozklad podle J. R. Hickse méněcenný statek: Rozklad podle J. R. Hickse Giffenův paradox: Rozklad podle E. Slutského: Slutského rozklad uvažuje, že se musí nakoupit stejné množství ze stejného koše. Giffenův statek zvláštní typ méněcenného statku, slouží k uspokojení základních potřeb, neexistují jeho blízké substituty, výdaje na jeho nákup představují značnou část důchodu spotřebitele. DE > SE Substituční a důchodový efekt metodou statistického rozkladu: ü b a TU > b a > b a b a b a a a b a b a SE DE ü α TU > α α α ) (. α α ) (. α α. α ).. ( α ) (. ) (. α α DE

11 5. rodukční a nákladová funkce Vztah mezi produkční a nákladovou funkcí kapitál fixní, práce variabilní. FC VC L L ü lesající degresivní produkční funkce výstup v důsledku dodatečného zapojování práce sice roste, ale pomaleji než variabilní vstup. Např.: L rodukční funkce: rodukční funkce vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů, které byly ve výrobě použity a maximálním objemem výstupu, který byl s danými vstupy vytvořen. ü rogresivně-degresivní produkční funkce Vlastnosti produkční funkce: ü Možnost substituce vstupů. ü Uvažujeme neměnnou úroveň technologie. ü Uvažujeme maximálně efektivní výrobní procesy. Délka období: ü rátké období, ve kterém je alespoň jeden vstup fixní. ü Dlouhé období, ve kterém jsou všechny vstupy variabilní. Celkový produkt T výstup, který je vyroben s danými vstupy, vyjadřuje se ve fyzických jednotkách. Mezní produkt M vyjadřuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku za předpokladu konstantního množství ostatních vstupů. T M L L L růměrný produkt A produkt na jednotku vstupu. A L rodukční funkce v krátkém období: Výnosy z variabilního vstupu závisí na nich tvar produkční funkce. ředpokládáme, že se mění jeden vstup a ostatní jsou fixní. ü onstantní lineární produkční funkce s růstem variabilního vstupu roste výstup konstantním tempem. Např.: 5L ü Rostoucí progresivní produkční funkce výstup v důsledku dodatečného zapojování práce roste rychleji než variabilní vstup. Např.: L rodukční funkce v dlouhém období: Dlouhé období dochází k substituci vstupů, ani jeden náklad není fixní, všechny jsou variabilní, není možné graficky zachytit produkční funkci. zokvanta množina všech kombinací vstupů s jejichž využitím získáme konstantní úroveň produktu. rodukce je přímo měřitelná kardinalistické hledisko. Jinak řečeno je to křivka, která je tvořena všemi kombinacemi vstupů vedoucími k tvorbě stejného výstupu. Takové kombinace výrobních faktorů jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce. Musí platit mezní míra technické substituce poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. M L M Vlastnosti izokvant: ü zokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější. ü Jsou seřazeny kardinálně představují spočtitelnou výši vstupu. ü Neprotínají se. ü Jsou klesající a konvexní k počátku. Mezní míra technické substituce MRT S sklon izokvanty, vyjadřuje poměr, ve kterém je možné nahrazovat jeden vstup druhým, aniž se změní úroveň produktu. MRT S / d ML MRT L S dl M

12 Nákladové optimum optimální kombinace vstupů, při níž se míra, ve které je firma technicky schopna nahradit kapitál prací, rovná míře, v níž je firma schopna tuto substituci na trhu uskutečnit. Znamená minimalizaci nákladů při výrobě daného výstupu, resp. maximalizaci výstupu s danými náklady (duální problém). Je to tečna izokvanty, v tomto bodě mají obě křivky stejný sklon. M L L M Výnosy z rozsahu zachycují vztah mezi proporcionální změnou vstupů a změnou výstupů, nepopisují celou dlouhodobou produkční funkci, ale jen její část. Jedna ze dvou determinant dlouhodobé produkční funkce. Vztah mezi proporcionální změnou objemu vstupů a změnou výstupu, podle toho, zda je procentní změna výstupu menší, stejná nebo větší než procentní změna vstupů. Odrážejí reakci celkového produktu při zvýšení všech vstupů proporcionálně, zisky využity k růstu firmy a výrobní kapacity. U rostoucích výnosů z rozsahu se vzdálenost mezi izokvantami snižuje, u klesajících zvyšuje, u konstantních zůstává stejná. ü Rostoucí vstupy se zvýší x-krát a produkt se zvýší více než x-krát, zvýšení všech vstupů vede k více než proporcionálnímu zvýšení úrovně výstupů > konstantní obalová křivka LAC. α > L Např.: LAC 0 ü lesající vstupy se zvýší x-krát a produkt se zvýší méně než x-krát, proporcionální zvýšení všech vstupů vede k nižšímu než proporcionálnímu zvýšení celkového výstupu > rostoucí obalová křivka LAC. α < L. Součet exponentů 3 > rostoucí. Vzroste-li každý produkt 4krát: x vzroste produkt Např.: LAC 0 Rostoucí: lesající: zokosta množina takových kombinací vstupů, při kterých se celkové náklady nemění. Linie stejných celkových nákladů (jako rozpočtová linie), přímka obsahující všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady. L MRES Nákladová funkce: Typy nákladů: ü Ekonomické náklady explicitní náklady implicitní náklady. ü Explicitní (účetní) náklady náklady, které výrobce doopravdy platí (pronájem výrobní haly, mzdy, nákup materiálu). ü mplicitní náklady náklady obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů. To, co by dostal v druhé nejlepší příležitosti, tedy to, čeho se vzdáme za účelem získání něčeho jiného. Je to hodnota nejlepší nerealizované alternativy využití příslušného ekonomického statku. ü Utopené náklady náklady, které firma nese, ať se rozhodne pro jakoukoli alternativu, při daném rozhodování je nebereme v úvahu. Například chci-li jet na dovolenou a rozhoduji se mezi autem a autobusem, nepočítám povinné ručení, protože ho musím stejně zaplatit.. ü Náklady obětované příležitosti porovnání přínosu zvolené varianty se ztrátou způsobenou ztrátou ostatních variant. Celkové náklady TC náklady, které firma musí vynaložit, aby mohla produkovat příslušnou úroveň produktu, součet nákladů na jednotlivé vstupy. Mezní náklady MC vyjadřují změnu celkových nákladů vyvolanou zvýšením produktu o jednotku, první derivace celkových nákladů podle. TC MC růměrné náklady AC náklady na jednotku produktu. TC AC ü onstantní vstupy se zvýší x-krát a produkt se zvýší také x-krát, změna všech vstupů vede ke stejně velkému zvýšení výstupu > klesající obalová křivka LAC. α L Např.: LAC 60 ü ombinované obalová křivka tvaru U, křivek SMC a SAC je více. onstantní: ombinované: růměrné celkové náklady ATC: ATC AFC AVC Nákladová funkce v krátkém období: rátké období existují fixní náklady, celkové náklady jsou nezávislé na úrovni produktu, variabilní náklady se mění v závislosti na výši produktu. Fixní náklady FC náklady, které se se změnou výstupu v krátkém období nemění. Variabilní náklady VC náklady, jejichž výše se mění s růstem vstupu. růměrné fixní náklady AFC fixní náklady připadající na jednotku výstupu: FC AFC A( ) růměrné variabilní náklady AVC náklady na jednotku výstupu: VC L L AVC L A( L)

13 TC FC VC AC AFC AVC Nákladová funkce v dlouhém období: Dlouhé období existují pouze variabilní náklady a žádné fixní, tvar funkce dlouhodobých nákladů je závislý na výnosech z rozsahu. rátké období: Dlouhé období: 6. Firma, příjmy a náklady, zisk Firma: říčiny existence firmy výhody týmové práce, snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů. Firma je subjekt, který se zabývá výrobou, tedy přeměnou vstupů na výstupy. Cíle firmy jsou různé: ü Maximalizace zisku ü Maximalizace příjmů ü Maximalizace růstu ü Dosažení určitého podílu na trhu Modely: ü Baumolův cílem je maximalizace tržeb a obratu firmy, velikost obratu je preferována před ziskem. ü Marrisův cílem je míra růstu firmy při zachování minimální míry zisku, kterou stanovila správní rada. ü Williamsův cílem je uspokojení z platu, které management pobírá, a z nákladů na reprezentační fond, který může užít. ü Maximalizace počtu zaměstnanců cílem je maximalizovat počet zaměstnanců. říjmy: Celkový příjem TR celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. TR Mezní příjem MR změna celkového příjmu v důsledku změny výstupu o jednotku. TR ( ) MR Dokonalá konkurence: Nedokonalá konkurence: růměrný příjem AR příjem, který firmě plyne z jedné prodané jednotky produktu. TR AR MR AR Náklady: Typy nákladů: ü Ekonomické náklady explicitní náklady implicitní náklady. ü Explicitní (účetní) náklady náklady, které výrobce doopravdy platí (pronájem výrobní haly, mzdy, nákup materiálu)

14 ü mplicitní náklady náklady obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů. To, co by dostal v druhé nejlepší příležitosti. ü Utopené náklady náklady, které firma nese, ať se rozhodne pro jakoukoli alternativu, při daném rozhodování je nebereme v úvahu. Například chci-li jet na dovolenou a rozhoduji se mezi autem a autobusem, nepočítám povinné ručení, protože ho musím stejně zaplatit.. ü Náklady obětované příležitosti porovnání přínosu zvolené varianty se ztrátou způsobenou ztrátou ostatních variant. ü Náklady mrtvé váhy ztráta mrtvé váhy snižuje se přebytek spotřebitele, menší objem produkce a vyšší cena než v dokonalé konkurenci, týká se nedokonalá konkurence, monopolu > ukazuje neefektivitu monopolu. Zisk v dlouhém období: ü Ekonomický zisk firmy je nulový. ü Existují-li významné bariéry vstupu a výstupu z odvětví, pak firma může realizovat kladný ekonomický zisk. Celkové náklady TC náklady, které firma musí vynaložit, aby mohla produkovat příslušnou úroveň produktu, součet nákladů na jednotlivé vstupy. Mezní náklady MC vyjadřují změnu celkových nákladů vyvolanou zvýšením produktu o jednotku, první derivace celkových nákladů podle. TC MC růměrné náklady AC náklady na jednotku produktu. TC AC Fixní náklady FC náklady, které se se změnou výstupu v krátkém období nemění. Variabilní náklady VC náklady, jejichž výše se mění s růstem vstupu. růměrné celkové náklady ATC: ATC AFC AVC růměrné fixní náklady AFC fixní náklady připadající na jednotku výstupu: FC AFC A( ) růměrné variabilní náklady AVC náklady na jednotku výstupu: VC L L AVC L A( L) TC FC VC AC AFC AVC Zisk: Typy zisku: ü Účetní zisk celkové příjmy mínus celkové náklady, TR TC. ü Ekonomický zisk celkové příjmy mínus ekonomické náklady, celkové příjmy mínus explicitní a implicitní náklady. V dlouhém období 0! ü Normální zisk minimální výnos, při kterém majitelé rozhodují ponechat si firmu. Zisk v krátkém období: π TRTC π ( AR AC) π TRVC FC Maximalizace zisku: ü Obecně MC MR. ü V dokonalé konkurenci MC. Zlaté pravidlo maximalizace zisku výstup, při jehož výrobě se rovnají mezní příjmy mezním nákladům

15 7. Dokonale konkurenční prostředí ředpoklady dokonalé konkurence: Na trhu je velký počet kupujících a prodávajících. Všechny subjekty na trhu jsou vzhledem k velikosti trhu malé. 3 Všechny statky jsou homogenní. 4 Všichni výrobci i spotřebitelé mají dokonalé informace. 5 Na trh je volný vstup i výstup. 6 Spotřebitelé usilují o maximalizaci užitku a výrobci o maximalizaci zisku. Z a > žádná firma není tak silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu. Z 5 a 6 > ekonomický zisk v dlouhém období je nulový. Ekonomický zisk: Ekonomická ztráta: Celkový příjem TR: Mezní příjem MR: růměrný příjem AR: Ekonomický zisk kladný: Ekonomický zisk nulový: Ekonomická ztráta: TR MR MC MR TR AR Efektivnost dokonalé konkurence: Výrobní firma je výrobně efektivní, když její výstup v dlouhém období je vyráběn při minimálních průměrných nákladech. Alokační (aterova) firma je alokačně efektivní, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře užitek jedné osoby se může zvýšit pouze snížením užitku druhé osoby. Firma je alokačně efektivní, když platí rátké období: MC. rátké období firma neuvažuje o odchodu z trhu a nové firmy na trh nepřicházejí. Nabídka firmy: Bod zastavení činnosti firmy bod, ve kterém se TR VC 0, v tomto případě je firmě jedno, jestli zastaví činnost nebo bude pokračovat ve výrobě. Od tohoto bodu je nabídka splývající s MC

16 8. Nedokonale konkurenční prostředí monopolistická konkurence, oligopol, monopol Monopolistická konkurence: Charakteristické rysy: ü Velký počet subjektů na trhu. ü Výrobky jsou velmi blízkými substituty. ü Firma je cenovým tvůrcem. ü Existují malé překážky vstupu do odvětví, které není problém překonat. ü Firma v dlouhém období realizuje nulový ekonomický zisk. ü Je výrobně efektivní a není alokačně efektivní. Zisk/ztráta: ü π TRTC ü Zisk (ztráta) v případě, že firma pokračuje ve výrobě: π TRVC FC ü Ztráta v případě, že výrobce zastaví činnost: π FC Dlouhé období: Dlouhé období mění se počet firem na trhu, ekonomický zisk je nulový, křivka nabídky se mění v jediný bod (minimum AC). π 0!!! AR AC MR MC AR AC MR MC Celkové příjmy TR: TR ab TR AR ab Mezní příjmy MR jak se změní celkové příjmy, když firma prodá určitou jednotku. TR TR TR MR a b MR růměrné příjmy AR: TR AR ab AR Efektivnost monopolistické konkurence: ü Výrobní firma je výrobně efektivní, když její výstup v dlouhém období je vyráběn při minimálních průměrných nákladech. ü Alokační (aterova) firma je alokačně efektivní, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře užitek jedné osoby se může zvýšit pouze snížením užitku druhé osoby. Firma je alokačně efektivní, když platí MC. ü Firma působící v monopolistické konkurenci není ani výrobně ani alokačně efektivní. Nabídka firmy neexistuje, protože je nejednoznačný vztah mezi cenou a množstvím. rátké období: π TRTC TRVC FC Ekonomický zisk kladný: Ekonomický zisk nulový:

17 Ekonomická ztráta: Oligopol s dominantní firmou: Oligopol se zalomenou křivkou: Dlouhé období: π 0!!! Oligopol: Charakteristické rysy: ü Na trhu existuje několik větších firem (, 3) nebo jedna dominantní firma a několik firem malých. ü Homogenní produkt nabídka stejného nebo jen málo odlišného produktu. ü Ekonomický zisk závisí na bariérách vstupu. Modely: ü Odbytová konkurence: Cournotův model v odvětví pouze dvě konkurenční firmy (duopol), které vyrábějí homogenní produkt, mají stejné nákladové křivky a znají tržní poptávkovou křivku. Stackelbergův (Bowleyho) model vychází ze stejných předpokladů jako Cournotův model s výjimkou vzájemné reakce firem, protože Stackelbergův model očekává reakci první firmy na změnu výstupu druhé firmy. ü Cenová konkurence: Bertrandův (Edgeworthův) model existují pouze dvě firmy (duopol), vyrábějí homogenní produkt, navzájem si konkurují, firma plánuje tržní cenu s očekávaným množstvím odbytu a neočekává reakci konkurenta. Se shodnou reakcí konkurenta firma plánuje tržní cenu a očekává, že konkurent bude na změnu reagovat. o Změna druhé firmy může být shodná se změnou ceny první firmy. o Chamberlinův model do odvětví mohou vstupovat nové firmy, původní firma ztrácí zákazníky a křivka poptávky klesá tak dlouho, dokud se nestane tečnou AC. onkurující firmy kopírují tržní ceny svého konkurenta a dosazují je do funkce své očekávané poptávky. o Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky) firmy vyrábějí diferencovaný produkt a firma očekává, že konkurent nebude reagovat na zvýšení tržní ceny, ale bude reagovat na snížení tržní ceny. Typy: ü Smluvní oligopol kartel v rámci kartelových dohod se firmy snaží dosáhnout nějakého cíle (např. maximalizace zisku u všech firem) a poté se snaží chovat jako jedna firma s několika pobočkami. artel má tendenci chovat se jako monopol. Firmy většinou nabízejí produkt za vyšší cenu a proto jsou kartelové dohody nezákonné. Nemají ani dlouhého trvání, protože každá firma se snaží maximalizovat zisk na úkor ostatních firem. ü S dominantní firmou na trhu jedna velká firma, která určí cenu, a několik malých firem, které od ní cenu přebírají. ü Se zalomenou křivkou na trhu menší počet malých firem (, 3, 4), produkty lze vnímat jako substituty, ale nemusí se jednat o homogenní produkty, cílem je maximalizace zisku. MR je nespojitá. Monopol: Charakteristické rysy: ü Veškerou poptávku zajišťuje jediná firma. ü Na trhu je přítomen jediný nabízející. říčiny vzniku: ü řirozený monopol na trhu zůstal bez jakýchkoli důvodů a zásahů jen jediný nabízející, což se stane, pokud je velikost firmy hodně velká vzhledem k velikosti trhu. MC a AC jsou velmi dlouho klesající. ü Administrativní omezení pokud existuje produkt, který je považován za strategický, jde o rozhodnutí vlády, centrální banky atd. ü ontrola strategických zdrojů nerostných ü atenty, licence, ochranná práva řirozený monopol: Administrativní omezení: Nabídka firmy neexistuje, protože je nejednoznačný vztah mezi cenou a množstvím. optávka firmy individuální funkce poptávky je křivka AR. Ta vyjadřuje vztah mezi množstvím a cenou

18 rátké období administrativní omezení: Zisk: Ztráta: 9. Trh výrobních faktorů, trh půdy, práce a kapitálu Výrobní faktory výrobní vstupy potřebné k výrobě statků a služeb. ráce L vědomá a účelová lidská činnost, kvalitu práce zvyšuje kvalifikace, motivace lidí a organizace práce, výsledkem je mzda. ůda A zemědělská půda, stavební pozemky a všechna přírodní zdroje včetně surovin, které se z půdy těží. Důchod plynoucí z půdy pozemková renta. Ztráta mrtvé váhy (náklady mrtvé váhy) snižuje se přebytek spotřebitele, menší objem produkce a vyšší cena než v dokonalé konkurenci, týká se nedokonalá konkurence, monopolu > ukazuje neefektivitu monopolu. řebytek spotřebitele apitál statky, které slouží dalšímu využití ve výrobě. Dělení: ü Finanční v podobě peněz, cenných papírů, akcií a obligací. ü Reálný: Fixní výrobního procesu se zúčastňuje opakovaně, např. budovy, stroje atd. Oběžný zásoby surovin, materiálu, polotovarů a výrobků. Výsledkem je zisk nebo úrok. Výrobní faktory z hlediska původu: ü rimární jsou primárním zdrojem přírody práce, půda. ü Sekundární výsledkem je předchozí výroba kapitál. Výnosy z výrobního faktoru kvantitativní vztah mezi vstupem a výstupem, tedy mezi objemem použitých výrobních faktorů a objemem vyrobených užitečných statků. řebytek výrobce co si monopol nechá pro sebe Ztráta mrtvé váhy říjmy z výrobního faktoru: Mezní fyzický produkt MF přírůstek produkce vyvolaný změnou množství výrobního faktoru o jednotku. TL TL MFL L Cenová diskriminace stanovení různých cen za stejné výrobky aniž by k tomu vedly nějaké nákladové důvody, běžná praktika firem, které zvyšují zisk. Typy: ü Různé ceny různým spotřebitelům. ü Různé ceny za různá kumulovaná množství. Stupně: ü Cenová diskriminace. stupně teoretická možnost stanovení maximální ceny, kterou by byl ochoten zaplatit, každému kupujícímu monopol by získal téměř celý přebytek spotřebitele. Získáme tedy přebytek spotřebitele tak, že každému spotřebiteli nastavíme za produkt maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit. ü Cenová diskriminace. stupně ceny jsou stanoveny dle objemů zboží, které si jednotliví zákazníci objednají, na větší množství je uplatněna nižší cena. ü Cenová diskriminace 3. stupně rozdělení spotřebitelů do skupin, z nichž každá má vlastní poptávkovou křivku a tudíž pro každou skupinu platí různé ceny, je podobná. stupni, ale nepředpokládá zjišťování maximální ceny. říjem z mezního produktu MR dodatečná jednotka výstupu firmy, která je vytvořena použitím další jednotky výrobního faktoru. TR MR M ü říjem z mezního produktu práce MR je roven úrokové míře: TR MR ü říjem z mezního produktu práce MR L je roven mzdové sazbě:: TR MR L L ü říjem z mezního produktu půdy je roven sazbě renty říjem z průměrného produktu AR příjem na jednotku zapojeného výrobního faktoru. TR A A A MR L A A AL L L L TR A A A MR A A A Náklady na výrobní faktor: Mezní náklady na faktor MFC částka, o kterou se zvýší celkové náklady firmy při zakoupení další jednotky výrobního faktoru

19 ü Mezní náklady na faktor práce MFC L příjem na jednotku zapojeného výrobního faktoru. TC MFC L L MFC L w mzdová sazba w ü Mezní náklady na faktor kapitálu MFC příjem na jednotku zapojeného výrobního faktoru. TC MFC MR MFC L ( ) optávka po výrobním faktoru v dokonalé konkurenci: MR MFC > stav, kdy je počet pracovníků z pohledu maximalizace zisku optimální. A < MFC zisk záporný A > MFC zisk kladný říjem z mezního produktu práce MR L Mezní náklad na práci MFC L růměrný náklad na práci AFC L Nabídka práce S L říjem z průměrného produktu práce AR L optávka určena příjmem z mezního produktu. MR M MR Nabídka výrobních faktorů: Nabídka funkce nabídky určena funkcí mezních nákladů na výrobu faktoru. Je to součet křivek mezních nákladů pro stejné úrovně tržní ceny faktoru. Cenová pružnost nabídky závisí na: ü Možnostech, jak lze zvyšovat disponibilní množství faktoru. ü Možnostech získání alternativních cenových výhod v různých odvětvích: Univerzální možno využít při jakékoliv výrobě ve všech odvětvích. Unikátní faktory nelze vyrábět a jejich nabídka je fixní, je omezena bez ohledu na změny tržní ceny. Speciální jen v omezeném počtu výrob a jsou nabízeny jen v několika málo odvětvích či v jednom odvětví Trh výrobních faktorů a trh výrobků a služeb: MRL ML MR TR TR MFC L MR L ARL AL MR optávka individuální funkce poptávky je totožná s MR L od bodu průsečíku s AR L dolů. optávka po výrobním faktoru v nedokonalé konkurenci: Dokonalá konkurence na trhu výrobních faktorů a nedokonalá konkurence na trhu výrobků a služeb: Nedokonalá konkurence na trhu výrobních faktorů a dokonalá konkurence na trhu výrobků a služeb: Typy nedokonalé konkurence: ü Monopsonistická konkurence na trhu je velké množství kupujících, kteří mohou do určité míry ovlivnit cenu nakupovaného produktu. ü Oligopson na trhu je několik velkých kupujících, kteří nakupují výrobní faktor. ü Monopson opak monopolu, na trhu je jediný kupující výrobního faktoru, který může významně ovlivnit tržní cenu. Tržní cena výrobního faktoru: Tržní cena je-li statek skutečně prodáván a kupován, jde o peněžní formu. Nájem zvláštní forma obchodu, cenu platí nájemce pronajímateli jako nájemné. ronájem nevede ke změně vlastníka firmy

20 Transferová platba minimální částka, která musí být výrobci zaplacena, aniž by výrobce byl ochoten přesunout (transferovat) faktor do jiné lokality. Renta částka, kterou vlastník výrobních faktorů dostává navíc na transferovou platbu, je to rozdíl mezi tržní cenou faktoru a nižšími mezními náklady. Funkce tržní nabídky práce: v L v v0 a v jsou kladná čísla 0 w Trh kapitálu: Rentní platby Transferové platby Trh kapitálu výrobní faktory, které jsou vyráběny firmami podobně jako spotřební statky. apitál je vstupem a výstupem výroby. Tvoří hodnotu, která přináší jeho vlastníkovi výnos v podobě zisku nebo úroku. Formy kapitálu: ü Reálný kapitál kapitálové statky dlouhodobě použitelné statky, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu, ale byly vyrobeny pro další použití ve výrobním procesu k výrobě finálních statků. ü eněžní kapitál představován konkrétními penězi ve formě úspor domácností a nebankovních firem. ü Cenné papíry jejich existence je spojena s trhem cenných papírů. Rozdělování tržní ceny faktoru na transferové a rentní platby: ü V obecném případě rovnovážnou tržní cenu faktoru a rovnovážné množství faktoru určuje jak nabídka tak poptávka, tržní cena (platba) faktoru se bude dělit na rentní a transferovou platbu. ü Nabídka dokonale elastická nabídkové (nákladové) podmínky určí rovnovážnou cenu faktoru, která bude mít podobu pouze normální transferové platby. ü Nabídka faktoru dokonale neelastická poptávka po faktoru určí tržní cenu faktoru v podobě retní platby. Trh půdy: Trh půdy výrobní faktory, které jsou nerozmožitelné, jejich množství je omezeno a nelze výrobu zvyšovat. ůda fixní faktor, množství omezeno, není vytvářena lidskou činností, např. ropa, drahé kovy, nerostné suroviny atd. ozemková renta hlavní činitel výše pachtovného. achtovné je platbou za pronájem půdy a za pronájem kapitálových vkladů, které vyvolaly zlepšení přirozených vlastností půdy, zejména její úrodnosti. Minimální tržní cena půdy roční pozemková renta z celého pozemku dělená výší tržní úrokové míry: R A i Trh práce: Trh práce výrobní faktory, které závisejí i na jiných vlivech, a to na práci. ráce je tvořena úrovní všeobecného a odborného vzdělání, profesní strukturou a všeobecnými podmínkami kulturní vyspělosti obyvatelstva. Množství práce je vstupem produkční funkce a velikost finálního produktu je jejím výstupem. Členění kapitálu z hlediska času: ü Fixní kapitál, který působí ve výrobním procesu celou řadu let, např. budovy, stroje, dopravní prostředky. ü Oběžný kapitál, který je spotřebováván v rámci daného výrobního procesu, např. materiál, suroviny, polotovary atd. Členění kapitálu z hlediska původu: ü Financovaný z vlastních zdrojů kapitál, který si firmy samy vyrábějí, ale především kapitál, který firmy nakupují, ale za vlastní peněžní prostředky. ü Financovaný z cizích zdrojů zapůjčené peněžní prostředky, např. bankovní úvěry, emise obligací atd. nvestice tok výdajů určených na udržení nebo rozšíření kapitálové zásoby. Jde o výdaje, které neslouží bezprostředně ke spotřebě, ale k zabezpečení kapitálových důchodů. Objem celkových investic objem obcovacích investic objem rozšiřovacích investic:. Výnos kapitálu: ü Nájemné výnos z dočasně zapůjčených kapitálových statků. ü Zisk nejčastější forma výnosu, efekt, který se rovná rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Úrok výnos z kapitálu a současně i cena kapitálu, je odměnou podnikatele za ochotu riskovat a investovat část zdrojů do konkrétní výroby. Úroková míra poměr úroku a vloženého kapitálu: i 00 Reálná úroková míra nominální úroková míra míra inflace: i iin i t iin in in Úrokové sazby: ü Nominální nezohledňují vliv inflace. ü Reálné zohledňují vliv inflace. B R N Výše reálné mzdy: w ML w r ML Funkce individuální nabídky práce: v L v0 vw v 0, v a v jsou kladná čísla w

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014 Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat

Více

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních

Více

Mikroekonomie II úvodní přednáška Petr Musil, kancelář č. 621 Konzultace pondělí, 14.30 16.00 Jiný termín po dohodě pmusil@econ.muni.cz Informace: http://pmusil.czechian.net Zkouška Písemný test alespoň

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Otázky Obecná ekonomie I Mikroekonomie

Otázky Obecná ekonomie I Mikroekonomie 1 Otázky Obecná ekonomie I Mikroekonomie 1) Poptávka a její determinanty Poptávka charakterizuje chování kupujících. Jde o vztah mezi množstvím poptávky domácnosti a tržní cenou za předpokladu, že ostatní

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový

Více

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. ZS 2007/08 Mikroekonomie (Bc.) CVIČENÍ doc. Helísek Úvod do ekonomie 1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. 2. Vysvětlete náklady

Více

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

Základní elementy trhu

Základní elementy trhu Základní elementy trhu doc. Ing. Jana Korytárová, h.. ředpoklady pro základní model: Trh jednoho zboží (dílčí trh). okonalá konkurence: Mnoho prodávajících a mnoho kupujících. okonalá informovanost o kvalitě

Více

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014

Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014 Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014 Footer Text 3/24/2014 1 Racionalita Chování spotřebitele je založeno na předpokladu racionality. Tento předpoklad znamená, že spotřebitel volí neoptimálnější, resp. nejvíce

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh výrobních faktorů Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Trh primárních výrobních faktorů Základní pojmy: Celkový fyzický produkt (Total Physical Product,TPP); Mezní fyzický produkt (MPP); Příjem z mezního

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka 3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka Klíčová slova: Cena, kalkulace, kalkulační vzorec, trh, poptávka, nabídka. Anotace textu: Cílem modulu je objasnění ceny jako ekonomické kategorie a způsobů

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Trh výrobků a služeb teorie firmy

Trh výrobků a služeb teorie firmy Trh výrobků a služeb teorie firmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Typy firem Vlastnická forma podíl na počtu podíl firem na obratu Individuální firmy 76% 6% Partnerské firmy 10% 4% Korporace 14% 90% 1

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

P = a bq. b b. a max. P D 2. D a/b Max Q P 1 = 20 P 0 = 10 Q 1 = 80. Tvar funkce poptávky: Křivka D je klesající, má lineární, nebo nelineární tvar

P = a bq. b b. a max. P D 2. D a/b Max Q P 1 = 20 P 0 = 10 Q 1 = 80. Tvar funkce poptávky: Křivka D je klesající, má lineární, nebo nelineární tvar Mikroekonomie EKONOMIE se zabývá studiem, jak společnost obhospodařuje své vzácné zdroje. otřeby každé společnosti přesahují produkční potenciál zdrojů, to zapříčinilo vznik ekonomie jako vědní disciplíny,

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí:

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí: Varianta A3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2010 Zkouška z ekonomie (varianta A3) Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte vyplněním

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh Modely oligopolu Obsah kapitoly Studijní cíle I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Doba potřebná

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie

Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie 1. Fungování trhu a konkurence (nabídka a poptávka na trhu zboží a služeb, rovnovážná a tržní cena, formování rovnováhy na trhu, vliv změny nabídky a poptávky

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Studijní opora. Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno ve dvou po sobě navazujících přednáškách.

Studijní opora. Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno ve dvou po sobě navazujících přednáškách. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Chování spotřebitele a formování poptávky Vzdělávací cíl: Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 8

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 8 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 8 8. FIRMA V DOKONALÉ A NEDOKONALÉ KONKURENCI PŘÍKLAD Č. 1 Definujte rovnováhu spotřebitele, rovnováhu firmy a tržní rovnováhu

Více

2. Analýza spotřebitelské poptávky

2. Analýza spotřebitelské poptávky 2. Analýza spotřebitelské poptávky Obsah Individuální poptávka a faktory, které ji ovlivňují Vliv změny disponibilního důchodu na poptávku: - důchodová spotřební křivka, Engelovy křivky - důchodová elasticita

Více

Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek. cv. 6

Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek. cv. 6 Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek cv. 6 Základní pojmy Náklad peněžní částka, kterou podnik účelně vynaložil na získání výnosů, tj. použil je k provedení určitého výkonu.(spotřeba výrobních faktorů

Více

1.1.3. Pozitivní popisuje ekonomickou realitu to, co je a hledá zákonitosti jejího fungování.

1.1.3. Pozitivní popisuje ekonomickou realitu to, co je a hledá zákonitosti jejího fungování. část mikroekonomie 1. Úvod do ekonomie 1.1. Ekonomie 1.1.1. Mikroekonomie zkoumá chování dílčích ekonomických subjektů jednotlivců, domácností, firem. Sledujeme ekonomický systém očima jednotlivého subjektu.

Více

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly. Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

www.thunova.cz MIES SBZ - Okruh č. 3

www.thunova.cz MIES SBZ - Okruh č. 3 Spotřebitel a poptávka Spotřebitel a formování poptávky (kardinalistická verze) celkový a mezní užitek, optimum spotřebitele při spotřebě jednoho statku, optimum spotřebitele při spotřebě více statků,

Více

MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI

MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI Jiří Havránek katedra ekonomických teorií, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 0 Praha 6 - Suchdol Anotace: Vliv typu

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

Ekonomie a světová ekonomika

Ekonomie a světová ekonomika Ekonomie a světová ekonomika ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Obsah: 1. Úvod do ekonomie... 2 2. Trh a jeho charakteristika...

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

ENGELOVA KŘIVKA V DOPRAVĚ

ENGELOVA KŘIVKA V DOPRAVĚ ENGELOVA KŘIVKA V DOPRAVĚ Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Engelova křivka (EC) vyjadřuje závislost mezi celkovým (nominálním) důchodem a nakupovaným množství určitého statku. Článek popisuje tuto křivku pro

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství.

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství. 2) TRH - Trh a jeho funkce, typy trhů, subjekty trhu. Základní elementy trhu: nabídka, poptávka, faktory ovlivňující nabídku a poptávku, rovnováha trhu, tržní a rovnovážná cena. Konkurence, typy konkurence.

Více

Otázky a odpovědi z Mikroekonomie I

Otázky a odpovědi z Mikroekonomie I Otázky a odpovědi z Mikroekonomie I 8. června 2005 1 Vztah ekonomiky a ekonomie 2 Ekonomické větve Matematická větev prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti v ekonomické teorii je možnost

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Základní předpoklady výroby statků a služeb. Hranice produkčních možností a alternativní náklady

Základní předpoklady výroby statků a služeb. Hranice produkčních možností a alternativní náklady KAPITOLA 2 Základní předpoklady výroby statků a služeb. Hranice produkčních možností a alternativní náklady Klíčové pojmy Lidské potřeby vrozené nebo získané požadavky člověka, které vnímá jako pocity

Více

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY 5 1 ÚVOD DO EKONOMIE 17 1.1 EKONOMICKÝ STYL MYŠLENÍ 17 1.1.1 Úvod 17 1.1.2 Motivy emotivní a racionální 18 1.1.3 Principy ekonomického uvažování 18 1.1.4 Podstata a role ekonomických modelů 21 1.1.5 Model

Více

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2.1 Celkový užitek a mezní užitek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé

Více