NCSS Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NCSS Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha"

Transkript

1 NCSS Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha ROVNOST MUŽŮ A ŽEN V OBLASTI DŮCHODOVÉHO A NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ HR 150/2006 Hlavní řešitel: JUDr. Igor Tomeš, CSc, profesor University Karlovy Řešitel: JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D. Univerzita Karlova ÚNOR 2007

2 OBSAH ÚVOD 5 1. PRŮBĚH VÝZKUMU 5 2. TEORETICKÝ ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ SOUVISEJÍCÍCH S ROVNOSTÍ A DISKRIMINACÍ ROVNOST ROVNOPRÁVNOST ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI PORUŠENÍ ROVNOSTI PORUŠENÍ ROVNOPRÁVNOSTI DISKRIMINACE 11 I. SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA POZNATKY ZÍSKANÉ ZE ZAHRANIČÍ ROVNÉ POSTAVENÍ MUŽŮ A ŽEN V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ ROVNÉ POSTAVENÍ MUŽŮ A ŽEN V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍ POZNATKY K OTÁZCE ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN V SYSTÉMECH SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V EU POZNATKY ZÍSKANÉ Z ČESKÉ REPUBLIKY SHRNUTÍ 36 II. PRÁVNÍ ANALÝZA ANTIDISKRIMINAČNÍCH PŘÍSTUPŮ EU V OBLASTI ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ HISTORICKÉ KOŘENY ANTIDISKRIMINAČNÍCH PŘÍSTUPŮ EU ZÁKAZ DISKRIMINACE V PRIMÁRNÍM PRÁVU ES ZÁKAZ DISKRIMINACE V DOKUMENTECH SEKUNDÁRNÍHO PRÁVA ES S DŮRAZEM NA ROVNOST MUŽŮ A ŽEN V ODMĚŇOVÁNÍ A SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ ROVNOST A ROVNOST V ODMĚŇOVÁNÍ ROVNOST MUŽŮ A ŽEN V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ ROVNOST MUŽŮ A ŽEN V SOUVISLOSTI SE ZAMĚSTNÁNÍM A POVOLÁNÍM 47 2

3 3.4 ROVNOST MUŽŮ A ŽEN VE ZVLÁŠTNÍCH OBLASTECH SHRNUTÍ 49 III. ANALÝZA ROZSUDKŮ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA TÝKAJÍCÍCH SE ROVNÉHO ZACHÁZENÍ S MUŽI A ŽENAMI V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, RESP. DŮCHODOVÉHO A NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ VÝCHOVA DĚTÍ A DOBA POJIŠTĚNÍ ÚČAST NA SYSTÉMU DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ (ZPRAV. ZAMĚSTNANECKÉM) ROZDÍLNÝ DŮCHODOVÝ VĚK PRO MUŽE A ŽENY A ODLIŠNÝ VÝPOČET DÁVKY RODIČOVSKÉ VÝHODY POSKYTOVANÉ ZAMĚSTNAVATELEM ROZSUDKY EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA SOUVISEJÍCÍ SE SOCIÁLNÍMI ASPEKTY ROVNÉHO ODMĚŇOVÁNÍ PRO MUŽE A ŽENY SHRNUTÍ 61 IV. ANALÝZA PRAXE V ČLENSKÝCH STÁTECH EU STANOVENÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČLENSKÝCH STÁTECH EU RODIČOVSKÉ DÁVKY POSKYTOVANÉ Z NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ RODIČOVSKÉ DÁVKY FINANCOVANÉ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU SHRNUTÍ 67 V. ANALÝZA ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ Z HLEDISKA ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN S DŮRAZEM NA VZTAH K PRÁVU ES ANALÝZA ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ Z HLEDISKA ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A DÁVEK SOUVISEJÍCÍCH S PÉČÍ O DĚTI EXKURZ Č. 1 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK EXKURZ Č. 2 ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ Z HLEDISKA ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN ZÁKLADNÍ SYSTÉM 75 3

4 SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO POJIŠTĚNÍ SYSTÉM PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM ANALÝZA VZTAHU ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ A PRINCIPU ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN UPRAVENÉHO PRÁVEM ES ZOHLEDNĚNÍ VÝCHOVY DĚTÍ PŘI STANOVENÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU POUZE PRO ŽENY SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO POJIŠTĚNÍ 80 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 84 POUŽITÁ LITERATURA 88 DALŠÍ ZDROJE INFORMACÍ 89 PŘÍLOHA: ZÁVĚREČNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 91 4

5 ÚVOD 1. Průběh výzkumu Na základě veřejné soutěže získalo Národní centrum sociálních studií smlouvu na zpracování studie Rovnost mužů a žen v oblasti důchodového a nemocenského pojištění (projekt VaV MPSV HR 150/2006). Hlavním řešením byl pověřen JUDr. Igor Tomeš CSc, profesor Karlovy university, řešitelem byla JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D., odborná asistentka katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK a členka Sítě právních expertů Evropské komise pro otázky rovnosti mužů a žen. Hlavním koordinátorem byl Mgr. Jiří Král, vrchní ředitel sekce pro oblast sociálního pojištění, příjmové politiky a posudkové služby MPSV. Na počátku výzkumu byla provedena sekundární analýza dosavadních dostupných výzkumů k dané problematice. Bylo zjištěno, že v této oblasti dosud nebyla zpracována ucelená studie, odborná, především časopisecká literatura se nicméně zabývá některými dílčími otázkami rovnosti mužů a žen, především v oblasti důchodového pojištění. Dále byly sebrány údaje pro vlastní analýzy, a to jak z EU, tak z ČR. Jedná se o následující údaje: Údaje dostupné z tabulek MISSOC, které představují v současné době jedinou ucelenou a přehlednou informaci o podobě právní úpravy nemocenského a důchodového pojištění. V obou oblastech pojištění se sběr dat soustředil na podmínky vzniku nároku na dávku. V oblasti nemocenského pojištění byla sebrána data o dávkách řešících sociální událost mateřství a rodičovství jako takovou. Relevantní rozsudky Evropského soudního dvora v oblasti rovnosti mužů a žen v nemocenském a důchodovém pojištění. Platná právní úprava v ČR v oblasti nemocenského a důchodového pojištění, vč. nově přijatého zákona o nemocenském pojištění. 5

6 Zadavatel rovněž průběžně poskytoval řešitelům relevantní informace, jež měly být ve studii zohledněny. V další části výzkumu byla provedena analýza antidiskriminačních přístupů EU v oblasti sociálního zabezpečení, a to na základě dílčí studie provedené firmou Personnel-Consulting. V rámci vlastní analýzy praxe EU byla pozornost soustředěna především na judikaturu Evropského soudního dvora, ze které je možné nejen načerpat poznatky o národních právních úpravách a přístupech ke zkoumané problematice, ale také získat přehled o nejzávažnějších problémech vnitrostátních právních úprav v kompatibilitě s právními předpisy ES v oblasti rovnosti mužů a žen v nemocenském a důchodovém pojištění. V rámci analýzy materiálů EU byla rovněž provedena komparatistická analýza dostupných informací o právní úpravě rovnosti mužů a žen v oblasti důchodového a nemocenského pojištění v členských státech EU. V závěru výzkumu byla provedena analýza české platné právní úpravy nemocenského a důchodového pojištění z hlediska rovnosti mužů a žen. V rámci této analýzy byl položen rovněž důraz na srovnání české právní úpravy s požadavky práva ES, přičemž byla hledána odpověď na otázku, zda je platná česká právní úprava v této oblasti plně v souladu s relevantními směrnicemi ES. Vzhledem k tomu, že odpověď nebyla ve všech ohledech pozitivní, jsou v samém závěru studie uvedeny některé návrhy a doporučení, jež mohou přispět k naplnění rovnosti mužů a žen v celé české právní úpravě nemocenského a důchodového pojištění. 6

7 2. Teoretický úvod do problematiky vymezení některých pojmů souvisejících s rovností a diskriminací 1 Vzhledem k tomu, že se tento výzkum má věnovat rovnosti mužů a žen v nemocenském a důchodovém pojištění, jeví se vhodným v samém úvodu této studie vymezit právně teoreticky některé pojmy, jež s problematikou rovnosti mužů a žen přímo souvisejí. V následujícím textu budou postupně vymezeny pojmy rovnost, rovnoprávnost, rovné příležitosti, diskriminace a další Rovnost Princip rovnosti tak, jak je chápán dnes ( všichni lidé jsou si rovni ) se během lidské historie postupně vyvíjel především jako společenský princip, který byl teprve s nástupem moderních společenských zřízení vtělen i do právních předpisů. 2 Rovnost jako politický princip byla známá již v Řecku (isonomia). Tehdy se však vztahovala jen ke svobodným, na otroky se rovnost nevztahovala. 3 Rovnost lidí je možné do určité míry dedukovat z úvodních knih Starého zákona Bible, podle kterých Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, jako muže a ženu. Přikázání uplatňovat rovnost mezi lidmi se však vztahuje pouze na příslušníky vyvoleného národa Izraele, kteří se mají vzájemně respektovat jako bratři a nebylo přípustné, aby vůči sobě navzájem uplatňovali otroctví. 4 Princip rovnosti jako všeobecné společenské pravidlo se poprvé objevuje v Novém zákoně, jehož uplatnění prosazoval sv. Pavel ve svých výkladech křesťanského 1 Tato teoretická úvaha vychází z textu nedávno uveřejněného v publikaci Tomeš, I., Koldinská, K.: Sociální právo Evropské unie, C.H.Beck, Praha Všichni lidé se rodí volní a rovní (francouzská Deklarace práv člověka a občana, 1789) a Všichni lide jsou si rovni rodem a před zákonem (francouzská ústava z r.1793). Spolu s volností a bratrstvím se rovnost stala sloganem francouzské revoluce, která byla r.1848 zapsán do francouzské ústavy. 3 Sokrates tvrdí, že je lepší nespravedlnost strpět, než ji vykonat, protože ten, kdo nespravedlnost koná, popírá uznání druhého člověka. Srov. Botek, L.: Prameny lidských práv a jejich výkon z pohledu křesťanů, in: Hanuš, J. (edt.): Křesťanství a lidská práva, Vyšehrad, Praha 2002, str Jeremiáš 34,9: Každý ať propustí svého hebrejského otroka a každý svou hebrejskou otrokyni na svobodu, aby nikdo z Judejců neotročil svému bratru. 7

8 učení, které jsou dochovány v jeho epištolách. Zde se objevuje Pavlovo tvrzení, že jsou si všichni rovni v Kristu, bez ohledu na svůj původ či společenské postavení. 5 Rovnost lidí, tak jak ji chápeme dnes, vyplývá z přirozenoprávních koncepcí, novodobě formulovaných osvícenskými mysliteli 6. Jedním z důležitých cílů myšlení té doby bylo osvobození člověka a jeho mysli a prohlášení za dospělého právě takového autonomního člověka, který je schopen užívat svého rozumu bez vedení někoho jiného. 7 Rozum byl jedním z důležitých atributů rovnosti, jež vycházela z lidské přirozenosti. Nesporným přínosem osvícenství bylo všeobecné prohlášení postulátu lidských práv založených právě na rovnosti mezi lidmi. 8 Osvícenství znamenalo rovněž velmi závažné společenské změny vyplývající z nástupu nových idejí, které položily základ moderních demokratických států. Rovnost v osvícenském slova smyslu tedy znamená, že jedna lidská bytost si je s jinou lidskou bytostí rovna co do rozsahu a kvality svých přirozených práv. Takto pojatou rovnost je však třeba odlišovat od rovnostářství (egalitarismu). 9 Respektování rovnosti nepopírá přirozenou rozdílnost lidských individuí. Každá lidská bytost je jedinečná a neopakovatelná. Nelze tedy rozhodně tvrdit, že vzhledem k tomu, že jsou si lidé rovni, jsou také stejní. Každý člověk má jinou genetickou, fyzickou i psychosociální výbavu, která tvoři jeho neopakovatelnou přirozenost. 5 Galatským 3,28: Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. ; Koloským 3,11: Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný - ale všechno a ve všech Kristus. 6 J.J.Rousseau, Immanuel Kant, John Locke. 7 Srov. Franzen, H.: Malé církevní dějiny, Zvon, Praha 1995, str Virginské deklarace (1776) a deklarace francouzského národního shromáždění (1789) 9 Egalitarismus byl proti-feudální sociálně politický směr usilující o přerozdělování šlechtického majetku a agrární reformě. S egalitářskou ideologií se setkáváme v různých obdobích historického vývoje evropské civilizace: Nejstarším hlasatelem egalitarismu byl Faleás z Chalkédonu (Řecko 4 stol.př.n.l.). V moderní době egalitarismus hlásali např. Thomas Spencer Skutečná práva člověka (1775), Charles-Robert Gosselin, Úvahy občana, adresované notáblům (1787), William Godwin, Zkoumání o politické spravedlnosti (1793), J.H. Fichte, Uzavřený obchodní stát (1800) a další. Egalitarismus byl prosazován jakobíny (sansculloti) ve francouzské revoluci, Spencean Philantropists ( ) v Anglii, atd. 8

9 Lidé, kteří nejsou stejní a nemají stejné životní podmínky, jsou si přesto rovni. Tato rovnost směřuje na jejich startovací pozici. Fakt, že lidé nejsou stejní, zaručuje společenskou pestrost a ve svém důsledku i společenský pokrok. Kdyby došlo k tomu, že by se rovnost postavila na roveň rovnostářství (založeného na tom, že jsou všichni stejní), zmrazil by se zřejmě veškerý společenský vývoj a jeho dynamika. Obecnou rovnost jako právní princip lze zařadit do roviny základních přirozených lidských práv. Tato rovnost vyplývá z přirozenosti lidské bytosti, která je rovná i jiným lidem v dané společnosti, i když nejsou stejní a nemají stejné fyzické či psychické vybavení. Projevem respektování této rovnosti bude např. stejné nahlížení na děti i dospělé jako na lidské bytosti, které mají stejná práva (právo na život, právo na vlastnictví, právo na soukromí, právo na důstojnost apod.). Rovnost je tedy stav, kdy se na odlišné jedince pohlíží jako na sobě rovné bytosti vzhledem k jejich přirozeným lidským právům jako společenské bytosti. Tato rovnost pak implikuje zaručení rovných podmínek a příležitosti pro uplatnění jedinců ve všech oblastech lidské existence a činností. O tom ještě bude řeč níže Rovnoprávnost Rovnoprávnost je proces realizace rovnosti lidí ve společenském systému. Rovnoprávnost se svým smyslem a významem od rovnosti liší. Rovnoprávnost znamená nikoli pouze rovnost ve smyslu lidské přirozenosti, ale rovněž nárok na stejný soubor práv a z nich vyplývajících povinností. Lze tvrdit, že se jedná o právní specifikaci rovnosti, její konkretizaci ve stanovení práv a jejich záruk. Tato práva ale nemusí být nutně obsažena přímo v právní normě; mohou být i pouze implikována z charakteru právního řádu mohou být obsažena např. v právních zásadách, kterými se řídí každý právní spor projednávaný ve formalizovaném právním procesu 10. Z hlediska sociálních práv a sociální rovnosti se pak rovnoprávnost dává do souvislosti s určitými specifickými oblastmi, jako např. prací a sociální ochranou (rovné pracovní podmínky, rovný přístup k sociálnímu pojištění apod.). 10 Z rovnosti před zákonem se vyvozuje např. právo každé strany býti slyšena a realizovat tak svou rovnoprávnost, tedy svůj balík práv, který je stejný, jakým je nadána protistrana 9

10 2.3. Rovné příležitosti Rovnoprávnost v těchto specifických oblastech, ale i všeobecně, často implikuje nutnost vyrovnat počáteční nerovné podmínky, pramenící z toho, že lidé nejsou stejní, a to ani z hlediska svého přírodního a sociálního okolí, ve kterém žijí. Rovnost se dosahuje tím, že se kompenzují sociální důsledky přirozených rozdílů mezi lidmi. Zaručení rovných příležitostí se aktivuje zpravidla v tom případě, že je v počátku právního nebo jiného vztahu objektivně dána nerovnost mezi dvěma subjekty. Smyslem úpravy rovných příležitostí je vyrovnat handicap, kterým např. určitá skupina lidí trpí v důsledku své přirozenosti a nestejnosti s druhou skupinou, pracující i žijící v nestejných podmínkách. Zajištění skutečné rovnoprávnosti tak v některých případech může znamenat i poskytnutí i více práv jedné, znevýhodněné, skupině či kategorii jedinců. Rovnoprávnost lze vnímat jako provedení principu rovnosti prostřednictvím poskytnutí určitého souboru práv tak, aby byly vyrovnány rozdíly mezi jedinci a byly jim poskytnuty rovné příležitosti a rovné podmínky, a to někdy i zvýhodněním určité kategorie či skupiny jedinců Porušení rovnosti Porušení či narušení rovnosti je pak takové jednání či opomenutí, v jehož důsledku je rovnost mezi lidmi narušena. V některých případech může jít o nerespektování rovnosti, v případech jiných může dojít přímo k tomu, že nebudou vytvořeny podmínky pro její nastolení nebo uplatňování. Porušením rovnosti může být v některých případech i striktní a necitlivé uplatnění rovnostářství mezi jedinci, které potom vede právě k tomu, že se nevyrovnají podmínky tak, aby byla rovnost zachována a vychází se z mylného přesvědčení, že všichni mají vzhledem k tomu, že jsou stejní, rovné výchozí podmínky k prosazení a uplatnění svých práv. Tak tomu ale není. K porušení rovnosti může docházet v mnoha formách a toto porušení může mít různé právní důsledky, někdy může být i zcela bez nich, pokud nejde o právně relevantní porušení rovnosti. Porušením rovnosti je tedy takový zásah do přirozených práv člověka, jehož výsledkem je nastolení (byť dočasné) nerovnosti mezi jedinci. 10

11 2.5. Porušení rovnoprávnosti Porušením rovnoprávnosti je takové jednání nebo opomenutí, které vede k tomu, že jsou poskytnuty odlišné soubory práv sobě rovným jedincům, a přitom nejde o odlišnost jejímž účelem je vyrovnání nerovnosti (viz rovnoprávnost a rovné podmínky) Diskriminace 11 Z úvah vedených výše nyní zbývá vyvodit vymezení diskriminace jako pojmu, který se liší především od porušení rovnosti či porušení rovnoprávnosti. Na tomto místě se jeví vhodným použít analogii teorie práva a nahlédnout diskriminaci z právního hlediska. Předpokládejme, že diskriminaci je možné označit jako určitý právní vztah, zřejmě odpovědnostního charakteru. Každý právní vztah je určen svými subjekty, objektem a obsahem. Subjekty právních vztahů, jež jsme pracovně označili pojmem diskriminace jsou na jedné straně ty, které se chovají diskriminačně a na straně druhé ty, které jsou objektem takového diskriminačního chování. Subjekty jednajícími diskriminačně mohou být: právnické osoby soukromoprávní i veřejnoprávní, nejčastěji v roli zaměstnavatele 12 správní orgány orgány státní správy (včetně ústředních orgánů státní správy) i samosprávy stát v roli zákonodárce, tedy prostřednictvím parlamentu 11 Diskriminace: Podle Slovníku Cizích slov (Academia 1995): 1. rozlišování poškozující někoho, neuznávání jeho rovnosti s jinými, popírání nebo omezování práv určité kategorii obyvatelstva nebo určitým státům, mezinárodním organizacím apod. Podle Všeobecné encyklopedie Diderot (česky Praha 1999): nerovné a tím i nespravedlivé zacházení s části obyvatelstva na základě rasové, kulturní a náboženské odlišnosti, popř. odlišnosti pohlavní, apod. Spočívá v záměrném znevýhodnění vytvářením nerovných hospodářských, politických nebo právních podmínek. Provázena předsudky, zvyky, někdy ustavena zákony (norimberské zákony v Německu, 1935, apartheid v JAR). Může vést k sociální degradaci, k segregaci nebo dokonce ke genocidě. 12 V roli zaměstnavatele mohou být i fyzické osoby živnostníci apod. 11

12 Uvedené subjekty mohou diskriminovat proto, že mohou rozhodovat o právech a povinnostech fyzických osob, proti nimž je diskriminace namířena a tak činit rozdíly. Objektem právních vztahů diskriminace pak bude prostředek, kterým se diskriminace děje. Takovým prostředkem může být: právní norma jednostranný právní akt veřejnoprávní i soukromoprávní, nebo právně relevantní chování Specifickým znakem všech těchto prostředků bude aktivní rozlišení fyzických osob nebo skupin osob. Obsahem právního vztahu, který můžeme nazvat diskriminací, budou v podstatě obecné prvky obsahu odpovědnostního právního vztahu: dojde k porušení rovnosti nebo rovnoprávnosti fakticky vznikne stav nerovnosti či nerovnoprávnosti mezi porušením a faktickým vznikem nerovnosti bude příčinná souvislost (kauzální nexus) a zásadně zde bude úmysl subjektu, který tuto nerovnost způsobil Otázkou, která přitom zůstává nejasná, je zavinění a míra jeho relevance v diskriminačních vztazích. Dojde-li k diskriminačnímu jednání, např. z rasových důvodů, bude se zavinění vůbec zkoumat, nebo je při závažném porušení rovnosti irelevantní? Zde je třeba odlišit účel odpovědi na výše položenou otázku. Tážeme-li se na zavinění pro účely definice diskriminace a jejího odlišení např. od porušení rovnosti, jeví se správnou odpověď, že se jedná o úmyslné porušení rovnosti, event. rovnoprávnosti. Z toho rovněž vyplývá vyšší míra společenské nebezpečnosti, jedná-li se o diskriminaci. Tento definiční znak však vychází spíše z teoretické úvahy, kterou zde vedeme. Při praktickém uplatnění právních norem, které diskriminaci zakazují a porušení tohoto zákazu trestají, se však zpravidla stanoví objektivní odpovědnost za porušení 12

13 zákazu diskriminace a zavinění se nezkoumá, můžeme rovněž tvrdit, že se presumuje. 13 Předchozí teoretické úvahy lze doplnit některými právními definicemi různých forem diskriminace jako právní skutečnosti a rozborem těchto definic. Tak např. Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 diskriminaci žen definuje jako jakékoli činění rozdílu, vyloučení nebo omezení provedené na základě pohlaví, jehož důsledkem nebo cílem je narušit nebo zrušit uznání, požívání nebo uplatnění základních práv Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 111 o diskriminaci v oblasti zaměstnání a povolání pod pojmem diskriminace v oblasti zaměstnání nebo povolání chápe jakékoli rozlišování, vylučování nebo preference na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství, politického přesvědčení, národnosti nebo sociálního původu, v jehož důsledku se narušuje rovnost příležitostí či zacházení v oblasti zaměstnávání. Pokud z těchto definic vyjdeme a shrneme je, můžeme z nich vyvodit některé důležité znaky diskriminace. Jedná se o: Jakékoli na konkrétní formě jednání nebo opomenutí nezáleží Činění rozdílu (rozlišování), vyloučení, omezení, nebo preference. Jejichž důsledkem, nebo cílem Dochází k narušení, zrušení uznání, požívání nebo uplatnění rovnosti, event. rovnoprávnosti Pod pojmem diskriminace lze tedy chápat poměrně širokou škálu forem aktivity či naopak pasivity od preferencí až po vyloučení. Tyto aktivity jsou vždy směřovány na lidské jedince. Jejich důsledkem nebo přímo cílem je přitom dokonce i zrušení uznání rovnosti, ale i narušení jejího uplatnění či požívání. Diskriminace tedy omezuje nikoli pouze tak, že v jejím důsledku dojde přímo k narušení rovnosti, stačí dokonce i ohrožení možnosti jejího uplatnění ze strany jedince či skupiny. 13 Např. bude-li zaměstnavatel systematicky odmítat přijmout Romy do pracovního poměru, pouze proto, že se jedná o příslušníky romského etnika, dopustí se porušení ustanovení 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, - nahrazen zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a bude možné mu udělit podle téhož právního předpisu pokutu. Míra zavinění tohoto zaměstnavatele bude irelevantní, zákon pro něj nestanoví žádný exkulpační důvod, jedná se o objektivní odpovědnost. 13

14 Při formulaci diskriminace není možné ani opomenout skutečnost, že negativní dopad na rovnost musí být přímo cílem, nebo alespoň důsledkem uvedených forem rozlišování. To potvrzuje co bylo uvedeno již výše, že se totiž diskriminace a porušení rovnosti od sebe liší. Zatímco porušení rovnosti nemusí mít za cíl rozlišení dvou subjektů, ani v jejím důsledku k tomuto rozlišení dojít nemusí, u diskriminace se jedná o důležitou charakteristiku. Z tohoto hlediska lze rozlišovat pozitivní a negativní diskriminaci. Diskriminací pozitivní budeme chápat takové rozlišování, jehož podstatou je preference určité skupiny či subjektu na úkor jiných. Pozitivní diskriminací je v tomto smyslu i vytváření rovných příležitostí pro znevýhodněné skupiny osob, jak o nich byla řeč výše. Pozitivní diskriminací se tedy jedněm, zpravidla znevýhodněným, přidávají práva. Pozitivní diskriminace však může pochopitelně mít negativní vliv na rovnost, a to v případě, že z hlediska rovnosti je preference určitého subjektu či jejich skupin nežádoucí (např. se nejedná o znevýhodněnou skupinu a účelem pozitivní diskriminace není vyrovnat příležitosti). Negativní diskriminace bude častěji ošetřena právem, neboť bude v jejím důsledku docházet k omezování či dokonce vylučování některých subjektů či jejich skupin a takové chování bude ohrožovat či narušovat zachování rovnosti ve společnosti. Podstatou negativní diskriminace tedy bude ubírání práv určitému okruhu subjektů. Rovněž je možné rozlišovat právní a faktickou diskriminaci. Zatímco o právní diskriminaci půjde v případě, že přímo právní předpis obsahuje diskriminační ustanovení, k faktické diskriminaci může dojít např. porušením právního předpisu, který plně zachovává rovnost. Bude se jednat o diskriminaci de facto, tedy diskriminační chování, jež ve svém důsledku zakládá nerovnost nebo ohrožuje zachování rovnosti. Oběma formám diskriminace je potřeba čelit předcházet jim a jejich eventuelní naplnění sankcionovat (v případě právní diskriminace zrušením právního předpisu či diskriminačního právního ustanovení, v případě faktické diskriminace sankcí reagující na porušení povinnosti zachovat rovnost a nechovat se diskriminačně). Diskriminace, stejně jako porušení rovnosti či rovnoprávnosti, se mohou dít z různých důvodů, nejčastější je zřejmě pohlaví, ale i rasa. V mezinárodním i evropském právu 14

15 se postupně vyvinuly různé důvody, na základě kterých když dojde k rozlišování, jedná se o diskriminaci. 14 Z výše uvedeného vyplývá, že v oblasti rovnosti a rovných příležitostí je diskriminace excesem, který narušuje rovnoprávnost nebo i rovnost, v závislosti na konkrétním projevu diskriminace. Jedná se o specifický právní vztah odpovědnostního charakteru, který se zpravidla vyznačuje úmyslem porušit rovnost mezi lidmi garantovanou právem. Diskriminace má mnoho forem a její projevy lze klasifikovat z různých hledisek. Takto pojednanou diskriminací postavenou oproti zachování rovných příležitostí a rovnosti se zabývá předkládaná studie, a to především z hlediska rovnosti mužů a žen v oblasti nemocenského a důchodového pojištění Charta základních práv EU přijatá v Nice v roce 2000 uvádí zřejmě nejucelenější katalog těchto důvodů. Článek 21 zakotvuje zákaz diskriminace v tom smyslu, že každá diskriminace z jakéhokoli důvodu, např. z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jakéhokoli jiného přesvědčení, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace se zakazuje. Jak je z citace patrné, je přitom výčet pouze demonstrativní. 15 Zároveň je nicméně třeba již na tomto místě poznamenat, že ne všechny nerovnosti mezi lidmi lze nazvat diskriminací. Např. činění rozdílů mezi muži a ženami v souvislosti s mateřstvím je plně v souladu se zásadou rovnosti, pokud tyto rozdíly jsou dány právě biologickým mateřstvím (např. těhotenstvím, porodem, kojením, nikoli však péčí o dítě). 15

16 I. SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA Jako zdroje informací pro zpracování sekundární analýzy použili řešitelé informace dostupné na internetu a publikace a časopisecké články dostupné v knihovně Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. V neposlední řadě použili řešitelé materiálů Sítě právních expertů při Evropské komisi zabývající se aplikací Komunitárního práva v oblasti rovného zacházení s muži a ženami. V souladu s dohodou se zadavatelem byly řešitelům průběžně zasílány základní materiály a výstupy z konzultací z Bruselu. Získané poznatky lze rozdělit na zahraniční a domácí část této sekundární analýzy. 1. Poznatky získané ze zahraničí V ČR jsou k otázce rovnosti mužů a žen v nemocenském a důchodovém pojištění v současné době k dispozici následující prameny odborné literatury, ze kterých bylo čerpáno pro zpracování této části studie. Leitner, S.: Sex and gender discrimination within EU pension systems, Journal of European Social Policy, no. 2/2001, SAGE Publications, London Luckhaus, L., Ward, S.: Equal pension rights for men and women: a realistic perspective, Journal of European Sociíal Policy, no. 3/1997, SAGE Publications, London Stahlber, A.-Ch., A. Kruse, A. Sundén: Pension design and gender, European Journal of social security, no. 1/2005 Pieters, D. (edt.): The social security systems of the member states of the European Union, Intersentia, Oxford, 2002 Gilbert, N. (edt.) gender and social security reform: what s fair for women?, ISSA, New Jersey, 2006 Bulletin of the Commission's network of legal experts on the application of Community law on equal treatment between women and men, no. 1/2004, Directorate-General for Employment and Social Affairs Unit EMPL/G/1 16

17 1.1. Rovné postavení mužů a žen v důchodovém pojištění V zahraniční odborné literatuře se v některých pramenech setkáváme s pokusy o identifikaci příčin diskriminace na základě pohlaví. Tak např. Sigrid Leitner ve svém článku Sex and gender discrimination within EU pension systems 16 označuje jako dvě hlavní příčiny diskriminace na základě pohlaví v systémech důchodového pojištění a) tradiční dělbu práce, v jejímž rámci ženy vykonávají hůře placené práce a vzhledem k povinnostem k rodině více využívají práce na kratší pracovní úvazek, b) skutečnost, že celá struktura sociálního zabezpečení je odvozována od příjmů, což s sebou přináší znevýhodnění žen v systémech sociálního pojištění, poněvadž ženy dosahují nižších příjmů, než muži. Jako další zdroj diskriminace Leitner označuje skutečnost, že péče o rodinné příslušníky, která je stále převážně doménou žen, je považována za práci, ale za neplacenou práci. I tato skutečnost zakládá ve svém důsledku nerovnost žen a mužů v důchodovém pojištění, a to i v případě, že se péče o děti či další členy rodiny zohlední jako doba pojištění. Leitner naopak považuje za přijatelnou nerovnost nerovný důchodový věk a nerovný přístup k pozůstalostním důchodům, a to z toho důvodu, že tyto nerovnosti považuje za nerovnosti založené na odlišných biologických vlastnostech mužů a žen. V současné době se však s touto tezí v Evropské unii značně polemizuje, jak bude ještě vysvětleno. V roce 1997 navrhovala Linda Luckhaus 17 některá řešení stavu, kdy jsou systémy sociálního pojištění z výše uvedených důvodů nepříznivé pro ženy. Mezi jinými jmenovala: a) zachování různého důchodového věku, 16 Leitner, S.: Sex and gender discrimination within EU pension systems, Journal of European Social Policy, no. 2/2001, SAGE Publications, London 17 Luckhaus, L., Ward, S.: Equal pension rights for men and women: a realistic perspective, Journal of European Sociíal Policy, no. 3/1997, SAGE Publications, London 17

18 b) zachování jen vdovského důchodu, tedy absence úpravy vdoveckého důchodu, c) specifické zvýhodnění péče o dítě a jeho zohlednění zejm. v systémech důchodového pojištění a d) odstranění těsného vázání důchodových nároků na výdělečnou činnost. Jako pozitivní příklad již započatých řešení v této oblasti uvádí autorka praxi skandinávských zemí a Nizozemska, kde je nárok na základní dávku důchodového pojištění odvozován od trvalého bydliště v daném státě, nikoli na účast na pojištění na základě dosažené určité výše výdělku. Kolektiv švédských autorek srovnává jednotlivé modely systémů důchodového pojištění z hlediska jejich genderových důsledků 18. Z jejich zkoumání vyplývají vlastnosti genderově ideálního systému důchodového pojištění. Důchodový systém, který zajišťuje rovné postavení mužů a žen by měl: Být veřejný a povinný a používat tzv. unisexové úmrtnostní tabulky k výpočtu příspěvků do systému. Zaručovat garantovanou minimální dávku, která je velmi důležitá především pro ženy s nízkými příjmy během celé pracovní kariéry. Být motivační k práci, neboť silné pracovní pobídky znamenají vyšší celoživotní výdělek a tedy vyšší důchodové dávky. Nepenalizovat ženy nižšími mírami návratnosti jejich příspěvků, tedy použít schéma definovaných dávek. Nepenalizovat ekonomicky výchovu dětí, ale naopak poskytovat kompenzace rodinám s dětmi. Indexovat dávky, což je důležité pro ženy, které mají vyšší naději na dožití. Vyplácet dávky formou anuit, které zajišťují, že lidé nevyčerpají své nároky před koncem svého života, což je vzhledem k delšímu věku žen opět důležité pro ně. 18 Stahlber, A.-Ch., A. Kruse, A. Sundén: Pension design and gender, European Journal of social security, no. 1/

19 Umožnit manželům, aby se dělili o nabyté důchodové nároky, protože ženy typicky vydělávají méně než muži a mají tedy nižší dávky. Dělení důchodů může pomoci ženám vyrovnat své důchodové příjmy s muži. Zajistit, aby pozůstalostní dávky byly pojistně matematicky spravedlivé. Co se týče důchodového věku jako jednoho z důležitých faktorů rovnosti mužů a žen v důchodovém pojištění, lze konstatovat, že v současné době je ve starých členských státech většinou důchodový věk stejný, nejčastěji 65 let (Německo, Finsko, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko). V dalších zemích je sice zatím důchodový věk různý pro muže a ženy, ale bude se vyrovnávat, v Rakousku do roku 2028, v Belgii do roku 2009, ve Velké Británii v letech Tato tendence ve starých členských státech tedy nepotvrzuje představu, že zachování různého důchodového věku by mělo přispět k vyrovnání postavení mužů a žen v systémech důchodového pojištění. 19 Dosud poslední známá zahraniční studie zabývající se rovností mužů a žen v oblasti sociálního zabezpečení byla vydána v roce 2006 Mezinárodní organizací sociálního zabezpečení. V této studii je kromě jiného obsažen příspěvek Pension policy in the Europan Union: responses to the Changing Divisoin of labor in family life 20. Její autorky upozorňují na riziko diskriminačních důsledků plynoucích ze stále sílícího přechodu ze státem kontrolovaných pay-as-you-go systémů důchodového pojištění na zaměstnanecké a soukromé penzijní systémy. Toto riziko spočívá především ve skutečnosti, že většina soukromých a zaměstnaneckých systémů v současné době nezohledňuje doby neplacené péče poskytované, zpravidla ze strany žen, dětem, nebo seniorům, kteří potřebují péči. Zároveň vyzdvihují ty státy, které zavedly do svých systémů opatření příznivá pro ženy a redukovaly tedy míru závislosti výše důchodu na výši celoživotních výdělků pojištěnce. 21 Podle této studie, která se snaží zkoumat tendence v evropských zemích všeobecně, je poměrně složité najít obecná 19 Údaje převzaty ze studie Pieters, D. (edt.): The social security systems of the member states of the European Union, Intersentia, Oxford, 2002, která bude zmíněna níže. 20 Touminen, El, S. Laitinen-Kuikka: Pension Policy in the Europan Union: responses to the Changing division of labor in family life, in Gilbert, N. (edt.) gender and social security reform: what s fair for women?, ISSA, New Jersey, idem str

20 fakta, jež by platila pro všechny země. Tak např. podíl žen, které pracují na kratší úvazek se v jednotlivých zemích pohybuje od 7% v Řecku do 71% v Nizozemsku. 22 Koncepce minimálního, resp. základního důchodu naproti tomu doznala v jednotlivých modelech sociálních států určitého posunu, a to směrem ke konvergenci systémů. Zatímco v některých severských zemích došlo k redukci univerzality, v kontinentální Evropě došlo naopak k rozšíření pokrytí obyvatelstva těmito dávkami. Dochází rovněž k určité míře konvergence výše těchto důchodových dávek. Přesto však stále platí, že systémy založené na rezidenčním principu, tedy systémy severských zemí, poskytují nejvyšší míru ekonomické nezávislosti prostřednictvím důchodových dávek a tyto dávky rovněž nepředstavují žádné sociální stigma pro jejich příjemce. 23 V závěru studie autorky uvádějí, že v posledních letech došlo k větším změnám v důchodových systémech na severu Evropy, v jižní Evropě došlo k výraznější reformě pouze v Itálii, kde však byly přijaty pouze parametrické změny. Na jihu Evropy stále přetrvává situace, kdy ženy buď vůbec nepracují, nebo pokud pracují, pracují na plný úvazek, takže vazba důchodových nároků na pracovní příjem není z tohoto hlediska příliš velkým problémem. Navíc, v těchto zemích přetrvává stále model výpočtu důchodu v závislosti na výdělcích v rodině jako celku, což příjmově staví ženy na roveň, na druhou stranu to však znamená nedostatek motivace pro ženy, aby vstoupily na trh práce. Navíc se ukazuje, že nízká porodnost v těchto jižních státech je důsledkem nepříznivé sociální politiky. Z toho důvodu především Evropská komise a další instituce vyvíjejí tlak na jižní státy, aby změnily zásadním způsobem své důchodové systémy, a to především tak, aby odpovídaly požadavku zapojit ženy do pracovního procesu. Ostatní země se v poslední době snaží zavádět do důchodových systémů určitá opatření příznivá pro ženy, jako např. zohlednění doby péče především o děti, dílčení důchodů po rozvodu 24, pozůstalostní důchody a další podobná opatření. 22 idem str idem Podrobné informace jsou k dispozici ve studii Tomeš, Koldinská: Podíly nároků z důchodového zabezpečení po rozvodu manželství, zpracované pro MPSV v květnu

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene 1 Definice - EU Článek 2 ods.t1 písm.a) Směrnice

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy. Výjimky z principu rovného zacházení ve veřejné správě

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy. Výjimky z principu rovného zacházení ve veřejné správě Výjimky z principu rovného zacházení ve veřejné správě Kryštof Kozák, Kateřina Kozáková Tato kapitola si klade za cíl ukázat, že z obecného požadavku na rovné zacházení existuje řada výjimek, které umožňují

Více

NEPŘÍMOU DISKRIMINACI:

NEPŘÍMOU DISKRIMINACI: VĚKOVÁ DISKRIMINACE Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech a dále v čl. 3 že: Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického

Více

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Dva klíčové prvky všeobecného principu rovných příležitostí jsou zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

N á v r h ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

N á v r h ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ P ř í l o h a N á v r h ZÁKON ze dne 2007, o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Věková diskriminace v zaměstnání

Věková diskriminace v zaměstnání Věková diskriminace v zaměstnání Mezinárodní konference Age management v praxi: české a zahraniční zkušenosti a nástroje proti věkové diskriminaci Mgr. Petr Polák Obsah Úvod do problematiky, základní definice

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy CO JE TO DISKRIMINACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ?

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy CO JE TO DISKRIMINACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ? CO JE TO DISKRIMINACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ? Pavel Čižinský Málokterý pojem zažívá v moderní době tak široké uplatnění jako slovo diskriminace, a to v řadě oborů života společnosti. Jak v každodenním životě

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

Diskriminace z důvodu romské etnicity

Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Příloha 3 Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Úvod Čím dál častěji se objevuje ve společnosti pojem rovných příležitostí pro muže a ženy, který znamená

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění

Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění Závěrečná zpráva Ředitel ústavu: Odpovědný řešitel projektu: Řešitelský tým: Ing. Miloš Paleček, CSc. Ing. Vladimír

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Diskriminace ve vzdělávání

Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Veřejný ochránce práv a jeho působnost v oblasti školství, úvod do problematiky diskriminace Petr Polák, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy V. Úplné znění zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění zákona č. 89/2012, a dalších

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Právní řád ČR a diskriminace mužů pečujících o dítě. Lucie Víšková

Právní řád ČR a diskriminace mužů pečujících o dítě. Lucie Víšková Právní řád ČR a diskriminace mužů pečujících o dítě Lucie Víšková V praxi je obvykle častějším a snad i populárnějším tématem otázka diskriminace žen. Naší pozornosti by neměl uniknout nález Ústavního

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Diskriminace osob se zdravotním postižením na trhu práce - od právní úpravy k realitě Lucie Víšková

Diskriminace osob se zdravotním postižením na trhu práce - od právní úpravy k realitě Lucie Víšková Diskriminace osob se zdravotním postižením na trhu práce - od právní úpravy k realitě Lucie Víšková Co je přímá a nepřímá diskriminace a jaká jsou specifika zdravotního postižení? Kde jsou reálné hranice

Více

Rada seniorů České republiky, o.s.

Rada seniorů České republiky, o.s. Rada seniorů České republiky, o.s. Návrh na přijetí zákona o minimálním starobním důchodu a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Souvislosti důchodového systému Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Mandát odborné komise Základní cíle: změny důchodového systému v širším sociálně

Více

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Ing. Růžena Klímová Ing. Karel Janoušek (kap. 3.4) Jaroslava Pfeilerová (kap. 6) Redakční uzávěrka: 9. 1. 2015 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Vypracovala: Ing. Soňa Štrynclová

Vypracovala: Ing. Soňa Štrynclová DISKRIMINACE Vypracovala: Ing. Soňa Štrynclová Rok : 2013 Obsah prezentace : Teoretická část Možné setkání s diskriminací Ochrana a obrana proti diskriminaci Všeobecná deklarace lidských práv Lidská práva

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti - pojem, cíl, úkoly - subjekty a objekty sociální politiky - oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

1 Tvorba plánu rovnosti, analýza rozdílu v platech žen a mužů

1 Tvorba plánu rovnosti, analýza rozdílu v platech žen a mužů 1 Tvorba plánu rovnosti, analýza rozdílu v platech žen a mužů 1.1 Osnova modulu 1) Úvod do problematiky 2) Základní pojmy 3) Legislativní úprava 4) Plán rovnosti žen a mužů 5) Praktické příklady 6) Literatura

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu:

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu: Sociální pojištění Vyučující: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 1/2 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/-/- KS: 8 Způsob zakončení: ZK Počet kreditů:

Více

Diskriminace ve vzdělávání

Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Kritéria pro přijímání do mateřských škol a rovné zacházení Jiří Šamánek, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Obsah Obecně k předškolnímu

Více

První prorůstová a propopulační důchodová reforma.

První prorůstová a propopulační důchodová reforma. První prorůstová a propopulační důchodová reforma. Demo verze Podívejme se na problém dostatku nově narozených dětí čistě z ekonomického, nikoliv emocionálního hlediska při použití representativních dat

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27.

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. února 1987) b) Zaručený příjem pro starší osoby (zákon ze dne 22. března

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 3 Ads 91/2011-35 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava

Více

Rovnost a diskriminace: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější?

Rovnost a diskriminace: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější? Rovnost a diskriminace: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější? Maxim Tomoszek, Právnická fakulta UP 1. Otázky k diskusi Co je to diskriminace? Proč potřebujeme rovnost? Proč má být diskriminace

Více

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám

Více

Smlouva. mezi. o sociálním zabezpečení

Smlouva. mezi. o sociálním zabezpečení Smlouva mezi v Ceskou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení J Česká republika a Ruská federace (dále jen "smluvní strany"), vedeny přáním rozvíjet spolupráci mezi oběma státy v oblasti sociálního

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

a k tomu širokým zadáním cíle činnosti odborné komise a mnohem užším vymezením konkrétního mandátu.

a k tomu širokým zadáním cíle činnosti odborné komise a mnohem užším vymezením konkrétního mandátu. Téze souvislostí důchodového systému. PROČ? V práci důchodové komise se potkáváme s příčinami a důsledky řady společenských jevů, které mají souvislost s důchodovým systémem a pro které chceme hledat řešení

Více

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Bc. Ilona Knížková Vedoucí oddělení důchodového pojištění OSSZ Pardubice ČSSZ Praha http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/ Nová právní úprava rozlišuje vedle nároku na starobní

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

Pravidla chování SCA

Pravidla chování SCA Pravidla chování SCA 1 Pravidla chování Pravidla chování SCA SCA se zavazuje k vytváření hodnot pro své partnery, jakož i k budování vztahů se svými zaměstnanci, zákazníky, spotřebiteli, akcionáři a ostatními

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

MPSV poř. č. 5. Název legislativního úkolu

MPSV poř. č. 5. Název legislativního úkolu MPSV poř. č. 5 I. Název legislativního úkolu návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady

Více

1. Pojem pracovního úrazu podle zákoníku práce... 36. 1.1 Úraz (úrazový děj)... 36 1.2 Plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s ním...

1. Pojem pracovního úrazu podle zákoníku práce... 36. 1.1 Úraz (úrazový děj)... 36 1.2 Plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s ním... Obsah Část A Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání I. Porovnání starého a nového zákoníku práce na úseku odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání (přehled změn)... 18 1. Co vyplývá

Více

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. 1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí žen a mužů zdůrazňovat tento

Více

Jste občanem Evropské unie

Jste občanem Evropské unie Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

Doporučení veřejného ochránce práv pro cenové rozlišování

Doporučení veřejného ochránce práv pro cenové rozlišování V Brně dne 23. srpna 2011 Sp. zn.: 158/2010/DIS/JKV Doporučení veřejného ochránce práv pro cenové rozlišování Stanovování rozdílných cen zboží a služeb je relativně běžné a sleduje nejrůznější cíle. S

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová DISKRIMINACE ANEB COOL JE NEDISKRIMINOVAT ?...co to znamená diskriminace?

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení

Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení 10/2013 Jan Snopek Struktura prezentace 1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? 2. Co se aktuálně děje ve vztahu k sociálnímu bydlení na centrální

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB

STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Právní úprava vzdělávání osob se zdravotním postižením verze 2.1. A. Úprava v právním řádu ČR. Rytmus Správná volba

Právní úprava vzdělávání osob se zdravotním postižením verze 2.1. A. Úprava v právním řádu ČR. Rytmus Správná volba Rytmus Správná volba Právní úprava vzdělávání osob se zdravotním postižením verze 2.1 A. Úprava v právním řádu ČR 1) Základy úpravy práva na vzdělání na úrovni ústavní a zákonné: 2) Listina základních

Více

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Dávky pěstounské péče 2013 Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Milí čtenáři, do rukou se vám dostává užitečná publikace, která v rámci sociální reformy shrnuje všechny podstatné změny v oblasti

Více

Opatření k podpoře rodin s dětmi 2004-2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí

Opatření k podpoře rodin s dětmi 2004-2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí Opatření k podpoře rodin s dětmi 2004-2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí Oblasti Dokumenty k rodinné politice Usnesení vlády k oblasti služeb péče o děti Návrhy právní úpravy v oblasti služeb péče

Více

Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu. Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO

Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu. Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO 2 Řešení problematiky rovných příležitostí na VŠB-TUO, včetně vybudování univerzitní mateřské školy Genderová

Více

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy III. Informace o průběhu přípravy návrhu zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) a o možnostech dalšího postupu 1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého

Více

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Základní umělecká škola, Šumperk, Žerotínova 11 Sídlo: 787 01 Šumperk, Žerotínova 11 Identifikační číslo 00852333 Zřizovatel Olomoucký kraj IČO 60609460 Vnitřní předpis č.: VP12/2010 POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ

Více

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Zpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Zpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI PODNIKÁNÍ V INVALIDNÍM DŮCHODU Studijní materiál pro účastníky kurzu Začínající podnikatel pořádaného o. s. Okamžik. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita.

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Doplněk k informaci Finanční pomoc studentům ve vybraných zemích Zpracoval: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, oddělení

Více

Zpráva o šetření. všeobecné podmínky pojišťovny C., vylučující z pojištění definovaný okruh zdravotních poruch

Zpráva o šetření. všeobecné podmínky pojišťovny C., vylučující z pojištění definovaný okruh zdravotních poruch V Brně dne 24. června 2011 Sp. zn.: 29/2011/DIS/AHŘ Zpráva o šetření všeobecné podmínky pojišťovny C., vylučující z pojištění definovaný okruh zdravotních poruch Abstrakt Pan X. si stěžoval na pojistné

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRACOVNÍ PŘEKLAD POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ pro Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus Schváleno 7. dubna 2006 1. Úvod 1.1. Věcné prohlášení Rovnost příležitostí je v popředí

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2011 KOM(2011) 138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009. předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009

Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009. předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

ZÁKON. ze dne 3. prosince 2003, Čl. I

ZÁKON. ze dne 3. prosince 2003, Čl. I 36 ZÁKON ze dne 3. prosince 2003, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů

Více

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY IV. volební období. o výsluhovém přídavku ve stavebnictví

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY IV. volební období. o výsluhovém přídavku ve stavebnictví FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY IV. volební období 158 Zásady zákona o výsluhovém přídavku ve stavebnictví Zásada č. l Výsluhový přídavek se poskytuje pracovníkům, kteří vykončívali

Více

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis Aktualizovaná verze,

Více