NCSS Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NCSS Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha"

Transkript

1 NCSS Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha ROVNOST MUŽŮ A ŽEN V OBLASTI DŮCHODOVÉHO A NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ HR 150/2006 Hlavní řešitel: JUDr. Igor Tomeš, CSc, profesor University Karlovy Řešitel: JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D. Univerzita Karlova ÚNOR 2007

2 OBSAH ÚVOD 5 1. PRŮBĚH VÝZKUMU 5 2. TEORETICKÝ ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ SOUVISEJÍCÍCH S ROVNOSTÍ A DISKRIMINACÍ ROVNOST ROVNOPRÁVNOST ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI PORUŠENÍ ROVNOSTI PORUŠENÍ ROVNOPRÁVNOSTI DISKRIMINACE 11 I. SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA POZNATKY ZÍSKANÉ ZE ZAHRANIČÍ ROVNÉ POSTAVENÍ MUŽŮ A ŽEN V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ ROVNÉ POSTAVENÍ MUŽŮ A ŽEN V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍ POZNATKY K OTÁZCE ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN V SYSTÉMECH SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ V EU POZNATKY ZÍSKANÉ Z ČESKÉ REPUBLIKY SHRNUTÍ 36 II. PRÁVNÍ ANALÝZA ANTIDISKRIMINAČNÍCH PŘÍSTUPŮ EU V OBLASTI ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ HISTORICKÉ KOŘENY ANTIDISKRIMINAČNÍCH PŘÍSTUPŮ EU ZÁKAZ DISKRIMINACE V PRIMÁRNÍM PRÁVU ES ZÁKAZ DISKRIMINACE V DOKUMENTECH SEKUNDÁRNÍHO PRÁVA ES S DŮRAZEM NA ROVNOST MUŽŮ A ŽEN V ODMĚŇOVÁNÍ A SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ ROVNOST A ROVNOST V ODMĚŇOVÁNÍ ROVNOST MUŽŮ A ŽEN V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ ROVNOST MUŽŮ A ŽEN V SOUVISLOSTI SE ZAMĚSTNÁNÍM A POVOLÁNÍM 47 2

3 3.4 ROVNOST MUŽŮ A ŽEN VE ZVLÁŠTNÍCH OBLASTECH SHRNUTÍ 49 III. ANALÝZA ROZSUDKŮ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA TÝKAJÍCÍCH SE ROVNÉHO ZACHÁZENÍ S MUŽI A ŽENAMI V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, RESP. DŮCHODOVÉHO A NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ VÝCHOVA DĚTÍ A DOBA POJIŠTĚNÍ ÚČAST NA SYSTÉMU DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ (ZPRAV. ZAMĚSTNANECKÉM) ROZDÍLNÝ DŮCHODOVÝ VĚK PRO MUŽE A ŽENY A ODLIŠNÝ VÝPOČET DÁVKY RODIČOVSKÉ VÝHODY POSKYTOVANÉ ZAMĚSTNAVATELEM ROZSUDKY EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA SOUVISEJÍCÍ SE SOCIÁLNÍMI ASPEKTY ROVNÉHO ODMĚŇOVÁNÍ PRO MUŽE A ŽENY SHRNUTÍ 61 IV. ANALÝZA PRAXE V ČLENSKÝCH STÁTECH EU STANOVENÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČLENSKÝCH STÁTECH EU RODIČOVSKÉ DÁVKY POSKYTOVANÉ Z NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ RODIČOVSKÉ DÁVKY FINANCOVANÉ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU SHRNUTÍ 67 V. ANALÝZA ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ Z HLEDISKA ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN S DŮRAZEM NA VZTAH K PRÁVU ES ANALÝZA ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ Z HLEDISKA ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A DÁVEK SOUVISEJÍCÍCH S PÉČÍ O DĚTI EXKURZ Č. 1 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK EXKURZ Č. 2 ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ ČESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ Z HLEDISKA ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN ZÁKLADNÍ SYSTÉM 75 3

4 SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO POJIŠTĚNÍ SYSTÉM PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM ANALÝZA VZTAHU ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ A PRINCIPU ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN UPRAVENÉHO PRÁVEM ES ZOHLEDNĚNÍ VÝCHOVY DĚTÍ PŘI STANOVENÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU POUZE PRO ŽENY SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO POJIŠTĚNÍ 80 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 84 POUŽITÁ LITERATURA 88 DALŠÍ ZDROJE INFORMACÍ 89 PŘÍLOHA: ZÁVĚREČNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 91 4

5 ÚVOD 1. Průběh výzkumu Na základě veřejné soutěže získalo Národní centrum sociálních studií smlouvu na zpracování studie Rovnost mužů a žen v oblasti důchodového a nemocenského pojištění (projekt VaV MPSV HR 150/2006). Hlavním řešením byl pověřen JUDr. Igor Tomeš CSc, profesor Karlovy university, řešitelem byla JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D., odborná asistentka katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK a členka Sítě právních expertů Evropské komise pro otázky rovnosti mužů a žen. Hlavním koordinátorem byl Mgr. Jiří Král, vrchní ředitel sekce pro oblast sociálního pojištění, příjmové politiky a posudkové služby MPSV. Na počátku výzkumu byla provedena sekundární analýza dosavadních dostupných výzkumů k dané problematice. Bylo zjištěno, že v této oblasti dosud nebyla zpracována ucelená studie, odborná, především časopisecká literatura se nicméně zabývá některými dílčími otázkami rovnosti mužů a žen, především v oblasti důchodového pojištění. Dále byly sebrány údaje pro vlastní analýzy, a to jak z EU, tak z ČR. Jedná se o následující údaje: Údaje dostupné z tabulek MISSOC, které představují v současné době jedinou ucelenou a přehlednou informaci o podobě právní úpravy nemocenského a důchodového pojištění. V obou oblastech pojištění se sběr dat soustředil na podmínky vzniku nároku na dávku. V oblasti nemocenského pojištění byla sebrána data o dávkách řešících sociální událost mateřství a rodičovství jako takovou. Relevantní rozsudky Evropského soudního dvora v oblasti rovnosti mužů a žen v nemocenském a důchodovém pojištění. Platná právní úprava v ČR v oblasti nemocenského a důchodového pojištění, vč. nově přijatého zákona o nemocenském pojištění. 5

6 Zadavatel rovněž průběžně poskytoval řešitelům relevantní informace, jež měly být ve studii zohledněny. V další části výzkumu byla provedena analýza antidiskriminačních přístupů EU v oblasti sociálního zabezpečení, a to na základě dílčí studie provedené firmou Personnel-Consulting. V rámci vlastní analýzy praxe EU byla pozornost soustředěna především na judikaturu Evropského soudního dvora, ze které je možné nejen načerpat poznatky o národních právních úpravách a přístupech ke zkoumané problematice, ale také získat přehled o nejzávažnějších problémech vnitrostátních právních úprav v kompatibilitě s právními předpisy ES v oblasti rovnosti mužů a žen v nemocenském a důchodovém pojištění. V rámci analýzy materiálů EU byla rovněž provedena komparatistická analýza dostupných informací o právní úpravě rovnosti mužů a žen v oblasti důchodového a nemocenského pojištění v členských státech EU. V závěru výzkumu byla provedena analýza české platné právní úpravy nemocenského a důchodového pojištění z hlediska rovnosti mužů a žen. V rámci této analýzy byl položen rovněž důraz na srovnání české právní úpravy s požadavky práva ES, přičemž byla hledána odpověď na otázku, zda je platná česká právní úprava v této oblasti plně v souladu s relevantními směrnicemi ES. Vzhledem k tomu, že odpověď nebyla ve všech ohledech pozitivní, jsou v samém závěru studie uvedeny některé návrhy a doporučení, jež mohou přispět k naplnění rovnosti mužů a žen v celé české právní úpravě nemocenského a důchodového pojištění. 6

7 2. Teoretický úvod do problematiky vymezení některých pojmů souvisejících s rovností a diskriminací 1 Vzhledem k tomu, že se tento výzkum má věnovat rovnosti mužů a žen v nemocenském a důchodovém pojištění, jeví se vhodným v samém úvodu této studie vymezit právně teoreticky některé pojmy, jež s problematikou rovnosti mužů a žen přímo souvisejí. V následujícím textu budou postupně vymezeny pojmy rovnost, rovnoprávnost, rovné příležitosti, diskriminace a další Rovnost Princip rovnosti tak, jak je chápán dnes ( všichni lidé jsou si rovni ) se během lidské historie postupně vyvíjel především jako společenský princip, který byl teprve s nástupem moderních společenských zřízení vtělen i do právních předpisů. 2 Rovnost jako politický princip byla známá již v Řecku (isonomia). Tehdy se však vztahovala jen ke svobodným, na otroky se rovnost nevztahovala. 3 Rovnost lidí je možné do určité míry dedukovat z úvodních knih Starého zákona Bible, podle kterých Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, jako muže a ženu. Přikázání uplatňovat rovnost mezi lidmi se však vztahuje pouze na příslušníky vyvoleného národa Izraele, kteří se mají vzájemně respektovat jako bratři a nebylo přípustné, aby vůči sobě navzájem uplatňovali otroctví. 4 Princip rovnosti jako všeobecné společenské pravidlo se poprvé objevuje v Novém zákoně, jehož uplatnění prosazoval sv. Pavel ve svých výkladech křesťanského 1 Tato teoretická úvaha vychází z textu nedávno uveřejněného v publikaci Tomeš, I., Koldinská, K.: Sociální právo Evropské unie, C.H.Beck, Praha Všichni lidé se rodí volní a rovní (francouzská Deklarace práv člověka a občana, 1789) a Všichni lide jsou si rovni rodem a před zákonem (francouzská ústava z r.1793). Spolu s volností a bratrstvím se rovnost stala sloganem francouzské revoluce, která byla r.1848 zapsán do francouzské ústavy. 3 Sokrates tvrdí, že je lepší nespravedlnost strpět, než ji vykonat, protože ten, kdo nespravedlnost koná, popírá uznání druhého člověka. Srov. Botek, L.: Prameny lidských práv a jejich výkon z pohledu křesťanů, in: Hanuš, J. (edt.): Křesťanství a lidská práva, Vyšehrad, Praha 2002, str Jeremiáš 34,9: Každý ať propustí svého hebrejského otroka a každý svou hebrejskou otrokyni na svobodu, aby nikdo z Judejců neotročil svému bratru. 7

8 učení, které jsou dochovány v jeho epištolách. Zde se objevuje Pavlovo tvrzení, že jsou si všichni rovni v Kristu, bez ohledu na svůj původ či společenské postavení. 5 Rovnost lidí, tak jak ji chápeme dnes, vyplývá z přirozenoprávních koncepcí, novodobě formulovaných osvícenskými mysliteli 6. Jedním z důležitých cílů myšlení té doby bylo osvobození člověka a jeho mysli a prohlášení za dospělého právě takového autonomního člověka, který je schopen užívat svého rozumu bez vedení někoho jiného. 7 Rozum byl jedním z důležitých atributů rovnosti, jež vycházela z lidské přirozenosti. Nesporným přínosem osvícenství bylo všeobecné prohlášení postulátu lidských práv založených právě na rovnosti mezi lidmi. 8 Osvícenství znamenalo rovněž velmi závažné společenské změny vyplývající z nástupu nových idejí, které položily základ moderních demokratických států. Rovnost v osvícenském slova smyslu tedy znamená, že jedna lidská bytost si je s jinou lidskou bytostí rovna co do rozsahu a kvality svých přirozených práv. Takto pojatou rovnost je však třeba odlišovat od rovnostářství (egalitarismu). 9 Respektování rovnosti nepopírá přirozenou rozdílnost lidských individuí. Každá lidská bytost je jedinečná a neopakovatelná. Nelze tedy rozhodně tvrdit, že vzhledem k tomu, že jsou si lidé rovni, jsou také stejní. Každý člověk má jinou genetickou, fyzickou i psychosociální výbavu, která tvoři jeho neopakovatelnou přirozenost. 5 Galatským 3,28: Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. ; Koloským 3,11: Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný - ale všechno a ve všech Kristus. 6 J.J.Rousseau, Immanuel Kant, John Locke. 7 Srov. Franzen, H.: Malé církevní dějiny, Zvon, Praha 1995, str Virginské deklarace (1776) a deklarace francouzského národního shromáždění (1789) 9 Egalitarismus byl proti-feudální sociálně politický směr usilující o přerozdělování šlechtického majetku a agrární reformě. S egalitářskou ideologií se setkáváme v různých obdobích historického vývoje evropské civilizace: Nejstarším hlasatelem egalitarismu byl Faleás z Chalkédonu (Řecko 4 stol.př.n.l.). V moderní době egalitarismus hlásali např. Thomas Spencer Skutečná práva člověka (1775), Charles-Robert Gosselin, Úvahy občana, adresované notáblům (1787), William Godwin, Zkoumání o politické spravedlnosti (1793), J.H. Fichte, Uzavřený obchodní stát (1800) a další. Egalitarismus byl prosazován jakobíny (sansculloti) ve francouzské revoluci, Spencean Philantropists ( ) v Anglii, atd. 8

9 Lidé, kteří nejsou stejní a nemají stejné životní podmínky, jsou si přesto rovni. Tato rovnost směřuje na jejich startovací pozici. Fakt, že lidé nejsou stejní, zaručuje společenskou pestrost a ve svém důsledku i společenský pokrok. Kdyby došlo k tomu, že by se rovnost postavila na roveň rovnostářství (založeného na tom, že jsou všichni stejní), zmrazil by se zřejmě veškerý společenský vývoj a jeho dynamika. Obecnou rovnost jako právní princip lze zařadit do roviny základních přirozených lidských práv. Tato rovnost vyplývá z přirozenosti lidské bytosti, která je rovná i jiným lidem v dané společnosti, i když nejsou stejní a nemají stejné fyzické či psychické vybavení. Projevem respektování této rovnosti bude např. stejné nahlížení na děti i dospělé jako na lidské bytosti, které mají stejná práva (právo na život, právo na vlastnictví, právo na soukromí, právo na důstojnost apod.). Rovnost je tedy stav, kdy se na odlišné jedince pohlíží jako na sobě rovné bytosti vzhledem k jejich přirozeným lidským právům jako společenské bytosti. Tato rovnost pak implikuje zaručení rovných podmínek a příležitosti pro uplatnění jedinců ve všech oblastech lidské existence a činností. O tom ještě bude řeč níže Rovnoprávnost Rovnoprávnost je proces realizace rovnosti lidí ve společenském systému. Rovnoprávnost se svým smyslem a významem od rovnosti liší. Rovnoprávnost znamená nikoli pouze rovnost ve smyslu lidské přirozenosti, ale rovněž nárok na stejný soubor práv a z nich vyplývajících povinností. Lze tvrdit, že se jedná o právní specifikaci rovnosti, její konkretizaci ve stanovení práv a jejich záruk. Tato práva ale nemusí být nutně obsažena přímo v právní normě; mohou být i pouze implikována z charakteru právního řádu mohou být obsažena např. v právních zásadách, kterými se řídí každý právní spor projednávaný ve formalizovaném právním procesu 10. Z hlediska sociálních práv a sociální rovnosti se pak rovnoprávnost dává do souvislosti s určitými specifickými oblastmi, jako např. prací a sociální ochranou (rovné pracovní podmínky, rovný přístup k sociálnímu pojištění apod.). 10 Z rovnosti před zákonem se vyvozuje např. právo každé strany býti slyšena a realizovat tak svou rovnoprávnost, tedy svůj balík práv, který je stejný, jakým je nadána protistrana 9

10 2.3. Rovné příležitosti Rovnoprávnost v těchto specifických oblastech, ale i všeobecně, často implikuje nutnost vyrovnat počáteční nerovné podmínky, pramenící z toho, že lidé nejsou stejní, a to ani z hlediska svého přírodního a sociálního okolí, ve kterém žijí. Rovnost se dosahuje tím, že se kompenzují sociální důsledky přirozených rozdílů mezi lidmi. Zaručení rovných příležitostí se aktivuje zpravidla v tom případě, že je v počátku právního nebo jiného vztahu objektivně dána nerovnost mezi dvěma subjekty. Smyslem úpravy rovných příležitostí je vyrovnat handicap, kterým např. určitá skupina lidí trpí v důsledku své přirozenosti a nestejnosti s druhou skupinou, pracující i žijící v nestejných podmínkách. Zajištění skutečné rovnoprávnosti tak v některých případech může znamenat i poskytnutí i více práv jedné, znevýhodněné, skupině či kategorii jedinců. Rovnoprávnost lze vnímat jako provedení principu rovnosti prostřednictvím poskytnutí určitého souboru práv tak, aby byly vyrovnány rozdíly mezi jedinci a byly jim poskytnuty rovné příležitosti a rovné podmínky, a to někdy i zvýhodněním určité kategorie či skupiny jedinců Porušení rovnosti Porušení či narušení rovnosti je pak takové jednání či opomenutí, v jehož důsledku je rovnost mezi lidmi narušena. V některých případech může jít o nerespektování rovnosti, v případech jiných může dojít přímo k tomu, že nebudou vytvořeny podmínky pro její nastolení nebo uplatňování. Porušením rovnosti může být v některých případech i striktní a necitlivé uplatnění rovnostářství mezi jedinci, které potom vede právě k tomu, že se nevyrovnají podmínky tak, aby byla rovnost zachována a vychází se z mylného přesvědčení, že všichni mají vzhledem k tomu, že jsou stejní, rovné výchozí podmínky k prosazení a uplatnění svých práv. Tak tomu ale není. K porušení rovnosti může docházet v mnoha formách a toto porušení může mít různé právní důsledky, někdy může být i zcela bez nich, pokud nejde o právně relevantní porušení rovnosti. Porušením rovnosti je tedy takový zásah do přirozených práv člověka, jehož výsledkem je nastolení (byť dočasné) nerovnosti mezi jedinci. 10

11 2.5. Porušení rovnoprávnosti Porušením rovnoprávnosti je takové jednání nebo opomenutí, které vede k tomu, že jsou poskytnuty odlišné soubory práv sobě rovným jedincům, a přitom nejde o odlišnost jejímž účelem je vyrovnání nerovnosti (viz rovnoprávnost a rovné podmínky) Diskriminace 11 Z úvah vedených výše nyní zbývá vyvodit vymezení diskriminace jako pojmu, který se liší především od porušení rovnosti či porušení rovnoprávnosti. Na tomto místě se jeví vhodným použít analogii teorie práva a nahlédnout diskriminaci z právního hlediska. Předpokládejme, že diskriminaci je možné označit jako určitý právní vztah, zřejmě odpovědnostního charakteru. Každý právní vztah je určen svými subjekty, objektem a obsahem. Subjekty právních vztahů, jež jsme pracovně označili pojmem diskriminace jsou na jedné straně ty, které se chovají diskriminačně a na straně druhé ty, které jsou objektem takového diskriminačního chování. Subjekty jednajícími diskriminačně mohou být: právnické osoby soukromoprávní i veřejnoprávní, nejčastěji v roli zaměstnavatele 12 správní orgány orgány státní správy (včetně ústředních orgánů státní správy) i samosprávy stát v roli zákonodárce, tedy prostřednictvím parlamentu 11 Diskriminace: Podle Slovníku Cizích slov (Academia 1995): 1. rozlišování poškozující někoho, neuznávání jeho rovnosti s jinými, popírání nebo omezování práv určité kategorii obyvatelstva nebo určitým státům, mezinárodním organizacím apod. Podle Všeobecné encyklopedie Diderot (česky Praha 1999): nerovné a tím i nespravedlivé zacházení s části obyvatelstva na základě rasové, kulturní a náboženské odlišnosti, popř. odlišnosti pohlavní, apod. Spočívá v záměrném znevýhodnění vytvářením nerovných hospodářských, politických nebo právních podmínek. Provázena předsudky, zvyky, někdy ustavena zákony (norimberské zákony v Německu, 1935, apartheid v JAR). Může vést k sociální degradaci, k segregaci nebo dokonce ke genocidě. 12 V roli zaměstnavatele mohou být i fyzické osoby živnostníci apod. 11

12 Uvedené subjekty mohou diskriminovat proto, že mohou rozhodovat o právech a povinnostech fyzických osob, proti nimž je diskriminace namířena a tak činit rozdíly. Objektem právních vztahů diskriminace pak bude prostředek, kterým se diskriminace děje. Takovým prostředkem může být: právní norma jednostranný právní akt veřejnoprávní i soukromoprávní, nebo právně relevantní chování Specifickým znakem všech těchto prostředků bude aktivní rozlišení fyzických osob nebo skupin osob. Obsahem právního vztahu, který můžeme nazvat diskriminací, budou v podstatě obecné prvky obsahu odpovědnostního právního vztahu: dojde k porušení rovnosti nebo rovnoprávnosti fakticky vznikne stav nerovnosti či nerovnoprávnosti mezi porušením a faktickým vznikem nerovnosti bude příčinná souvislost (kauzální nexus) a zásadně zde bude úmysl subjektu, který tuto nerovnost způsobil Otázkou, která přitom zůstává nejasná, je zavinění a míra jeho relevance v diskriminačních vztazích. Dojde-li k diskriminačnímu jednání, např. z rasových důvodů, bude se zavinění vůbec zkoumat, nebo je při závažném porušení rovnosti irelevantní? Zde je třeba odlišit účel odpovědi na výše položenou otázku. Tážeme-li se na zavinění pro účely definice diskriminace a jejího odlišení např. od porušení rovnosti, jeví se správnou odpověď, že se jedná o úmyslné porušení rovnosti, event. rovnoprávnosti. Z toho rovněž vyplývá vyšší míra společenské nebezpečnosti, jedná-li se o diskriminaci. Tento definiční znak však vychází spíše z teoretické úvahy, kterou zde vedeme. Při praktickém uplatnění právních norem, které diskriminaci zakazují a porušení tohoto zákazu trestají, se však zpravidla stanoví objektivní odpovědnost za porušení 12

13 zákazu diskriminace a zavinění se nezkoumá, můžeme rovněž tvrdit, že se presumuje. 13 Předchozí teoretické úvahy lze doplnit některými právními definicemi různých forem diskriminace jako právní skutečnosti a rozborem těchto definic. Tak např. Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 diskriminaci žen definuje jako jakékoli činění rozdílu, vyloučení nebo omezení provedené na základě pohlaví, jehož důsledkem nebo cílem je narušit nebo zrušit uznání, požívání nebo uplatnění základních práv Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 111 o diskriminaci v oblasti zaměstnání a povolání pod pojmem diskriminace v oblasti zaměstnání nebo povolání chápe jakékoli rozlišování, vylučování nebo preference na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství, politického přesvědčení, národnosti nebo sociálního původu, v jehož důsledku se narušuje rovnost příležitostí či zacházení v oblasti zaměstnávání. Pokud z těchto definic vyjdeme a shrneme je, můžeme z nich vyvodit některé důležité znaky diskriminace. Jedná se o: Jakékoli na konkrétní formě jednání nebo opomenutí nezáleží Činění rozdílu (rozlišování), vyloučení, omezení, nebo preference. Jejichž důsledkem, nebo cílem Dochází k narušení, zrušení uznání, požívání nebo uplatnění rovnosti, event. rovnoprávnosti Pod pojmem diskriminace lze tedy chápat poměrně širokou škálu forem aktivity či naopak pasivity od preferencí až po vyloučení. Tyto aktivity jsou vždy směřovány na lidské jedince. Jejich důsledkem nebo přímo cílem je přitom dokonce i zrušení uznání rovnosti, ale i narušení jejího uplatnění či požívání. Diskriminace tedy omezuje nikoli pouze tak, že v jejím důsledku dojde přímo k narušení rovnosti, stačí dokonce i ohrožení možnosti jejího uplatnění ze strany jedince či skupiny. 13 Např. bude-li zaměstnavatel systematicky odmítat přijmout Romy do pracovního poměru, pouze proto, že se jedná o příslušníky romského etnika, dopustí se porušení ustanovení 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, - nahrazen zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a bude možné mu udělit podle téhož právního předpisu pokutu. Míra zavinění tohoto zaměstnavatele bude irelevantní, zákon pro něj nestanoví žádný exkulpační důvod, jedná se o objektivní odpovědnost. 13

14 Při formulaci diskriminace není možné ani opomenout skutečnost, že negativní dopad na rovnost musí být přímo cílem, nebo alespoň důsledkem uvedených forem rozlišování. To potvrzuje co bylo uvedeno již výše, že se totiž diskriminace a porušení rovnosti od sebe liší. Zatímco porušení rovnosti nemusí mít za cíl rozlišení dvou subjektů, ani v jejím důsledku k tomuto rozlišení dojít nemusí, u diskriminace se jedná o důležitou charakteristiku. Z tohoto hlediska lze rozlišovat pozitivní a negativní diskriminaci. Diskriminací pozitivní budeme chápat takové rozlišování, jehož podstatou je preference určité skupiny či subjektu na úkor jiných. Pozitivní diskriminací je v tomto smyslu i vytváření rovných příležitostí pro znevýhodněné skupiny osob, jak o nich byla řeč výše. Pozitivní diskriminací se tedy jedněm, zpravidla znevýhodněným, přidávají práva. Pozitivní diskriminace však může pochopitelně mít negativní vliv na rovnost, a to v případě, že z hlediska rovnosti je preference určitého subjektu či jejich skupin nežádoucí (např. se nejedná o znevýhodněnou skupinu a účelem pozitivní diskriminace není vyrovnat příležitosti). Negativní diskriminace bude častěji ošetřena právem, neboť bude v jejím důsledku docházet k omezování či dokonce vylučování některých subjektů či jejich skupin a takové chování bude ohrožovat či narušovat zachování rovnosti ve společnosti. Podstatou negativní diskriminace tedy bude ubírání práv určitému okruhu subjektů. Rovněž je možné rozlišovat právní a faktickou diskriminaci. Zatímco o právní diskriminaci půjde v případě, že přímo právní předpis obsahuje diskriminační ustanovení, k faktické diskriminaci může dojít např. porušením právního předpisu, který plně zachovává rovnost. Bude se jednat o diskriminaci de facto, tedy diskriminační chování, jež ve svém důsledku zakládá nerovnost nebo ohrožuje zachování rovnosti. Oběma formám diskriminace je potřeba čelit předcházet jim a jejich eventuelní naplnění sankcionovat (v případě právní diskriminace zrušením právního předpisu či diskriminačního právního ustanovení, v případě faktické diskriminace sankcí reagující na porušení povinnosti zachovat rovnost a nechovat se diskriminačně). Diskriminace, stejně jako porušení rovnosti či rovnoprávnosti, se mohou dít z různých důvodů, nejčastější je zřejmě pohlaví, ale i rasa. V mezinárodním i evropském právu 14

15 se postupně vyvinuly různé důvody, na základě kterých když dojde k rozlišování, jedná se o diskriminaci. 14 Z výše uvedeného vyplývá, že v oblasti rovnosti a rovných příležitostí je diskriminace excesem, který narušuje rovnoprávnost nebo i rovnost, v závislosti na konkrétním projevu diskriminace. Jedná se o specifický právní vztah odpovědnostního charakteru, který se zpravidla vyznačuje úmyslem porušit rovnost mezi lidmi garantovanou právem. Diskriminace má mnoho forem a její projevy lze klasifikovat z různých hledisek. Takto pojednanou diskriminací postavenou oproti zachování rovných příležitostí a rovnosti se zabývá předkládaná studie, a to především z hlediska rovnosti mužů a žen v oblasti nemocenského a důchodového pojištění Charta základních práv EU přijatá v Nice v roce 2000 uvádí zřejmě nejucelenější katalog těchto důvodů. Článek 21 zakotvuje zákaz diskriminace v tom smyslu, že každá diskriminace z jakéhokoli důvodu, např. z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jakéhokoli jiného přesvědčení, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace se zakazuje. Jak je z citace patrné, je přitom výčet pouze demonstrativní. 15 Zároveň je nicméně třeba již na tomto místě poznamenat, že ne všechny nerovnosti mezi lidmi lze nazvat diskriminací. Např. činění rozdílů mezi muži a ženami v souvislosti s mateřstvím je plně v souladu se zásadou rovnosti, pokud tyto rozdíly jsou dány právě biologickým mateřstvím (např. těhotenstvím, porodem, kojením, nikoli však péčí o dítě). 15

16 I. SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA Jako zdroje informací pro zpracování sekundární analýzy použili řešitelé informace dostupné na internetu a publikace a časopisecké články dostupné v knihovně Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. V neposlední řadě použili řešitelé materiálů Sítě právních expertů při Evropské komisi zabývající se aplikací Komunitárního práva v oblasti rovného zacházení s muži a ženami. V souladu s dohodou se zadavatelem byly řešitelům průběžně zasílány základní materiály a výstupy z konzultací z Bruselu. Získané poznatky lze rozdělit na zahraniční a domácí část této sekundární analýzy. 1. Poznatky získané ze zahraničí V ČR jsou k otázce rovnosti mužů a žen v nemocenském a důchodovém pojištění v současné době k dispozici následující prameny odborné literatury, ze kterých bylo čerpáno pro zpracování této části studie. Leitner, S.: Sex and gender discrimination within EU pension systems, Journal of European Social Policy, no. 2/2001, SAGE Publications, London Luckhaus, L., Ward, S.: Equal pension rights for men and women: a realistic perspective, Journal of European Sociíal Policy, no. 3/1997, SAGE Publications, London Stahlber, A.-Ch., A. Kruse, A. Sundén: Pension design and gender, European Journal of social security, no. 1/2005 Pieters, D. (edt.): The social security systems of the member states of the European Union, Intersentia, Oxford, 2002 Gilbert, N. (edt.) gender and social security reform: what s fair for women?, ISSA, New Jersey, 2006 Bulletin of the Commission's network of legal experts on the application of Community law on equal treatment between women and men, no. 1/2004, Directorate-General for Employment and Social Affairs Unit EMPL/G/1 16

17 1.1. Rovné postavení mužů a žen v důchodovém pojištění V zahraniční odborné literatuře se v některých pramenech setkáváme s pokusy o identifikaci příčin diskriminace na základě pohlaví. Tak např. Sigrid Leitner ve svém článku Sex and gender discrimination within EU pension systems 16 označuje jako dvě hlavní příčiny diskriminace na základě pohlaví v systémech důchodového pojištění a) tradiční dělbu práce, v jejímž rámci ženy vykonávají hůře placené práce a vzhledem k povinnostem k rodině více využívají práce na kratší pracovní úvazek, b) skutečnost, že celá struktura sociálního zabezpečení je odvozována od příjmů, což s sebou přináší znevýhodnění žen v systémech sociálního pojištění, poněvadž ženy dosahují nižších příjmů, než muži. Jako další zdroj diskriminace Leitner označuje skutečnost, že péče o rodinné příslušníky, která je stále převážně doménou žen, je považována za práci, ale za neplacenou práci. I tato skutečnost zakládá ve svém důsledku nerovnost žen a mužů v důchodovém pojištění, a to i v případě, že se péče o děti či další členy rodiny zohlední jako doba pojištění. Leitner naopak považuje za přijatelnou nerovnost nerovný důchodový věk a nerovný přístup k pozůstalostním důchodům, a to z toho důvodu, že tyto nerovnosti považuje za nerovnosti založené na odlišných biologických vlastnostech mužů a žen. V současné době se však s touto tezí v Evropské unii značně polemizuje, jak bude ještě vysvětleno. V roce 1997 navrhovala Linda Luckhaus 17 některá řešení stavu, kdy jsou systémy sociálního pojištění z výše uvedených důvodů nepříznivé pro ženy. Mezi jinými jmenovala: a) zachování různého důchodového věku, 16 Leitner, S.: Sex and gender discrimination within EU pension systems, Journal of European Social Policy, no. 2/2001, SAGE Publications, London 17 Luckhaus, L., Ward, S.: Equal pension rights for men and women: a realistic perspective, Journal of European Sociíal Policy, no. 3/1997, SAGE Publications, London 17

18 b) zachování jen vdovského důchodu, tedy absence úpravy vdoveckého důchodu, c) specifické zvýhodnění péče o dítě a jeho zohlednění zejm. v systémech důchodového pojištění a d) odstranění těsného vázání důchodových nároků na výdělečnou činnost. Jako pozitivní příklad již započatých řešení v této oblasti uvádí autorka praxi skandinávských zemí a Nizozemska, kde je nárok na základní dávku důchodového pojištění odvozován od trvalého bydliště v daném státě, nikoli na účast na pojištění na základě dosažené určité výše výdělku. Kolektiv švédských autorek srovnává jednotlivé modely systémů důchodového pojištění z hlediska jejich genderových důsledků 18. Z jejich zkoumání vyplývají vlastnosti genderově ideálního systému důchodového pojištění. Důchodový systém, který zajišťuje rovné postavení mužů a žen by měl: Být veřejný a povinný a používat tzv. unisexové úmrtnostní tabulky k výpočtu příspěvků do systému. Zaručovat garantovanou minimální dávku, která je velmi důležitá především pro ženy s nízkými příjmy během celé pracovní kariéry. Být motivační k práci, neboť silné pracovní pobídky znamenají vyšší celoživotní výdělek a tedy vyšší důchodové dávky. Nepenalizovat ženy nižšími mírami návratnosti jejich příspěvků, tedy použít schéma definovaných dávek. Nepenalizovat ekonomicky výchovu dětí, ale naopak poskytovat kompenzace rodinám s dětmi. Indexovat dávky, což je důležité pro ženy, které mají vyšší naději na dožití. Vyplácet dávky formou anuit, které zajišťují, že lidé nevyčerpají své nároky před koncem svého života, což je vzhledem k delšímu věku žen opět důležité pro ně. 18 Stahlber, A.-Ch., A. Kruse, A. Sundén: Pension design and gender, European Journal of social security, no. 1/

19 Umožnit manželům, aby se dělili o nabyté důchodové nároky, protože ženy typicky vydělávají méně než muži a mají tedy nižší dávky. Dělení důchodů může pomoci ženám vyrovnat své důchodové příjmy s muži. Zajistit, aby pozůstalostní dávky byly pojistně matematicky spravedlivé. Co se týče důchodového věku jako jednoho z důležitých faktorů rovnosti mužů a žen v důchodovém pojištění, lze konstatovat, že v současné době je ve starých členských státech většinou důchodový věk stejný, nejčastěji 65 let (Německo, Finsko, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko). V dalších zemích je sice zatím důchodový věk různý pro muže a ženy, ale bude se vyrovnávat, v Rakousku do roku 2028, v Belgii do roku 2009, ve Velké Británii v letech Tato tendence ve starých členských státech tedy nepotvrzuje představu, že zachování různého důchodového věku by mělo přispět k vyrovnání postavení mužů a žen v systémech důchodového pojištění. 19 Dosud poslední známá zahraniční studie zabývající se rovností mužů a žen v oblasti sociálního zabezpečení byla vydána v roce 2006 Mezinárodní organizací sociálního zabezpečení. V této studii je kromě jiného obsažen příspěvek Pension policy in the Europan Union: responses to the Changing Divisoin of labor in family life 20. Její autorky upozorňují na riziko diskriminačních důsledků plynoucích ze stále sílícího přechodu ze státem kontrolovaných pay-as-you-go systémů důchodového pojištění na zaměstnanecké a soukromé penzijní systémy. Toto riziko spočívá především ve skutečnosti, že většina soukromých a zaměstnaneckých systémů v současné době nezohledňuje doby neplacené péče poskytované, zpravidla ze strany žen, dětem, nebo seniorům, kteří potřebují péči. Zároveň vyzdvihují ty státy, které zavedly do svých systémů opatření příznivá pro ženy a redukovaly tedy míru závislosti výše důchodu na výši celoživotních výdělků pojištěnce. 21 Podle této studie, která se snaží zkoumat tendence v evropských zemích všeobecně, je poměrně složité najít obecná 19 Údaje převzaty ze studie Pieters, D. (edt.): The social security systems of the member states of the European Union, Intersentia, Oxford, 2002, která bude zmíněna níže. 20 Touminen, El, S. Laitinen-Kuikka: Pension Policy in the Europan Union: responses to the Changing division of labor in family life, in Gilbert, N. (edt.) gender and social security reform: what s fair for women?, ISSA, New Jersey, idem str

20 fakta, jež by platila pro všechny země. Tak např. podíl žen, které pracují na kratší úvazek se v jednotlivých zemích pohybuje od 7% v Řecku do 71% v Nizozemsku. 22 Koncepce minimálního, resp. základního důchodu naproti tomu doznala v jednotlivých modelech sociálních států určitého posunu, a to směrem ke konvergenci systémů. Zatímco v některých severských zemích došlo k redukci univerzality, v kontinentální Evropě došlo naopak k rozšíření pokrytí obyvatelstva těmito dávkami. Dochází rovněž k určité míře konvergence výše těchto důchodových dávek. Přesto však stále platí, že systémy založené na rezidenčním principu, tedy systémy severských zemí, poskytují nejvyšší míru ekonomické nezávislosti prostřednictvím důchodových dávek a tyto dávky rovněž nepředstavují žádné sociální stigma pro jejich příjemce. 23 V závěru studie autorky uvádějí, že v posledních letech došlo k větším změnám v důchodových systémech na severu Evropy, v jižní Evropě došlo k výraznější reformě pouze v Itálii, kde však byly přijaty pouze parametrické změny. Na jihu Evropy stále přetrvává situace, kdy ženy buď vůbec nepracují, nebo pokud pracují, pracují na plný úvazek, takže vazba důchodových nároků na pracovní příjem není z tohoto hlediska příliš velkým problémem. Navíc, v těchto zemích přetrvává stále model výpočtu důchodu v závislosti na výdělcích v rodině jako celku, což příjmově staví ženy na roveň, na druhou stranu to však znamená nedostatek motivace pro ženy, aby vstoupily na trh práce. Navíc se ukazuje, že nízká porodnost v těchto jižních státech je důsledkem nepříznivé sociální politiky. Z toho důvodu především Evropská komise a další instituce vyvíjejí tlak na jižní státy, aby změnily zásadním způsobem své důchodové systémy, a to především tak, aby odpovídaly požadavku zapojit ženy do pracovního procesu. Ostatní země se v poslední době snaží zavádět do důchodových systémů určitá opatření příznivá pro ženy, jako např. zohlednění doby péče především o děti, dílčení důchodů po rozvodu 24, pozůstalostní důchody a další podobná opatření. 22 idem str idem Podrobné informace jsou k dispozici ve studii Tomeš, Koldinská: Podíly nároků z důchodového zabezpečení po rozvodu manželství, zpracované pro MPSV v květnu

NCSS Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha

NCSS Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha NCSS Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha ROVNOST MUŢŮ A ŢEN V OBLASTI DŮCHODOVÉHO A NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ HR 150/2006 Hlavní řešitel: JUDr. Igor Tomeš, CSc, profesor University Karlovy Řešitel:

Více

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene 1 Definice - EU Článek 2 ods.t1 písm.a) Směrnice

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Věková diskriminace v zaměstnání

Věková diskriminace v zaměstnání Věková diskriminace v zaměstnání Mezinárodní konference Age management v praxi: české a zahraniční zkušenosti a nástroje proti věkové diskriminaci Mgr. Petr Polák Obsah Úvod do problematiky, základní definice

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

Diskriminace z důvodu romské etnicity

Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27.

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. února 1987) b) Zaručený příjem pro starší osoby (zákon ze dne 22. března

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

Možnost nebo povinnost? Právní úprava vztahující se ke slaďování osobního a pracovního života

Možnost nebo povinnost? Právní úprava vztahující se ke slaďování osobního a pracovního života Možnost nebo povinnost? Právní úprava vztahující se ke slaďování osobního a pracovního života Jana Kvasnicová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv Obsah Flexibilní zaměstnávání Možnosti

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Diskriminace ve vzdělávání

Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Veřejný ochránce práv a jeho působnost v oblasti školství, úvod do problematiky diskriminace Petr Polák, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: volitelný Doporučený roč./sem.: 3/6 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/- KS: 6 Způsob zakončení: zápočet Počet kreditů:

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb.

Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Zdravotní pojišťovny jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb. Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv 2 zákona č. 106/1999 Sb. (1) Povinnými subjekty, které mají podle

Více

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝŠE PŘÍJMU OBDRŽENÉHO V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ, Ž JE KOMPETENTNÍ

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Bc. Ilona Knížková Vedoucí oddělení důchodového pojištění OSSZ Pardubice ČSSZ Praha http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/ Nová právní úprava rozlišuje vedle nároku na starobní

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu:

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu: Sociální pojištění Vyučující: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 1/2 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/-/- KS: 8 Způsob zakončení: ZK Počet kreditů:

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

Obsah. Co je v Rakousku jinak 2. Co upravuje legislativa EU 2 Nařízení ES 2 Peněžité dávky místo věcného plnění 2

Obsah. Co je v Rakousku jinak 2. Co upravuje legislativa EU 2 Nařízení ES 2 Peněžité dávky místo věcného plnění 2 Obsah Co je v Rakousku jinak 2 Co upravuje legislativa EU 2 Nařízení ES 2 Peněžité dávky místo věcného plnění 2 Situace v Rakousku 2 Právní základ 2 Oprávněné osoby 3 Dávky 3 Další informace 4 Základní

Více

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. května 2008 č. 540 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.02 Téma sady: Listina základních práv a svobod Ročník: Nástavbové

Více

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EU

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EU SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EU K podpoře volného pohybu osob na území EU je nutné zajistit koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Až donedávna byl režim pro zaměstnance a další

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974 SMĚRNICE RADY ze dne 17. prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (75/34/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Diskriminace ve vzdělávání

Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Kritéria pro přijímání do mateřských škol a rovné zacházení Jiří Šamánek, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Obsah Obecně k předškolnímu

Více

198/2009 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON

198/2009 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON 198/2009 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

198/2009 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON

198/2009 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON 198/2009 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová DISKRIMINACE ANEB COOL JE NEDISKRIMINOVAT ?...co to znamená diskriminace?

Více

Pravidla chování SCA

Pravidla chování SCA Pravidla chování SCA 1 Pravidla chování Pravidla chování SCA SCA se zavazuje k vytváření hodnot pro své partnery, jakož i k budování vztahů se svými zaměstnanci, zákazníky, spotřebiteli, akcionáři a ostatními

Více

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Tato publikace je financována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Nové soukromé

Více

KOMPROMISNÍ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-14

KOMPROMISNÍ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-14 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví 11. 2. 2010 2008/0193(COD) KOMPROMISNÍ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-14 Návrh zprávy (PE430.593v01-00) Zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

MPSV poř. č. 5. Název legislativního úkolu

MPSV poř. č. 5. Název legislativního úkolu MPSV poř. č. 5 I. Název legislativního úkolu návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

Instituce sociálního zabezpečení (ZUS)

Instituce sociálního zabezpečení (ZUS) Instituce sociálního zabezpečení (ZUS) Č.j. 990600/500/36/2013/SRP Ve Varšavě dne 18. června 2013 Věc: Dodatky k polským právním předpisům V souvislosti s dodatky k důchodovým právním předpisům v Polsku

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu

Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu Tisková zpráva ze dne 2. června 2008 Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu Dne 23. dubna 2008 Ústavní soud (dále jen ÚS ) v rámci posuzování ústavnosti změn provedených

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4.

SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4. SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4. 2014 Návrhy, které budou projednány ve druhém čtení dne 29.

Více

Vypracovala: Ing. Soňa Štrynclová

Vypracovala: Ing. Soňa Štrynclová DISKRIMINACE Vypracovala: Ing. Soňa Štrynclová Rok : 2013 Obsah prezentace : Teoretická část Možné setkání s diskriminací Ochrana a obrana proti diskriminaci Všeobecná deklarace lidských práv Lidská práva

Více

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Dva klíčové prvky všeobecného principu rovných příležitostí jsou zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek

Více

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

Více

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Doplněk k informaci Finanční pomoc studentům ve vybraných zemích Zpracoval: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, oddělení

Více

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 24. 6. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: - Číslo jednací: Informace o změnách MSMT- 31537/2013-30 - Počet

Více

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 29. července 2013

Více

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy Aplikace mezinárodního právního rámce v České republice a zákaz diskriminace Diskriminace osob se zdravotním postižením Jana Humečková Ve sdělovacích prostředcích se v současné době stále více mluví o

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

Z Á K O N ze dne.2012,

Z Á K O N ze dne.2012, Z Á K O N ze dne.2012, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o

Více

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Eurocentrum Praha Mgr. Gabriela Obermannová Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor rodiny a dávkových systémů Obsah Definice rodinných dávek Rodinné dávky

Více

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Petr Križan Praha, 9. září 2010 Pojem a vymezení veřejné podpory Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU 4 znaky veřejné podpory - podpora

Více

N á v r h ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

N á v r h ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ P ř í l o h a N á v r h ZÁKON ze dne 2007, o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění

Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění Projekt č. HS 120/04 Odborné podklady pro legislativní zajištění úrazového pojištění Závěrečná zpráva Ředitel ústavu: Odpovědný řešitel projektu: Řešitelský tým: Ing. Miloš Paleček, CSc. Ing. Vladimír

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí

SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Strana 4595 106 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2006 byla v Ženevě na 95. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce přijata

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962 Neoficiální pracovní překlad Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962 Generální konference Mezinárodní organizace

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Právní řád ČR a diskriminace mužů pečujících o dítě. Lucie Víšková

Právní řád ČR a diskriminace mužů pečujících o dítě. Lucie Víšková Právní řád ČR a diskriminace mužů pečujících o dítě Lucie Víšková V praxi je obvykle častějším a snad i populárnějším tématem otázka diskriminace žen. Naší pozornosti by neměl uniknout nález Ústavního

Více

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy CO JE TO DISKRIMINACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ?

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy CO JE TO DISKRIMINACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ? CO JE TO DISKRIMINACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ? Pavel Čižinský Málokterý pojem zažívá v moderní době tak široké uplatnění jako slovo diskriminace, a to v řadě oborů života společnosti. Jak v každodenním životě

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více