Bullet. Téma Lidská Práva. Poradny pro integraci. Lyžování v Čechách. Čtenářů. Rozhovor:

Transkript

1 Poradny pro integraci Bullet IN Téma Lidská Práva Rozhovor: Kumar Vishwanathan Lyžování v Čechách Názory Čtenářů

2 Bullet IN Zima 2013 vol.5 1 Editorial Úvodní slovo 8 Rozhovor Kumar Vishwanathan 13 Aktuality Životního stylu 18 Čeština pro dospělé 2 News Novinky z ČR a ze světa 10 Aktuality z kultury 14 Recepty ze světa Mrkvový koláč 19 Inzerce 4 Téma Lidská práva 7 Téma + Život bez dětství 11 Kultura Kam v česku za lidskými právy 12 životní styl Lyžování v čechach Mrkvová pomazánka s tvarohem 15 Názory Čtenářů Setkali jste se někdy s porušováním lidských práv? 20 Právní poradna 21 O nás Poradna pro integraci Novinky z PPI 17 Učíme se česky s dětmi

3 Editorial Milí přátelé, L idská práva jako téma letošního prvního BulletIN-u byla snadnou volbou. Vánoční svátky, které nazýváme dny klidu a míru, jsme trávili příjemným odpočinkem s rodinami a přáteli v teple domovů. Naskytla se nám tak příležitost vzpomenout si také na všechny, co tyto dny prožívali ve strachu a nejistotě, uprostřed válečných konfliktů či na pokraji chudoby. A na další, pro něž je diskriminace denním chlebem, je jim odpíráno vzdělání, nebo musí čelit porušování jiných základních práv. V čísle, na něž se právě chystáte, tedy objevíte téma lidských práv napříč oblíbenými rubrikami. Vedle informací o mezinárodním dni migrantů, jenž byl již tradičně vyhlášen 18. prosince, si můžete přečíst interview s Kumarem Vishwanathanem z Indie. Kumar se přistěhoval do České republiky začátkem devadesátých let, své úsilí věnuje aktivizaci romské komunity v Ostravě a může tak sloužit jako skvělý zdroj inspirace pro každého, kdo se o oblast lidských práv zajímá. Na závěr bych Vám chtěla popřát vše nejlepší do Nového roku, doufám, že Vaše sváteční dny se opravdu nesly v pohodovém duchu, a těším se brzy na shledanou! Petra Kratošková ředitelka Poradny pro integraci 1

4 News Cizinci chtějí pracovat v Čechách, firmy o ně nemají zájem News Cenu Alice Masarykové získalo sdružení Romea Prestižní cenu Alice Garrigue Masarykové, která se uděluje už od roku 2004, v letošním roce získalo občasné sdružení Romea. Cena je pojmenována po dceři prvního prezidenta a zakladatelce Československého červeného kříže Alici Garrigue Masarykové. Oceňuje odhodlání bojovat proti společenskému bezpráví, sociální nespravedlnosti a osobní statečnosti při obhajobě lidských práv. Občanské sdružení Romea přispívá k vyváženosti zobrazení Romů v médiích. Romea se zaměřuje na příběhy jednotlivců z romských komunit i na popis událostí, které by jinak zůstaly nepovšimnuty. Činí tak prostřednictvím tištěného měsíčníku Romská duše, webu Romea.cz a systematickou spoluprácí s dalšími médii. O práci v České republice se uchází stále více zahraničních vysoko školáků s praxí u významných, zpravidla nadnárodních společností. Za rostoucí trend může krize na zahraničních pracovních trzích, ale i touha poznat novou zemi a získat cenné zkušenosti. Podle personálních agentur se ve většině případů firmy k těmto uchazečům staví odmítavě. Personalisté se obávají jazykové bariéry a možných administrativních problémů. Přičemž v současné době v českých firmách pracuje velká řada cizinců, kteří se dokonale etablovali, a český jazyk ovládají na velmi dobré úrovni. I přesto drtivá většina žádostí o zaměstnání bývá nevyslyšena. Stále více Rusů slaví konec roku v České republice Více než ruských turistů se rozhodlo strávit konec roku v Praze. Podle výzkumu, který v Rusku nedávno provedla agentura CzechTourism, Rusové obdivují především malebnost a čistotu českých měst, zejména Prahy. Nejvíce návštěvníků z Ruska uvádí jako hlavní motivaci k cestě do České republiky poznávání historie, památek a české kuchyně. Během Vánoc v ČR převládají návštěvníci z Německa a ostatních zemí EU. O Silvestru je tomu ale jinak, protože do ČR přijíždějí především ruští turisté. Tomuto trendu se přizpůsobují i hotely a cestovní agentury, které pro rusky hovořící turisty připravují speciální programy. 2

5 News Aerolinky SAE Etihad Spojené arabské emiráty patří mezi 34 zemí světa, které nemají diplomatické vztahy s Izraelem. Izraelským občanům nepovolují úřady SAE vstup do země, ale nyní postoupily státní aerolinky Etihad ještě o krok dál v popírání existence židovského státu: vymazaly Izrael z mapy světa. Z interaktivních dotykových map pro cestující na dálkových letech Etihadu zmizely všechny informace o Izraeli. Na mapě není vyznačen Tel Aviv, ale ani Jeruzalém, který je pro muslimy významným místem. Na mapě světa, která je k dispozici na internetových stránkách společnosti, je Izrael jen prázdné místo na mapě. Irán má svojí alternativu k Youtube Oblíbený server Youtube je stejně jako jiné ve světě používané servery v Iránu zablokován. V Iránu jsou kromě Youtube zablokovány i Facebook a Twitter. Podle iránské vlády západní svět vede prostřednictvím sociálních sítí s Iránem tichou válku. Iránská vláda se rozhodla Iráncům nabídnout alternativu na stránce na které mohou lidé sdílet videa. Írán chce také vytvořit vlastní internetové prostředí očištěné od západního obsahu. Počítačoví odborníci ale pochybují o tom, že je to technicky možné. Na stránce Mehr mají být dostupná videa, díky nimž se bude podle oficiálního prohlášení šířit islámská kultura a umění. Cigarety s drastickými obrázky budou i v Čechách Nová tvrdá opatření Evropské unie v boji proti kouření mají vliv na vzhled cigaretových krabiček i samotných cigaret. Všechny krabičky bez ohledu na výrobce mají být v Evropské unii opatřeny jednotným obalem s drastickými obrázky, například obrázkem plic napadených rakovinou. Změny se ovšem netýkají pouze vzhledu cigaretových krabiček. Na trhu by se již neměly objevovat cigarety, které mají průměr menší než 7, 5 milimetrů. To by znamenalo konec, tzv. slimek, které jsou oblíbené zejména mezi ženami. Opatření budou dále ošetřovat i chuť cigaret, neboť ingredience jako kofein, taurin a barviva mají být také zakázány. To zahrnuje i mentol, který se přidává do mentolových cigaret. Pokud legislativní proces projde bez zádrhelů, může novela začít platit v roce Těžší jazykové zkoušky pro cizince Cizince brzy čeká těžší zkouška z českého jazyka, pokud chtějí v Česku získat trvalý pobyt nebo případně i občanství. U písemných testů i pohovorů budou muset prokázat mnohem hlubší znalost jazyka a v případě žádostí o občanství i znalost českých reálií. V současné době je zkouška z češtiny pro cizince na úrovni A1, která prokazuje porozumění základním informacím a obratům. Předpokládá se navýšení urovně na stupeň A2. Podmínky se zpřísní i pro žadatele o dlouhodobý pobyt, kteří budou muset složit zkoušku ze základní úrovně, která dříve nebyla nutná. Stát plánuje zpřísnit zkoušky do dvou let. (autorka článků: Zuzana Lataníková) 3

6 Téma Lidská práva V šeobecná deklarace lidských práv stanovuje, že lidé jsou si rovni bez ohledu na rasu nebo pohlaví. Šedesát let starý dokument je většině lidem známý. Najít však místo, kde je toto tvrzení bezmezně dodržováno, by bylo oříškem. Jednadvacáté století je moderní dobou plnou nových objevů a technického pokroku. Jsme svědky fantastických vynálezů, které nám šetří čas a usnadňují každý den. Navzdory tomu je život nejen ve velkých městech stále hektičtější a lidé jsou k sobě navzájem méně všímaví. Možná i z toho důvodu více než polovina obyvatel planety trpí nedostatkem, je postižena hladomoren, extrémní chudobou a musí žít v neúprosných podmínkách. Ta druhá, menší část, je naopak zavalena přebytkem. Současný svět je tak plný paradoxů a rozdíl mezi rozvinutým a rozvojovým světem se stále prohlubuje. Základní lidská práva nejsou respektována, naopak dochází k jejich úmyslné ignoraci. Každý den na světě vinnou porušování těchto práv umírá nespočet dětí, žen a mužů. Každý den v roce na planetě probíhá nějaký ozbrojený konflikt mající pro místní obyvatelstvo fatální následky. V naší společnosti máme velmi často pocit, že se nás tyto problémy přímo netýkají, nebo že v demokratické společnosti se lidská práva neporušují. Opak je ale pravdou, i v moderní demokratické zemi jsou lidská práva porušována. Tento paradox nám tedy ukazuje, že tak úplně nezáleží na politickém uspořádání, ale spíše na nás samotných, jak se k problematice lidských práv stavíme. 4

7 Téma Zajímá Vás, kde mají lidská práva kořeny a jak se formovala v průběhu dějin? Myšlenku lidských práv můžeme najít hluboko v historii. Lidská práva se odvíjela od zákoníků a zákonů, které měly chránit občany nebo obyvatele. Nejstarší dnes existující právní kodex pochází z roku 2050 př. n. l. a nalezneme ho u Sumerů. Kodex popisuje nejen pravidla a tresty, ale také ustanovuje práva žen, dětí a otroků. Prvním významným dokumentem ve vývoji lidských práv v Evropě byla Magna Carta sepsaná v roce 1215 n. l. v Anglii. Magna Carta je anglický zákoník, který vedl k uspořádání ústavního práva, jak ho známe dnes. Ovlivnila vývoj zvykového práva a mnoho ústavních dokumentů, včetně Ústavy spojených států amerických a anglické Listiny práv Bill of Rights. Další důležitý krok ve vývoji lidských práv přišel až s moderní dobou. V 18. století došlo ke dvěma velkým revolucím: ve Spojených státech amerických (1776) a ve Francii (1789). Obě tyto revoluce vedly k sepsání dokumentů, které ustanovily oblast lidských práv. Ve Spojených státech amerických to byla Virginia Declaration of Rights, ze které se později vyvinula známá Deklarace nezávislosti. Ve Francii pak vznikl dokument nazvaný Déclaration des droits de l\ homme et du citoyen. V této době byl ale samotný pojem Lidská práva dosud neznámý, tento termín se začal používat až po roce 1831, kdy ho William Lloyd Garrison použil v novinách Liberator ve svém článku Velké záležitosti lidských práv. Dalšími důležitými kroky v oblasti lidských práv bylo založení Mezinárodního výboru Červeného kříže v roce 1864 a založení jednoho z nejdůležitějších pilířů lidských práv Ligy národů v roce 1919, jako reakce na skončení první světové války. Z ligy národů se postupně vyvinula Organizace spojených národů (OSN) která je v současné době nejvýznamnějším orgánem působícím na poli lidských práv. 5

8 Téma Všeobecná deklarace lidských práv přijatá na Valném shromáždění OSN v roce 1948 je pak nejvýznamnějším dokumentem upravující lidská práva. Tento dokument nabádá členské státy OSN, aby ochraňovaly a uplatňovaly lidská práva v jednotlivých státech, aby bránily porušování lidských práv a aby bojovaly proti nespravedlnosti a násilí. V současné době má OSN sídlo v New Yorku a své pobočky ve všech členských státech OSN. Aktivně se zapojuje do ozbrojených konfliktů, kde jednotky OSN pomáhají nastolovat lepší podmínky pro obyvatele, kteří jsou postiženi válkou, a neúnavně se věnuje také jednotlivým případům, kdy je zjištěno porušování lidských práv. Porušování lidských práv čelí Romové, cizinci, ženy, děti, senioři nebo lidé s postižením. V poslední době se na veřejnost dostává stále více případů týrání dětí, případů domácího násilí, nebo šikana seniorů. Ženy nejsou pouze fyzicky týrány, ale dochází i k jejich diskriminaci v zaměstnání nebo formou sexuálního obtěžování. Další menšinou vystavenou bezpráví jsou osoby s odlišnou sexuální orientací. Tito lidé jsou často znevýhodněni na pracovním trhu nebo v partnerském soužití. Pozitivní je ovšem fakt, že roste počet lidí z většinové společnosti, kteří jsou stále více tolerantní, začínají si všímat problémů menšin a snaží se proti těmto problémům aktivně bojovat Dalším velmi důležitým přínosem OSN, jakožto nejznámější organizace pro boj za lidská práva, je bez pochyby funkce informační. OSN pomáhá šířit informace o lidských právech i do nerozvinutých oblastí, kde mnohdy lidé netuší o existenci ani základních práv. Tato osvěta bývá mnohdy prvním krokem ke změně. Významným dnem pro lidská práva je 10. prosinec, kdy je po celém světě slaven Mezinárodní den lidských práv a každý rok se zaměřuje na jinou oblast. Lidským právům se však nevěnuje pouze OSN, v každém státě existuje nebo funguje více či méně charitativních respektive neziskových organizací, které pomáhají bojovat proti jejich porušování. Pomáhají tam, kde stát selhal, nebo kde není schopen lidem zajistit ochranu, organizace se také snaží pomoci obětem s návratem do běžného života. Velkou zásluhou na fungování těchto organizací, které mnohdy fungují ve velmi nebezpečných částech světa, například v oblastech ozbrojených konfliktů, mají dobrovolníci. České republika je řazena k vyspělým státům a porušování lidských práv je zde nahlíženo jako záležitost týkající se rozvojových zemí. Ve skutečnosti je však situace poněkud jiná a porušování lidských práv je i u nás každodenní realitou. Asi nejproblematičtější je přístup státních orgánů a veřejnosti k menšinám. V současné době se porušování lidských práv nejvíce týká oblastí diskriminace, zneužívání a týrání dětí, nucené prostituce nebo trestu smrti. Některé případy porušování lidských práv se dostávají do hledáčku médií a veřejnost má tak možnost je sledovat. Jedním z nejznámějších případů z minulosti je příběh ze Saudské Arábie. Devatenáctiletá žena, známá pod jménem Kátíf, byla v listopadu 2007 odsouzena ke dvě stě ranám bičem a půlročnímu vězení za to, že hovořila v autě s mužem, který nebyl její blízký příbuzný, posléze ji přepadlo a znásilnilo několik dalších mužů. Dalším případem, jenž si získal publicitu, je incident z Iráku. Média získala nahrávky a fotografie amerických vojáků, jak ponižují a týrají zajatce. Velmi známé jsou i případy porušování lidských práv z Číny, Severní Koreje nebo Kuby. Drtivá většina případů se však do médií nedostane a očím veřejnosti tak zůstane skryta. Otázkou zůstává, zdali má veřejnost zájem tyto kauzy sledovat. Nechceme se spíše vyhnout konfrontaci s realitou a raději předstírat, že se nás podobné záležitosti netýkají? Právo na život bez příkoří a diskriminace má každý z nás, ale ani život v moderní společnosti nám toto privilegium nezaručuje. Každý z nás se může na ochraně lidských práv podílet, nejde samozřejmě jen o pomoc finanční, někdy stačí se jen zamyslet nad svým postojem k ostatním lidem a chovat se tak, aby lidé v našem okolí nedocházeli újmy. (autorka článků: Zuzana Lataníková) 6

9 Téma + život bez Dětství K dyž si ráno připravujete kávu, nebo si oblékáte oblíbené tričko, přemýšleli jste někdy, kdo a jak je vyrobil? Na štítku sice bývá uvedeno, odkud produkt pochází, už se ale nedozvíme, kolik bylo dotyčnému výrobci let. Dětská práce je každodenní realitou v mnoha zemích světa. Děti jsou nejsnáze zneužitelnou skupinou, a právě proto k tomuto jevu dochází tak často. Více než 75 milionům dětí je odpíráno právo získat základní vzdělání. Podle odhadů Mezinárodní organizace práce a Ministerstva práce USA pracuje ve světě kolem 215 milionů dětí. Z 215 milionů pracujících dětí je více než polovina mladších 12 let a asi 115 milionů dětí pak vykonává nebezpečnou práci, upřesňuje v tiskovém prohlášení ředitel organizace. Nejvíce jsou děti zneužívány pro práci v zemědělství, při pěstování plodin jako jsou bavlna, cukrová třtina, tabák nebo káva. Následují manufaktury a výroba cihel, koberců, obuvi či šití oděvů. Významně jsou děti využívány také v těžebním průmyslu, například při těžbě zlata, diamantů a uhlí. Děti pracují i s nebezpečnými chemikáliemi nebo stroji. Dívky jsou často zaměstnávány v domácnostech jako služebné a v mnoha případech bývají vystaveny různým formám sexuálního zneužívání či týrání. Děti žijící na ulici si pak přivydělávají prostitucí nebo sběrem a následným prodejem odpadků. Pro nucenou práci jsou děti běžně kradeny a někdy dokonce přímo prodávány vlastními rodiči. Tento velmi výnosný obchod podle odhadu dosahuje zisků okolo 12 miliard dolarů ročně. Neúnosná ekonomická situace chudých rodin, které mají více dětí, donutí rodiče vydat dítě náběrčím, kteří přicházejí s falešnými sliby solidní práce a příjmů. Děti končí jako novodobí otroci, pod výhrůžkami nebo vynuceným drogovým návykem jsou nuceny pracovat pro své majitele a jsou často oběťmi fyzického, psychického nebo sexuálního násilí. Otázkou zůstává, jak je možné, že jsou děti stále v tak velké míře využívány k práci, přestože je tato činnost ve většině zemí nezákonná? Odpověď můžeme hledat právě v ekonomických důvodech. Rodiny nemají dostatek peněz na základní životní potřeby a dětem tedy nezbývá než jít do práce, aby přispěly do rodinného rozpočtu. Část dětí jsou také sirotci, kteří se o sebe musí postarat kvůli úmrtí rodičů. Pro zaměstnavatele představují děti, přes pohrůžku možné sankce, stále velmi výhodou pracovní sílu. Někteří dokonce přiznávají, že se jim s dětmi pracuje lépe, protože jsou poslušné a lépe kontrolovatelné. Ilegální práce dětí nepodléhá kontrole, takže děti mnohdy ani nedostávají plat a pracují jen za nocleh a stravu. Zamyslíte se příště nad původem věcí vaší denní spotřeby? V dnešní době je už možné pořídit mnoho produktů ze sítě fair trade, která podporuje boj proti dětské práci a věnuje pozornost původu prodávaných výrobků. Zda dojde ke snížení počtu dětských pracovníků, však záleží na postoji každého spotřebitele. I na tom Vašem! (autorka článků: Zuzana Lataníková) 7

10 Rozhovor Kumar Vishwanathan Ředitel občanského sdružení Vzájemné soužití mluví o svém životě v České republice a o práci v neziskovém sektoru. Redaktorka: Jak dlouho žijete v České republice a jaké okolnosti Vás vedly k tomu, abyste se sem přestěhoval? Kumar Vishwanathan: Přijel jsem za jednou Češkou. Setkali jsme se jako studenti a v roce 1990 se vzali. V tom samém roce jsem se sem i přestěhoval. R: Přímo do Ostravy? KV: Manželka tehdy ještě studovala na Univerzitě Palackého v Olomouci. Já jsem ukončil studia v Moskvě a bydlel jsem asi 3 měsíce u jejích rodičů v Jeseníku. Pracoval jsem v technických službách a v roce 1991 jsem dostal práci na Gymnáziu Hejčín v Olomouci jako učitel fyziky v anglické sekci. Zde jsem učil do roku Do Ostravy jsem se pak přestěhoval v srpnu během povodní. Přišel jsem tam jako dobrovolník, abych pomohl zaplaveným lidem. R: A pak už jste zůstal v Ostravě? KV: Ano, Ostrava je teď můj domov. R: Jaké byli Vaše první dojmy po příjezdu do ČR? Co jste vnímal jako největší rozdíl mezi Indií a ČR, případně i mezi Ruskem a ČR? KV: Z Indie jsem odjel v roce 1983 a bydlel jsem 7 let v Moskvě. Znal jsem celý středoevropský prostor, protože jsem zde cestoval. V roce 1986 jsem poprvé navštívil Československo, s manželkou jsme se tu pak setkávali každý rok. A první dojmy? Líbili se mi lidé, přátelé i spolek studentů. Manželka studovala výtvarnou výchovu a angažovala se v divadle. Velmi se mi zalíbila kapela Laura a její tygři nebo Spirituál kvintet a měl jsem dojem, že všichni Češi se těmto skupinám podobají. 8

11 Rozhovor Byla to tehdy taková hezká nálada. Líbila se mi také Praha, kde jsme během Vánoc skoro měsíc bydleli na Malé straně. Tam jsem objevil Vrbovskou zahradu, která byla nádherná a tajemná. Vzpomínám si, že tenkrát nebyla moc upravená, ale dnes už vypadá zahrada jinak. Všude byla vůně kouře, tuku a uhlí. Z komínů se kouřilo R: Vnímal jste rozdíl v mentalitě lidí? KV: Každá země má jinou mentalitu, jiný temperament. Česko je křižovatkou uprostřed slovanských a germánských zemí. Je zde volnost. Češi jsou praktičtí, dobře organizovaní, hodně samostatní, rebelující, fantazírující a volnomyšlenkářští. Všechno musí být zpochybněno, ale v dobrém, proto tady nebude diktatura. Lidé zpochybňují a jsou uvnitř svobodní, zároveň však mají řád. V Rusku lidé touží po volnosti, ale chybí tam řád. Možná to v současném dění vypadá paradoxně, ale zdá se mi, že nový společenský řád lidé hledají. Jako příklad uvedu své působení v Radě vlády pro lidská práva od jejího vzniku v roce 1997 do roku Do Rady vlády nastoupili noví mladí lidé - volnomyšlenkáři, ale všichni zároveň chtěli řád, jasná pravidla, transparentnost rozhodování atd. R: Co Vás vedlo k tomu, že jste se začal věnovat oblasti lidských práv? A proč právě sociální práci na podporu romské komunity? KV: To byla náhoda. V roce 1997 přišla tisíciletá voda a způsobila obrovské záplavy. V Ostravě byla totálně zničena lokalita Hrušovice. 28 romských rodin tam mělo potíže a já jsem se rozhodl, že se za nimi na léto přestěhuji, budu s nimi žít a pomůžu jim jako dobrovolník. R: V návaznosti na tuto pomoc jste pak založil sdružení Vzájemné soužití? KV: Ano, v roce 1997 to vypadalo, že můj pobyt v Ostravě bude trvat 2 měsíce. To byl můj plán, chtěl jsem poté odjet do Sarajeva zakládat školu. Situace těch 28 romských rodin v Ostravě však byla moc složitá. Když jsem s nimi začal bydlet, objevovaly se stále nové a nové problémy. Začal jsem tak více rozumět potížím romské komunity, které mají jak mezi sebou, tak i s majoritou. Navíc začali přicházet další dobrovolníci a já si uvědomil, že je tomu třeba věnovat čas. Založili jsme tedy občanské sdružení Vzájemné soužití a začali pracovat na Vesničce soužití. Následně vyvstaly problémy se zvláštními školami. Podařilo se nám dostat romskou holčičku, Světlanu Krošťánovou, ze zvláštní do běžné školy. Z toho pak vznikl boj za práva romských dětí a proti jejich zařazování do zvláštních škol coby dětí s mentálním postižením. Děti nebyly mentálně postižené. Neznaly jazyk a potřebovaly podporu ve škole. Tak vyvstal tento náš boj a z něho také rozsudek D. H. a ostatní proti České republice. 1 Lidé kolem European Roma Rights Center se rozhodli jít právní cestou a zahájili proces D. H. a ostatní proti ČR. Já jsem se snažil vyjednávat se školou a s pedagogicko-psychologickou poradnou. Podařilo se nám získat nezávislý posudek od psychologa, který prokazoval, že Světlana není mentálně postižená. Hledali jsme kompromis, jak Světlanu dostat na běžnou školu - třeba jsme jí zajistili doučování učiva základní školy. Světlana vše zvládla a do běžné školy nastoupila, což jenom potvrdilo, že mentálně postižená opravdu nebyla. Tak šla jedna věc za druhou a do Sarajeva jsem neodešel. Vzájemné soužití jsem založil společně se třemi dalšími studenty Aničkou Krausovou, Marcelou Kožušníkovou a Radimem Kvasničkou, abychom se mohli věnovat různým problémům romské komunity a zlepšit vzájemné česko-romské soužití v Ostravě. Brzy se připojily další romské ženy, které patřily mezi oběti záplav. R: Co vnímáte jako největší problém v oblasti inkluze Romů? KV: Problém je, že Romové se stali objektem. Veškeré úsilí jde přes sociální práci a Romové jsou objektem sociální práce. Během transformace ztratili své zázemí, protože na ni byli nejhůře připraveni. Nejrychleji přišli o práci a bydlení, začala ghettoizace. To hodně trápilo skupinu mladých Čechů a Češek, kteří začali usilovat o nápravu této nespravedlivé situace. Vznikly sice různé spolky, které chtěly Romům pomoci, ale to už dnes nestačí. V dnešní době by měli Romové sami vytvářet svůj program, být aktivní a iniciativní. Odborníci z většinové společnosti mají fungovat v roli pomocníků, ne naopak. Je potřeba, aby Romové sami vedli iniciativu a podpůrné programy a určovali jejich směr. Je třeba podpořit emancipační proces a obrátit představu o podpoře majority. Jedním z pilířů našeho sdružení je například předškolní zařízení pro děti, které má vést děti do běžných základních škol. Předškolní zařízení je vedeno a realizováno romskými maminkami a babičkami. Profesní odborníci jsou tam jenom na pár hodin. Maminky hlídají děti, učí a doučují. 9

12 Rozhovor My jsme je proškolili a odborníci je vedou, ale aktivity zajišťují plně sami. Věřím, že naše projekty jsou obecně postavené na posilování lidí z romské komunity. Romové jsou komunita, která má obrovskou vnitřní sílu. Tato síla se vyklube jako kuřátko z vajíčka a právě teď je potřebné tuto sílu podpořit, aby se plně a zdravě projevila. Naším cílem je komunitu posilovat, pomoci ji, ale zároveň má komunita svoji vůli a i tu je třeba podporovat. Jako příklad mohu uvést lokalitu v Líščině v Ostravě, což byla vyloučená romská lokalita, ghetto. Teď je to oblast, kde stoupla hodnota nemovitostí o 300% a kde je 40% kriminalita oproti průměru Ostravy. Jedna realitní firma zde nabídla romské komunitě podporu a materiální pomoc při opravě budov. Firma překonala nedůvěru vůči komunitě a komunita zase překonala vnitřní nedůvěru vůči vlastním členům. Podařilo se tak, že komunita svépomocí zrekonstruovala bydlení, vytvořila dětský koutek, lavičky a komunitní centrum. Stmelila se a začala fungovat. Za 15 let tu vytvořili bezpečnou čtvrť a změna přišla zevnitř komunity. Ona se rozhodla pro změnu. Nepomohly peníze, ale touha a síla zevnitř, s podporou ze strany realitní firmy, obce a nevládních organizací. A právě tudy podle mě vede cesta, Romové musí být hybnou silou a vytvořit své důstojné místo ve společnosti. R: Co byste doporučil našim čtenářům cizincům, kteří přichází do ČR? Co považujete za nejdůležitější pro vybudování kvalitního života? KV: Neusiluji, abych někam zapadl. Jsem outsider tady i jinde, ale zároveň všude patřím. Je to otázka rozhodnutí. Rozhodnutí vytvořit si pouto, být přátelský, otevřený, principiální a vnímavý. Nebýt zatrpklý, protože, když tady bydlíš, je to tvůj domov. A domov vytváříš svým vnitřním světlem. Profil: - Narodil se ve městě Kollam (Quilon) ve svazovém státě Kérala v Indii. Z Indie odešel, protože mu vadil tamní kastovní systém. - Vystudoval obor fyzika-matematika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Patrice Lumumby v Moskvě. - Působil jako stážista ve Velké Británii (Londýnská univerzita) a v USA (International Visitor Leadership Program). - V roce 1990 se přestěhoval do České republiky. - V letech působil jako učitel fyziky v anglické sekci Gymnázia Hejčín v Olomouci. Podílel se na založení česko-britské bilingvní školy, kde také odpovídal za tvorbu nových osnov. - V roce 1997 odešel během povodní do Ostravy pomáhat jako dobrovolník romským rodinám z Hrušova. - Od povodní v roce 1997 se věnuje 1 Poznámka redakce: Případ D. H. a ostatní proti České republice byl veden u Evropského soudu pro lidská práva a týkal se diskriminačního jednání České republiky (konkrétně českého školství) vůči romským dětem. Jednalo se právě o zařazování romských dětí do škol pro děti s mentálním postižením (škol zvláštních nebo později praktických), přestože děti mentálně postižené nebyly. práci v romské komunitě jako streetworker a komunitní pracovník. Založil občanské sdružení Vzájemné soužití, jehož cílem je zvyšovat porozumění mezi romskou komunitou a většinovou společností. Přelomový rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v listopadu 2007 rozhodl o diskriminaci na základě etnického původu stěžovatelů v jejich právu na rovný přístup ke vzdělání, nařídil České republice sjednat nápravu a zamezit další diskriminaci. (redaktorka: Marianna Sršňová) 10

13 Kultura Aktuality Kino Nic nás nerozdělí (The impossible) Film vypráví příběh rodiny, která se v roce 2004 rozhodla strávit zimní dovolenou v prosluněném Thajsku. Když po několika dnech udeří vlna tsunami, změní se idylická dovolená v noční můru. Hvězdné obsazení hlavních rolí (Ewan Mcgregor a Naomi Watts) slibuje kvalitní filmový zážitek. Premiéra: Koncerty FRAME012 Leica Gallery Prague Oblíbená galerie v centru Prahy představí na začátku roku 2013 práce vítězů a finalistů mezinárodní fotografické soutěže FRAME012. Soutěž je každoročně otevřena pro mladé profesionály a studenty fotografických škol z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. Mizející vlny (Aurora) - Po úspěšném debutu Sběratelka (2008) se mladá litevská režisérka Kristina Buožyteova vrací s filmem Mizející vlny. Příběh mladého muže Lukase, který je zcela oddaný své práci a zapojuje se do mezinárodního eperimentu v oblasti neuroinformatiky. Pomocí nervového přenosu se dostane do mysli ženy, která je v kómatu. Podmanivá sci-fi romance, která zkoumá povahu lidské touhy. Premiéra: Nespoutaný Django (Django unchained) Nový film známého režiséra Quentina Tarantina nás zavede do období před vypuknutím americké občanské války. Hlavním hrdinou je otrok Django. Django dostane příležitost osvobodit se z otroctví a vrátit se k ženě, kterou byl nucen opustit. Cesta za svobodou však znamená pro Djanga nejnebezpečnější dobrodružství jeho života. Premiéra: Joseph Calleja Jeden z nejznámějších tenorů současnosti vystoupí v lednu v Obecním domě v Praze. Ve svých třiatřiceti letech už účinkoval v 28 hlavních rolích a vystupoval na předních operních jevištích jako například v newyorské Metropolitní opeře, londýnské Královské opeře v Covent Garden a Vídeňské státní opeře. Nenechte si ujít tento jedinečný koncert. Výstavy Motýlí efekt? Rudolfinum Nově připravená výstava v pražském Rudofinu nazvaná Motýlí efekt, přináší unikátní projekt. Šest malířů tří generací reaguje na současnou situaci. Je zajímavé vidět, jak každá z nich vnímá problémy svým vlastním a odlišným způsobem. Wateridge, MathewWeir.... FRANTIŠEK KUPKA - CESTA K AMORFĚ Salmovský palác V Salmovském paláci v Praze můžete zhlédnout čtyřicet děl Františka Kupky jak ze sbírek Národní galerie, tak i zápůjček ze zahraničí (např. z pařížského Centre Pompidou nebo Muzea moderního umění v New Yorku). Návštěvníci si mohou prohlédnout také část nových děl ze sbírky Musea Kampa. Ze stěžejních Kupkových děl nechybí samozřejmě Amorfa Dvoubarevná fuga, jeden z prvních abstraktních obrazů na světě. Expozice je také doplněna o prezentaci archiválií z tzv. Waldesova archivu, který Národní galerie v roce 2012 získala. (autor článku: Zuzana Lataníková) 11

14 Kultura Kam V česku za lidskými právy Minulé číslo našeho Bulletinu se věnovalo multikulturním festivalům konaným v České republice. Další zajímavou kapitolou jsou festivaly a akce pořádané na podporu lidských práv. Začněme u nováčka na tomto poli, u duhového festivalu Prague Pride, pořádaného na podporu tolerance k rozmanitosti lidské sexuality. I když duhové festivaly nejsou v západním světě ničím novým, v loňském roce se v Praze konal první ročník, kterého se účastnilo lidí. Hlavním bodem tohoto festivalu je tzv. Průvod hrdosti, tedy průvod z Václavského náměstí na Střelecký ostrov. K letošnímu Prague Pride kromě tohoto průvodu patřil i týdenní program plný diskuzí, přednášek, uměleckých výstav a večírků. Neopomenutelnému tématu genderové nerovnosti se věnuje akce brněnského NESEHNUTÍ nazvaná Sexistické prasátečko. Jde o událost značně ironickou, tedy o udělování anticen za nejvíce sexistickou reklamu. Nominace reklam i hlasování je v rukou veřejnosti. Letitou stálicí mezi festivaly na podporu lidských práv je jednadvacetiletý festival Mezi Ploty. Koná se v květnu v areálu Psychiatrické léčebny Bohnice, kde každoročně hrají desítky různých kapel. Na divadelních scénách vystupují známí čeští herci a probíhají také autorská čtení. Poselstvím tohoto festivalu je přiblížit tabuizované téma duševních chorob veřejnosti. 12 (autor článku: Barbora Oplištilová)

15 Životní styl Aktuality Afgánci projevují rostoucí zájem o estetické zákroky Ještě před deseti lety byla v Afghánistánu plastická chirurgie používána zejména k nápravě zranění, která přinesla desetiletí válek. Nyní se ale doba mění a v zemi roste zájem o facelifty, liposukci nebo přemodelování nosu. Kosmetická chirurgie zaznamenává velký nárůst popularity, zejména mezi mladší generací Afgánců. Operace nepodstupují pouze ženy, ale i muži. Ti požadují například tetování obočí nebo vlasové transplantace. Zástupci obou pohlaví často požadují konkrétní vzhled podle fotografií bollywoodských herců a hereček. Kvůli nízkým cenám afgánská plastická chirurgie začíná lákat i klienty ze zahraničí. Běžná úprava nosu v Afghánistánu stojí v přepočtu 300 až 600 amerických dolarů (asi 6000 až korun), zatímco na Západě může přijít až na desetinásobek. Jakarta řeší problém s obézními policisty Obézní policisté v indonéském hlavním městě Jakartě dostali rozkaz začít cvičit. Dvakrát týdně tak vymění uniformy za tepláky a tenisky a v rytmu aerobiku či při sklapovačkách se snaží shodit nadbytečné kilogramy. Rozkaz zhubnout se týká všech policistů, kteří váží víc než 100 kilogramů. Neustálý nárůst obézních mužů zákona přivedlo vedení policie v Jakartě k tomuto radikálnímu řešení. V budoucnosti plánuje policie program rozšířit z hlavního města do celé Indonésie. Opatření má zkvalitnit úroveň služeb policie, jež obézní a těžkopádní policisté mohou vykonávat jen z velkými obtížemi. Nebezpečné zdravotní návyky ONěkteré návyky, které většina z nás považuje za nevinné, mohou mít vážné zdravotní následky. Mezi ženami je jednou z nečastějších chyb nošení příliš těžké kabelky. Příliš velká zátěž na jedno rameno má velký vliv na degeneraci plotýnek, problémy s krční páteří a špatné držení těla. Pod dojmem, že sportu nemůže být nikdy dost, někteří lidé podléhají nadměrnému cvičení. Pokud je trénink velmi tvrdý a tělu se nedopřeje dostatečný odpočinek, může to způsobit paradoxně i přibírání na váze. Ale i oslabení imunitního systému nebo problémy se zády. Velmi častým prohřeškem bývá nedostatek spánku. Odpočinek, a zejména kvalitní spánek, během kterého tělo regeneruje, je životně důležitý a jeho nedostatek může mít vážné zdravotní důsledky. Kurióznějším neduhem je pití teplé vody z kohoutku. Podle nedávných studií některé starší vodní systémy obsahují olovo. Nadměrná konzumace takovéto vody může způsobit v krajních případech až otravu. Vědci zdůrazňují, že toto riziko je minimální, ale doporučují pít spíše vodu studenou! Lidé žijí déle, ne vždy ale zdravěji Podle nové studie dnes lidé žijí průměrně o deset let déle než v roce Lidé ale tyto bonusové roky většinou netráví spokojeným stářím, ale bojem proti nemocem, jako je rakovina. Na studii se podílelo téměř pět set autorů z 50 zemí. Údaje byly získávány z pitevních zpráv, nemocničních záznamů a sčítání obyvatel. Studie probíhala v 187 zemích. Studie prokázala, že nemoci jako rakovina, cukrovka nebo srdeční choroby jsou v současné době odpovědné za téměř dvě třetiny úmrtí, zatímco v roce 1990 to byla jen polovina. Studie také prokázala, že nejdéle žijí Japonky 85, 9 let, následují muži na Islandu - 80 let. Nejkratší délka života je na Haiti - 32,5 let u mužů a 43,6 u žen. (autorka článků: Zuzana Lataníková) 13

16 Životní styl LYŽOVÁNÍ V Čechách V jarním čísle našeho magazínu jsme se věnovali českým turistickým místům zajímavým malebnou krajinou nebo historií. I když příroda spí, nabízí značné sportovní a turistické vyžití. Takže sbalit lyže a hurá na hory. Ale kam? Do Krkonoš, Jizerských nebo Orlických hor, Jeseníků, Beskyd nebo na Šumavu? Podívejme se spolu na Ještěd, lyžařské středisko v Jizerských horách, nejsevernějším pohoří České republiky. Na vrcholu této hory, kam se dostaneme lanovkou, stojí stejnojmenný televizní vysílač a horský hotel sloužící zároveň jako rozhledna. Když si užijeme krásnou vyhlídku, můžeme si za 590 Kč na den zalyžovat. Do nedalekého Liberce se dostaneme přímo od Ještědu hromadnou dopravou, což je dobrá zpráva pro všechny turisty a lyžaře bez auta. V Liberci se dá strávit odpočinkový den v galerii, muzeu, zoologické nebo botanické zahradě, v bazénu nebo v Centru Babylon, což je interaktivní centrum nejen pro děti, ale i dospělé s hravou povahou. A jak si užít lyžování a zároveň ušetřit? Určitě je dobré porovnat ceny ubytování na internetu a zvážit své potřeby a priority. Levnou variantu ubytování najdeme v horských chatičkách, kde je mnohdy i možnost vlastního vaření. Cenově zajímavé nabídky lze nalézt na slevových portálech, které nabízejí zlevněné pobyty v lyžařských střediscích. (autorka článků: Barbora Oplištilová) 14

17 Životní styl Recepty Mrkvová pomazánka s tvarohem 200g mrkve, 100g nepálivých ředkviček, 50g másla, 150g měkkého tvarohu, trocha cukru, 2 vejce, petrželka nebo pažitka Mrkvový koláč Měkký tvaroh utřeme s máslem, můžeme přidat trochu cukru. Přidáme očištěnou, nahrubo nastrouhanou karotku, ředkvičky, žloutky z vajec uvařených 1minutu a nakonec posekanou petrželku. Pomazánku mažeme na krajíčky tmavého chleba. 300g hladké špaldové mouky, 300g jemně strouhané mrkve, 250g másla, 1 lžička kypřícího prášku náplň: 6-8 jablek, 2 lžíce rozinek, slunečnicové semínko, ořechy, skořice, špetka skořice, 2 lžíce maizeny Z mouky, mrkve, másla a kypřícího prášku vypracujeme těsto, rozdělíme ho na 2 části. Jednu část vyválíme, dáme do vymazaného pekáčku, zvedneme okraje. Na těsto klademe na tenké plátky nakrájená jablka, semínka, ořechy, skořici. Můžeme na jablka nasypat také trochu cukru. Druhý plát vyválíme, přiložíme nahoru, spojíme s okraji spodního těsta a propícháme vidličkou a dáme péct. 15

18 Názory čtenářů 1. Setkali jste se někdy osobně s porušováním lidských práv 2. Která práva podle vás bývají nejvíce porušovaná a proč? 3. Podpořili jste někdy aktivity na podporu lidských práv (petice, veřejné shromáždění atp.) Sosin, 22 let, Sýrie Terumi, 20 let, Japonsko 1. Samozřejmě ano. Mrzí mě, že v mé zemi. Chtěla jsem studovat na univerzitě, ale pro naše lidi (=Kurdy) to nebylo tak jednoduché. Ve škole jsme museli studovat v arabštině 2. Svoboda projevu. 3. Ano, souhlasím s těmito akcemi. V České republice proběhlo několik demonstrací, ale spíše tam chodí muži.... Maggie, 18 let, Kanada 1. ne 2. svoboda slova 3. ne 1. V České republice ani v Japonsku ne. 2. Hodně lidských práv se porušuje například v Severní Koreji. 3. Ano, protože pracuju v neziskové organizaci.... Thanh, 75 let, Vietnam 1. Ano, sám jsem zažil válku ve Vietnamu. Hodně příbuzných během ní zemřelo. 2. Nevím. 3. Ne, ale pomáhám chudým lidem, když přijdou ke mně do obchodu, dám jim alespoň něco malého zadarmo. 16

19 Učíme se česky s dětmi Čeština pro děti Co je na obrázku? Podle obrázků vytvořte věty (např. Co snídá Petr.) Petr Eva snídaně oběd večeře Najděte slova k tématu jídlo a pití S K I M U M Í Č E K R W Ř M I H Z K R Š J Ý T M Q T K R E Č Š Ř E Č D Ý K É D V Ž O R O H L Í K Q M Ě R Y B A R Ý Á Á J E E G H V Ť H A N H Á Ů Ý Ú É J F H V Í F J D U V O D A T E L S É Ž A Í Ú F M A S O C Ř R E C A W Í W L L S E D Á Ý O U F Ú Y E V T Á E K N N S T O A R B R A M B O R Y Ž Á B É Š Ř E E U R M N F S Ý É M L É K O Ř H J M K Z E L E N I N A H K Á L R F G H Ž N É 17 (připravila: Lenka Kršková)

20 Čeština pro dospělé Čeština pro dospělé Bílí prvňáčci budou v 1.A, romští v 1.B. V září na jedné ze škol ve Valašském Meziříčí... (1) dvě první třídy. Už teď... (2). Jedna z nich bude jen pro bílé, druhá zase jen pro Romy.... (3) to místní radnice, když rodiče při zápisu... (4) zhruba stejný počet dětí z obou skupin. V Česku je takový postup velmi neobvyklý. Není to dobrý nápad. Musíme spíše... (5), jak by se romské děti... (6), kritizuje rozhodnutí romský aktivista Petr Tulia. K tomuto problému jsme přišli jako slepí k houslím, konstatuje ředitel základní školy Oto Medek.... (7) že, do domů v blízkosti školy se najednou... (8) řada romských rodin. Rodiče pak děti přihlásili do nejbližší školy. Lidé z vedení města nechtějí komentovat, proč se... (9), aby škola... (10) podle barvy pleti. Proti záměru radnice razantně... (11) ministr pro lidská práva. Já to... (12) za segregační proces, který je ve 21. století naprosto nemyslitelný. Vracíme se někam do Jihoafrické republiky 80. let, řekl. Naše ministerstvo tento způsob... (13). c B A 1. zahajují začínají otevírají 2. budou rozhodnuti byli rozhodnuti jsou rozhodnuti 3. zařídila vyřídila nařídila 4. přihlašovali přihlásili hlásili 5. přemýšlet domyslet se rozmýšlet 6. začlenit vyčlenit rozčlenit 7. bude vysvětlovat vysvětluje vysvětlí 8. odstěhovala nastěhovala vystěhovala 9. rozhodli rozhodovali rozhodují 10. dělí dělila bude dělit 11. nastupuje odstupuje vystupuje 12. přemýšlím považuji myslím 13. odmítá odmítne nesouhlasí Vyberte správné sloveso (nařídit/vyřídit/zařídit) a doplňte ho do vět: a) Učitel... studentům, aby zítra přišli do školy v 8 hodin. b) Bohužel nemám čas, musím... něco důležitého. c) Sekretářka... řediteli vzkaz. e) Rodiče... dětem, aby nikomu neotvíraly. (připravila: Lenka Kršková) 18