MOŽNOSTI ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání MOŽNOSTI ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Possibilities of Evaluating Finances through Life Assurance Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc. Autor: Lukáš BLAHA Brno, duben 2009

2 Jméno a příjmení autora: Lukáš Blaha Název diplomové práce: Možnosti zhodnocení finančních prostředků prostřednictvím životního pojištění Název práce v angličtině: Possibilities of Evaluating Finances through Life Assurance Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Rok obhajoby: 2009 Anotace Předmětem diplomové práce Možnosti zhodnocení finančních prostředků prostřednictvím životního pojištění je rozbor výhodnosti životního pojištění jako syntetického nástroje z hlediska spoření finančních prostředků pro postproduktivní věk. První část je zaměřena na charakteristiku životního pojištění. V další části jsou uvedeny základní podoby životního pojištění a jsou rozebrány výhody a nevýhody jednotlivých produktů. V závěru teoretické části je provedena kvantitativní analýza českého pojistného trhu životního pojištění a jeho srovnání s evropským trhem. V rámci praktické části je důraz kladen na komparaci investičního životního pojištění s otevřeným podílovým fondem na základě mnou provedených výpočtů u pěti institucí a rozhodnutí o volbě investičního instrumentu za různých předpokladů. Annotation The goal of the diploma thesis entitled Possibilities of Evaluating Finances through Life Assurance is to analyse the convenience of life assurance as a synthetic instrument from the perspective of saving finances for the post productive age. The first part focuses on the characterization of life assurance. The next part describes the basic forms of life assurance; it also analyses advantages and disadvantages of individual products. In the end of the theoretical part, the quantitative analysis of Czech life assurance market is conducted as well as its comparison with the European market. Emphasis is placed on the comparison of investment life assurance with shares funds in the practical part. The comparison will be made based on my calculations with five institutions and the decision on the selection of investment instruments for different presumptions. Klíčová slova Životní pojištění, investiční životní pojištění, rizikové životní pojištění, podílový fond, TER, odkupné Keywords Life assurance, investment life assurance, risk assurance, shares fund, TER, cash surrender value, tax allowance

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Možnosti zhodnocení finančních prostředků prostřednictvím životního pojištění vypracoval samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2009 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc., Ing. Františku Řezáčovi, Ph.D. a Ing. Svatopluku Nečasovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěli k vypracování této diplomové práce.

5 OBSAH OBSAH...5 ÚVOD CÍLE PRÁCE METODY PRÁCE CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ STRUKTURA POJISTNÉHO V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ VÝZNAM ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V EKONOMICE DAŇOVÉ ASPEKTY ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Z POHLEDU KLIENTA Daňové zvýhodnění Nedodržení podmínek životního pojištění Zdanění plnění z pojištění ZÁKLADNÍ PODOBY ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ POJIŠTĚNÍ PRO PŘÍPAD SMRTI Dočasné pojištění pro případ smrti Trvalé pojištění pro případ smrti POJIŠTĚNÍ PRO PŘÍPAD DOŽITÍ Důchodové pojištění Věnové pojištění SMÍŠENÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Kapitálové životní pojištění MODIFIKOVANÉ PODOBY SMÍŠENÉHO ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Univerzální životní pojištění Investiční životní pojištění POJIŠTĚNÍ VÍCE ŽIVOTŮ Pojištění dvojice osob Kolektivní životní pojištění PŘIPOJIŠTĚNÍ K ŽIVOTNÍMU POJIŠTĚNÍ Úrazové připojištění Pojištění závažných onemocnění Připojištění invalidity Pojištění pro případ nemoci...38

6 5 VÝVOJ NA POJISTNÉM TRHU V ČESKÉ REPUBLICE POČET POJIŠŤOVEN NA POJISTNÉM TRHU VÝVOJ PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO STRUKTURA POJISTNÉHO TRHU V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ SROVNÁNÍ ČESKÉHO POJIŠŤOVNICTVÍ S EVROPSKÝM TRHEM PRAKTICKÁ ČÁST SROVNÁNÍ INVESTIČNÍHO ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OBSAHUJÍCÍ RIZIKOVOU SLOŽKU S INVESTICÍ DO PODÍLOVÉHO FONDU Nabídka Allianz pojišťovny, a. s Nabídka ING pojišťovny, a. s Nabídka Komerční pojišťovny, a. s Nabídka Kooperativa pojišťovny, a. s Nabídka Wüstenrot, životní pojišťovny, a. s Vyhodnocení SROVNÁNÍ INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ BEZ RIZIKOVÉ SLOŽKY S INVESTICÍ DO PODÍLOVÉHO FONDU Vyhodnocení Předčasné ukončení smlouvy a jeho vliv na naspořené prostředky Kalkulace na základě jiné výnosnosti aktiv ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK...72 SEZNAM PŘÍLOH...74

7 ÚVOD Jednou z tendencí, která se v naší společnosti začala prosazovat, je větší starost o osobní zabezpečení v průběhu aktivního života i ve stáří. Také se ve větší míře a stále častěji objevuje snaha o zabezpečení rodiny. To souvisí s dnešním aktivním způsobem života, který ale přináší zvýšená rizika. Na trhu máme několik druhů finančních instrumentů, které mohou uspokojit potřeby a přání klientů v oblasti finančního zabezpečení jak pro případ nepředvídatelných událostí, tak pro případ budoucích potřeb dodatečného příjmu. Jedním z nich je také životní pojištění. Pod pojmem životní pojištění se skrývá celá řada pojistných produktů, které se od sebe v některých parametrech liší a výběr konkrétního typu životního pojištění závisí na aktuálních požadavcích klienta. Problematikou životního pojištění a vlastně celým konceptem zabezpečení prostředků pro postproduktivní věk jsem se věnoval v rámci odborné praxe u firmy zabývající se finančním poradenstvím. I díky této zkušenosti jsem se rozhodl vybrat si toto téma diplomové práce. Životní pojištění patří mezi pojistné produkty, které umožňují jednomu ekonomickému subjektu přenést negativní finanční dopady nahodilých událostí na pojišťovnu. Některé typy životního pojištění (zvláště ty rezervotvorné) můžeme ale také zařadit do oblasti spoření či investování. Pravidelně ukládáme určitou částku, z níž část jde na krytí rizik a úhradu poplatků, zbývající prostředky jsou akumulovány a zhodnocovány pro budoucí potřebu. Musíme si ale také uvědomit, že životní pojištění je produkt na dlouhou dobu. Během pojistné doby do něj klient směřuje nemalé finanční prostředky. Je zavázán pojistnou smlouvou platit pojistné, a tak si pojišťovna zajišťuje dlouhodobý stabilní příjem. Rezervotvorné typy životního pojištění jsou také velmi výnosné pro pojišťovací zprostředkovatele, kteří inkasují nemalé provize za sjednání pojištění a pojišťovny tyto získatelské náklady přesouvají na klienta, který platí vysoké poplatky. Proto dobrá znalost produktů životního pojištění, jejich pečlivý výběr, uvážlivé rozhodnutí a opatrnost při sjednávání jsou určitě na místě. Práce je rozdělena do šesti samostatných kapitol. V první kapitole je definován globální cíl práce a několik souvisejících parciálních cílů. Použité metody práce jsou popsány ve druhé kapitole. Třetí kapitola nabízí základní charakteristiku životního pojištění, jeho výhody i nevýhody z pohledu klienta, ale také význam životního pojištění z makroekonomického 7

8 pohledu. Ve čtvrté kapitole se věnuji základnímu rozdělení životního pojištění a analýze jednotlivých produktů. V závěrečné části této kapitoly jsou zmíněny také základní druhy připojištění objevující se v souvislosti s životním pojištěním. Pátá kapitola je věnována kvantitativní analýze českého pojistného trhu, vývoji struktury předepsaného pojistného v životním pojištění a také srovnání českého pojišťovnictví s evropským trhem. Předmětem závěrečné šesté kapitoly je komparace investičního životního pojištění a otevřeného podílového fondu na základě mnou provedených kalkulací. Ve všech výpočtech je kladen důraz na odlišení investičního životního pojištění s rizikovou složkou či bez ní. Jednotlivé produkty jsou také podrobeny detailní analýze jejich poplatkové struktury. 8

9 1 CÍLE PRÁCE Každá ekonomika je závislá na kvalitní činnosti finančního systému, který zabezpečuje celou řadu různých funkcí, jež spolu vzájemně souvisejí. Kromě depozitní a kreditní funkce je další ze základních funkcí finančního systému funkce ochrany proti riziku, která je primárně zajišťována prostřednictvím pojistných smluv. Jedním ze současných vývojových trendů finančního systému je vzrůstající konsolidace finančních institucí prostřednictvím fúzí do stále větších finančních holdingů, jejíž cílem může být snížení rizik, přežití silného konkurenčního boje, rozšiřování sféry své působnosti nebo snižování nákladů. To má za následek provázání různých finančních instrumentů a tendenci k novým syntetickým produktům. Tyto nové syntetické produkty se vyskytují nejen v oblasti investičních instrumentů, ale můžeme je také najít v oblasti pojišťovacích produktů (zejména v oblasti životního pojištění). Mezi základní významy životního pojištění patří krytí rizika úmrtí živitele rodiny a následné zabezpečení osob na něm finančně závislých. V tomto případě má životní pojištění nezastupitelnou roli v ekonomice. V současnosti se ale zvyšuje význam životního pojištění jako spořícího instrumentu, který bude krýt potřeby lidí ve stáří. Tyto rezervotvorné produkty životního pojištění v sobě kombinují jak pojišťovací, tak také spořící či investiční nástroj. V nabídce některých pojišťoven můžeme také najít produkty, které mají s pojištěním jen málo společného a u kterých dochází jen k dlouhodobému spoření. Všemi těmito produkty se pojišťovny snaží konkurovat investičním společnostem či penzijním fondům v získávání primárních zdrojů od klienta. A právě s ohledem na to, jaký dopad mají tyto produkty na klienta, byl v diplomové práci zvolen následující globální cíl a několik parciálních cílů. Globálním cílem diplomové práce je analyzovat možnosti zhodnocení finančních prostředků v rezervotvorných typech životního pojištění. Zaměřím se na to, jak jsou ve skutečnosti tyto produkty nákladné, jaké jsou klady a zápory zhodnocování spořící složky. Pokusím se na různých příkladech formulovat doporučení, zda je lepší mít jeden syntetický produkt, který kryje riziko úmrtí a zároveň na něm dochází ke spoření či investování, nebo je z finančního hlediska výhodnější tento produkt substituovat dvěma samostatnými produkty, a to čistě rizikovým životním pojištěním kryjícím riziko smrti a investicí do alternativního finančního investičního instrumentu (např. do podílového fondu). 9

10 Pro dosažení globálního cíle stanovuji následující parciální cíle: teoretické aspekty podstaty životního pojištění, jeho role v ekonomice, struktura pojistného, daňové výhody u rezervotvorných typů životního pojištění, systematizace a kategorizace jednotlivých produktů životního pojištění, kvantitativní analýza vývojových tendencí na pojistného trhu. 10

11 2 METODY PRÁCE Pro dosažení cílů použiji několik metod. K zařazení životního pojištění do systému finančních nástrojů použiji metodu deskripce. Při plnění parciálních cílů využiji metody analýzy a syntézy. Charakterizuji životní pojištění, rozeberu jednotlivé výhody a nevýhody životního pojištění z pohledu klienta, ale také význam životního pojištění z makroekonomického pohledu. Metodu analýzy použiji také k základnímu rozdělení životního pojištění podle jednotlivých pojistných rizik či ke srovnání vývojových tendencí na českém a evropském pojistném trhu. V rámci praktické části využiji základních matematických metod včetně složeného úročení. Všechny výpočty budou provedeny v programu Microsoft Excel. Data potřebná pro výpočet získám z internetových stránek, případně při osobních návštěvách jednotlivých společností. Provedené výpočty následně zanalyzuji a metodou komparace rozhodnu, za jakých podmínek je lépe zvolit životní pojištění a kdy využít jiného finančního instrumentu. Pozornost také zaměřím na nabídku investičního životního pojištění vybraných pojišťoven a jejich celkovou nákladovost. Při formulaci obecných závěrů a doporučení pro klienta z hlediska správného výběru finančního instrumentu použiji metodu indukce. Navrhnu také určité legislativní kroky týkající se informační povinnosti pojišťoven. 11

12 3 CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Životní pojištění zahrnuje krytí rizik ohrožujících životy lidí. V rámci těchto pojištění se uplatňují výplaty pojistných plnění v případě pojistných událostí, které se dotýkají života pojištěných osob nebo jiných osob. [Ducháčková, E., 2005: 93] Výše pojistných plnění není dána v případě životních pojištění velikostí škody, neboť škodu lze v těchto pojištěních jen velice obtížně ohodnotit. Výše pojistných plnění je dána velikostí pojistné částky, kterou pojistník sjednal a která je uvedena ve smlouvě (jedná se tedy o obnosové pojištění). [Ducháčková, E., 2005: 93] Životní pojištění náleží mezi finanční produkty, ale může nabývat mnoha forem. Jeho základním účelem je zabezpečení rodiny nebo blízkých finančně závislých osob v případě úmrtí živitele. S tímto účelem souvisí využívání životního pojištění při dluhovém financování, kdy pojištění slouží jako záruka za úvěr, hypotéku apod. Z tohoto pohledu je životní pojištění nenahraditelné, neboť pojistnou ochranu ostatní finanční produkty nenabízejí. Přestože životní pojištění především zajišťuje riziko smrti a také nabízí formou připojištění finanční krytí celé řady neživotních rizik jako je úraz, vážná nemoc či invalidita, může rovněž představovat prakticky čistě spořící produkt, kterým není kryto žádné riziko a může sloužit k dlouhodobé tvorbě úspor. Z tohoto pohledu také vychází nejčastější klasifikace životního pojištění na: A/ rizikové životní pojištění (bez spořící složky) Rizikové životní pojištění je klasické pojištění pro případ úmrtí bez jakéhokoli spoření. Nedochází v něm k žádné tvorbě kapitálu a z toho důvodu není daňově zvýhodněno. B/ rezervotvorné životní pojištění (se spořící složkou) Rezervotvorné životní pojištění je kombinace pojištění a spoření. Část zaplaceného pojistného je akumulována investována pojišťovnou a později vyplacena zhodnocená klientovi. Rezervotvorné životní pojištění podléhá při splnění zákonných podmínek daňovému zvýhodnění. 12

13 Životní pojištění má oproti ostatním produktům své výhody i nevýhody. Mezi hlavní výhody či přednosti můžeme zařadit: A/ krytí rizika úmrtí Krytí tohoto rizika patří mezi nesporné výhody pojistných produktů, protože zabezpečuje rodinu pro případ smrti pojištěného. Je samozřejmě možné zajistit se pro takové případy nejen pojištěním, ale také spořením či investováním vlastních prostředků. Ale pojištění má proti těmto způsobům zajištění jednu velkou přednost, a to pojistnou ochranu ihned od počátku smluvního vztahu, která není závislá na výši naspořených prostředků. B/ různé druhy připojištění Sjednáním připojištění rozšiřujeme pojistnou ochranu. Tato pojištění můžeme sjednat také samostatně, ale formou připojištění k životnímu pojištění bývají obvykle výhodnější. Některé nejčastěji sjednávané typy připojištění jsou rozebrány v podkapitole 4.6. C/ zákaz výpovědi ze strany pojišťovny Pokud pojišťovna životní pojištění akceptuje a nevypoví je v počáteční dvouměsíční výpovědní lhůtě, později je již nemůže vypovědět například z důvodu zhoršení zdravotního stavu pojištěného. Výjimkou může být zjištění úmyslných nepravdivých prohlášení pojištěného o svém zdravotním stavu či věku v době sjednání pojištění. D/ daňové výhody Daňové výhody se vztahují na pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití a na důchodová pojištění za splnění určitých podmínek. Pojistník si může snížit základ daně z příjmu fyzických osob o zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, a to až do výše Kč ročně. Podrobněji je celá tato problematika rozebrána v podkapitole [Kolektiv autorů z ČAP, 2002: 19] K nevýhodám životního pojištění patří: vysoké poplatky, které jsou většinou skryté a pojišťovny o nich moc neinformují, zdanění dosažených výnosů sazbou 15 % jak při dožití, tak také při výplatě odkupného, nízká dostupnost uložených prostředků, která je způsobena jednak délkou trvání většiny smluv (vzhledem k nastavenému daňovému zvýhodnění jsou tyto produkty obvykle uzavírány až do 60 let věku pojištěného, takže doba trvání pojistky bývá v řadě případů více než deset let, během níž klient se svými prostředky nemůže samovolně nakládat), tak také sankcemi v případě předčasného ukončení smlouvy (pojišťovna nevyplácí celou kapitálovou hodnotu smlouvy, ale uplatňuje na ni sankci ve formě procentuální srážky a také si většinou nechává část přiznaných podílů na 13

14 zisku; další nevýhoda v případě vypovězení smlouvy je z hlediska daňového, protože pokud jsme si snižovali svůj základ daně z příjmu o zaplacené pojistné, budeme muset do následujícího daňového přiznání toto pojistné zahrnout jako příjem), velmi konzervativní investování získaných prostředků vzhledem k dlouhému trvání většiny pojistek (neplatí pro investiční životní pojištění, které je podrobněji rozebráno v podkapitole 4.4.2), neexistence garance vkladů státem, jak je tomu například u bank, neexistence státní podpory ve formě státního příspěvku na životní pojištění (na rozdíl od penzijního připojištění, které plní podobnou funkci při zabezpečení prostředků na stáří a které je tím zvýhodňováno). [Syrový, P. Novotný, M., 2005: 67 71] 3.1 Struktura pojistného v životním pojištění Pojistné je cena za poskytovanou pojistnou ochranu. [Čejková, V. Nečas, S., 2006: 9] Je to úplata za pojištění, kterou musí platit pojistník komerční pojišťovně (pojistiteli) na základě pojistné smlouvy. Pojistné je možno platit dvěma základními způsoby: jednorázově celé pojistné je zaplaceno najednou při uzavření pojistné smlouvy, běžně pojistné je placeno opakovaně vždy na začátku dohodnutých období (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně). Vzhledem k časové hodnotě peněz a z důvodu administrativní náročnosti je poskytována sleva za roční placení a naopak sankcionováno področní placení. V průběhu pojistné smlouvy lze měnit způsob placení z ročního na področní a naopak, nelze však navzájem měnit běžný a jednorázový způsob placení pojistného. U novějších (flexibilnějších) produktů se můžeme setkat i s jinými způsoby placení, které umožňují vkládat do pojištění i neočekávaně volné finanční prostředky. Nejčastějším způsobem je vklad mimořádného pojistného, který nemá vliv na výši běžného pojistného, ale zvyšuje hodnotu pojistné ochrany. Je veden na zvláštním účtu, což umožňuje také jeho zpětnou výplatu prostřednictvím mimořádného výběru. [Daňhel, J., 2005: ] Pojistné se skládá ze tří základních složek, a to z ceny pojišťovaného rizika (tzv. netto pojistné), nákladů na získání a správu pojištění a třetí složkou je kalkulovaný zisk. Této struktuře také odpovídá kalkulační vzorec pojistného v životním pojištění: Pb = PN + α + β + χ + δ + Z + PR 14

15 Pb brutto pojistné PN netto pojistné α jednorázové počáteční náklady (náklady na provize prodejcům životního pojištění, na vystavení pojistné smlouvy, lékařskou vstupní prohlídku apod.) β běžné správní náklady po celou dobu pojištění (náklady na korespondenci s pojištěným, administrativu) χ běžné inkasní náklady (náklady na inkaso běžného pojistného) δ běžné správní náklady spojené s výplatou důchodu Z zisk PR jiné přirážky [Čejková, V. Nečas, S. Řezáč, F., 2003: 35] Netto (ryzí) pojistné je v životním pojištění tvořeno dvěma složkami: rizikovou a rezervotvornou (spořící) složkou. Z rizikové části jsou hrazena pojistná plnění v případě úmrtí, nastalá v daném pojistném období v celém kmeni, tj. je zohledněn princip solidarity. Druhá, rezervotvorná složka netto pojistného je ukládána do technických rezerv, aby v případě dožití klienta sjednaného věku byl k dispozici dostatečný kapitál pro výplatu pojistného plnění. [Daňhel, J., 2005: 186] Zde hraje důležitou roli technická úroková míra (TÚM), která představuje garantované minimální zhodnocení prostředků vkládaných do této složky. Velikost této úrokové míry stanovuje pojišťovna s ohledem na možné dosažené zhodnocení technických rezerv životního pojištění na finančním trhu. Současně je velikost technické úrokové míry regulována ze strany státu, aby pojišťovny nevstupovaly do příliš rizikových obchodů (na základě vyhlášky Ministerstva financí je v České republice stanovena maximální výše TÚM, v současnosti na úrovni 2,4 % p.a.). Toto garantované minimální zhodnocení postrádají nové produkty životního pojištění (např. investiční životní pojištění), kde sám pojistník rozhoduje o tom, kam bude spořící složka pojistného investována, a zároveň nese investiční riziko. 1 Tabulka č. 1: Struktura ceny v životním pojištění Pramen: [Ducháčková, E., 2005: 94] 1 viz podkapitola

16 Mezi základní parametry ovlivňující výpočet netto pojistného lze zařadit: faktory ovlivňující pravděpodobnost úmrtí (věk pojištěného, délka pojistné doby, pohlaví, zdravotní stav, případně způsob života pojištěného), velikost sjednané pojistné částky, úroveň technické úrokové míry (pokud je sjednána garantovaná pojistná částka pro případ dožití). [Ducháčková, E., 2005: 94] 3.2 Význam životního pojištění v ekonomice Životní pojištění má význam nejen pro jednotlivce, rodinu a příbuzné, ale svým charakterem má význam také z makroekonomického pohledu. Vezmeme li v úvahu nejčastěji sjednávané smíšené pojištění (které obsahuje složku rizikovou i spořící), lze tvrdit, že přináší tyto efekty: A/ tlumení inflace Životní pojištění je obvykle sjednáváno na 10 a více let a během této doby musí klient platit pravidelně pojistné, a tím vlastně snižuje svoji současnou spotřebu, což má v zásadě protiinflační charakter. B/ výhodné financování investic Rozhodující část pojistného klientů je kumulována v technických rezervách. Pojišťovny musí zabezpečovat jejich zhodnocování, tedy obezřetně a efektivně hospodařit s aktivy, jejichž zdrojem jsou právě technické rezervy. Aktiva podléhají striktním omezením, aby skladba jejich finančního umístění splňovala zásady bezpečnosti, rentability, likvidity a diverzifikace. Pojišťovny nakupují různé finanční instrumenty (např. státní dluhopisy, akcie a další cenné papíry) nebo umísťují finanční prostředky na termínované vklady v bankách. Tyto dlouhodobé zdroje financování ekonomiky umožňují finančním institucím poskytovat střednědobé a dlouhodobé úvěry, podporují likviditu bank a umožňují realizovat rozvojové záměry podniků. Technické rezervy životního pojištění v ČR představovaly na konci roku 2007 přibližně 198 mld. Kč. C/ doplněk státního důchodového pojištění Některé produkty životního pojištění doplňují systém státního důchodového pojištění soukromou pojistnou ochranou a stávají se alternativním nástrojem při krytí potřeb ve stáří. D/ přínosy pro státní rozpočet Rozvoj životního pojištění přináší daňové efekty pro státní rozpočet. Lze hovořit jednak o zdanění výnosů pojišťoven, jednak také o zdanění srážkovou daní některých druhů pojistného plnění, resp. zdanění rozdílu mezi výší pojistného plnění a zaplaceným pojistným. 16

17 Uvedené efekty zdůvodňují, proč mají ekonomicky vyspělé státy zájem na rozvoji životního pojištění a proč ho podporují například formou daňových výhod. [Kolektiv autorů z ČAP, 2002: 10 11] 3.3 Daňové aspekty životního pojištění z pohledu klienta Daňové zvýhodnění Daňové zvýhodnění se týká tzv. kvalifikovaných životních pojištění, tzn. životních pojištění, která splňují určité podmínky. Tyto podmínky upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Podle novelizace tohoto zákona je od soukromé životní pojištění daňově uznatelné, pokud splňuje tyto podmínky: jedná se o pojištění obsahující krytí rizika dožití (se spořící složkou), musí být splněna podmínka 60/60, tj. sjednání na minimální pojistnou dobu 60 kalendářních měsíců (5 let) a současně musí být ve smlouvě sjednána výplata pojistného plnění při dožití nejdříve v roce, kdy pojištěný dosáhne věku 60 let, u smluv s pevně sjednanou pojistnou částkou je daňová odečitatelnost podmíněna minimální pojistnou částku pro případ dožití (minimální pojistné částky stanovila novela pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na Kč; povinnost minimálních pojistných částek se nevztahuje na ty daňově uznatelné typy pojištění, u kterých není garantována pojistná částka při dožití (veškerá investiční či flexibilní životní pojištění jsou daňově uznatelná bez povinnosti sjednání minimální pojistné částky), pojistník musí být současně pojištěným (tzv. pojištění ve svůj prospěch). Daňová podpora se uplatňuje ve formě možnosti odpočtu zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu. Maximální odečitatelná částka činí pro fyzické osoby Kč ročně. Pokud má člověk uzavřeno více pojistných smluv, částky pro odpočet se sčítají, stále však platí maximální dvanáctitisícová částka. Jednorázově placené pojistné se poměrně rozpočítá na jednotlivá zdaňovací období podle doby trvání pojištění. Z daní nelze odečítat pojistné na různá připojištění (částku na úrazové pojištění, na pojištění závažných onemocnění nebo pojištění zproštění od placení), i když tato připojištění zpravidla bývají součástí pojistné smlouvy. Od roku 2008, kdy vstoupila v účinnost novela zákona o daních z příjmů, není výše daňové úspory závislá na výši ročního příjmu poplatníka. Díky rovné patnáctiprocentní dani ušetří 17

18 klientovi každá zaplacená tisícovka 150 Kč. Ročně tak poplatník může ušetřit díky životnímu pojištění až Kč. Tabulka č. 2: Výše roční daňové úspory poplatníka v roce 2009 (sazba daně ve výši 15 %) Měsíční Roční odpočet od Roční úspora na dani pojistné základu daně v roce Kč Kč 180 Kč 500 Kč Kč 900 Kč Kč Kč Kč Pramen: vlastní výpočet Nejen fyzická osoba si může díky životnímu pojištění snížit daně. Stejně tak může učinit i zaměstnavatel. Až do konce roku 2007 si zaměstnavatel přispívající na životní pojištění svých zaměstnanců mohl odečíst ze základu pro výpočet daně až Kč ročně na každého zaměstnance. Ve snaze zjednodušit systém odpočtů byl zákonodárci stanoven jeden jediný limit ve výši Kč ročně, platný současně pro životní pojištění i penzijní připojištění. Podle nových pravidel může zaměstnavatel přispět zaměstnanci celých Kč buď na penzijní připojištění nebo jako pojistné na soukromé životní pojištění, anebo tuto sumu rozdělit v jakémkoli poměru mezi tyto dva finanční produkty. Tento příspěvek není do výše uvedeného limitu započten zaměstnanci do zdanitelného příjmu. Navíc se z částky příspěvku zaměstnavatele neplatí ani sociální, ani zdravotní pojištění. Výše roční daňové úspory zaměstnavatele při sazbě daně z příjmu právnických osob platné v roce 2009 (20 %) může být až Kč za jednoho zaměstnance při maximálním ročním příspěvku. Tabulka č. 3: Výše roční daňové úspory zaměstnavatele v letech při různé výši měsíčního příspěvku na soukromé životní pojištění zaměstnance Měsíční Roční Roční daňová úspora v jednotlivých letech příspěvek příspěvek 2007 (24 %) 2008 (21 %) 2009 (20 %) 2010 (19 %) 300 Kč Kč 864 Kč 756 Kč 720 Kč 684 Kč 500 Kč Kč Kč Kč Kč Kč 667 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Pramen: vlastní výpočet 18

19 3.3.2 Nedodržení podmínek životního pojištění Veškeré daňové úlevy jsou výhodné, ale jen v případě, že klient vydrží platit celou sjednanou dobu. Při nedodržení podmínek z důvodu předčasného ukončení smlouvy nebo dodatečné změny doby trvání pojištění mimo uvedené hranice ( 60/60 ) nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a pojištěný musí zpětně daňovou úsporu vrátit. Je povinen podat za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, daňové přiznání a v něm jako příjem uvést součet částek, o které mu byl v příslušných letech základ daně snížen z důvodu jím zaplaceného pojistného. Například po třech letech, kdy poplatník uplatňoval každý rok odpočet o zaplacené pojistné ve výši Kč, bude muset dodatečně zdanit částku Kč Zdanění plnění z pojištění Vyplacené plnění z pojištění je pojistitel oprávněn snížit o případnou srážkovou daň z příjmů pojistníka, vznikne li pojistiteli povinnost tuto daň odvést. Daň v případě dožití nebo při mimořádném výběru, také v případě výplaty odkupného, je stanovena na 15 % z plnění z pojištění sníženého o zaplacené životní pojistné. Při smrti pojištěného, trvalých následcích úrazu nebo poškození úrazem je pojistné plnění osvobozeno od daně z příjmu. [Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů] 19

20 4 ZÁKLADNÍ PODOBY ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Životní pojištění zahrnuje sice krytí pouze dvou rizik, ale v rámci životního pojištění je krytí těchto rizik kombinováno v různých podobách, proto existuje celá řada druhů a podob životního pojištění. [Ducháčková, E., 2005: 98] Také bývají do krytí v rámci produktů životního pojištění často zahrnuta ještě další rizika neživotního charakteru (invalidita, úraz, vážné nemoci apod.). Základní rozdělení životního pojištění podle jednotlivých pojistných rizik: pojištění pro případ smrti, kdy je pojistnou událostí smrt pojištěného (nahodilost pojistné události zde nespočívá v tom, zda smrt nastane, ale kdy nastane), pojištění pro případ dožití, kdy pojistnou událostí je dožití se sjednaného věku pojištěným, smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití, kdy jsou tato dvě rizika kombinována. [Ducháčková, E., 2005: 98] 4.1 Pojištění pro případ smrti Pojištění pro případ smrti kryje pouze riziko úmrtí, tedy sjednaná pojistná částka je v případě pojistné události vyplacena osobě určené pojistníkem obmyšlenému (osobě uvedené v pojistné smlouvě). Účelem výplaty pojistného plnění v rámci pojištění pro případ smrti je obvykle zabezpečení pozůstalých pojištěné osoby, dále může být úhrada závazků pojištěného, úhrada nákladů v souvislosti s úmrtím a pohřbem apod. [Ducháčková, E., 2005: 98] Podle způsobu sjednání pojistné doby můžeme toto pojištění členit na: dočasné pojištění pro případ smrti, trvalé pojištění pro případ smrti Dočasné pojištění pro případ smrti Dočasné pojištění pro případ smrti je vhodné, pokud klient požaduje pouze pojistnou ochranu a nechce spoléhat na investiční cit pojišťovny, tj. prostřednictvím pojištění zhodnocovat své finanční prostředky. Tento produkt (také označovaný jako rizikové životní pojištění) kryje riziko smrti výhradně v rámci sjednané pojistné doby (tzn. sjednané pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, že k pojistné události dojde v průběhu pojistné doby). Pokud v průběhu pojistné doby ke smrti pojištěného nedojde, není vyplacena žádná částka. Jedná se tedy o pojištění čistě rizikové a nevytváří se žádná rezerva pojistného. Je výhodné pro zabezpečení rodiny, a to i na vyšší částky vzhledem k relativně nízkému pojistnému, ale 20