Plán péče o přírodní rezervaci Plenisko. na období

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Plán péče o přírodní rezervaci Plenisko. na období"

Transkript

1 Plán péče o přírodní rezervaci Plenisko na období

2 . Základní identifikační a popisné údaje.. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN evidenční kód ZCHÚ: 37 kategorie: ochrany: přírodní rezervace název: Plenisko kategorie IUCN: III. přírodní památka.2. Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: Ministerstvo školství a národní osvěty ČSR číslo: dne: vydal: Ministerstvo školství a kultury ČSR číslo: 8.985/55 dne: vydal: Okresní úřad Frýdek - Místek číslo: dne: Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: obec s rozšířenou působností třetího stupně: obec: katastrální území: Moravskoslezský Jablunkov Písek Písek u Jablunkova příloha: orientační mapa (mapa I M : 25000) a základní mapa ČR (mapa II M : 0000) PR Plenisko plán péče

3 .4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí katastrální území: Písek u Jablunkova číslo parcely podle KN číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí druh pozemku podle KN lesní pozemek lesní pozemek způsob využití pozemku podle KN les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský číslo listu vlastnictví výměra parcely celková podle KN (m 2 ) výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) / lesní pozemek / lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský les jiný než hospodářský celkem Z parcely 3260/ byla oddělena parcela 360/63. Parcela 360/63 je celá uvnitř ZCHÚ, parcela 360/ leží nyní vně ZCHÚ. příloha: mapa III: katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma (M : 2000).5. Výměra území a jeho ochranného pásma druh pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha OP plocha v 0,0000 ha lesní pozemky 24, vodní plochy trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 24, způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha zamokřená plocha 0 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0 neplodná půda 0 ostatní způsoby využití 0 PR Plenisko plán péče

4 .6. Hlavní předmět ochrany.6.. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ochrana přirozených lesních porostů pralesovitého vzhledu s genofondem autochtonních dřevin jedle, buku, smrku, klenu Hlavní předmět ochrany současný stav A. společenstva Vzhledem k dlouhodobému cíli ochrany (samovolný vývoj lesních i nelesních geobiocenóz), je potřeba vnímat předmět ochrany (rostlinné společenstvo) v kontextu celé geobiocenózy a navíc ještě dynamicky, tzn. v kontextu vývojových cyklů v rámci (skupin) typů geobiocénů. Prakticky to znamená, že přirozeně vzniklá (např. rozpadem lesa následkem bořivého větru, žírem lýkožrouta smrkového) nelesní geobiocenóza je (bude) stejně hodnotným předmětem ochrany jako původní lesní bučinná geobiocenóza. název společenstva (ve smyslu Katalogu biotopů České republiky; CHYTRÝ, KUČERA & KOČÍ [eds.] 200) podíl plochy v ZCHÚ (%) popis biotopu (ekotopu) společenstva L5.4 acidofilní bučiny [Natura 2000: 90 Luzulo-Fagetum (Beech forests)] 60 Vegetace na přechodových stanovištích od 5. jedlo-bukového do 6. smrko-bukového lesního vegetačního stupně. Půdy jsou převážně kambizemě a kryptopodzoly. R.4 lesní prameniště bez tvorby pěnovců 5 Četná, vodou celoročně zásobená prameniště (a navazující prameništní potočiny) zcela uzavřená pod klenbou stromové zonální vegetace. PR Plenisko plán péče

5 B. druhy název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu hořec tolitovitý Gentiana asclepiadea kamzičník rakouský Doronicum austiacum vranec jedlový Huperzia selago žebrovice různolistá Blechnum spicant datel černý Dryocopus martius datlík tříprstý Piceides tridactylus holub doupňák Columba oenas lejsek malý Ficedula parva kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum sluka lesní Bonasa bonasia mlok skvrnitý Salamandra salamandra slimáčnice lesní Eucobresia nivalis praménka rakouská Bythinella austriaca modranka karpatská Bielzia coerulans podkornatka karpatská Lehmannia macroflagellata slimáčník horský Semilimax kotulae mihavka vodní Vibrissea truncorum jednotlivé rostliny C4 vzácně nad lesní cestou v západní části území jednotlivé rostliny C4 vzácně podél vodních toků jednotlivé rostliny C2 roztroušeně v jižní části území jednotlivé rostliny C4 roztroušeně v celém území hnízdění dvou párů VU vázán na staré lesní porosty v 90. letech hnízdění páru, aktuálně nepotvrzeno, stále možné opakovaný výskyt v území; hnízdění nebylo doposud prokázáno EN LC vázán na staré lesní porosty vázán na doupné stromy hnízdění jednoho páru VU hnízdění v (polo)dutinách v devadesátých letech hlášeno hnízdění, aktuálně nepotvrzen, výskyt stále možný v minulosti z lokality uváděna, aktuálně nepotvrzena, výskyt stále možný rozmnožující se populace rozmnožující se populace rozmnožující se populace rozmnožující se populace rozmnožující se populace rozmnožující se populace nalezena na čtyřech lokalitách v ZCHÚ VU VU VU EN VU VU VU VU NT vázán na staré lesní porosty s doupnými stromy druh zachovalých lesů s přírodě blízkou skladbou dřevin v období rozmnožování vázán na prameniště a potůčky v jižní části ZCHÚ druh zachovalých lesů s přírodě blízkou skladbou dřevin vázaná na prameniště a neznečištěné drobné vodní toky druh zachovalých lesů s přírodě blízkou skladbou dřevin druh zachovalých lesů s přírodě blízkou skladbou dřevin druh zachovalých lesů s přírodě blízkou skladbou dřevin na zbytcích dřeva ve vodotečích pozn.: - Kategorie ohroženosti rostlin převzaty z publikace PROCHÁZKA, F. [ed.] (200). - Kategorie ohroženosti obratlovců převzaty z publikace PLESNÍK, J., HANZAL, V. & BREJŠKOVÁ, L. [ed.] (2003). - Kategorie ohroženosti bezobratlých převzaty z publikace FARKAČ, J., KRÁL, D. & ŠKORPÍK, M. [eds.] (2005). PR Plenisko plán péče

6 - Kategorie ohroženosti hub převzaty z publikace HOLEC, J., BERAN M. [ed.] (2006). - V ZCHÚ nebyly doposud realizovány inventarizační průzkumy hmyzu. Lze zde předpokládat výskyt druhů vázaných na přírodě blízké porosty s dostatkem odumřelé dřevní biomasy..7. Dlouhodobý cíl péče Samovolný (antropicky záměrně nerušený; pralesový) vývoj lesních i nelesních pozn. geobiocenóz. pozn.: Nelesní geobiocenózy mohou potenciálně vzniknout po rychlém rozpadu lesa vlivem některých abiotických a biotických činitelů, reálně např. větrem a při přemnožení lýkožrouta smrkového (Ips typographus). 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů PR Plenisko leží ve Slezských Beskydech při česko-polské státní hranici, cca 3 km severovýchodně od města Jablunkov pod vrcholem Kyčera (989,6 m n.m.), na hlavním hřbetu Slezských Beskyd v amfiteatrálním uzávěru údolí pravého přítoku řeky Olše (Olzy). Rozpětí výšek terénu je m n. m.. Půdotvorným substrátem jsou svahoviny převážně z hornin istebňanských vrstev (stáří svrchní křída paleocén) typicky pískovce až slepence v mocných lavicích, oddělovaných polohami tmavošedých, většinou nevápnitých jílovců. V nejjižnější části rezervace figurují horniny svrchního oddílu godulských vrstev (svrchní křída) s převážně pelitickou sedimentací. Svahoviny obsahují značné množství suťových úlomků pískovců. Území náleží do oblasti rozšíření vnitřnější zóny godulského vývoje slezské příkrovové jednotky. Půdy jsou převážně kambizemě modální dystrické (až rankerové dystrické) a kryptopodzoly modální až rankerové. V prameništích a potočinách jsou maloplošně stagnosoly a glejsoly. Území je součástí biogeografického regionu 3.0 Beskydského (CULEK [ed.] 996). Dle Zlatníkova geobiocenologického klasifikačního systému (BUČEK & LACINA 999) patří geobiocenózy převážně do skupin typů geobiocénů (STG) 5AB3 Abieti-fageta (jedlové bučiny) a STG 6AB3 Abieti-fageta piceae (smrkové jedlové bučiny). PR Plenisko plán péče

7 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu kamzičník rakouský Doronicum austriacum vranec jedlový Huperzia selago mlok skvrnitý Salamandra salamandra ještěrka živorodá Zootoca vivipara datlík tříprstý Piceides tridactylus holub doupňák Columba oenas kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum sluka lesní Bonasa bonasia lejsek malý Ficedula parva aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/992 Sb. popis biotopu druhu jednotlivé rostliny O vzácně podél vodních toků jednotlivé rostliny O roztroušeně v jižní části ZCHÚ opakovaný výskyt v území; hnízdění nebylo doposud prokázáno rozmnožující se populace v 90. letech hnízdění páru, aktuálně nepotvrzeno, stále možné opakovaný výskyt v území; hnízdění nebylo doposud prokázáno v devadesátých letech hlášeno hnízdění, aktuálně nepotvrzen, výskyt stále možný v minulosti z lokality uváděna, aktuálně nepotvrzena, výskyt stále možný SO SO SO SO SO O rozmnožování v prameništích v jižní části ZCHÚ vázána na světliny ve vrcholové partii ZCHÚ vázán na staré lesní porosty vázán na doupné stromy vázán na staré lesní porosty s doupnými stromy druh zachovalých lesů s přírodě blízkou skladbou dřevin hnízdění jednoho páru SO hnízdění v (polo)dutinách 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Lokalita je chráněna od roku 933. V období od roku 933 do roku 956 kdy bylo ZCHÚ skutečně vyhlášeno byla lokalita chráněna dohodou s vlastníkem. V období platnosti minulého plánu péče bylo navrženo rozšíření ZCHÚ o zachovalé porosty při jeho severním okraji v hřebenové partii na hranici s Polskou republikou. Toto rozšíření bylo provedeno nařízením Okresního úřadu Frýdek Místek v roce 998. b) lesní hospodářství Výrazné upřednostňování pasečného jednoetážového smrkového monocenotického hospodaření (v Česku i Polsku) vysoce predisponovalo celou oblast, na dlouhá léta do budoucnosti, ke kůrovcovým kalamitám. V minulosti bylo tolerováno odtěžování smrkových souší ze severozápadního okraje území (TOMAN 993) odumřelých po napadení lýkožroutem smrkovým. Nově vytvořený (posunutý) porostní (stromový) okraj byl tímto predisponován k napadení lýkožroutem smrkovým. PR Plenisko plán péče

8 Z historického průzkumu lesů pro bývalé LHC Písek (ŽALOUDÍK 97) Vývoj hospodářského stavu lesa a změna zastoupení dřevin v dějinném vývoji Na území LHC Písek se už před řadou století střetávaly dva vlivy s velmi nepříznivými důsledky pro les. V dolní části to byla kolonizace prováděná ze zemědělských důvodů. Tato postupovala ze severní rovinaté části Těšínska proti toku Olše a projevila se především rozsáhlým odnímáním půdy lesu a její přeměnou na půdu zemědělskou. Horní části lesů při slovenské a polské hranici zůstávaly až do konce 5. století prakticky pralesem a sloužily nanejvýše jako myslivecký objekt a jako plochy sloužící především k doplňku zemědělské základny. Ještě z urbáře z r. 62 vyplývá, že vrchnost z této oblasti dostávala především ulovenou zvěř, pstruhy, prováděla se tu čižba a pastva vepřového dobytka na bukvicích. Jinak les jako producent dřeva přinášel malý užitek a těžby zde byly zcela nepatrné. Těžilo se malé množství dřeva pro jablunkovskou a těšínskou pilu a běžně se vyráběl šindel, což ukazuje na značné zastoupení jedle bělokoré. Další běžnou dřevinou byl zde ovšem buk lesní. Těšínská knížata se už od 5. století snažila zvýšit výnos z těchto lesů a proto začala podporovat valašskou kolonizaci. Pro přistěhovalé Valachy představoval les v první řadě pastevní objekt pro jejich dobytek. Hlavní část valašského dobytka představovaly ovce a kozy, hovězí dobytek proti tomu chovali Valaši jen málo. K jeho většímu chovu přešli až daleko později. Pro produkci dřeva se využívaly až do konce 8.stol. především polohy se snadnou možností plávky. Nejdéle a nejintenzivněji se prováděla pastva valašského dobytka v řídkých porostech na horských hřebenech, kde byl les časem natolik zpustošen, že původní lesní plochy v některých částech měly nakonec charakter pastvin. tak tomu bylo např. ještě začátkem minulého století v trati Zápověď II. při slovenských hranicích. Na tomto stavu se téměř nic nezměnilo až do vydání tereziánského patentu v r. 756, jehož na svou dobu cílevědomá nařízení, k jejíž realizaci mohl být majitel lesa donucen, měla pro lesy těšínské komory daleko větší význam než pro kterékoliv jiné lesy na Moravě a ve Slezsku, protože se s tak negativními vlivy jako v těšínských lesích nikde jinde nesetkáváme. Kromě toho nutily komoru k zavádění modernějšího hospodaření i hospodářské důvody. Komora se totiž snažila zvýšit výnos svých lesů zlepšením odbytu dřeva, v první řadě paliva a milířového dříví dodávkami do režijních železáren. Ty byly velmi značným spotřebitelem, avšak na druhé straně, měly-li se do nich vložené investice vyplatit, musely mít na dlouhá léta dopředu zajištěn zdroj tepelné energie, které tehdy představovalo palivové dříví v první řadě bukové. Proto komora v 8. století provedla rozdělení svých lesů na tzv. lesy zahájené (hospodářské), které měly sloužit výhradně k produkci dřeva a na lesy pastevní, zatížené služebnosti pastvy valachů. Této skupině byla nadále pastva trpěna, zatím co v první měla být zakázala. Stav lesů v této době byl značně neutěšený, protože v obvodu LHC mohlo být v r. 756 do zahájených lesů zařazeno jiter, zatím co pastevní lesy zabíraly jiter, tedy skoro 2/3 celkové plochy lesů. Komora měla zájem pastevní lesy postupně co nejvíce omezovat a nakonec úplně odstranit. Proces vyvažování však trval skoro 00 let a byl dokončen teprve po pádu feudalismu úplným vyvázáním služebnosti pastvy. Stalo se to po vleklých sporech (kdy k řešení se často používalo i vojenské asistence) a to z části výkupem a z části odstoupením některých ploch horalům. Ti však nabývali pouze půdu, dřevo na ní stojící zůstávalo majetkem komory, která materiál postupně těžila. PR Plenisko plán péče

9 V průběhu této vyvazovací akce se postupně zmenšovala výměra pastevních lesů, jejichž část, pokud nebyla pastvou úplně zdevastovaná, se převáděla do lesů hospodářských a zbývající část se měnila na jiné kultury. Ještě začátkem min.stol. tu byl podíl pastevních lesů velmi značný ve Vendryni (Nýdek) měly výměru 573 ha a na Bukovci 706 ha. Nejvíce pastevních lesů bylo v prostoru Stožku (cca 320 ha). Podle stavu z roku 823 zabíraly zahájené hospodářské lesy.920 ha, pastevní lesy.279 ha a na holiny a tzv.polany připadalo ha. Do té doby se ovšem nadále prováděly poměrně malé těžby, poněvadž u hospodářských lesů této oblasti připadalo na mýtné porosty 44 %, mlaziny do 25 let zabíraly 29 %, tyčoviny od 25 do 50 ti let představovaly 20 % plochy a zbývajících 7 % připadalo na nastávající kmenoviny ve věku let. V některých tratích jako byl Beskyd a v Loučce u Vendryně, které byly krátce před tím nově zahájeny, byly jen mýtné porosty. Z podaného přehledu je vidět, že i v hospodářských lesích se s většími těžbami v první řadě pro potřebu železáren začalo až po roce 770. Do té doby se prováděly jen zcela nepatrné těžby a to na dostupných místech. V těchto lesích převažovaly smíšené porosty, na něž připadalo 6 %, jehličnany zabíraly 28% a stejnorodé bučiny pouze %. Převod pastevních lesů na hospodářské byl ztěžován také jejich stavem, protože podle zjištění v r. 823 byl jen u 20 % výměry označen zápoj jako dobrý, kdežto na lesy se zápojem středním a špatným připadalo zhruba po 40 %. Do konce 8.stol. se pracovalo především toulavou těžbou a spoléhalo se především na přirozenou obnovu. Později se začalo pracovat sečí holou a zpočátku se nadále využívalo především přirozené obnovy. Na devastovaných plochách a holinách i bývalých polanách, pokud přešly do držby komory, se muselo používat obnovy umělé, prováděné nejprve síjí, která bývala doplňovaná sadbou. Výlučná sadba převládla až koncem minulého století a mezi různými metodami, které se používaly, se nejvíce osvědčily ty způsoby sadby, kdy se sazenice dávala nad úroveň okolního terénu. Semeno pro síji do porostů nebo pro produkci sazenic se poměrně dlouho získávalo vlastním sběrem, především u smrku ztepilého a borovice lesní a časem i jedle bělokoré. S vlastním sběrem se setkáváme ještě po roce 880. Modřín opadavý se kupoval a to nejčastěji v Insbrucku. Podstatnější zlepšení stavu lesů na Těšínsku nastává v II. polovině 9. století, kdy se v železárnách začalo používat převážně kopaného uhlí a hospodaření se začalo orientovat na převážnou produkci užitkového dřeva. Hlavní dřevinou, která se uměle zaváděla, byl jako všude, především smrk ztepilý, avšak nezapomínalo se ani na jedli bělokorou, v dolních polohách to byla borovice lesní a z listnáčů se uměle zaváděl jasan ztepilý, javory a také buk lesní. Umělá obnova se prováděla především na pasekách vzniklých po vytěžení přestárlých porostů a samozřejmě při zalesňování rozsáhlých polan, kterých tu bylo od r. 823 zalesněno přes 800 ha. Po roce 880 v období tzv. těšínské školy se pracovalo nejčastěji s kombinovanou obnovou a značná pozornost se věnovala obnově přirozené, prováděné nejčastěji okrajovou clonnou sečí. Zvýšená pozornost byla věnována i výchovným zásahům. Jejich intensita postupně stoupala. Jestliže např. na správě Bukovec činily předmýtné těžby v deceniu 887 až 896 0,7plm na ha/rok, pak 0 let později už dosáhly, plm na ha/rok a v období 907 až 920 až 2,5 plm na ha/rok, bohužel však s velkým podílem těžby nahodilé. K těmto těžbám hospodařeno na jedné straně nutila potřeba docílit odolnosti porostů, především proti PR Plenisko plán péče

10 sněhu a na druhé straně také lákala možnost zpeněžení slabého materiálu. Po roce 920 však v tomto směru nastává výrazný zvrat a probírková intensita silně klesá. Značnou roli tu patrně hrála skutečnost, že porosty byly narušeny rozsáhlou větrnou kalamitou v r. 925, která postihla především předmýtné porosty. Dále to byla skutečnost, že možnost odbytu se zhoršila a konečně, že se nedostávalo pracovních sil. Za období 920 až 928 předmýtné těžby značně poklesly a dosahovaly pouze 0,4 plm na ha/rok. Šlo se dokonce tak daleko, že porosty III. a IV. stupně se ponechávaly bez intenzivních probírek, což pochopitelně bylo zcela nepromyšlené a později se muselo projevit v nepatrné odolnosti takto nedokonale vychovávaných porostů. Díky, po dlouhá léta před tím prováděné, přirozené obnově, měly hlavně mýtné porosty ještě na konci minulého století značné zastoupení jedle bělokoré a to ve výši 40ti a více procent. S narůstající umělou obnovou pochopitelně vzrůstal i podíl smrku ztepilého a to především v obvodu lesní zprávy Bukovec. Přesto však jsou tyto lesy jednou z mála výjimek v naších lesích, kde se ještě v letech 920 až 940 pamatovalo i na umělou výsadbu jedle bělokoré, která se na zalesňovacím materiálu podílela někdy až 20ti procenty. Zaváděla se sadbou v poměrně velkém sponu,5 až,5m. V té době se však nadále věnovala aspoň přiměřená pozornost přirozené obnově, prováděné okrajovou clonnou sečí i pomocí kotlíků, takže jedle bělokorá se tu nadále udržela, hlavně v některých částech, slušné zastoupení (kolem r. 90 někdy až 30 % a v r až 20 %). Na celé ploše, jak bude dále uvedeno, bylo průměrné zastoupení jedle bělokoré značně nižší. Jejímu zdárnému vývoji tu silně škodily emise z rozsáhlých závodů v Třinci. V obvodu byv. správy Nýdek připadalo v r. 92 na smrk ztepilý 57 %, na jedli bělokorou 8 %, na borovici lesní %, na buk lesní 23 % a na ostatní listnáče %. Do r. 935 se poměr zvýšil ve prospěch smrku ztepilého, který zabíral 6 %, na jedli bělokorou připadalo %, na borovici lesní 2 %, buk lesní 25 % a ostatní listnáče %. Znamená to tedy, že podíl jedle bělokoré se asi o /3 snížil a buku lesního se nepatrně zvýšil. Podstatně větší podíl smrku ztepilého byl v té době na správě Bukovec, kde podle stavu z r. 929 připadalo na smrk ztepilý 80 %, na jedli bělokorou %, na buk lesní 8 % a na ostatní listnáče %. V nejvyšších polohách v prostoru Stožku se pracovalo výběrným způsobem. c) zemědělské hospodaření V centrální části území je anomálie v parcelaci poukazující na bývalé odlesnění půdy pasekáři. V parcelaci je dodnes patrné rozmístění budov a nelesních kultur. Tyto pozemky jsou dnes součástí PUPFL. Lze předpokládat intenzivní ovlivnění vývoje lesa pastvou dobytka. Vysvětlovalo by to aktuálně jen zanedbatelný výskyt dalších (vedle buku lesního) listnatých dřevin v území. d) rybníkářství e) myslivost Zvěř v minulosti zásadně brzdila přirozenou obnovu lesa. Např. TOMAN (993) konstatuje poškození naprosté většiny nárostů jedle bělokoré, i přestože její zmlazení bylo v území časté a místy až dominovalo. PR Plenisko plán péče

11 Z historického průzkumu lesů pro bývalé LHC Písek (ŽALOUDÍK 97) V 6. a 7. století tu žila poměrně v menších stavech jelení a srnčí zvěř, v dolejších polohách byla zvěř drobná, především jeřábek, jehož úlovky musel personál i poddaní odvádět vrchnosti. Ze škodné se tu objevovala velká dravá zvěř, jako medvěd, vlk a divoká kočka, dále liška, kuna, tchoř, lasice a pernatí dravci. Stavy zvěře pro neklid, působený pohyblivou pastvou valachů, byly poměrně nízké. Velká dravá zvěř se tu udržela nejdéle ze všech krajů Moravy a Slezska a některé druhy se přímo v lesích anebo v blízkém okolí objevovaly celkem nedávno. Až do poloviny minulého století tu byl stálou zvěří vlk, často se objevoval i rys. Později ovšem tito dravci představovali jen přebíhavou zvěř, která se sem zatoulala z rozsáhlých karpatských lesů. Poslední divoká kočka byla střelena v revíru Bukovec (Písek) v r.904 a poslední vlk nahodile zatoulaný byl složen v trati Zápověď 5.III.94, vážil 36,5 kg. Myslivosti se věnovalo hodně pozornosti hlavně za držby posledního soukromého majitele. K ochraně vlastní lesní honitby bylo připachtováno v letech 902/ ha okolních obecních honiteb, především obce Bukovec. Na správě Bukovec se v letech 903/27 lovilo ročně -24 srnců, 2-3 srn (po r.96 se už nelovilo vůbec), zajíců, -5 tetřevů, -4 jeřábci, 2-50 koroptví a v menší míře křepelka, sluka, kachna, holub. Zcela ojediněle byl za uvedenou dobu střelen daněk, 4 husy černé a tetřívek, jelení zvěř na Bukovci v uvedené době nebyla vůbec. Ze škodné se ročně ulovilo 3-6 lišek, -6 kun, psů a koček, -6 jezevců, -2 lasic, vran a strak, vzácný byl tchoř a vydra, zatímco vlk a divoká kočka byli už nahodilými výjimkami, protože za dobu tu bylo uvedeno jen po kuse. Zcela jiná situace byla na správě Nýdek, kde za léta 93/24,tedy za 2 roků, bylo celkem složeno 29 jelenů, 25 laní, 72 srnců, 43 vran, 903 zajíců, 7 králíků, 22 tetřevů, tetřívek, 207 koroptví, 4 bažantů, husa, 42 sluk, 0 kusů černé a 2 jeřábků. Ze škodné byl častý pes, kočka, lasice, liška, veverka a pernatí dravci. Méně se objevoval tchoř, kuna a jestřáb. Stavy zvěře nebyly tedy tady vysoké, poněvadž zvěř trpěla hodně od pytláků. f) rybářství g) rekreace a sport h) těžba surovin i) jiné způsoby využívání Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy - lesní hospodářský plán pro LHC Lesy České republiky, s.p.; lesní správa Jablunkov s platností pro léta územní plán města Jablunkova 2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) ochrana přírody Do současnosti částečně přetrvává v prostředí ochrany přírody trend absolutní důvěry k pokusům o (re)konstrukci přirozené (nebo přírodní) vegetace. Důsledkem toho jsou snahy uměle dosáhnout struktury (druhová, % podíl) odpovídající (často zcela do detailu) hypotetickému přirozenému (přírodním) stavu, přestože žádné (re)konstrukční vegetační dílo není dostatečně exaktním vědeckým výstupem. Je zcela chybné narušovat samovolný vývoj PR Plenisko plán péče

12 (oddalovat jeho nástup) umělou úpravou druhové skladby dřevin (samozřejmě vyjma úplné likvidace geograficky a někdy i stanovištně nepůvodních druhů dřevin) v územích kde se vyskytují v nezanedbatelném podílu (a při rovnoměrnějším rozmístění po ploše) všechny hlavní dřeviny odpovídající hypotetické potenciální přirozené vegetaci. Právě PR Plenisko je velmi vhodné pro sledování kompetičních vztahů mezi třemi hlavními dřevinami hypotetické potenciální přirozené vegetace klimazonálních geobiocenóz 5. a 6. VS (buk lesní, jedle bělokorá, smrk ztepilý). Sledování tohoto vývoje bezpochyby významně přispěje k objektivizaci náhledu na přirozený podíl smrku ztepilého v přirozených geobiocenózách na přechodu 5. a 6. VS. b) lesní hospodářství Následkem nahodilých (či úmyslných mýtních) těžeb v okolí ZCHÚ (česká i polská strana) v posledních desetiletích nejsou porosty z většiny stran nijak chráněny proti bořivým větrům. Po destrukci části porostu 27C5/9 při hranici s Polskem (nejvýše položená partie ZCHÚ) je nově vzniklý porostní okraj vysoce ohrožený nejen bořivým větrem, ale i napadením lýkožroutem smrkovým. c) zemědělské hospodaření d) rybníkářství e) myslivost Tlak zvěře na přirozenou obnovu v ZCHÚ je aktuálně únosný (hodnoceno hlavně podle nárostů jedle bělokoré). Území patří do myslivecké honitby Stožek. f) rybářství g) rekreace a sport Po severní hranici území (státní hranice s Polskem) je vedena turistická trasa. Návštěvnost v hraniční partii ZCHÚ se neprojevuje nijak negativně. Naopak trasu lze využít k propagaci ZCHÚ a samovolného vývoje lesa. h) těžba surovin i) jiné způsoby využívání PR Plenisko plán péče

13 2.5. Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích přírodní lesní oblast lesní hospodářský celek / zařizovací obvod 40 Moravskoslezské Beskydy LHC Lesy ČR, s.p.; lesní správa Jablunkov výměra LHC v ZCHÚ (ha) 24,324 období platnosti LHP organizace lesního hospodářství nižší organizační jednotka lesní správa Jablunkov revír Písek Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů soubor lesních typů (SLT) 5N 5S 5U 5V 6F 6L 6N 6S 6V 6Y přírodní lesní oblast: 40 Moravskoslezské Beskydy název SLT kamenitá kyselá jedlová bučina svěží jedlová bučina vlhká jasanová javořina vlhká jedlová bučina svahová smrková bučina luh olše šedé kamenitá kyselá smrková bučina svěží smrková bučina vlhká smrková bučina skeletová smrková bučina hypotetická přirozená dřevinná skladba pro SLT dle PLÍVY (99) buk lesní (50 %), jedle bělokorá (40 %), smrk ztepilý (0 %), javor klen (+) jedle bělokorá (50 %), buk lesní (50 %), javor klen (+) buk lesní (40 %), jedle bělokorá (20 %), jasan ztepilý (20 %), javor klen (20 %), jilm drsný (+), smrk ztepilý (+) buk lesní (50 %), jedle bělokorá (40 %), javor klen (0 %), jasan ztepilý (+), (smrk ztepilý (+)) buk lesní (50 %), jedle bělokorá (30 %), smrk ztepilý (20 %), javor klen (+) olše šedá (80 %), smrk ztepilý (20 %), javor klen (+) smrk ztepilý (40 %), buk lesní (40 %), jedle bělokorá (20 %), javor klen (+) buk lesní (40 %), smrk ztepilý (30 %), jedle bělokorá (30 %) jedle bělokorá (40 %), buk lesní (30 %), smrk ztepilý (30 %), javor klen (+), jasan ztepilý (+) smrk ztepilý (40 %), buk lesní (40 %), jedle bělokorá (0 %), bříza bělokorá (0 %), jeřáb ptačí (+) výměra (ha) podíl (%),22 5 6, ,7 7,7 7 0,24,7 7 0, , celkem 24,32 00 % PR Plenisko plán péče

14 Porovnání hypotetické přirozené a současné skladby lesa název dřeviny bříza bělokorá (Betula pendula) buk lesní (Fagus sylvatica) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) javor klen (Acer pseudoplatanus) jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) jilm drsný (Ulmus glabra) olše šedá (Alnus incana) jedle bělokorá (Abies alba) smrk ztepilý (Picea abies) současné zastoupení (ha) současné zastoupení (%) listnáče hypotetické přirozené zastoupení (ha) hypotetické přirozené zastoupení (%) , , , jehličnany,22 5 8, , ,62 9 celkem 24, ,32 00 pozn.: Území není vegetačně homogenní, tzn. že v některých partiích ZCHÚ se bude aktuální vegetace daleko více blížit hypotetickému potenciálnímu přirozenému stavu (a naopak) než jak ukazuje souhrnná tabulka. Podíly jednotlivých dřevin dle jednotek prostorového rozdělení lesa viz příloha I. přílohy: - příloha I: popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich - mapa IV: mapa stupně přirozenosti lesa (M : 5000; na podkladě lesnické mapy obrysové) - mapa V: lesnická typologická mapa, platná dle OPRL (M : 5000; na podkladě lesnické mapy obrysové) 2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Zhodnocení předepsaného managementu z předchozího plánu péče (platnost ): - V území (severní a západní okraj) byla realizována výsadba jedle bělokoré. Kultury byly chráněny před zvěří. > Realizovaná ochrana jedle bělokoré byla úspěšná. Posílení populace jedle bělokoré, která je dle rekonstrukcí potenciální přirozené vegetace druhou potenciálně nejrozšířenější dřevinou, jednoznačně zvýšilo hodnotu území. - Nebyla použita skarifikace půdy. > Přirozená obnova je v území převážně úspěšná a skarifikace půdy by tedy byla zbytečná. Realizováním skarifikace půdy bychom navíc snižovali mírů přirozenosti (spontánosti) geobiocenóz. PR Plenisko plán péče

15 Závěry pro další postup: - Vzhledem k aktuálně (dle stavu nárostů již zřejmě řadu let) únosnému tlaku zvěře na přirozenou obnovu lesa není dnes ochrana nárostů potřebná. Navíc ji lze částečně vnímat i jako narušování dlouhodobého cíle ochrany, kterým je samovolný vývoj geobiocenóz. - Využívat skarifikaci půdy je zcela v rozporu s dlouhodobým cílem ochrany Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Samovolný vývoj geobiocenóz (lesních a nelesních) je nadřazený druhové ochraně. Ke kolizi by prakticky mohlo dojít pouze v případě většího rozšíření nelesních geobiocenóz. 3.. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3... Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy přílohy: - mapa IV: mapa stupně přirozenosti lesa (M : 5000; na podkladě lesnické mapy obrysové) Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů číslo směrnice kategorie lesa soubory lesních typů (SLT) 32a lesy v. zónách CHKO a v PR a PP 5N, 5S, 5U, 5V, 6F, 6L, 6N, 6S, ( 8 zákona č. 289/995 Sb.) 6V, 6Y cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 5N, 5S, 5U, 5V, 6F, 6L, 6N, 6S, 6V, 6Y ostatní dřeviny Druhová skladba dřevin bude výhradně výsledkem přírodních procesů. obmýtí nehospodaří se porostní typy nevymezeny základní rozhodnutí hospodářský způsob nehospodaří se obnovní doba nepřetržitá dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Samovolný (antropicky záměrně nerušený; pralesový) vývoj lesních geobiocenóz, resp. (skupin) typů geobiocénů. způsob obnovy a obnovní postup Obnova výhradně přirozená, neřízená. péče o nálety, nárosty a kultury žádná péče výchova porostů žádná výchova PR Plenisko plán péče

16 opatření ochrany lesa - Pokyny k monitoringu a příp. obranným zásahům proti lýkožroutu smrkovému viz příloha I. - Nebude zde (ani v ochranném pásmu) přikrmována zvěř, včetně podávání solí, vitamínů a léčiv (území patří do myslivecké honitby Stožek). - Nebudou zde používány biocidy. provádění nahodilých těžeb neprovádí se doporučené technologie poznámka b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky c) péče o nelesní pozemky d) péče o rostliny e) péče o živočichy - Nebude zde přikrmována zvěř, včetně podávání solí, vitamínů a léčiv (území patří do myslivecké honitby Stožek). - Nebudou zde používány biocidy. - Proti lýkožroutu smrkovému budou používány pouze nárazové feromonové lapače (podrobnosti viz příloha I). f) péče o útvary neživé přírody g) zásady jiných způsobů využívání území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy příloha: - příloha I: popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností - Nebude zde přikrmována zvěř, včetně podávání solí, vitamínů a léčiv (území patří do myslivecké honitby Stožek). - Nebudou zde používány biocidy. - Nebude zde hospodařeno pasečným způsobem. Jedinými porosty v mýtním věku na České straně jsou 22Aa2 a 26Ee9. Aktuálně zde probíhá obnova podrostním způsobem Zaměření a vyznačení území v terénu Území je vybaveno funkčními označníky. Pruhové značení je funkční s výjimkou hřebenové partie, kde byly při kalamitní těžbě odstraněny i stromy s pruhovým značením. V těchto PR Plenisko plán péče

17 místech je nutno pruhové značení obnovit. Před koncem platnosti plánu péče je nutné obnovit pruhové značení kolem celého ZCHÚ. V případě potřeby obnovit i chybějící označníky Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Sportovní a rekreační využití území, mimo stávající trasování turistické trasy podél okraje ZCHÚ, je zcela nevhodné Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Před koncem platnosti plánu péče je zapotřebí provést ornitologický, komplexní botanický (vegetační a floristický), mykologický a komplexní entomologický inventarizační průzkum. 4. Závěrečné údaje 4.. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) oprava a obnova pruhového značení hranic ZCHÚ orientační náklady za rok (Kč) jednorázové a časově omezené zásahy orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) opravy informačních tabulí a označníků instalace 7 nárazových feromonových lapačů inventarizační průzkumy c e l k e m (Kč) opakované zásahy feromonová návnada 3.500, ,- c e l k e m (Kč) 3.500, ,- PR Plenisko plán péče

18 4.2. Použité podklady a zdroje informací BUČEK, A. & LACINA, J. (999): Geobiocenologie II.. MZLU v Brně, Brno. CULEK, M. [ed.] (996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. DEMEK, J., NOVÁK, V. et al. (992): Vlastivěda moravská. Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno. FARKAČ, J., KRÁL, D. & ŠKORPÍK, M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky - bezobratlí. Příroda, Praha, 22: HOLUŠA, J. [ed.] (200): Oblastní plán rozvoje lesů. PLO 40 Moravskoslezské Beskydy. Platnost Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. CHYTRÝ, M., KUČERA, T. & KOČÍ, M. [eds.] (200): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KOČVARA, R. (2005): Ornitologický průzkum přírodní rezervace Plenisko. Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje. PLESNÍK, J., HANZAL, V. & BREJŠKOVÁ, L. [ed.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: -84. PLÍVA, K. (99): Přírodní podmínky v lesním plánování. Díl. In: Funkčně integrované lesní hospodářství. ÚHÚL Brandýs nad Labem. PROCHÁZKA, F. [ed.] (200): Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (stav k roku 2000). Příroda, Praha, 8: s SKALICKÝ, V. (988): Regionálně-fytogeografické členění. In: HEJNÝ, S. & SLAVÍK, B. [eds.]: Květena České socialistické republiky., p. 03-2, Academia, Praha. TOMAN, V. (993): Zpráva z kontrolní návštěvy chráněného území. Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje. WOLFOVÁ, J. (2005): Mykofloristický inventarizační průzkum PR Plenisko. Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje. ŽALOUDÍK, V. (97): Historie lesů LHC Písek. Lesprojekt, ústav inženýrské činnosti, Brandýs nad Labem pobočka Frýdek Místek. Ostatní zdroje: lesní hospodářský plán pro LHC Lesy České republiky, s.p.; lesní správa Jablunkov s platností pro léta Seznam mapových listů a) katastrální mapa (M : 2000) číslo mapového listu: Jablunkov 3-5/4, 3-6/2 b) státní mapa odvozená (M : 5000) číslo mapového listu: Jablunkov 3-5,3-6 c) základní mapa České republiky (M : 0000) číslo mapového listu: Plán péče zpracoval Ing. MILAN ŽÁRNÍK & Ing. DALIBOR KVITA Janíkovo sedlo Kopřivnice PR Plenisko plán péče

19 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy příloha I: příloha II: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (tabulka k bodu 2.5. a k bodu 3..2). Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky, nájemci, s orgány veřejné správy, obcemi, kraji a s dalšími dotčenými subjekty a zápisy o provedené oponentuře. příloha III: Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje. mapa I: orientační mapa s vyznačením území (M : 25000) mapa II: základní mapa ČR s vyznačením území (M : 0000) mapa III: katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma (M : 2000) mapa IV: mapa V: mapa VI: mapa stupně přirozenosti lesa (M : 5000; na podkladě lesnické mapy obrysové) lesnická typologická mapa, platná dle OPRL (M : 5000; na podkladě lesnické mapy obrysové) lokality monitorovacích lapačů (M : 5000; na podkladě lesnické mapy porostní) PR Plenisko plán péče

20 Příloha I: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (příloha k kapitolám 2.5. a 3..2). označení JPRL (pozn. pod tabulkou) 27Aa 9/8/6/2 27Bb 7/2/8 výměra JPRL (0,00 ha) 2,84 7,08 SLT 5S 5V 5U 6S 5S 5N 6V 5V 6L zast. SLT (%) číslo rám. směrn. / porostní typ /----- /----- dřeviny smrk ztepilý buk lesní jedle běloko rá smrk ztepilý buk lesní jedle běloko rá zast. dřevin (%) věk doporučený zásah - V dubnu 2009 provést kontrolní pochůzku v terénu (další terénní kontrolní pochůzky budou probíhat v souvislosti s monitoringem lapačů). V případě nezvýšeného stavu lýkožrouta sm. použít lapač pro monitoring jeho stavu (umístění lapačů pozn. viz mapa VI; instalace před začátkem ). Kontrola lapače viz pozn.. - Postupy obranných opatření při zvýšeném a kalamitním stavu lýkožrouta sm. viz pozn.. - Udržovat průchodnost lesních chodníků je přípustné. - V dubnu 2009 provést kontrolní pochůzku v terénu. V případě nezvýšeného stavu lýkožrouta sm. neprovádět v porostu žádná opatření. - Další terénní kontrolní pochůzky budou probíhat v souvislosti s kontrolou lapačů. - Postupy obranných opatření při zvýšeném a kalamitním stavu lýkožrouta sm. viz pozn.. - Udržovat průchodnost lesních chodníků je přípustné. naléhavost pozn. st. přir. - Lapačem rozumíme nárazový feromonový lapač. - Výběr feromonové návnady (agregační feromon) dle Seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin, který vydává VÚLHM Jíloviště- 3 Strnady. Aktuálně dostupné feromonové návnady mají vzájemně srovnatelný účinek. - Feromonový lapač nesmí být zakrytý buření; jeho vzdálenost od nejbližšího zdravého smrku má být 0 až 25 m; účinná plocha lapačů má být zhruba v prsní výšce; rozestup mezi lapači se doporučuje 20 m (při kalamitním stavu i menší). - Zvýšený stav lýkožrouta sm. je indikován výskytem kůrovcového dříví v objemu nad m 3 na 5 ha a vznikem ohnisek. - Umístění monitorovacích 3 PR Plenisko plán péče

21 27Bb 8/7/3/2b 5,46 27Bb2a,07 5S 6S 5V 6V 5N 5S 6S 6V /----- /----- smrk ztepilý buk lesní jedle běloko rá smrk ztepilý buk lesní jedle běloko rá javor klen olše šedá bříza běloko rá V dubnu 2009 provést kontrolní pochůzku v terénu (další terénní kontrolní pochůzky budou probíhat v souvislosti s monitoringem lapačů). V případě nezvýšeného stavu lýkožrouta sm. použít lapač pro monitoring jeho stavu (umístění lapačů pozn. viz mapa VI; instalace před začátkem ). Kontrola lapače viz pozn.. - Postupy obranných opatření při zvýšeném a kalamitním stavu lýkožrouta sm. viz pozn.. - Udržovat průchodnost lesních chodníků je přípustné. Pro monitoring stavu lýkožrouta sm. použít lapač (umístění lapačů pozn. viz mapa VI; instalace před začátkem ). Kontrola lapačů viz pozn.. lapačů dle mapy VI dodržet s odchylkou max m. - Při pochůzce terénem (duben 2009) je potřeba zvážit vhodnost a potřebu umístění lapače i do aktuálně obnovovaného porostu 22Aa2. - Kontrola lapačů bude probíhat v obdobích hlavního rojení (jarní 05 až začátek 06; letní konec 06 až začátek 09) v intervalech 7-0 dní. - Bude vedena evidence lapačů (číslo, lokalita, data vyvěšení návnady, data kontrol s počty zachycených brouků). Obranná opatření v ZCHÚ a jeho ochranném pásmu při zvýšeném a kalamitním stavu: - Neprovádět v ZCHÚ žádné nahodilé těžby!!! V ochranném pásmu budou nahodilé těžby prováděny dle volby lesního hospodáře. - Obrana v ZCHÚ bude spočívat výhradně v zahušťování sítě lapačů. 3 3 PR Plenisko plán péče

22 27Cc 0,33 27Cc 5/9 7,45 6S 6F 6S 6F 6N 6L 6Y /----- /----- smrk ztepilý buk lesní jeřáb ptačí smrk ztepilý buk lesní jedle běloko rá Pro monitoring stavu lýkožrouta sm. použít lapač (umístění lapačů pozn. viz mapa VI; instalace před začátkem ). Kontrola lapače viz poz.. - V dubnu 2009 provést kontrolní pochůzku v terénu (další terénní kontrolní pochůzky budou probíhat v souvislosti s monitoringem lapačů). V případě nezvýšeného stavu lýkožrouta sm. použít 3 lapače pro monitoring jeho stavu (umístění lapačů pozn. viz mapa VI; instalace před začátkem ) v části porostu při hranici s Polskem poškozené větrem. Kontrola lapače viz pozn.. - Postupy obranných opatření při zvýšeném a kalamitním stavu lýkožrouta sm. viz pozn.. - V případě polomů je v ZCHÚ přípustná tvorba (prořezání) přístupových stezek k lokalitám vhodným pro instalaci lapačů. - Počty lapačů pro: jarní rojení na každý částečně nebo čerstvě opuštěný kůrovcový strom použít lapač letní rojení při odchytu > 4000 brouků při jarním rojení do jednoho lapače zvýšit celkové počty lapačů v lokalitě,5 x. - V ZCHÚ ani v jeho ochranném pásmu nebudou používány biocidy!!! - Při polomech v rozsahu nad ha zvolit nejoptimálnější postup ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady Udržovat průchodnost lesních chodníků je přípustné. PR Plenisko plán péče

23 27Cc4,4 6S 6L 95 5 /----- smrk ztepilý olše šedá V dubnu 2009 provést kontrolní pochůzku v terénu. V případě nezvýšeného stavu lýkožrouta sm. neprovádět žádná opatření. - Postupy obranných opatření při zvýšeném a kalamitním stavu lýkožrouta sm. viz pozn.. - Další terénní kontrolní pochůzky budou probíhat v souvislosti s kontrolou lapačů. 4 - Udržovat průchodnost lesních chodníků je přípustné. pozn.: Výměry JPRL jsou dle LHP. PR Plenisko plán péče

Plán péče o přírodní památku Rohovec. na období

Plán péče o přírodní památku Rohovec. na období Plán péče o přírodní památku Rohovec na období 2009 2018 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN evidenční kód ZCHÚ: 1365 kategorie: ochrany:

Více

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU VRÁSA. na období

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU VRÁSA. na období PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU VRÁSA na období 2013-2022 Zpracoval: Ing., Ing. Pavel Jaroš Zpracovali Autorizace Datum 31.8.2011 Ing., Ing. Pavel Jaroš Konzultace Počet stran textu Přílohy 13 Mgr. Pavel

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55971/2013 KUSP 55970/2013

Více

EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU LOBENDAVA - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU

EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU LOBENDAVA - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU PLÁN PÉČE O EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NAVRHOVANOU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU LOBENDAVA - KOSTEL NA OBDOBÍ 2010-2019 VYGORON - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BORŠOVSKÁ 18, 370 07 ČESKÉ BUDĚJOVICE kontaktní osoby OLDŘICH ČÍŽEK

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

1. Základní identifikační údaje

1. Základní identifikační údaje Plán péče o přírodní památku Salesiova výšina pro období 2013 2022 1. Základní identifikační údaje 1.1. Kategorie, název a kód ZCHÚ: přírodní památka Salesiova výšina, kód 1005. 1.2. Platný právní předpis

Více

EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚŠTĚK - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU

EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚŠTĚK - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU PLÁN PÉČE O EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NAVRHOVANOU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚŠTĚK - KOSTEL NA OBDOBÍ 2010-2019 VYGORON - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BORŠOVSKÁ 18, 370 07 ČESKÉ BUDĚJOVICE kontaktní osoby JAN ŠAMATA & OLDŘICH

Více

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI 1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201803 V BABICI 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: V Babici 201803 Plocha DO: 48,10 ha Vlastník: PhDr. Ludvík Belcredi, Pohankova 8, 628 00 Brno Správce: Ing.

Více

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 7.3. 2014 Petr Pavelčík KUZL 14220/2014 KUSP 14220/2014

Více

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU NA SPÁLENIŠTI

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU NA SPÁLENIŠTI ING. PAVEL C. JAROŠ, IČ 67996736, STUDENTSKÁ 463/47, 418 01 BÍLINA TEL.: 790 384 849, 608 740 296 EMAIL: PAVEL_JAROS@EMAIL.CZ WWW.BIOLOGICKEHODNOCENI.CZ PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU NA SPÁLENIŠTI Pro roky

Více

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ Příloha III Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ (HS) Číslo Kategorie lesa Soubory lesních typů směrnice 01 lesy zvláštního určení 0X, 1X, 1Z, 3J Cílová

Více

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů 1 ochranný (zvláštního určení) 0 1X, 3J 0X BO 7-9 DBZ+2 BK 0-2 HB 0+ LP+ BR 0-1 BRK 0+ MK 0+ KR 1X DBZ 6 DBP 2 HB 1 BRK 1 MK BB KR 3J

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Kačerov" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Kačerov (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Kačerov Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Kačerov" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany modrásek bahenní

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013

Více

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Plán péče o přírodní památku Smrčina Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní

Více

S - atelier, Poděbradova 111, Brno 612 00 Ing. Jiří Schneider, Ing. Jitka Schneiderová. Plán péče pro přírodní památku KOZEL

S - atelier, Poděbradova 111, Brno 612 00 Ing. Jiří Schneider, Ing. Jitka Schneiderová. Plán péče pro přírodní památku KOZEL S - atelier, Poděbradova 111, Brno 612 00 Ing. Jiří Schneider, Ing. Jitka Schneiderová Plán péče pro přírodní památku KOZEL na období 2005-2014 Ing. Jiří Schneider Obsah 1. Základní identifikační a popisné

Více

1. Základní identifikační a popisné údaje

1. Základní identifikační a popisné údaje 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní

Více

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů Hodina 34-35 Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů 1 Základní pojmy, hodnocení umělé obnovy obnova lesa soubor opatření vedoucích ke vzniku následného porostu přirozená vytváření nového porostu

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší

Více

Historie a současnost společnosti Rostislav Polášek

Historie a současnost společnosti Rostislav Polášek Historie a současnost společnosti 1994-2014 Rostislav Polášek Vznik společnosti Od podzimu r. 1991 do konce r. 1993 správa lesů spadá do působnosti MěÚRožnov, hosp.odb., násl. odbor správy městských lesů

Více

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -

Více

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Jaronínská

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 23.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 4996/2013 KUSP4996 /2013

Více

LESNICTVÍ A MYSLIVOST

LESNICTVÍ A MYSLIVOST LESNICTVÍ A MYSLIVOST Jiří Hrbek Josef Kahuda Tisková konference, 24. září 215, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz mil. ha Lesní pozemky Lesní pozemky k 31. 12.

Více

Aktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky

Aktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky Aktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D. LESNÍ OCHRANNÁ SLUŽBA 4. dubna 2019, Olomouc Úvod rekapitulace stavu lesa v Česku Lesy v Česku cca 2,7

Více

Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Václav Tomášek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Rozdělovník: Obec Petrovice, IČ , Petrovice 104, Petrovice

Rozdělovník: Obec Petrovice, IČ , Petrovice 104, Petrovice Rozdělovník: Obec Petrovice, IČ 00269301, Petrovice 104, 503 55 Petrovice 5149/ZP/2011- NA-2 09. 05. 2011 Odbor životního prostředí a zemědělství Ing. Aleš Novák / 418 oddělení ochrany přírody a krajiny

Více

Minule http://user.mendelu.cz/kusbach LVS, lesní vegetační stupně Ekologické řady Edafické kategorie LVS, ekologické řady, edafické kategorie Z K B J L P G R Edafické kategorie L V S Výstupy LTKS Oblastní

Více

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ Věc: I. Návrh na vyhlášení přírodní památky Petřín a ochranného pásma II. Seznámení s plánem péče I. Magistrát hlavního města Prahy,

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

Náležitosti lesního hospodářského plánu. Kurz oceňování lesa Jan KADAVÝ

Náležitosti lesního hospodářského plánu. Kurz oceňování lesa Jan KADAVÝ Náležitosti lesního hospodářského plánu Kurz oceňování lesa Jan KADAVÝ Obsah prezentace 1. Základní pojmy 2. Náležitosti plánu 3. Digitální plán 4. Informační standard LH 5. Databáze plánu Základní pojmy

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55970 /2013 KUSP 55970/2013

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 22.5. 2014 Petr Pavelčík KUZL 30051/2014 KUSP 30051/2014

Více

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy Zkušební test č. 3 z předmětu lesnická politika Jméno a příjmení: Datum:. 1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 17. ledna 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 3615 /2013 KUSP

Více

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Vražba" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Vražba (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Vražba Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Vražba" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Zvonovec liliolistý

Více

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace

Více

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 89 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: XIX/0-07; /9 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. st. Blansko, Kuřim (Brno-venkov) Katastrální území: Lelekovice,

Více

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě. Příloha T.1: Popis ních porostů a výčet plánovaných ů v nich Název chráněného území: PR Hřebečovský Organice LH: Lesy ČR, s.p. Lesní správa: Svitavy 225 C 6 225 C 8 225 C 9 Z část 225 C 9 V část y doporučený

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Březina. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. stupně: Kuřim Katastrální území:

Březina. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. stupně: Kuřim Katastrální území: Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 8 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: Vyhláška, usnesením č. XIX/0-07 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. stupně: Kuřim Katastrální území: Lelekovice

Více

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP Lesnictví _ Úvod Legislativa: Lesní zákon 289/1995 Sb. 1996 11 vyhlášek Kompetence: MZe MŽP IŽP + NP, NPR, NPP Kraj. úř. - vyjadřuje se RŽP HÚL Vyhláška

Více

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý Nízký a střední les alternativa budoucnosti Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kapitola 0 - obsah Obsah prezentace

Více

Čestné prohlášení ţadatele fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR

Čestné prohlášení ţadatele fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR Příloha B Čestné prohlášení ţadatele fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR - prohlašuji, ţe všechny informace uvedené v Ţádosti o dotaci jsou pravdivé, - prohlašuji, ţe

Více

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací

Více

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl.m. Prahy Přechod k nepasečnému hospodaření na lesním majetku hlavního města Prahy Průvodce exkurzní

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 11. února 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 9100/2013 KUSP

Více

Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024

Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024 Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1258 kategorie ochrany: přírodní

Více

Přírodní rezervace Černý důl

Přírodní rezervace Černý důl Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ust. 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky

Více

Základní údaje a přírodní poměry.

Základní údaje a přírodní poměry. LESY ČESK ESKÉ É REPUBLIKY, s. p. Lesníí závod Židlochovice Lesn Vložte text 1 Základní údaje a přírodní poměry. Většina území LZ patří do nejsušší a nejteplejší oblasti ČR Katastrální výměra LZ 167 169

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 5. února 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 6853/2013 KUSP 6849/2013

Více

Aktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018. Ing. Jan Drozd

Aktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018. Ing. Jan Drozd Aktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018 Ing. Jan Drozd Biologie kůrovce lýkožrout smrkový - brouk 5 mm, 1 samice 100 150 vajec - první rojení koncem dubna (prům.teplota

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Bukové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 14. února 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 9691/2013 KUSP

Více

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko T - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko JPRL výměra 9 8,60 BR, BO, MD 89 2,0 45SM SM N Při výchovných zásazích podpora listnáčů SM mlaziny a tyčkoviny, příměs

Více

Krkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park

Krkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park Ing. Václav Jansa Krkonošský národní park Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park Hříběcí boudy 8.10.2013 15.10.2013 1 1. Prostředí a jeho limity 2. Sledujeme cíle. 3. V Krkonoších

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň Vaše č. j.: Ze dne: Naše č. j.: Spis. zn.: Počet listů: 1 Počet příloh: 1 Počet listů příloh: 2 PK-ŽP/22090/18 ZN/933/ŽP/19

Více

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko P Ř Í L O H Y Příloha č. 1 Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko V Rámcových směrnicích péče o les pro I. a II. zónu CHKO Křivoklátsko jsou oproti OPRL pro PLO č. 8 Křivoklástko a Český kras

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 29. ledna 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 5808/2013

Více

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)

Více

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Jörg Ziegler Nationalpark Schwarzwald Der Schwarzwald Tradiční krajina s mnoha tradicemi a klišé Der Schwarzwald Rýnský zlom Der Schwarzwald pásovité uspořádání

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Botanické průzkumy Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu

Více

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ: 04234/ZV/17 VYŘIZUJE: Aneta Dvořáková DATUM:

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ: 04234/ZV/17 VYŘIZUJE: Aneta Dvořáková DATUM: AOPK ČR Regionální pracoviště SCHKO Žďárské vrchy Brněnská 39 591 01 Žďár nad Sázavou tel.: +420 566 653 111 e-mail: zdarvrch@nature.cz www.nature.cz Dle rozdělovníku NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ: 04234/ZV/17 VYŘIZUJE:

Více

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 1. dubna 2014 Ing. Kateřina Novotná KUZL 19698/2014

Více

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora

Více

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb.

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. 56 Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití [podle 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb.,

Více

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY NÁVRHY OPATŘENÍ NA LESNÍ PŮDĚ Kolektiv autorů OBSAH Opatření souhrn Vymezení zájmových území Přírodní poměry Mapa návrhů na lesní

Více

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 9

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 9 MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 9 DNE: 25. 02. 2019 JEDNACÍ ČÍSLO: 126/2019/TSBM NÁZEV: Zpráva o lesním hospodářství města ANOTACE: Informace o kůrovcové kalamitě, o současné těžbě a připravovaných výsadbách.

Více

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů. Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich

Více

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka České Budějovice. Plán péče. pro přírodní památku. Stodůlecký vrch

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka České Budějovice. Plán péče. pro přírodní památku. Stodůlecký vrch Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka České Budějovice Plán péče pro přírodní památku Stodůlecký vrch Na období: 1.1. 2004 31.12. 2013 duben 2003 Plán péče pro přírodní památku U tří

Více

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva

Více

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační

Více

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva

Více

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k

Více

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ Příloha III Rámcové péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ 01 lesy zvláštního 0X listnaté dřeviny mimo akát borovice (zvláště BOC) akát 110-200 40 110 40 100-f 30- podrostní,

Více

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Velkoplošná chráněná území Ptačí oblasti Území NATURA

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

Návrh. P L Á N U P É Č E o Přírodní rezervaci Saladínská olšina

Návrh. P L Á N U P É Č E o Přírodní rezervaci Saladínská olšina Návrh P L Á N U P É Č E o Přírodní rezervaci Saladínská olšina na období 2009-2018 Správa NP a CHKO Šumava 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie

Více

Funkce lesů Ing. Robert Hruban

Funkce lesů Ing. Robert Hruban Funkce lesů Ing. Robert Hruban Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou lesů Brandýs nad Labem Praha MZe, 28.

Více

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Bc. Pávek

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Bc. Pávek PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2014 2020 Představení operací 2. kola 8.3.1 Zavádění preventivních opatření v lese 8.4.1 Obnova lesních porostů po kalamitách 8.4.2 Odstranění škod způsobených povodněmi 8.5.1 Investice

Více

Přírodní památka Tesařov

Přírodní památka Tesařov Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název

Více

I. Vytvoření východiska obnovy kombinací okrajové clonné seče a vložených prvků listnatých dřevin

I. Vytvoření východiska obnovy kombinací okrajové clonné seče a vložených prvků listnatých dřevin Úvod: Pro LHC SLH Dr.R. Kinský Žďár nad Sázavou, který se nachází na okrese Žd'ár nad Sázavou a Havlíčkův Brod I byl zpracován LHP s platností 1999-2008. LHP vypracoval, Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.

Více

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi Ing. Václav Zouhar Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Brno Vyhláška č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a

Více

Přírodní památku Prameny Javornice

Přírodní památku Prameny Javornice Plán péče o Přírodní památku Prameny Javornice na období 2016-2025 Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství schváleno

Více

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem

Více

Beskydy, ptáci a Natura 2000

Beskydy, ptáci a Natura 2000 Beskydy, ptáci a Natura 2000 INFORMACE (NEJEN) PRO VLASTNÍKY LESA V CHKO BESKYDY OBSAH 1. NATURA 2000-2 2. PTAČÍ OBLASTI V CHKO BESKYDY - 3 3. ŠETRNÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH - 7 Lidé přírodě - příroda lidem

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1 Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:

Více

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. zelená linka:

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území.  zelená linka: Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Specifický cíl 4.1: Zajistit příznivý stav předmětu ochrany

Více