NÁRODNÍ STRATEGIE ISPA: SEKTOR DOPRAVY
|
|
- Dagmar Holubová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 POLSKÁ REPUBLIKA NÁRODNÍ STRATEGIE ISPA: SEKTOR DOPRAVY Ministerstvo dopravy a námořního hospodářství Leden 2000 OBSAH: I. ÚVOD II. HLAVNÍ SMĚRNICE PRO DOPRAVNÍ POLITIKU V POLSKU- SOUČASNÁ SITUACE A TRENDY III. REALIZACE NÁRODNÍ POLITIKY: ÚKOLY A PROSTŘEDKY IV. PROFIL DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V POLSKU V. STRATEGICKÉ ZAMĚŘENÍ ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V STŘEDNĚ- DOBÉM ÚDOBÍ ( ) VI. METODA VÝBĚRU PROJEKTŮ K SPOLUFINANCOVÁNÍ Z ISPA VII. VIII. POTENCIÁLNÍ PROJEKTY POLSKÝCH ÚSEKŮ PAN-EVROPSKÝCH KORIDORŮ ZDROJE FINANCOVÁNÍ: ZÁMĚRY, ZÁSADY A PŘEDPOKLADY IX. SEZNAM PRIORITNÍCH PROJEKTŮ OD ROKU 2000 A V NÁSLEDUJÍCÍCH LÉTECH PŘÍLOHA 1: SEZNAM NÁVRHŮ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ PRO SPOLUFINANCOVÁNÍ Z ISPA- TABULKA 1 PŘÍLOHA 2 SCHÉMATA ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ (AGC/AGTC) A SÍTĚ SILNIC A DÁLNIC (AGR) A LOKALIZACE PROJEKTŮ ISPA I. ÚVOD Polsko je jednou z deseti zemí střední a východní Evropy, které jsou kandidáty na členství v Evropské unii. Tyto země provádějí v současnosti řadu opatření k dosažení souladu s aquis communautaire. Navíc k existujícímu projektu PHARE poskytne Evropská unie dodatečnou podporu prostřednictvím ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre- Accession), řízenou prostřednictvím generálního ředitelství pro regiony Komise EU. Polsko bylo Komisí požádáno připravit konkrétní a realistické plány realizace a investic. Národní programy pro přijetí acquis (NPAAs) obsahují časový rozvrh transpozice a realizace acquis. Polsko tak podává zprávu o postupu v dosahování cílů, stanovených v těchto dokumentech. Priority pro podporu z ISPA, vyjádřené v tomto strategickém dokumentu, budou tvořit integrální část kapitoly národních plánů rozvoje, zabývajících se dopravou. 1
2 ISPA byla vytvořena nařízením 1267/99 z 21. června 1999 a vztahuje se pouze na sektory životního prostředí a dopravy na sedm let (2000 až 2006). Předběžné indikace jsou, že alokace prostředků do dopravních projektů v Polsku, spočívající na počtu obyvatelstva, rozloze území a HDP/obyvatele bude za sedm let 1,25 mld. euro, neboli v ročním průměru cca 177 mil. euro. Hlavním ohniskem ISPA v sektoru dopravy jsou: opatření dopravní infrastruktury, která podporují trvale udržitelnou mobilitu a zejména ta opatření, která představují projekty společného zájmu spočívající na základě vytvořeném rozhodnutím 1692/96/ES; opatření, která umožní zemím - beneficiantům dostat se do souladu s cíli partnerství pro přijetí, včetně vzájemných provázání a provozní propojitelnosti sítí států jakož i trans-evropských sítí spolu s přístupem k takovým sítím. Opatření budou mít dostatečný rozsah, aby vliv na zlepšení sítí dopravní infrastruktury byl významný. Celkové náklady každého opatření nebudou v zásadě nižší než 5 mil. euro, i když ve výjimečných případech mohou přicházet v úvahu opatření s nižšími náklady. Pomoc Společenství podle ISPA může přijmout podobu nesplatné (nevratné) přímé pomoci, splatné (vratné) pomoci nebo jiné formy pomoci. Podíl pomoci Společenství poskytované podle ISPA bude ve většině případů do 75 % celkových nákladů hrazených z výdajů veřejných orgánů. Komise může také usoudit, že úvěry mezinárodních finančních institucí, poskytované těmto vládním orgánům, jsou ekvivalentní národním veřejným fondům. Fondy ISPA nesmějí být kombinovány s ostatními nástroji pomoci před přijetím. Kombinovaná pomoc podle ISPA s jinou pomocí Společenství na příslušnou akci nesmí přesáhnout 90 % celkových výdajů vztahujících se k této akci. ISPA může také poskytnout prostředky na předběžné studie a opatření (akce) technické pomoci, které mohou být výjimečně financovány do 100 % celkových nákladů (do 2% celkové alokace ISPA), zahrnující: ekonomicko finanční studie proveditelnosti, hodnocení vlivu na životní prostředí, hodnocení nákladů na projekci a konstrukci, pomoc při přípravě tendrové dokumentace, řízení projektu. Tento dokument se vztahuje jen na sektor dopravy a stanoví strategii pro Polsko pro stanovení vyznačených projektů dopravy a jejích selekce; projektů dopravy, které by byly navrženy pro financování podle nástroje ISPA. II. HLAVNÍ SMĚRNICE PRO DOPRAVNÍ POLITIKU V POLSKU- SOUČASNÁ SITUACE A TRENDY Polsko má prostorově dobře rozvinutou dopravní síť, i když je kvalita úzkým hrdlem efektivních dopravních operací. Zvýšení toků přepravy a zvýšení veřejných výdajů na údržbu dopravní infrastruktury vyústily ve zhoršení technických podmínek fixních aktiv v sektoru, pokud jde o budovy a struktury. 2
3 Dopravní chování veřejnosti se v minulých létech výrazně změnilo. Po počátečním propadu přeprav na začátku devadesátých let (s ohledem na ekonomickou recesi) došlo k určitému oživení a zvýšení mobility různého stupně napříč státem. Dopravní aktivity národního hospodářství, demonstrované změnami v objemu a rozsahu přepravovaného zboží a v používaných druzích dopravy, se zaměřily směrem k racionalizaci, včetně zvýšení poptávky po vyšší kvalitě služeb (např. ode dveří ke dveřím, just-in-time). Z tohoto hlediska byla volena národním hospodářstvím spíše silniční než železniční doprava. Trendy, vyskytující se v polském dopravním systému v období 1990 až 1998, lze charakterizovat takto: dynamický nárůst počtu silničních vozidel (celkově přibližně o 70 %). Počet evidovaných nákladních vozidel dosáhl úrovně 1,5 milionů a počet osobních automobilů 9 milionů, silniční doprava převzala dominantní část činností vnitrozemské dopravy, přepravující 80 % hmotnosti zboží a přes 40 % nákladní přepravy v tkm, železniční osobní doprava celkově poklesla (přibližně o 49 %), ale současně se železniční přeprava na dlouhé vzdálenosti lehce zvýšila, přeprava zboží přes námořní přístavy si udržela stejnou úroveň jako na počátku devadesátých let a dosáhla přes 50 milionů t; je však stále o cca 20 % nižší než v osmdesátých létech, přeprava přes polská letiště dosáhla 4,9 mil. cestujících a zvýšila se o cca 68 %, přepravní toky po silnici se v průměru zdvojnásobily, přeprava přes hranice se zvýšila v případě osobních automobilů v létech o cca 60 %; v případě těžké dopravy o 100 %; v případě železniční přepravy cestujících došlo k poklesu o 26%, v případě přepravy zboží po železnici došlo také k poklesu o 26 %. Polské hranice překročilo v roce milionů osob, počet nehod na veřejných pozemních komunikacích se zvýšil mezi rokem 1990 a 1999 o cca 32% a počet zraněných se zvýšil o cca 40 %, zatímco počet usmrcených zůstal na úrovni 7000 obětí ročně, modernizace dopravní sítě byla provedena v omezeném rozsahu, hlavně s ohledem na omezené částky prostředků ze státního rozpočtu. Provedla se modernizace části sítě na hlavních mezinárodních koridorech. Nové investice se začaly také na vybraných úsecích dálnice A4 a v malém rozsahu na dálnici A2. Avšak celkově vzato docházelo také k podstatnému zhoršování silniční sítě, externí prostředky financovaly významnou část výdajů na modernizaci dopravní sítě. V období let byl dopravní systém podporován zahraničními podpůrnými fondy z EU a úvěry mezinárodních finančních institucí. Celkově dosáhly granty Evropské unie na realizaci investic cca 416 mil. euro, úvěry od mezinárodních finančních institucí 1,785 mil. euro - celkem tedy 2,201 mil. euro. Ve stejné době alokoval státní rozpočet částku rovnající se 2,161 euro na investice do sektoru dopravy (včetně finančních prostředků, alokovaných z poplatků od provozovatelů mezinárodní silniční dopravy), takže poměr mezi externími prostředky a prostředky státního rozpočtu byl 50:50. Hlavní cíle dopravní politiky byly tyto: proces zhoršování dopravní infrastruktury se musí zvrátit, jakož i posílit trh dopravních služeb směrem k volné konkurenci, ale musí se uvažovat základní ochrana proti negativním vlivům dopravy, 3
4 pro silniční síť je nezbytné zvýšit bezpečnost provozu, řízení a zavedení efektivních technik a technologií; je také nezbytné zvýšit podíl veřejných financí k vyloučení zpoždění prací na údržbě a modernizaci; je zásadně zapotřebí přehodnotit a doplnit program výstavby dálnic, jakož i zaměřit se na ekonomické rozčlenění do etap v závislosti na tocích přepravy a uplatnění přiměřených technických norem; je také zásadní zvýšit efektivnost železnic a znovu získat ztracené a přitáhnout nové zákazníky, aby se dosáhlo rovnováhy mezi silniční a železniční dopravou; v tomto rozsahu zamýšlí stát uplatnit politiku náhrad příležitostí pro dopravce v různých odvětvích dopravy zavedením přiměřené podpory pro kombinovanou dopravu, vložením externích nákladů do systému zdanění a podporou veřejné dopravy ve velkých městech; formule postupné transformace Polských státních drah (PKP) nebyla dosud úspěšná - je nezbytné vytvořit nový model železnic, spočívající na konkurenci na trhu pro zákazníky s podporou státu při rozvoji a modernizaci infrastruktury a vhodném plnění regulačních funkcí; komercionalizace a privatizace námořních přístavů, vnitrozemských přístavů a letišť by se měla zrychlit, jakož i zvýšit jejich aktivity při přitažení zákazníků. Provést také rozvoj infrastruktury by se měl ve spolupráci s ekonomickými entitami, spočívající na komerčních pravidlech; předpokládá se, že stát bude podporovat realizaci silniční a železniční infrastruktury, která zajistí lepší přístup k přístavům; na poli vnitrozemské plavby se proces rozvoje soustředí na modernizaci současných zařízení a předpokládané nové podniky při programech řízení vodního hospodářství a vztahujících se na opatření proti povodním. III. REALIZACE NÁRODNÍ DOPRAVNÍ POLITIKY: ÚKOLY A PROSTŘEDKY Obecným účelem je dosáhnout vyváženosti rozvoje sektoru dopravy při respektování technických, územně hospodářských a ekologických požadavků a při vzetí v úvahu vývoje procesů tržní ekonomiky, se sledováním mezinárodních pravidel konkurence. K dosažení toho je nezbytné podporovat: vývoj současných technických, organizačních a právních systémů respektujících mezinárodní podmínky (finance, územní rozvoj, ochranu životního prostředí), jakož i respektujících vnější podmínky (připojení se k EU, členství v NATO, mezinárodní dohody). Realizace výše zmíněných úkolů bude spočívat na: stabilních veřejných financích, plynoucích ze scénáře podporujícího růst hrubého domácího produktu, posílení řídících struktur včetně zvyšování jejich provozní efektivnosti; privatizaci a restrukturalizaci podniků k dosažení jejich orientace na trh a konkurenci; uplatnění pravidel partnerství veřejného a soukromého sektoru při realizaci investičních záměrů, jakož i záměrů ve prospěch zlepšených operací; zahraniční pomoc spojenou zejména s přijetím do EU. Lze shrnout, že poptávka po dopravních službách je spojena s HDP jako mírou hospodářské aktivity a produktivity. Scénář rozvoje dopravy bude spočívat na variantách popsaných ve Strategii veřejných financí a hospodářského rozvoje, Polsko (Ministerstvo financí, červen 4
5 1999), která umožňuje indikaci možnosti veřejných rozpočtů při pokrývání výdajů v rozsahu působnosti veřejné správy. Rozšíření práva u veřejných financí vyžaduje dlouhodobé programy v sektoru dopravy, podporované finančním plánováním, včetně na jedné straně projektovaných finačních toků pro entity veřejného sektoru a na druhé straně předpokládaných výdajů na specifické programy, načrtnuté s přiměřenou spolehlivostí a posouzené z hlediska finančních zdrojů na výdaje a jejich dostupnost. Politika trvale udržitelného rozvoje bude potřebovat podrobné posouzení a respektování otázek vlivu externích efektů dopravy na životní prostředí. Územní, ekologické, jakož i sociální aspekty dopravní politiky by se měly posuzovat jako důležité faktory. Jeden z dlouhodobých cílů je snížit všeobecné objemy znečištění, které jsou přípustné podle ekologické politiky sektoru dopravy v měřítku státu i kontinentu. IV. Silnice PROFIL DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V POLSKU Celková délka veřejných silnic v Polsku je km, (z toho km jsou komunikace s pevnou vozovkou); hustota silnic s upraveným povrchem je 78,2 km /100 km 2. Páteř výstavby silničních spojení Polska je formována státními silnicemi s celkovou předpokládanou délkou km. Síť je povětšinou důležitá z pohledu ekonomické a tranzitní dopravy po mezinárodních pozemních komunikacích procházejících Polskem; v současnosti jde o 13 tras o celkové délce km. Tyto komunikace spojují zemi se sítí nejdůležitějších trans-evropských spojení a většina z nich tvoří součást sítě TINA. Síť národních silnic zahrnuje: 268 km dálnic, 273 km rychlostních komunikací, 843 km v jednom směru dvoupruhových komunikací s otevřeným přístupem, km silnic s jedním pruhem v jednom směru s pevnými krajnicemi. Slabými místy silniční sítě jsou: nedostatek rozvinuté sítě dálnic a rychlostních komunikací (současné úseky dálnic v Polsku, které jsou základními prvky sítě pozemních komunikací, dosud nezajišťují meziregionální spojení na dlouhé vzdálenosti), téměř všechny hlavní silnice mají otevřený přístup, který vytváří konflikt mezi jednotlivými typy přepravy, jakož i u místních silnic mezi dopravou a životním prostředím, nedostatek sítě nadregionálního významu a systému komunikací sever - jih ve východní části země, lokalizace významných částí místních silnic s těžkou mezinárodní a meziregionální dopravou v rozvíjejících se venkovských a městských oblastech, nedostatečné přizpůsobení geometrických parametrů silnic požadavkům současné přepravy, všeobecně řečeno nízká kvalita povrchů silnic a nedostatek přiměřené únosnosti; méně než 50 % národních silnic je přizpůsobeno pro nápravový tlak 100 kn, zbytek pro kn (v zemích EU je na hlavních komunikacích normována únosnost na 115 kn), 5
6 omezený počet mostů na velkých řekách, vyžadující nadměrné odklony dopravy. Železnice Železniční síť provozovaná v Polsku sestává z km tratí. Mají většinou normální rozchod (1435 mm); km z nich je elektrifikováno. Hustota sítě dosahuje cca 7 km/100 km 2. Tratě celostátního významu, kde jsou investice financovány podle zákona ze státního rozpočtu, dosahují km. Z těchto tratí je 60 % v dobrém nebo velmi dobrém technickém stavu. Cca 90% osobní a nákladní železniční přepravy se provádí na železničních tratích o délce km (tj. na polovině sítě). Na mnoha tratích jsou kapacitní rezervy. Námořní přístavy Pro národní hospodářství Polska jsou velmi významné čtyři námořní přístavy: Gdaňsk, Gdyně, Štětín a Svinoústí. Prochází přes ně 93 % námořního nákladu (Gdaňsk 35,7 %, Štětín 22,4 %, Gdyně 17,8 % a Svinoústí 17,0 %). Celkový objem zmanipulovaného zboží v těchto námořních přístavech představuje cca 50 milionů t. ročně. Je tu velká potřeba modernizace přístavních zařízení, zejména pro překládku obecného zboží a zlepšení přístupu k těmto přístavům po souši i po moři. Letiště Infrastruktura letecké dopravy sestává z 12 letišť pro mezinárodní osobní přepravu. Dominantní podíl připadá na varšavské letiště - cca 90 % z 2,62 mil. mezinárodních cestujících v roce Vedle Varšavy jsou pro mezinárodní dopravu důležitá také letiště v Krakově, Gdaňsku, Katovicích, Vratislavi a Poznani.V nejbližší budoucnosti bude důležitý zejména rozvoj letiště ve Varšavě. Tonáž odbaveného zboží dosáhla na letištích v roce 1998 jen 32,9 tisíc t. Vnitrozemské vodní cesty V Polsku je přibližně km splavných vnitrozemských vodních cest, z nichž ale jen malá část se používá pro přepravu zboží. V roce 1998 bylo přepraveno po vnitrozemských vodních cestách méně než 10 mil. t (9,4 mil. t), představujících jen 0,3 % celkové přepravy státu. S ohledem na enormní kapitálovou intenzitu úkolů v rozvoji vodních cest vnitrozemské dopravy bude zlepšování jejich technických podmínek a jejich úprava pro navigační účely efektivně prováděna jen v případě hydrotechnických úprav provedených k vyhnutí se riziku z povodní. 6
7 V. STRATEGICKÉ ZAMĚŘENÍ ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY VE STŘEDNĚDOBÉM OBDOBÍ ( ) Cílem střednědobé strategie je uchovat tendence strukturálních změn, prováděných po celé období vstupu do EU, které zahrnou zastavení degradace a postupné zlepšování podmínek na silnicích, odstranění úzkých hrdel a zvýšení přepravní kapacity a bezpečnosti - soustředění se na nejdůležitější dopravní trasy, restrukturalizace dopravních podniků a zvýšení efektivnosti managementu. Předpokládá se, že finanční a organizační samostatnost silničního a drážního systému bude dosažena v průběhu etapy přizpůsobení. Podpora poskytovaná z veřejných financí bude omezena na příklady, u nichž se mají dosáhnout specifické cíle, např. požadavky na obranu, požadavky z mezinárodních dohod, rozvoj základní dopravní sítě, která bude v budoucnu prvkem TEN nebo dopravní politiky v chráněných oblastech, včetně metropolitních. Pro sektor železnic to znamená, že management infrastruktury musí generovat finanční prostředky pro činnosti, spojené s obnovou a investicemi do sítě nižší kategorie, zatímco státní rozpočet by financoval výstavbu a modernizaci celostátních železničních tratí v období rekonstrukce a místní orgány by podporovaly investice do místních tratí (v aglomeracích). Pro silniční síť bylo rozhodnuto, že výdaje za celý sektor budou placeny z příjmů přicházejících ze spotřební daně na palivo, správy pozemků podél komunikací a mýta na dálnicích. Operativní zaměření rozvoje systému pozemních komunikací sleduje: významná zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zvýšení kapacity mostů, zvýšení kapacity sítě v úsecích a uzlech se zásadním významem - také postupným vytvářením sítě dálnic, zlepšení norem pro práce na údržbě, vyrovnání časových prodlev prací na modernizaci (obnova povrchů vozovek). Operativní zaměření rozvoje železniční sítě sleduje: zvýšení efektivnosti nejdůležitějších železničních tratí zejména ve směru východ - západ, transitu včetně hraničních přechodů na těchto tratích, vytvoření distribučních a logistických center kombinované dopravy. Klíčovými záměry v oblasti námořních přístavů jsou: zlepšení přístupu k přístavům po souši a moři, výstavby kontejnerových a trajektových terminálů (s využitím techniky a technologie RoRo), rozvoj logistických center v sousedství přístavů. Letiště procházejí změnami, zaměřenými na získání soběstačnosti a rozšiřování jejich aktivity v regionech. Tři hlavní letiště - Varšava - Okecie, Gdaňsk - Rebiechowo a Krakov - Balice (s pomocným letištěm Katovice - Pyrzowice) jsou podporovány finančně státem, aby se naplnily 7
8 požadavky kontinentální a mezinárodní přepravy, zatímco regionální letiště se přejímají regionálními orgány s ohledem na komercionalizaci jejich aktivit. Přístup k EU vyžaduje naplnění následujících nejdůležitějších priorit: zvýšení únosnosti mezinárodní silniční sítě na 115 kn/nápravu, adaptaci železničních podniků na nezbytnou liberalizaci služeb na železničním trhu, vytvoření silničního a drážního systému na koridorech celoevropské důležitosti - v souladu s technickými normami podle mezinárodních dohod (AGR, AGC/AGTC, AGN). VI. METODY VÝBĚRU PROJEKTŮ K SPOLUFINANCOVÁNÍ ISPA Proces výběru záměrů pro program ISPA pro nejbližší léta spočíval na směrnicích plynoucích z ověřování základních předpokladů dopravní politiky připravených vládou a na formálních požadavcích nařízení k ISPA. Ověřování bylo prováděno, aby se dopravní politika přeměnila v efektivní nástroj vyvážené politiky rozvoje, které by byla dosaženo: vybilancováním realizačních programů s možnostmi rozpočtů a ochotou soukromého a bankovního sektoru spolufinancovat projekty - to zahrnuje zejména přehled programu výstavby dálnic spočívající na kapacitě státního rozpočtu k přímému financování projektů, jakož i zárukách úvěrů, ochotě soukromého personálu investovat a připravenosti uživatelů platit požadovaná mýta; zavedením procesů restrukturalizace podniků pracujících v sektoru v širokém měřítku - na prvním místě započetí zásadního programu restrukturalizace železnic, včetně státem vlastněného podniku PKP spolu s privatizačním programem této entity; realizace programu zlepšování přístupu k námořním přístavům po souši a po moří; znovuuspořádání právního systému (také s ohledem na správní reformu), aby se přizpůsobil specifickým požadavkům Evropské unie. Tyto směrnice byly základem pro stanovení krátkodobých a střednědobých investičních priorit, přijatých společně s podmínkami a požadavky sektoru na poli rozvoje infrastruktury a se vzetím v úvahu nezbytnosti pokračování v investičních úkolech, prováděných v posledních létech a uskutečněných za účasti úvěrů mezinárodních finančních institucí a fondů PHARE. V období, na něž se vztahuje nástroj ISPA (léta 2000 až 2006), se bude klást hlavní důraz na modernizaci a rozvoj vybraných silničních (dálničních) a železničních spojů zvláštního významu. Jsou druhy doprav, které v současné době vyjadřují vyšší výkonnost, vyjádřeno jejich dominantním podílem na přepravě zboží a cestujících. Koncentrace na činnosti těchto prvků dopravní infrastruktury je nezbytná, protože odklady na tomto poli výrazně snižují efektivnost námořních přístavů a letišť, jakož i vnitrozemských vodních cest a terminálů pro překládku; bude také hrát významnou úlohu v procesu vytváření vyváženého a efektivního dopravního systému. Nicméně prostředky na projekty zaměřené na dosažení tohoto cíle budou jen z malé části přicházet od pomocných nástrojů EU, protože hlavní část bude financována soukromými společnostmi. Základní kriteria výběru specifických projektů v rámcích výše zmíněných širokých předpokladů dopravní politiky jsou spolu s naplněním formálních požadavků záměrem a předpokladem financování z prostředků ISPA. Tato kriteria jsou zahrnuta do nařízení, které se vztahuje k ISPA. Všechny takovéto projekty musejí uspokojovat tyto požadavky, aby se získaly 8
9 z tohoto nástroje finanční zdroje. Podle tohoto nařízení musí provádění projektů v rámci ISPA sloužit integraci dopravní infrastruktury zemí žádajících o přijetí, s Transevropskou dopravní sítí (TEN) EU. Toho lze dosáhnout splněním následujících úkolů: rozšíření a zvětšení přístupu k TEN a zajištění efektivních spojení mezi zeměmi žádajícími o přijetí a EU; vzájemné spojení a harmonizace fungování (provozní propojitelnost) národních dopravních sítí s TEN; podpora politiky trvale udržitelné mobility. V průběhu výběru projektů v Polsku se vzalo v úvahu, že se projekty předkládané k spolufinancování z ISPA musejí situovat na hlavní trasy mezinárodního významu, které se po přijetí do EU stanou částí sítě TEN. Seznam těchto tras pro všechny země žádající o přijetí, označený jako síť TINA, bude schválen všemi začleněnými zeměmi a potvrzen Evropskou komisí. Základními prvky této sítě jsou spojení v rámci systému pan-evropských dopravních koridorů, uvedených na Krétské konferenci (1994) a Helsinské konferenci (1997). Čtyři panevropské koridory procházející Polskem a projekty umístěné na těchto koridorech budou investičními prioritami v létech a v pozdějším období. Tyto koridory jsou: koridor I: Varšava - Bialystok - Suwalki - Budzisko/Trakiszku (polsko-litevská hranice) s odbočkou Gronowo/Grzechodki (polsko-ruská hranice))- Elblag - Gdaňsk; koridor II: Swiecko/Kuniwice (polsko-německá hranice) - Poznaň - Varšava - Terespol - (polsko- běloruská hranice); koridor III: Zhořelec/Olszyna (polsko-německé hranice) - Krzyzowa - Vratislav - Opole - Katovice - Krakov - Rzeszow - Przemysl - Medyka/Korczowa (polsko-ukrajinská hranice); koridor IV: Gdaňsk/Gdyně - Varšava - Katowice - Zwardon (polsko-slovenská hranice) s odbočkami Grudziadz - Poznaň, Katovice - Zebrzydowice/Gorzyczki (polsko-české hranice). Navíc v souvislosti s prostředky z ISPA a účastí úvěrů IFI na financování projektů infrastruktury by měly být významné investice (z hlediska rozvoje dopravního systému země) umístěny na zbytek prvků sítě TINA a mohly by doplnit v nezbytném rozsahu rámec vytvořený koridory. Lze rekapitulovat, že část dopravní infrastruktury definované Polskem v průběhu prací provedených v rámci iniciativy TINA, které budou případně tvořit část rozšířené sítě TEN, která má být modernizována do roku 2015, zahrnuje síť TINA v Polsku: přibližně km železničních tratí, přibližně km silnic a dálnic, přibližně km vnitrozemských vodních cest, 8 letišť, 15 říčních přístavů, 4 námořní přístavy, 19 terminálů kombinované dopravy. Náklady na modernizaci nebo výstavbu výše zmíněných prvků infrastruktury byly předběžně odhadnuty na 36,3 mld. euro. Tyto odhady byly založeny na dostatečně vysokých technických a funkčních normách infrastruktury. Provádějí se některé úvahy k redukci požadavků 9
10 těchto norem, jakož i rozšíření procesu modernizace a rozvoje v čase, aby se plně vyvážily finanční a organizační možnosti a potřeby. V létech byla přiřčena priorita při uplatňování externích finančních zdrojů (ISPA, IFI) investicím, které přispějí k lepší integraci polského dopravního systému s existujícím systémem EU a současnou TEN, zlepšují dopravní spojení s ostatními zeměmi žádajícími o přijetí a patří mezi priority přesahující hranice dohodnuté Polskem s jeho sousedy, přispějí k zlepšení národního zdravotního systému vyloučením chybějících spojení a současně přispějí k rozvoji ekonomiky země, zajistí návaznost na projekty provedené v předchozích létech. Přiřazení priorit projektům navazujícím na aktivity podniknuté v předchozích létech je v souladu s vytvořením tzv. síťového efektu, tj. alokace prostředků na projekty zaměřené na vybrané dopravní trasy, kde práce pokročily, tzn. nerozdělovat omezené zdroje na fragmentární projekty, umístěné do různých částí země. VII. PROJEKTY NA POLSKÝCH ÚSECÍCH PAN-EVROPSKÝCH KORIDORŮ Práce provedlo ministerstvo dopravy a námořního hospodářství koncem roku 1998, aby se stanovily projekty, které by bylo možno předložit k financování z ISPA v létech Byla vybrána řada prioritních projektů, které plní všechny formální požadavky, pokud jde o zralost projektu, lokalizaci, velikost projektu. Všechny tyto projekty (viz mapy k tomuto dokumentu Železniční trati AGC a AGTC v Polsku a Budoucí silniční síť AGR ) jsou situovány na pan-evropské koridory a mohly by představovat přirozené pokračování akce podniknuté v 90. létech, významně spolufinancované z EU (PHARE, EIB). Projekty jsou zaměřeny takto: a) na koridoru I: zvyšování normované úrovně dálnice Via Baltica, spojující Polsko s baltskými státy a severem Varšavy. Rozvoj a modernizace silniční části koridoru I je klíčovým úkolem, zamýšleným k připojení dopravní trasy spojující baltské státy přes Polsko s dopravní sítí EU. Navíc je důležité, aby se zachovaly dobré sousedské vztahy s Litvou, pro kterou je koridor I jediným pozemním spojením se západní Evropou. V předchozích létech byly financovány investice do tohoto koridoru z národních finančních zdrojů a úvěrů Světové banky (úseky Varšava - Radzymin a Augustow - Kolnica), obchvat Ostrowa Mazowiecka plánovaný na rok 2000), jakož i granty PHARE (modernizace úseku Szypliszki - Augustow spolu s modernizací hraničního přechodu ve Szypliszki); 10
11 b) na koridoru II: pokračování a dokončení modernizace železniční trati E 20 - východ Varšavy a hraniční úsek s Německem. Projekty situované na tento koridor jsou pokračováním prací provedených v předchozích létech na západních úsecích trati E 20 za účasti prostředků PHARE. Tyto projekty jsou v současné době zaměřeny na dokončení první etapy modernizace celoevropské trati E 20 mezi hraničním úsekem s Německem a Běloruskem. Dokončí také práce na polském úseku spojení Berlín - Moskva (tato investice je také financována EIB a EBRD); c) na koridoru III: pokračování výstavby dálnice A - 4 mezi Vratislaví a Gliwicí, jakož i mezi Vratislaví a hranicí s Německem. Je pokračováním prací provedených za účasti fondů PHARE na úsecích mezi Vratislaví a Katovicemi a obchvatu Krakova. V první etapě je záměrem otevřít co nejdříve pro provoz úsek dálnice A - 4 z Krzyzowa do Krakova (tato sekce bude mít největší objemy přepravy) a v budoucnu s německou hranicí; pokračování modernizace železniční trati E 30 mezi Legnicí a německými hranicemi. Tento projekt se uvažuje jako logické pokračování projektu schváleného Evropskou komisí pro program PHARE - rekonstrukce po povodni a modernizace železniční trati E 30 v úseku Legnica - Vratislav - Opole. Příštím krokem bude vytvoření druhého spojení (vedle trati E 20) na ose východ - západ (Drážďany - Kyjev). Navíc prostředky PHARE financovaly studii úseku Zhořelec - Vratislav - Opole na trati E 30; d) na koridoru IV: zlepšení přístupu přístavů Gdyně a Gdaňsk po silnicích a dálnicích. Je zamýšleno vytvořit dobrá a efektivnější spojení mezi polskými námořními přístavy a vnitrozemím po silniční a železniční síti. To je zvlášť důležité v souvislosti s tranzitem po ose sever - jih, jakož i pro rozvoj intermodální dopravy, zejména s jižními sousedy Polska; zlepšení silničního spojení s Českou republikou a Slovenskem. Je to druhý zásadní úkol, který se má splnit, aby se aktivoval tranzit Polskem a jeho jižními sousedy. Program PHARE financoval v předchozích létech modernizaci silničních a železničních přístupových úseků a hraničních bodů na jižních hranicích Polska. Patří sem hraniční přechod Zwardoň, kde pokračují modernizační práce také na slovenské straně. Druhý projekt navržený pro financování z ISPA je modernizace úseku Bielsko-Biala - Těšín, který poskytne vhodnou a jednotnou úroveň silničního spojení s Českou republikou. Další informace o těchto projektech jsou v části IX. Vedle výše zmíněných projektů jsou důležitými závěry také zesílení vozovek a mostů na síti TINA, jakož i obnova a modernizace uzlů infrastruktury, aby se zvýšila bezpečnost provozu a aby se ochránili uživatelé a životní prostředí (např. výstavbou obchvatů, modernizací propojení atd.) Program zvyšování kapacity hlavních polských pozemních komunikací, který se v současné době zpracovává, je zaměřen na úpravu těchto tras podle požadavků legislativy pro nápravový tlak 115 kn. Tento program se vztahuje na všechny trati začleněné do sítě TINA. Všechny navržené projekty jsou v souladu s rozvojovými směrnicemi v Návrhu plánu územního plánování v Polsku - dokument vyvinutý Vládním střediskem strategických studií a přijatý polskou vládou 5. října
12 VIII. ZDROJE FINANCOVÁNÍ. ZAMĚŘENÍ, ZÁSADY A PŘEDPOKLADY Zcela zřejmě bude zvyšování úrovně národní dopravní sítě podle iniciativy TINA (viz shora) velký úkol. V diskusi o ISPA Evropská rada a Evropský parlament vyjádřily názor, že s ohledem na investiční potřeby peníze poskytnuté z rozpočtu Evropské unie by měly být kombinovány s prostředky ve formě úvěrů IFI nebo od jiných finančních institucí. Zejména se zdůraznilo, že by se mělo podpořit partnerství veřejného a soukromého sektoru - PPP. Schválené nařízení 1267/99 vytvářející ISPA uvádí, že... podíly pomoci poskytnuté ze Společenství podle ISPA by se měly stanovit, aby se posílil efekt vyrovnávání zdrojů, aby se podpořilo spolufinancování a použití soukromých zdrojů financí a aby se vzala v úvahu kapacita opatření k vytváření podstatných čistých příjmů. Nařízení také vymezuje, že Komise sníží podíl pomoci, aby se vzala v úvahu dostupnost spolufinancování a kapacita k vytváření podstatných příjmů. Polská vláda bude ve svých žádostech o prostředky ISPA uvádět úsilí (snahu) o získání jiných finančních zdrojů, včetně podrobných kontaktů s IFI, bankovním sektorem a jinými potenciálními partnery. Finanční analýza doprovázející každou žádost podá realistický obraz potenciálního příjmu z projektu a jakéhokoliv plánovaného systému zpoplatnění. Navíc bude nutno sledovat základní principy zdravého managementu obecných vládních financí. Polská vláda se rozhodla přijmout omezení rozpočtové politiky, stanovené smlouvou o EU a sekundární legislativou. V dokumentu Strategie veřejných financí a ekonomického rozvoje, Polsko , stanovila polská vláda následující předpoklady: dojde k zvýšení HDP v běžných cenách ze 160 mld. euro v roce 2000 na 266 mld. euro v roce 2006 a 371 mld. euro v roce 2010 s tempem růstu 5,6 % v roce 2000, 7,4 % v roce 2006 a 7,6 % v roce 2010; investice financované z veřejných zdrojů a EU budou představovat 4,0 % HDP v roce 2000, 6,5% HDP v roce 2006 a 6,6 % HDP v roce 2010 a investice financované EU budou představovat 0,3 % HDP v roce 2000, 2% HDP v roce 2006 a 1,7 % HDP v roce 2010; čisté transfery z EU se předpokládají na úrovni 0,5 % HDP v roce 2000, 2,2 % HDP v roce 2006 a 1,9 % HDP v roce 2010; výdaje veřejného sektoru se předpokládají na úrovni 6,9 % HDP v roce 2000, 6,8 % v roce 2006 a 7,0 % v roce 2010 v rámci skupiny výdajů na rozvoj (vzdělávání, věda a infrastruktura); schodek vyjádřený jako podíl na HDP v běžných cenách bude na úrovni 2,4 % v roce 2000, 0,0% v roce 2003, 0,2% v roce 2006 a 0,1 % v roce 2010; výdaje na domácí a zahraniční dluhovou službu budou představovat 2,0 % a 0,6 % HDP v roce 2000, 1,2 a 0,4 % v roce 2006 a 0,8 a 0,2 % HDP v roce 2010; HDP na hlavu v paritě kupní síly, vezme-li se úroveň EU za 100, bude 41,8 v roce 2000, 52,7 v roce 2006 a 63,9 v roce S ohledem na výše zmíněné předpoklady dlouhodobé strategie se odhaduje, že se mezi rokem 2000 a 2006 celková částka výdajů státního rozpočtu na dopravní infrastrukturu zvýší z 5,7 mld. PZl v roce 2000 na 11,6 mld. PZl v roce 2006, tj. z 0,8% HDP v roce 2000 na 1,0 % HDP v roce Finanční pomoc Společenství Polsku před přijetím se odhaduje na řádově 0,8 mld. euro ročně, tj. zhruba 0,5 % očekávaného HDP v roce Polská vláda odhaduje, že z PHARE
13 poteče do investic do regionální dopravní infrastruktury ročně 80 mil. euro a z ISPA v průměru 177 mil. euro jako granty na velké investice do dopravní infrastruktury. Tyto částky grantu, představující 0,16 % HDP, by mohly zvýšit podíl výdajů na dopravní infrastrukturu až na 0,96 % HDP v roce Proto s omezeními popsanými shora bude vláda Polska mobilizovat všechny možné zdroje pro rozvoj dopravních sítí, včetně: státního rozpočtu (který představuje 50 % investic do dopravní infrastruktury v období , jak se popisuje v části II shora); rozpočtů místních orgánů; podílů soukromého sektoru, např. zdroje společnosti provozující infrastruktury; úvěrů IFI, zejména EIB, také ale Světové banky a EBRD; fondů ISPA; fondů PHARE (pro regionální infrastrukturu); ostatních bilaterálních fondů. Tento dokument se soustřeďuje na projekty přijatelné pro financování ISPA. Prioritní investiční projekty zmíněné v předchozí kapitole jsou uvedeny v tabulce I, která v zásadě představuje priority. Jsou tu rozsáhlé projekty; jestliže by byly všechny provedeny, prakticky by spotřebovaly alokace ISPA pro polskou dopravní infrastrukturu předpokládané pro sektor polské dopravy pro období V současné etapě byly vybrány prioritní úkoly pro ISPA 2000 (položky 1, 2 a 3 tabulky 1). Pořadí provádění ostatních projektů z tabulky 1 se bude dále analyzovat a specifikovat po provedení podrobných studií proveditelnosti. Širší podíl soukromého sektoru na financování těchto projektů prostřednictvím systému PPP je možné, je však obtížné odhadnout jeho rozsah. Podíl soukromého sektoru bude zvýhodněn: novelizací zákona o dálnicích s mýtným, privatizací PKP - vlastníka vozidlového parku a manažera drážní infrastruktury. Tyto akce jsou zaměřeny mezi jiným na vytvoření příznivějších podmínek než v současnosti pro podílení se soukromého sektoru na investicích do dopravní infrastruktury. Problémy se vyskytly zavedením pojetí BOT (postav - provozuj- převeď) do realizace programu výstavby dálnic. Z těchto důvodů se podnikají intenzivní práce k rozšíření seznamu úkolů, které je možno provádět v pojetí PPP a ke zvýšení zapojení veřejných financí. Pro železniční systém program restrukturalizace připravený ministerstvem dopravy a námořního hospodářství předpokládá, že investice do sítě drážní infrastruktury budou především financovány státem a privatizovány v budoucnu. Investice do infrastruktury terminálů, jako jsou letiště, říční a námořní přístavy nebo terminály kombinované dopravy, nejsou v zásadě předpokládány jako priority fondů ISPA, přinejmenším nikoliv v období let Avšak je možné, že by mohly být v budoucnu takové projekty navrženy. Tato část infrastruktury je s ohledem na jejich charakter ve velkém rozsahu řízena soukromými investory na základě jejich vlastních finančních zdrojů a komerčních úvěrů. Investice do dopravní infrastruktury (včetně infrastruktury terminálů) jsou obvykle vysoce významné pro hospodářský rozvoj regionů, kde k němu dochází. S ohledem na novou orientaci programu PHARE se předpokládá, že k roku 2000, kdy tu bude možnost uplatnit fondy PHARE pro regionální infrastruktury, bude PHARE významným prvkem. Ministerstvo ve spolupráci s regionálními orgány vojvodství plánuje podniknout akce, zaměřené na podporu dopravních 13
14 projektů v rámci programů PHARE pro regiony se zvláštním důrazem na infrastrukturu, která představuje část sítě TINA. IX. SEZNAM PRIORITNÍCH PROJEKTŮ PRO ROK 2000 A NÁSLEDUJÍCÍ LÉTA Tabulka 1 uvádí projekty, které byly určeny jako prioritní pro uplatňování fondů ISPA v létech 2000 až 2006, včetně většího programu zesílení vozovek pro nápravový tlak 115 kn, který může být také navržen pro spolufinancování z ISPA. Položky 1, 2 a 3 představují návrhy ISPA pro rok Programy provádění projektů, které jsou uvedeny v tabulce 1, jsou jen indikativní. Pořadí provádění bude předmětem další, mnohem podrobnější analýzy, která vezme v úvahu kriteria přijatá pro nástroj ISPA. Všechny přiložené mapy ukazují na geografickou lokalizaci projektů, uvedených v tabulce. 14
15 Příloha 1 - Seznam návrhů investičních projektů k spolufinancování z ISPA č. název projektu pan-ev. koridor celkové náklady předpokládané rozvržení nákladů (v mil. euro) poznámky 1 modernizace hranič. úseku žel. trati E-20 Rzepin- polská hranice II 2 modernizace 52 km úseku žel. trati E-20 Minsk -Mazowiecke-Siedlce II 3 výstavba 20 km úseku dálnice A-4 Klesczów -Sosnica III 4 Kwiatkowskiho silnice-příjezd do Gdyně; obchvat a kor. VI z Morska Street do Trojměstí VI 5 moder.železniční trati E-30 Legnice - Wegliniec - Zhořelec, 109 km III 6 rekonstr. a modernizace. 41,5 km dálnice A-4 Budziszow-Vratislav III 7 modernizace 12,8 km nár. silnice. č. S-18 obchvat Wyszków I 8 výstavba a modernizace 12,3 km nár. sil. č.1 Skoczow- Cieszyn VI 9 modernizace 17 km nár. silnice S-18 Radzymin-Wyszków I 10 výstavba. a moder. 20,9 km nár. sil. 1 Bielsko-Biala - Skoczów VI 11 rekonstr. a moder. 62,3 km úseku dálnice A-4 Krzyzowa-Budziszów III 12 modernizace úseku železniční trati E-20 Siedlce- Terespol, 121 km II 13 moder. železničního překladiště E-20 Poznaň PL PL PL PL PL PL PL PL PL PL PL PL 9902 II PL
16 č. název projektu pan-ev. koridor celkové náklady předpokládané rozvržení nákladů (v mil. euro) poznámky výstavba 31 km dálnice A-4 Zgorzelec- Nowogrodziec III PL výstavba 19,1 km dálnice A-4 Nowogrodziec- Krzyzowa III PL silniční přístup k přístavu Gdaňsk. Spoj s koridoremvi, průjezd II Martwa Wisla VI modernizace úseku železniční trati E-65 Varšava - Dzialdowo VI modernizace 29 km nár. silnice S-94 Zywiec - Zwardoň VI PL skupina projektů ke zvýšení nápravového tlaku nár. silnic na pan-evropské koridory na 115 kn I,II,III, IV celková hodnota projektů z toho silniční projekty realizace plánu dálnic a silnic železniční projekty real. plánu PKP 16
17 PŘÍLOHA 2 - ŽELEZNIČNÍ TRATI AGC A AGTC V POLSKU lines for modernisation - trati pro modernizaci lines for construction - trati pro výstavbu (TGV) highspeed - dálnice Project foreseen for ISPA - Projekty předpokládané pro ISPA 17
18 AGR - SILNIČNÍ SÍŤ síť 2015 Expressways - rychlostní komunikace single-carriageway - s jedním jízdním pruhem dual-carriageway - se dvěma jízdními pruhy other E-roads - ostatní silnice E Pramen: National ISPA strategy: Transport sector, Ministry of Transport and Maritime Economy, leden 2000 Překlad: Antonín Peltrám 18
(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA
21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)
VíceVYJEDNÁVÁNÍ O DOPRAVĚ - PRŮZKUM ZA HRANICE PŘECHODNÝCH OBDOBÍ
ROZŠÍŘENÍ EU: VYJEDNÁVÁNÍ O DOPRAVĚ - PRŮZKUM ZA HRANICE PŘECHODNÝCH OBDOBÍ Vyjednávání o členství v Evropské unii nespočívá pouze v diskusi, zda EU může dovolit kandidátským zemím jimi požadovaná přechodná
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.3.2005 KOM(2005) 64 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}
VíceDopravní politika EU a evropský cestovní ruch
Dopravní politika EU a evropský cestovní ruch (Konference o evropském cestovním ruchu, Brusel, 27. února 2001) Loyola de Palacio místopředsedkyně Evropské komise Platí mluvené slovo Pane předsedo, dámy
VícePříloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu
Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu V tomto textu je představena reflexe dílčích a celkových výstupů projektu WB-32-04: Dopravní obslužnost a technologie ve
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS
VíceStanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceAnalýza pokroku realizace ROP SČ
Analýza pokroku realizace ROP SČ K 31. 12. 2008 Interní evaluace leden únor 2009 Obsah Obsah... 2 1. Úvod... 3 2. Hlavní zjištění a závěry... 4 3. Doporučení... 7 4. Harmonogram a použitá metodika... 9
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 8.7.2008 KOM(2008) 432 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Opatření na snížení hluku ze železniční dopravy zaměřená na stávající
VíceProgramové prohlášení vlády. I. Preambule
Programové prohlášení vlády 1992 I. Preambule Vláda České a Slovenské Federativní Republiky předstupuje před Federální shromáždění i před občany našeho státu se svým programový prohlášením, které odráží
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.7.2004 KOM(2004) 475 v konečném znění 2004/0154 (KOD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční
VíceNetechnické obtíže v přípravě VRT
petr.slegr@cedop.info Faktory ovlivňující podobu železnice v ČR zaostalost železnice z doby před rokem 1989 a pokračování rozvoje IAD absence koncepce rozvoje (nebo spíše absence zájmu o rozvoj?) železniční
VíceSDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 31.10.2008 KOM(2008) 682 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem CS 1 CS 1. ÚVOD 1. Ve sdělení s názvem
VíceIV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů
IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů Obsah 1. ÚVOD...3 2. VÝCHOZÍ POZICE PRO NÁRODNÍ PROGRAM...4 2.1 VÝCHOZÍ POZICE V OBLASTI ÚČINNOSTI
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929}
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.7.2006 KOM(2006) 386 v konečném znění 2006/0131 (AVC) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929}
VíceALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU
ALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU Halina Starzyczná, Pavlína Pellešová, Beata Blechová Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Email: starzyczna@opf.slu.cz,
Více1 Příležitosti a hrozby stavebnictví v dalších letech Ing. Miloslav Mašek, CSc. Svaz podnikatelů ve stavebnictví ÚVOD 2 Stavebnictví je průmyslové odvětví, které je více než jiné závislé na stavu ekonomiky
VíceNÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ
VíceŽeleznice Ruska. Přeprava cestujících, mil. 1418,8 +81,3 106,1 Obrat cestujících, mlrd. osobokilometrů, v tom:
Železnice Ruska Uplynulé 20. století bylo stoletím bouřlivého rozvoje výstavby železnic. Rusko, zaostávající za Evropou a Severní Amerikou, vybudovalo za třičtvrtě století na své celé ekonomicky aktivní
VíceMonetárn a vývoj kurzu v kontextu
Monetárn rní politika ČNB a vývoj kurzu v kontextu společné měny euro Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Kouty u Ledče nad Sázavou 22. května 2008 Struktura prezentace 1 Základní
VíceSDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Strategie pro snižování spotřeby paliva těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.5.2014 COM(2014) 285 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Strategie pro snižování spotřeby paliva těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2 {SWD(2014)
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok
VíceSíť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů
Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Ing. Eckart Fricke, Dipl.-Kfm. Götz Müller, Ing. Michael Pohl Konkurenční situace železnice je rozhodujícím způsobem vytvářena výkonnou
VíceRada Evropské unie Brusel 22. června 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 22. června 2016 (OR. en) 10511/16 ATO 42 CADREFIN 37 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 405 final Předmět: Jordi
VíceStrategie přistoupení České republiky k eurozóně
Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu
VíceDOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SPOLUFINANCOVANÁ ZE SF / FS A NÁRODNÍCH ZDROJŮ ÚNOR 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Financování ochrany životního prostředí Ing. Alena OULEHLOVÁ, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení Kounicova 65 662 10 Brno telefon:
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ BÍLÁ KNIHA. Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 19. 9. 2001 KOM(2001) 370 BÍLÁ KNIHA Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout OBSAH OBECNÉ ZÁSADY POLITIK V RÁMCI BÍLÉ KNIHY... 6 ČÁST JEDNA: ZMĚNA
VíceZamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu
Zamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu Ing. Pavel Pešek, CSc. Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí
VíceNová strategie obchodní a investiční politiky
Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími
VíceVývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008
Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Ing. Josef Palán Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut studie č. 2.091
VíceStřednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice
Veřejná konzultace Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice V letošním roce uskuteční Komise střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice do r. 2010. Toto přezkoumání
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014. Výbor pro kulturu a vzdělávání. pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2010/0252(COD) 15. 3. 2011 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku k návrhu rozhodnutí Evropského
VíceČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE
ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení
VíceNáklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR
Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR Ing. Jindřich Kušnír, Ministerstvo dopravy Česká železniční síť Železniční síť v České republice v podobě, v jaké ji známe dnes, byla vytvořena
Více3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii
. Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 8. 5. 2013 2013/2038(INI) NÁVRH ZPRÁVY o provádění a dopadu opatření na zvýšení energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti (2013/2038(INI))
VíceVypracování systému na vytváření spravedlivého prostředí dopravního trhu včetně harmonizace zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury
Vypracování systému na vytváření spravedlivého prostředí dopravního trhu včetně harmonizace zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury (Projekt 1F41D/084/410) prosinec 2004 Vypracování systému na vytváření
VíceBod č. 4 Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury 2008 2013 Předkládá ministr dopravy
Informace k materiálům projednávaným s rozpravou na schůzi vlády ČR dne 19. 9. 2007 Bod č. 2 Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 včetně rozpočtové dokumentace Předkládá ministr
VícePeněžní prostředky určené na pořízení dálnice D47 Lipník nad Bečvou státní hranice s Polskem
Věstník NKÚ, kontrolní závěry 143 09/16 Peněžní prostředky určené na pořízení dálnice D47 Lipník nad Bečvou státní hranice s Polskem Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího
VícePRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015
VíceOperační program Doprava 2014-2020
Operační program Doprava 2014-2020 Fáze 2 - pracovní návrh Verze 3 Ministerstvo dopravy září 2013 1 OBSAH 1. Příprava operačního programu a zapojení partnerů... 4 2. Strategie pro příspěvek operačního
VíceOPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO VODU, VZDUCH A PŘÍRODU Implementační dokument verze k 3. 12. 2009 M I NISTERSTVO ŽIVOTNÍ HO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOT NÍ HO PROSTŘEDÍ FOND SOUDRŽNOSTI / EVROPSKÝ
Více(Usnesení, doporučení a stanoviska) DOPORUČENÍ RADA
4.12.2013 Úřední věstník Evropské unie C 354/1 I (Usnesení, doporučení a stanoviska) DOPORUČENÍ RADA DOPORUČENÍ RADY ze dne 26. listopadu 2013 o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích
VíceEvropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace
Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož
VíceStrategické úkoly pro regionální dopravu
Strategické úkoly pro regionální dopravu Dr. Tobias Heinemann, Kai Gotthardt 1 Během posledních let se trh pro regionální osobní dopravu v Německu nesmírně změnil. V r. 1996, kdy vstoupil v platnost zákon
VíceInformace pro pracoviště AV ČR
Národní 3, 117 20 Praha 1 Informace pro pracoviště AV ČR o možnosti financování vývoje a výzkumu realizovaného v Praze ze strukturálních fondů Zpracoval: Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail
VíceStátní podpora N 642/2008 Česká republika Veřejné financování alternativních plnicích stanic pro provozovatele veřejné dopravy
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.04.2009 K (2009)2912 v konečném znění Věc: Státní podpora N 642/2008 Česká republika Veřejné financování alternativních plnicích stanic pro provozovatele veřejné dopravy
VíceIV. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE
IV. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE a) Zhodnocení využití prostředků vynaložených k odstraňování
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.5.2013 COM(2013) 278 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Program Marco Polo výsledky a výhledy
VíceRámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU
Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU Verze 2009 - schválena vládou dne 5. října 2009 Ministerstvo pro místní rozvoj Sekce NOK a evropských záležitostí Obsah Úvod...2 1. Kontext diskusí o
VíceENERGIE PRO BUDOUCNOST IX Doprava elektrické energie v souvislostech Přenosová soustava ČR a její rozvojový plán a Energetika vs.
ENERGIE PRO BUDOUCNOST IX Doprava elektrické energie v souvislostech Přenosová soustava ČR a její rozvojový plán a Energetika vs. legislativa AMPER 2013 Výstaviště Brno Ing. Josef Bubeník Úvodní poznámka
VíceMemorandum BISE 1. k inteligentní energii ve městech a obcích nových členských zemí, kandidátských zemí a zemí západního Balkánu. 29.
Memorandum BISE 1 k inteligentní energii ve městech a obcích nových členských zemí, kandidátských zemí a zemí západního Balkánu 29. října 2004 118 účastníků 2 ze sedmdesáti východoevropských zemí zahrnujících:
VíceINTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ
INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených
VíceODPOVĚDI KOMISE NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVU EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.2.2015 COM(2015) 77 final ODPOVĚDI KOMISE NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVU EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA V EVROPĚ: OD ROKU 2001 SE VÝZNAMNĚ NEZVÝŠIL PODÍL TOHOTO
VíceJednoúčelové poskytování půjček EIB na železniční infrastrukturu
Evropská investiční banka, hlavní zdroj bankovních financí pro infrastrukturu transevropské dopravy, rozšiřuje významné financování půjček na železniční infrastrukturu spojení vysokorychlostními vlaky,
Více(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ
20.5.2014 Úřední věstník Evropské unie L 149/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení
VíceStav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky
Stav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky, Ing. Marcela Juračková, Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. Ministerstvo průmyslu a obchodu Konference ENERGETIKA MOST, 24.9.2014 1 Energetická
VíceAbstrakta. Robert Veselý: Středoevropský krystal : vize nového hospodářského prostoru v srdci Evropy? (část 1)
Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR) Ústav územního rozvoje (Institut für Raumentwicklung) Seminář o společném česko-německém územním rozvoji dne 23. 3. 2006 v Barokním sálu Durynského
VíceKomise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)
Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném
VíceBYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP!
BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP! V době neustále rostoucí globální konkurence, kdy dochází k rychlému růstu rozvíjejících se ekonomik, potřebuje EU rychle konat, aby zvýšila svoji konkurenceschopnost. EU
VíceSilniční infrastruktura a její budoucí rozvoj
Alfred Brunclík Fórum českého stavebnictví Silniční infrastruktura a její budoucí rozvoj 1. Představení Ředitelství silnic a dálnic ČR a fakta o současné situaci v silniční dopravě 2. Jak bude narůstat
VícePRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.7.2010 SEK(2010) 877 v konečném znění C7-0186/10 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady
VíceAnalýza vazeb mezi operačními programy
Analýza vazeb mezi operačními programy na období 2007 2013 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM STŘEDNÍ ČECHY Národní orgán pro koordinaci Odbor řízení a koordinace NSRR Verze 2.0 Datum 1. srpna 2008 MINISTERSTVO
VíceStrategie Technologické agentury ČR STRATA 2020. od myšlenek k aplikacím
Strategie Technologické agentury ČR STRATA 2020 od myšlenek k aplikacím Hlavní cíl: Hlavním cílem realizace STRATA 2020 je významně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a podpořit přechod
VíceRPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006
Tento projekt je financován z finančních prostředků Evropské unie RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006 Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Externí expert Ministerstvo pro místní rozvoj
VíceVRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov
VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov 1. Vysokorychlostní tratě Železniční dopravu lze rozdělit na konvenční a vysokorychlostní. Mezníkem mezi nimi je rychlost 200 km/h. Vysokorychlostní tratě mohou
VíceEkonomika a politika dopravy. programu. Následovat by mělo několik. na přelomu října a listopadu 2003 a následně byl odeslán do několika kol
Ekonomika a politika dopravy otázka výše spolufinancování vybraných opatření u některých operačních programů, respektive možnost jejich spolufinancování z prostředků EU až do výše 80 % (ve výjimečných
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990
Prvky konečného kompromisu týkající se části o energetice a změně klimatu návrhu závěrů ze zasedání Evropské rady konajícího se dne 11. a 12. prosince 2008 (viz 16864/08). Prozatímní právní převod prvků
VíceROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ
ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ Karel SELLNER Doc. Ing. Karel SELLNER, CSc, Ministerstvo dopravy ČR, nabř. L. Svobody 1222, Praha 1 Úvod Růst národního hospodářství a integrace
VícePROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ KOALIČNÍCH STRAN ANO 2011, ČSSD A KDU-ČSL pro volební období 2014-2018 ve statutárním městě Ostrava
PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ KOALIČNÍCH STRAN ANO 2011, ČSSD A KDU-ČSL pro volební období 2014-2018 ve statutárním městě Ostrava Koaliční partneři politické hnutí ANO 2011 (ANO), Česká strana sociálně demokratická
VícePolitika hospodářské a sociální soudržnosti
Politika hospodářské a sociální soudržnosti Podstat politiky HSS -NUTS -Operační programy Strukturální fondy -Financování projektů Zdroje: www.strukturalni-fondy.cz www.mmr.cz Strukturální politika = politika
Více319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)
Návrh na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otvírání poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži (KOM(2000) 319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)
VíceI. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU. I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
O B S A H I. PRŮVODNÍ ZPRÁVA strana I. 1. ÚVOD 9 I. 2. VÝVOJ ZÁVAZNÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTU 14 I. 3. PŘÍJMY KAPITOLY MO 17 I.3.1. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
VíceURBIS INVEST 2007. Podpora veřejné logistiky z české a evropské úrovně. Ing. Vít Sedmidubský. 19. dubna 2007 Brno
URBIS INVEST 2007 Podpora veřejné logistiky z české a evropské úrovně 19. dubna 2007 Brno Ing. Vít Sedmidubský Ministerstvo dopravy www.mdcr.cz Důvody podpora veřejné logistiky Moderní dopravní systémy
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.11.2013 COM(2013) 762 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise {SWD(2013) 445 final} {SWD(2013) 446 final}
VíceMALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI
MALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (ROP) MORAVSKOSLEZSKO TÉMATICKÉ OPERAČNÍ PROGRAMY PROGRAMY V RÁMCI EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE PROGRAM ROZVOJE VENKOVA REGION MORAVSKOSLEZSKO
VíceMinisterstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj VÝZKUMNÝ PROGRAM MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NA LÉTA 200 2011 Název: VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI
VíceStrategie migrační politiky České republiky
Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v
VíceDlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy PRAHA 2006 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ ODBOR UMĚLECKÝCH ŠKOL, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Obsah
VíceHlavní priority a legislativní pozice Sdružení ČESMAD BOHEMIA
Hlavní priority a legislativní pozice Sdružení ČESMAD BOHEMIA Tento materiál popisuje aktuální nejpalčivější problémy silničních dopravců v České republice a nastiňuje návrhy na řešení, které zpracovalo
VíceStrategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020 Silné stránky Jihomoravského kraje silná infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v kraji (vysoké školy, veřejné
VíceKoncepce rozvoje společnosti VaK Hodonín, a.s. do roku 2020
Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Pitná voda pro váš domov, čistá voda pro přírodu Koncepce rozvoje společnosti VaK Hodonín, a.s. do roku 2020 Preambule Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. je plně stabilizovanou
VíceRozvoj venkovských oblastí na Vysočině. Magdaléna Svatoňová
Rozvoj venkovských oblastí na Vysočině Jak podpořit rozvoj regionu? Vše začalo schválením programu rozvoje kraje Nově založené regiony si do vínku vetkly starost o rozvoj svého území. Program rozvoje kraje
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Posouzení způsobilosti společnosti Thermal Pasohlávky a.s. dostát závazkům vyplývajících ze zamýšlených úvěrů ZHOTOVITEL: Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1,
VíceVOJENSKÁ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Praha 2002
VOJENSKÁ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Praha 2002 Obsah A. ÚVOD 2 B. HODNOCENÍ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE 3 C. POSLÁNÍ A ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL ČESKÉ REPUBLIKY 5 D. STRATEGIE VOJENSKÉ OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY 8 E.
VíceLisabonská strategie z pohledu zdravotnictví a sociáln
Lisabonská strategie z pohledu zdravotnictví a sociáln lních věcív Brno, 25. listopadu 2005 MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu člen Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku www.cabrnoch.cz
VíceIV. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE
IV. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE a) Zhodnocení využití prostředků vynaložených k odstraňování
VíceRÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ
RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,
VícePODMÍNKY PRO KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÉ UNII
PODMÍNKY PRO KONKURENCESCHOPNOST MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÉ UNII Ivana MANDYSOVÁ Univerzita Pardubice ivana.mandysova@upce.cz Abstrakt Podniky a podnikatelé jsou hlavním
Více1. Úvod... 2. 2. Hlavní rozvojové dokumenty města... 2 2.1 Územní plán města Příbora... 2. 3. Povodňový plán města... 3
Strategický plán rozvoje města Příbora Část 2 analytická část 1. Úvod... 2 2. Hlavní rozvojové dokumenty města... 2 2.1 Územní plán města Příbora... 2 3. Povodňový plán města... 3 4. Místní program zlepšení
VíceSilniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu
Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Jürgen Behrendt Jelikož Německo leží uprostřed Evropy, je točnou a křižovatkou severojižní a východozápadní dopravy s vysokým podílem tranzitní
VíceIng. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu petr.slegr@cedop.info
Ing. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu petr.slegr@cedop.info Centrum pro efektivní dopravu Think-tank pro rozvoj veřejné dopravy NGO Mise: vysoká rychlost a švýcarský přístup (taktový jízdní řád,
VíceVolební program KDU-ČSL společně se starosty a živnostníky pro krajské volby 2012
Volební program KDU-ČSL společně se starosty a živnostníky pro krajské volby 2012 Obsah Volební program KDU-ČSL společně se starosty a živnostníky pro krajské volby 2012... 1 Slovo úvodem... 2 Zlínský
VíceL 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014
L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014
VíceV Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM
V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY,
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 2.10.2009 KOM(2009) 510 v konečném znění 2009/0138 (CNS) C7-0255/09 Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní
VíceFinancování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu
Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací
VíceNávrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2012 COM(2012) 396 final C7-0191/12 Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu
Více