ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. geologicko-průzkumných prací

Transkript

1 Dr. Vylita Pražská silnice 841/43 AGUAS CF, s.r.o Karlovy Vary Geologické a balneotechnické práce TF/fax (+420) , znalectví v oboru těžba (hydrogeologie), vodní hospodářství (znečištění podzemních vod) zapsáno u KS v Plzni, oddíl C, vl info@geologie-vylita.cz ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA geologicko-průzkumných prací Inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum pro výstavbu nové budovy ZPS letiště Karlovy Vary Olšová Vrata Č.ú. 2014/95 A Evidováno v ČGS Geofondu pod č.ev. 1677/2013 Karlovy Vary, říjen 2014

2 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 2/18 Krycí list geologických prací Olšová Vrata areál letiště, ZPS Druh prací: Etapa: IG a HG průzkum doplňkový průzkum Území: p.p.č. 513/1, k.ú. Kolová (k ) kraj Karlovarský Objednavatel: Letiště Karlovy Vary s.r.o. K letišti Karlovy Vary zastoupená Ing. Václavem Černým, ředitelem společnosti IČ: Řešitelská organizace: Cíl geologických prací: Aguas CF, s.r.o. Pražská silnice 841/43, Karlovy Vary IČ: ; DIČ CZ zastoupená RNDr. Břetislavem Vylitou, CSc. odpovědným geologem získání podkladů a geologických dat pro potřeby výstavby nového objektu ZPS v jižní části areálu letiště v ochranném pásmu stupně II A PLZ Karlovy Vary Požadavky na výstupy řešení: závěrečná zpráva Rozpočet průzkumných prací schválen objednavatelem ve formě objednávky Projekt průzkumných prací schválen ČILZ MZ ČR a objednavatelem, ohlášen obci, evidován v ČGS Geofondu pod č.ev /2013 Výtisk č

3 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 3/18 Obsah: str. 1. Úvod 4 2. Podklady a provedené průzkumné práce 4 3. Lokalizace a morfologické poměry území 4 4. Geologické a hydrogeologické poměry 5 5. Inženýrsko-geologické zhodnocení, geotechnické vlastnosti zemin a hornin 8 6. Technický závěr, doporučení pro projektování a výstavbu Založení objektu 6.2 Podlahová deska, realizace násypu 7. Inženýrskogeologické poměry v trase obslužných komunikací a parkovacích ploch Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zabezpečení zákonem chráněných zájmů a omezení případných škod Závěr 13 Dokumentace nově provedených a archívních sond Přílohy: 1. Přehledná situace 1 : Situace sond 1 : Geologický řez zájmovým územím 4. Fotodokumentace 5. Souhlas MZd ČR ČILZ Rozdělovník: Výtisk č. 1 Výtisky č. 2 a 3 Výtisk č. 4 MZd ČR ČILZ objednavatel archiv zpracovatele

4 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 4/18 1. Úvod V souladu s objednávkou p. Ing. Václava Černého, zastupujícího společnost Letiště Karlovy Vary s.r.o., jsme vypracovali předkládaný doplňkový inženýrsko-geologický průzkum pro připravovanou výstavbu objektu ZPS v lokalitě jižně od oploceného areálu RWY letiště Karlovy Vary Olšová vrata. Doplňující průzkum navazuje na dřívější HIG průzkum provedený naší společností pro objekt ZPS v srpnu V objednavatelem vyznačených místech byly v prostoru projektované ZPS provedeny a vyhodnoceny 2 nové průzkumné sondy. Dokumentace všech dosud realizovaných sond je uvedena za závěrem zprávy. Účelem předkládaného průzkumu bylo upřesnění geologických a hydrogeologických poměrů v projektantem vyznačené ploše budovy ZPS. Objekt záchranné požární stanice reprezentuje nepodsklepenou budovu s garážemi a s dvoupodlažním zázemím o celkové půdorysné ploše cca 25 x 38 m. Průzkumné práce byly realizovány na p.p.č. 513/1, k.ú. Kolová. Pozemek je v majetku PF ČR. Realizace průzkumných děl dle původního projektu průzkumných geologických prací (2013) byla s ohledem na pozici v ochranném pásmu PLZ LM Karlovy Vary stupně IIA podmíněna souhlasným vyjádřením Ministerstva zdravotnictví ČR, Českého inspektorátu lázní a zřídel č.j. MZDR 25851/2013-2/OZD-ČIL-V. 2. Podklady a provedené průzkumné práce Jako podklad pro tento průzkum nám objednatel poskytl geodetické zaměření pozemku se zákresem půdorysu uvažovaného objektu ZPS v digitální formě. Dále zajistil potřebné vstupy na pozemky, vytýčení inženýrských sítí a další povolení, nezbytná k realizaci technických prací odkryvných na místě průzkumu. V lokalitě byla provedena podrobná terénní rekognoskace, při níž bylo vytýčeno umístění průzkumných sond vzhledem k silně podmáčenému terénu byl dále řešen způsob provedení průzkumných sond. Nájezd vrtné soupravy na podvozku Tatra 815 byl zcela vyloučen, ale neuspěl ani vůz Tatra V3S. Po vyloučení nájezdu vrtné soupravy na podvozku ZIL bylo rozhodnuto, že průzkumné sondy bude nutno realizovat jako maloprůměrové jádrové zarážené sondy přenosnou soupravou střední dynamické penetrace. Průzkumné sondy byly do požadované hloubky 8 m provedeny společností Jech Praha za asistence geologa. 3. Lokalizace a morfologické poměry území Území náleží Krušnohorské soustavě, geomorfologické oblasti Karlovarské vysočiny, celku Slavkovského lesa, podcelku Hornoslavkovské vrchoviny, okrsku Loketské vrchoviny. Zájmové území se nachází při jižním okraji obce Olšová Vrata, jižně od areálu letiště Karlovy Vary; lokalizace zájmového území je zřejmá z přehledné mapy v měřítku 1 : , která tvoří Přílohu 1 zprávy. Terén zde tvoří rozsáhlou náhorní plošinu s poměrně plochým reliéfem. Konfigurace terénu je v místě uvažované stavby ZPS charakteristická peneplenizací staršího povrchu. Nadmořské výšky se zde pohybují v rozmezí cca 599 až 602 m n.m. Zájmové území leží mimo CHKO Slavkovský les, jihovýchodně od jeho hranice (severozápadní hranici CHKO tvoří silnice Karlovy Vary Kolová), mimo CHOPAV a též mimo ochranná pásma vodárenského zdroje Stanovické údolní nádrže (hranice pásma stupně II B probíhá východně od zájmového území). Podle charakteru klimatu náleží zájmové území k přechodné zóně středoevropského klimatu se značnou proměnlivostí počasí. Klimatická oblast MT 4 (Quitt). Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek (období ) činí 659 mm. Střední průměrná roční teplota vzduchu činí 7,3 C. Počet mrazových dnů cca 150/rok. Lokálně bylo zkoumané území postiženo antropogenními zásahy při starších úpravách pozemků (např. deponie hlin kolem drenážních příkopů, deponie balvanů křemenců apod.).

5 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 5/18 4. Geologické a hydrogeologické poměry 4.1. Geologické poměry Zájmové území letiště se nachází v hraniční oblasti saxothuringika a tepelsko-barrandienské zóny, v krušnohorské regionálně-geologické jednotce Českého masivu. Geologické poměry jsou determinovány polohou areálu letiště v severních výběžcích Slavkovského lesa, v místech kde jsou paleozoické krystalinické horniny proráženy soliterními neovulkanickými elevacemi (např. Andělská Hora, Trávník, Bukový vrch a nejbližší Vítkova hora), náležejícími západním výběžkům tercierních neovulkanitů Doupovských hor. Poměry v zájmovém areálu jsou ovlivněny též blízkostí hranice Slavkovského lesa s oherskou riftovou strukturou. Původní rozsah sedimentů vyplňujících tercierní strukturu sokolovské pánve vzniklé na tomto riftu byl v paleogenu značně širší, než je z dnešní morfologické konfigurace pánve zřejmé. Zásadní je ta skutečnost, že zájmové území je součástí zmíněné intraplatformní riftové struktury oherského riftu (též krušnohorského prolomu aj.). Riftová struktura, která je zónou s lokálně výraznými emanacemi CO 2, s několikafázovým tercierním a kvarterním (stáří až pouhých 0,4 Ma) vulkanismem a dále zónou seismických rojů s frekvencí cca 3 let, je doprovázena ztenčením mocnosti zemské kůry (27 38 km), elevací zemského pláště a z hlediska energetického též anomálním tepelným tokem. Omezení riftové zóny na severu je dáno krušnohorským zlomem na úpatí Krušných hor, na jihu pak morfologicky méně nápadným zlomem litoměřickým, na povrchu indikovaným např. metabazitovým komplexem mariánskolázeňským apod. Skalní podklad je v zájmovém území budován horninami paleozoika jedná se o starší intruzívní komplex, zastoupený středně zrnitým dvojslídným granitem (tzv. horská žula). Ve svrchních polohách jsou tyto žuly intenzivně zvětralé; jsou zde patrné účinky jak mechanického zvětrání, kdy hornina má charakter písčitohlinité zeminy s obsahem drobného štěrčíku, tak i zvětrání chemického, kdy následkem hydrotermální alterace byla hornina přeměněna na písčitý až slabě písčitý jíl. Hlouběji je žula silně až mírně zvětralá, úlomkovitě, místy až štěrčíkovitě rozpadavá. Nezvětralá zdravá žula nebyla do hloubky provedených sond (limitně 8 m) zastižena. Na horninách předkvartérního podkladu jsou na celé ploše lokality uloženy poměrně mocné deluviální sedimenty. Při povrchu území se vyskytuje málo mocný humózní horizont o mocnosti cca 0,20-0,40 m. Deluviální sedimenty reprezentují sekundárně přemístěný reziduální plášť tvořený rozloženými a silně zvětralými žulami. Převažují zde písčité hlíny a jíly, hlinité a jílovité písky a hrubší písky s jílovou příměsí. Štěrkovou frakci v hlínách tvoří drobné, často ostrohranné, nebo jen velmi nedokonale opracované úlomky žuly a starosedelských křemenců. Mocnosti deluvií se pohybují podle popisů nově provedených sond kolem 6,5 m. Upozorňujeme zde na možnost výskytů větších balvanů starosedelských silicifikovaných pískovců (v podobě křemenců), velmi houževnatých, značně ztěžujících těžitelnost svahových sedimentů; v nově provedených sondách byla sondou Z2 zastižena v úrovni 1 3 m pod terénem poloha kamenů až balvanů slabě zvětralé žuly, které rovněž mohou lokálně výrazně ztížit těžitelnost. Navážky nebyly provedenými sondami zastiženy. Geologické poměry jsou přehledně znázorněny v přiloženém geologickém řezu (Příloha 3 zprávy) Tektonické poměry Tektonická expozice lokality je ovlivněna především průběhy významných zlomových poruch směru SZ-JV až SSZ JJV a směru subekvatoreálního (V-Z). Přítomnost těchto poruchových pásem působí ve prospěch vyšší hydrotermální alterace a vývoji anomálně mocných kvarterních sedimentů typu jílů a písčitých jílů. Hloubkový dosah alterace granitu překračuje lokálně větší jednotky metrů. V závislosti na tektonické expozici podléhá granit intenzivnímu chemickému i mechanickému zvětrávání. Rovněž na vrtech, které prošly do fundamentu, byl pozorován vysoký stupeň rozvětrání skalního masivu a vysoké sekundární porušení granitu. Významnou tektonickou linii v širší oblasti představuje karlovarská zřídelní linie. Jedná se o tektonické pásmo směru SSZ-JJV, které v prostoru křížení této linie se zlomy dalších směrů představuje hlavní výstupní cestu karlovarské termy. Podle starších autorů (Knett 1902 a další) je zřídelní linie ve směru k letišti a tudíž do prostoru vlastní stavby uzavřena neovulkanickým sopouchem Vítkova vrchu.

6 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 6/18 Zvýšenou tektonickou expozici doprovází zvýšené emanace 222 Rn a jeho dceřiných produktů ( 214 Bi), příp. jiných látek. V lokalitě je nutné kalkulovat se zvýšeným radonovým rizikem. Srv. Přílohu 9 původní zprávy. Seismické zatížení lokality je poměrně vysoké, otřesy spojené s kraslickým zemětřesným rojem mohou dle nových měření dosáhnout 3 až 5 škály MSK. Drobné poruchy staveb v okolí svědčí mj. i o vyšší seismicitě území, příp. o tom, že amplituda lokálních vertikálních pohybů, výzdvihů či poklesů, generovaných na výše zmiňovaných diskontinuitách zemské kůry přesahuje (dle starších detailních měření) 0,2 mm.rok -1. Celkově je nutné tektonickou expozici lokality hodnotit jako vysokou, což podporují i závěry hydrogeologických měření a pozorování. S uvedenými fakty je nutné kalkulovat v hodnocení lokality z hlediska stavebního, především při návrhu základových konstrukcí objektu ZPS Hydrogeologické poměry Hydrogeologické poměry zájmového území závisí zejména na potenciálních zdrojích podzemní vody, rozsahu a charakteru infiltračního prostředí, na propustnosti horninového prostředí, morfologii terénu a na antropogenních vlivech. Rozhodujícími geologickými faktory jsou jak faciální vývoj kvarterních sedimentů, uložených na granitovém podloží, tak charakter samotného horninového fundamentu s ohledem na jeho sekundární porušení. Významně se v poměrech území projevuje i tektonické postižení masivu. Hydrograficky náleží území do povodí Ohře, dílčímu povodí Cínového potoka, levostranného přítoku Teplé č.h.p Zájmové území průzkumu je z hlediska hydrogeologického situováno v infiltrační oblasti, vysoko nad úrovní místní erozivní báze reprezentované vodotečí Ohře (367,80 m n.m.). Území náleží hydrogeologickému rajónu základní vrstvy 6112 Krystalinikum Slavkovského lesa. Na základě excerpce dat z archivních sond a dokumentace nových zemních prací lze konstatovat, že se v zájmovém prostoru vyskytuje podzemní voda zejména v prostředí kvarterního pokryvu a vrchního zvětralinového pláště granitového masivu, který se lokálně (v závislosti na podílu písčité frakce) vyznačuje relativně dobrou průlinovou propustností. Jedná se o mělký horizont, s mírně napjatou hladinou ustálenou v úrovni cca 0,65 až 1,10 m pod stávajícím povrchem terénu. Poměrně vysoká úroveň hladiny je zřejmá i z účelové mapy hydroisohyps na Obr. 1 (převzato z předchozího průzkumu); rovněž v projektu drenážních prvků z r je uváděno silné podmáčení zejména východních částí území letiště, které jevily obtížné a dlouhotrvající vysychání po obdobích bohatších na atmosférické srážky. Úroveň hladiny vody v mělkém horizontu a spádové poměry do značné míry závisí na výši a intenzitě atmosférických srážek, jimiž je dotován v poměrně rozsáhlé infiltrační oblasti. Vzhledem k charakteru prostředí je možná poměrně rychlá vertikální komunikace v tomto obzoru, i když spád hladiny bude nevýrazný. Dotaci mělkého horizontu podzemní vody z hlubších oběhů po diskontinuitách vyvinutých v granitu nelze vyloučit, jakkoliv dostupná hydrogeochemická data tuto dotaci zatím nedokazují. Obr. 1 Mapa hydroizohyps v okolí zájmového území (Vylita, 2011) HJ1/1 Účelová mapa hydroisohyps v zájmovém území letiště KV (izolinie úrovně ustálené hladiny podzemní vody v m n.m.) HJ11 S21 KL7 S KL8 HJ-10 S S-12 KL9 HJ HJ14 S3 HJ4 JL-2 S4 HJ-3 JL-1 J2 J5 J3 HJ6 KL10 HJ-7 S6 S5 S4 S S2 S1 St-5 J1 St-2 St-3 St-1 KL HJ-8 KL2 KL KL KL Měřítko 1 : KL Obr. 4b

7 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 7/18 Zájmové území je z hlediska úložných poměrů celého areálu letiště poněkud anomální, neboť v něm dochází k vývoji značně mocných a zvodněných kvartérních sedimentů. Na základě dokumentace nově provedených sond se v zájmovém prostoru určeném pro výstavbu ZPS vyskytuje podzemní voda jak v prostředí svrchních vrstev kvarterní sedimentace, tak v prostředí vrchního zvětralinového pláště granitového masívu. Mělké podzemní vody cirkukují v písčitějších partiích kvarterní sedimentace, jedná se tedy o mělký horizont, s úrovní ustálené hladiny dle dříve i nově provedených sond v hloubce od 0,65 do 1,10 m pod stávajícím povrchem terénu. Jižní část zájmového území však jeví úroveň hladiny ještě vyšší, dle archivních sond místy až v úrovni 0,25 m pod terénem. Nasvědčuje tomu i markantní rozvoj vlhkomilné vegetace v jižních partiích území. Tento mělký horizont do značné míry rovněž kapacitně závisí na atmosférických srážkách, kterými je dotován z okolní poměrně rozsáhlé infiltrační oblasti. Na základě bodových dat z nových vrtů a sond lze konstatovat, že porézní vrstvy kvarterního pokryvu jsou trvale zvodněny freatickými vodami (vodami mělkého a rychlého oběhu) a podobně je zvodněna svrchní část intenzivně zvětralého skalního podkladu (podzemní vody v drobných kolektorech, vázaných na průlinově propustnější polohy). Dotace silněji mineralizované vody z hlubších poloh žulového masivu (s převládající puklinovou propustností) nebyla v rámci průzkumu prokázána; přímý vztah cirkulace zastižených podzemních vod k vodám náležejícím karlovarskému zřídelní struktuře lze zcela vyloučit. Mělký horizont podzemní vody je v zájmovém prostoru částečně drenován účinkem systému mělkých drenážních prvků, vybudovaných v minulosti. Důležitým faktorem v hodnocení území je, že i starší autoři potvrzují výrazný vzestup hladiny podzemní vody v době přívalových vod (jarní tání apod.) a při intenzivních dlouhotrvajících atmosférických srážkách (např. Chemcomex, 2004). Lokálně může docházet k vzestupu hladiny mělkých podzemních vod až k povrchu, zvláště v dílčích depresích terénu a v nižsích polohách v území (zde v jižní polovině pozemku uvažovaného k zástavbě). Rovněž měření z prostoru letiště z let svědčí o výrazných změnách úrovně hladiny mělkých podzemních vod v průběhu tohoto časového intervalu. Hloubkový dosah mělkého obzoru podzemní vody je relativně malý, protože je omezen pouze na kvarterní vrstvy a přípovrchově zvětralou zónu ve skalním masivu. Báze mělkého horizontu podzemních vod je tvořena relativně pevnou, méně zvětralou a méně propustnou horninou (zvláště v místech výskytu jílovitých eluvií granitu), jejíž vertikální hydraulická vodivost (propustnost) je však lokálně zvyšována otevřenými diskontinuitami (pukliny, trhliny, zlomová pásma). Nepropustnost báze je tedy omezená, umožňuje komunikaci mezi mělkým a hlubším kolektorem a to jak ve formě vcezování mělké podzemní vody do puklinového kolektoru v granitu, tak ve formě dotace podzemní vody z hlubších oběhů v granitu do eluvia a kvarterních vrtev při vyšší piezometrické úrovni. Starší geofyzikální prospekce (využívající mj. i metody KOP) zjistila anomálie, interpretované jako tektonické linie a metodou VES bylo zjištěno, že horninové prostředí je navětralé a rozpukané (G Impuls, 1999). Vrtné práce tyto nepřímo zísakné údaje plně potvrzují. Směr proudění vody je generelně k JZ, lokálně se však může od tohoto směru odlišovat. Hodnoty koeficientu filtrace pro mělký kolektor podzemní vody stanovené na základě vyhodnocení archivních hydrodynamických zkoušek činí k f = x až x m.s -1 (např. Aquatest, 1998), jde tedy většinou o slabě až mírně propustné prostředí dle Jetela (1982). Vyšší propustnost jeví štěrkovité vrstvy (dokumentované např. v blízkém archivním vrtu HJ-9 aj.), jejichž k f = 1, m.s -1. Štěrkové vrstvy však nebyly novými sondami v zájmovém území výstavby ZPS zastiženy. Přehlednou formou ilustruje hydrogeologické poměry mapa hydroizohyps na Obr. 1 a detailně pak geologický řez (Příloha 3 zprávy). Jihozápadně od zkoumaného území se nachází cca 350 m vzdálené prameniště Cínového potoka, který reprezentuje lokální erozivní bázi. V místním mírně svažitém území, směřujícím k terénní sníženině Cínového potoka je tedy nutno počítat s výskytem hladiny podzemní vody. Při realizaci zemních prací pro založení budovy ZPS či pro položení podzemních inženýrských sítí apod. může dojít již od hloubky cca 0,25 m pod povrchem terénu k lokálnímu naražení hladiny podzemní vody, což bude mít za následek zatopení jam, výkopů a nestabilitu zeminy v jejich stěnách. Vodu z jam, výkopů a depresí bude zjevně nutné po dobu zemních prací intenzivně odčerpávat, suterén objektu není v projektu uvažován.

8 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 8/18 Z předchozího průzkumu jsou převzaty také následující údaje: Zastižená podzemní voda je velmi slabě mineralizovaná (elektrická konduktivita činila pouhých µs.cm -1 ), studená (min. 8,9, max. 10,2 C ve vrtu JL-5), hydrogeochemického typu Ca-HCO 3. Obsah sulfátových iontů dle starších rozborů z blízkého okolí činí do 60 mg.l -1. ph faktor je v kyselém pásmu, v intervalu 5,8 6,1. Na základě výsledků provedeného laboratorního rozboru včetně archivních chemických rozborů vzorků podzemní vody je možno vodní prostředí hodnotit jako agresivní na betonové konstrukce v důsledku zvýšeného obsahu agresivního CO 2 (53 mg.l -1 ) a nižšího ph (5,8 6,1). Hodnoty agresívního CO 2 jsou podle ČSN EN v úrovni odpovídající stupni XA2. Tab. 1 Fyzikálně-chemické parametry podzemní vody z vrtu JL-5 (srovnání s archivním vrtem KL-10) - Vrt HPV stat m Konduktivita Teplota v.r.co 2-3 (p. terénem) S.cm -1 o C mg.l -1 ph HCO mg.l -1 Cl mg.l -1 Agres. CO 2 mg.l -1 JL-5 0, ,9-10, ,8 6,1 30,5 4,1 53,1 KL-10 2,20 7,5 118,4 5,7 18,9 53,1 V rámci vlastního průzkumu bylo provedeno též proměření nově provedených vrtných stvolů pro účely ověření výronů plynného CO 2. Významnější indikace nebyly ve stvolech vrtů v lokalitě samotné zjištěny. Naměřené hodnoty nelze považovat za anomální, max. 1,43% obj. CO 2 (vrt JL-3) mohou být stále připsány na vrub běžných biogenních pochodů v nesaturované zóně půdního pokryvu. Indicie zvýšeného tepelného toku nejsou patrné, lokalita výstavby je vzhledem ke své výškové pozici mimo dosah výstupních cest proplyněné termální vody. Výrony suchého plynu (CO 2 ) zde nebyly ani v minulosti dokumentovány. Hlubší oběhy podzemní vody jsou vázány na systém otevřených diskontinuit v granitu. Lze předpokládat, že svrchní část intenzivně zvětralého skalního podkladu je převážně trvale zvodněna sezónní akumulací mělkého oběhu podzemní vody v drobných kolektorech, vázaných na průlinově či kombinovaně propustnější polohy. Propustnost hornin skalního podkladu je většinou nízká, hodnoty specifické vydatnosti (dle Švomy, 1981) činí q = x až x m 3.s -1.m -1. Dotace mineralizované vody z hlubších poloh granitového masivu (s převládající puklinovou propustností) nebyla v rámci starších ani novějších průzkumů prokázána. Podzemní voda mělkého horizontu je dle nových i starších dat z okolí velmi slabě mineralizovaná, studená, hydrogeochemického typu Ca-HCO 3, neproplyněná nebo jen velmi slabě proplyněná (maximální obsah volného rozpuštěného oxidu uhličitého v podzemní vodě činil 132 mg.l -1 ve vrtu JL-5), s ph faktorem obvykle v kyselém pásmu (v rozmezí extrémních hodnot ph 5,8 6,9). Hodnoty rh faktoru se většinou pohybují mezi 23 a 27, vodní prostředí lze tedy označit za indiferentní až slabě oxidační. 5. Inženýrsko-geologické zhodnocení, geotechnické vlastnosti zemin a hornin Geologické a základové poměry ve sledované lokalitě klasifikujeme v souladu se zněním dříve platné ČSN Základová půda pod plošnými základy článku 20 jako složité. Situace je zde komplikována poměrně mocnou polohou kvartérních deluviálních až deluvio-fluviálních sedimentů, které vystupují v zóně potenciálního plošného zakládání a jsou nižší geotechnické kvality. Základové poměry objektu bude ovlivňovat mělký horizont podzemní vody, který byl zjištěn průzkumnými sondami v prostředí průlinově propustných polohách kvartérních zemin v hloubce 0,65 1,10 m pod povrchem terénu. V závislosti na projektované výstavbě (projektována výstavba objektu se staticky náročnou konstrukcí) bude nutno postupovat ve smyslu ČSN EN Eurokód 7 podle principů 2. geotechnické kategorie. Předpokládáme spíše hlubinný způsob zakládání na širokoprofilových vrtaných pilotách nebo mikropilotách, vetknutých do prostředí podložní silně zvětralé žuly charakteru poloskalní horniny (plovoucí piloty). Geologické poměry lokality jsou přehledně zobrazeny na geologickém řezu A A (Příloha 3). Graficky (barevnou šrafou) jsou od sebe odlišeny a označeny (popiskem) jednotlivé geotypy, reprezentující geologický profil zájmového území. V přiložené tabulce geotechnických hodnot jsou uvedeny směrné normové charakteristiky zjištěných základových půd upřesněné archivními laboratorními zkouškami. V následujících

9 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 9/18 odstavcích uvádíme zatřídění, rozsah, mocnost a mechanicko-fyzikální parametry jednotlivých prostředí ověřených v průběhu realizace vlastního i předkládaného doplňkového IG průzkumu. Přípovrchovou polohu humózní hlíny do zvláštního geotypu nevyčleňujeme bude odstraněna před výstavbou. Geotechnický typ 1 (GT1) Zahrnuje svrchní vrstvu deluviálních až deluvio-fluviálních sedimentů se zvýšeným zastoupením jemnozrnné (jílovité a prachovité) frakce, která byla průzkumnými sondami Z1, Z2 zjištěna do hloubky 1,2 až 1,9 m. Na základě makroskopického popisu i dle archívních laboratorních klasifikačních rozborů je možno tyto zeminy zařadit podle ČSN EN ISO do zemin saclsi (podle dříve platné ČSN do třídy F6 CI slabě písčitý jíl). Při zjištěné převažující konzistenci na rozhraní stupně tuhá/pevná, místy i tuhá, je nutno orientačně uvažovat v tomto prostředí pouze nižší hodnoty tabulkové výpočtové únosnosti R dt = kpa. Dle předkládaného geologického řezu se v případě zemin GT1 jedná o prostředí, které bude tvořit základovou půdu potenciálních plošných základů, zejména v západní části navrhované výstavby. Základové půdy tvořené těmito zeminami s vyšším podílem jemnozrnné frakce podmiňují některé negativní vlastnosti náchylnost k objemovým změnám, vysokou namrzavost, rozbřídavost. Je nutno také upozornit, že zeminy GT1 jsou již v dosahu oscilací hladiny podzemní, resp. mělce infiltrované srážkové vody. Místy mohou být tyto zeminy jako základová půda i značně a nepravidelně stlačitelné. Při zakládání objektů na těchto zeminách je tedy nutno zcela zamezit negativnímu působení klimatických vlivů (rozmáčení, vysušení a promrznutí) na základovou spáru a po vyhloubení pasů je nutno spáru očistit a okamžitě uzavřít vrstvou suchého podkladního betonu. Do základové spáry nedoporučujeme sypat štěrk. Dále je třeba dodržet dostatečnou nezámrznou hloubku (min. 1,0 m pod upraveným terénem) u všech částí konstrukce. Po dokončení stavby je nutno zamezit jakémukoli zatékání srážkových vod příp. jiných vod z okolí do podzákladí stavby. Z hlediska zakládání náročných objektů nedoporučujeme na této poloze zemin GT1 z důvodu jejich nízké únosnosti zakládat. Podle platné ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací zařazujeme zeminy tohoto geotechnického typu do třídy F6CI. Dle Tab. A.1 jsou zařazeny jako podmínečně vhodné do násypů a nevhodné pro podloží komunikací. Jsou nebezpečně namrzavé, při převlhčení jsou nezhutnitelné. Proto je třeba je důsledně chránit před povětrnostními vlivy. Použití výše uvedených zemin GT1 do podloží komunikací a násypů je podmíněno zejména požadovanou hodnotou návrhového modulu deformace ze 2. větve statické zatěžovací zkoušky E def2. V případě požadované hodnoty E def2 > 25 MPa je již nutno zeminy GT1 v aktivní zóně stabilizovat. Podle makroskopických popisů sond je patrné, že tyto zeminy jsou již v přirozeném uložení v dosahu mělkého horizontu podzemní vody převlhčené a tedy nevyhovují z hlediska požadavků na únosnost pláně komunikace převlhčenou zeminu nebude možno hutnit na požadovanou míru (vlhkost % odpovídá konzistenci tuhá). Zeminy tuhé konzistence lze ještě (v případě dokonalého odvodnění pláně) stabilizovat vhodným pojivem (cementovovápenná stabilizace), polohy zemin měkké konzistence je však již nutno z pláně i aktivní zóny parkoviště nebo komunikace odstranit a nahradit. Geotechnický typ 2 (GT2) Reprezentuje hlubší partie deluviálních sedimentů, zahrnující polohu převažující písčitých jílů (s častými přechody do hlinitých a jílovitých písků i jílovitopísčitých hlín), při bázi přecházející do rozložených hornin skalního podkladu obdobného charakteru. Na základě archívních klasifikačních rozborů byly tyto zeminy většinou zatříděny dle EN ISO do zemin sasi až grclsa, dle dříve platné ČSN do třídy F4 CS (s častými přechody do třídy S4, SM). Zeminy GT2, které byly zjištěny většinou pod přípovrchovou vrstvou zemin GT1 se budou ve významné míře rovněž uplatňovat jako základová půda i aktivní podzákladí projektovaného objektu ZPS. Orientační hodnotu tabulkové výpočtové únosnosti lze uvažovat R dt = 200 kpa v závislosti na konzistenci zeminy, která byla v době průzkumu převážně na stupni tuhá/pevná až pevná. Hodnota modulu deformace E def = 8 12 MPa, v závislosti na konzistenci i obsahu písčité a štěrkovité frakce. Těžitelnost i vrtatelnost mohou v tomto prostředí, zvláště v hloubkovém intervalu 1 3 m pod terénem, znesnadňovat i kameny a balvany žuly. Upozorňujeme i na možnost výskytu balvanů starosedelských křemenců v zeminách GT2. Z hlediska vhodnosti pro silniční podloží náleží zeminy GT2 dle ČSN do třídy F4 CS, reprezentující podmínečně vhodné podloží. Jedná se opět o zeminy nebezpečně namrzavé, citlivé na změny vlhkosti, při převlhčení nezhutnitelné. Z hlediska využití do násypů se jedná rovněž o podmínečně vhodnou zeminu.

10 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 10/18 Geotechnický typ 3 (GT3) Eluviálně rozložená žula (granit), zastižená průzkumnými sondami v hloubce 6,8 7,1 m pod terénem, dominantně charakteru prachovitého až písčitého jílu se štěrčíkem vyvětralých křemenných zrn; podle archívních laboratorních rozborů i dle makroskopického popisu ji řadíme mezi zeminy. Dle ČSN EN ISO zařazena do zemin sasicl až grsasi (podle dříve platné ČSN do třídy F4, CS, hodnota R dt = 200 kpa při aktuální zjištěné pevné konzistenci. Vzhledem k hloubce uložení nebude prostředí GT3 využito ani jako základová půda plošného způsobu zakládání, ani jako podloží parkovacích ploch apod. Geotechnický typ 4 (GT4) Silně hydrotermálně zvětralá žula šedé barvy, charakteru středně až hrubě písčitého jílu byla v půdorysu projektovaného objektu zjištěna v hloubce 7,4 až 7,8 m pod stávajícím terénem až do finální hloubky provedených sond. Řadíme ji do poloskalní horniny do třídy až R6 až R6/R5, hodnota R dt = 250 kpa při aktuální zjištěné pevné konzistenci. Dle terminologie platné ČSN EN ISO je to hornina zcela zvětralá. Z hlediska hlubinného zakládání reprezentuje prostředí GT3 již přijatelnou alternativu pro vetknutí pilot hlubinného způsobu zakládání; v případě zakládání na pilotách je třeba počítat převážně s plovoucími pilotami, kde bude spíše využito jejich plášťové tření. Silně zvětralý granit (charakter měkčí poloskalní horniny) je možno považovat v zásadě za homogenní. V následující tabulce uvádíme některé geotechnické hodnoty zemin, které v zájmovém území přicházejí v úvahu jako potenciální základové půdy, podloží parkovišť a komunikací, nebo budou zastiženy ve výkopech inženýrských sítí (jako směrné normové hodnoty). Tab. 2 Geotechnické vlastnosti zemin a hornin GT (kg/m 3 ) E def (MPa) c ef (kpa) c u (kpa) ef ( ) u ( ) ( 1 ) T ČSN třída symbol R dt (kpa) GT1 GT ,40 I. F6 CI * ,35 I. F4 CS 200* GT ,35 I. F4 (R6) 200* GT ,30 I. R6 R6/R5 250 orientační údaje podle ČSN zrušené ke dni * platí pro tuhou konzistenci až po konzistenci na rozhraní tuhá/pevná - objemová hmotnost E def - modul přetvárnosti c ef - efektivní soudržnost c u - totální soudržnost ef - efektivní úhel vnitřního tření u - totální úhel vnitřního tření - Poissonovo číslo R dt - tabulková výpočtová únosnost T - zatřídění těžitelnosti dle ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací Prostředí GT1, GT2, GT3, GT4 řadíme dle donedávna platící ČSN do třídy těžitelnosti, podle platné ČSN náleží uvedená prostředí do I. třídy. Všechny uvedené zeminy a horniny jsou rozpojitelné středně výkonnými bagry. Těžitelnost budou lokálně znesnadňovat kameny a balvany žuly, případně i starosedelských křemenců (v případě zastižení nutno klasifikovat jako třídu). Svahování jam a výkopů je možno provádět u dočasných krátkodobých výkopů, jejichž hloubka nepřesáhne 3 m vzhledem k očekávaným přítokům podzemní vody v poměru 1 : 1 až 1 : 1,5, dle intenzity přítoků. V případě trvalého svahování doporučujeme u svahů o výšce do 3 m poměr 1 : 1,5 až 1 : 2. Hlubší zářezy než 3 m je třeba

11 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 11/18 svahovat na základě statického výpočtu a rozdělit je vodorovnou lavičkou. V soudržných zeminách a zvětralinách je nutná včasná ochrana před negativními klimatickými vlivy, neboť stabilita zemin se výrazně zhoršuje při zvýšení jejich okamžité vlhkosti. 6. Technický závěr, doporučení pro projektování a výstavbu 6.1 Založení objektu Ve zkoumané lokalitě je navržena výstavba nepodsklepeného objektu záchranné požární stanice, s navrženou úrovní ±0 na kótě 601,00 m n.m. Plošné rozměry projektovaného objektu jsou cca 25 x 38 m, ve smyslu dříve platné ČSN Základová půda pod plošnými základy bude mít objekt náročnou konstrukci. Základové poměry výstavby ilustruje přiložený geologický řez A A, sestavený na základě nově provedených technických prací s využitím dokumentace dalších archivních vrtů. Povrch terénu v půdorysu objektu se nachází v úrovni kót 599,50 až 600,10 m n.m. Z uvedených kót (převzatých z předaného výškopisu zkoumaných pozemků) vyplývá, že se objekt bude nacházet na násypu, jehož maximální mocnost bude (po skrývce humózní vrstvy) cca 2 metry. Podloží násypu po skrývce budou tvořit převážně zeminy GT1, které jsou výrazně degradovány přítomností horizontu mělce infiltrované srážkové vody. V případě plošného zakládání budou plošné základové konstrukce v úrovni související s navrženou +/-0,00 situovány do prostředí zemin kvartérního pokryvu vymezených do geotechnického typu GT1 až povrchových partií zemin GT2 - viz geologický řez A A. Vymezené prostředí GT1 reprezentuje geotechnicky málo kvalitní a málo únosnou základovou půdu plošné základy proto nedoporučujeme do tohoto prostředí situovat. Svrchní vrstva zemin GT2 je v důsledku zmíněného horizontu podzemní vody rovněž geotechnicky méně kvalitní; reprezentuje omezeně únosnou základovou půdu (orientačně lze uvažovat R dt = 200 kpa, což odpovídá rozhraní tuhé/pevné konzistence zeminy GT2), vyznačující se z hlediska plošného zakládání některými negativními vlastnostmi zejména podléhající kvalitativním změnám v závislosti na klimatických poměrech, které ovlivňují aktuální vlhkost a tím i konzistenční stavy zemin v základových spárách (konzistence zemin se může měnit v závislosti na klimatických poměrech a při výstavbě i na antropogenních vlivech). Jak je patrné z geologického řezu, bude objekt zakládán již pod hladinou mělkého horizontu podzemní vody. Pokud dojde v rámci výkopů plošných základů k naražení hladiny podzemní vody, je nutno počítat s jejím nástupem do výkopu a s tím související degradací základové půdy, byť by se jednalo pouze o omezeně vydatný, nespojitý horizont. Z výše uvedených předpokladů pro zdárný průběh plošného zakládání vyplývají pro tento způsob tyto hlavní negativní faktory: a) značná hloubka plošného základu v geotechnicky příznivějším prostředí GT2 vůči upravenému terénu b) geotechnicky málo kvalitní základové půdy v dosahu přijatelné hloubky plošného zakládání c) náročnost prací při plošném zakládání (dočištění, úprava a ochrana základové spáry) d) ovlivnění výkopů přítomností podzemní vody. Další variantou je založení objektu alternativou hlubinného způsobu zakládání prostřednictvím vrtaných betonových pilot nebo soustavou mikropilot vetknutých do horninového podkladu třídy R6 až R6/R5 vymezeného do GT4, kdy tabulková výpočtová únosnost má hodnotu min. 250 kpa. Směrem do hloubky se s ohledem na intenzitu zvětrání místního masívu geotechnické vlastnosti horninového masívu patrně zlepšují pouze nepatrně; hlouběji je převážně hornina dělitelná na drobný štěrčík až úlomky s jílovitou výplní. Při dané úrovni násypu lze délku širokoprofilových vrtaných betonových pilot při vetknutí minimálně 3-4 metru do horniny GT4 dle geologického řezu odhadovat v rozmezí cca 12 až 13 m. Je třeba počítat s plovoucími pilotami, kde bude využito jejich plášťové tření. Délky jednotlivých pilot bude nutno korigovat s ohledem na kvalitu zastižené horniny (geotechnický dozor). Vrtání pilot bude ovlivněno přítomností podzemní vody, která vykazuje uhličitanovou agresivitu. Při zastižení vydatnějšího přítoku podzemní vody bude vývrt piloty pravděpodobně potřeba pažit. V následující tabulce je uvedena vrtatelnost pro piloty dle velkoobchodního ceníku

12 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 12/18 Tab. 3 Vrtatelnost pro piloty Písčité jíly, jíly, jílovité písky GT1, GT2, žula GT3. I. Žula GT4. II. 6.2 Podlahová deska, realizace násypu Z přiloženého geologického řezu je patrné proporční uspořádání násypové části pod podlahovou deskou objektu. Vlastní betonová deska tvořící podlahu haly může přenést bez deformací statické a dynamické zatížení v případě, že je dostatečně tuhá a je-li založena na únosné, omezeně stlačitelné základové půdě. Na základě zhodnocení základových poměrů, uvedených v předchozí subkapitole, předpokládáme a doporučujeme spíše hlubinné zakládání na širokoprofilové vrtané piloty, kterými bude rovněž podepřena podlahová deska stanice. Tím budou patrně eliminovány vysoké nároky na kvalitu zemin pod podlahovou deskou bude však záležet na hustotě rastru pilot a tuhosti desky. Násypová část reprezentuje z hlediska využití jako základová půda podlahy, realizaci po vrstvách hutněného násypu, jehož podloží budou po skrývce humózní vrstvy (která v rámci staveniště dosahuje mocnosti cca 0,20 až 0,40 m) tvořit z největší části geotechnicky málo kvalitní, stlačitelné zeminy GT1. O vlastnostech prostředí GT1 bylo pojednáno výše - ani v přirozeném uložení nemají vhodné vlastnosti, aby bez úpravy tvořily aktivní zónu a pláň násypu podlahové desky. Zemina uvedených vlastností a zatřídění (třída F6 až rozhraní tříd F6/F4) je dle ČSN nevhodná pro použití pro podloží komunikací. Podloží násypu bude navíc ovlivněno hladinou podzemní vody. Před zahájením výstavby násypu pod podlahovou deskou do úrovně zvolené ±0 na kótě 601,00 m n.m. bude proto nutné podloží násypu upravit. Reálné možnosti úprav jsou dvojího charakteru výměna či úprava (zlepšení) podloží přidáním pojiva. Úprava (zlepšení) podloží přidáním pojiva je možná pouze v případě, že bude zajištěno dokonalé odvedení mělkého horizontu podzemní vody z prostoru celého staveniště. Po skrývce humózní vrstvy budou zeminy GT1 patrně zcela v dosahu zmíněného mělkého horizontu podzemní vody, budou rozmáčené, nízkého stupně konzistence (měkká tuhá) a neumožní ani pojezdy těžké techniky. V tomto případě lze doporučit zatlačení vrstvy kameniva do rozbředlé zeminy a celoplošné rozprostření separační a výztužné geotextilie, případně v kombinaci s geomříží. Teprve na takto upravenou pláň bude možno provést po vrstvách hutněný násyp zhotovený z externí vhodné zeminy. Pro zásypy výkopů inženýrských sítí bude možno rovněž použít výše charakterizované vytěžené zeminy. I u neexponovaných zásypů je třeba zeminu při zpětném ukládání hutnit po vrstvách na 92 % Proctor standard. U zásypů pod komunikacemi a parkovišti je třeba posledních 0,5 m pod aktívní zónou hutnit na 95 % PS a aktivní zónu na 100 % PS, resp. aktivní zónu v celé ploše komunikace stabilizovat. Při provádění zemních prací bude nutná součinnost geotechnika. Kontrolními zkouškami je třeba ověřit zvolenou technologii provádění zemních prací a podle zjištěných výsledků ji přizpůsobit aktuálním podmínkám (zejména vlivu počasí ale i použitým mechanismům a postupu výstavby). Po celou dobu zemních prací a budování násypu je třeba zajistit dobré odvodnění zemní pláně proti srážkové vodě. 7.Inženýrsko-geologické poměry v trase obslužných komunikací a parkovacích ploch Součástí projektu výstavby projektované ZPS jsou také příjezdové komunikace a parkoviště v okolí; niveleta komunikace bude vedena patrně v úrovni terénu, případně na mírném násypu, k úrovni ±0 objektu. Aktivní zónu pod pláněmi a pláně těchto komunikací a parkovacích ploch včetně podloží jejich násypů budou tvořit převážně zeminy GT1 a lokálně také GT2. Podle ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací zařazujeme zeminy těchto geotechnických typu do tříd F6CI a F4CS. Dle Tab. A.1 jsou zařazeny jako podmínečně vhodné do násypů a v zásadě nevhodné až podmínečně vhodné pro podloží komunikací. Jak již bylo diskutováno výše, jedná se o zeminy objemově nestálé, nebezpečně namrzavé, citlivé na změny vlhkosti a obtížně zhutnitelné (navíc pouze v úzkém oboru vlhkosti blízkému k vlhkosti optimální) - jako podloží obslužných komuniklací a parkovacích ploch patrně v důsledku převlhčení nevyhoví obecným požadavkům na

13 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 13/18 dosažení modulu deformace z druhé větve statické zatěžovací zkoušky E def,2 minimálně 45 MPa. Nelze je tedy do podloží komunikace a parkingu bez dalších úprav (stabilizace vápnem atp.) použít. Sanaci pláně komunikací i pod parkovacími plochami je možno provést dvojím způsobem. Jak již bylo diskutováno výše, možností je stabilizace vhodnými pojivy v mocnosti cca 0,40 m pod úrovní plání komunikací a zpevněných ploch. Druhou možností je v případě značného převlhčení nebo zatopení vodou (lokálně mohou být také zastiženy polohy zcela omezeně únosného organického jílu s příměsí humolitu (rašeliny) výměna zemin ve svrchní zóně v uvedené mocnosti cca 0,40 m za vhodnější, hutnitelnou zeminu (kamenivo, recyklát apod.). Na této upravené vrstvě, která bude tvořit pláň komunikací a parkovišť by mělo být dosaženo E def,2 minimálně 45 MPa - uvedený předpoklad bude nezbytné ověřit zatěžovacími zkouškami. Výše budou uloženy konstrukční vrstvy dle projektové dokumentace. V případě výměny bude nutné rozprostření geotextilie diskutováno v předchozí subkapitole. 8. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci V rámci průzkumných prací byly dodržovány bezpečnostní předpisy a předpisy o ochraně zdraví v pracovním prostředí. Vyškolenými pracovníky byly používány předepsané pracovní prostředky a pomůcky (rukavice, přilby, ochranné oděvy atd.). Při hloubení průzkumných objektů byly dodržovány vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích včetně souvisejících technických norem a právních předpisů ČR. Současně byly dodržovány příslušné předpisy bezpečnosti práce a požární ochrany vážící se k jednotlivým profesním činnostem při technických pracích odkryvných (vrtných pracích). 9. Zabezpečení zákonem chráněných zájmů a omezení případných škod Lokalita se nachází v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary stupně II A ve smyslu zákona č. 164/2001 Sb. ( o zdrojích a lázních ). Při vrtných a dalších terénních pracích byl prováděn trvalý hydrogeologický dozor. Vzhledem k expozici lokality z hlediska ochrany přírodních léčivých zdrojů byly kromě splnění požadavků plynoucích ze zákonných norem, požadavků Směrnice pro provádění vrtných prací, prací podléhajících hornímu zákonu a jiných zemních prací v oblastech přírodních léčivých zdrojů (Ú. l. ze dne , částka 51) akceptována všechna další ochranná opatření, která podmiňovala souhlas ČILZ MZd ČR s projektem průzkumných prací. Práce spjaté s provedením geologicko-průzkumných prací probíhaly tak, aby byly eliminovány i další potenciální střety zájmů a škody na majetku třetích osob při dodržování všech platných zákonných norem a předpisů. Práce proběhly dle intencí Havarijního plánu technických prací odkryvných (Příloha 3 projektu prací). Během prací nedošlo k úniku látek ropného původu do horninového prostředí. 10. Závěr V souladu s objednávkou p. Ing. Václava Černého, zastupujícího společnost Letiště Karlovy Vary s.r.o., jsme vypracovali předkládaný doplňující inženýrsko-geologický průzkum pro připravovanou výstavbu objektu ZPS v lokalitě jižně od oploceného areálu letiště Karlovy Vary Olšová vrata. Ve zprávě jsou popsány geologické a hydrogeologické poměry území, geotechnické vlastnosti zemin a hornin, které byly stanovené na základě výsledků nově provedených sondážních prací a rešerší dříve zpracovaných průzkumů a dalších archivních materiálů. Podmínky zakládání projektovaného objektu jsou patrné z přiloženého geologického řezu; komentář podávají kapitoly č. 5 a 6. Z výsledků průzkumu, které rovněž potvrzují údaje získané předchozím průzkumem vyplývá, že geologické poměry předmětného staveniště je nutno klasifikovat jako složité, neboť v případě plošného zakládání projektovaného objektu bude zastižena základová půda nízké geotechnické kvality v dosahu mělkého horizontu podzemní vody.

14 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 14/18 Preferovanou variantou, kdy lze eliminovat nepříznivé základové podmínky stanovené v připovrchovém patře, je alternativa hlubinného způsobu zakládání prostřednictvím vrtaných betonových pilot vetknutých do prostředí silně zvětralé žuly charakteru poloskalní horniny GT4. Betonové konstrukce pilotových základů bude nutno chránit před účinky agresivní podzemní vody (stupeň XA2) prostřednictvím volby vhodné betonové směsi a zabezpečení odpovídajícího stupně vodotěsnosti betonu. Podloží násypu podlahové desky objektu, komunikací a parkovišť budou převážně tvořit zeminy GT1, GT2 které se vlivem výrazného zastoupení jemnozrnné frakce vyznačují některými negativními vlastnostmi z hlediska jejich využití pro silniční podloží. Při zakládání objektu a provádění zemních prací doporučujeme přítomnost geologa; při pilotovém zakládání je vhodné aktuálně určit délky pilot; při provádění zemních prací, zejména stabilizaci zemin a jejich hutnění je vhodná součinnost geotechnika. Zpracovatelé průzkumu jsou dále připraveni poskytnout projektantovi v rámci konzultací další potřebné informace. Vzhledem k citlivosti některých zastižených zemin na změny vlhkosti doporučujeme, pokud to bude možné, volit pro stavby z hlediska klimatických vlivů vhodné období s nejnižšími průměrnými srážkovými úhrny. Doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost závěrům kapitoly o hydrogeologických poměrech území. Karlovy Vary, Mgr. Václav Kořán inženýrský geolog

15 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 15/18 DOKUMENTACE NOVĚ PROVEDENÝCH A ARCHIVNÍCH SOND DOKUMENTACE SONDY č. Zakázka : Karlovy Vary letiště objekt ZPS Dokumentoval : Mgr. V. Kořán Datum : Mapa : Sokolov Z1 Souřadnice : Technologie sondování : x: ,10 y: ,00 z: 599,50 m n.m. Jádrová maloprůměrová sonda Podzemní voda: naražená hladina 0,65 m součást povrchového zamokření ustálená hladina: sonda se po odvrtání zavalila Vzorkování : xxx Metráž : 0,00 0,40 tmavě hnědá humózní jílovitopísčitá hlína s travním drnem 0,40 0,85 hnědý písčitý jíl tuhé konzistence s infiltrovanou srážkovou vodou 0,85 1,90 šedý, rezavohnědě smouhovaný slabě písčitý jíl, konzistence na rozhraní tuhá/pevná 1,90 3,60 šedý silně písčitý jíl až střednězrnitý jílovitý písek, konzistence na rozhraní tuhá/pevná, s kameny vyvětralého granitu 3,60 5,10 světle šedý písčitý jíl, místy s drobným jílovitým štěrčíkem vyvětralých křemenů nazelenale šedé barvy, konzistence pevná 5,10 6,80 hnědý písčitý jíl, šedě skvrnitý, místy přechody do jílovitého hrubozrnného písku, s ojedinělými drobnými úlomky křemenců, konzistence pevná deluviální sediment 6,80 7,40 šedý, zcela rozložený granit charakteru písčitého jílu se štěrčíkem vyvětralých zrn křemene a bělavých živců 7,40 8,00 šedý silně zvětralý středně zrnitý biotitický granit, štěrčíkovitě rozpadavý s výplní písčitého jílu pevné konzistence, s bílými skvrnami zvětralých živců, třída R6/R5, charakter poloskalní horniny paleozoikum horský granit

16 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 16/18 DOKUMENTACE SONDY č. Zakázka : Karlovy Vary letiště objekt ZPS Dokumentoval : Mgr. V. Kořán Datum : Mapa : Sokolov Z2 Souřadnice : Technologie sondování : x: ,50 y: ,10 z: 600,05 m n.m. Jádrová maloprůměrová sonda Podzemní voda : naražená hladina : 1,10 m ustálená hladina : sonda se po odvrtání zavalila Vzorkování : xxx Metráž : 0,00 0,20 tmavě hnědá humózní jílovitopísčitá hlína, svrchu lesní hrabanka a mech 0,20 0,80 šedohnědý písčitý jíl tuhé konzistence s infiltrovanou srážkovou vodou 0,80 1,20 šedý, rezavohnědě smouhovaný slabě písčitý jíl, konzistence na rozhraní tuhá/pevná 1,20 2,90 šedý silně písčitý jíl až střednězrnitý jílovitý písek, konzistence na rozhraní tuhá/pevná, s kameny až balvany vyvětralého granitu 2,90 3,50 světle šedý písčitý jíl, místy s drobným jílovitým štěrčíkem vyvětralých křemenů konzistence pevná 3,50 4,80 šedohnědý písčitý jíl, šedě skvrnitý, místy přechody do jílovitého hrubozrnného písku, s ojedinělými drobnými úlomky křemenců, konzistence pevná 4,80 7,10 šedý až šedohnědý silně písčitý jíl s vrstvami hrubozrnného zajílovaného písku konzistence na rozhraní tuhá/pevná až pevná deluviální sediment 7,10 7,80 šedý, zcela rozložený granit charakteru písčitého jílu se štěrčíkem vyvětralých zrn křemene a s bělavými, zvětralými vyrostlicemi živců 7,80 8,00 šedý silně zvětralý granit, štěrčíkovitě rozpadavý s výplní písčitého jílu pevné konzistence, s bílými skvrnami zvětralých živců, třída R6/R5 charakter poloskalní horniny paleozoikum horský granit

17 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 17/18

18 Doplňkový HIG průzkum KV Letiště ZPS 18/18

19 Přehledná situace 1 : Příloha č. 1

20 A A Západ ,65 m Z1 599,50 0,40 0,85 1,90 6,80 7,40 8, DP1 GT Objekt ZPS +-0 = 601,00 m n.m. GT3 GT2 GT4 1,10 m Z2 600,05 0,20 0,80 1,20 7,10 7,80 8,00 0,20 0,50 0,85 m 7,45 7,90 8,00 JL-5 600,80 Východ m n.m. BPV 588 VYSVĚTLIVKY: Zeminy kvartérního pokryvu: Deluviální sediment : GT1 GT2 humózní horizont slabě písčité jíly tuhé až tuhé/pevné konzistence písčité jíly až jílovité písky, omezeně hlinité písky až jílovitopísčité hlíny Horninový podklad : svrchní karbon - krušnohorský pluton rozložená žula - eluvium charakteru písčitého jílu GT3 pevné konzistence ( eluvium dle ČSN EN ISO ) GT4 silně zvětralá žula písčitojílovitě až štěrčítkovitě rozpadavá, ( žula zcela zvětralá dle ČSN EN ISO ) úroveň horninového podkladu hladina podzemní vody předpokládaná úroveň hladiny podzemní vody balvany a kameny v deluviích KARLOVY VARY - LETIŠTĚ Výstavba nového objektu ZPS Inženýrskogeologický průzkum Geologický řez A - A Datum: 10/2014 Měřítko: 1:250/100 Vypracoval: Mgr. V. Kořán Příloha č: 3.

21 FOTODOKUMENTACE Foto 1 : realizace sondy Z1 Foto 2, 3 : ukázka jádra zarážené sondy soupravou dynamické penetrace Foto 4 : realizace sondy Z2

22 JL-3 A Z1 Dp1 Z2 JL-5 A Dp2 Vysvìtlivky : PRÙZKUMNÁ JÁDROVÁ SONDA ARCHÍVNÍ SONDA LINIE GEOLOGICKÉHO ØEZU KARLOVY VARY - LETIŠTÌ Výstavba nového objektu ZPS In enýrskogeologický prùzkum SITUACE SOND Datum: 10/2014 Mìøítko: 1 : 500 vèetnì linií geologických øezù Vypracoval: Mgr. V. Koøán Pøíloha è: 2.