Hodnocení mainstreamingové strategie Národní tématické sítě F Integrace na trhu práce pro cizince

Transkript

1 Program Iniciativy Společenství EQUAL Hodnocení mainstreamingové strategie Národní tématické sítě F Integrace na trhu práce pro cizince Prosinec 2007 Zprávu v rámci projektu Zajištění činnosti NTS CIP EQUAL zpracovala Mgr. Andrea Gerstnerová. Zpráva byla redakčně upravena řídicím orgánem CIP EQUAL (MPSV, odbor 72). Program Iniciativy Společenství EQUAL je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky.

2 Obsah: Úvod Mainstreamingová strategie Klíčové prvky strategie výstupy a jejich využití Závěry a doporučení Seznam využitých informačních zdrojů... 12

3 Úvod Zvyšování kvalifikace a pracovních dovedností žadatelů o azyl zvyšuje jejich psychickou a sociální nezávislost, přispívá ke znovuobnovení pracovních návyků, nezbytných pro integraci v České republice či eventuální reintegraci v zemi původu. Tato filosofie spojuje všechna rozvojová partnerství Národní tématické sítě F, která se za svou ideu rozhodla aktivně postavit. Na základě interdisciplinárního přístupu se rozvojovým partnerstvím podařilo společně identifikovat problematické oblasti a také způsoby, jak tyto problémy napříště řešit. Integrace žadatelů o azyl není jenom otázkou osob žádajících o statut mezinárodní ochrany, nýbrž celé společnosti, která nese za zranitelné skupiny obyvatelstva morální zodpovědnost. Jaké formy lokálních či regionálních politik by pro integraci zranitelných osob do majoritní společnosti mohly být trvale udržitelné? Odpověď na tuto otázku je předmětem předkládané hodnotící zprávy. Ačkoli si jsem vědoma, že výčet nabízených možností není zcela vyčerpávající, čtenář si bezpochyby může udělat jistou představu o tom, jak lze prakticky řešit otázky související s odstraňováním diskriminace a nerovností na trhu práce. Na jedné straně si všímám úspěchů, kterých jednotlivá rozvojová partnerství společným postupem dosáhla a na druhé straně zde prezentuji některá svá doporučení, která by mohla v mnohých aspektech posílit efektivitu medializace projektových aktivit realizovaných jednotlivými rozvojovými partnerstvími či podpořit udržitelnost vzájemné spolupráce. Při zpracovávání hodnotící zprávy vycházím ze svých zkušeností s prací ve státním a neziskovém sektoru, jakož i početných zahraničních stáží, které jsem absolvovala v rámci svého doktorského studia. Z metodologického hlediska hodnotící zprávu opírám o teorii interkulturalismu, která předpokládá, že postupným zvyšováním pozitivních aspektů interakce s osobami odlišného kulturního původu je možné vytvořit základy fungující sociálně soudržné společnosti. Rovněž vycházím z principů participativní demokracie a nezrušitelných všeobecných lidských práv, když konstatuji, že by se imigranti měli více podílet na rozhodovacím systému v příslušné lokalitě či regionu. Už i Mahátmá Ghándí v této souvislosti tvrdil: Co děláš beze mě, děláš proti mně. 3

4 1. Mainstreamingová strategie Mainstreaming byl v programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) definován jako zavádění ověřených inovativních výstupů do zavedené praxe a politiky zaměstnanosti a lidských zdrojů na úrovni lokální, regionální, národní a evropské. Výsledkem mainstreamingové strategie národní tématické sítě zaměřené na žadatele o azyl by z praktického pohledu mělo být ovlivnění politik tak, aby se snížila diskriminace a nerovnosti na trhu práce vybrané cílové skupiny. V rámci Národní tématické síti F (NTS F) jsou sdruženy projekty, jejichž výstupy jsou zaměřeny na cizince, azylanty, žadatele o azyl, nezletilé žadatele o azyl bez doprovodu zákonných zástupců na území ČR nebo na Romy. Realizátoři projektů jsou Univerzita Karlova, Ústav jazykové a odborné přípravy; Člověk v tísni, Společnost při ČT, o. p. s.; Sdružení občanů zabývajících se emigranty; Organizace pro pomoc uprchlíkům; Konzorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky v ČR. V NTS F jsou dále sdruženy experti z praxe a tvůrci politik jako Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (odbor migrace a integrace cizinců, správa služeb zaměstnanosti), Ministerstvo vnitra ČR (odbor azylové a migrační politiky) a v neposlední řadě Správa uprchlických zařízení. 4

5 2. Klíčové prvky strategie výstupy a jejich využití Na základě uvedeného interdisciplinárního přístupu se členům národní tématické sítě F nejen podařilo definovat priority, na které se v rámci své společné strategie zaměří, ale také již dosáhnout hmatatelných výsledků, které aktivně přispěly k odstraňování diskriminace a nerovností na trhu práce. Na Úřadech práce došlo ke zlepšení podmínek pro azylanty, kdy úředníci tyto jedince nyní přednostně přijímají a pomáhají jim. Nastavil se konkrétní model spolupráce mezi zaměstnavateli a diskriminací ohroženými jedinci. Nezáviděníhodnou situaci žadatelů o azyl na trhu práce napomáhají řešit i vytvořené databáze volných pracovních míst a zavedení institutu terénního pracovníka (projekt Člověka v tísni, Společnosti při ČT, o.p.s.), který je v kontaktu s osobami přímo postiženými diskriminací. Na základě analýzy legislativního rámce byly vypracovávány podněty a doporučení k vytváření nové Koncepce systémové podpory pracovního uplatnění azylantů a cizinců dlouhodobě žijících v České republice včetně konkrétních návrhů programů (projekt Organizace pro pomoc uprchlíkům). V rámci rozvojového partnerství byly vytvořeny koncepce výuky českého jazyka včetně teoretických příruček socio-kulturních dovedností a dokončují se přípravy kulatých stolů a video reportáží, které by měly seznámit představitele státní správy, jakož i širokou veřejnost, o konkrétních projektových aktivitách na pomoc žadatelům o azyl pobývajícím v České republice. Na základě spolupráce v národní tématické síti se představitelům rozvojových partnerství a tvůrců politik dále podařilo prohloubit kontakty se zaměstnavateli a dalšími relevantními partnery (zejména z řad Cizinecké a pohraniční policie), což ve svém důsledku zefektivňuje diseminaci výstupů jednotlivých projektů. Významným počinem projektových partnerství bylo také zapojení cílové skupiny (tj. žadatelů o azyl) do evaluace projektových aktivit. Na základě jejich vznesených podnětů byly například upravovány koncepty výuky českého jazyka (projekt Ústavu jazykové a odborné přípravy, Univerzity Karlovy) či metodiky individuální sociální 5

6 práce (projekt Sdružení občanů zabývajících se emigranty). Analýzy a zpětné vazby stejně tak jako diskuse a výměna zkušeností mezi národními a nadnárodními partnery jsou klíčovými prostředky jak maximalizovat dopad evropské iniciativy EQUAL. Za velmi pozitivní moment společné mainstreamingové strategie lze také považovat skutečnost, že manuály pro výuku češtiny a sociokulturních dovedností slouží lektorům pouze jako vodítko jakým směrem by se příslušný kurz měl ubírat, ale vlastní obsah probírané látky vždy zohledňuje aktuální potřeby klientů (probírají se témata jak zpracovat životopis, motivační dopis, ale také se simulují nejrůznější praktické situace). Tato strategie napomůže udržet zájem účastníků kurzu. Je nesporné, že kurz osloví co nejširší okruh potenciálních zájemců z řad cizinců či žadatelů o azyl, respektuje-li i požadavky plynoucí z jejich kulturní jinakosti, jež si mnohdy česká majorita ani neuvědomuje. Je přirozené, že pokud nevíme, na jakém principu funguje kultura druhého, tak automaticky očekáváme, že se budou její představitelé chovat jako my. Zohlednění generových charakteristik u některých skupin účastníků kurzu (například z Kazachstánu), lze proto považovat za neodmyslitelný prvek pokrokového modulu výuky českého jazyka pro žadatele o azyl. Kdyby kurzy pro kazašskou komunitu nebyly rozděleny na muže a ženy, nepochybně by kurz přišel o početnou skupinu potenciálních uchazečů ženského pohlaví. Společným působením rozvojových partnerství v Národní tématické síti dospěli její členové k názoru, že je třeba posilovat socio-kulturní kompetence představitelů minority i majority na úkor neefektivního autoritativního přístupu. Projektové partnerství POLIS například podporovalo společné využívání volného času dětí Romů a imigrantů s dětmi majority. Interakce mezi různými kulturami byla dále posilována prostřednictvím vytvořených multikulturních center Konzorcia nevládních neziskových organizací pracujících s uprchlíky v ČR. Byly identifikovány nejméně tři možnosti jak udržitelně řešit přítomnost kulturně odlišných skupin obyvatelstva. První možností je kolektivní emancipace některé komunity na etnickém principu - multikulturalismus, druhou možností je integrace jednotlivců a rodin na základě občanského principu (tady dochází často k asimilaci s majoritou), anebo se jedná o integraci sociálně znevýhodněných skupin na základě 6

7 postupného sbližování nejrůznějších komunit interkulturalismus. Diverzita je v posledním zmiňovaném případě chápána jako určitá forma komparativní výhody, jež podporuje hospodářský rozvoj a posiluje sociálně soudržnost ve společnosti. Interkulturalismus je jistou formou nadstavby multikulturalismu, který nejenže poukazuje na výskyt nejrůznějších komunit ve společnosti, ale předpokládá také existenci interakcí mezi jednotlivými skupinami. Tyto interakce jsou založené na rovném přístupu k druhému a otevřenosti vůči odlišným, kulturně podmíněným, názorům. Ačkoli jsem zastáncem posledně zmiňovaného přístupu, jsem si vědoma, že ke zvyšování počtu interakcí mezi představiteli majority a minority by mělo docházet postupně, neboť i z fyzikálního hlediska je zřejmé, že jedině postupným sbližováním vzniká teplo. Náhlou proměnou situace by se občané mohli cítit ohroženi, což by ve svém důsledku přispělo k vytváření falešných stereotypů. Rozvojová partnerství dosáhla v rámci společné mainstreamingové strategie nezpochybnitelných výsledků, a proto je důležité, aby jistá forma spolupráce mezi osobami z praxe, tvůrci politik, experty a představiteli cílové skupiny fungovala i nadále. Žádoucí je také nastavení parametrů vzájemné komunikace po skončení projektu i s mezinárodními partnery, což by při využití moderních technologií mohlo být proveditelné. Udržování a rozšiřování stávajících sítí spolupracovníků je nezbytné nejen z praktického hlediska, tedy snadnější komunikace mezi jednotlivými články řetězce (od definice problému po vytvoření konkrétních strategií inovativních politik), ale fungující síť partnerů nepoměrně zvyšuje pravděpodobnost získání prostředků z evropských fondů. Připravované inovativní programy by měly být, dle mého názoru, více diskutovány s regionálními a lokálními úředníky, kteří by byli garanty kompatibility těchto společně identifikovaných inovativních přístupů s již zavedenými politikami na té které správní úrovni. Nutno podotknout, že regionální a lokální úředníci budou vstřícní vůči zavádění inovativních přístupů jedině tehdy, budou-li přítomnost ostatních kulturních skupin vnímat jako jistou komparativní výhodu pro příslušný region či lokalitu. Z tohoto důvodu je prohlubování kontaktů s regionálními a lokálními úředníky nevyhnutelným faktorem úspěchu mainstreamingové strategie rozvojových 7

8 partnerství. Ideální by bylo, kdyby diskuse probíhala již s představiteli plánovaných Regionálních integračních center, které po svém vytvoření mají fungovat na podobném principu jako tomu bylo před vznikem Vyšších územně samosprávných celků u Okresních poradních orgánů. Nabízejí se dvě varianty řešení, jak lobovat za zlepšení situace migrantů a žadatelů o azyl na místní či regionální úrovni tím jsou fungující platformy relevantních spolupracovníků (NTS F), anebo zřízení poradních orgánů přímo na místních/regionálních úřadech, jak je tomu v některých evropských státech. Nicméně, slabou stránkou poradních orgánů působících v zahraničí je především skutečnost, že většinou nedisponují rozhodovacími pravomocemi a málokdy se tak mohou fakticky podílet na změně znepokojivé situace. Tyto poradní orgány jsou buď složeny výhradně z reprezentantů imigračních skupin (jako je tomu v belgických Antverpách a 19. pařížském okrsku), nebo ze zástupců jak minority, tak majority (jako je tomu v německém Hannoveru). V belgických Antverpách se osvědčila existence takzvaných cizineckých platforem, které slučují jednotlivé přistěhovalecké komunity pocházející z jednoho kontinentu. Například Africká platforma slučuje imigranty afrického původu. Jako celek se platforma snaží o nápravu nejrůznějších socio-ekonomických problémů, jimiž čelí všechny komunity bez rozdílu (zejména se jedná o oblast bydlení, vzdělávání, postavení cizinců na trhu práce). Jestliže se ovšem některá africká komunita potýká ještě s nějakými, pro ni typickými, problémy, lobuje za jejich vyřešení u městského orgánu už sama za sebe. Městští úředníci jsou obvykle připraveni obavy cizinců vyslyšet, a to ať už byly vzneseny v rámci formalizovaného útvaru Africké platformy, anebo představiteli té které znevýhodněné komunity. Pokud jde situaci v 19. pařížském okrsku, byl zde ustaven poradní orgán složený z přistěhovalců z mimoevropských zemí, kteří nedisponují ani aktivním, ani pasivním volebním právem. Nicméně tito cizinci, jsou starostou přizýváni k diskusi o socioekonomických reformách v lokalitě. Členové tohoto pařížského poradního orgánu 8

9 jsou voleni tak, aby paritně zastupovali jednotlivé přistěhovalecké komunity žijící v 19. pařížském okrsku. Inspirací může být pro české podmínky i německý model. Starosta německého Hannoveru v rámci svého nového integračním plánu pravidelně svolává takzvané integrační summity, jejichž cílem je najít společná řešení na nejrůznější tíživé problémy imigrantů (týkající se sociálních služeb, integrace imigrantů na trhu práce, podpory sociálního a kulturního života). Integračních summitů se účastní nejen zaměstnavatelé či reprezentanti neziskových organizací a odborníci přes otázky migrace a integrace cizinců, ale také samotní představitelé cizineckých komunit. Starosta Hannoveru zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se těchto summitů účastnili příslušníci všech cizineckých komunit legálně pobývajících na území města. V případě, že některá cizinecká komunita je natolik malá, že neutvořila na území města žádnou formální organizaci, jež by příslušné cizince reprezentovala, jsou na summity zváni také jedinci (například původem z Toga). V Hannoveru existuje také Komise pro migraci, která je z poloviny tvořena německými úředníky a z poloviny cizinci. Stejně jako v případě integračních summitů se jedná o orgán, který sice nedisponuje žádnou rozhodovací pravomocí, nicméně, městská rada je povinna vyslyšet jejich stanovisko vždy, když řeší otázky bezprostředně spojené s integrací cizinců v lokalitě. Pokud jde o medializaci projektu, je nepochybně přínosné publikovat důležité informace na webových stránkách, nicméně, je třeba mít v patrnosti, že ne všichni cizinci mají přístup k internetu. Zveřejňování informací na internetu by proto mělo být vždy pouze doplněním jakékoli medializační strategie. Informační letáky by měly být k dispozici také v uprchlických zařízeních, nejrůznějších call centrech, ve školách se zvýšeným počtem cizinců a v neposlední řadě na nejrůznějších multikulturních akcích pořádaných neziskovými organizacemi. Rozvojová partnerství by měla podpořit v audiovizuálních médiích aktivnější diskusi o integračním procesu cizinců a žadatelů o azyl, která by byla založena na maximální objektivitě a vyváženosti vybraných příspěvků. Celé vědní obory nyní věnují pozornost způsobu, jak například používat vizuální dokumentaci v textech či 9

10 videozáznamech, aby se tak co nejvíce posilovala interkulturní tolerance a porozumění. Představitelé afrických komunit například vnímají jako nespravedlivé, že vyspělý svět na jednu stranu neváhá ukazovat v médiích nemocné africké děti ovšem na druhou stranu se vyhýbá záměrům hromadných nehod, protože tyto záběry vyspělý svět vnímá jako nemorální. Přičemž pro Afričany je ukazování nemocných dětí podobně nemorální jako záběry z hromadných nehod. Média jsou nesmírně důležité pro utváření obrazu o společnosti, proto by možná bylo vhodné inspirovat se belgickým modelem, kde se asociace žurnalistů společně s Centrem pro rovnost příležitostí a boj proti rasismu snaží každoročně vyhodnocovat publikované články včetně doprovodné obrazové dokumentace vybraných tiskovin. Příslušným deníkům následně rozesílají svá doporučení, jak posílit prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků interkulturní porozumění a jak z tisku eliminovat informace se skrytým rasistickým podtextem. 10

11 3. Závěry a doporučení Mainstreamingová strategie národní tématické sítě F svou existencí potvrdila, že identifikace problémových oblastí, jakož i příprava samotných inovativních strategií je neefektivnější je-li využit interdisciplinární přístup. Je proto žádoucí zachovat parametry nastavené spolupráce (a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni), aby se tak maximalizoval účinek vybraných inovativních programů. Vytvoření relevantních programových aktivit, které by byly kompatibilní s politikami již realizovanými, předpokládá také pravidelné analýzy situace v regionech a lokalitách. Tvůrci politik a odborníci z praxe by se měli dále snažit o posilování pozitivních aspektů postupně se zvyšujících interakcí mezi komunitami, aby se společnost necítila náhlou změnou ohrožena. Dále je nezbytné působit na média, ve kterých jsou uprchlíci vylíčeni jako masy přelévající se přes hranice nebo jako chudáci zbaveni veškerého majetku. Integrace je oboustranným procesem, který vyžaduje vybavenost představitelů minority a majority interkulturními dovednostmi. Vzdělávání majority může být realizováno prostřednictvím nejrůznějších tématických seminářů nebo rozšířením učebních osnov ve školách o důsledcích ekonomického rozvoje globalizovaného světa. Zvyšování kvalifikace a pracovních dovedností žadatelů o azyl zvyšuje jejich psychickou a sociální nezávislost, jak bylo již zmíněno v samotném úvodu hodnotící zprávy, přispívá ke znovuobnovení pracovních návyků, nezbytných pro integraci v České republice či eventuální reintegraci v zemi původu. Do sítí mezinárodní spolupráce by z tohoto důvodu měly být napříště zapojeni i partneři ze zdrojových zemí. Česká města by mohla s příslušnými městskými orgány ve zdrojových zemích uzavírat nejrůznější formy spolupráce, tak jak je tomu v ostatních členských státech EU. Nejen, že to může pomoci řešit otázku integrace cizinců v dané lokalitě, ale taková spolupráce může zajistit České republice či příslušnému regionu mezinárodní prestiž. 11

12 4. Seznam využitých informačních zdrojů 1) NTS F Integrace na trhu práce pro cizince, webové stránky Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. 2) Mainstreamingová strategie NTS F, webové stránky Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. 3) Úvodní dokument NTS F - jak přistupovat k mainstreamingu EQUAL v České republice, webové stránky Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. 4) Seznam členů jednotlivých NTS, webové stránky Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. 5) Zápis z pracovního jednání NTS F dne ) Zápis z pracovního jednání NTS F dne včetně příloh k zápisu. 7) Zápis z pracovního jednání NTS F dne ) Zápis z pracovního jednání NTS F dne ) Zápis z pracovního jednání NTS F dne ) Výroční konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL, webové stránky Step to Net, Götz, Václav. Prezentace Národní tematické sítě F, 19.listopadu ) Gerstnerová, Andrea. Vivre c'est rencontrer la différence; Le cas des Congolais de Belgique. In Diversités et Citoyennetés, Belgie. L'Institut de Recherche, Formation et d Actions sur les Migrations. č. 8, sv. 6, str červen ) Gerstnerová, Andrea. Závěrečná zpráva grantového projektu Posilování kulturní diverzity: podpora systematického přístupu řešení otázek kulturní integrace příchozích Grantové agentury Univerzity Karlovy (GA UK, reg.číslo 265/2006/B- GEO/PřF). prosinec ) Osobní jednání s vedoucím NTS F, Václavem Götzem, za přítomnosti představitelů PWC. 12