cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice klesá KUPNÍ SÍLA peněz měření inflace:

Transkript

1 Inflace je růst všeobecné cenové hladny. Inflace cenová hladna průměrná cenová hladna v ekonomce klesá KUPNÍ SÍLA peněz měření nflace: 1. ndex spotřebtelských cen 2. ndex cen výrobců 3. deflátor HDP 1. Index spotřebtelských cen (CPI) Consumer prce ndex ceny (každý měsíc) určtého koše statků a služeb (dle výdajů průměrné domácnost ost v určtém č základním - roce) současnost ceny zahrnují nepřímé daně CPI = p1 w p0 100 w téměř fxní koš od 2001, 12 skupn, 700 položek 2. Index cen výrobců (PPI) Producer's Prce Index množna několka ndexů ndex cen zemědělských výrobců, ndex cen průmyslových výrobců, ndex cen stavebních prací, stejný prncp jako CPI vypovídá o konkurenceschopnost výrobců změny v PPI změny v CPI 1

2 3. Deflátor HDP nom HDP běžné ceny sledovaného roku reál HDP stálé ceny základního roku všechny statky a služby vyprodukované v dané republce deflátor HDP nomhdp = 100 realhdp Míra nflace vyjádření nflace jako procentní změna za nějaké časové období např. mezroční míra nflace v r Deflace π CPI CPI / 03 = CPI opak nflace, pokles všeobecné cenové hladny Desnflace pokles tempa míry nflace Příčny nflace I. poptávková nflace II. nabídková nflace III. setrvačná nflace ,7 % I. Poptávková nflace poztvní poptávkový šok (posun křvky AD doprava - G, C, I, NX původní rovnováha v E 1 př Y 1 a P 1 poztvní poptávkový šok nová rovnováha v E 2 Y P Pavelka, 2007, s. 140 nvestce, které nepřnesly odpovídající růst nabídky mzdy levný úvěr snížení daní zvýšení státních výdajů mportovaná nflace 2

3 II. Nabídková nflace také nákladová nflace růst nákladů klesá agregátní nabídka (posun křvky SAS nahoru!) nedokonalá konkurence mzdy poltcké událost méně kvaltní zdroje surovn nebo energí negatvní nákladový šok Y P Pavelka, 2007, s. 141 vz ropné šoky v 70. letech, 1973 a 1979 OPEC zvýšla cenu ropy z 3$ na 12$ embargo na vývoz ropy pro USA a další III. Setrvačná nflace nflační očekávání (zam. př vyjednávání o mzdách očekávají určtou míru nflace, banky př stanovení výše úroků z úvěrů, frmy př stanovení cen výrobků atd.) mzdově nflační sprála Pavelka, 2007, s. 142 Závažnost nflace Německá hypernflace a) Mírná nflace dosahuje jednocferných hodnot, ldé věří penězům (drží hotovost nebo vklady v bankách, dlouhodobé smlouvy v penězích) b) Pádvá nflace ročně dvou č trojcferných hodnot, přestává víra v peníze, ndexace smluv c) Hypernflace stovky až tsíce procent ročně, ldé opouštějí peníze, platby v zahr. měnách, směnný obchod analyzy-clanky.php?type=jl-hypernflace 3

4 start 1921 platby reparací vítězným mocnostem + poválečná obnova nfrastruktury, Německo jednoduše nemělo peníze tskařský stroj na peníze růst cenové hladny vrchol 1923 Fr obsadl Porúří, další ohromný růst peněžní zásoby, nflace 10 mld. % dopad hlavně na střední vrstvu, která pak sympatzovala s Htlerovou stranou Argentna a Bolíve 80. léta 20. st., nenasytné zvyšování státních výdajů Turecko 90. léta 20. st. turecká lra musí být o pět nul kratší, nádrž benznu tureckých lr Dopady nflace INTRO: nomnální a reálné velčny Nomnální důchod počet korun, které obdržíme (mzda, zsk, nájemné, úrok, ) Reálný důchod množství statků a služeb, které s za daný nomnální důchod můžeme koupt 1. mzda roste rychlej (procentně) než rostou ceny ( RD) 2. mzda roste, ale ceny jsou stejné (RD konst.) 3. mzda sce roste, ale ceny rostly rychlej ( RD) ΔRD (%) = Δ ND (%) - Δ P problém neočekávaná nflace - příjemce stálých nomnálních příjmů - nárůst mzdy < nflace - příjmy domácností vyšší daně (daňová pásma, taxflace) - úspory v bance - rozhodování frem a nvestce - další náklady + dlužníc Inflace a rovnováha ekonomky pádvá nflace reálně snžuje poptávku recese, mírná nflace stmuluje výrobu a zaměstnanost nflace mění strukturu spotřeby míra nflace a zahrančí výkyvy měnových kurzů Protnflační poltka pokles produkce a růst nezaměstnanost 1. Monetární restrkce 2. Fskální restrkce 3. Odstranění očekávání 4. Cenová a mzdová regulace - pádvá nflace destmuluje ekonomckou aktvtu - praktcký problém udržet stablní míru nflace, odhadnout budoucí tempo růstu výroby a udržet míru nflace na úrovn nžší než je tempo růstu výroby 4

5 Phllpsova křvka a) Původní mzdová verze Phllpsovy křvky negatvní vztah mez mírou mzdové nflace a mírou nezaměstnanost proč? nulová míra nflace přrozená míra nezaměstnanost b) Cenová Phllpsova křvka - místo mzdové nflace je cenová - frmy zvyšují své ceny podle toho, jak jm rostou mzdové náklady - Kdy frmy nepromítnou růst mezd do cen svých výrobků? Když zaměstnanc vyrobí více. Cenová nflace (%) = Mzdová nflace (%) Růst produktvty práce (%) produktvta práce vzrostla o 2 % Phllpsova křvka vyjadřuje negatvní vztah mez cenovou nflací a mírou nezaměstnanost dlema vlády nebo CB: nízká míra n. vysoká míra nflace, nebo naopak c) Phllpsova křvka a očekávání - substtuční vztah mez nflací a mírou n. platí pouze v krátkém období (vlv peněžní luze) Phllpsova křvka a model AD-AS AS - výklad grafu! - nflace akceleruje - KO: volba mez mírou n. a mírou nflace - DO: u*, nflace akceleruje výklad grafů! Pavelka, 2007, s

6 Deflace mnohdy nepříznvější dopady než nflace dlužníc musí vracet hodnotnější peníze e (bankroty, nesplácení úvěrů) ě jako hromadný jev omezování nvestc a spotřeby, propad HDP a růst nezaměstnanost recese 6