EKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy
|
|
- Zbyněk Vaněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 EKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy Co je spoleenstvo? Obvykle íkáme, že spoleenstvo je souborem všech populací (populace je tedy hierarchicky nižší jednotkou než spoleenstvo), hierarchicky vyšší jednotkou je ekosystém, který obsahuje spoleenstvo a abiotické prostedí. Podle zamení studia se odlišují populaní ekologie, ekologie spoleenstev a ekosystémová ekologie (population ecology, community ekology, ecosystem ecology). Rozdlení není (a ani nemže) být ostré proto nap. Begon, Harper a Townsend (1997) zdrazují, že studovat spoleenstva bez vztahu k jejich abiotickému prostedí není možné, a proto ve své uebnici nemají rozdlenou ekosystémovou ekologii a ekologii spoleenstev. Obdobn lze namítnout, že vtšinu fenomén na úrovni spoleenstva nelze vysvtlit pomocí chování populací jako celk, ale že k vysvtlení potebujeme chování jednotlivých individuí. Populace se nikdy nevyskytují samostatn, vždy v interakci s ostatními populacemi. Pragmaticky (a také historicky) se do populaní ekologie adí studie jednotlivých populací a studie, kde je poet interagujících druh natolik malý, že mžeme uvažovat o interakci každého s každým. Studium komplikovanjších systém s takovým potem druh, kde už nejsme schopni studovat párové interakce, ale kde se zabýváme druhovým složením, se adí do ekologie spoleenstev a studie, kde jednotlivé funkní komponenty nejsou rozlišeny na druhy (tj. uvažujeme bloky primárních producent, konzument, etc. ve vztahu k prostedí a toky energie a kolobh živin) jsou považovány za souást ekosystémové ekologie. Nicmén hranice mezi obory není ostrá (pedevším v ekologii spoleenstev je nutné vnovat velkou pozornost interakcím s prostedím). Omezení funkní (spoleenstvo rozklada výkal) Omezení prostorové (spoleenstvo útesu) Omezení taxonomické (spoleenstvo [vyšších] rostlin) Rozsah spoleenstva Tak, jako existuje hierarchie funkní (tj. jedinec, populace, spoleenstvo, ekosystém), existuje i hierarchie prostorová. Mohu studovat spoleenstvo lesa, ale také spoleenstvo kaluže v lese, spoleenstvo rozto v rourkách choroše, spoleenstvo rozklada v srním trusu, nebo spoleenstvo mikroorganism v žaludku srnce. Prostorový rozsah objektu studia spoleenstva je tedy dán naším zájmem. Není mi znám pípad, že by existovala jediná pírodní lokalita, na níž by byly známy všechny druhy organism. Bývá zvykem, ist z praktických dvod, rozsah studovaného spoleenstva omezit funkn nebo taxonomicky, nebo i jiným zpsobem (nap. velikostí organism). Mluvíme potom o spoleenstvu rozklada celulozy, o spoleenstvu fytofágního hmyzu lokality etc. Spoleenstva vymezená taxonomicky se nazývají taxocenozy (fytocenoza, zoocenoza, ornitocenoza). Nutno podotknout, že omezování taxonomického rozsahu je velmi nevýhodné pi funkních studiích. Naproti tomu je vtšinou smysluplné studovat organismy, které spolu pímo interagují. Nap., pesto že jak asy na kmenech strom, tak drobní hlodavci jsou souástí lesního spoleenstva, pravdpodobn je nenajdeme v jedné studii ekologie spoleenstev; zejm nemají pímé funkní vztahy. Naproti tomu je teba upozornit, že mnohdy jsou ve vztahu skupiny organism, které bychom neoekávali: bylo nap. dokázáno, že semenožraví drobní hlodavci a mravenci si v poušti konkurují o spolený zdroj potravy semena a tím zárove ovlivují populaci rostliny, jejíž semena konzumují. Cíle ekologie spoleenstev V souasné ekologii spoleenstev nalézáme dva základní pístupy - smr studující zákonitosti ve složení spoleenstev (v anglitin nazývaný pattern oriented) a smr kladoucí draz na procesy ve spoleenstvu. Cílem prvého pístupu je popsat zákonitosti ve složení spoleenstev, nalézt závislosti složení spoleenstva na faktorech prostedí, utídit spoleenstva, klasifikovat nebo pípadn zmapovat jejich typy (návaznost na biogeografickou tradici). Cílem druhého pístupu je vysvtlit mechanismy fungování a organizace spoleenstev na základ proces. Otázky ešené v rámci tohoto pístupu jsou nap. podíl kompetice a predace na formování spoleenstev, vliv pímých a nepímých dsledk introdukce druhu do spoleenstva apod. První pístup je více popisný, založený na pozorování, druhý pístup je pedevším experimentální. Je zejmé, že uvedená dichotomická klasifikace je umlá a ne všechny studie spoleenstev do ní mohou být jednoznan zaazeny. Je žádoucí, aby docházelo k propojování jednotlivých smr - zákonitosti nalezené prvním smrem slouží k navržení hypotéz, které jsou experimentálním zpsobem ovovány. Popisné charakteristiky spoleenstva 1
2 (Kvantifikované) druhové složení (populaní struktura spoleenstva) Podobn jako populace, i spoleenstvo má vkovou, prostorovou strukturu Jedním z velmi astých zpsob popisu spoleenstva je seznam druh (pípadn s ohodnocením jejich kvantitativního zastoupení). I tento jednoduchý zpsob je v praxi nkdy velmi obtížný (jen u omezeného potu skupin organism jsme schopni urit všechny druhy, velké obtíže vznikají u mikroskopických organism, pípadn u organism, které jsou pítomny jen ve vegetativním stádiu). Co to také znamená všechny organismy?. Je jasné, že poet druh závisí na potu individuí, které prohlédneme (nebo na velikosti plochy, kterou dkladn prozkoumáme). Na obr. 1 je závislost potu druh rostlin na velikosti plochy. Nejastjší tvar funkní závislosti potu druh na velikosti plochy je S=cA z (1), kde S je poet druh, A je velikost plochy a c a z jsou parametry (vtšinou odhadnuté metodami regresní analýzy). Pokud rovnice platí, dostáváme lineární závislost logaritmu potu druh na logaritmu plochy (obr. 2). Poet druh Velikost plochy Obr. 1: Typický tvar závislosti potu druh na velikosti studované plochy. Obr. 2: logaritmické vyjádení závislosti mezi plochou a potem druh Jak jednoduše charakterizovat populaní strukturu? Poet druh (druhová bohatost - species richness) Diverzita, beroucí v úvahu nejen poet, ale i relativní zastoupení druh Vyrovnanost populací (eveness, equitability) Jednou z astých charakteristik spoleenstva je jeho druhová bohatost. Mže být vyjádena bu jako poet druh na uritou plochu, nebo jako poet druh na uritý poet individuí. (Upozoruji, že pokud neznáme tvar rovnice 1, nemžeme z potu druh nalezených na ploše jedné velikosti usuzovat na poet druh na ploše jiné 2
3 velikosti; nap. najdu-li na prvé ploše 20 druh na 4 m 2 a na jiné ploše 30 druh na 10 m 2, je nesmysl íci, že první spoleenstvo je druhov bohatší, protože je v nm 5 druh na m 2, zatímco ve druhém pouze 3 druhy na m 2.) Jak ukazuje obrázek 3, kivky závislosti potu druh na ploše se mohou kížit, a pak nelze jednoznan íci, které spoleenstvo je druhov bohatší. Porovnání bohatostí zavisí na prostorovém mítku. Obr. 3. Závislosti potu druh na ploše snímku pro rzná spoleenstva Obr. 3: diversita Pouhý poet druh nemusí dávat dostatenou pedstavu o druhové rozrznnosti spoleenstva: spoleenstvo, kde je jeden druh zastoupen 10 individui a 3 druhy po jednom individuu budeme (intuitivn) považovat za mén rozrznné než spoleenstvo, kde budou 4 druhy, každý zastoupený temi individui. Rozrnnost (diverzita) má tedy dv složky celkový poet druh, a vyrovnanost zastoupení jednotlivých populací (= equitability). Ke kvantifikaci naší pedstavy o diverzit se používají rzné indexy diverzity (pípadn indexy dominance, které kvantifikují míru pevládnutí jednoho druhu). V následujících vzorcích budeme používat následujících symbol: S celkový poet druh; P i relativní zastoupení i-té populace, tedy velikost populace i-tého druhu lomená soutem velikostí všech populací. Nejastji užívaný je Simpsonv index dominance Sim = S 2 P i i= 1 jeho reciproká hodnota (1/S) je užívána jako index diverzity. Druhým velmi asto užívaným indexem diverzity je Shannonv index H (vycházející z teorie informace), pípadn jeho antilogaritmus. Rzní autoi užívají pi kalkulaci tohoto indexu rzné logaritmy (pirozené, dvojkové, dekadické), což mže vést ke zmatkm, zvlášt když neuvedou explicitn, který použili (výsledky se pirozen rzní v závislosti na užitém logaritmu). Uvedené indexy diverzity mají smysl pedevším pro srovnání. H = S i = 1 P i. ln P Pokud použijeme antilogaritmus (tj. umocníme píslušný základ 2, e nebo 10) na hodnotu H, dostáváme íslo, které není závislé na užitém logaritmu. Pomr zjištné hodnoty indexu diverzity k jeho maximální možné hodnot se nkdy užívá jako míra vyrovnanosti (equitability). Existují rzné možnosti jak vyjádit zastoupení druh graficky nejastji se užívají tzv. rank abundance diagrams, nkdy též nazývané Whittakerovy kivky nebo dominance-diversity curves. Zastoupení druhu se vynáší proti poadí druhu. Druhová diverzita a funkní diverzita Zastoupení životních forem i Krom druhové diverzity i diverzita rod, eledí etc. Na základ zastoupení druh mžeme spoleenstva srovnávat. Pokud ale chceme srovnávat spoleenstva geograficky velmi vzdálená, mžeme nalézt znané podobnosti v zastoupení uritých funkních skupin, pestože 3
4 se taxonomické složení zcela liší. Jednou z nejastji užívaných klasifikací funkních skupin rostlin jsou tzv. (Raunkierovy) životní formy. Liší se podle toho, jak jsou umístna dlivá pletiva v dob, kdy rostlina pekává nepíznivé období: fanerofyty: vysoko nad zemí; chamaefyty: do 0.5 m nad povrchem zem; hemikryptofyty: na úrovni povrchu, asto uvnit ržice list; geofyty: pod povrchem; terofyty: rostlina nepekává celá, pekává v podob semen. Za zvláštní kategorii se považují epifyty, rostliny rostoucí na jiných rostlinách. Hledání opakujících se typ v prostoru klasifikace a gradientová analýza Nkteré druhové kombinace se v pírod opakují. Nap. na ad vlhkých luk najdeme opakující se garnituru druh jako Molinia caerulea, Betonica officinalis, Anthoxanthuim odoratum, Galium boreale atd. To vedlo ke snaze spoleenstva klasifikovat. Tak vznikl klasifikaní systém, ne nepodobný systému taxonomickému. (Aby se názvy nepletly, íká se taxonomii druh nkdy idiotaxonomie, zatímco taxonomii spoleenstev syntaxonomie.) Existuje ada tradiních systém, ve stední Evrop se tradin používá systém curyšsko-montpellierský (Z-M system), jehož zakladatelem je Braun-Blanquett. Ten je založen na floristickém složení (systémy tradin používané ve Skandinávii dávaly vtší váhu dominantám). Tento systém je hierarchický, každá jednotka se jmenuje podle význaných druh, koncovka názvu oznauje hierarchickou úrove syntaxonu (obr. 4) Ke klasifikaci spoleenstv se dostaneme tzv. tabelární syntézou (obr. 5) (snímky do tabulky, potom je adíme tak, abychom dostali podobné snímky a druhy podobného ekologického chování spolu. Obr. 4: Jednotky Z-M systému. 4
5 Obr. 5: Fytocenologická tabulka. Klasifikaci snímk do skupin je možné provést pomocí metod analýzy dat na poítai. Existuje ada postup a k nim vypracovaných program, které klasifikaci provedou. Jsou to metody shlukové analýzy (cluster analysis), které jsou souástí ady statistických balík a užívají se v ad obor. Existuje i ada program speciáln vyvinutých pro klasifikaci ekologických spoleenstev (TWINSPAN), pípadn pro práci s fytocenologickými tabulkami (TURBOVEG). 5
6 Nkteí autoi zdrazují, že neexistují ostré hranice mezi spoleenstvy, a tudíž že spoleenstva je obtížné klasifikovat, ale že je užitené studovat závislost složení spoleenstev na faktorech prostedí. K tomu slouží tzv. gradientová analýza. Tradin se rozlišuje gradientová analýza pímá - studujeme odpovdi druh, nebo celého spoleenstva na zmnu známých (mených) faktor prostedí. Ukázka je na obr. 6. Nepímá gradientová analýza vychází jen ze složení spoleenstev, hledá gradienty v jejich složení (osy nejvtší variability), a ty se potom snaží interpretovat. Numerickým metodickým pístupem jsou ordinace azení na gradientech. Výsledkem bývá ordinaní diagram, kde je každý snímek znázornn bodem a podobnost snímk odpovídá jejich vzdálenosti v ordinaním diagramu. br. 6: Výsledky pímé gradientové analýzy. Funkní pístupy k ekologii spoleenstev (Zpracováno podstatn mén podrobn než pedcházející ást) Mechanismy zachování druhové diverzity Pro je na svt tolik druh? Co uruje druhovou bohatost spoleenstva? Pro se druhy nevykonkurují (jak se vyhnout kompetinímu vylouení)? Existuje ada vysvtlení (vzájemn se nevyluujících), jak mohou druhy koexistovat. Uvedený výet zdaleka není vyepávající. Velmi pkný je pehledový lánek Palmera (1994). 1. Diferenciace nik: každý z druh užívá jiný zdroj, nebo ho užívá v jiné ásti prostoru (obr. 7): O 6
7 2. Patogeny a predátoi: nejhojnjší je nejvíce žrán, nejvyšší hustota zpsobí vtší pravdpodobnost šíení epidemií (obr. 8). Sem by patila i Jensenova hypotéza vysvtlující bohatost tropického lesa: velký predaní tlak specializovaných semenožravých herbivor. Semeno má šanci se uchytit jen tehdy, když se dostane daleko od mateského stromu (protože blízko jsou specializovaní herbivoi, kteí ho sežerou (a tak nemže vzniknout monospecifický porost). Obr. 8: Ukázka, jak se zvtšující se hustotou druhu roste procento infikovaných semen. Takovéto mechanismy zabrání pevládnutí jednoho 3. Nerovnovážná vysvtlení: dochází ke zmnám podmínek nebo k opakujícím se disturbancím tak, že se mní kompetiní ekvilibria, a tím nedojde ke kompetinímu vylouení. Medium disturbance hypothesis 7
8 (odvozena na základ systému L-V rovnic obr. 9) pedpovídá, že maximální diverzita nastane pi stedních hodnotách disturbance (narušování). Problém s jejím testováním: jak íci, co je stední intenzita disturbance. Obr. 9a: hypotéza stední disturbance Obr. 9b: Co je stední záleží na produktivit prostedí U rostlin: dležitost regeneraní niky. Gap regeneration uchycení semená v drách v porostu. Pojem safe site = bezpené místo (rozumí se pro vyklíení a uchycení). Závislost druhové bohatosti na faktorech prostedí. Paradox planktonu. V mnoha spoleenstvech se vzrstající úživností prostedí klesá druhová bohatost (eutrofizace vede ke ztrát druhové bohatosti). Ve spoleenstvech terestrických rostlin jde pravdpodobn o to, že pi zvýšení hladiny živin pestanou být rostliny limitované živinami, ale o to se zvýší limitace svtlem (vyrostou vtší, a tím víc stíní). Zvýšená kompetice o svtlo pak vede k vytsnní druh. Druhová bohatost je také nejvyšší pi prmrn vysoké úživnosti (pi velmi nízké úživnosti je jenom málo druh, které mohou v daném prostedí rst). Tzv. Humped back model (obr.10): Diverzita spoleenstva je urena Množstvím druh. které jsou schopny do spoleenstva picestovat (species pool) Biotickými a abiotickými faktory, které urují, zda druh na daném míst pežije Latitudinální gradient - ve vtšin skupin jsou nejbohatší tropy (nap. obr. 11 a 12) Výjimky (nap. mšice mají nejvíc druh v temperátu) Obr. 11: Bohatost druh strom v Severní Americe 8
9 Obr. 12: Poet druh cévnatých rostlin na km2 Diverzita závisí i na úživnosti - eutrofizovaná prostedí nebývají nejbohatší (obr. 13): 9
10 10
11 Obr. 14: Názorné vyobrazení globální diverzity. Velikost organizm je úmrná potu popsaných druh v dané skupin. Teorie ostrovní biogeografie Vysvtluje poty druh na ostrovech jako následek vymírání a kolonizace. Rychlost kolonizace klesá se vzdáleností ostrova od pevniny. Rychlost vymírání klesá s velikostí ostrova. Poet druh je rovnováhou mezi kolonizací a vymíráním. Aplikace (rozumné??) pro ochranu pírody. 11
12 Obr. 15: Teorie ostrovní biogeografie. Další zajímavá témata ekologie spoleenstev Píklady: * Jak jsou ovlivnny vztahy pítomností dalších trofických úrovní; * tritrofické interakce; * frekvence a dležitost mutualismu v závislosti na drsnosti prostedí * detailní studium tzv. regeneraní niky * Potravní specializace na gradientech prostedí 12
13 Ekologie spoleenstev - složitý komplex vazeb Aneb jak staré panny zachraují britské imperium Odstaování hlodavc a mravenc v Sonorské poušti - obojí žerou semena, mravenci menší, ale ástený pekryv Odstranní semenožravé myši zvýšilo zastoupení ostatních semenožravých, neovlivnilo hmyzožravé 13
14 ím vtší hustota, tím vtší procento napadených semen houbou, ili o ta semena si vlastn hlodavci konkurují i s houbami Ostranní hlodavc - pibyly velkosemenné rostliny, ale ty s malými semeny ubyly jako dsledek kompetice semen mezi rostlinami 14
15 istý efekt hlodavc na mravence závisí i na asových mítcích. Citovaná literatura Begon, M., Harper, J. L. and Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a spoleenstva. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. Palmer, M.W. (1994): Variation in species richness toward a unification of hypotheses. Folia Geobot. Phytotax. 29: Prach K. (1988): Sukcese jeden z ústedních pojm ekologie. Biol. listy 50(3):
Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému
Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VícePotravní síť Společenstvo
Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní
Více1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST
1 KOMBINATORIKA, KLASICKÁ PRAVDPODOBNOST Kombinatorické pravidlo o souinu Poet všech uspoádaných k-tic, jejichž první len lze vybrat n 1 zpsoby, druhý len po výbru prvního lenu n 2 zpsoby atd. až k-tý
VíceINDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev
INDEXY DIVERZITY Jurasinski et al. (2009) ALFA, BETA A GAMA DIVERZITA Alfa diverzita druhová bohatost vzorku Beta diverzita (species turnover) změna v druhovém složení mezi vzorky Gama diverzita celková
VíceZjištní chybjících údaj o biologii a ekologii vydry íní: vytvoení modelu vývoje populace
Pehled výsledk ešení projektu VAV SP/2d4/16/08 Zjištní chybjících údaj o biologii a ekologii vydry íní: vytvoení modelu vývoje populace 1. ešitelský tým 1.1. ešitelské pracovišt: ALKA Wildlife, o.p.s ešitel:
VíceKapitoly z ekologie. Jedinec a jeho prostedí. Populace spoleenstvo ekosystém
Kapitoly z ekologie Jedinec a jeho prostedí Každý organismus ovlivují dva typy podmínek. Jednak jsou to podmínky abiotické nap. slunení záení, teplota okolí, vláha, obsah látek v pd a také rzné typy zneištní.
VíceZáklady ekologie hmyzu
Základy ekologie hmyzu Ekologie - definice, subdisciplíny základní ekologické kategorie biocenóza - základní atributy potravní vztahy - obecná charakteristika postavení hmyzu v biocenózách stabilita ekosystému
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VícePojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu:
Z připravovaných skript MZLU LDF Biomy Země - Jeník J. & Pavliš J. Ekosystémy a geobiocenózy Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu: (1) V nejobecnějším pojetí ekosystém je každá soustava, v níž je
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceMak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3%
MA K12/ 1 Mak 12: Teorie zahraniního obchodu 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% 3. Specifika : Nedokonalá konkurence Kurzová (mnová) rizika Zásahy státu 4.Pvodní smysl
VíceVymezení druhové rozmanitosti
Společenstvo Druhová rozmanitost: definice, příčiny. Role disturbance, role predace. Produktivita a druhová rozmanitost. Druhová rozmanitost a stabilita. Druhová rozmanitost Nejen poznání, ale především
VíceKompetice rostlin. Typy kompetice (obr. 1)
Kompetice rostlin Definice kompetice Dsledky pisedlého zpsobu života Typy kompetice Komponenty kompetice o zdroje (resource competition) Empirické studie - pozorování a manipulativní experimenty Jak definovat
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceDIVERZITA. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev
DIVERZITA ALFA, BETA A GAMA DIVERZITA Alfa diverzita druhová bohatost vzorku Beta diverzita (species turnover) změna v druhovém složení mezi vzorky heterogenita druhového složení Gama diverzita celková
VícePlán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023
Plán pée o PP Lom u Kozolup na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Lom u Kozolup Kategorie PP Evidenní kód 691 Kategorie
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
VíceStatistická analýza volebních výsledk
Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4
VíceJak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.
Jak v R využíváme slunení energii Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Dnes tžíme na našem území pouze uhlí a zásoby tohoto fosilního paliva byly vymezeny na následujících 30 rok. Potom budeme nuceni veškerá paliva
VíceHezká fyzika z po íta e
J. Hubeák: Hezká fyzika z poítae Hezká fyzika z poítae JOSEF HUBEÁK Univerzita Hradec Králové Poíta je univerzální nástroj a studenti, žáci a uitelé jej bžn používají. I když doslouží, je stále zajímavým
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceÚvodník. Globalizace: výzva a ešení
OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a
VícePÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID
PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID Postikový herbicidní pípravek ve form rozpustného koncentrátu pro ední vodou k hubení vytrvalých a jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech, vinohradech,
VíceDatum vytvoení: 23.08.2004 verze.: 2 Upraveno: 12.07.2005. Pípravek na ochranu rostlin - Fungicid
Casoar Pípravek na ochranu rostlin - Fungicid Postikový pípravek ve form suspenzního koncentrátu k ochran brambor proti plísni bramborové, obsahující pln systemickou i kontaktní složku. Úinná látka : 375
VíceINDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev
INDEXY DIVERZITY ALFA, BETA A GAMA DIVERZITA Alfa diverzita druhová bohatost vzorku Beta diverzita (species turnover) změna v druhovém složení mezi vzorky Gama diverzita celková druhová bohatost regionu
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate
VíceDokumentaní píruka k aplikaci. Visor: Focení vzork. VisorCam. Verze 1.0
Dokumentaní píruka k aplikaci Visor: Focení vzork VisorCam Verze 1.0 ervenec 2009 Modul Focení vzork slouží k nafocení vzork 1. Prostednictvím této aplikace je provádna veškerá práce s fotoaparátem pístroje
VíceNika důvod biodiverzity navzdory kompetici
Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceOŠETOVÁNÍ VODY V BAZÉNECH PÍPRAVKY ADY LAGUNA
OŠETOVÁNÍ VODY V BAZÉNECH PÍPRAVKY ADY LAGUNA OBSAH 1. Úvod 2 2. Hodnota ph 2 3. Uvedení bazénu do provozu 2 4. Úprava vody po prvním ošetení 2 5. Prbžné ošetování bazénu 3 5.1. ištní stn bazénu 3 5.2.
VíceTransparency International - eská republika dkuje za finanní podporu tohoto projektu následujícím institucím:
Jan Pavel: PPP projekty v R - šance nebo riziko? Transparency International - eská republika Projekt: Transparentní veejné zakázky Koordinátor projektu: David Ondráka Praha, 24. íjna 2005 Transparency
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceSpolečenstvo I. Druhová rozmanitost. Definice, role disturbance, predace. Produktivita a druhová rozmanitost Druhová rozmanitost a stabilita
Společenstvo I. Druhová rozmanitost Definice, role disturbance, predace. Produktivita a druhová rozmanitost Druhová rozmanitost a stabilita Co považovat za SPOLEČENSTVO? Gilda, ekoton Charakteristiky společenstev
VíceVcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)
http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví
VíceMgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 5. blok 11/04/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
VíceEkologie základní pojmy. Michal Hejcman
Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou
VíceDÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001
_ESKÝ STATISTICKÝ Ú_AD Ú Registrováno _SÚ _.Vk 263 / 01 ze dne 26. 2. 2001 Dotazník C 2001 DÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001 Identifikace úze _íslo s_ítacího _tvrtletí za_aze _íslo bytu
VíceOrganismy. Látky. Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí, většina z nich je však velmi užitečná a v přírodě potřebná
Organismy Všechny živé tvory dohromady nazýváme živé organismy (zkráceně "organismy") Živé organismy můžeme roztřídit na čtyři hlavní skupiny: Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí,
VíceB. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství
Žádost o udlení úelových prostedk MPSV R Strana B.1 Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Úvod Pojem multifunkního zemdlství (MFZ) se v posledních letech stal
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VícePEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) BLOKANT A LANOVÝCH SVR
Stránka 1 z 5 PEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) BLOKANT A LANOVÝCH SVR EN 341 Osobní ochranné prostedky proti pádm z výšky - slaovací zaízení EN 353-2 Osobní ochranné prostedky proti
VíceBILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.
Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové
VíceKryogenní technika v elektrovakuové technice
Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší
VíceRod hvězdoš nenápadné vodní rostliny s nápadně rozmanitou reprodukční strategií
v krajině. Druhy šířené vodou migrují především jednosměrně podél toků. Po - kud mají dobře plovatelné diaspory, jsou často odneseny i na vzdálenosti několika desítek kilometrů. Rostliny se špatně plovatelnými
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
VíceVybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie
Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie Prof. Ing. Otakar Sláma, DrSc. Pro je ergonomie dležitá nejen pro uitele technické a informaní výchovy, ale pro každého uitele, bu již víte, nebo to poznáte
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceDRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno
DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI David Zelený Masarykova univerzita Brno HLAVNÍ OTÁZKY: Co je to diverzita, biodiverzita a druhová bohatost? alfa, beta a gama diverzita endemismus Kde na Zemi je největší
VícePracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar
VíceEkosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty
Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace Koloběh hmoty Ekosystém Společenstvo a abiotické podmínky - propojeno tokem energie a koloběhem hmoty -
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy Rovnováha Úbytek toxických látek Růst početnosti
VíceStruktura a funkce lučních ekosystémů
Struktura a funkce lučních ekosystémů Louka Z různých definic a pohledů lze luční porost chápat různě: Městský člověk květnatá louka Zemědělec pícní porost Ekolog fytocenóza, geobiocenóza, ekosystém Producenti
VíceÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA
ÚZEMNÍ PLÁN MSTA ROTAVA (k.ú. Rotava a Smolná) istopis územního plánu Závazná ást ÚP Poizovatel: Msto Rotava starosta: Mgr. Jií Holan Zpracovatel: Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o. Projektant: Ing. arch.
VíceUčební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
VícePEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) TEXTILNÍCH OOPP
Stránka 1 z 8 PEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) TEXTILNÍCH OOPP EN 354 Osobní ochranné prostedky proti pádm z výšky - spojovací prostedky EN 795 B Ochrana proti pádm z výšky - kotvicí
VíceŽivotní strategie Funkní klasifikace organism
Životní strategie Funkní klasifikace organism Klasifikace fylogenetická vs. funkní Sdílení spolené historie nevyústí nutn ve sdílení podobných funkních znak. Nap. Salix retusa - vrba uatá je malý horský
VíceTrocha teorie ( snad nikoho nezabije)
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,
VíceProud ní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme?
Veletrh nápad uitel fyziky 10 Proudní tekutiny v rotující soustav, aneb prozradí nám vír ve výlevce, na které polokouli se nacházíme? PAVEL KONENÝ Katedra obecné fyziky pírodovdecké fakulty Masarykovy
VíceMgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 7. blok 24/05/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
VíceEkologie II 1. Základy ekologie společenstev
Ekologie II 1. Základy ekologie společenstev Podstata společenstva Společenstvo = biocenóza Soubor populací různých druhů, které se společně vyskytují v prostoru a čase Druhově heterogenní soubory rostlin,
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceStudie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví
Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví 1. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt
VícePÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN. Roundup Klasik
PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN Roundup Klasik Postikový pípravek ve form kapalného koncentrátu pro ední vodou k hubení vytrvalých a jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech, vinohradech, v okrasných
VíceEkosystémy přirozené a umělé (odlišnosti,vliv člověka) Polní ekosystém
1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: sedmý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a projevy života Okolí lidských sídel - vysvětlí funkci základních orgánů živých
VíceTomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).
Populační studie Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae). Biological Conservation 109: 249 258.
VíceEKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING
r --- fjt!l\ v/l» \ EKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING PETR ANDEL EVERNIA 4 LIBEREC 20. r---. OBSAH PREDMLUVA. ÚVOD DO EKOTOXIKOLOGIE 5. Definice a vymezení oboru.2 Základní teoretická východiska.2.
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra
VíceAmensalismus Komensalismus Mutualismus
Amensalismus Komensalismus Mutualismus Interspecifické interakce = vzájemné působení dvou a více populací/druhů/organismů Klasifikace působení na velikost populace, populační růst, fitness jedince +, -,
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie 2014 Monika Hloušková Ekologická nika Je abstraktní pojem, který určuje nároky na zdroje a podmínky daného organismu, které mu umožňují přežívat a rozmnožovat se.
Více1. Pojem ochranná známka
www.profit.cz 11.07.2005 Mgr. Jana Bartošová, LL.M., JUDr. David Štros Ochranné známky hrají v dnešním podnikatelském prostedí stále dležitjší úlohu. Následující text pináší shrnutí souasné právní úpravy.
VícePrincip fotovoltaika
Fotovoltaiku lze chápat jako technologii s neomezeným r?stovým potenciálem a?asov? neomezenou možností výroby elektrické energie. Nejedná se však pouze o zajímavou technologii, ale také o vysp?lé (hi-tech)
VíceCykly Intermezzo. FOR cyklus
Cykly Intermezzo Rozhodl jsem se zaadit do série nkolika lánk o základech programování v Delphi/Pascalu malou vsuvku, která nám pomže pochopit principy a zásady pi používání tzv. cykl. Mnoho ástí i jednoduchých
VícePráce byla vypracována na téma: Konstrukce upínacích elistí pro zkoušku tahem drát.
ABSTRAKT Práce byla vypracována na téma: Konstrukce upínacích elistí pro zkoušku tahem drát. V první ásti jsem se zamil na teorii mechanických zkoušek materiálu, teorii upínání a konstrukci elistí. Ve
VíceÚvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu
Úvod do Ekologie lesa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah Cíl predmetu Struktura a stavba lesního Rozmery a hladiny biotické
VícePÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN CLINIC
PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN CLINIC Postikový postemergentní herbicidní pípravek ve form rozpustného koncentrátu pro ední vodou, urený k hubení vytrvalých i jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech,
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení
VíceVYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ZDNÉ KONSTRUKCE M03 VYZTUŽENÉ A PEDPJATÉ ZDIVO
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. ROSTISLAV JENEŠ, ING. BOŽENA PODROUŽKOVÁ ZDNÉ KONSTRUKCE M03 VYZTUŽENÉ A PEDPJATÉ ZDIVO STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
VíceTEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)
Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur
VíceÚloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
VícePROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace
Partnerství pro rozvoj vzdělávání a komunikace v ochraně přírody reg. číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0073 PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace Filip Harabiš Katedra ekologie, FŽP,
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VíceInovace studia molekulární a bunné biologie
Inovace studia molekulární a bunné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpotem eské republiky. Pedmt: LRR CHPB II./Chemie pro biology II. Tento projekt je spolufinancován
VíceExperimentální analýza hluku
Experimentální analýza hluku Mezi nejčastěji měřené akustické veličiny patří akustický tlak, akustický výkon a intenzita zvuku (resp. jejich hladiny). Vedle členění dle měřené veličiny lze měření v akustice
VíceOBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:
OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra
Více1.1.1. PRINCIP METODY
1.1.1. PRINCIP METODY 1.1.1.1. PRVOTNÍ ENERGIE Energetická poteba pro vytápní a teplou vodu v budov závisí: na poteb tepla na vytápní budovy (tepelné vlastnosti budovy a vnitní a vnjší prostedí) a poteb
Vícel. 1 Úvod l. 2 Základní pístupy k podrobnému hodnocení rizika
Metodický pokyn odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostedí pro provádní podrobného hodnocení rizika ekologické újmy Postup pi provádní podrobného hodnocení rizika
VíceVysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt
Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3
Více1 Klientský portál WEB-UDS. 2 Technické ešení. 2.1 Popis systému co všechno WEB-UDS nabízí. 2.2 Definice uživatele a jeho pihlášení
1 Klientský portál WEB-UDS Plánovaný rozvoj systému UDS, který se oproti pvodnímu vnitropodnikovému systému i24reus vrací k využití standardní aplikaní úrovn, nyní zaazuje další stupe sdílení dat pes webové
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceZákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY
Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znní zákona. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení), jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 273/2001 Sb., zákonem. 320/2001 Sb., zákonem. 450/2001 Sb.,
VícePotravní řetězec a potravní nároky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky
VíceZákladní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY
Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším
VíceLABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická
Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 3 Jméno: Jan Datum mení: 10.
VíceAnalýza sídla a sousedství. Geografický, kognitivní a behaviorální prostor v urbanismu a architektue. Disertaní práce
eské vysoké uení technické Fakulta architektury Ústav urbanismu a územního plánování Analýza sídla a sousedství Geografický, kognitivní a behaviorální prostor v urbanismu a architektue Disertaní práce
Více