Střednědobý výhled rozpočtu městyse Vilémova

Transkript

1 219 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu samosprávy od roku 22 do roku 224 doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

2 OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTYSE ZÁVĚR PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DOPORUČENÁ PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY... 3 DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU VILÉMOVA POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE PŘÍLOHA 3. EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) PŘÍLOHA 4. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ SAMOSPRÁVY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 1/44

3 Úvod Městys Vilémov (dále jen městys nebo Vilémov) sestavuje v tomto dokumentu střednědobý rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je zpracován v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 23/217 Sb. Smyslem střednědobého u rozpočtu je prokázat schopnost, že městys dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet 1. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého u rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého u se vychází při zpracování rozpočtu a využívá se jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého u rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém u rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého u rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého u rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: Skutečnost 218 a rozpočet 219 z finančních výkazů vyplněných městysem; Účetní a finanční výkazy od roku 1997; Monitor státní pokladny MF ČR ( Vyhláška MF ČR č. 192/218 Sb., o podílu jednotlivých obcí ; Predikce výnosů daní Cityfinance, prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a data ČSÚ. Městys může díky plánování lépe realizovat cíle, zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý rozpočtu pravidelně, ideálně ročně aktualizován. Zejména v době přijatých významnějších závazků je bezpečné průběžně sledovat finanční kondici městyse a včas reagovat na rizika. 1 Na základě zákona 25/2 Sb. 3 odst. 1 zpravidla, ale podle zákona č. 23/217 Sb. 5 odst. 1 na nejméně 2 další následující rozpočtové roky Číslovaná stránka 2/44

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu jsou vyšší výdaje než příjmy. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3/44

5 Analýza finančního zdraví Doporučujeme zdvořile nejprve se seznámit s obsahem přílohy, která se věnuje obecně finančnímu (rozpočtovému) hospodaření samosprávy, viz Příloha 4. Úvod do finančního hospodaření samosprávy. Analýza Počet obyvatel 2 městyse dlouhodobě klesal. Na počtu obyvatel závisí většina příjmů městyse (daňové příjmy). Od roku 214 do 217 se počet obyvatel snížil o 17, tj. o 1,7 % (s aktuálním roční ztrátou cca 281 tis. Kč daňových příjmů). Počet obyvatel městyse byl k celkem 975. Na obyvatele připadalo v roce 218 celkem 16,5 tis. Kč daňových příjmů (rok před tím to bylo 15,1 tis. Kč na obyvatele). Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců v katastru Vilémova Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a 2 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. Číslovaná stránka 4/44

6 Počet zaměstnanců 3, kteří mají v katastru městyse místo výkonu práce se od roku 214 snížil o 16 zaměstnanců (-8,1 %). Na území městyse bylo v roce 217 evidováno 182 zaměstnanců, což přináší ročně do příjmů města cca 91 tis. Kč. Dle počtu zaměstnanců se stanovuje sice pouze malá část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 4, ale má sociální rozměr. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Vilémova s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 214 Počet obyvatel 99,9 96,4 98,7 98,8 99,5 98,4 99,2 99,5 99,4 11,6 1,1 11, 99,9 98,9 99,8 98,6 99,9 99,4 Počet zaměstnanců 98,2 9,8 86,7 98,3 12,1 93,4 96, 1, 1, 9,8 96,4 12,6 11, 1,5 88,4 15,1 98,9 97,5 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr od r Od 214 Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD ) Dle kritéria počtu žáků převedeno do daňových příjmů v tis. Kč * 219* *předběžné výsledky a predikce Počet žáků 5 ve školském zařízeních města, u kterého je městys v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Počet žáků se od roku 214 snížil o 2 (-1,3 %). V roce 217 bylo evidováno celkem 11 žáků. Městysu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 218 převedeno cca 1,5 mil. Kč. Začínalo 3 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 5 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 5/44

7 se v roce 213 s částkou,9 mil. Kč. Příjmy městyse na žáky navýšila vedle růstu ekonomiky zejména novela tzv. RUD v roce 218. Vzhledem k jistým příjmům na žáky jsou investice do školství jedny z nejbezpečnějších díky návratnosti. Školy, včetně školek jsou však nadále závislé na dotacích státu. Rolí městyse je především péče o svěřený majetek školských zařízení. Městys vykazoval od roku 213 v době ekonomického růstu ČR špatný vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců i žáků. Městys stagnoval. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Vilémova tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr poslední 4 za 1 let roky 1. Daňové příjmy ,1 2. Nedaňové příjmy , 3. Kapitálové příjmy , 4. Přijaté dotace ,6 Příjmy celkem ,4 5. Běžné výdaje ,5 6. Kapitálové výdaje ,6 Výdaje celkem , Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Saldo rozpočtu vyjadřuje rozdíl mezi příjmy a výdaji za daný rok. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu městyse v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a říkají, že ten daný rok městys realizuje více výdajů než příjmů, což je přirozené zejména, když městys investuje. Přebytky období deficitů vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období projektů větších investičních dotací. Městys obvykle střídáním deficitů s přebytky finančně dýchá. Číslovaná stránka 6/44

8 Podrobný vývoj salda rozpočtu městyse znázorňuje následující graf. Celková bilance rozpočtu ukazuje, že městys za poslední 4 roky hospodařilo s deficitem 2,8 mil. Kč. Za 1 let hospodaření byl docílen přebytek 1,9 mil. Kč. Podle zákona hospodařil městys s rozpočty správně. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Vilémova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Vilémova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 25 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 7/44

9 Celkové příjmy a výdaje městyse měly progresivní trend v posledních letech. Historicky byly příjmy a výdaje ovlivňovány mnoha vnějšími faktory. Vedle dotací měly významný vliv na příjmy i výdaje městyse také následující fakta. V roce 21 se nejvíce změnilo RUD tzv. velkou novelou. V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (růst), v roce 25 se změnilo financování školství (pokles). Následovaly dopady finanční krize po roce 29 v roce 212 došlo k přesměrování transferů sociálních dávek mimo rozpočty větších měst na úřady práce (Vilémova se netýkalo). Lepší vývoj daňových příjmů zajistila obcím novela tzv. RUD v roce 213, kdy pozitivně působil přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů a dále též výrazně zapracoval dobrý vývoj ekonomiky ČR posledních let. Novely RUD v roce 217 a zejména 218 byly v režii nejen dobrého vývoje ekonomiky, ale především pro města a obce výrazně posíleného RUD v roce 218. Graf 4. Vývoj struktury příjmů Vilémova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů vykazuje z dlouhodobého hlediska stabilitu. Ta je dána růstem daňových příjmů. Dominantní role daňových příjmů byla rozhodujícím faktorem stability příjmů (v předchozích grafech výše bíle vyznačený podíl) a je zásadní pro budoucnost příjmů městyse. Efekt stability příjmů je zřejmý z dlouhodobého pohledu, jinak hraje roly vždy výše dotací. Nedaňové příjmy městyse představovaly v roce 218 pouze 7 % všech příjmů ve výši cca 1,5 mil. Kč. Ze střednědobého pohledu vykazovaly tendenci stagnovat. Běžně pocházely nedaňové příjmy z vlastní činnosti, z toho z pronájmu majetku téměř,4 mil. Kč a zbytek doplňovaly další příjmy z vlastní činnosti a ostatní nedaňové příjmy jako nekapitálové příspěvky a náhrady. Pozor u příjmů z pronájmu majetku je nutné vnímat též vznikající a hrazené náklady, nejedná se tu o čisté příjmy. Nedaňové příjmy byly zajímavým doplňkem příjmů městyse. Jejich výhodou je, že nereagují tak citlivě na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy a nejsou závislé na byrokratickém systému dotací. Číslovaná stránka 8/44

10 Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Vilémova v tis. Kč Nedaňové příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 6: Vývoj daňových příjmů Vilémova v tis. Kč Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj: MF ČR, Číslovaná stránka 9/44

11 Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Vilémova Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Přehled vývoje daňových příjmů v tis. Kč DPFO DPPO DPH Poplatky a ostatní DP DZN Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Daňové příjmy tvořily v roce 218 celkem 68 % všech příjmů. Meziroční růst výnosů daňových příjmů města o 1,3 mil. Kč (+9 %) zajistily v absolutním vyjádření především výnosy DPH cca +1 mil. Kč (+18,4 %) a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti +,4 mil. Kč (+14 %). Rostl ještě výnos daně z nemovitosti, daně z příjmů fyzických osob srážkové daně. Mírně klesly výnosy ze správních poplatků a výnos daně z příjmů právnických osob. Budoucnost 219 a dále potáhne nahoru zejména výnos ze závislé činnosti fyzických osob. Podrobný dlouhodobý vývoj daňových příjmů znázorňují předchozí grafy a tabulka dále. Číslovaná stránka 1/44

12 Tabulka 3. Podrobný vývoj daňových příjmů Vilémova Indexy 9,8 17,1 98,4 12,1 124,5 14,1 15,5 17,9 16,1 19, INDEXY Změna v tis. Kč Bilance (tis. Kč) / Daňové příjmy: , DPFO ZČ: , DPFO OSVČ: , DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů): , DPPO: , DPPO za obce: , DPH: , až Místní poplatky a ostatní DP včetně , Správní poplatky: , Daň z nemovitostí: ,6 161 Sumární přehled daňových / 218- příjmů v tis. Kč DPFO , 433 DPPO ,5-369 DPH ,4 1 9 Poplatky a ostatní DP ,5 23 DZN ,6 161 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: MF ČR, Daňové příjmy v hlubší minulosti měly pro městys zajímavý průběh. Po jejich úpadku v roce 29 (finanční krize) zažívaly horší období do roku 212. Po novele RUD na rok 213 nastal obrat a růst výnosů daňových příjmů se zlepšoval. Novela 217 a zejména v roce 218 účinná novela RUD zajistily městysu výborný růst daňových příjmů. K dynamickému růstu výnosů daní posledních let přispěly také změny zákonů s dopadem do lepšího výběru daní, dopování obecních příjmů zvýšením podílu na DPH a posílení kritéria žáků nástupem roku 219 skončilo. Poslední novela RUD na rok 218 zajistila Vilémovu výrazný příliv daňových příjmů a další přírůstek daňových příjmů plynul z přirozeného růstu ekonomiky. Novela RUD v roce 218 městysu přidala za vládou dříve uzmuté podíly na DPH (z titulu později zrušené důchodové reformy) a také kompenzovala odebrání výnosu z podnikání fyzických osob (bylo uzmuto v roce 217 celkem 3 % lokálního výnosu). Celkově je podoba RUD pro městys příznivá ovšem je třeba počítat s ochlazováním růstu daňových příjmů. Číslovaná stránka 11/44

13 Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Vilémova Mimořádné příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Mimořádné příjmy za poslední 4 roky od roku 215 do roku 218 dosáhly téměř 1 mil. Kč, z toho představovaly cca 5 mil. Kč přijaté investiční dotace a zbytek kapitálové příjmy. Městys za stejné období investovalo více než 4 mil. Kč. To znamená, že k získaným mimořádným příjmům musel městys na investice doplnit více než 3 mil. Kč z dalších zdrojů. Za uvedené poslední 4 roky mimořádné příjmy kryly téměř 1/4 investic městyse. Graf 9. Mimořádné příjmy a investice Vilémova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12/44

14 Investiční aktivita městyse se nástupem roku 214 výrazně zvyšovala. Městys byl také úspěšný v čerpání dotací. Dotace kryly za poslední 4 roky 12 % všech investic. Graf 1. Investice a jejich krytí z dotací a vlastních zdrojů Vilémova Investice v tis. Kč % 8% 6% Vlastní zdroje na investice Poměr zdrojů zajištění investic v % 4% 2% Investiční dotace % Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok 218 Uplynulých 1 let Investiční dotace; 6 748; 1% Uplynulé 4 roky Investiční dotace; 4 951; 12% Vlastní zdroje na investice; 59 64; 9% Rok 218 Vlastní zdroje na investice; ; 88% Investiční dotace; 2 511; 22% Vlastní zdroje na investice; 8 917; 78% Zdroj: MF ČR, propočty Číslovaná stránka 13/44

15 Graf 11. Vývoj struktury výdajů Vilémova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Polyn. (5. Běžné výdaje) Polyn. (6. Kapitálové výdaje) 2 Očištěné běžné výdaje a prostor, který městu zbýval po odpočtu odpisů (reprodukce) v tis.kč Zdroj: MFČR, Zbývalo z běžných příjmů po odpočtu odpisů (reprodukce) majetku* předběžn ě Provozní výdaje bez oprav Běžné příjmy ke krytí provozních výdajů a oprav Číslovaná stránka 14/44

16 Výdaje Vilémova ukázaly, že městysu se dařilo šetřit provozní výdaje a výrazně zvýšit investice, což bylo skvělé. Vilémov dokázal od roku 212 zlepšit vlastní prostor k investicím a opravám i po zohlednění nutné reprodukce majetku (viz na předchozím grafu zelený sloupcový) z cca 4 mil. Kč v roce 212 na více než 7 mil. Kč v roce 218. Výdaje tedy měly dosud skvělou strukturu i trendy. Graf 12. Podrobnější vývoj vybraných běžných výdajů Vilémova Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč ROK ROK Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím v tis. Kč ROK Zdroj: MFČR, ROK Pozor na nutnost krýt ově zejména rychlý růst platů, cen energií a stavebních prací. Číslovaná stránka 15/44

17 Jeden z klíčových údajů pro sledování finančního zdraví městyse je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční opravy). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají tolik o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Ale je snižováno opravami, ty provozní saldo zkreslují. Provozní saldo vždy zkreslují opravy, proto je později zohledníme. Nyní je třeba konstatovat, že Vilémov jen od roku 214 zlepšil provozní saldo o 3,2 mil. Kč tím, že šetřil provozní výdaje a běžné příjmy městysu rostly. Výsledkem bylo zlepšení provozního salda z 5,2 na 8,4 mil. Kč v roce 218. Vilémov dociloval excelentních hodnot nad 4 % běžných příjmů (v roce 218 dokonce 47 %). Průměr za ČR byl v roce 217 celkem 26 % běžných příjmů. Později provozní saldo očistíme o opravy, které ho sráží dolů. Dosavadní vývoj provozního salda dokládají podrobně grafy a tabulka dále. Graf 13. Vývoj provozního salda Vilémov 9 Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 16/44

18 Graf 14. Vývoj provozního hospodaření Vilémova Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Graf 15. Porovnání vývoje provozního salda Vilémova s průměrem v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 45% 47% 33% 27% 31% 33% 31% 37% 33% 31% 34% 37% 4% 39% 19% 17% Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Vilémova % Podíl provozního salda na běžných příjmech 19% 17% 45% 33% 27% 31% 33% 31% 37% 33% 31% 34% 37% 4% 39% 47% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Změna od Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 222 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 31% 33% 31% 37% 33% 31% 34% 37% 4% 39% 47% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Suma od 215 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Číslovaná stránka 17/44

19 Do obnovy majetku městyse směřoval významný objem financí a městys výrazně budoval a modernizoval svůj majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem realizovaných oprav. Majetek Vilémova, přesněji jen stavby představují z rozvahy bezmála cca 5 mil. Kč (v roce 217). Městys potřebuje na obnovu (reprodukci) dlouhodobého majetku typu staveb ročně aktuálně alespoň cca 2 mil. Kč 6. Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Obnova majetku městyse je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím a společnostem městyse (investičními i neinvestičními). Do obnovy majetku směřoval významný objem financí, a to jak opravami, tak v investicích (vyplývá z dalšího grafu). Červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku z účetnictví, modře jsou opravy a udržování a bílé sloupce jsou investice. Za poslední 4 roky od roku 215 do roku 218 městys vynaložil do majetku téměř 45 mil. Kč (4 mil. Kč investicemi a zbytek opravami). Na pouhou reprodukci by dostačovalo cca 6 mil. Kč. Finanční přístup městyse k budování, obnově a modernizaci majetku byl opět excelentní. Graf 16. Financování obnovy a budování majetku Vilémova v tis. Kč Zdroj: MFČR, předběžně Výdaje na opravy a udržování Investice Odpisy dlouhodobého majetku* Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 18/44

20 Dostáváme se k nejdůležitějšímu údaji celé analýzy. Nyní zohledníme opravy, které konečně přičteme k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů), dostaneme celkovou výši roční finanční kondice Vilémova, viz grafy dále (s vyjádřením splátek dluhů). Docházelo tu ke zkreslování v dobách dotací. Vilémovu se zlepšila finanční kondice z 5,4 mil. Kč v roce 212 na 9,2 mil. Kč v roce 218. To jsou peníze z ročních běžných příjmů, které mohla samospráva po úhradě provozu nasměrovat do oprav, investic a na splátky dluhů nebo do rezerv. Graf 17. Vývoj finanční kondice Vilémova bez finančních rezerv Provozní saldo + opravy a udržování s vyjádřením splátek dluhů v tis. Kč předběžně Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků 1 Provozní saldo a opravy a udržování v tis. Kč předběžně Zdroj: MFČR, propočty Provozní saldo Výdaje na opravy a udržování Číslovaná stránka 19/44

21 Rozdíl mezi celkovými běžnými příjmy a běžnými výdaji sníženými o opravy Vilémova byl v roce 218 celkem opět excelentních 49 % z běžných příjmů (za výborný docilovaný výsledek v ČR bývá považováno běžně více než cca 33 %). Jde zjednodušeně o prostor z běžných příjmů městyse, který ovládá samospráva po úhradě povinných (mandatorních) výdajů vyjma splátek dluhů. Graf 18. Stav celkového finančního prostoru Vilémova v roce 218 z běžných příjmů Celkový finanční prostor z běžných příjmů ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy (včetně závazků současných) v tis. Kč 9 221; 51% 8 965; 49% Běžné výdaje snížené o opravy a udržování poz. nezahrnuje splátky dlouhodobých závazků Celkový prostor ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy, oprav a investic Graf 19. Vývoj vlastního finančního potenciálu Vilémova, včetně rezerv bez oprav a s opravami Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Číslovaná stránka 2/44

22 Celkový okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku + opravy a udržování) Zdroj: MFČR, propočet Od roku 213 je Vilémov v období největších vykazovaných objemů vlastního finančního potenciálu (kapitálu), který byl po úhradě provozu v moci rozhodování samosprávy. Graf 2: Stavy na bankovních účtech a provozní saldo Vilémova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 21/44

23 rozpočet* Vilémov disponoval na konci roku 218 finanční rezervou 7 cca 15 mil. Kč. Rozpočet na 219 veškeré prostředky a téměř celý limit dluhu zapojuje do investic, plánují se investice 41 mil. Kč. Poměrně napjatější finanční zůstatky na účtech a z toho odvozená poměrně nízká finanční likvidita je záležitost, kterou bude muset městys řešit. Graf 21. Vývoj finančních rezerv Vilémova načerpání 25 limitu dluhu, včetně rozpočtu 219 bez investičních dotací, se kterými rozpočet nepočítá F i n a n č ní r e z e rvy v ti s. K č Zdroj: MFČR, Graf 22. Vývoj úvěrů a splátek dlouhodobých úvěrů Vilémova Dlouhodobé úvěry a splátky v tis. Kč Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 222 Zdroj: MFČR, 7 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů Číslovaná stránka 22/44

24 Vilémov měl nulový dluh, ale modelově počítáme ke konci roku 219 s načerpáním přijatého limitu dluhu 25 mil. Kč. Zbyde cca 8 mil. Kč na účtech. Strop bezpečné zadluženosti lze aktuálně s opatrností stanovit na cca 6 mil. Kč 8 (o 2 mil. Kč více než v roce 217), přitom již zohledňujeme rostoucí finanční rizika jako je stagnace ekonomiky a také růst cen a platů. Připomeňme, že městys v letech 215 až 218 generoval z běžných příjmů po úhradě provozu částku nejhůře necelých 7 mil. Kč a nejlépe více než 9 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Vilémova bez finančních rezerv. Z uvedené částky mohla samospráva realizovat splátky dluhů, opravy, investice, ale také mohla tvořit rezervy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo z provozního hospodaření na splátky cca 3 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 1,8 mil. Kč), tj. cca 4,8 mil. Kč by směřovalo na splátky i s úroky. Výsledkem je, že při docílení stropu zadluženosti by Vilémovu minimálně 2 mil. Kč, ale spíše alespoň 3 až 4 mil. Kč ročně zbývaly na další opravy, investice a výdaje. Dlouhodobé pohledávky 9 Vilémov neměl, proto nehrají roli ani ve u. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek Vilémova Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč Zdroj: MFČR, 8 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, u daňových příjmů, struktury a trendu výdajů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 1-ti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Dluh je nutné do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný provoz a reprodukce majetku. 9 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 23/44

25 Závěr finanční analýzy Od poslední analýzy z roku 217, kde jsme provedli vyhodnocení vývoje a stavu financí Vilémova do skutečností roku 216 se finanční kondice zlepšila ale navzdory skvělému finančnímu hospodaření městys stagnoval, ubylo obyvatel, zaměstnanců i žáků. Finanční zdraví Vilémova hodnotíme aktuálně známkou A+A (první číslo finanční kondice, druhé momentální stav financí). Tuto známku opíráme o: A+ (výbornou za excelenci a trend) finanční kondici městyse opíráme především o excelentní výsledek a skvělý trend provozního salda. Finanční kondice městys se od roku 212 výrazně zlepšila. Bohužel stagnace počtu obyvatel, zaměstnanců i žáků není povzbudivá. Městys navýšil investice, a naplno využívá svůj potenciál. Pozitivní je, že městys měl úspěšný dotační management. Financování školských zařízení bylo změnou zákona od roku 218 ještě více zvýhodněno. Péče o majetek a infrastrukturu byla z finančního zajištění skvělá. Excelentní bylo šetření provozních výdajů, které zajistilo městysu lepší finanční možnosti. A (výborný) stav financí zakládáme na dluhu pod bezpečnou výší nízkém dluhu, ale slabší finanční likvidita bez rezerv by mohla městysu působit problémy s nástupem zamýšlených investic. Obrázek 1. Rating - hodnocení finančního zdraví Vilémova Vilémovu zbývalo z běžných příjmů po úhradě provozu vyjma oprav v roce 218 celkem cca 9 mil. Kč. Z této částky musel městys zajistit zatím Kč na splátky dluhu a potřebuje alespoň cca 2 mil. Kč ročně na reprodukci svého dosavadního majetku. Číslovaná stránka 24/44

26 Rizika financí městyse spočívají v posilování dopadu hrozeb úbytku obyvatel, zaměstnanců i žáků a ekonomická stagnace ČR. Jsou tu rizika s ohledem na růst cen stavebních prací, růst cen energií a platů. Je třeba počítat s tím, že tlaky na růst provozních výdajů nepoleví, ale naopak růst běžných příjmů, zejména daňových, rozhodně zvolní. Zdůrazňujeme, že příjmy městyse byly v roce 218 dopované změnou zákona (tzv. RUD). Budování nových provozně nákladných nerentabilních podniků je mnohem více riskantní, nicméně rozvoj infrastruktury pro podnikání a bydlení a investice do technologií a modernizace výrazně hrozby snižují. Příležitosti vidíme v pokračování příprav a realizace investic oprav a modernizace dosavadního majetku a infrastruktury městyse. Bezpečné jsou investice zejména do školství, ale rozumné jsou jakékoliv investice zlepšující infrastrukturu a podmínky pro podnikání a bydlení. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu) Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Excelentní provozní saldo s výborným trendem. Slabé stránky financí Slábnoucí finanční likvidita. Posilování finanční kondice městyse skvělou politikou úspor provozních výdajů Investice a využívání finančního potenciálu městyse na opravy a do infrastruktury. Příležitosti financí Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje a zlepšující komfort služeb (zateplování, energie, modernizace atp.) Uvážlivé využití dotací období (214-22). Více investic do zatraktivnění města, zejména do majetku, infrastruktury, vytváření podmínek pro podnikání a bydlení. Ohrožení (rizika) financí Udržitelnost financí = Zvýšené finanční nároky na rozpočet města na krytí provozních výdajů (platy, ceny, příspěvky ) v kombinaci s ochlazením růstu daňových příjmů. Dále růst cen stavebních prací a energií. Pokračující úbytek počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců. Stagnace ekonomiky ČR. Rizika související s čerpáním dotací. Nové povinnosti městyse (kompetence) převáděné státem bez financí. Číslovaná stránka 25/44

27 Střednědobý rozpočtu Vilémov dostojí svým dosud přijatým dlouhodobým závazkům. Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok 22 1 (dle zákona) a je koncipován do roku 224 (na 5 let). Pro přehlednost uvádíme také data rozpočtu 219. Ve u zohledňujeme rostoucí finanční rizika jako je stagnace ekonomiky a růsty běžných výdajů, platů a cen vstupů. Doporučení 1. Převést účty k bance, která bude městysu nabízet úvěry a překlenutí nedostatku financí na investice v situaci, kdy to bude městys potřebovat. ČSOB, u které má městys účty naposledy Vilémovu nepomohla. Vždy je větší šance, že domácí banka nabídne městysu mnohem lepší podmínky, a v praxi to tak často bývá. 2. Nepřekročit 5 mil. Kč dluhu, přesto, že bezpečný strop je 6 mil. Kč. Je rozumné ponechat si rezervu. 3. Nesnižovat vlastní rezervy na účtech pod 5 mil. Kč. Důvodem je v případě potřeby rychlé reakce mít okamžité zdroje. Např. krize, živelné pohromy, neočekávané výdaje apod. 4. Důrazně doporučuji udržet ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 8 mil. Kč. 5. Vyjma kanalizace a ČOV nedoporučuji budovat vyloženě nový majetek s dopadem na zvýšení provozních výdajů vyjma infrastruktury. 1 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 26/44

28 Definice finančního potenciálu městyse Finanční potenciál Vilémova je zmapován na období 22 až 224 (5 let). Počítáme se základními zdroji financování, které může městys přímo ovlivnit, a jsou předvídatelné. Těmito zdroji jsou: 1. Přebytek provozního rozpočtu včetně oprav (provozní saldo + opravy) 2. Vlastní finanční rezervy 3. Investiční úvěrový rámec Naopak nepočítáme s nejistými, či těžko předpověditelnými zdroji s vysokou nejistotou, které nelze predikovat s dostatečnou přesností nebo vůbec, jako jsou: 4. Dotace investiční povahy (případně nahodilé neinvestiční dotace) 5. Kapitálové příjmy (prodeje majetku, bytů) Dle těchto předpokladů bude městys moci využít v období 22 až 224 celkem minimálně až 78 mil. Kč, a to z těchto zdrojů: A. 34 mil. Kč (průměrně cca 6,7 mil. Kč ročně) provozní saldo včetně financí na opravy po úhradě splátek dluhů (běžné příjmy běžné výdaje + opravy, tj. účet 511 splátky dluhů), s tím, že: Celkem je provozní saldo po přičtení oprav počítáno cca 4 mil. Kč (8 mil. Kč ročně), ale z toho cca 6 mil. Kč je použito na splátky dosavadního čerpání celého limitu 25 mil. Kč limitu dluhů; Alespoň 1 mil. Kč (2 mil. Kč ročně) bude městys potřebovat na reprodukci svého majetku. B. cca 9 mil. Kč, předpokládáme na konci roku likvidní finanční rezervu na účtech, ale to již při načerpání dosavadního limitu 25 mil. Kč dluhu; C. až 35 mil. Kč nového dluhu do limitu bezpečné zadluženosti 6 mil. Kč. Připomeňme opět, že městys v letech 215 až 218 generoval z běžných příjmů po úhradě provozu částku nejhůře necelých 7 mil. Kč a nejlépe více než 9 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Vilémova bez finančních rezerv. Při docílení stropu zadluženosti by Vilémovu minimálně 2 mil. Kč, ale spíše alespoň 3 až 4 mil. Kč ročně zbývaly na další opravy, investice a výdaje. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba zajistit meziroční splátky (nikoliv snížení) každého dluhu nad 12 mil. Kč (ve výši 5 % z rozdílu výše dluhu nad 6 % průměru příjmů za poslední 4 roky). Nezaměňujme výši dluhu, která není zákonem omezena s povinností zajistit splátky z výše dluhu, což zákon o rozpočtové odpovědnosti požaduje. Číslovaná stránka 27/44

29 mil. Kč Graf 24. Výhled finančních možností Vilémova na investice a opravy v období 22 až 224 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; 34 Předpokládané celkové finanční možnosti na 5 let v mil. Kč (od r. 22 do r. 224) Vysvětlivky: Likvidní rezerva (předpoklad k ); 9 Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); 6 ZELENÁ = vlastní finance po úhradě provozu ORANŽOVÁ = cizí finance k možnému využití (limit dluhu do bezpečného stropu zadluženosti) ČERVENÁ = cizí finance již čerpané (dle rozpočtu) Čerpaný úvěr dle plánu k ; 25 Možný úvěr do bezpečného limitu; 35 ŠEDÁ = finance spotřebované na splátky dosavadního dluhu Čerpaný úvěr dle plánu k možnost jistota splátky dluhů 6 34 Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) Bezpečný limit dluhu 9 Likvidní rezerva (předpoklad k ) Provozní saldo + opravy s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů bez oprav) dle let v mil. Kč Splátky dluhů Zbývá z provozního salda + opravy po úhradě splátek dluhů Zdroj: Číslovaná stránka 28/44

30 Závěr Vilémov má v období 22 až 224 (5 let) finanční potenciál z vlastních zdrojů po zajištění provozu a po připočtení oprav a úhradě splátek dluhů minimálně cca 43 mil. Kč (provozní saldo splátky dluhů + opravy + rezervy na účtech) + až 35 mil. Kč využití Investičního úvěrového rámce do stropu bezpečného zadlužení 6 mil. Kč = 78 mil. Kč. U vlastních zdrojů je využito široké spektrum rezerv (výčet níže), takže skutečnost bude nejspíše lepší. V těchto částkách nejsou zahrnuty investiční dotace ani prodeje majetku či jiné mimořádné příjmy. Vilémov plánuje Obecní dům, ČOV a kanalizaci, aby tyto cíle městys zajistil a bylo možné městys dále rozvíjet, počítáme s krytím investic rozpočtem 219 a když ponecháme rezervu na účtech doporučujeme využít nový investiční úvěr s maximálním limitem celkové zadluženosti 5 mil. Kč, tj. 25 mil. Kč nový úvěr, přesto, že bezpečný strop je celkem 6 mil. kč. Další opatření viz kapitola Doporučení. Předpoklady pro plnění střednědobého u rozpočtu Střednědobý rozpočtu je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR, konzervativněji a počítá s ochlazováním ekonomiky. Střednědobý uvádí výdaje na opravy a investice kumulované do přebytků v jednotlivých letech využitelných libovolně dle aktuálních plánů samosprávy. Výhled v sobě zahrnuje: Dostatečné rezervy: o Výhled nepočítá s kapitálovými příjmy; o Výhled nepočítá s nahodilými dotacemi (ať již investiční nebo neinvestiční povahy); o Výhled nezvyšuje přijaté běžné dotace na provoz (vyjma schválených); o Výhled nezvyšuje nedaňové příjmy z vlastní činnosti města ani místní daně; o Výhled predikuje nižší růst daňových příjmů, než se kterým počítá MF ČR. Výhled počítá s pouze 2,9 % ročním průměrným růstem daňových příjmů (za uplynulých 18 let byl průměrný růst 7,9 %); o Další rezervy jsou zakomponované na straně výdajů, kde je vytvořena rezerva na ostatních běžných výdajích v celkové výši větší než cca 1 mil. Kč za celé období (průměrně cca 2 mil. Kč ročně). Růst výdajů na platy o 3,6 % ročně dle očekávání respektujících vývoj ekonomiky a nařízení vlády. Zpočátku plánujeme růst vyšší, s tendencí poklesu. Udržení ukazatele (provozní saldo + opravy) > alespoň 8 mil. Kč. Číslovaná stránka 29/44

31 Doporučená pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Opravy stranou. 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek důrazně doporučujeme nadále v praxi zajistit v rozpočtech ukazatel provozní saldo + opravy > ideálně alespoň 8 mil. Kč. Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 11, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na reprodukci majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 6 mil. Kč. Podrobný střednědobý rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 11 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 3/44

32 Dopady střednědobého u rozpočtu do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí městyse. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého u rozpočtu Vilémova Finanční kondice samosprávy tvořená provozním saldem + ve u opravy v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Vilémova Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč rozpočet * 22 POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Číslovaná stránka 31/44

33 tis. Kč Tabulka 6. Výhled provozního salda Vilémova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet* CELKEM 22 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 4% 39% 47% 47% 43% 41% 4% 39% 39% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -9% 9% 6% -6% 9% 4% 3% 2% 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -13% 11% -8% -6% 17% 7% 4% 3% 2% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Graf 27: Výhled provozního salda Vilémova, včetně splátek dluhů rozpočet* POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Podrobné informace střednědobého u rozpočtu viz dále tabulková část. Číslovaná stránka 32/44

34 tis. Kč Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Vilémova 9 5% % 37% 37% 4% 39% 47% 47% 43% 41% 4% 39% 39% 45% 4% 6 33% 31% 33% 31% 33% 31% 34% 35% 5 27% 3% 25% % 17% 2% 15% 2 1% 1 5% PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 19% 17% 45% 33% 27% 31% 33% 31% 37% 33% 31% 34% 37% 4% 39% 47% 47% 43% 41% 4% 39% 39% 219 rozpočet * % POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 33/44

35 Přílohy Příloha 1. Střednědobý rozpočtu - tabulková část Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem příjmů bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace a kapitálové příjmy. Ve u není s investičními dotacemi a neschválenými kapitálovými příjmy počítáno. Kapitálové výdaje obsahují ve u nulové hodnoty s tím, že střednědobý počítá s jejich krytím z limitu provozního salda, rezerv (alternativně je otevřena cesta krytí dotacemi, kapitálovými příjmy a případně dluhy) ve vazbě na schválené projekty samosprávy v rozpočtu a budoucí uzavřené smluvní vztahy. Běžný finanční potenciál (bez úvěrů) je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto prostředky mohou být a budou využity na investice a opravy majetku ve vazbě na požadavky samosprávy v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem, který je kryt běžnými příjmy, potažmo dostatečným provozním saldem. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. 12 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 34/44

36 Tabulka 7. Podrobný střednědobý rozpočtu Vilémova ř. Rozpočtový Předběžně tis.kč roční změny Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj rozpočet* roční průměr % změna 2 až Daňové příjmy ,9 2, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce DPH , až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,7 2, Běžné výdaje ,5 4, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné ,6 24 Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) , Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům , Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím ,2 roční průměr % změna 224/22 53 bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky Suma až 58 obyv až Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,6 4,7 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) , 2, Běžné výdaje (provozní)* ,5 Suma 22 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS-6M, od Suma ř ÚFIS 1M): až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,% 1,24%,% 6,59% 6,49% 6,33% 6,2% 6,11% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21) Suma 22 až 24 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 35/44

37 Tabulka 8. Podrobný střednědobý rozpočtu Vilémova s pohledem na finance od r. 212 ř. Rozpočtový * * Předběžně tis.kč Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj rozpočet* 1 1 Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky až 58 obyv Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní)* ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS-6M, od 21 ř ÚFIS 1M): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,%,%,%,%,%,% 1,24%,% 6,59% 6,49% 6,33% 6,2% 6,11% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 49 rozvaha Stavby (účet 21) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 6 **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 36/44

38 Tabulka 9. Kumulovaný střednědobý rozpočtu Vilémova ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: Kumulovaný rozpočtový Údaj rozpočet* 1 1 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní)* Suma 22 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS-6M, od 21 ř ÚFIS 1M): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč *ve u včetně oprav STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ je 6% příjmů za 4 roky tis.kč 224 Číslovaná stránka 37/44

39 Příloha 2. Střednědobý rozpočtu Vilémova povinně zveřejňované informace Tabulka 1. Informace podle zákona č. 25/2 ke zveřejnění na úřední desce a schvalované zastupitelstvem Střednědobý rozpočtu - informace podle zákona č. 25/2 Sb. tis.kč ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj PŘÍJMY CELKEM VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ rozvaha Dlouhodobé závazky (úvěry) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 7 * Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě přijatých závazků (bez rezerv, přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Rezervy * finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů (Vypočte se = provozní saldo - splátky dluhů + opravy) Číslovaná stránka 38/44

40 Příloha 3. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Předpokladem pro řízení financí s citem 13 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 2: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 14 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnovy majetku Číslovaná stránka 39/44

41 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 15 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 11. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 3. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 15 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 4/44