PŘÍRODNÍ DRAHÉ KAMENY A JEJICH VYUŽITÍ VE ŠPERKAŘSTVÍ, ARCHITEKTUŘE A UMĚNÍ

Transkript

1 PŘÍRODNÍ DRAHÉ KAMENY A JEJICH VYUŽITÍ VE ŠPERKAŘSTVÍ, ARCHITEKTUŘE A UMĚNÍ JAKUB JIRÁSEK, MARTIN VAVRO JAROSLAV JIRÁNEK c Institut geologického inženýrství, Hornicko-geologická fkult, Vysoká škol áňská Technická univerzit Ostrv, 17. listopdu 15/2171, Ostrv Poru, Ktedr stveních hmot hornického stvitelství, Fkult stvení, Vysoká škol áňská Technická univerzit Ostrv, Ludvík Podéště 1875, Ostrv Poru, c Česká Gemologická Lortoř, s.r.o., Polnecká 310/18, Ostrv - Svinov jku.jirsek@vs.cz, mrtin.vvro@vs.cz, jirnek@gemology.cz Došlo , přijto Klíčová slov: přírodní drhé kmeny, gemologie, roušení, leštění Osh 1. Úvod chrkteristik pojmu drhý kámen 2. Dělení drhých kmenů 3. Zprcování užití drhých kmenů 4. Cen drhých kmenů 5. Závěr 1. Úvod chrkteristik pojmu drhý kámen Lidé vyhledávjí drhé kmeny oklopují se jimi už od počátků civilizce. Byly stále jsou využívány jko symol postvení moci, pro své domnělé mgické léčivé účinky neo jen pro svou krásu. Pojem drhý kámen neměl vždy stejný osh. V minulosti yly v Evropě z klsické drhé kmeny povžovány jen některé minerály (npř. dimnt, odrůdy korundu erylu, spinel, turmlíny grnáty). Tto skupin má řdu společných vlstností jde o příjemně revné neo nopk zcel čiré průhledné minerály s vysokým leskem, lomem světl vysokou tvrdostí (v Mohsově stupnici nd 7). O příčku níže n pomyslném cenovém žeříčku stály polodrhokmy nerosty, které nevyhovovly všem výše uvedeným vlstnostem. Bylo jich dleko větší množství yly tké dostupnější (npř. odrůdy křemene, opál, olivín). Nejníže pk stály ozdoné kmeny většinou neprůhledné minerály některé horniny dostupné i ve větších kusech, vhodné pro glnterní výrou výrou ozdoných upomínkových předmětů. Dnes už se ktegorie drhokm, polodrhokm ozdoný kámen kvůli nejsnému vymezení prkticky nepoužívjí nhrdil je technický pojem drhý kámen. Jde o jkýkoli minerál, horninu ( dokonce i orgnickou sustnci), z níž lze zhotovit drhokmový rus, jde použít do šperku v přírodním stvu neo jde použít k výroě dekorčních předmětů. V součsnosti CIBJO (Confédértion Interntionle de l Bijouterie, Joillerie, Orfèvrerie, des Dimnts, Perles et Pierres Mezinárodní klenotnická konfederce) ve své definici drhých kmenů říká, že jde o přírodní norgnické mteriály s výjimkou kovů používné ve špercích uměleckých výrocích. Podle posledního seznmu uznných drhých kmenů z ledn 2006 uznává CIBJO více jk 100 různých minerálních druhů 1. Klsicky chápný drhý kámen y ovšem stále měl vyhovovt několik kritériím: měl y ýt v přírodě vzácný, odolný trvnlivý měl y vyhovovt estetickému hledisku, tj. ýt krásný líivý. 2. Dělení drhých kmenů Jednou z možností, jk rozdělit širokou skupinu drhých kmenů, je krystlochemický systém minerálů 2,3. Ten se používá i ve většině muzejních minerlogických sírek. Drhé kmeny je možné njít prkticky ve všech jeho devíti skupinách, i když v přípdě některých jde jen o netrdiční málo využívné suroviny. Kromě minerálů v prvém slov smyslu ovšem do této ktegorie ptří i přírodní skl (vltvíny dlší tektity, osidián), některé horniny (npř. porcelnity, serpentinity, mrmory, migmtity) dokonce i některé orgnické hmoty (spropelity, korály, perly, slonovin td.). V prktické gemologii se drhé kmeny zprvidl rozdělují do tří ktegorií: dimnt má výsdní postvení; jko jediný z drhých kmenů má víceméně unifikovný vlstní systém hodnocení rvy, čistoty kvlity výrusu (spolu s hmotností tvoří tkzvná 4 C color, clrity, cut, crt). ruín, sfír, smrgd tzv. velká trojk revných drhých kmenů, které se od osttních liší zejmén výrzně vyšší cenou, zloženou ovšem n tom, že předčí osttní ve svých vlstnostech všechny ve své vzácnosti kráse, ruín sfír (odrůdy korundu) nvíc v odolnosti. osttní drhé kmeny. Dlší z možností dělení drhých kmenů je podle rvy. Brv je první vlstností minerálu, které si kždý všimne. U revných drhých kmenů je nejdůležitějším kritériem kvlity. Brvou se řídí i oli drhých kmenů v jednotlivých regionech (npř. olíenost zelených kme- 647

2 Tulk I Příkldy drhých kmenů v jednotlivých skupinách minerlogického systému s krystlochemickými vzorci. V jednotlivých skupinách jsou minerály řzeny ecedně. prvky: dimnt C sulfidy: pyrit FeS 2 sflerit ZnS hlogenidy: fluorit CF 2 oxidy hydroxidy: hemtit Fe 2 O 3 chryzoeryl BeAl 2 O 4 ksiterit SnO 2 korund Al 2 O 3 křemen SiO 2 opál SiO 2 n H 2 O spinel MgAl 2 O 4 rutil TiO 2 uhličitny: rgonit CCO 3 zurit Cu 3 [OH CO 3 ] 2 mlchit Cu 2 [(OH) 2 CO 3 ] rodochrozit MnCO 3 smithsonit ZnCO 3 sírny: ryt BSO 4 celestin SrSO 4 fosforečnny: mlygonit (Li,N)Al[(F,OH) PO 4 ] ptit C 5 [(F,Cl,OH) (PO 4 ) 3 ] eryllonit NBe[PO 4 ] rzilinit NAl 3 [(OH) 2 PO 4 ] 2 lzulit (Mg,Fe)Al 2 [OH PO 4 ] 2 tyrkys Cu(Al,Fe) 6 [(OH) 4 (PO 4 ) 2 ] 2 4 H 2 O křemičitny: ndlusit Al 2 [O SiO 4 ] eryl Be 3 Al 2 [Si 6 O 18 ] cordierit (Mg,Fe) 2 Al 3 [AlSi 5 O 18 ] diopsid CMg[Si 2 O 6 ] diopts CuSiO 2 (OH) 2 eukls BeAl[OH SiO 4 ] fenkit Be 2 [SiO 4 ] grnáty skupin X 3 Z 2 [SiO 4 ] 3 chryzokol (Cu,Al) 2 H 2 Si 2 O 5 (OH) 4 n H 2 O jdeit N(Al,Fe)[Si 2 O 6 ] kynit Al 2 [O SiO 4 ] lrdorit (C,N)[Al 2 Si 2 O 8 ] lzurit (N,C) 8 [(S,SO 4,Cl 2 ) Al 6 Si 6 O 24 ] lepidolit ~ K(Li,Al) 3 (Si,Al) 4 O 10 (OH,F) 2 mstek Mg 3 Si 4 O 10 (OH) 2 mikroklin K[AlSi 3 O 8 ] nefrit C 2 (Mg,Fe) 5 (Si 8 O 22 )(OH) 2 olivín (Mg,Fe) 2 [SiO 4 ] pyrofylit Al 2 Si 4 O 10 (OH) 2 rodonit MnSiO 3 sepiolit Mg 4 Si 6 O 15 (OH) 2 6 H 2 O sodlit N 8 [Cl 2 Al 6 Si 6 O 24 ] spodumen LiAl[Si 2 O 6 ] titnit CTi[O SiO 4 ] topz Al 2 [(F,OH) 2 SiO 4 ] turmlíny skupin AD 3 G 6 (BO 3 ) 3 [T 6 O 18 ]Y 3 Z zirkon Zr[SiO 4 ] zoisit C 2 Al 3 [O OH SiO 4 Si 2 O 7 ] orgnogenní minerály: jntr ~ 78 % C, 10 % H, 11 % O V přípdě grnátů turmlínů jde o větší skupiny minerálů, kde písmen A, D, G, T, Y, X Z předstvují pozici různých ktiontů niontů, příp. jejich skupin. nů v Asii) neo historických odoích (módní vlny oliy krvvě červených pyropů, zelených olivínů j.). Jde le o poněkud prolemtickou vlstnost pro určování kmenů. Brv je totiž vnímán sujektivně, závisí n druhu osvětlení nvíc jeden minerál může mít čsto celou řdu revných vriet v závislosti n strukturních defektech krystlové struktury, isomorfních příměsích neo velmi jemných heterogenních inkluzích. Typickými příkldy minerálů s více revnými vrietmi mezi drhokmy jsou npř. křemen (ezrvý křišťál, růžový růženín, žlutý citrín, filový metyst, hnědá záhněd, černý morion), korund (červený ruín, modrý sfír, ezrvý leukosfír j.) neo eryl (zelený smrgd, modrozelený kvmrín, růžový morgnit, žlutý heliodor j.). U některých přírodních drhých kmenů je možné rvu dále uprvovt neo měnit, npř. zhříváním neo vystvením rdioktivnímu záření (tepelná úprv ěžnějšího metystu n vzácnější citrín neo ozřování některých křišťálů n záhnědu). 3. Zprcování užití drhých kmenů Až n výjimky neyly ni v nejstrší historii lidstv využívány drhé kmeny v surovém stvu. Mezi jejich první úprvy ptřilo odstrňování kzů dolešťování povrchu tk, y yl získán vzhled dokonlého krystlu. Později tto činnost přešl do roušení, které mělo z cíl zvýrznit lom světl lesk minerálu. 648

3 Broušení leštění drhých kmenů jsou zákldní operce zušlechťování drhých kmenů. V nejstrší minulosti yl hojná výro tzv. neprvidelných rusů, kdy šlo jen o hrué orušování, jehož výsledkem yl nesymetrický tvr. Výhodou yly poměrně mlé ztráty suroviny při odstrnění povrchových kzů. V součsnosti se tto technik používá jen v průmyslovém zprcování méně cenných drhých kmenů (npř. osidián, hemtit, vriety křemene). Jde o tzv. tromlování neoli tmlerování, kdy se velké množství připrveného polotovru přiližně stejné velikosti nechává rousit leštit rzivními prášky při otáčení v motorem poháněných unech. V podsttě je tk npodoován proces oprcování při říčním trnsportu, jehož výsledkem jsou tké více či méně ohlzené vlouny. Neprvidelné rusy yly postupně vytlčeny hldkým rusem, využívným zejmén u průhledných kmenů (fsetové rusy) průsvitných neo opkních kmenů (mugle). Broušením uď n kmenech vznikjí droné rovné plošky (fsety), neo vzniká ezfsetový vypouklý tvr čočkovce (mugle) or. 1. Fsetové roušení se dnes využívá jk v přípdě symetrických trdicionlistických rusů, kdy se s ohledem n dný minerál mximlizuje hr rev kmene díky disperzi světl procházejícího kmenem odrzu světl od jednotlivých fset, tk i v přípdě fntzijních výtvrnických rusů. Ve všech přípdech zůstává stejný princip oprcování řezáním neo štípáním připrvená surovin se vícestupňově rousí rzivy stále menší zrnitosti nkonec je vyleštěn. Existují četné vrice od roušení z volné ruky přes využívání přesných kvdrntů ž po plně utomtizovné fsetové roušení e c Or. 1. Příkldy zákldních výrusů drhých kmenů 4 ; fsetové rusy: ) rilint, ) rout (růžice), c) tulkovec, d) stupňovec, ezfsetové neo částečně fsetové rusy: e) mugle (čočkovec) d Or. 2. Mozik z červených jspisů filových metystů z Krušných hor zelených chryzoprsů z území dnešního Polsk. Kmeny jsou zpuštěny do sádrové vrstvy, jejíž povrch je vzorkován tlčítky pozlcen. Jde o část původní výzdoy s témtikou neeského Jeruzlém ze 14. století. Kple sv. Václv ve svtovítské ktedrále n Pržském hrdě. Foto J. Jirásek, ez přímé účsti člověk. Detily ohledně zákldních typů výrusů uvádí npř. cit. 4,5, podroněji pk cit. 6,7. Smosttnou kpitolou je roušení dimntu, který lze rousit jedině dimntovým prchem. Postup oprcování dimntů má řdu stupňů (řezání, štípání, rozrušování, rilintování), z nichž některé lze v určitých přípdech vynecht. Broušení dimntů vyžduje zvládnutí přesných technologií (mj. s ohledem n velmi drhou surovinu), proto je rusíren schopných produkce kvlitních rusů poměrně málo. Rovinné roušení leštění drhých kmenů se využívá hlvně u neprůhledných minerálů hornin, které jsou dostupné ve větších kusech. Velké ploché desky drhých kmenů se využívjí n okldy interiérů (od středověké Svtováclvské kple v ktedrále sv. Vít n Pržském hrdě ž npř. po stnice pržského metr), z menších kusů se skládjí moziky využívjí se jko podkld pro rytí řezání do kmene (viz dále). Do olsti leštění roušení drhých kmenů ptří i moziky, inkrustce rchitektury. Moziky jsou figurální neo ornmentální kompozice sestvené z dronějších kousků drhokmů (le i jiného mteriálu) předem zprcovného rovinným roušením leštěním (or. 2). Inkrustce je umělecká dekortivní technik, při které jsou podoné části skládány do plošných okldů v interiérech. V přípdě drhokmových rchitektur vznikjí skládáním oprcovných kmenů různých tvrů trojrozměrné ojekty oltáříčky, šperkovnice j. 5 Dlší z možností zprcování drhých kmenů je rytí řezání (glyptik). Kmeny zdoené plstickou rytinou se oecně nzývjí gemy. Zde jsou rozeznávány dv zákldní technologické postupy rytím do hlouky kmene vznikjí intglie řezy plsticky vystupující z kmene se nzývjí kmeje (or. 3,). Ztímco n intglie se čsto využí- 649

4 Or. 3,. Antikizující kmej s figurálním výjevem v prstenu; srdonyx zlto, Evrop, 18. století. Uměleckoprůmyslové muzeum v Prze. Foto O. Kocourek, vjí průhledné kmeny (npř. revné odrůdy křemene) neo i neprůhledné minerály v přípdě pečetních prstenů, pro výrou kmejí je nejvhodnější různorevná surovin s vrstevntou stvou (chát, onyx). Velmi využívnou technikou zprcování drhých kmenů je plstické vyrušování. Z pomoci řezání, roušení rytí se zhotovují většinou droné plstiky (or. 4) glnterní zoží. Lze sem zřdit i výrou dutě roušených nádo. Pro tyto výroy se používjí většinou drhé kmeny horniny, které jsou dostupné ve větších kusech, nejsou průhledné nemjí příliš velkou tvrdost (mlchit, rgonit, jdeit, nefrit, tyrkys, mstek j., z hornin npř. hdec neo prchovito-jílovité řidlice). 4. Cen drhých kmenů Oceňování drhých kmenů je nesmírně složitá olst, kterou zde zmiňujeme jen velmi stručně. Neexistuje jednot v oceňování drhokmů v podsttě finnční hodnot drhokmu závisí n nídce poptávce. Přesto lze nlézt několik jednotících fktorů, které cenu význmně ovlivňují: o jký minerál jde. U drhokmů se smozřejmě hodnotí jejich vzácnost. Čím méně je minerál v dné kvlitě dostupný, tím je cen vyšší. Bez spolehlivých lortorních testů nelze čsto s určitostí minerál identifikovt, ozvlášť v přípdě, že nejde o přírodní surovinu, le o již zprcovný drhokm, rv kmene její odstín, čistot, intenzit, homogenit j., vnitřní čistot kmene (přítomnost vrostlic, ulin, prsklin j.), hmotnost, výrus (kvlit výrusu neo jiné formy zprcování). Cenu ovšem ovlivňují tké módní vlny zájmu o určitý drhokm neo jejich revnou skupinu, původ suroviny (pro Čechy má jinou hodnotu pyrop neo olivín z nší repuliky než identické kmeny z ciziny) dlší fktory 6,7. U roušených drhých kmenů se pro oceňování používá hmotnostní jednotk metrický krát 0,2 grmu. Tto hmotnost je odvozen od hmotnosti semene rohovníku oecného (Certoni siliqu), jehož plody jsou též známy pod oznčením svtojánský chlé. 5. Závěr Or. 4. Pečetidlo ve tvru knelovné vázy. Záhněd, Evrop, 1. čtvrtin 19. století. Uměleckoprůmyslové muzeum v Prze. Foto O. Kocourek, Zájem o přírodní drhé kmeny ve světě stále stoupá. Mód diktuje používt co nejvíce přírodní mteriály. S ohtnutím východoevropské populce rozvojem nových ekonomik v Asii výrzně přiývá lidí, kteří si mohou 650

5 drhé kmeny dovolit jko šperky, v přípdě ozdoných kmenů potom jko dekorce oydlí pod. Věd o drhých kmenech gemologie řeší řdu úkolů při určování, kvlittivním oceňování v neposlední řdě při odlišování přírodních kmenů od jejich synteticky vyroených vrint, přípdně od npodoenin. Rozšířenou verzi tohoto textu doprovázenou revnými fotogrfiemi ilustrujícími jednotlivé typy zprcování drhých kmenů lze nlézt n weové drese 8. Je milou povinností utorů poděkovt Uměleckoprůmyslovému muzeu v Prze z svolení k reprodukci fotogrfií předmětů z jejich sírkových fondů Správě Pržského hrdu z svolení fotogrfovt ve Svtováclvské kpli v ktedrále sv. Vít použít získný orzový mteriál pro tento článek. LITERATURA 1. The Gemstone Book [online]. CIBJO The World Jewellery Confedertion, Jnury Dostupné n stženo Strunz H.: Minerlogische Tellen: eine Klssifizierung der Minerlien uf kristllchemischer Grundlge. 8. vyd., Akdemische Verlgsgesellschft Geest & Portig, Leipzig Bernrd J. H., Rost R. kol.: Encyklopedický přehled minerálů. Acdemi, Prh Täul K.: Zltnictví. SNTL, Prh Rejl L.: Minerál 6, 131 (1998). 6. Sinknks J.: Sinknks Stndrd Ctlog of Gem Vlues. Geoscience Press, Prescott Miller A. M.: Gems nd Jewellry Apprising. 2. vyd., GemStone Press, Woodstock, Vermont kpitol Drhé kmeny, stženo J. Jirásek, M. Vvro, nd J. Jiránek c ( Institute of Geologicl Engineering, Fculty of Mining nd Geology, Technicl University, Ostrv, Deprtment of Building Mterils, Fculty of Civil Engineering, Technicl University, Ostrv, c Czech Geologicl Lortory, Ostrv): Nturl Gemstones nd their Utiliztion in Jewellery. Architecture nd Art This pper defines nd specifies the groups of nturl gemstones. It dels with gemstone clssifiction with emphsis on the chemicl minerlogicl system of crystls. Gemstone processing is discussed tumle polishing, fcet nd flt-surfce grinding nd polishing, engrving nd cutting, plstic grinding, nd others. Some exmples of nturl gemstones used in rchitecture nd rt re given. Prolems of nturl gemstone pprisl re riefly mentioned. 651