VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU

Transkript

1 VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU Jiří HAVEL OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., provozovna Opava The Monitoring of Weewils Fly at Opava Summary: Fly of weevils to rapeseed crop was monitored using yellow traps. Dominant species was Ceutorhynchus pallidactylus. In 2008 flied males firstly, females flied after two weeks, low number of imagoes was catched in traps. In 2009 flied males and females contemporary, high number of imagoes was catched in traps. The level of rapeseed infestation at both years was approximately equal. The optimal term for insecticide treatment was at begin of females fly in 2008 and at bulk fly of imagoes in Key words: Brassica napus, Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadridens, monitoring of fly, term of treatment Souhrn: Pomocí žlutých misek byl sledován průběh náletu krytonosců do porostu řepky. Krytonosec čtyřzubý byl dominantní druh. V roce 2008 nalétli nejdříve samci a za 14 dní samice, počet ulovených jedinců v miskách byl velmi nízký. V roce 2009 nalétli samci i samice současně, počet ulovených jedinců v miskách byl vysoký. Úroveň napadení v obou letech byla přibližně stejná. Nejvhodnější termín pro ošetření insekticidy byl v roce 2008 na počátku náletu samic, v roce 2009 v době hromadného náletu obou pohlaví. Klíčová slova: Brassica napus, Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus quadridens, monitoring náletu, termín ošetření Úvod Na začátku jara do porostů řepky nalétávají dva druhy krytonosců krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Běžní pěstitelé tyto druhy zpravidla nerozlišují, což je v zásadě chyba, protože tyto druhy se výrazně liší svým životním cyklem a i škodlivostí. Dle Volkera (2003) je krytonosec čtyřzubý méně škodlivý, protože nezpůsobuje deformace stonků a poruchy růstu (tvorba mnoha slabých odnoží), které jsou typické pro krytonosce řepkového. Hoffmann a Schmutterer (1999) Materiál a metody Pro monitoring náletu byl použit odchyt do žlutých Mörickeho misek. Misky z plastické hmoty o průměru 20 cm nastříkané zářivě žlutou barvou (Dupli- Color RAL 1021) byly rozmístěny na pokusné lokalitě. Počet misek byl přizpůsoben velikosti pokusné lokality a situaci na ní. Misky byly do porostu rozmístěny co nejdříve zjara, prakticky ihned po sejití sněhu. Zpočátku byly položeny přímo na zemi, na začátku prodlužovacího růstu řepky byly umístěny na stojan s možností plynulého nastavení výšky misky nad zemí tak, aby miska byla vždy v úrovni vrcholků rostlin. Očíslované misky byly v porostu rozmístěny šachovnicovitě, aby bylo možno postihnout rozdíly v napadení porostu a směr náletu dospělců. Plocha, kde byly misky rozmístěny, nebyla plošně ošetřována insekticidy. Misky byly zpravidla 2 x týdně kontrolovány a zachycení krytonosci byli shromažďováni v očíslovaných nádobách, do kterých bylo nakapáno trochu octanu etylnatého k jejich usmrcení. V laboratoři pod binokulární lupou pak byl stanoven druh krytonosců, pohlaví a u samic stupeň vývoje vajíček. Polní pokusy byly založeny dle zásad metodik EPPO (viz V pokusech bylo použito postupné ošetření registrovanou dávkou insekticidů ze skupiny syntetických pyretroidů, aby se předešlo zkreslení vlivem reziduálních účinků organofosfátových uvádějí, že larvy krytonosce čtyřzubého se vyskytují spíše ve spodní části stonku, kdežto u krytonosce řepkového v horní části. Krytonosec řepkový má opouštět zimní úkryty výrazně dříve než krytonosec čtyřzubý. Nikdo z těchto autorů se nezmiňuje o rozdílu v náletu samců a samic. Cílem prací bylo stanovit aktuální druhové zastoupení krytonosců, zmapovat průběh náletu do porostu a rozdíly v náletu samců a samic. Na základě těchto zjištění pak určit nejvhodnější termín ošetření proti krytonoscům insekticidů. Aplikace byla plánována v těchto termínech: Rok před náletem aplikace na jaře ihned jak to bylo technicky možné 2. při zahájení náletu samiček v době, kdy ještě nemají zralá vajíčka 3. v době, kdy samičky začínají klást vajíčka (většina samiček má již zralá vajíčka) Pro rok 2009 byl plán ošetření rozšířen na 4 aplikace 1. před náletem aplikace na jaře ihned jak to bylo technicky možné 2. na začátku náletu samců 3. na začátku náletu samiček 4. po náletu Termíny aplikace byly stanoveny na základě vyhodnocení záchytu krytonosců ve žlutých miskách. Pokud bylo vyhodnocení úlovků v miskách nejednoznačné, byl vhodný termín určen na základě konzultací s výsledky jiných pracovišť. Pro vyhodnocení výsledků byla použita metodika EPPO PP1/219(1) Ceutorhynchus napi and Ceutorhynchus pallidactylus on rape. V době, kdy ve stoncích byly dostatečně vyvinuté larvy (přibližně na konci květu) byly po podélném rozříznutí stonků spočítány larvy a výlezové otvory ve stoncích. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny pomocí programu UPAV GEP. Sborník z konference Prosperující olejniny,

2 Výsledky Rok 2008 Porost byl zaset za příznivých půdních a vlhkostních podmínek. Od spadlo extrémní množství srážek - 96,7 mm během tří dnů a výrazně se ochladilo. Studené deštivé počasí pokračovalo po celý zbytek září. Vlivem chladného počasí se porost vyvíjel pomalu. Řijen a listopad byly teplotně podnormální, říjen byl srážkově bohatý. Zima byla výrazně teplá a prakticky bez sněhu, leden a únor byly výrazně suché. Ve třetí dekádě února se výrazně oteplilo, denní teploty přesahovaly 10 o C. Toto oteplení skončilo na začátku března. V březnu se střídala teplejší a chladnější období, výraznější oteplení přišlo až na konci března. Začátek dubna byl poměrně studený a deštivý, oteplení přišlo na konci první dekády. Porost dobře odkvetl a rovnoměrně dozrál. Sklizeň zkomplikovalo období deštivého počasí v druhé polovině července, které ale porost nijak nepoškodilo. Sledování výskytu krytonosců bylo provedeno na dvou lokalitách. Ve Chvalíkovicích byl porost řepky založen po 5 letech po sobě. U školky (Opava Předměstí) byla z experimentálních důvodů pěstována řepka po řepce (tabulka č. 1). Úlovky v průběhu března byly jen ojedinělé, o něco větší záchyt byl zaznamenán při oteplení na konci března, ale i tak byly počty zachycených jedinců malé. Na začátku dubna nálet prakticky ustal. Druhé mírné zvýšení záchytů nastalo v polovině dubna, ale samičky se zralými vajíčky při něm nebyly nalezeny. Na konci dubna byl zaznamenán výrazný nálet krytonosců šešulových. Ze stonkových krytonosců výrazně převažoval krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) byl zachycen pravděpodobně jen jeden (druh nebyl přesně určen). O malém výskytu krytonosce řepkového svědčí i to, že rostliny jevící symptomy poškození krytonoscem řepkovým byly nalezeny jen dvě na celé pokusné ploše. Tabulka č. 1: Stonkoví krytonosci - nálet do žlutých misek, Opava 2008 Datum U školky - řepka po řepce 5 misek Chvalíkovice-řepka po 5 letech 22 misek C.napi C.pallidactylus Jiný C.napi C.pallidactylus Jiný M F M F asi neurč šeš. 4, 2? 3 1brukv šeš bv1nv , 1? 5bv1zv 4 koř. 1 1bv 1 koř. 2 šeš šeš. 1? 7 bv šeš. 20 bv 221 šeš šeš. Vysvětlivky: šeš. - šešulový, koř. - kořenový, neurč. - neurčený druh, bv - bez vajíček, nv - nezralá vajíčka, zv - zralá vajíčka,? - určen druh, ale ne pohlaví, M - samci, F - samice Prázdná místa tabulky - nebylo nic nalezeno V tabulce č. 2 jsou uvedeny výsledky pokusů s různými termíny ošetření insekticidy. Pokusy č. 1 a 3 byly založeny na různých místech téhož pozemku. Pokusy č. 1 a 2 byly orientační bez opakování, založené na úvratích a proto je nebylo možno výnosově vyhodnotit. Pokus č. 3 - jde o část rozsáhlejšího pokusu s odlišným zaměřením, který byl statisticky hodnocen samostatně (písmenkové hodnocení). Kromě toho byly statisticky hodnoceny všechny tři pokusy dohromady kvůli porovnání úrovně napadení. Lze proto porovnat jak napadení v rámci pokusu, tak i jednotlivé pokusy mezi sebou. Jak vyplývá z počtu larev v tabulce č. 2 skutečný výskyt krytonosce čtyřzubého v porostech byl podstatně vyšší, než by odpovídalo záchytům v miskách. Podle očekávání byl nejvíce napaden pokus č. 2, kde se jednalo o cílené založení řepky po řepce z experimentálních důvodů. V tomto pokuse byly rostliny poloviční velikosti než v pokusech 1 a 3 a u většiny byla dřeň stonku prakticky zlikvidována. Napadení bylo statisticky průkazně vyšší než u dalších dvou pokusů. Pokus č. 1 byl vlivem umístění na exponovanější části pozemku napaden více než pokus č. 3, rozdíl ale nebyl statisticky průkazný. První ošetření v nejčasnějším termínu bylo provedeno již , protože v té době se výrazněji oteplilo. Vliv ošetření v tomto termínu se prakticky neprojevil. Druhé ošetření při zahájení náletu samiček bylo provedeno Ošetření v tomto termínu průkazně snížilo počet larev ve stoncích. Ošetření při předpokládaném zahájení kladení vajíček bylo provedeno Jak vyplývá z výsledků odchytu z misek, termín tohoto ošetření se nepodařilo upřesnit, protože samičky se zralými vajíčky nebyly nalezeny Účinnost tohoto ošetření byla horší, protože pravděpodobně bylo již provedeno pozdě Sborník z konference Prosperující olejniny,

3 Tabulka č. 2 Výskyt larev krytonosců ve stoncích, Opava 2008, spojené pokusy pokus Varianta larev/1 rostlina napad. rostlin % 1 kontrola 3, cypermetrin , cypermetrin , cypermetrin , kontrola 6, cypermetrin , cypermetrin , kontrola 1,65 a 80 3 cypermetrin + chlorpyrifos ,05 b 7,5 D 0,05 2,60 D 0,01 3,19 Pokus č. 1 - Chvalíkovice, odrůda Executive, umístění v rohu pozemku na úvrati; Pokus č. 2 - U školky, řepka po řepce, úvrať asi hektarového pozemku; Pokus č. 3 - Chvalíkovice, odrůda Oponent, umístění při okraji pozemku uprostřed jeho delší strany (dlouhé cca 400 m) Rok 2009 Porost ozimé řepky byl zaset za výrazného nedostatku srážek na konci srpna do suché poněkud hrudovité půdy, vzcházení bylo proto nevyrovnané. V druhé polovině září přišla vlna velmi chladného a deštivého počasí, které zbrzdilo vývoj řepky. Podzim byl teplotně a vlhkostně příznivý, porosty šly do zimy v dobrém stavu. Zima začala náhle v polovině prosince a trvala až do konce března. K vyzimování porostů nedošlo, protože byly chráněny sněhovou pokrývkou. V březnu byly zaznamenány srážky téměř každý den, spadlo na rozmáčenou půdu 14,1 mm. Na začátku dubna se rychle a výrazně oteplilo. Jarní vegetace začala výrazně pozdě, až na konci března, abnormálně teplé počasí ji ale výrazně urychlilo. Řepky proto začaly kvést už v poslední dekádě dubna. Neobvykle teplé a suché počasí pokračovalo až do poloviny května. Vlivem sucha byly porosty nižší a s pevnými stonky, porost proto nepolehl. Od poslední dekády května až do začátku července nastalo extrémně deštivé období, které ale porosty nijak nepoškodilo. Žluté misky byly v roce 2009 rozmístěny do porostu až , před tím to kvůli rozbahněnému terénu nebylo možné. Navíc studené počasí s velkým množstvím srážek prakticky vylučovalo možnost náletu krytonosců. Počty ulovených krytonosců jsou uvedeny v tabulce č. 3. Dne 3. dubna se výrazně oteplilo a teplé slunečné počasí beze srážek bylo i v následujících dnech. Tento prudký obrat počasí výrazně podpořil nálet krytonosců, hlavní vlna náletu byla proto zachycena 6.4. V úlovku dominoval krytonosec čtyřzubý, krytonosec řepkový se vyskytoval jen velmi okrajově. Bylo zachyceno zhruba dvojnásobné množství samců než samic, samice byly ve všech stupních vývoje vajíček. K mírnému oživení náletu došlo na začátku 2. dekády dubna, pak už byly úlovky jen ojedinělé. V posledních termínech byla většina zachycených samic již bez vajíček. Vliv ošetření insekticidy byl testován v roce 2009 ve dvou polních pokusech. První pokus byl situován na západní straně pozemku. Pro ošetření byl kvůli potlačení reziduálního účinku použit Vaztak v dávce 0,15 l/ha. Výsledky postupného ošetření porostu jsou uvedeny v tabulce č. 4. První aplikace ( ) byla provedena ihned, jak to bylo po sejití sněhu technicky možné, před tím byl příliš rozmoklý terén. Samotná aplikace byla provedena za chladného počasí, ale hned další den se výrazně oteplilo a okamžitě začali krytonosci nalétávat. Zřejmě proto byl účinek tohoto prvního ošetření nejlepší. Ošetření při začátku náletu samců nemohlo být provedeno, protože samci a samice nalétávali současně. Největší nálet byl zaznamenán 6.4., ošetření bylo proto trochu opožděné a jeho účinek byl již o něco nižší. Účinek ošetření po náletu byl již nedostatečný. Výnos semen byl nejvyšší u varianty ošetřené 2. dubna, u kontroly byl nejnižší, rozdíly jsou statisticky neprůkazné. Tento pokus se nacházel ve značně výsušné části pozemku, výnos semen byl proto suchem silně ovlivněn. V tabulce č. 5 jsou uvedeny výsledky dalšího pokusu s ošetřením proti krytonoscům. Pokus byl situován na tomtéž pozemku, tentokrát na jeho severní straně. Podíl napadených rostlin byl srovnatelný s předchozím pokusem, ve stoncích bylo napočítáno o něco více larev. Ošetření bylo provedeno přípravkem Nurelle D v dávce 0,6 l/ha. Systemicky a reziduálně působící Nurelle statisticky průkazně snížil počet larev ve stonku a % napadených stonků. Výnos semen se statisticky průkazně zvýšil, toto zvýšení je ale potřeba brát s rezervou, protože výnosy mohly být ovlivněny extrémním suchem v dubnu a květnu. Tabulka č. 3: Úlovky krytonosců ve žlutých miskách Opava Počet misek 18 Ceutorhynchus pallidactylus C.napi Jiný bv nv nv/zv bv/nv zv bv- bez vajíček, nv nezralá vajíčka, zv zralá vajíčka; Jiné druhy kryt. kořenový, šešulový, brukvový, černý a další blíže neurčené druhy Sborník z konference Prosperující olejniny,

4 Tabulka č. 4: Krytonosci postupné ošetření Datum Počet larev v 1 stonku % napadených stonků Výnos semen ošetření ks úč. % % úč. % t/ha rel. % ,2 b 89,6 7,5 b 90,0 1,83a 126, ,58 a 70,1 45,0 a 40,0 1,76a 122, ,02 a 46,8 47,5 a 36,7 1,67a 116,2 Kontrola 1,92 a 0 75 a 0 1,44a 100,0 Tabulka č. 5: Opava 2009 pokus č. 2 Počet larev v 1 stonku % napadených stonků Výnos semen ks úč. % % úč. % t/ha rel. % Kontrola 4,8a 0 71,3a 0 4,51g 100 Nurelle D 0,2b 96,3 10,0c 86,6 5,18a 114,9 Diskuse Z výsledků je zřejmé, že průběh náletu krytonosců silně závisí na konkrétních podmínkách v daném ročníku a lokalitě. Přestože v letech 2008 a 2009 byl výskyt larev a % napadení stonků řepky přibližně srovnatelné, počty zachycených brouků v miskách se výrazně lišily. V roce 2008 bylo v miskách zachyceno jen malé množství jedinců. V témže roce byl ve 100 km vzdáleném Šumperku zaznamenán poměrně vysoký záchyt do misek (Seidenglanz et al. 2008). Tato disproporce je pravděpodobně způsobena lokálními odlišnostmi v průběhu počasí, protože vlivem zastínění pohořím Jeseníky od západu a otevřeností krajiny na severovýchod do polských rovin se často průběh povětrnostních podmínek na Opavsku od zbytku republiky odlišuje. Je možné, že při nižších teplotách krytonosci se do misek chytají málo, protože příliš nelétají a spíše lezou, to je ale ještě nutno ověřit. Seidenglanz také uvádí, že u krytonosce čtyřzubého samice do porostu nalétávají asi o dva týdny později než samci. Tuto tendenci lze vypozorovat z průběhu náletu v roce 2008 i na Opavsku, ale vzhledem k nízkému počtu ulovených jedinců nejsou tyto výsledky příliš průkazné. V roce 2009 se tato diferenciace neprojevila, protože samci i samice začali nalétávat současně a ve velkém množství. Náhlý zlom počasí v roce 2009 silně narušil vývojový cyklus řepkových škůdců, proto po začátku náletu krytonosců bezprostředně následoval nálet blýskáčků a stupeň vývoje vajíček u samic krytonosců byl silně diferencovaný. Na začátku druhé dekády dubna pak nastal výrazný nálet bejlomorky, který byl zřejmě předčasný, protože napadení šešulí bylo poměrně malé. Dle Volkera (2003) není u žádného z obou druhů krytonosců k dispozici ověřený práh škodlivosti. Ošetření v praxi doporučuje tehdy, je li v 1 misce zachyceno u obou druhů více než 10 jedinců krytonosců za 3 dny. Jak ukazují výsledky z roku 2008, tato metoda signalizace nemusí dát spolehlivé výsledky, protože nesignalizovala potřebu ošetření ani u extrémního případu pěstování řepky po řepce, kde ve skutečnosti bylo napadení rostlin poměrně vysoké. V roce 2009 by signalizace ošetření dle této metody poskytla správné výsledky. Z výsledků použití syntetických pyretroidů v různých termínech vyplývá, že nejvhodnější termín pro ošetření je na začátku výraznějšího náletu samiček krytonosců (rok 2008), nebo na začátku silného náletu samců i samic (rok 2009). Tento termín se shoduje s počátkem náletu blýskáčků, jedním ošetřením je proto možno zasáhnout oba tyto škůdce najednou. Pro lepší účinek by bylo potřeba ošetření syntetickými pyretroidy zopakovat, použití systemických přípravků s dlouhodobějším účinkem chrání porost výrazně déle. Pokud se diferenciace v náletu samců a samic krytonosce čtyřzubého potvrdí, pak v oblastech, kde je krytonosec čtyřzubý dominantním druhem, bude možné vynechat první jarní ošetření zaměřené výhradně proti krytonoscům. V roce 2009 nastalo i výrazné zvýšení výnosu semen, to je ale nutno brát s rezervou, protože pokusy byly výrazně ovlivněny suchem. V předchozích letech u takovýchto pokusů výraznější zvýšení výnosu semen vlivem ošetření insekticidy nebylo pozorováno. Použitá literatura Volker H. Paul Raps Krankheiten, Schädlinge, Schadpflanzen. Verlag Th. Mann 2003, ISBN X Hoffmann G.M., Schmutterer H. Parasitäre Krankheiten und Schädlinge an landwirtschaftlichen Kulturpflanzen Verlag Eugen Ulmer Stuttgart 1999, ISBN Seidenglanz M., Poslušná J., Havel J., Hrudová E. Rozdíly v průběhu náletu samců a samic krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) do porostů a účinnost insekticidů aplikovaných v různých obdobích. Sborník SPZO 25. vyhodnocovací seminář Hluk , s ISBN Kontaktní adresa Ing. Jiří Havel, CSc., OSEVA VaV, provozovna Opava. Purkyňova 10, Opava, tel , opava@oseva.cz Práce vznikla na základě grantu QH81218 financovaného MZeČR Sborník z konference Prosperující olejniny,

5 MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ OCHRANY ŘEPKY OZIMÉ PROTI HLÍZENCE OBECNÉ (Sclerotinia sclerotiorum) Possibilities of Winter Rapeseed Protection Improvement against Sclerotinia (Sclerotinia sclerotiorum) David BEČKA, Evženie PROKINOVÁ, Jan VAŠÁK Česká zemědělská univerzita v Praze Summary: The aim of the research is to improve winter rapeseed protection against sclerotinia with use of spring rapeseed in autumn or early flowering cultivars of winter rapeseed. We established experiments during 2007/08 and 2008/09 at 8 semi-practice localities and at one locality with small plot trials. Since a beginning of spring rapeseed anthesis we collected fell off petals and under sterile conditions we put them into plates with artificial nutrient medium. Number of infected petals we compared with real stems infestation in stand. From our two years results we found medium strong dependence between number of infected petals in the plate and sclerotinia incidence in stand. Key words: sclerotinia, spring rapeseed, winter rapeseed, diagnostics Souhrn: Cílem výzkumu je zlepšit ochranu řepky ozimé proti hlízence s využitím jarní řepky seté na podzim nebo časně kvetoucích odrůd řepky ozimé. Pokusy jsme v letech 2007/08 a 2008/09 založili na osmi poloprovozních lokalitách a jedné lokalitě s maloparcelkovými pokusy. Od začátku kvetení jarní řepky jsme odebírali opadlé korunní plátky a za sterilních podmínek vkládali do misek s umělým živným médiem. Počet infikovaných korunních plátků jsme pak porovnali se skutečným napadením stonků v porostu. Z našich dvouletých výsledků jsme zjistili středně silnou závislost mezi počtem infikovaných korunních plátků v misce a výskytem hlízenky v porostu. Klíčová slova: hlízenka obecná, jarní řepka, ozimá řepka, diagnostika Úvod Řepka ozimá patří k plodinám, které velmi dobře reagují na intenzifikační vstupy nárůstem výnosu semen. Řepka se tak stala plodinou vysoce nákladovou a mnohdy, při poklesu výkupních cen, také méně ekonomicky zajímavou. Snahou je udržet či zvýšit výnosy pomocí racionálně vynaložených vstupů. U aplikace insekticidů a fungicidů lze využitím signalizace a diagnostických metod ušetřit nemalé finanční prostředky a zvýšit účinnost těchto přípravků. Obsévání řepkových polí je již dlouhou dobu známá věc a pokusně se sleduje více než patnáct let. Přesto se nikdy ochranné obsevy ve velkém v praxi neujaly. Možná dřívější doporučení obsévat řepková pole směsí brukvovitých (jarní řepka, ozimá řepice, ozimá hořčice sareptská aj.) se zdála být komplikovaná v dostupnosti osiva. Problémové může také být špatné přezimování na podzim vyseté jarní řepky. Abychom minimalizovali riziko vymrznutí, které u jarní řepky během zimy nelze vyloučit, doporučujeme obsévat řepková pole směsí jarní a ozimé řepky v poměru 1:1. Je to výhodné i z pohledu bezproblémové dostupnosti osiva jarní řepky a minimální náročnosti při setí. Jarní řepka setá na podzim po úspěšném přezimování je vždy asi o týden napřed ve vývoji v porovnání s řepkou ozimou. Jarní řepka nám slouží nejenom k signalizaci náletu některých škůdců (především blýskáčka), ale také se snažíme pomocí ní diagnostikovat výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum). Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) patří mezi nejvýznamnější patogeny řepky ozimé, o čemž nás přesvědčila v hlízenkovém roce Jedná se o polyfágní houbu, která napadá více než 360 druhů dvouděložných rostlin z 61 čeledí (PAUL, 2003). Kromě obilnin jsou tedy všechny ostatní kulturní plodiny potencionálními hostiteli. V praxi největší škody způsobuje na slunečnici a řepce, silně ohrožen je do budoucna i mák. Houba vytváří v průměru 1,5-3 cm velká sklerocia, která dokáží přežívat v půdě 10 i více let (PROKINOVÁ, 2000). Klíčení sklerocií je závislé na půdní vlhkosti a teplotě, optimální teplota pro klíčení je 7-11 o C (PAUL, 2003). Klíčí pouze sklerocia na povrchu nebo max. z hloubky 5 cm. Ze sklerocií vyrostou malé světle hnědé houbičky apothecia (plodničky), ze kterých se uvolňují spóry. Tyto spóry pokud najdou optimální podmínky (např. přilepené opadlé korunní plátky na listech) vyklíčí a infikují tak rostlinu. První viditelné příznaky výskytu hlízenky na řepce se objevují v období dokvétání a po odkvětu. Na stonku se tvoří protáhlé a vodnaté skvrny, které rychle šednou, často mívají stříbřitý nádech, dochází k trhání a loupání pokožky rostlin. V místě napadení je často uvnitř stonku bílé vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří sklerocia (PROKINOVÁ, 2000). Po jejich vypadnutí na povrch půdy se životní cyklus houby uzavře. Vedle této infekce pomocí spór dokáže hlízenka primárně infikovat hostitelské rostliny i pomocí mycelia, které vrůstá přímo do bází rostlin z půdy. S. sclerotiorum poškozuje řepku prakticky ve všech oblastech světa, kde se tato plodina pěstuje. Výzkum se proto mimo jiné zaměřuje i na vypracování spolehlivých prognostických programů. Některé vycházejí z vyhodnocení podmínek prostředí (vlhkost, teplota, výskyt choroby v minulých letech atd.), výsledkem je míra rizika udávaná v bodech (ANONYM, 2009). Jiné pracují se sumou efektivních teplot a srážek v období konec butonizace počátek kvetení systém ScleroPro (KOCH et al., 2007). K předpovědním metodám v zahraničí často používaným patří i tzv. petal test, tj. zjištění přítomnosti patogena v porostu jeho izolací z korunních plátků (ANONYM, 2009; TURKINGTON et al., 1991). V našich pokusech jsme ověřovali použitelnost právě této metody v našich podmínkách. Na rozdíl od uvedených autorů jsme ale využili signalizační pás rostlin, které mají dřívější nástup kvetení. Sborník z konference Prosperující olejniny,

6 Metodika Na České zemědělské univerzitě v Praze již dva roky v rámci grantu NAZV QH sledujeme možnosti využití jarní řepky seté na podzim k signalizaci náletu některých škůdců a pro diagnostiku výskytu hlízenky. Po velmi teplé zimě 2007/08 na všech sledovaných místech (osm poloprovozů a jeden přesný maloparcelkový pokus) jarní řepka bez problémů přezimovala. Letošní tvrdší zima 2008/09 prověřila zimovzdornost jarní řepky, která na dvou lokalitách nepřezimovala (Kelč na Vsetínsku a Hrotovice na Třebíčsku) a na jedné lokalitě byla po zimě velmi poškozená (Rostěnice na Vyškovsku). Přesto můžeme konstatovat, že jarní řepka přežila i holomrazy -13 o C. Pokusy máme již dva roky (2007/08 a 2008/09) založeny na osmi poloprovozních lokalitách (velikost parcel cca 0,2-0,5 ha) Dub nad Moravou (o. Olomouc 2007/08), Hrotovice (o. Třebíč), Humburky (o. Hradec Králové), Chrášťany (o. Rakovník), Kelč (o. Vsetín), Nové Město na Moravě (o. Žďár nad Sázavou), Petrovice (o. Benešov), Rostěnice (o. Vyškov, 2008/09) a Vstiš (o. Plzeň - jih). V roce 2007/08 se nám podařilo získat kompletní výsledky ze čtyř a v roce 2008/09 ze šesti lokalit. Současně zakládáme maloparcelkové Výsledky Z výsledků odebraných korunních plátků v roce 2007/08 (poloprovozy) je patrné, že infekce hlízenky se nejprve objevila v porostech jarní řepky a teprve později na odrůdě řepky ozimé Californium (viz. tabulka 1). Toto bylo jasně vidět především u prvního (jarní řepka v průměru 29 %, Californium 15 % infikovaných plátků) a druhého (jarní řepka v průměru 19 %, Californium 15 % infikovaných plátků) termínu odběru. V roce 2008/09 to již tak zřejmé nebylo, resp. největší rozdíl byl až u druhého (jarní pokusy (velikost parcel 11,9 m 2 ve čtyřech opakováních) na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě (o. Praha - západ). Metodika pokusů je založena na izolaci patogena z opadlých korunních plátků na živné půdě (Potato Dextrose Agar) v Petriho miskách. K tomu využíváme jarní řepku setou na podzim (2007/08 Haydn, 2008/09 Canyon), která nakvétá asi o týden dříve a časně nakvétající odrůdu ozimé řepky Californium. Odebíráme opadlé korunní plátky přilepené na listech, které sterilní pinzetou přeneseme v počtu pěti kusů do Petriho misek na umělou živnou půdu. Z každé varianty založíme 10 misek (tedy celkem 50 plátků), tj. 1 opakování tvoří 5 korunních plátků. Kultivace probíhá týden ve tmě, při pokojové teplotě. Po týdnu lze zjistit, kolik plátků bylo infikovaných spórami hlízenky a tedy předpovědět její potencionální infekční tlak. Plátky jsme odebírali na poloprovozech třikrát (1. termín zač. opadu plátků u jarní řepky a pak cca v týdenních odstupech) a na maloparcelkách šestkrát (1. termín zač. opadu plátků u jarní řepky a pak cca v týdenních odstupech). řepka - v průměru 13 %, Californium 7 % infikovaných plátků) a třetího (jarní řepka - v průměru 14 %, Californium 11 % infikovaných plátků) termínu (viz. tabulka 2). Při srovnání obou let vychází, že v roce 2007/08 byl nástup hlízenky dřívější a velmi intenzivní. Porosty v tomto roce byly vysoké a hlízence svědčilo i vlhčí počasí od konce dubna do května. Naopak v roce 2008/09 v důsledku sucha porosty narostly asi o cm nižší a suché počasí neumožnilo tak razantní rozšíření hlízenky. Tabulka 1: Infikované korunní plátky (%) a Petriho misky (%), poloprovozy v roce 2007/ /08 termín odběru Humburky Hrotovice Chrášťany Petrovice průměr za lokality Infikované korunní plátky (%) Infikované misky (%) Californium Haydn (jar. řepka) Californium Haydn (jar. řepka) průměr průměr průměr průměr termín termín termín průměr Pozn. 1. termín - opad korunních plátků u jarní řepky, další termíny v cca týdenním odstupu Sborník z konference Prosperující olejniny,

7 Tabulka 2: Infikované korunní plátky (%) a Petriho misky (%), poloprovozy v roce 2008/09. Infikované korunní plátky (%) Infikované misky (%) 2008/09 termín odběru Californium Canyon (jar. řepka) Californium Canyon (jar. řepka) Humburky průměr Chrášťany Nové Město na Moravě Petrovice Rostěnice Vstiš průměr za lokality průměr průměr průměr průměr průměr termín termín termín průměr Pozn. 1. termín - opad korunních plátků u jarní řepky, další termíny v cca týdenním odstupu V maloparcelkových pokusech v Červeném Újezdě byl infekční tlak hlízenky obecně menší a nelze pozorovat podstatné rozdíly v napadení jarní řepky a odrůdy Californium. Vzhledem k šesti uskutečněným odběrům můžeme však velmi dobře určit, kdy se hlízenka začala v porostu šířit. V roce 2007/08 byl největší infekční tlak kolem 12.5 a v roce 2008/09 ve dvou vlnách (kolem 21.4 a 12.5.). Z obou povětrnostně odlišných let tedy vychází, že hlavní období šíření hlízenky nastalo kolem 12. května. Tabulka 3: Infikované korunní plátky (%) a Petriho misky (%), maloparcelkové pokusy v Červeném Újezdě v roce 2007/08 a 2008/09. termín odběru Infikované korunní plátky (%) Infikované misky (%) Californium Haydn, Canyon (jar. řepka) Californium Haydn, Canyon (jar. řepka) průměr průměr Pozn. 1. termín - opad korunních plátků u jarní řepky, další termíny v cca týdenním odstupu, Haydn v roce 2007/08 a Canyon v roce 2008/09 Sborník z konference Prosperující olejniny,

8 V tabulkách 4 a 5 jsou v procentech vyhodnoceny hlízenkou napadené stonky u jednotlivých odrůd v poloprovozních podmínkách. Hodnocení proběhlo asi 7-10 dnů před sklizní. Největší odrůdová citlivost na hlízenku je patrná v roce 2007/08. K nejvíce napadeným odrůdám patřily v roce 2007/08 ES Astrid (32 %), Navajo (31 %) a PR45D03 (30 %) a v roce 2008/09 Exocet (5 %), ES Bourbon (5 %) a Jesper (4 %). Naopak vyšší odolnost k hlízence jsme pozorovali v roce 2007/08 u odrůd Atlantic (13 %), Californium (14 %) a Vectra (14 %) a v roce 2008/09 u odrůd NK Passion (1 %), Adriana (1 %) a Chagall (1 %). Napadení hlízenkou u většího sortimentu sledovaných odrůd v maloparcelkových pokusech uvádí tabulka 6. V roce 2007/08 jsme nejvíce napadených stonků zjistili u odrůd PR45D04 (38 %), PR45D03 (18 %) a ES Astrid (17 %) a v roce 2008/09 u odrůd Hornet (3 %), Vectra (3 %) a NK Speed (2 %). Tabulka 4: Napadení stonků hlízenkou (%), poloprovozní pokusy 2007/ /08 Humburky Chrášťany Petrovice Hrotovice průměr % % % % % Jarní vše* vše* vše* 77 nehodnoc. Aplaus Asgard Atlantic Californium Catalina ES Astrid ES Betty ES Saphir Exagone Jesper Labrador Ladoga Navajo NK Fair NK Petrol Oksana Ontario PR45D Rohan Vectra průměr * vše napadeno komplexem houbových chorob - nehodnoceno Tabulka 5: Napadení stonků hlízenkou (%), poloprovozní pokusy 2008/ /09 Rostěnice Humburky Chrášťany Nové Město Petrovice Vstiš průměr % % % % % % % Jarní Adriana Asgard Cadeli Californium ES Bourbon ES Neptune Exagone Exocet Finesse Goya Hornet Chagall Jesper Labrador Ladoga NK Octans NK Passion NK Petrol NK Speed Ontario Ontario PR45D Rohan Sitro SW Gospel Vectra průměr Sborník z konference Prosperující olejniny,

9 Tabulka 6: Napadení stonků hlízenkou (%), maloparcelkové pokusy, Červený Újezd, 2007/08 a 2008/09. odrůda 2007/ /09 napadené stonky hlízenkou (%) odrůda napadené stonky hlízenkou (%) Adriana 9 Adriana 0 Agapan 11 Asgard 0 Aplaus 6 Baldur 0 Appolon 9 Baros 1 Asgard 3 Benefit 1 Atlantic 8 Cabriolet 1 Baros 8 Cadeli 0 Cabriolet 13 Californium 2 Cadeli 9 Catalina 0 Californium 9 DK- Secure 1 Catalina 7 DK-Cabernet 0 Catana 11 ES Alpha 1 Cicero 12 ES Betty 1 EGC ES Mecure 0 EGC ES Saphir 0 EGC Exagone 1 EGC Excalibur 1 EGC Exocet 1 Ella 6 Finesse 0 ES Astrid 17 Hornet 3 ES Betty 8 Hybrigold 2 ES Bourbon 8 Chagall 0 ES Hydromel 13 Jesper 0 ES Pinson 8 Labrador 1 ES Saphir 7 Ladoga 2 Exagone 10 Liprima 0 Executive 8 NK Morse 0 Exocet 11 NK Octans 0 Finesse 8 NK Passion 0 Goya 4 NK Petrol 1 Hornet 6 NK Speed 2 Champlain 7 Ontario 1 1 Chelsi 4 Ontario 2 0 Jesper 7 Petra 1 Labrador 10 PR44W22 1 Ladoga 3 PR45D05 1 Liprima 4 Rohan 0 Navajo 11 Sitro 1 NK Fair 4 Vectra 3 NK Nemax 5 průměr 1 NK Oktans 6 NK Passion 8 NK Petrol 5 NK Speed 7 Oksana 13 Ontario 8 Oponent 8 Opus 7 PR45D03 18 PR45D04 38 PR46W14 11 PR46W31 9 RAW Rohan 4 Shakira 13 Siska 13 Sitro 8 SW 05023A 7 SW Gospel 9 Vectra 9 Vision 5 průměr 9 Statistické vyhodnocení Pokud výsledky zhodnotíme regresní a korelační analýzou, vychází nám nejlépe lineární model s rovnicí (hlízenka porost (%) = 0, ,631187*hlízenka plátky (%)). Závislost počtu infikovaných korunních plátků řepky na živné půdě a následný výskyt hlízenky v porostu lze klasifikovat jako středně silnou (r = 0,71). Výskyt hlízenky v porostu lze podle koeficientu determinace (r 2 ) předpovědět z 51% pravděpodobností podle počtu infikovaných korunních plátků na živné půdě. Regression Analysis - Linear model: Y = a + b*x Dependent variable: hlizenka porost % Independent variable: hlizenka platky % Standard T Parameter Estimate Error Statistic P-Value Intercept 0, , , ,9733 Slope 0, , , , P = 0,0087 Correlation Coefficient = 0, R-squared = 51,4403 percent Standard Error of Est. = 5,13768 hlizenka porost % hlizenka platky % Sborník z konference Prosperující olejniny,

10 Diskuze, závěr Jarní řepka setá na podzim většinou dobře přezimuje a je ve vegetaci asi o 7 dnů v předstihu oproti řepce ozimé. Odrůda Haydn je k napadení citlivější, proto by byla vhodnějším indikátorem výskytu S. sclerotiorum, ale nelze spoléhat na její přezimování. Získané výsledky potvrdily, že jarní řepku Haydn a časně kvetoucí odrůdu řepky ozimé Californium můžeme tak využít pro zlepšení ochrany proti hlízence, resp. pro získání orientační informace o síle infekčního tlaku v porostu. Z našich dvouletých výsledků jsme zjistili středně silnou závislost mezi procentem infikovaných korunních plátků na živné půdě a výskytem hlízenky v porostu. Přitom z procenta infikovaných korunních plátků lze usuzovat především na intenzitu infekčního tlaku. Počet misek, na kterých se vyskytuje alespoň jeden infikovaný korunní plátek vypovídá spíše o plošném rozmístění patogena v porostu. Rozhodující vliv na stupeň infekce hlízenkou má však vlhkost a teplota. Spóry hlízenky mají životnost asi 17 hod a pokud do té doby nenajdou vhodné místo k vyklíčení, odumírají. Podmínkou vyklíčení je vysoká vzdušná vlhkost asi 85 % a teplota 20 o C (PAUL, 2003). Systém ScleroPro (KOCH et al., 2007) udává jako minimální hodnoty nutné pro vznik infekce 7 až 11 C a 80 to 86 % relativní vlhkosti. V dalších letech chceme náš výzkum směřovat i touto cestou, protože prognostické systémy vypracované v zahraničí musí být na základě vyhodnocení dat přizpůsobeny našim podmínkám. Výsledky pak budou využitelné pro krátkodobé rozhodování o potřebě fungicidního ošetření řepky ozimé. Použitá literatura ANONYM (2009): Sclerotinia Stem Rot Forecasting in Canola FAQ. Dostupné na: Koch, S., Dunker, S., Kleinhenz, B., Röhrig, M., Tiedemann, A. (2007) A Crop Loss-Related Forecasting Model for Sclerotinia Stem Rot in Winter Oilseed Rape. Phytopathology. Vol. 97, No. 9: PAUL, V. H. (2003) RAPS - Krankheiten, Schädlinge, Schadpflanzen. AgroConcept GmbH Bonn, 200 p. PROKINOVÁ, E. (2000) Choroby řepky ( ). In.- VAŠÁK, J. a kol. (2000) Řepka. Agrospoj, s Turkington, T. K., Morall, R. A. A., Rude, S. V. (1991): Use of petal infestation to forecast sclerotinia stem rot of vanila: the impact of doutnal and weather-related inoculum fluctuations. Can. J. Plant Pathol., 13: Kontaktní adresa Ing. David Bečka, Ph.D., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, Praha 6-Suchdol, tel , becka@af.czu.cz Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku Sborník z konference Prosperující olejniny,

11 LISTOVÁ APLIKACE BÓRU K OZIMÉ ŘEPCE: SOUČASNÝ PROBLÉM?! Foliar Application of Boron to Winter Oilseed Rape: a Recent Issue?! Wolfgang RÖHL; Norbert MAKOWSKI Schwerin, Německá spolková republika Summary: Caused by recent aspects new varieties, especially hybrids, increased yield levels and a greater extent of realizing potential yield, changes in climatic conditions, better availability of mikronutrient fertilizers as well as technical equipment earlier results were compared with recent recommendations. There is given an overview about the effects of boron fertilization and of its realization as part of the production system. Key words: Boron, Foliar Fertilization, Oilseed Rape Souhrn: K aktuálním aspektům pěstitelské technologie ozimé řepky patří posun ve spektru odrůd směrem k hybridním odrůdám, zvýšení úrovně výnosů a lepší využití výnosového potenciálu, lepší využitelnost minerálních hnojiv. Nelze opomenout změnu klimatických podmínek. Na základě několika literárních pramenů je zde sestaven přehled o hnojení bórem, jeho účinku a jeho praktické zabudování do pěstitelské technologie. Klíčová slova: Bór, hnojení na list, ozimá řepka Úvod Před více než 20ti lety pěstitelé vycházeli při hnojení bórem zejména z rozborů půd a zásobenosti půd. Důraz byl kladen na aplikaci bóru s ohledem na jeho obsah v jednotlivých částech rostlin. Aplikace přicházela při počátku kvetení (BBCH 62). Tento termín vycházel jako optimální v nádobových i polních pokusech (15). Od té doby se v zemědělské praxi mnohé změnilo. Vlivem šlechtění nových odrůd mohl vzrůst výnosový potenciál i jeho využití, řadu vylepšení zaznamenal i pěstitelský systém. Zatímco dříve šlo o docílení stabilních výnosů okolo q/ha, je dnes pětitunový výnos řepky realitou a v příznivých ročnících mnohé podniky tuto laťku přeskakují a na některých pozemcích dosahují výnosu i více než 6 t/ha. Důležitou roli hraje změna odrůdového spektra. Dnes činí podíl hybridů v SRN zhruba 60 % a do budoucna jistě naroste. V Meklenbursku-Předním Pomořansku vedoucí spolkové zemi v pěstování ozimé řepky leží podíl hybridních odrůd kolem 80 %. Jako jejich hlavní výhody lze jmenovat vyšší výnos o 8 10 % oproti běžným odrůdám, lepší toleranci k pozdnímu setí a odolnost stresu (4). Během minulé konference AGRICULTURA SCIENTIA PROSPERITAS byly zmiňovány změny klimatu a adaptace pěstitelských technologií na tyto změny. Na základě několika literárních pramenů lze Výsledky a diskuse konstatovat vzestup průměrné teploty a pokles v množství srážek celkově, dále i změny v rozložení srážek. V Meklenbursku-Předním Pomořansku je třeba počítat s obdobím sucha během intenzívního růstu, to může vést ke zkrácení období determinace, omezení fotosyntézy, urychlení senescence a omezení výnosů. Kromě omezení těchto negativních jevů pevnými minerálními hnojivy je k dispozici listová aplikace bóru, která procesy stárnutí výrazně zpomaluje (18). Goldbach et al. (8) z tohoto vycházejí a konstatují, že při nedostatku bóru mohou mít rostliny problémy v méně příznivých obdobích růstu (období sucha, silné přívalové deště, extrémně vysoké teploty, pozdní mrazíky). Fyziologický opad květů znamená ztrátu generativních orgánů a spadá do období počátku kvetení. Jednou z příčin kromě nízkých teplot či období sucha může být nedostatek bóru. Ten lze eliminovat listovou aplikací. Po aplikaci bóru se navýší počet šešulí na rostlině (16). Dobré zásobení bórem zvyšuje i intenzitu kvetení a pozitivně tak ovlivňuje průběh kvetení. Dalším pozitivem je pozdnější opad listů po aplikaci bóru (17). V následujícím textu je shrnuto, jakým způsobem ovlivňuje hnojení bórem růst řepky a jak by mělo být zabudováno do pěstitelského systému. 1. Hnojení bórem na podzim Je známé, že nedostatek živin má velký vliv na výnos. Čím dříve se nedostatečná výživa stane limitujícím faktorem růstu, tím větší dopad je potom na výnos. Toto platí i pro výživu mikroelementy u ozimé řepky. Nedostatek bóru na podzim může vést u pozdně vysetých řepek v kombinaci s exponovanými svahy k vyzimování. Nedostatek bóru vede k větší náchylnosti mrazům. Jako kritérium pro nasazení aplikace bóru by měly být rozbory půd (15). Hnojení bórem ovlivňuje vyzimování porostů, ovlivňuje stabilitu rostlinných buněk je- Sborník z konference Prosperující olejniny,

12 jich poškození mrazem, ovlivňuje odumírání a trhání kořenového systému účinkem mrazu, dále odumírání buněk vlivem tvorby krystalů ledu ve vakuolách (6). Bór způsobuje tvorbu stabilních polysacharidů v buněčných stěnách (8). V tabulce 1 jsou shrnuty doporučení k hnojení bórem na podzim hnojení do půdy i na list. Při hnojení záleží zejména na půdním typu a druhu, ph a obsahu bóru v půdě. K doporučení je aplikace 1 kg B/ha až 3 kg B/ha. Takto aplikovaný bór funguje v půdě více let, neboť řepka přichází v intenzívních oblastech na stejný pozemek 1x za Do půdy Na list tři roky. Navíc spotřeba bóru předplodinou a zároveň následnou plodinou ozimou pšenicí je malá. Problémem aplikace bóru na list na podzim je u slabých porostů řepek nedostatečný listový aparát pro příjem bóru. S podzimním hnojením řepky bórem na list bychom měli počítat ve fázi BBCH 10 29, rostliny by měly mít 4 6 listů a dávka se pohybuje mezi g/ha. Jako další účinek bóru kromě zlepšení odolnosti mrazu lze zmínit lepší odolnost proti houbovým chorobám (Verticilium, Phoma) a pozitivní vliv na kořenový systém (tvoří se kratší pevné kořeny odolné mrazu). Tab. 1: Hnojení bórem na podzim Fáze růstu Dávka Pozn. Lit. pramen při nízkém a velmi nízkém obsahu: 2,0 kg B/ha doba účinku: při středním uspokojivém obsahu: 2 až 4 roky (12) 1,0 kg B/ha 1,5 až 3,0 kg B/ha při silném deficitu (7) 3 8 listů lepší přezimování, zlepšení odolnosti chorobám 0,3 kg B/ha (BBCH 19-25) (22) při akutním nedostatku: BBCH ,5 kg B/ha při latentním nedostatku: (9) 0,4 kg B/ha 4 6 listů (BBCH 21-23) 5 6 listů (BBCH 22-23) Podzimní aplikace 0,45 kg B/ha lepší odolnost mrazu (3) lepší tvorba kořenového vlášení, zároveň nižší napadení Verticiliem a (19) Phomou 0,3 až 0,8 kg B/ha (doplnit druhou aplikací na počátku květu) 0,4 kg B/ha (21) 0,3 až 0,4 kg B/ha lepší odolnost mrazu (13) 0,2 až 0,3 kg B/ha zlepšení tvorby kořenového systému (1) 0,2 kg B/ha při silném deficitu (7) použít vyšší dávku vody 0,4 až 0,8 kg B/ha při silném deficitu na (14) podzim 0,2 kg B/ha + 0,4 kg B/ha ve 2 dávkách v předjaří a na jaře (6) 2. Listová aplikace bóru na jaře Tabulka 2 uvádí souhrn doporučení k hnojení bórem na jaře dle jednotlivých doporučení výrobců hnojiv a poradenské služby agrárního sektoru. Kritické období pro aplikaci bóru je období tvorby poupat a počátek květu (BBCH 50 61), v této fázi by mělo být naaplikováno g B/ha, možné je i dělení dávek. Zůstává ještě otázka, jak se vypořádat se stresovými podmínkami způsobenými suchem, zejména v pozdním jaru. Možností je opět aplikace menšího množství bóru na list před obdobím sucha v plném květu, dochází k menší redukci generativních orgánů. Pro tuto aplikaci hovoří výsledky zjištěné Schulzem (20) Sborník z konference Prosperující olejniny,

13 Tab. 2: Doporučení k listové aplikaci bóru na jaře Fáze růstu Dávka Pozn. Lit. pramen 0,3-0,4 kg B/ha společně s prvním vstupem (5) obnovení vegetace 0,2-0,3 kg B/ha při akutním nedostatku, v TM s druhým vstupem, příp. listovou výživou ostatními prvky (10) bez udání dávky časně na jaře (11) 0,4-0,8 kg B/ha (14) při akutním nedostatku: 0,5 kg B/ha počátek dlouživého růstu (BBCH 30) tvorba poupat (BBCH 50) tvorba poupat až počátek kvetení (BBCH 50-61) před počátkem kvetení (BBCH 60) plný květ (BBCH 64) při latentním nedostatku: 0,4 kg B/ha 1. dávka (9) 0,4 kg B/ha 1. dávka, TM s regulátory růstu (11) 0,3-0,8 kg B/ha (společně i s podzimní aplikací) % z dávky bóru plánované pro listovou aplikaci (19) 0,2-0,3 kg B/ha TM s regulátory a fungicidy (1) 0,3-0,8 kg B/ha nižší dávka pro lehké půdy, vyšší pro těžké půdy (7) pokrytí největší potřeby na počátku 0,3-0,5 kg B/ha květu (2) standardní opatření (20) 0,4 kg B/ha (21) 0,3-0,45 kg B/ha (13) 0,4 kg B/ha (3) 0,4 kg B/ha ve 2 dávkách (6) při akutním nedostatku: 0,5 kg B/ha při latentním nedostatku: 0,4 kg B/ha 2. dávka (9) 0,2 kg B/ha 2. dávka hnojení do květu (11) Použitá literatura (1) Anonym. (2) Anonym. Anbautelegramm Winterraps. (3) Beiselen GmbH. Bor 150 Blattdünger zur optimalen Bor-Versorgung (2006). (4) Brauer, D. [Norddeutsche Pflanzenzucht (NPZ) Hans-Georg Lembke KG Malchow-Poel]. persönliche Mitteilung (5) de Vries, G; Schönberger, H. Düngung und Pflanzenschutz im Raps im Frühjahr (6) DüKa Düngekalkgesellschaft mbh. (7) Ernert, S. Bor vernachlässigen oder düngen? (8) Goldbach, H. E.; Eichert, T.; Wimmer, M.M. Ist der Borbedarf abhängig vom Klima? 14. Tagung des Arbeitskreises Blattdüngung am 12. Oktober 2006 in Würzburg. (9) Intrachem Bio Deutschland GmbH. Intrachem Bor 17,4 Wasserlösliches Mikrogranulat zur Blattdüngung mit Bor. (10) KWS. Anbauplaner Winterraps (2008) S. 60/61 (11) LANDBERATUNG. Düngung mit Mikro- und Makronährstoffen über das Blatt. (12) Landwirtschaftskammer Niedersachsen. Richtwerte für die Düngung in Niedersachsen Auszug aus den Düngungsrichtlinien, Stand März 2008 Mikronährstoffe Bor, Mangan, Kupfer und Zink. Sborník z konference Prosperující olejniny,

14 (13) Lebosol Dünger GmbH. Lebosol Bor. (14) Omya (Schweiz) AG AGRO. Technische Informationen MANELTRA BOR PLUS Blattdünger zur Korrektur von Bor-Mangel, (15) Röhl, W. Terminierung der Bor- und Mangan-Blattdüngung zu Winterraps (Brassica napus L. ssp. oleifera) mit Einfach- und Doppelqualität unter Berücksichtigung der Ertragskomponenten und Qualitätsparameter Dissertation A, Wilhelm-Pieck-Universität Rostock, 1988, 100 S. (16) Röhl, W.; Vašák, J., Borchmann, W.; Zajonc, I. Einfluss der Bor-Düngung auf die Reduktion der Ertragsanlagen des Winterrapses während der Blüte-In: Mengen- und Spurenelemente. Leipzig (1989) S (17) Röhl, W.; Schild, R, Zajonc, I. Untersuchungen zur Wirkung der Bor-Versorgung des Bodens auf das Blüh- und Seneszenzverhalten von Winterraps mit Doppelqualität-In: Mengen- und Spurenelemente. Leipzig (1990) S (18) RÖHL, W. Anpassungsstrategien: Antwort des Pflanzenbaus auf den Klimawandel-In: Tagungsbericht AGRICULTURA SCIENTIA PROSPERITAS, Prag (2008), S. (19) Schönberger, H., Welche Nährstoffmengen braucht der Raps für Höchsterträge? (20) Schulz, R.-R. Untersuchungen zur Wirkung von Blattdüngungsmaßnahmen im Winterraps Landesforschungsanstalt für Landwirtschaft und Fischerei Mecklenburg-Vorpommern (2006). (21) sepura GmbH Würzburg Natriumborat 14 Kennzeichnung gemäß 4 DüMV, Stand (22) Syngenta Seeds. Winteraps-Fahrplan Kontaktní adresa Dr. Wolfgang Röhl, Lenné-Str. 1, D Schwerin, wolfgang.roehl@landtag-mv.de Prof. Dr. habil Dr. hc. mult. Norbert Makowski, Damerower Weg 9, D Rostock, n.makowski@gmx.de Přeložil Hlávkovec a ředitel Ing. Jan Křováček, Ph.D Sborník z konference Prosperující olejniny,

15 Helena ZUKALOVÁ, David BEČKA, Jan VAŠÁK Česká zemědělská univerzita v Praze KVALITA ŘEPKY V ROCE 2009 Quality of rapeseed in 2009 year Summary: Besides excellent nutritive value rapeseed oil and possibility his technical use without demands on his quality, has rapeseed high economic meaning. Considering, that changes of content fatty acids 00 rapeseed are so small, from point of view nourishment it on her value nothing changes. Therefore as one from the more important qualitative parameter is oil content which was studied longterm and continue in present diagnosis which serve to restriction risk at cultivation of rapeseed and determine sequence factors, which her influence. The main factors is variety, considerable modify by year and area of cultivation. Year 2009 had long vegetative time as a result of this is high oil content (45,2 47,9 %) in comparison with year Key words: rapeseed, nourishment recommendation, technical use, fatty acids, oil content, variety, year, area of cultivation Souhrn: Velkým hospodářským významem řepky je její výborná potravinářská hodnota a možnosti dalšího jejího technického využití bez přídavných požadavků na její kvalitu. Vzhledem k tomu, že změny složení mastných kyselin 00 řepek jsou malé, a z hlediska výživy to na hodnotě řepkového oleje nic nemění, je nejpodstatnějším kvalitativním znakem olejnatost. Tento jeden z nejvýznamnějších kvalitativních parametrů řepky byl dlouhodobě studován a dále sledován nyní při diagnostice sloužící k omezení rizik při pěstování řepky a stanovena posloupnost faktorů ji ovlivňujících, z nichž rozhodující je genetický základ odrůdy, výrazně modifikovaný ročníkem a pěstitelskou oblastí. Letošní rok s dlouhým vegetačním obdobím se vyznačoval vysokou olejnatostí (45,2 47,9 %) srovnatelnou s r Klíčová slova: řepka, výživová doporučení, technické využití, mastné kyseliny, olejnatost, odrůda, ročník, pěstební lokalita Úvod Olejniny jsou stále jedny z perspektivních komodit na světových trzích a není tomu ani jinak v ČR. Hlavními olejninami jsou řepka, slunečnice, mák. Své místo má i hořčice a především hořčice bílá (Tab.1). Tab.1: Produkční plochy a výnosy hlavních olejnin v posledních šesti letech v ČR. Komodita Ukazatel Rok 2003/ / / / / /09 Řepka Produkční plochy (ha) Výnos (t/ha) 1,55 3,60 2,88 3,01 2,94 3,20 Slunečnice Produkční plochy (ha) Výnos (t/ha) 2,35 2,16 2,39 2,15 2,49 2,44 Mák Produkční plochy (ha) Výnos (t/ha) 0,51 0,90 0,82 0,55 0,71 0,63 Hořčice 1 Produkční plochy (ha) Výnos (t/ha) 0,88 0,95 0,76 0,60 1,01 1,09 Většinově jde o hořčici bílou. Výměra hořčice sareptské tmavo i žlutosemenné, které se v ČR pěstují asi od roku 1995 je po roce 2000 do současnosti přibližně ha ročně s výnosy 0,8-1 t/ha semene. Materiál a metody Přesto, že jde o komoditu olejnin, kvalita jejich semen předurčuje jejich použití nejen jako surovinu pro potravinářský průmysl. Rozsah jejich pěstování odpovídá domácím potřebám, rentabilitě a uplatnění na zahraničních trzích. Řepka je řazena mezi vysoce rentabilní plodiny, s širokospektrým použitím, a proto produkční plochy překračují stále diskutovanou mez. Důsledkem tohoto jevu je pokles výnosů, kolísání v jednotlivých ročnících následkem nedodržení požadovaných osevních postupů, nedodržování zásad střídání plodin, zjednodušování přípravy půdy minimalizací, což vede k nárůstu houbových chorob a to zejména v teplejších oblastech, kde je ohrožena nejen řepka, ale i slunečnice. Současnost podporuje výrobu bioenergií a v ČR je zavedeno povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot, což se projevilo výrazným růstem výroby metylesteru řepkového oleje. Tento celosvětový trend, růst spotřeby rostlinných olejů, pokrutin a extrahovaných šrotů k výživě hospodářských zvířat zajišťuje českým pěstitelům dlouhodobý odbyt a při vysoké efektivnosti výroby i dobré finanční zdroje. Nutriční hodnota řepkového oleje je dobrá vzhledem k příznivému poměru kyseliny linolové ω-6 a linolenové ω-3. Jeho technické využití nemá žádné speciální požadavky a tak veškeré přebytky řepkového semene po saturaci potravinářského průmyslu lze využít k výrobě biopaliv. Osm roků od r byly zakládány technologické pokusy při dvou úrovních pěstování intenzivní a ekonomické s dvojí úrovní dusíkatého hnojení a sledovány hospodářské a kvalitativní znaky u perspektivních liniových a hybridních odrůd. Vzhledem k tomu, že pokusné lokality pokrývaly celé spektrum pěstebních oblastí řepky, byly tyto využity i při dalším řešení týkající se rizik pro pěstování ozimé řepky ve Sborník z konference Prosperující olejniny,

16 variantě diagnostické ve srovnání se standardní technologií. Tento záměr započal v roce 2007/08 na 7 stanovištích Humburky (okr. Hr. Králové), Chrášťany (okr. Rakovník), Petrovice (okr. Benešov), Hrotovice (okr. Třebíč), Nové Město na Moravě (okr. Žďár n. Sázavou), Vstiš (okr. Plzeň jih), Kelč (okr. Vsetín) a pokračoval i v letošním roce 2008/09 a byl ještě rozšířen o lokalitu Rostěnice (okr. Vyškov). Hodnoceny jsou hospodářské výsledky, ekonomika a kvalita produkce Výsledky a diskuse řepky při standardní technologii pěstování ve srovnání s technologií, která zahrnuje diagnostiku (rozbory půd, anorganické rozbory rostlin (ARR), sledování zdravotního stavu porostu), vedoucí k eliminaci všech rizik při pěstování hybridních a liniových odrůd.(26 odrůd). Olejnatost. Stanovení olejnatosti bylo provedeno metodou NMR na analyzátoru fy Bruker-minispec mq-one series of TD-NMR system. Řepka. Olejnatost jako geneticky podmíněná vlastnost odrůdy je nejvýznamněji ovlivněna vlivem ročníku. Základní agrotechnická opatření všeobecně mají velmi malý vliv na kvalitativní znaky pěstovaných plodin (Zukalová, 1986). Tyto agrotechnické možnosti překrývá vliv ročníku vedle již zmíněné odrůdy (Tab.3). Současný diagnostický projekt i v návaznosti na předcházející studia dává jednoznačnou odpověď na úroveň olejnatosti vlivem odrůdy a ročníku. Z výsledků (Tab.2) je zřejmé, že odrůdová skladba pěstované řepky je nastavena tak, že splnit požadavek ČN tj. 42% při 8% vlhkosti je možno jen v mimořádných ročnících. Reálná je hraniční hodnota 40%, která je dána pro kvalitu Canola a tyto hodnoty jsou i v nákupních normách na mezinárodním trhu. V letošním roce, vzhledem k dlouhému vegetačnímu období byla vysoká olejnatost srovnatelná s r.2004 (45,2 47,9 %) a kvalitně prováděná diagnostika v průběhu pěstebního cyklu se positivně projevila na olejnatosti, kdy takto efektivně vedená technologie eliminuje negativní korelaci mezi intenzitou pěstování a hlavním kvalitativním znakem olejnatostí (Tab.2, Graf 1) a olejnatosti u obou variant se vyrovnávají (Tab.3). Taktéž tato skutečnost výrazně potlačila vztah mezi teplými a chladnými oblastmi, kdy z předcházejících studií (Zukalová, 1988, Canvin, 1965, Arnholt, Schuster,1981) byl avizován nárůst olejnatosti ve prospěch chladných lokalit a v letošním roce u teplých oblastí došlo k 5% nárůstu olejnatosti oproti chladným oblastem. Tab.2: Olejnatost při dvou pěstebních úrovních Rok Olejnatost (% v suš.) Olejnatost při 8% vlhkosti Experimentální Ekonomická (průměr) 1999/00 43,8 44,0 40,4 2000/01 45,2 45,4 41,7 2001/02 45,5 46,3 42,2 2002/03 44,1 44,5 40,8 2003/04 47,3 47,8 43,7 2004/05 44,8 44,9 41,2 2005/06 43,9 44,4 40,7 2006/07 40,8 40,9 37,5 Diagnostická Standardní Olejnatost při 8% vlhkosti (průměr) 2007/08 43,1 43,5 39,9 2008/09 46,6 46,2 42,7 Tab.3: Vliv lokalit na obsah oleje při vysoké a standardní pěstitelské technologii Pěstitelské podmínky Pěstitelská intenzita Olejnatost (%) Teplé (cca 9,5 C, úrodné nížiny ) Standardní 47,3 Diagnostická 47,9 47,6 Chladné (cca 8,5 C, méně Diagnostická 45,5 úrodné vysočiny) Standardní 45,2 45,4 Olejnatost zkoušených odrůd se pohybuje od cca od 45,0 48,7%. Nejvyšší olejnatosti měly liniové odrůdy NK Passion, Adriana, Cadeli, Asgard, Ladoga, Rohan (46,5 48,7), střední obsahy (46,0-47,0 %) mají odrůdy Exagone, Exocet, Finesse, Goya, Hornet, Chagal a NK Speed. Olejnatosti pod 46 % mají odrůdy Californium, ES Bourbon, ES Neptun, Jesper, Labrador, NK Octans, NK Petrol, NK Speed, Ontario1 a Ontario 2 (Graf. 1). Splnění závazku ČR v rámci EU zvýšit podíl biopaliv v pohonných hmotách do roku 2005 na 2% a do roku 2010 na 5,75% a vlivem růstu výrobních kapacit bionafty by mohlo dojít k ohrožení potravinářské části tukových závodů v důsledku nedostatku suroviny a její vysoké ceny. Všechny pěstované liniové i hybridní odrůdy jsou 00 a mají nízký obsah antinutričních látek a Sborník z konference Prosperující olejniny,

17 extrahované šroty a výlisky dobrou krmivářskou hodnotu garantovanou odrůdami s nízkým obsahem glukosinolátů. Přesto doposud i přes veškeré projekty a zkoušky není uspokojivě vyřešen problém jejich využití a to zejména při tak velikém jejich přetlaku, který vznikne při chodu tukových závodů a výroben bionafty. Vzhledem k tomu, že v ČR se využije zhruba okolo 100 tis.tun řepkových šrotů a výlisků a téměř dvojnásobek se vyveze, i zde je třeba pravděpodobně hladinu glukosinolátů garantovat a pokud tomu tak není, pak je zřejmé, že dovozci našich levných řepkových krmných zdrojů si s ní dovedou poradit a tak by se naši krmiváři nad touto skutečností měli zamyslet. Závěr a doporučení Nyní dle nejnovějších výživových názorů je podstatné složení mastných kyselin konzumovaných tuků a především poměr n-6 : n-3, který by se měl pohybovat v rozmezí 5:1 2:1 U naší populace je tento poměr 8:1 a dostat se na doporučovanou hodnotu by bylo reálné zvýšenou konzumací řepkového oleje, který obsahuje kyselinu linolovou a linolenovou v příznivém poměru. Jednoznačně kvalitnější z pohledu výživářského je ovšem slunečnicový olej. Výborná potravinářská hodnota řepkového oleje a možnosti jejího technického využití bez dalších požadavků na jeho kvalitu, dává řepce velký hospodářský význam. Obě využití vyžadují maximální olejnatost pěstovaných odrůd. Proto olejnatost jako jeden z nejvýznamnějších kvalitativních parametrů řepky byl dlouhodobě studován a statistickým hodnocením byla stanovena posloupnost faktorů ji ovlivňujících, které jsou v tomto pořadí: 1. Odrůda (1 4%) 2. Ročník a pěstitelské oblasti (1 3%) 3. Posklizňové ošetření (0,5 1%) 4. Utužení půdy (0,5 1%) 5. Komplex agrotechnických vlivů. Současný diagnostický projekt dává jednoznačnou odpověď, že základem kvalitativních ukazatelů je pouze odrůda se svým genetickým základem. Ročník je neovlivnitelný a letošní s dlouhým vegetačním obdobím je poznamenán vysokou olejnatostí a toto počasí spolu s diagnostikou potlačilo pokles olejnatosti od chladných lokalit po teplé. Možnost zvyšování olejnatosti prostřednictvím výběru vhodných odrůd se zdá být nejefektivnějším prostředkem, protože vysokoolejnaté odrůdy je možno získat bez větších potíží a bez odezvy na výnos (Appelqvist- Ohlson, 1972). Použitá literatura APPELQVIST,L:A ;OHLSON,R., (1972): Rapeseed, cultivation, processing and utilization. Elsevier Publishing Company. ARNHOLDT,B.;SCHUSTER,W., (1981): Durch Umwelt und Genotyp bedingte Variabilität des Rohprotein- und Rohfettgehaltes in Rapssamen. Fette Seifen-Anstrichm., 83, p CANVIN, D.T., (1965): The effect of temperature on the oil content and fatty acid composition of the oils from several oilseed crops. Can.J. Bot., 43, p Zukalová, H. (1986): Perspektivní cíle kvality řepky. In Tvorba výnosu a kvality ozimé řepky, Praha, ČSVTS, s Zukalová, H., VAŠÁK, J, PREININGEROVÁ, J. (1988): Olejnatost řepky ozimé (Brassica napus L.) ve vztahu k agrotechnickým a pěstitelským oblastem.rostl. výroba, 34, č.6 s Kontaktní adresa Ing. Helena Zukalová, CSc., Katedra rostlinné výroby, Česká zemědělská univerzita, Praha 6 Suchdol, , Tel: , Fax: , Zukalova@af.czu.cz Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku, a výzkumného záměru MSM Sborník z konference Prosperující olejniny,

18 ,0 49,0 48,0 47,0 46,0 45,0 44,0 43,0 Graf1: Olejnatosti odrůd při standardní a diagnostické technologii pěstování (2008/09) STANDARD DIAGNOSTIKA ES Bourbon ES Neptune Exagone Exocet Finesse Goya Hornet Chagall Jesper Labrador Ladoga NK Octans NK Passion NK Petrol NK Speed Ontario 1 Ontario 2 PR45DO3 Rohan Sitro SW Gospel Vectra Odrůdy Sborník z konference Prosperující olejniny, Californium Olejnatost (%) Asgard Cadeli Adriana

19 VYBRANÉ ZPŮSOBY KONTROLY KVALITY ŘEPKY V PRŮBĚHU JEJÍHO SKLADOVÁNÍ Selected Methods of Quality Control During Rapeseed Storage Josef PECEN 1, Petra ZABLOUDILOVÁ 2, Grzegorz SZWED 3 1 Česká zemědělská univerzita v Praze,; 2 Výzkumný ústav zemědělské techniky v Praze; 3 Politechnika Lubelska Summary: The paper deals with three different modalities of the qualitative status of rapeseed stored in silos. Variables determining the quality of seed are measured directly. Two assesses ways to put seeds in storage as one large sample (method of aeration of seeds and the method of detection of odors from the layer of seeds). These two forms reveal the quality of stored seeds sequent and it is based on values measured variables. The third way to detects of the duality of material stored (based on impacts) is more predictive, because it is based on the measurement of specific properties of individual seeds. Their values are inserted into the simulation model. Its output (solution) determines the state of stored material and thus steps to maintain the quality of seeds. Key words: ventilation, rapeseed deformation, impact, olfactory, gas emission Souhrn: Příspěvek se zabývá třemi různými způsoby zjišťování kvalitativního stavu semen řepky uskladněných v silech na základě přímého měření některých veličin, které určují kvalitu semen. Z toho dva způsoby hodnotí uskladněné semeno jako jeden velký vzorek (metoda provzdušňování semen a metoda detekce pachů). Tyto dva způsoby vypovídají o kvalitě skladovaných semen až následně, na základě změřených veličin. Třetí způsob zjišťování stavu uskladněného materiálu (s využitím impaktu) je naopak prediktivní, protože na základě konkrétních, změřených vlastností jednotlivých semen a dosazených do simulačního modelu určuje stav uskladněného materiálu a tím určuje i budoucí opatření k udržení kvality semen. Klíčová slova: provětrávání, deformace semen řepky, impakt, olfaktometrie, emise plynných látek Úvod Znalost aktuálních skladovacích podmínek a hlavně jejích působení na skladovaný materiál byla a je velmi důležitá pro kontrolu a zachování kvality skladovaného materiálu. Celý tento proces je prakticky soustředěn do dvou skupin činností: získávání informací o aktuálním stavu skladovacích podmínek, skladovaného materiálu a jejich analýza; realizace regulačních opatření plynoucích z analýzy získaných informací, aby nedošlo ke ztrátě kvality skladovaného materiálu, či jeho nevratnému poškození. Vzhledem k velkým objemům skladovaného materiálu (např. semene řepky) mají i malá pochybení v tomto procesu velké následky. Proto je často vyžadována on-line kontrola skladovacích podmínek i kvality skladovaného materiálu a predikce blízkého budoucího stavu skladovaného materiálu se stává nutností. Pro udržení kvality skladovaného materiálu v případě řepky (ale i ostatních semen) má rozhodující vliv vlhkost a teplota skladovaného materiálu, méně potom i odrůda semene a případné zavlečení plísní a různých škůdců do skladovacího prostoru. Ve skladových prostorách se dá teplota, ale částečně i vlhkost ovlivnit prouděním vzduchu vrstvou materiálu. To je jedna z metod umožňujících i získávání vyhovujících informací o vlhkosti a teplotě uskladněných semen, například v silech. V současné době je tato metoda stále více populární. Projektování a fungování systémů provzdušňování (aerace) vyžaduje dobrou znalost charakteristiky poklesu tlaku vzduchu proudícího přes vrstvu provětrávaného materiálu. To znamená znalost veličin, které o tomto poklesu rozhodují, tedy především rychlost proudění vzduchu a pórovitost vrstvy materiálu. O pórovitosti rozhodují hlavně rozměry a tvar semen (jakož i množství nečistot a velikost deformací jednotlivých semen). Mimo to, pórovitost může být různá v různých místech vrstvy a může tak způsobovat i místní rozdíly ve velikosti odporu proudění vzduchu vrstvou. Odpor proudění vzduchu v sypkých materiálech rostlinného původu je předmětem výzkumu již velmi dlouho. Zabývali se jím Agrawal a Chand [1], Bakker- Arkema aj. [2], Barrowman a Boyce [3]. Přehled prací s tématikou této oblasti uvádí Jayas [5]. Naproti tomu Szwed [13] i Szwed a Lukaszuk [14] zkoumali změnu odporu proudění vzduchu vrstvou semen řepky v závislosti na době a podmínkách skladování semen (vlhkosti, teplotě a velikosti zatížení semen) nepřetržitě po dobu jednoho měsíce. Určení odporu proudění bylo opřeno o ustálené (statické) údaje tlaku vzduchu potřebných k jeho průchodu vrstvou semen řepky. Chování semen řepky a obecně podobného biologického materiálu vystaveného mechanickému namáhání je trochu komplikované. Semena řepky (vystavená stalému zatížení), se s ohledem na svou stavbu a chemické složení chovají jako tělesa (objekty) viskoelastické (s vlastnostmi mezi pevnými tělesy a kapalinami). To je nejvíce patrné na průběhu mechanické deformace semen. Z počátku to budou deformace pružné, které během delší doby skladování přejdou v deformace trvalé. Důsledkem těchto jevů je deformace až zničení struktury buněk semen. S ohledem na obvyklé uspořádání semen v silu můžeme vyjádřit následující druhy deformací celého vzorku vzniklých v důsledku existujícího namáhání (obr. 1): ε p prvotní deformace vzniklá v důsledku přemisťování semen nebo změny jejich vzájemné polohy či orientace. Velikost těchto deformací záleží na rozdílu ve velikostech skladovaných semen, jejich tvaru a především na koeficientu tření mezi Sborník z konference Prosperující olejniny,

20 ε w1 ε w2 nimi, protože se jedná převážně o vzájemný pohyb semen na základě jejich vnějšího zatížení (vzorku). druhotná deformace pružná, vzniklá deformací pružných a viskoelastických elementů vnitřní struktury semen jako výsledek existence volných vnitřních prostor (v semenech). Na velikost těchto deformací má vliv struktura a stavba semen, místo působení namáhání, koeficient tření mezi jeho jednotlivými částicemi uvnitř semen apod. druhotná deformace trvalá, vzniklá z trvalé deformace i destrukce jednotlivých buněk semen a) způsob namáhání semen b) průběh deformace semen vlivem namáhání ε w1 deformace druhotná pružná ε 1 pružná ε 2 viskoelastická ε w2 deformace druhotná trvalá ε p prvotní deformace Je třeba poznamenat, že semena řepky jsou v porovnání se zrny obilnin mnohem snadněji náchylná na deformace vzniklé z mechanických napětí (namáhání) působících v silech. Jejich vlivem dochází v krajních případech k hrudkování ( spékání ) semen, což znesnadňuje nejen průtok vzduchu vrstvou skladovaných semen ale i jejich vyskladňování ze sila. Spečená semena zcela ztratila, z hlediska jejich pevnosti, svou pružnost (ε 1 = 0) a jejich provětrávání kleslo na minimum. Navíc, takto poškozená semena jsou snadným terčem pro rozvoj plísní a tedy i příčinou dalšího zvýšení odporu proudění vzduchu vrstvou semen, nehledě na téměř totální znehodnocení skladovaných semen napadených plísní. V případě skladovaných semen řepky o různém stupni zralosti a různých mechanických vlastnostech je možné se domnívat, že všechna semena nebudou reagovat stejně na působící namáhání (tlak). Proto je v mnoha případech vhodným prostředkem, usnadňujícím zachování dobré kvality skladovaných semen v silu, jejich provětrávání (provzdušňování, aerace). Obr.1. Chování semen vzorku pod vlivem nastaveného tlaku (namáhání σ) v tlakové komoře. Materiál a metoda Skladovací podmínky semene řepky v silu byly zjišťovány celkem třemi různými způsoby, i když s různou intenzitou a přístupem. Především to byla simulace na zařízení, které velmi dobře napodobovalo skutečné podmínky v silu a které je podrobně popsáno včetně postupu v [15]. Popsaný způsob byl založen na změně tlaku vzduchu procházející vrstvou semen, která byla způsobena hlavně deformací semen vzorku. Získané údaje byly také nejkompletnější. K pokusům byly využity dvě odrůdy ozimé řepky (Californium a Bazyl), jedna odrůda jarní řepky (Star) a tři hodnoty počáteční vlhkosti semen (6, 9, 11 %). Vyčištěné vzorky semen o hmotnosti 2,5 kg byly vytvarovány do téměř kulového tvaru pomocí gumových vzdušnic do kterých byla semena nasypána a umístěny v tlakové komoře (napodobující situaci v sile). Atmosféra vzorku semen (uvnitř gumové vzdušnice) byla spojena s venkovní atmosférou (okolí tlakové komory) pomocí uzavíracího ventilačního zařízení. V pravidelných časových intervalech byly měřeny průměry vzorku semen (průměr gumové vzdušnice se semeny) a tlak vstupujícího vzduchu, při kterém byl nastaven ustálený průtok vzduchu 0,7 m 3.h -1, (měřeno rotačním průtokoměrem). Měřítkem odporu průchodu vzduchu vzorkem byla hodnota tlaku, nezbytná pro vynucení konstantního průtoku vzduchu Q vrstvou semen vzorku (0,7 m 3.h -1 ). Průtok vzduchu vzorkem byl přímo odečítán na rotačním průtokoměru, stejně tak i tlak byl přímo odečítán na manometru. Všechny pokusy byly realizovány vždy v délce 30 dnů, při různých hodnotách vlhkosti a teploty vzorků a různé velikosti tlaku v tlakových komorách. V souvislosti s tímto způsobem měření probíhalo v menším rozsahu hodnocení stavu skladovaných semen ve vztahu k intenzitě pachu procházejícího (vycházejícího) vzduchu. Tento pach byl sledován a vyhodnocován velmi subjektivně a málo systematicky, takže nelze prokázat spolehlivě souvislost mezi takto vnímaným pachem a kvalitou (poškozením) skladovaných semen. Nicméně i toto sledování potvrdilo předpoklad, že po pečlivém vypracování postupu kvantifikace pachu, by to mohl být jeden ze způsobů, který by jednoduchými prostředky a s využitím osobních zkušeností mohl přinést informace o stavu skladovaných semen, jejich kvalitě (nikoli teplotě či vlhkosti těchto semen) a umožnit tak včasný regulační zásah. Současná technika v tomto směru dovoluje určit i malé koncentrace zápašných látek a tím často včas odhalit příčinu jejich vzniku. Jednou z možností odhalení napadení skladovaných semen zejména plísní by tak mohlo být Sborník z konference Prosperující olejniny,