Valaösk slovì. aby se neřeklo, jen tak ledabyle aj zutra bude deň. aby čert za złè nemňèł. je dost času ale co tam na tom

Transkript

1 Valaösk slovì aby čert za złè nemňèł aby se neřeklo, jen tak ledabyle aj zutra bude deň je dost času ale co tam na tom co je na tom ani by sa do měcha nevlèz je velk ani do oka padènì ani trochu ani dyby kr pa za groö była ani za nic ani heble ani vindry ani na vołsk koûu by to nenaps ł je toho velmi mnoho ani ovoňať! ani přičichnout ani rici, ani cici ötìhl ûena aû popröì a nebude blata nikdy aû sa bud błechy podökub vať nikdy bere jak v ł na rohy r d přijìm platky biť do kule t hnout za jeden provaz bodaj by ťa hus kopła zadnì noh ty bys zaslouûil bodaj zdrav! dej Bůh zdravì! bûjì sa had nenì Valach budeö tenkè hovna srať nebudeö mìt blahobyt b chnut měchem přihloupl b ł by pravìł uû vŕbě tetko byl opil b ł s tich duö byl potichu, zatajil, co věděl b ł v dereöi dost val v prask b ł v d mě zmizel byli za rû prov děli necudnosti było ťa tam třeba jak čerta v Častochově byl jsi tam zbytečn byť bosky od hłavy aû k patě b t plně nah byť dobře obsedłan b t bohat byť jak poö lan błecha b t cel rozl man, neb t ve svè kůûi byť moc v sobě b t mazan byť na istèm roku mìt domluvu o svatbě byť na n jhornějöìm öčebli b t přest rl byť na nekeho dubov m nosem b t na někoho neurval byť na přìky hněvat se na někoho byť na srnčìch noh ch b t připraven na těk byť od huby b t v mluvn byť s haňb jedna ruka nestydět se byť s tich duö nepřiznat se k ničemu byť övorc nemìt penìze byť v des tèm nebi b t velice spokojen byť v sobě h dat se byť věcèj jeden ge druhèmu v ûit si jeden druhèho byť z nepřikrytèj dědiny b t loupeûnìkem cìtiť sa v chybě uvědomovat si chybu, vinu co moûe byť z řiti dobrèho pohrd nì vejci

2 co přèjde přes krk, přes řiť jak dyö přep lì nebuď vybìrav co rok prorok kaûd rok nově narozenè dìtě co sem chťèł řècť a nic nedať nevìm co poradit co si napor č me? vûdyť to na n s nez leûì co tu nabudu čeho se dočk m cûl û dn mìra nemusì to b t přesnè cpe sa jak ûid na palèrňu musì tam b t za kaûdou cenu čechmant v něm sedì čert vì, co si myslì ček na to jak na boûì smilov nì netrpělivě ček m na to jak na boûì smiłov nì uû na to ček m velmi dlouho a nedočkavě čern jak öorec (boc ň, cig n) s tmavou pletì čert mu mł tìł hrach na hubě měl neötovice čerti vzali! na tom nez leûì (při vyj dřenì vlastnì převahy) čìh na to jak kura na sopel je nedočkav čist jak Vizovice nem nic d ti to po smrti za rok nikdy d ł hovnu pac ponimrat se v pr ci d ł, vz ł, kočce řiť vylìz ł! posměch tomu, kdo chce darovan předmět zpět dało sa syčať začalo drobně pröet d m ti baňu d m ti facku dať do myku utèci, upl chnout dať do noh, do kyt utèci dať na lepöì chleba d t někoho na studie dať psovi střeva prať d t to tomu "pravèmu" de jak noha kdekdo, kdejak, vöichni de nic, tam ani čert nebere nic nem de sa hrabeö v papuč ch na b ł sem nepatřìö, nesmìö děl o duöu horlivě děł s nìm jak s malovan m vajcem rozmazluje ho děłaj jak rozumìö dělej si po svèm děłať na utìčky předh nět se dělať naser mater bez ladu a skladu děłať natoö dělat schv lnosti děłať si z nekeho sv tek dělat si z někoho dobr den děłať za groö pracovat levně deset hodin - a chłapa s penězi nic! nenì spolehliv do p tku zpìve, v nedělu płače m těûk ûivot dohadovať sa gv liv cìsařov m f som h dat se pro maličkost dost ł z koł ča ď ru nedostal nic dostať sa do lidsk ch hub b t pomlouv n dostať sa na buben přijìt do draûby drû jak neboûka pevně, bez hnutì drûať sa nad vod mìt se vöelijak

3 drûeť zkr tka drûet na uzdě drûì jak helvìtsk vìra drûì pevně drûì jak hłuch dveři drûì pevně drûì na sebe pečuje o sebe drûì sa jak hovno koöule je neodbytn dřisty łapty mnoho řečì a nic po nich dřìť bez noûa okr dat, vykořisťovat dřìť ja k ň tvrdě pracovat ď ra jak do řiti velk otvor dv sa zeöli a nic si neřekli nic nedohodli dvořiť sa nad t m zakl dat si na tom, b t na to pyön dyby nakr sně dejme tomu dyö sa zèjde rok s rokem za rok dyť nèni noha zl man vûdyť se nic nestalo enem kradenè sa ölechtì jen kraden dobytek m chovnou cenu enem tak na obyło jen tak na oko enem tak pro mèno aby se neřeklo enem tak, aby čert za złè nemňèł jen tak trochu Francek Ozef cìsař Frantiöek Josef I. fučì jak sto jeû je ud chan fučì mu do janč r m strach hładu na ťa a polsk ch vöì jsi neskromn hleděť do huby vöìmat si upřeně co se povìd, civět hleděť sam m bìł m zlostně rozzlobeně hledì jak hrom do baně hledì, ale ničemu nerozumì hledì jak hrom do buka zamračeně hledì jak vrana do kosti nahlìûì zvědavě hledì jak ûaba z k öky je vyjeven hleďte vy sa! podìvejme se! hluch jak peň je nahluchl hł p jak troky plně hloup hn ł by za ökej k veö do Hołom ca, po strniskoch, bosky je lakom hneď b ł doma rychle pochopil hneď jak s medem, hneď jak s jedem chov se prchlivě hneď, enem co koh t vajco znese nikdy hodiť řeč promluvit si, popovìdat si holaj duöa, pekła nèni o bezstarostnèm člověku hořk jak pol nek velmi hořk hovno jak komisň k obrovskè hraje mu v řiti oves je bujn, rozvern hr ť z jednèho listu hr t bez not, zpaměti hřìön duöo! ty filuto! huba jak papuč zakaboněn huba jì jede jak tragač je v řečn hubu m jak papuču je nazloben h by rost ve stavèň! je zle

4 hupkem hybaj! utìkej! chce umřìť uû m na kah nku, brzy zemře chcu tak kłob su, co sa ň třikr ť op öu! m m velk hlad chodì jak bł dn duöa postihlo ho neötěstì chodì o třoch noh ch chodì o holi chodì s t m jak Jura s cedul jejìmuû obsahu nerozumì (neumì čìst) chodì z pr znèho do pustèho nevì si rady chťèł a ned ł dobr vůle nestačì chud jak pes (kosť, öindeł, lunt) je huben chybì mu enem ptačì mlèko m vöeho dostatek ide jak dyby mňèł v gať ch zeöiroka ide jak posran zeöiroka ide jak v luftě jde lehce ide mu to jak psovi paöa nevì si s tìm rady Ìť dołu vod propìt a pozb t vöechno Ìť na k sek řeči jìt na n vötěvu Ìť naopak mluvit jinak neû bylo dohodnuto j nejsu lèhł na sněhu nejsem hlup k ja o vozi, ty o kozi nemůûeme se shodnout Ja, natentovať! odpověď na ne měrnè poûadavky jak bachory velice mokr, promočen jak by to do vody hodìł vöe zmařil, zničil, vöe zaniklo jak by zmèt stejně takov, û dn rozdìl jak duöa r čì spokojeně jak dyby z motyky střelìł öpatně jak je, tak je o nerozhodnèm člověku jak kameň do vody mlčì, nic nevyzradì jak metele mnoho jak nah v tŕň nenì ve svè kůûi, necìtì se dobře jak noha ztł öča velmi silně, hlasitě jak po řet zku plynně, bez zadrhnutì jak rybì oko jasn jak sa pravì, jak sa řìk povìd se to jak sem k pìł, tak sem prod ł řìk m to, co jsem slyöel jak st ł, tak sr ł měl běhavku jak ve vředě v z chvatu zlosti jak z bobu gajdy nenì to k ničemu jak z brka vyraûen divok, nezkrotn jak hopk ł, tak potk ł oba jsou stejnì jak öèł, takèho střetn ł hledali se, aû se naöli Jane, kobyła je v jamě! kdyû se přihodì něco nepřìjemnèho jasn jak rybì oko bez mraků jazyk mu łepoce m velkou chuť je bìł jak křìda je pobledl je bled jak stěna je pobledl je čèrn jak uhel je sp len

5 je červen jak rak je čuť chlebem je do luftu je dobr tak do měcha a nìm o peň je hładn na horkè öiöky je hłuch jak pantok je hłuch jak peň je hł p aû bečì je hł p jak poleno je chud, tajak by błoöčky ł öčìł je jagby ho vyd vìł je jak blèm je jak bl öč je jak by övrčky ł p ł je jak čert na hřìön duöu je jak hrč je jak hrom dka neöčestì je jak led je jak łusk je jak motovidło je jak na obrtlìku je jak obracan měch je jak svìca je jak tr d je jak zařezan je jich jak kaöe v hrnci je jist jak v koöi voda je m dr jak Han kovy gatě je nadut jak sotor je neokonan je od huby je s haňb jedna ruka je to jak łuh je to jak û r je to na prûjìt je to na öpatu je to na vidìku je to tak papuča je to třeba zapsat bìl křìd do komìna je tu jak na kerchově je tu jak po vyhořènì je tu jak v psìrni je tu k řu, ûe moûe pantoky věöať je tu tma jak v měchu je v labètě je v s jak Vałach u zabijačky je vz cn jak metła u dvèřì je zarudl jì jen chlèb, je öetrn je lehkomysln nebude ho ökoda je chtiv, nedočkav je nahluchl je zcela hluch je hloup je hloup je vychrtl je velmi unaven je pobledl je pobledl je pochudl je chtiv zesìlil je smutn je studen je zdrav je nemotorn st le měnì svè n zory kaûdou chvìli jinèho n zoru je rovn je velmi such je nemluvn je jich mnoho je nespolehliv rozumem neopl v je pyön je s nìm k nevydrûenì je v mluvn m z ostudy kab t je to teplè, vlaûnè je to kalnè je to na ubytì (dobrè ani öpatnè) je to na ostudu bije to do očì nekňuba, d si vöechno lìbit vz cn ud lost je tu ticho je tu smutno je tuzima je tu nakouřeno nenì nic vidět je v koncìch přiölo v s sem zbytečně mnoho je na obtìû

6 je z divok ch vajec je prchliv je zima aû öindeły praöčij je velk mr z je û t jak vosk je nemocn jèł jak s hnojem jel velmi pomalu jezdì s kopca seďaci je lìn, öpatn hospod ř jeziva doboha jìdla je nadbytek jì po plnèj hubě jì s chutì, nenasytně jìdla bylo dosť, ale ponuku było m ło m lo pobìzeli k jìdlu ker kerèho? kdo s koho, kdo koho přemůûe kopa handlèř, öedes t złoděj vöichni kradou kopec přèjdi, lebo obèjdi na ničem nez leûì krajte si z małèho hrub nem m v s čìm uhostit kr vy (koze) sem s teb nep s! netykej mi! krtica mu podr v stavènì někdo mu kope hrob krv tečky by sa v něm nedořez ł byl vylekan, měl velk strach křičì, jak by ho z koûe dřèł nařìk bolestì kura zpìve přijde neötěstì kury sa staraj (tarazgaj ) jsou hladovè kydať cuzì hn j vyt kat chyby druhèmu lapì tu jak hovno v tr vě nelze se ho zbavit łata sp len öibal łatu na łatu bije, přìďa do öenku, pije nic nem, vöe propije lèce jak trpjèłka je star, ale čil ledva hubu otevře je nemluvn łepoce, jak dyö koza na łub sere je koktav lepöì jabłoň neû jabko bliûöì koöile neû kab t leûeť na duöi mìt na srdci, tr pit se lèzť (kemu) do zel chodit za jeho milou łoziť po psìch ď r ch po vöech čertech ł pe sa v tem jak ûebr k v zel nechutn mu łûe, jak by pokł d ł lûe jak kdyû tiskne m delöì sobotu neû nedělu je jì vidět spodnička m dłuh jak kvìtì je zadluûen m ď rav hłavu snadno zapomìn m handrav hłavu m slabou paměť m hłavu jak koleno je holohlav m ho r d jak osť v řiti nen vidì ho m ho r d, jak ökvořa v uöe nem ho r d m hrub k ru m hroöì kůûi m hubu jak papuč je nazloben m hubu jak ölajfìř m ostr jazyk m jeûka v gať ch nevydrûì sedět v klidu m moc rozumu, ale darebnìho ničemu nerozumì m na sobě pag če öpiny je nemyt, zanedban m nohy jak brco křivè m nohy jak masnice je otyl m nos do vrchu je pyön

7 m nos jak za dva groöe oharek je nosat m nos, jak rozvařen zemň k nos opilce m oči na öpajdloch m oči vykulenè m peněz jak öupek je bohat m peněz jak ûab po Juř nem nic (û by se jiû nechytajì) m popsutè oči m lo vidì m pr ce ja cap na podzim nem času na zbytečnosti m pudło mezi kolenama m kalhoty pod břichem m ruky jak hrabě drsnè, hrubè m řiť jak dva kmìny je vyhubl m řiť, jak dyö stařenka ruky zepn je vychrtl m sa jak Jura v Peötě blahobytně m sa jak nah v tŕň vede se mu öoatně m sa jak öiöka v m sle ûije v blahobytu m sa jak ûaba pod kameněm m se zle m sa k temu jak hladn k sraň nechce se mu do toho m slepičì nemoc charakteristika nevěrnè manûelky m sopeľ jak ör ky m r mu m teho ze smrť ublìûil si velice (můûe zemřìt) m to u řiti m to po ruce (nablìzku) m v řiti vöi nem nic m vole jak pančuchu je volat maj to na zadrhmo vede se jim zle mał duöa v něm była měl strach m łody sa ně to podařì obvykle se mi to nest v mał, ale zrał! mal, ale öikovn m m v hubě jak v kapsi jsem bezzub m m z teho radosť jak vałach z hřìbjata je mi to nemilè m me my sa co obìrať m me bìdu m ö to jak deň z noc jsi nepoř dn m ö v řiti oje? proč nezavìr ö dveře? mečì jak koza zpìv faleöně, vysok m hlasem měť dobr hlavu b t nadan měť mał duöu b t se měť na husto psanè mìt strach měť nat hłè mìt spadeno (na někoho) měť peněz jak öupek hodně měť s t m tři světy mìt s tìm mnoho starostì měť s t m z polè mìt s tìm co dělat měť sa jak k ň na poöčaji dřìt do moru měť svèho do novèho netrpět nouzì, mìt vöeho dostatek měť to v n dbě mìt naději měť v hłavě sečku b t hloup miłovansk duöo! co j ti mohu řìci ml vì a duöa v něm spì je duchem nepřìtomn mł vì hen-sem-tam mluvì nesouvisle, o nepodstatn ch věcech

8 mł viť podla noty se vöìm souhlasit mňèł mał ď rku do řiti b l se moc sa s t m sere je velk puntičk ř moja řeč souhlasìm s tìm, je to pravda mokr jak plusk promokl naskrz mot sa jak kača v ûupici je dezorientovan mrkva chłap nekňuba m dr jak äałom nova řiť nic nevì, je hloup na hłavu převr těn vzhůru nohama na hovno je to dobrè a piökûty z teho jednak nebud tr pìö se s tìm zbytečně na hubě mu čert mł tìł hrach byl poďoban od neötovic na chłup přesně na m hřìön duöu na mou duöi na m miłovansk... na mou duöi na ruky napluť, na pr cu nasrať nehrnout se do pr ce na srnčìch noh ch ve střehu na tem nestûjì na tom nez leûì na třoch větroch v nejistotě na ty bohy naötěstì na věčn opł tku nikdy to nevr tì na zabit ranu surově s něk m zach zet nabrzgł čłověk nepřìvětiv člověk nadať jak svini do koryta vynadat najezen a napit do boha dobře nasycen napěk mu je v zk ch napřeď s hody, potem podhodky kaûd sl va jednou skončì nasadiť si veö do koûucha spř telit se s bezcharakternìm člověkem nasrať do ruk a t deň nepustiť g vodě povzdech nad neöikovnostì jinèho nat h papuče umřel (pejor.) nat hn ť koty zemřìt naťat jak pantok namazan, opil nebude uû dł ho světła p liť nebude uû dlouho ûiv necìtiť sa steky zuřit ned si hrubě pod nosem öm rať je nedůtkliv nedaj Boûe! nesmì se to st t; snad ne nedb na sebe je neupraven a öpinav neděłaj s t m û dnè ötr chy nep rej se s tìm; buď r zn, přìm nech ňa załoûì, do ňa załoûì, öak j vyjedu s pomoci boûì nějak to dopadne nech ťa haňba obö stne! styď se! nechať na třoch větroch nechat bez pomoci nechať ve ötychu nechat na holičk ch Nechte byť... obvykl vodnì slova věty nejde mu to pod nos nesouhlasì s tìm, m k tomu v hrady nejde o to, ûe mu dała, ale proč ju bìł v raz podivenì nejs dycky hody, nedy ani podhodky nedařì se vûdycky

9 nełûi - jed si chleba ze rûi! mluv pravdu nem m ani grejcar (ani floka, ani vindru) nem m penìze nem m ani hebła nem m nic neměť s t m co do čiňènì nemìt s tìm nic společnèho nemjèł v kostele vykřikovať měl drûet jazyk za zuby nemohli sa na něm słova dobiť mlčel, neřekl ani muk nenavěřiť sa nahleděť nevěřìcně zìrat, nevěřit sv m očìm nenavěřiť sa nachv liť vychvalovat se neuvěřitelně nèni ho s chłapa je slab nèni mu rady nenech si poradit, je svèhlav nèni na m ło pozvan je neskromn, nenasytn nèni svojì řiti macocha dopř v si (na jìdle) nèni to k světu nenì to k ničemu nèni to słanè ani masnè nestojì to za mnoho nèni to s cì nesluöì se to nèni třeba n hliť na horkè öiöky netřeba spěchat nepod v ti to ruky! neber to neřvi, nèjsi na pasek ch! buď zticha! neser do vody, dyö to ryby neûer děl ö zbytečnou pr ci netrhaj, nesadìłs! neber to! neviďèł ho jagûivo a před t m nidy nezn ho nevyzv ňaj na bìdu! neťukej noûem po stole neû daj si ňa! nezlob!, dej si na mne pozor! nohy jak öpajle tenkè nohy mu zełhały upadl nosì dvě koöule často střìd přesvědčenì nosì to jak kočka koťata z mìsta na mìsto jejda, st vały sa prvèj věci... obvykl vodnì slova věty O, ja! To je bez oja, jak s ojem! marn snaha obhlèdať ohniöče navötìvit rodinu před n mluvami oči jak valdůfky vykulenè odběhne chasnìka jak hovno u cesty lehkomyslně se s kaûd m rozejde odejìť v jednom vrzi odejìt vöichni najednou odesp ł na věčnè věky zemřel oďèť sa lechk płacht nezìskat nic (û dn majetek) Oh, Jezusky rači! ach, jejda! Och to je öak lebeda, přeběda! to je leniv ûena okna beč jsou opocen okřìły mu hnidy ulevilo se mu on jì nevonì nenì jì sympatick ostało to na star ch kolaj ch při starèm otrčìł hučky (koty) zemřel (pejor.) otrčiť paprče, otrčiť koty umřìt (pejor.) oûhrał jak pantok do němoty p mbu chraň a opatruj! aby se, proboha, nic zlèho nestalo p n nad zdechł ma h satama nem nic a hraje si na p na

10 p nbu mu zhodìł hałuz z cesty vöe se mu dařì P nbu s nama a złè pryč! nech se nic zlèho nestane pasuje mu to jak prasati vesta vůbec mu to nesluöì pes psa nehryze dareb ci drûì spolu pije jak duha nezřìzeně pije jak holendr nezřìzeně piť jak na vlčì koûu opìjet se často a nezřìzeně pl sť si gule s baňama plèst si hruöky s jablky pĺc do m čky, fajka v gul öi nemotornè chov nì, plan řeč po troöe, po troöe, nezebereö do noöe m lo k m lu d mnoho Pocem chlebe, öibnu tebe! ukrojìm si velk kus poctiv od kořeňa sluön člověk Počkaj, aû koh t vajco znese! nikdy se nedočk ö pohn ť rozumem mìt dobr n pad pochodìł jak złoděj u zbojnìka nevyřìdil nic Pojedeö, ani nebudeö měť dy zapřìhať! v hrůûka vyhazovem Polub ňa v řiť! neobtaûuj mě, nevyhovìm ti! pomastiť si vole pochutnat si posłať po dratařoch nejistè doručenì (nejsou zn mi podle jmèna, ani bydliötě, či zda se někdy jeötě vůbec vr tì) postaviť sa na nohy opět zbohatnout potì sa, jak dveři od chlèva je zchv cen Pověďa po pravdě, nestojì to za řeč. nenì to valnè PovÌm v m... obvykl vodnì slova věty pr ca mu ide od ruky je zručn, pracovit Pravte si co chcete... obvykl vodnì slova věty prdì do hliny uû umřel pro korunu by hn l veö aû do VÌdňa je skoup prop lìł boty, chodìł bosky! dobře ti tak proscať ceł grunt po płotoch propìt majetek přestupuje jak na ûhavèm uhlì je nedočkav přilèť horkè k tepłèmu jeötě vìc rozdr ûdit, rozzlobit přiletěť jak na koni rychle přiběhnout psì hłavu by naň strčiła pomlouvala ho pustìł sa do teho jak v ł do otèpky sł my jedl s chutì pustiť ökut slevit rači sem sa moh v řiť uk siť neměl jsem to dělat r z vedla r zu r na za ranou raz za uhersk rok m lokdy, jednou za čas roku r nsk ch dvacet d vno roky mu utěkaj st rne roste mu to v hubě jì s nechutì rozökrknu ťa jak ûabu! vyřìdìm si to s tebou rozt hł sa jak ûaba nečekaně upadl na zem

11 rozumì penězom po ob ch stran ch je marnotratn rozumì temu jak cig n płuhu (koza petrûelu, ûaba ořechom, tela varhanom) nerozumì tomu rozumì tomu jak koza petrûel nerozumì ničemu řeč jak rozpr vka řeč o ničem Řeknu v m... obvykl vodnì slova věty řičica, řičica! takt při ml cenì ve třech řiť stařeninu! nic s t m je, jak ze ûebřem do hor neumì si s ničìm poradit s m na rodě jedin ček seděť na dvoch łav ch chovat se neskromně seděť na nekom hub st le mu nad vat sedì tam jak kura na vajcoch tiöe, trpělivě sedì tu jak dudek v kobylinci nechce se mu odejìt sedl kovi dycky motyka z řiti trčì kaûd se pozn podle vzhledu sedm voda z peček vzd lenè přìbuzenstvo sk če mu do huby sk če mu do řeči směje sa jak hł p na jelita směje se a nevì čemu smrad jak v palèrni nesnesiteln smrdì jak ras měch p chne nesnesitelně smrdì mu dobrè bydlo nev ûì si dobrèho ûivobytì sněh roste bude sněûit spadn ť z lopatky vyjìt z obliby sp ł, jak by ho do vody hodìł usnul tvrdě spì jak zabit tvrdě srał pes na tom nez leûì star roûni, sn ď sem sa posr l, lebo v hodin ch hŕhklo nevìm, co se mohlo st t star ölajfuj, koně s v plotě uû to nezachr nìme st ť v hapt ku čekat st vať hore řiť vst vat ve öpatnè n ladě stûjì jak opařen je nemile překvapen stûjì jak svat v rampuchu (F) nehnutě, netečně stûjì jak svat za dědin post v a nic neděl stûjì jak vydûjen nevì co d l strhn ť vřed polekat strhn ť z cesty vyruöit při umìr nì (k tomu, kdo uû "chťèł umřìť", nesměl nikdo vejìt, aby se mohl odebrat na věčnost) střapat jak dratař neučesan Su öčasn, jak dyö kr py přèjd nem m ötěstì svěčì jì to jak kr vě sedło nesluöì jì to sviňu nechcu, dyby ně tato praviła s lumpy nem m slitov nì äak to m u mňa skovanè! přìleûitostně se mu pomstìm äak ty dûjdeö čełem mìsta! ty na to doplatìö! öałum nskè köefty chytrè obchody

12 öčij ně hlìsty öč řiť sa do f s öelma vybìjan ökrk do rûi! ökŕkať na öpag toch öło to dołu vod ötvrť sem nasèł, ötvrť sem namł tìł, sł mu m m za pr cu a tobě Pane Boûe nem m za co děkovať t hne sa jak smoła tajak by prstama łuöčìł tak sa patřì tak radu za řiť kladu tam ho hnali, kady on öèł tancuje jak vřeteno teče ně z nosa jak z r ny tedov, dyö b ł čert eöče mał ogar tela Machovo ten je neuhoven jak Matěj Ten ně d ł v słuûku! ten umì věcèj neû enem chleba jesť tł cť sa pěsť do hłavy tł cť sa po chałup ch tma jak v měöe tmě uû visij nohy To je jahňa! to je jedna maděra to je k smìchu aj k hřìchu to je masa, jak u rasa to je nalej, vylej to je o duöu to je odtel aû potel to je pizda aû to hvìzd! to je pr ca, jak dyö sere a maluje to je star čepica To je öak kostka! To je öak mistr pizdra! (pypła) to je öak pravda, tajak by z motyky střelìł To je tam chvìla! to je ťu čì hnìzdo to je věc moûnè, neû nè to nenasere, ale zabude l to to s ranty! tobě tak nasrať do ruk a t deň nepustiť k vodě p lì mne û ha sm t se öibal, taök ř ukryli se, aby je nikdo neviděl co spolu vyv dějì hr t na basu přiölo to vniveč lìtost nad v sledkem loud se, jde velmi pomalu v okamûiku tak je to spr vnè o takovè rady nestojìm n mitka na něčì vymlouv nì hbitě, mrötně m m r mu je to uû velmi d vno přihloupl člověk nelze mu ničìm vyhovět odměnil se mně zl m za dobrè nenì hloup uvědomit si svoji chybu obtěûovat sousedy naprost bude brzo tma, uû se stmìv to je mazan chlapìk! je to stejnè je to neobvyklè zbytečně mnoho v sledek je nejist o ûivot nenì vöe dovoleno to je hlup k k pohled nì! nekvalitnì, nepečliv to je d vno zn m věc mazan chlapìk nic neumì, vöe zkazì nemluvì pravdu öpatnè počasì ta rodina za moc nestojì je to určitě tak v raz nespokojenosti to je toho! povzdech nad pracì neöikovnèho

13 točì sa jak hołub na bani naparuje se točì sa jak Kača v čepici chov se připitoměle (ûeny sedl ků nosily jejich koupenè čepice na hlav ch přes ö tky, coû bylo směönè) trčì mu sł ma z bot ukazuje co je zač trhały sa jim na břuöe ûiły přejedli se ty budeö voj kem, aû bude hovno pt kem nikdy Tys öak d ł hovnu pac! vykonal jsi m lo, pokazil jsi to u Mik ö błechy k ö majì tam nečisto udělať ď ru do plota vd t se před staröì sestrou udělat ötrych přes rozpočet zmařit z měry umì dvě řeči: poöepty a nahłas neumì nic umìněn jak koza tvrdohlav umřìť hładn smrť umřìt hladem uťať pnìčka u chodnìčka vybìrat a zm lit se utopìł by ho v liûici vody velmi ho nen vidì utrhn ť na mlèku mèně dojit, d vat mèně mlèka uû je ho zatolèj uû je s to; uû je rozumn, dospěl uû je jak snop je opil uû je jak öutky je podnapil uû mu huňa tlì hrozì mu nebezpečì, je v zk ch uû ně łutky chł dn je mi zima uû nem v sobě hrubèho ducha umìr uû to v řiti öčìpe uû se to zajìd v hłavě sa mu popudiło zbl znil se v hubě sa mu muchy jeb mluvì sprostě v jednom hypě skokem v jednom kusi neust le v jednom pajzi bez přest nì v lať kładu přes peň marně se snaûit vem si h łku s bìł p łk a dva groöe na gořałku nehrej si na p na vevalì to jak kyjem do błata řekne to nezdvořile, neomaleně vchodiť do ł sky mìt někoho st le vìce v oblibě viděť přes vìzu b t předvìdav, jasnozřiv vidiöteho! PodÌvejme se! Hleďme! (citosl. vyjadř. překvapenì) vìno co sa čaganem obìře ûertovn n zev borovičky vrana to na ocasi unese je toho velice m lo vraziť sa do dłuh zadluûit se vöecko vyöło hore d mem přiölo vniveč vtrhn ť si papuče na nohy rychle se obout vyjìť mezi svět jìt mezi lidi vyłoûiť na talèř vysvětlit, řìci po lopatě

14 vymècť od muzigy potrestat za odmìtnutì tance (děvče, kterè dalo chlapci koöem, bylo za zvuků pochodu v hanbě vyvedeno ze s lu, přičemû cesta mu byla umet na koötětem) vynèsť grunt na hrnčìřovo pole propìt svůj grunt vyvaluje oči, jak dyö koc r do plev sere je vyděöen vyzvlèkať pan čka přijìt na konec möe vzať si na duöu vzìt si na svědomì z hovna bič neukr tìö nechtěj nemoûnè z huby vytrhn ť sk kat do řeči z pece do papučì naspěch, nahonem z pr znèho do pustèho bez čelně, beze smyslu, zbytečně z ruky do ruky, netřeba skřìčky za hotovè zabiť čerta pr zn m měchem snaûit se o nemoûnè zacpať ď ru zaplatit dluh zadřèl si s t m třìsku (do řiti) nepoötěstilo se mu, m smůlu zahlèdať, jak zpoza bučka chovat se nepř telsky zahłobiť duöičku zahnat hlad zařvať v leku polekat se zasr ł sa jak lèsa cel se pok lel zať ł ho vřed měl z chvat padoucnice zdechł aû smrdì velmi lìn zdravas, Vaöku, tancov ł! pracoval zadarmo zdrav jak buk netrpì û dnou nemocì ûe ťa haňba neobö stne! ûe se nestydìö! ze vöìm čìnem se vöìm vöudy zełûe, jak by pèrko odrh lûe a vůbec se nestydì zemlèł na hody měl ötěstì zhnil jak cap lìn zhořeło to něm jak na psovi nic si z toho nedělal ûhr ł bych płot m m ukrutn hlad zì aj přist penè noh je nevybìrav zima jak v psìrni nesnesiteln ûiť na kniûku ûìt spolu neodd ni zjèło to z něho jak voda po husìm pèř nic si z toho nedělal zkopu ťa jak financ kozu budeö tvrdě potrest n zn haňbu, jak pes robotu vůbec se nestydì zr bu ťa jak koňa, (aû sa posereö) budeö potrest n zvalìł sa jak snop upadl na zem