Společenská záležitost. Stephanie James

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Společenská záležitost. Stephanie James"

Transkript

1 Společenská záležitost Stephanie James Kalinda Bradyová je úspěšnou ředitelkou obchodní společnosti. Bývalý snoubenec, který ji zrádně opustil, nyní hrozí, že její společnost zničí. Zachrání ji záhadný a přitažlivý muž, kterého Kalinda potká? Název originálu: Corporate Affair První vydání: Silhouette Books, 1982

2 Přeložila: Jitka Lukešová 1982 by Jayne Ann Krentz Harlequin Publishers Czechoslovakia, s.r.o., Praha 1992 Všechna práva vyhrazena, včetně práva na reprodukci celého díla nebo jeho částí v jakékoliv podobě. Tato kniha je vydána po dohodě s Harlequin Enterprises, B.V. Všechny postavy v této knize jsou fiktivní. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, žijícími či zesnulými, je zcela náhodná. Znak firmy Harlequin i znaky všech edičních řad jsou chráněny ochrannou známkou. Sazba: Sdružení MAC, Praha Vytiskl: Elsnerdruck, SRN ISBN

3 PRVNÍ KAPITOLA Kalinda Bradyová váhavě prošla malým, prázdným obchůdkem a zběžně přejela šedýma očima sbírku nepříliš původních akvarelů s místními scenériemi Colorado Rockies, nějaké dřevořezby a pár tapisérií na zdi. Krámek se nazýval Horská galerie a Kalinda se k němu už třikrát vypravila, než jej našla otevřený. Bylo téměř poledne. Protože neměla příliš na vybranou, co dělat v tomhle malém letovisku v koloradských horách, podnikla další výpravu do uličky s venkovskými butiky a uměleckými předměty. Tentokrát majitel konečně uznal za vhodné otevřít případným zákazníkům. Přestože dokořán otevřené dveře lákaly ke vstupu, uvnitř nikdo nebyl. Nějaký hlas však na ni zavolal, když rozhoupala zvonek do krámku. Jsem vzadu! Zavolejte, kdybyste něco chtěla! Hluboký, temně zabarvený hlas ji upoutal a zasáhl kdesi v podvědomí. Vzbuzoval zvláštní touhu jít za ním a objevit muže, kterému patřil. Ozval se za dveřmi na druhé straně malé místnosti. Kalinda k nim přešla, protože v ní zvítězila zvědavost. Kráčela přes sluncem zalitou podlahu lehkým, sebejistým krokem, který do značné míry vypovídal o její osobnosti. Ve svých devětadvaceti letech a po nedávném úspěchu, kdy převzala vedení otcovy firmy v Denveru, nepostrádala sebedůvěru. Jinak si člověk nemůže získat a udržet vedoucí postavení ve velkém byznysu. Přesto ji vrozená poctivost nutila, aby si přiznala, že samotná představa, co má zažít o víkendu v tomto malebném městečku na břehu jezera, podkopává i její zdravou dávku sebejistoty. Navenek se však kontrolovala. Její chování bylo chladné a klidné. Módní, nedbale elegantní bavlněnou košili měla u krku rozepnutou, takže odhalovala tenký zlatý řetízek na krku. Košile tvořila s khaki kalhotami komplet, na kterém byla znát ruka šikovného návrháře. Rafinovaný střih prozrazoval štíhlé a pružné tělo. Poprsí bylo malé, ale pevné a něžně zaoblené. Boky se rozšiřovaly do ženské plnosti. Kalinda si vždy přála mít je o něco menší, volné kalhoty však jen zdůrazňovaly její ženskost. Malé dřevěné sandály na hezky tvarovaných nohou pocházely z Itálie. Jak šla, sluneční světlo pronikající stromy za oknem tančilo v bohatých, světle hnědých vlasech stočených do uzlu k jedné straně. Strohý styl účesu odhaloval výrazný, vyrovnaný obličej. Jeho rysy nebyly dokonale krásné, ale inteligentní šedé oči, rovný pyšný nos a jemná křivka úst vytvářely půvabnou, přitažlivou tvář upoutávající pozornost vnímavějších lidí. Kalinda nosila drahé šaty s přirozeností, která přináší úspěch. Sama musela tvrdě pracovat a vadilo jí, když jiní nepracovali tak tvrdě jako ona. Jako tenhle obchodník, který ani nedokázal dodržet otevírací dobu. V očích měla mírný nesouhlas, když došla na práh zadních dveří a vyhlédla ven. Za minutu jsem u vás. Líbí se vám něco? Muž, kterému patřil temně laděný hlas, zvedl oči od těla duhového pstruha ležícího na dřevěné lavici. Na druhém konci lavice stálo vědro plné nešťastných ryb. Z hadice pomalu vytékala voda na stříbřitá těla, čekající až přijdou na řadu pod nožem. Kalindě se bezděčně zkřivily rty odporem. Jistě mi chcete gratulovat k pěknému úlovku, řekl zdvořile majitel obchodu a oříškově hnědé oči se smály jejímu výrazu. Nekoukejte na mne jako na vraždícího maniaka! Kalinda se proti své vůli zasmála. Tak tihle chudáci jsou důvodem, proč jste otevřel obchod o tři hodiny později? Kdybych věděl, že na mne čeká tak nedočkavý zákazník, pospíšil bych si, řekl muž pomalu a začal zručně kuchat dalšího pstruha. Kalinda odvrátila oči. Její zvědavý pohled utkvěl na mužově skloněné hlavě. Povšimla si hustých, temně zářivých kaštanových vlasů, na její vkus trochu příliš dlouhých a nedbale učesaných. Muž

4 seděl do půl těla nahý v jasném slunečním světle, takže viděla jeho hladké a štíhlé, pěkně opálené svalnaté tělo. Sklouzla očima k rudo-hnědým kadeřavým chloupkům na jeho hrudníku, jejichž porost mizel pod vybledlými, těsně přiléhajícími džínami, a pak se pohledem vrátila k jeho profilu. Uvědomila si, že si jej prohlíží se stejnou zvědavostí, která ji přiměla jít za zvukem jeho hlasu. Měl hranatou, ostře řezanou tvář, opálenou stejně jako tělo. V hnědých, hluboce posazených očích se zablesklo pochopení, když zvedl pohled a přistihl ji, jak ho pozoruje. Pod hustým obočím se v koutcích sbíhaly drobné čárky. Pyšný nos dokonale doplňoval vystouplé lícní kosti a ústa, která v klidu vypadala přísně. Ale jak si všimla, ta ústa se snadno rozesmála a hluboké rýhy kolem nich svědčily o značné zkušenosti. Přistihla se při myšlence, že by moc ráda věděla, o jakou zkušenost vlastně jde. V tom muži nebylo nic uhlazeného. V žádném případě nebyl typem, o němž by předpokládala, že bude provozovat uměleckou galerii, i když šlo jen o galerii pro turisty v zapadlém horském městečku. Její zvědavost rostla. Bude mu tak třicet sedm, třicet osm, napadlo ji mimoděk. Cítila v něm skrytou mužnou sílu a nechápala, jak může být spokojen s tím, že marní čas vedením galerie, kterou otevírá jen občas, a chytáním ryb. Instinktivně cítila, že v jejím světě by takový člověk dokázal vybudovat celé impérium. Jenže proč bych ho měla právě já soudit, řekla si odhodlaně, i když věděla, že to tak jako tak už dělá. Asi byl pozůstatkem z doby před několika lety, která protestovala proti společnosti a pohrdala majetkem, a postrádal chuť soupeřit, vést druhé a něčeho dosáhnout. Chtěla jsem se zeptat na ten akvarel s jezerem, který máte ve výloze, pronesla zdvořile. Vám se líbí? zeptal se se zájmem. Přestal čistit rybu a změřil si ji pohledem. Znám někoho, komu se to líbit bude, odpověděla vyhýbavě. Ale vám se nelíbí, prohlásil a pustil se znovu do ryby. Nekupuji ho pro sebe. A co je zač, ten přítel? Ten, kterému to kupujete? Záleží na tom? zeptala se suše. Máte strach, aby se ten obrázek dostal do slušných rukou? Já ne, ale Mary Bethová, vysvětloval trpělivě. To je autorka? zeptala se Kalinda. Ano. Velice jí záleží na tom, kdo si koupí její díla. To vidím. Ale podle mě si umělci takový luxus nemohou dovolit. Vyřiďte Mary Bethové, že ho kupuji pro jeden milý a distinguovaný postarší pár, který vyrůstal v Coloradu a dokáže takovou krajinku ocenit. Myslím, že to zní docela věrohodně. Tak fajn, máte ho mít. Ani nevíte, jak mě dojalo, že jste ochoten se s tím obrázkem rozloučit, řekla pichlavě a napadlo ji, že kdyby se ještě někdy náhodou v městečku zastavila, nešla by už nikdy třikrát do téhle galerie, aby si něco koupila. Rozesmál se nahlas a dvůr, kde seděl, zaplnil jeho hluboký, plnokrevný smích. Dopřejte mi, abych smyl s rukou usvědčující důkaz, a já půjdu dovnitř a vezmu si od vás peníze. Jinak, já jsem Rand Alastair. A vy? Kalinda jen překvapeně zamžikala nad otevřenou otázkou cizího muže, se kterým se nemínila ještě někdy setkat. Kalinda. Kalinda Bradyová. Kývl hlavou. Na dovolené? Obrátil se k ní zády, aby si umyl ruce pod hadicí, a lehkost, s jakou se pohyboval, zapůsobila na Kalindu nečekaně přitažlivě. Ne tak docela, odpověděla bezmyšlenkovitě a hned si přála, aby raději mlčela. Svěřovat se někomu s důvody, proč je tady, bylo to poslední, co si přála! Za obchodem? pokračoval neodbytně Rand. To je moje osobní věc, odpověděla a hlasem dala najevo svou nelibost.

5 Nezdálo se, že by ho to vyvedlo z míry. Ovšem. Jste tu sama? To se vás snad netýká, pronesla nevlídně a věděla, že kdyby některý z jejích zaměstnanců zaslechl tenhle tón, okamžitě by vycouval. K jejímu překvapení dokázal Rand rychle zareagovat a přejít na jiné téma. Pardon, hned to udělám. A co? zarazila se Kalinda. Odvedl ji zpátky do galerie. Dáte si chlazené pivo? Zdá se, že dnes odpoledne bude horko. Chystala se odmítnout, ale Rand už otevřel malou chladničku u zadní stěny a zašátral vevnitř. Narovnal se s dvěma orosenými plechovkami v ruce a dříve, než se Kalinda zmohla na zdvořilé odmítnutí, odtrhl u obou z nich uzávěr. Vezměte si! Podívala se skepticky na plechovku, kterou jí vrazil do ruky, a pak si na zkoušku lokla. Nebylo to suché chlazené Chenin Blanc, ale v horkém odpoledni v horách to zase nebylo tak špatné. Usrkla znovu, a když zvedla oči, přistihla svého hostitele, jak se směje. Berte to jako návrat ke kořenům, zamumlal a zhluboka se napil. Tak se na to podíváme, někde bych tu měl mít ceník S pivem v ruce začal prohrabávat zásuvky pod pultem, až nakonec vítězně vytáhl cár papíru. Já věděl, že to tu bude! Blahopřeji, neodpustila si trochu kousavě Kalinda. Takhle vést obchod! Jakýkoli obchod! Přešel její poznámku bez povšimnutí, jako by něčemu takovému byl od zákazníků zvyklý, a podal jí účet za obrázek. Kalinda se bezděčně rozhlédla kolem, aby se ještě jednou podívala na akvarelové krajinky. Při tom ji nečekaně upoutala nádherná keramická mísa. Tohle se mi líbí! vykřikla s nadšením, prošla místností a zvedla krásně tvarovanou mísu. V jejích rukou vypadala opravdu pěkně. Temně hnědá barva se bude dokonale hodit do její jídelny. Už ji vidím, plnou dobrého kari s rýží anebo čerstvého hlávkového salátu. Zvedla hlavu a spatřila, že ji Rand pátravě pozoruje. Tohle si vezmu taky, řekla nenuceně a nesla mísu k pultu. Nemusíte o ni mít strach. Přijde do slušné domácnosti. Do vaší? zasmál se. Ano, do mé, přikývla a vytáhla šekovou knížku. Potlačila lehkou nelibost, když Rand klidně přijal její šek a vůbec se neobtěžoval ověřováním totožnosti, ale pak si řekla, že je to jeho věc. Když je ochoten vzít na sebe riziko, proč by mu to zrovna ona měla vymlouvat? Zabalím vám to, až půjdete, oznámil jí přátelsky a obešel pult. Vlastně už jsem byla na odchodu, řekla Kalinda překvapeně. Snad byste mi to mohl zabalit hned? Nejdřív si dopijte to pivo. Nebo snad na vás někdo čeká? Jistě že ne, ale příliš pozdě si uvědomila, že mu právě odpověděla na otázku, kterou jí položil dříve, otázku, jestli je anebo není ve městě sama. Napůl dopálena, napůl pobavena tou malou léčkou pohlédla do jeho rozesmátých očí. Věřte mi, utěšoval ji, jestli jste už v tomhle městě prošla obchody, nic víc se tu dělat nedá. Jedině snad, kdybyste si chtěla trochu zarybařit To ani ne povzdechla si. Taky si myslím. Pojďte ven a sedněte si do chládku, než dočistím ty ryby. Můžete si tu klidně chvilku pohovět, než dopijete pivo Pane Alastaire, spustila Kalinda pevně a zatím nebyla rozhodnuta, zda se má smát, nebo přejít na výhružnější tón. Ale jeho neomalená vytrvalost jí připadala docela zábavná. A nebesa věděla, že potřebuje trochu zábavy, aby se odpoutala od přemýšlení o svých vlastních plánech.

6 Buďte tak hodná! poprosil ji s neodolatelným úsměvem, pod kterým jihla. Člověk se rád pochlubí svým úlovkem. A když se tak na vás dívám, řekl bych, že jste otrávená a nervózní. Je to tak znát? povzdechla si a vydala se za ním na dvůr. Dokonce bych řekl, že nejste zrovna ve své kůži, pronesl mírně a nabídl jí místo v křesle ze sekvojového dřeva stojícím pod stromem. Nemusíte se bát, jsem relativně neškodný. Mohu vám předložit tolik doporučení, kolik si jen budete přát. Zvedl rybu a škodolibě na ženu pohlédl. Kalinda se dlouze napila piva a přestala vraštit obočí. Nezdálo se, že by si toho Rand všiml. Naopak, mile povídal a nožem obratně zpracovával další rybu. Později musela Kalinda připustit, že neví, jak k tomu došlo, ale nakonec seděla s plechovkou piva pod stromem téměř do jedné hodiny odpoledne a pozorovala muže kuchajícího ryby. Nikdo z těch, kdo ji znali v Denveru, by tomu nevěřil. A nikdo také později v Denveru nemohl vědět, jak zoufale se v sobě pokouší zabít vzpomínku na zbytek onoho dne i to, co následovalo. Lehký, nenucený rozhovor pozvedl Kalindě náladu. Odvedl ji od myšlenek, které se jí honily hlavou a dal jí na chvíli zapomenout na celý ten případ, který jí šel na nervy a do něhož měla být zatažena. Co děláte v Denveru? zeptal se jen tak mimochodem Rand chvíli poté, co jí s humorem popsal život člověka, který má galerii v turistickém městečku. Řídím jednu společnost, Brady Data Processing, přiznala se klidně, s chladnou jistotou v hlase. Koneckonců to byla věc, kterou uměla dělat opravdu velice dobře. Slyšel jsem o ní, překvapil ji. Vy to vedete? V rychlém pohledu, který na ni vrhl, se přemýšlivě zablesklo. Byla jsem zvolena výkonnou ředitelkou pár let po tom, co můj otec zahynul při leteckém neštěstí. Správní rada si zvykla mít u kormidla někoho z Bradyových, a tak jsem zdědila vedení, pokrčila rameny. Překvapuje mě, že jste o společnosti slyšel. Nejsme tady tak úplně odříznuti od světa, poučil ji suše. Děláte ze mne hlupáka? zasmála se Kalinda. Otočil se. Vás něco trápí, viďte? Co děláte tady v té naší díře, Kalindo Bradyová? Na to jste se mě myslím už ptal, odsekla. Měla pocit, jako by ji tou otázkou téměř zaskočil. A vy jste mi neodpověděla. Víte, že začínám být zvědavý? Aspoň to vnese trochu vzrušení do vašeho poklidného života. Zasmál se a bylo zřejmé, že se mu líbí tenhle den i ona. I Kalinda si připadala, jako by se uvolnila a odložila své problémy stranou. Uplynul nějaký čas, než se konečně a nerada zvedla, i když věděla, že oběd už zmeškala, a odhodila plechovku do kontejneru opodál. Děkuji za pivo, Rande. Myslím, že už jsem dávno měla jít. Kdybyste mi zabalil ten obrázek a mísu, já Připravím to na večer, protáhl líně, když skončil s další rybou. Na dnešní večer? Až mi pomůžete sníst důkaz mého vražedného řádění. Rande, myslím, že Čerstvý pstruh! Pečená kukuřice! Jak byste mohla odolat? A už jste se přiznala, že se tu nudíte, přemlouval ji s neodbytným pohledem v hnědých očích. Probrala v duchu všechny důvody, proč s ním nemůže povečeřet a zjistila, že ten seznam je příliš krátký. Proč by nemohla pozvání přijmout? Pokud odmítne, čeká ji dlouhý večer, který stráví sama. Ta představa ji příliš nelákala. Být sama se svými plány a starostmi Zachytil její pohled a usmál se. Kalinda se zhluboka nadechla a věděla, že si všiml jejího váhání. Znovu ji napadlo, že tenhle muž by mohl být velkou postavou ve světě obchodu,

7 pokud by si zvolil takovou životní dráhu. Věděl, jak manipulovat s lidmi. Anebo to bylo spíš tak, že ona dnes odpoledne chtěla, aby s ní někdo manipuloval? Tak dobře, přikývla zdvořile. Děkuji vám. Zastavím se pro vás v šest hodin. Můj dům je dole u jezera, řekl. Teprve když Kalinda opustila obchod a vracela se do svého motelu, napadlo ji, že by chtěla vědět, kdo z nich dvou chtěl vlastně uniknout nudnému večeru. Že by Rand Alastair byl také poněkud nespokojený? Ale to nedávalo žádný smysl. Zřejmě se rozhodl žít v tomhle zapadlém městečku dobrovolně. A určitě ho bavilo chytat ryby. Prosím, ale to není její problém. Ona má svůj vlastní! Oblékla si rozevláté letní šaty z pestrého hedvábného krepdešínu, které odhalovaly její opálená ramena a v kombinaci s malými řemínkovými sandály působily rafinovaně koketním dojmem. Vlasy ponechala stočené v uzlu k jedné straně. Kvůli Randovi Alastairovi nebude měnit svůj styl oblékání. Když chvíli před šestou otevřela Randovi dveře, čekala, že ho uvidí v čistých džínách a košili, ale jemná košile s úzkým proužkem a tmavé kalhoty vypadaly draze a šil je dobrý krejčí. Husté kaštanové vlasy měl sčesány dozadu a kolem se dráždivě vznášela čistá, mužná vůně vody po holení. Kalindě však vzal dech až bílý lotus na parkovišti. To je vaše? zamumlala zbytečně, když ji k němu dovedl s rukou nedbale majetnicky položenou na jejím lokti. Měl jsem na vybranou buď tohle anebo motorku, usmál se neodolatelně, ale cosi mi říkalo, že byste proti dvěma kolům mohla mít námitky. Očima pochvalně přejel její šaty. Ačkoli by to mohlo být docela zajímavé Takhle je to lepší, pronesla suše a vklouzla na sedadlo nízkého vozu. Nepatrně zúžila oči a sledovala, jak obchází kapotu. Ta galerie musí vynášet víc, než se zdá, rozhodla se nakonec. Ale nedává to žádný smysl Stíněné patio bylo umístěno tak, aby dokonale vyniklo jezero vroubené stromy, a Kalinda si v skrytu duše přiznala, že dům s prosklenými stěnami a prostými, elegantními liniemi pro ni znamenal další překvapení. Ale šlo to dohromady s lotusem. Stavba v kombinaci dřeva se sklem byla projektována přímo pro pozemek, na kterém stála. Cesta přes obývací pokoj do patia odhalila huňatý krémový koberec, nízký elegantní nábytek v kombinaci hnědé a karamelové a překrásnou keramiku v přírodních odstínech, umístěnou v pokoji. Rand se jen usmíval, když o ní mluvila. Proč mám pořád pocit, že jsem vám pro zábavu? zeptal se Rand o něco později, když pekl čerstvé pstruhy na pánvi na roštu nad otevřeným ohněm. Kukuřice, kterou griloval zvlášť, už lákavě voněla. Snad nechcete, abych se s vámi nudila? odsekla, natáhla se na lehátko a zkřížila štíhlé kotníky. Nemějte mi to za zlé, odpověděl Rand na její uštěpačnou otázku. Budu jen rád, když se se mnou budete bavit. Tak to mám rád, zábava má být společným zážitkem. Kalinda upila z příjemně natrpklé směsi meruňkovice, citrónu a pomerančové šťávy, kterou namíchal, a pomalu, koketně se na něj usmála. Vy umělci jste pokaždé tak senzitivní? A vy, lidé z velkého obchodního světa na dovolené jste pokaždé tak blahosklonní k místním venkovanům? V temně zabarveném hlase zazněla břitkost, která přiměla Kalindu uvažovat o tom, zda by snad její nový známý neocenil, kdyby se dozvěděl, že je pro ni jen prostředkem, jak překonat nelehký večer. Zdá se, že na venkovana jíte dost dobře, zamumlala a pohlédla na pečeného pstruha. Žijete z podstaty, jak se zdá.

8 Po tváři mu přelétl takřka nepostřehnutelný dravčí výraz, který ji zastudil. Kalinda úmyslně zahnala nepříjemný pocit, protože cítila, že Rand Alastair pro ni neznamená žádnou hrozbu. Pstruh se dá chytit, ale jak víte, že jsem neutratil poslední cent za víno v zoufalé snaze, abych na vás zapůsobil? A utratil? Ne tak docela, připustil a vrhl kajícný pohled na chladící se láhev Chardonnay. Zdá se, že vaše galerie ve městě vynáší dost na to, abyste neumřel hlady, poznamenala. To zní, jako byste nechápala, jak je to možné, odpověděl stejným tónem. Kritickým zrakem prohlédl pstruha a jemně zatřásl pánví. Víte, vaše otevírací doba opravdu působí trochu výstředně. A i kdybyste měl otevřeno pořád, nezdá se, že by tam nahoru přišlo tolik případných zákazníků. V zimě jsou tu zástupy prachatých lyžařů. Rozumím. Je to sezónní obchod. Ta galerie? Tak trochu. Ale zase ne tolik, abych kvůli němu porušoval své výstřední obchodní praktiky. Svou dávku lyžování si vyberu vždycky! Kalinda zavrtěla hlavou. Každý podle svého. Zdá se, že vedete bezstarostný život. Přesně tak. To jste měla v úmyslu taky, když jste sem přijela. Ale vy jste se od svých starostí neodpoutala, viďte? Neodpoutala? Zrovna teď je mi moc příjemně, zaprotestovala. Znovu se napila ledového nápoje a chystala se odrazit jeho pátravé otázky. Ale ano, napohled vypadáte bezvadně. Klidná, elegantní, nenucená. Ale máte v sobě něco, proč nevěřím, že jste se doopravdy uvolnila. Nejste ze mne ani trochu nervózní? zeptal se se zájmem. To opravdu ne! Její jasný smích zněl opravdově. Nemusela byste to tak zdůrazňovat, řekl trochu kysele. Pardon, posmívala se kajícně. Zapomněla jsem na mužskou ješitnost. Vrhl na ni rychlý, ale pozorný pohled a vzal do ruky mlýnek na pepř. Přiznejte se, postěžoval si komicky. Že vy jste přijala mé pozvání na večeři jen proto, že vybočuji z rytmu vaší obvyklé sorty ctitelů? A co jiného byste čekal od dovolené, než vybočení z rytmu? zavtipkovala si a tiše vychutnávala, jak si ho dobírá. Já to věděl, povzdechl si tragicky. Prostě je mi souzeno být pro vás jen prázdninovým povyražením. Nesmíte si to tak brát, zasmála se Kalinda. To, že jste mě pozval na večeři, vás ještě nezařazuje do kategorie pánů pro zábavu! To je dobře, řekl spokojeně. My umělci totiž raději uvažujeme o pěkném vztahu, než o tom, že jsme někomu pro zábavu! Kalindiny šedé oči trochu zchladly. Je mi líto, ale večeře ještě neznamená předehru k nějakému vztahu, upozornila ho zcela rozhodně. Na chvíli se na ni zvědavě podíval a zvedl k ústům svůj zlatý nápoj. Vám by se nelíbila myšlenka být zbožňovanou paní a milenkou umělce rybáře? Nijak zvlášť ne! řekla povzneseně. Znělo to chladně a definitivně. Ale každý umělec má milenku. V tom je součást jejich kouzla, vysvětlil ochotně a otočil se zpět k pstruhovi. Dala mu hlasem najevo rostoucí nelibost. Potom byste snad mohl náš vztah pokládat za změnu v rytmu pro vás samotného, navrhla.

9 Samozřejmě, madam, souhlasil pokorně. Kalinda znovu na chvíli pocítila neklid. Než potkala Randa Alastaira, věděla vždy přesně, jak jednat. Ale teď ji neustále překvapovaly různé maličkosti. A to ji znepokojovalo. Představte si, že jsme jako dvě lodi, které se v noci míjejí, poradila mu šetrně. Škoda. Popustil jsem uzdu umělecké fantazii, když jsem zvedl oči a spatřil vás, jak se na mne mračíte ve dveřích obchodu, ušklíbl se a sáhl po talířích. Rozhodla se stočit rozhovor jinam. Vy jste umělec? otázala se pochybovačně. Anebo jen vedete galerii? Trochu do toho dělám, připustil a položil jídlo na stůl ze sekvojového dřeva. Pak otevřel vychlazené víno. A co? zvedla se z lehátka a zamířila za ním ke stolu. Kombinace křehkého salátu, čerstvého pstruha a grilované kukuřice probudila její chuť jako žádné jídlo v restauraci. Keramiku, odpověděl úsečně, když si sedal. Tu mísu, kterou jste si dnes odpoledne koupila, jsem dělal já. Vy? A proč jste to neřekl? Je nádherná! Miluju umění, které k něčemu slouží, přiznala se. Vím, že to není ten správný přístup, ale prostě jsem se už narodila s tímhle skličujícím smyslem pro praktičnost. Mám ráda věci, které jsou funkční i krásné. Chci tu mísu používat co nejvíc. Fajn, řekl mile. Já to cítím úplně stejně. Že bych měl spíš povahu řemeslníka než umělce? Takové dělení nemá žádný význam, prohlásila Kalinda a začala opatrně vykosťovat rybu. Proč by mělo být užité umění pokládáno jenom za řemeslo? Souhlasím s vámi, usmál se a zdálo se, že je sám se sebou docela spokojen. Ukážu vám pár dalších věcí, které jsem dělal odpoledne. Tedy, pokud je chcete vidět. Setkala se s jeho tázavým pohledem a vřele se usmála. Samozřejmě, že chci. Když se na sebe dívali, zavládlo mezi nimi na chvíli krátké, výmluvné mlčení. Kalinda si uvědomila, že v ní opět narůstá pocit nejistoty. Co s ním nebylo v pořádku? Ten muž ji nezajímal jinak než náhodná známost s pozváním na večeři. To, co cítila, nemělo nic společného s jejími plány na nadcházející víkend. Čekalo ji setkání s Davidem Huttonem. Na to by teď měla myslet především. A zatím v ní pomalu převládá úplně jiné rozpoložení. V duchu popuzeně pokrčila rameny a pokusila se zabránit kouzlu, kterým se ji Rand pokoušel očarovat. Jsou přesně tím, co popsala před několika minutami. Dva cizinci, kteří se nakrátko setkali, ale nic je k sobě nepoutá. Náhodné setkání při večeři. Vsadím se, že si právě říkáte, že nejsem váš typ, řekl klidně a vzal si kus kukuřice. Proč ne? odsekla rozmarně. Pokud jste poctivý sám k sobě, mohl byste si říkat totéž. My dva jsme přece strašně rozdílní lidé, Rande, pokusila se ho přimět, aby uznal tak základní skutečnost. Kdo to může tvrdit? Sotva jsme začali jeden druhého poznávat. Ale i kdyby to tak bylo, záleží na tom? Samozřejmě, přikývla. To znamená, že jste až příliš praktická na to, abyste riskovala, že se zapletete s mužem, který přesně neodpovídá vašemu životnímu stylu? Kalinda se rozhodla, že je na čase, aby převzala situaci do svých rukou. Často řešila problémy instinktivně a uměla to. Jak dlouho se zabýváte keramikou, Rande? Zaváhal, jako by se rozhodoval, zda ji má nechat změnit téma nebo ne. A pak pokrčil svalnatými rameny, jako by to koneckonců nebylo tak důležité. Skoro dva roky. Mám svou pec, tamhle v dílně. Ukázal k nízkému stavení za domem. Víte jistě, že byste raději nemluvila o nás dvou? Víc než jistě, usmála se klidně. Co jiného může hostitel udělat, než vyhovět přání krásné ženy? řekl galantně.

10 Děkuji, odsekla s klidem člověka, kterému ostatní obvykle splní jeho přání. Ten pstruh je vynikající. Zůstali venku, dokud pobledlé slunce nezapadlo za hory a jezero i jeho okolí nezahalily stíny. Vysoká borovice a jedle, pod nimiž seděli, lehce šuměly v slabém vánku a láhev Chardonnay se pomalu vyprazdňovala. Stává se z toho opravdu příjemný večer, pomyslela si Kalinda a divila se, jak je to vůbec možné, když se jí v hlavě honí tolik myšlenek. Ale Rand Alastair dnes večer udělal vše pro to, aby na chvíli odhodila pochybnosti a starosti nad tím, co ji čeká o víkendu. Byla mu za to vděčná. Když pomohla sklidit se stolu a odnést nádobí do moderní, dokonale zařízené kuchyně, ukázal jí s neskrývaným potěšením svou keramiku. Přecházela od jednoho kousku k druhému a upřímně obdivovala teplé barvy, bohatou glazuru i originální tvary. Máte ohromný talent, poznamenala a opatrně postavila nízký hrnek, který držela v ruce. V duchu se divila, jak si může vydělat na živobytí keramikou a galerií. Věděla toho dost o obchodu, i když o zvláštnostech obchodu s užitým uměním a řemeslnými výrobky trochu méně. Je to hobby, zabručel, když se k němu otočila. Stál těsně vedle ní, mnohem blíž, než si uvědomovala. Měkce narazila na jeho hruď. Randovy ruce ji objaly, než stačila pootevřít ústa k omluvě. Její šedé oči se rozšířily. Je mi líto, ovládla se a nečekaně silně si uvědomila blízkost jeho pevného, hubeného těla. Nevěděla jsem, že stojíte za mnou To je všechno moje chyba, ujistil ji. Jeho ruce ji pevně sevřely a přitahovaly blíž s prudkostí, o níž by dříve řekla, že neodpovídá jeho charakteru. Celý večer jsem hledal záminku, jak vás políbit Kalinda zahlédla jiskřivé světélko, které se rozhořívalo v jeho hnědých očích, a podivila se své vlastní reakci. Je to zvědavost, rozhodla se. Stejná zvědavost, která ji přiměla jít za zvukem jeho hlasu dnes ráno. V tom muži bylo cosi zvláštního. Dříve než dokázala posoudit co, Randova ústa se přitiskla na její. Když Kalinda cítila sílu rukou, které ji svíraly, uvědomila si, že by teď stála v jeho objetí a čekala na polibek, i kdyby nebyla zvědavá. Pochopila, že se z Randova objetí prostě nedokáže vytrhnout.

11 DRUHÁ KAPITOLA Kalinda nevěděla s určitostí, co očekává, ale rozhodně to nebyl jemný, vemlouvavý útok, který přišel. Nejasně si pomyslela, že v jeho polibku je jakýsi rozpor. Ale bylo to tak? Může být muž jemný i útočný zároveň? Vzrušené laskání se stupňovalo, zaplavovalo její smysly, přestože se pokusila znovu získat kontrolu nad sebou i nad ním. Bylo to, jako by vkročila do jezera, jen aby objevila stříbřitý, tekoucí písek pod nohama. Na povrchu je chladné hedvábí, zašeptal k jejím ústům. Ale já toužím poznat, co je pod ním Rande, prosím, já Kalindina snaha zastavit něžný útok selhala, když rozevřel jazykem její rty. Její ústa ochotně podlehla vášnivé výzvě. Rand zkoumal jazykem jejich sladké nitro jako divoká kočka prohledávající lesní doupě. Jeho rty se k ní tiskly vlhkým elektrizujícím tlakem, který znemožňoval každý pokus o ústup. Pak ucítila jeho ruce, klouzající pod výstřih hedvábných šatů dolů k pasu a nedokázala potlačit vzrušení, které jí projelo. Kalindu šokovala její vlastní reakce. To přece nebyla ona, jak mohl dosvědčit kdokoli z mužů, kteří se v poslední době pohybovali kolem ní. Dokonce ani s Davidem to nebylo tak náhlé, tak ohromující Randovy prsty pozvolna sledovaly křivku jejího těla a pak se naléhavě přitiskly k místu, kde se její boky začaly rozšiřovat. Svíral ji stále těsněji, až zasténala překvapením, ve kterém zaznělo zděšení. Neboj se, zašeptal chlácholivě, nechci ti ublížit. Jeho ruce dál přejížděly po Kalindině těle, klouzaly po tenkém hedvábí a zanechávaly stopy vzrušení na bocích, stehnech i v kříži. Pocítil, jak se chvěje, a vzdychl rozkoší. Od chvíle, kdy jsme se setkali, k tomu všechno směřovalo, zašeptal. Vyhledal rty koutek jejích úst a přejel jí po tváři až k přivřeným očím. Celé odpoledne jsem přemýšlel o tom, jak tě obejmu. Já doufám, že jste kvůli mně nezavřel galerii! vypravila ze sebe trochu roztřeseně. Nebyla překvapena tím, že ji hned od začátku chtěl políbit. Byla dost stará na to, aby věděla, že muži často zareagují rychle na ženu, která probudí jejich fantazii. Ale vylekala ji její vlastní reakce. Ve chvíli, kdy cítila, jak ji jeho paže objímají, uvědomila si podivnou touhu. To u ní rozhodně nebylo normální! Musel jsem, pronesl s chraptivým smíchem. Jak bych mohl pracovat, když jsem musel přemýšlet o tom, jak vás budu krmit a napájet alkoholem? Ale Rande, to je směšné! Není, řekl zastřeně a špičkou jazyka zlehka přejel její víčka, to je touha. Říkal jsem vám, že potřebuji ženu. V tom případě byste se měl snad poptat u turistek, které se tu nudí, popíchla ho trochu jedovatě. Ten pstruh byl vynikající, ale pouze za cenu polibku na dobrou noc, ne za noc strávenou v posteli! Ovšem, zamumlal přemýšlivě. Budu se muset spokojit s tím, co dostanu. Zvedl ruku a stáhl malou zlatou náušnici z jejího levého ucha. Schoval ji do kapsy a jeho zuby dráždivě stiskly místo, kde byl dříve šperk. Bylo to zdánlivě bezvýznamné gesto, ale když totéž zopakoval i s jejím druhým uchem, začala mít Kalinda pocit, jako by ji svlékal donaha. Zkusila se zbavit pokušení, které stále narůstalo. Otočila hlavu, aby se vymanila z jeho dosahu a odtáhla se od něj, ale on toho jen využil a přitiskl rty k jejímu hrdlu. Další zamrazení už Kalindu vyděsilo svou intenzitou.

12 Jeho ruce ji pomalými, mazlivými pohyby hladily od pasu vzhůru až se zastavily pod tíhou jejích prsů. Když se opatrně zavrtěla, aby zabránila důvěrnému dotyku, o němž věděla, že přijde vzápětí, zjistila, že Rand hladí dlaněmi její bradavky. Kalindino tělo v hedvábné podprsence zdobené krajkou proti její vůli zareagovalo. Přes odhodlání zabránit, aby objetí zašlo dál, Kalinda křečovitě zaťala nehty do látky jemně proužkované košile, aby nahmatala jeho svalnaté tělo. Plamen a hedvábí, zašeptal a hlas mu potemněl, když ucítil její reakci. Kdepak ses ukrývala, miláčku? Myslím na všechny noci, které jsme promeškali! Stejně jako promeškáme i tu dnešní! odsekla trochu hrozivě, protože cítila v jeho slovech léčku. Já s vámi, Rande, nejdu do postele. Řekni mi to znovu za pár minut, poradil jí a dříve, než si mohla uvědomit, co má v úmyslu, zvedl ji. Instinktivním gestem ho objala kolem krku, aby neupadla, i když ji držel naprosto bezpečně. Já se nechci dát odnést do postele, Rande, vykřikla vztekle, protože nebyla zvyklá, aby večeře, na kterou se dala pozvat, probíhala v rozporu s jejím přáním. Ještě nevěřila, že by se dostala do obtíží, ale nemohla pochybovat o nebezpečí, že se jí věci vymknou z rukou. A co na gauč? navrhl slibně a smějící se záblesk v jeho očích spíš potvrdil než zmírnil touhu, kterou v nich spatřila. Nesl ji dlouhými kroky přes krémový koberec k velké pohovce karamelové barvy a jemně ji tam uložil. Když Kalinda po chvíli závratě otevřela oči, uvědomila si, že se k ní tiskne celým tělem. Rozhodný protest se jí zarazil v hrdle, když na ni Rand dolehl celou tíhou. Já vám nedovolím, abyste zašeptala bez dechu. Dovolte mi jen, abych vás políbil, žadonil chraplavě a lehkými dotyky svých rtů něžně laskal její tváře, víčka i Uši. Když se vrátil zpět k jejím rtům, sklouzl zároveň rukou k malému ňadru. Dvojí útok rozechvěl Kalindiny smysly a způsobil, že se zazmítala ve vášnivé křeči. Přitiskl se k ní ještě neodbytněji a tlačil ji do měkkých polštářů, dokud nevykřikla stupňovanou vášní. Hořte pro mne, má hedvábná paní, zašeptal naléhavě. Zuby stiskl její obnažené rameno a pak jemně konejšil svým jazykem voňavé místečko. Chci vás dnes v noci vidět, jak jste pro mne vzplála! Jemná látka šatů začala klouzat s jejího těla a Kalinda si nejasně uvědomila, že vypátral nenápadné zapínání. Věděla, že by ho měla zarazit, ale zdálo se, že ze sebe nedokáže vypravit slovo. Ovládla ji vášnivá zvědavost, a když ucítila, jak rozepnul vpředu sponu malé podprsenky, s neslyšným zaúpěním zabořila prsty hluboko do kaštanových vlasů. Ó prosím! Prosím Já chci, prosil ochraptěle. Chci! Sklonil hlavu a s neodbytnou samčí potřebou hledal hroty jejích ňader. Jazykem objížděl napjaté bradavky a jeho ruce jí putovaly neodbytně po celém těle. Pod jejich náporem sklouzávaly hedvábné šaty stále dolů, až ucítila dotek Randových prstů pod okrajem svých krajkových kalhotek. Divoce vyjekla a zajela mu rukama pod košili. Při jejím dotyku se prohnul jako kočka. O chvíli později byli oba do pasu nazí. Kadeřavé houští kaštanových chloupků na Randově hrudi přímo živočišně vzbuzovalo Kalindinu touhu. Její dech se zrychlil a rozumově vnímala nepohodlnost své pozice. Vzepjala se pod ním, ale využil svou sílu k tomu, aby ji potrápil. Přitiskl se na ni tak, že se nemohla pohnout. Jeho sevření ji ještě více vzrušilo a Kalindiným tělem projela nutkavá touha. Ve chvíli, kdy jí nohou rozevřel stehna a ona i přes látku kalhot ucítila jeho pohlaví, vrátilo se jí alespoň zdání rozumného uvažování. Rande Rande, prosím. Už dost! Nikdy jsem neměla v úmyslu

13 Všechno je v pořádku, konejšil ji a svíral pevně dál, takže se pod ním začala zmítat. Nech, ať se to stane. Bude to tak hezké, lásko. Já tě dnes večer strašlivě chci. Kalinda neklidně pohnula hlavou na polštáři. Vlasy se jí rozpustily a zavlály kolem ní. Slyšela slova, která musela přijít, slyšela Randovo: chci tě! a to ještě více znásobilo její úsilí, aby znovu získala kontrolu nad sebou i nad situací. Je mi to líto, zašeptala, protože si uvědomovala svůj podíl na celé věci. Neměla jsem v úmyslu nechat věci dojít takhle daleko! Opatrně se opřela o jeho nahá ramena a nehty se zaryla do opálené kůže. Kalindo! Jeho touhou prosycený hlas se trochu zlomil, když zvedl hlavu, aby se na ni podíval. Co se stalo? Přestaň se bránit, drahá. Chceš to stejně silně, jako já! Zavrtěla nesouhlasně hlavou. Dovolila mu, aby se tolik vzrušil, a přitom ho tak málo znala! Co od něho může očekávat, až konečně pochopí, že nehodlá zajít dál? Při všem, co věděla, se mohl změnit v násilníka. Pane Bože! Jak jen mohla připustit, aby se dostala do takovéhle situace? Musela to nějak obezřetně vyřešit. Rande, prosím, žadonila jemně a snažila se vymanit zpod jeho těla. Chci to skončit. Nikdy jsem nechtěla, aby věci došly tak daleko. Nech mě odejít, prosím V oříškově hnědých očích se zeleně zablesklo. Pocítila na okamžik strach. Pak zklamaná, pocuchaná samčí pýcha zmizela a místo ní se objevila chladná, mužná zdrženlivost. I ta hned zase zmizela a Kalinda smutně pochopila, že si může vydechnout. Vy to myslíte vážně, viďte? zamumlal suše Rand. Ano, já nikdy jsem nechtěla to, co se dnes večer stalo. Věřte mi! Já vám věřím! Ale říkám vám, že já jsem opravdu stál o to, co se stalo! Rande, to je pitomost, vynadala mu vzpurně, vědoma si své nahoty i tíhy jeho těla. Vždyť mě sotva znáte! Toužil jsem po vás od chvíle, kdy jsem vás spatřil, řekl tiše a dlaněmi něžně objal její tvář. Jsem šťastný, že pro vás mohu být prázdninovým povyražením, Kalindo Bradyová, zašeptal vemlouvavě. Děkuju pěkně. To je od vás velkorysé. Ale nemám zájem o podobný vztah. A co ten obchod, o kterém jsme jednali před chvílí? zašeptal svůdně a krouživým pohybem prstů zkoumavě objel koutky jejích úst. To nepřichází v úvahu! odsekla ostře a začala se zlobit. Pusťte mne, Rande, je na čase, abych se vrátila do motelu. Uklidněte se. Odvezu vás zpátky, pokud si to opravdu přejete Přeju! S jednou podmínkou, ustoupil Rand. Zabodla se do něho pohledem. S jakou podmínkou? Že vás uvidím zítra. Kalinda zhluboka vydechla. Já nevím, proč byste měl něco takového chtít. Mohu vám zaručit, že se zítra nebudu cítit jinak, než dnes! Jak si tím můžete být tak jistá? Budu mít celý den na to, abych vás přesvědčil, připomněl jí a v ústech mu zaškubalo pobaveným příslibem. Kdo ví, jak se budete cítit zítra večer v tuto dobu? Protože vím, co chci, a vím, co nechci. Zaváhal a pak řekl nečekaně chladně: Ano, to jsem si domyslel. A to nás přivádí k zajímavému bodu. O čem to mluvíte? Vypadáte jako žena, která jedná podle svého a dělá to, co si nejvíc přeje. Kalinda se na něho pátravě podívala a přemýšlela, kam směřuje. Já taková i jsem. Tak co tady potom děláte? odsekl hbitě.

14 Tady? Už jsem vám to říkala. Neměla jsem dnes večer co dělat a pozvání na pstruha znělo lákavě Tak jsem to nemyslel a vy to víte. Jsem zvědavý, co vlastně děláte v té naší horské díře. Je vidět, že se tu otravujete a že nejste ten typ ženy, která se s radostí vydá na venkov. A taky máte pocit, že byste od všeho nejraději utekla. Jak to můžete vědět? odsekla zneklidněně. Už jsem vás upozornila, že mě sotva znáte! Náhodou se docela slušně vyznám v lidech, protáhl klidně. A vůbec, miláčku, při tom všem, jak rozkošně vám to teď sluší, musím říci, že jste tu dnes vypadala poněkud nepatřičně v té stodolarové košili a kalhotách z módního salónu! Kalinda cítila, jak pod jeho posměšným pohledem rudne, a zkusila si uvolnit ruce, aby zakryla své obnažené poprsí. Ale on její snahu nevzal na vědomí a čekal na odpověď. Důvody, proč jsem tady, jsou čistě mé osobní, pronesla s veškerou arogancí, jaké byla za těchto okolností schopna. Nebezpečně se usmál. To už jsem pochopil. Jak osobní? Nemám v úmyslu se o tom s vámi bavit. Vy jste opravdu zvyklá dávat příkazy, viďte? poznamenal užasle. Jsem, ale jak se zdá, vy je neumíte přijímat, odsekla jedovatě. Byl byste tak laskav a nechal mne už jít? Pokud splníte mou podmínku, přikývl konečně. Povzdechla si. Poobědvám s vámi zítra, když jste si tak jistý, že mne chcete znovu vidět. Alespoň změnil téma, řekla si ulehčeně. Téměř zároveň se posadil a Kalinda si náhle uvědomila, že mu naletěla. Sedla si a sledovala Randův ostrý profil, když si zapínal košili. Pak s pocitem znechucení nad sebou samou ironicky potřásla hlavou. Vy jste to udělal schválně, viďte? řekla a v jejím hlase byl patrný nechtěný obdiv. Byla natolik obchodnice, aby rozpoznala vrozenou schopnost manipulovat s lidmi, když se s ní setkala. Tenhle člověk opravdu marní tady v té divočině život zbytečně! A co? zeptal se nevinně a vrhl po ní tázavý pohled, zatímco si uhlazoval límeček košile. Zatřepala rukou. Však víte. Nejdřív nadhodíte svůj skutečný cíl. A tím je, abychom se zítra setkali. Když vám na to neskočím, přejdete na téma, o kterém víte, že je pro mne velice citlivé. Ten malý problém, proč jste se octla zrovna tady u nás v horách, že? vysvětlil ochotně. Přikývla. A pak, když mne v téhle věci dokonale vyvedete z míry, vrátíte se znovu k hlavnímu problému. Potom už je snadnější, abych souhlasila jen proto, abyste mne nechal na pokoji v té druhé věci. Máte postřeh, usmál se neodolatelně. A vy se vyznáte v tom, jak manipulovat s lidmi, pronesla suše. Teď je ale zase řada na mně, abych se vás zeptala na pár věcí. Tak spusťte, vyzval ji vesele. Usadil se v rohu karamelové pohovky a vyzývavě ji pozoroval. Proč jste tolik trval na tom, že mne zítra chcete vidět? Zítra večer se mnou v posteli nebudete, za to vám ručím! Opravdu? Rozhodně! Nemám žádný zájem na tom, abych si tu užívala s vámi nebo s někým jiným, Rande, odsekla rozhodně. Chápu, udivil ji tím, jak laskavě to řekl. Tak proč? Já se prostě s vámi chci setkat, Kalindo. Přitahujete mne. Od chvíle, kdy jsem vás spatřil. Někdy se to stává. Mužům ano.

15 Neřekl nic, nepopřel to malé obvinění. Chvíli bylo vyčkávavé ticho a pak Kalinda opatrně pokračovala. Není to třeba tak, že vy sám jste trochu nespokojený? Přimhouřil oči a po ostrých rysech jeho tváře přejel na okamžik stín. Pak na ni pronikavě pohlédl. A proč bych se měl nudit? Mám svou galerii, keramiku, mám své rybaření a žiji v srdci Bohem vyvolené země. A taky je tu pár žen, dodal klidně. Myslím, kromě vás! Zrudla a uhnula pohledem. O tom nepochybuji! Tak co vás vede k tomu, abyste si myslela, že vás pronásleduju z čiré nudy? Zapomeňte na to! Vstala. To byla jen taková poznámka. Vy jste zřejmě spokojený se svým útočištěm, jinak byste tu nebyl, nebo ano? Ne. Přinutila se k úsměvu. Takže jsem vás odhadla špatně, stejně jako vy mne, když jste si myslel, že mě přemluvíte k nějaké avantýře. A teď už je na čase, abyste mě odvezl zpátky do motelu. Ta večeře byla vynikající. Lehce vyskočil a ani na chvíli nespustil oči z Kalindiných dosud zrudlých tváří. Pokud jde o vaše osobní důvody, proč jste v mých horách Zářivě se na něho usmála. Jsem přichystaná k odchodu, Rande. Posměšně se uklonil. Jak paní poroučí. Lotus čeká. Měla jsem vědět, že se Rand jen tak nevzdá, říkala si Kalinda druhý den, když seděla vedla něho na dece rozložené na břehu jezera. Rand Alastair nepatřil k mužům, kteří kapitulují snadno a rychle. Tohle o něm věděla, i když ji dosud v mnoha věcech mátl. Připravil vynikající svačinu. Ale neklid, který pociťovala, vzrostl, když se začal nenápadně vyptávat, a zdálo se, že by jeho otázky mohly překročit meze únosnosti. Proto se při svých odpovědích rozhodla pro střední cestu. Jak dlouho tady zůstanete, Kalindo? S chutí se zakousla do sendviče se sýrem, který držela v ruce. Ještě pár dní, řekla opatrně. Ležel pohodlně vedle ní, už zase v džínách a ve sportovní, u krku rozhalené košili. Vítr od jezera lehce cuchal jeho kaštanové vlasy a oči měl napůl přivřené před mihotavým slunečním světlem. Kalinda si musela přiznat, že ji velice přitahuje. Upřela pozornost k protějšímu břehu a cítila, jak ji Rand zpod napůl přivřených víček pozoruje. Vyhrnula si rukávy tuniky se stojacím, u krku zapnutým límečkem, kterou měla spolu s bílými kalhotami na sobě, a odkopla sandály. Na jedné straně se cítila uvolněně, na druhé byla ve střehu. Svačina byla příjemná, ale to jí nebránilo, aby si neuvědomovala, že Rand hodlá jít po stopě, kterou ucítil včera večer. Předpokládala, že jeho zvědavost vzrostla. Stejně jako její, pokud šlo o něho. Vy ještě přesně nevíte, jak dlouho tu budete? Předpokládám, že pozítří odjedu. Proč tak brzy? dotíral. Musím vést podnik, už si nevzpomínáte? Copak šéf nemá právo na dovolenou? usmál se. Samozřejmě. Ale v tom to není. Něco už zřejmě uhodl. Tvrdit, že je tu jen na dovolené, nemělo smysl. Zatracený chlap, s tou svou neodbytností! Ale je to jen a jen její vina, přiznala si neradostně. Chtěla se s ním dnes znovu setkat, i když věděla, co může očekávat. Ovšem. Osobní záležitost, která vás přivedla k nám, do lůna hor. A to skončí už za pár dní? Ano. A teď, když dovolíte, bych mluvila raději o něčem jiném. O rybaření? Zasmála se. To sotva. O našich plánech na zítřejší večer? navrhl slibně.

16 Její úsměv ztuhl. Je mi líto, Rande, ale o tom se nebudeme bavit. Zítra večer se s vámi nesejdu. Přisedl si blíž a Kalinda rozzlobeně stiskla rty. Ale byla to pravda a nemělo žádný smysl, aby si dál myslel, že bude zítra večer volná. Je to dnes náš poslední společný večer? zeptal se klidně. Ano. Ale vy budete tady ve městě i zítra večer? Neřekla nic. Proč mu dovolila, aby ji takhle tlačil ke zdi? Není to snad tím, že mu podvědomě chtěla říci pravdu? Že si potřebovala s někým promluvit? Vždy byla tak duchapřítomná, tak sebejistá. Ale teď měla pochybnosti o tom, co se má stát zítra večer, až se setká s Davidem. Stále o všem pochybovala. A to jí ani trochu nebylo podobné. Takhle je to tedy, zašeptal měkce. Co? otočila hlavu. V jeho očích spatřila chladný záblesk a přála si, aby nikdy neodvrátila pohled od jezera. Cítila, že je nečekaně chycena do pasti silou, která v něm je. Vy jste tady proto, abyste se tu setkala s nějakým mužem. Ta slova dopadala na jezero jako kameny. Kalinda seděla bez hnutí. Je to obchod, řekla nakonec upjatě a snažila se zpřetrhat pouta, kterými ji k sobě vázal. Osobní, soukromý obchod. Vy jste si nechtěla se mnou užít, protože jste tady kvůli nějaké pletce s jiným mužem. Přestaňte, Rande! Nic o tom nevíte! Panebože, co se to s ní děje, že ho nechala tak přesně uhodnout, oč jde? Musela se zbláznit! Anebo byla v skrytu duše tak zoufalá, že si o tom musela s někým promluvit, uvědomila si neradostně. Nemyslíte si, že je to nebezpečné bavit se tu se mnou, než přijede ten váš pan Zázrak? Co když dorazí do města dřív a najde vás, jak trávíte čas flirtováním s nějakým místním majitelem obchodu? Nic směšnějšího jste nemohl říct! Já s vámi neflirtuju! Já bych to flirtováním nazval, kdybych přijel na schůzku a zjistil, že má žena, zatímco na mne čekala, strávila dva večery s jiným mužem, řekl rozhořčeně. A to, co se stalo včera v noci u mne na gauči, se rozhodně nedá zařadit do škatulky náhodných známých. Uvědomila si, že je taky rozzlobený a má vztek. To je ta jediná škatulka, která připadá v úvahu, dopálila se. Všechno mezi námi je náhodná známost! Jestli takhle zacházíte s každým, koho náhodou poznáte, rád bych věděl, co se děje, když znáte nějakého muže pár týdnů! Zrudla a odvrátila oči od pohledu, kterým ji odsuzoval. Zatím ležel pohodlně na boku opřen o loket. Přesto měla podivný pocit, že má sto chutí s ní pořádně zatřást. A mohla se mu divit? Nejsem tady proto, abych si s kýmkoli cokoli začínala, zaprotestovala a odložila zbytek obloženého chleba, protože ji přešla chuť. Už se mu vůbec nedokázala podívat do očí. Ale zítra večer se sejdete s nějakým mužem? rýpnul si bez váhání. Kalinda neřekla nic, její mlčení však bylo dostatečně výmluvné. Nechcete mi o tom povědět? Otočila hlavu a překvapeně na něho pohlédla. Zcela nový tón v jeho hlase ji dokonale zaskočil. Byla připravena na válečný stav, snad čekala typicky mužský vztek za to, že se k němu chová tak lhostejně. Ale zcela jistě by se nenadála tak nečekané, konejšivé a uklidňující nabídky! Kde byl ten hněv, se kterým ji držel v šachu? Opravdu mi to můžete povědět, pokračoval a usmál se na ni. Můžete mi povědět celý ten příběh. Jak víte, že je tady nějaký příběh k vyprávění? zaprotestovala nesměle, znejistělá svou slábnoucí reakcí.

17 Instinktem. Já vím, že to zní směšně, ale mám opravdu celkem zdravý instinkt na lidi a na to, co je pohání. Já vím, zašeptala. A taky toho umíte dobře využít, abyste dostal lidi tam, kde je chcete mít! Koutky jeho úst ztvrdly. Nezdá se, že vy sama byste pro tyhle věci neměla cit! Naučila jsem se rozpoznávat pár věcí, pousmála se. Jenže já mám k tomu školení v obchodním světě. U vás je to něco instinktivního, přesně, jak říkáte. Vy jste se s tím prostě už narodil! Povíte mi o tom zítra večer? Nejsem si tím jista. Už to, že jsem připustila, abyste mne dotlačil k tomuhle závěru, mě nutí k zamyšlení, řekla zcela upřímně. Jenže když to udělám, zničím si podle všeho dnes večer šanci na dalšího pstruha k večeři! Poslední slova pronesla s téměř smutnou ironií. Dnes večer je na programu biftek, ne pstruh, odsekl. A slibuju vám, že svou nabídku nezruším. I když připustím, že jsem tady proto, abych se setkala s nějakým mužem? podotkla jemně. To přece už dávno vím. Chvíli počkala a pak řekla velice chladně. Vy mi to přece nebudete rozmlouvat. Zašla už jsem tak daleko, že musím celou věc dotáhnout až do konce. To se teprve uvidí. Kalinda, s rukama opřenýma o pokrčená kolena, potřásla rozhodně hlavou. Teď už mi to nikdo nerozmluví. Takovou příležitost dostane žena málokdy. Byla bych blázen, kdybych to vzdala. O jaké příležitosti vlastně mluvíte, Kalindo? zeptal se hlubokým hlasem, který neprozrazoval nic z toho, co cítil. O pomstě, řekla. O pomstě?! Posadil se, vzal ji za bradu a donutil, aby se mu podívala do tváře. Panebože! Vy to myslíte vážně?! vydechl, když spatřil její napjatý, odhodlaný výraz. Kdo je ten muž, kterému se chcete pomstít, Kalindo Bradyová? Můj bývalý snoubenec. Znělo to tvrdě i jejím vlastním uším. Vykašlal se na mne před dvěma lety, když můj otec zahynul a zjistilo se, že firma je na tom špatně. David Hutton, změnila řeč, se chtěl se mnou oženit, aby dostal otcovu společnost. A teď vás chce zase nazpátek? Kalinda se chladně usmála. Naznačila jsem, že bych o to měla zájem. Souhlasila jsem, že se tu sejdeme kvůli tomu, co mezi námi, jak se říká, kdysi bylo. Ale proč jste se s ním dohodla, že se sejdete právě tady? Proč ne v Denveru? To přece nejde, vysvětlila kousavě. David je nyní ženatý, víte? Vy blázínku, vydechl. Vy malá, bláznivá ženská, co vlastně chcete udělat zítra večer, až přijde a bude čekat, že se mu sama vrhnete do náruče? Hodím mu jeho nabídku zpátky do tváře! Chci, aby mě prosil, abych mu ještě jednou dala příležitost, chci si ho poslechnout, jak mi nabízí, že se rozvede, a pak se mu vysměju a řeknu všechno, co si o něm myslím!

18 TŘETÍ KAPITOLA Rand na ni dlouho upřeně hleděl. Výraz jeho tváře byl strohý a nerozluštitelný. Nemůžete v tom pokračovat, řekl nakonec bezvýrazně. Je to příliš nebezpečné. Nebezpečné! zasmála se Kalinda. David není násilnický typ. Nemohl by vás znásilnit? Nebuďte blázen! Každý muž se může stát nebezpečným v situaci, jakou jste si naplánovala. A vy už jste se jednou zmýlila v jeho odhadu, viďte? Při té poznámce, přesně odpovídající tomu, co se stalo, sebou škubla. To bylo před dvěma lety. Od té doby jsem se něčemu naučila. Vím, co je zač. Potřásl hlavou. Proč si to myslíte? Zjistila jsem si všechno, co jsem potřebovala vědět, o muži, který za mnou po otcově pohřbu přišel a řekl, že ruší všechny závazky! Zjistila jste si jen to, že se s vámi chtěl oženit, aby získal kontrolu nad společností, o které předpokládal, že je úspěšná. Když vyšla najevo její finanční situace, zjistila jste, že ztratil zájem o vás i o společnost. Ale vůbec nevíte, co je schopný udělat v takové konfliktní situaci, jakou jste si naplánovala! Z jeho hlasu šel chlad. Uvědomte si, že se může zachovat jako ničema. A to není jediné riziko, které podstupujete! Zamračila se. Na jednu stranu si přála, aby mu nikdy neodhalila skutečné důvody, proč je tady ve městě, ale věděla také, že si v duchu přála promluvit o svém riskantním plánu s jinou lidskou bytostí. Jenže proč to musel být zrovna tenhle chlap neznající soucitu? Jaká další rizika by tu mohla být? odsekla popuzeně. Jste si jista, že pravým důvodem vašeho plánu je pomsta? řekl zamyšleně. Před dvěma lety jste toho muže milovala. Třeba jste tady opravdu jen proto, abyste se podívala, jestli se nedají poslepovat střepy Ne! Ta představa byla směšná! Po tom všem, co mi udělal? Zranil vás. Lidé vždy zraňují druhé lidi, ale ne vždy to zabíjí lásku, kterou k sobě cítí. Ujišťuji vás, že zdravý smysl pro realitu ve mně zabil všechny city, které jsem snad před dvěma lety k Davidu Huttonovi chovala, prohlásila. Ale máte k němu dost silný vztah na to, abyste se chtěla pomstít, připomněl jí neomaleně. Říká se, že nenávist bývá sestrou lásky. To je absurdní a vy to víte, vysmála se mu sebejistě. Ať už Kalinda cítila k Davidovi Huttonovi po dvou letech cokoli, věděla, že láska nemá s jejími city nic společného. Co se vlastně stalo před dvěma lety, potom co David zrušil zasnoubení? Zadíval se na ni zkoumavě a zdálo se, jako by zkoušel najít klíč k nějakému důležitému tajemství. Kalinda pokrčila rameny. Měla jsem plné ruce práce s tím, abych zachránila obchod. Neměla jsem čas truchlit nad nešťastnou láskou, máte-li na mysli tohle. Ale s Brady Data Processing, pokud vím, už to nejde s kopce, řekl suše. Ne, naopak. Mimovolně se jí na rtech objevil hrdý a spokojený úsměv. Jdeme zase nahoru. Za poslední tři čtvrtletí jsme vykazovali zisky. S výrazem uznání zvedl obočí. Musela jste ty dva roky tvrdě pracovat. Ano, připustila prostě. A byla to pravda. Doslova se zahrabala do práce. A teď konečně se jí to začalo vracet. Mohla si dovolit vydechnout a užívat zaslouženého úspěchu. Proč? zeptal se rovnou. Zaváhala. Musela jsem. Abyste zapomněla na Huttona? zeptal se a zdálo se, že ho taková možnost popuzuje. Potřásla hlavou. S Davidem to nemá nic společného. Musela jsem se pokusit zachránit společnost. Závisela na mně spousta lidí. Nedovedete si představit, co to bylo. Stará zavedená rodinná firma se zaměstnanci a členy správní rady, kteří začínali spolu s vaším otcem ještě zamlada? řekl suše. Lidé, kteří pracovali u firmy celý život? Překvapeně na něho pohlédla. Jak to víte?

19 Už jsem vám říkal, že tady nejsme tak úplně odříznutí od světa, odsekl. Slyšel jsem o takových společnostech. Jsou natolik svázané tradicemi, že jdou pomalu pod vodu ve vlnách pokroku. Nedošlo k něčemu takovému v době, kdy zemřel váš otec? Bohužel ano. Když jsem dokončila vysokou školu, obor řízení obchodu, začala jsem pracovat pro jinou společnost. Věděla jsem, že nechci místo ve firmě svého otce. Ale on se pak zabil a správní rada mne požádala, jestli bych ze dne na den nepřevzala vedení. Zdědila jsem ji i se všemi dlouholetými zaměstnanci. Bylo to něco téměř feudálního! A vy jste neměla to srdce firmu zlikvidovat nebo dát do prodeje? Copak jsem to mohla těm lidem udělat? A po několika měsících jsem si uvědomila, že je tu cosi víc než smysl pro odpovědnost Bylo to něco jako výzva, zabručel. Už jsem vám řekla, že máte opravdu postřeh, usmála se. Takže teď po dvou letech jste postavila společnost na nohy a David Hutton se znovu pokouší proniknout do vašeho života. Připadá vám to jako pouhá shoda okolností? Kalinda na něho upřela pohled, šokovaná takovou úvahou, a pak rozhodně potřásla hlavou. David je až po krk ve své vlastní firmě. Výrobní podnik, ve kterém byl viceprezidentem v době, kdy můj otec zahynul, ho doporučil na prezidenta. Proč by měl mít dneska zájem na Brady Data Processing? Na Randově straně deky zavládlo dlouhé mlčení. Co takhle obyčejná chamtivost? navrhl uštěpačně. Napadlo ji to a zatrpkle připustila, že Davidův nový zájem o ni pramenil zase jen z Brady Data Processing, která by mohla posílit jeho sebevědomí. Oženil se dobře. Velice dobře. A řídí úspěšný podnik. A proto je možná ještě chamtivější. Kdepak jste získal všechny ty znalosti o motivaci jiných lidí? řekla. Musel jste tady opravdu poznat nejrůznější turisty! To ano. To, co jste právě řekl, mě ještě více přesvědčilo, abych uskutečnila svůj plán. Pokud mám pravdu já, budu mít uspokojení z toho, že jsem mu odepřela sebe. Máte-li pravdu vy, budu mít uspokojení z toho, že jsem mu odepřela firmu! Nic z toho není dostačující důvod k tomu, abyste riskovala, že se s ním sejdete! Zranit ho můžete mnoha jinými způsoby! Nemohla byste si to nechat projít hlavou? O co vlastně jde? Za ty poslední dva roky se neobjevil žádný muž, který by od něho odvedl vaše myšlenky? Kalinda na něho upřela poplašený pohled, který mluvil sám za sebe, a s neradostným uspokojením přikývla. Takhle je to tedy! Byl to poslední muž, o kterého jste doopravdy stála. Celé dva roky jste obětovala všechnu svou energii firmě a neměla jste čas na žádný románek, který by vymazal vzpomínky na vašeho bývalého snoubence! Tohle je bláznivá logika! A já myslela, bůhvíjaký nemáte postřeh! usykla dopáleně. Vy prostě potřebujete někoho, kdo by nahradil vzpomínky mnohem zajímavější skutečností. Naklonil se k ní, ale Kalinda zahlédla úmysl, který mu zableskl v očích, a stáhla se. Nebyla však dost rychlá. Rande, ne Dejte mi jednu noc, Kalindo, drtil slova mezi zuby. Jenom jednu noc Proč, vy sobecký blázne? Proč si myslíte, že by jedna noc s náhodným prázdninovým známým mohla vymazat vzpomínky na jiného muže? Jak se vůbec opovažujete navrhovat Nestačila dopovědět, protože ji povalil na deku. Jednal rychle, nohou znehybnil její zmítající se tělo a drsnou, mozolnatou rukou sevřel její zápěstí. Při tom pevném dotyku jí tělem projely vzpomínky, ale byly to vzpomínky ze včerejšího večera, ne z doby před dvěma lety.

20 Včera večer jste na Huttona nemyslela, viďte? zaútočil a svíral ji stále pod sebou. V oříškově hnědých očích probleskoval záměr a rostoucí touha. A měl jsem tak trochu pocit, že právě teď jste si na jeho polibky nevzpomněla! Rande, poslouchejte mě! hájila se Kalinda a věděla, že není zrovna v takové pozici, aby ho mohla dál popichovat. Musela použít rozum a pravdu, pokud ho chtěla uklidnit. Žádnou nešťastnou láskou k Davidu Huttonovi se netrápím. Mám na něho vztek za to, co mi provedl před dvěma lety, ale už ho nemiluju! Věřte mi to! Chci mít možnost zaplatit mu za to, jak ničemně se ke mně zachoval. Poeticky se tomu říká spravedlnost! Říká se tomu být pitomá! odsekl. Opíral se o její hruď a jemně drtil její ňadra pod tenkou látkou tuniky. Volnou rukou jí lehce přejel po linii krku. Kalinda ucítila, jak její tělo odpovědělo lehkým zachvěním a věděla, že to vycítil i on. Mohu vás ujistit, že to není ta nejlepší metoda, jak mě svést, když mi budete říkat, že jsem pitomá! Sklouzl prsty k rozepnutému límečku tuniky a zlomyslně se usmál. Kdo ví? Na dámy ve vedoucím postavení třeba platí méně obvyklé metody! Pusťte mne, Rande! přikázala energicky a přimhouřila oči, když na něho pohlédla ze své bezbranné pozice. Výraz Randovy tváře změkl a Kalinda zaslechla v jeho hlase nový, laskavý tón. Miláčku, copak nevidíte, že moc nechybí a uděláte obrovskou chybu? Řekla jste mi, že mám postřeh. Proč nedáte na můj instinkt? Bez ohledu na to, jaké máte důvody, je vaše riziko příliš velké. A kromě toho, že mám postřeh, jsem taky muž. Uvěříte mi, že dokážu uhodnout, jak může zareagovat muž za situace, kterou chcete navodit? Jak byste zareagoval vy? zašeptala a při té otázce se jí rozšířily oči. Sama nevěděla, co ji přimělo, aby se zeptala. Nad nimi se pohupovaly borovice a lomený proud slunečního světla kreslil po jejich tělech stíny. Kalinda intenzívně vnímala Randovu horkou sílu a zdálo se jí, že jeho mužnost je součástí okolní divočiny. Vůně jeho těla jí dráždivě pronikala k smyslům a vyvolávala odezvu v celém těle. Na to se nedá tak snadno odpovědět, připustil trochu brutálně. Já si totiž především nedovedu představit, že bych vás opustil. Ale ovšem že dovedete, řekla posměšně a s trochou trpkosti. Vsadím se, že jste starý praktik, pokud jde o krátkodobé známosti! Kdybych byl z jakéhokoli důvodu v Huttonově kůži, pokračoval s rozmyslem, jako by neslyšel její provokaci, pochybuji, že bych čekal s rukama v klíně na vaši pomstu. Kdybych jel do zapadlého letoviska v horách a čekal,že se obnoví starý románek, ujistil bych se důkladně o tom, jestli opravdu něco vzplanulo. Skončila byste v mé posteli, Kalindo, bez ohledu na to, co jste zamýšlela. Ale vy nejste David! odvětila obezřetně. Ne, já nejsem Hutton, souhlasil ochotně, sklonil hlavu a přitiskl se vášnivě k jejím rtům. Kalinda si musela přiznat, že právě tohle chtěla znovu okusit. Hned od chvíle, kdy ji tak poprvé políbil včera v noci. Tiskl se k jejím ústům s rostoucí touhou, zatímco rukou sklouzl ke knoflíkům tuniky a jeden po druhém je rozepínal. Když nahmatal ničím nezakryté poprsí, Kalinda zalapala po dechu. Její slabé, přerývavé zasténání zdusil Randův jazyk, který ji vnikl do úst. Objala ho rukama, takřka něžně přejela ostrými nehty po krku dolů až pod límeček a znovu pocítila rozkoš z toho, jak se jeho tělo vzepjalo. Kalindo, Kalindo, zasténal a vklouzl nohou mezi její stehna. Dejte mi jednu noc. Jednu jedinou noc. Přísahám vám, že do rána zapomenete na všechno, co bylo s ním! Zatajila dech, když jí pomalu přejížděl rukou vzhůru po vnitřní straně stehen. Ústy začal zkoumat linii jejího krku a pomalu, nevyhnutelně směřoval k tuhnoucímu hrotu jejího prsu.

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Tereza Čierníková INZERÁT

Tereza Čierníková INZERÁT 1 Tereza Čierníková INZERÁT 2 Postával jsem na jednom z nejnudnějších vlakových nádraží hlavního města. Bylo krásné počasí, což bylo v době, ve které jsem žil, velkým plus. Žil jsem vlastně v době, kdy

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně O Klárce Rivel Arosis Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně Po nebi se již zas prohánějí oblační beránci a spásají modř, řekla by určitě Klářina milovaná

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Ne, ne! reagovala jsem v duchu dramaticky, nebo spíš naštvaně. Ten tichý výkřik dvou

Ne, ne! reagovala jsem v duchu dramaticky, nebo spíš naštvaně. Ten tichý výkřik dvou 1 Ne, ne! reagovala jsem v duchu dramaticky, nebo spíš naštvaně. Ten tichý výkřik dvou odmítavých slov mi ale zněl i ve vlastních uších. A dokonce stupňovaně. Jako ozvěna, kterou jsme mohli častokrát slyšet

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Kapitola první: Neobvyklý případ

Kapitola první: Neobvyklý případ Kapitola první: Neobvyklý případ Jmenuji se Adrian Les a už více než 12 let jsem soukromý detektiv. Za tu dobu jsem se stal dosti uznávaným a nouzi o práci jsem opravdu neměl. Ve spolupráci s policií jsem

Více

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Ještě jeden den s panem Julem

Ještě jeden den s panem Julem Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem přeložila Lenka Řehová 5 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Originally published under the title Diane Broeckhoven: De buitenkant

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Bonbony. Bonbony. čokoláda. Něco na zub?

Bonbony. Bonbony. čokoláda. Něco na zub? Bonbony da a ybonbonybonbonybonbon Bonbony Něco na zub? čokoláda Kapitola 1 Pes, který uměl zpívat P odívej! řekla Maja. Už se to stalo zas! Maja podala Lassemu noviny a ukázala mu v nich prstem na jeden

Více

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu. KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

ČOKOLÁDOVÝ DORT. Ale nápověda je možná opravdu v nebezpečí! Hrozí mu za-

ČOKOLÁDOVÝ DORT. Ale nápověda je možná opravdu v nebezpečí! Hrozí mu za- I ČOKOLÁDOVÝ DORT Jen se zvedla opona a v hledišti zhaslo, Johana vyklouzla z lóže ven na chodbu. Teplý průvan pohnul záclonou u zrcadla a dveře vedoucí na schodiště se zakývaly v pantech. Zůstala stát

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit.

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit. KAPITOLA 1 Probudím se s jeho jménem na rtech. Will. Ještě než otevřu oči, znovu jej spatřím, jak se hroutí k zemi. Mrtvý. Mou vinou. Tobias se ke mně sehne a stiskne mi levé rameno. Vlak kodrcá přes pražce

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek.

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek. BYLINKY PRO ŠTĚSTÍ Každý krok v životě je krokem ke smrti pravil jeden francouzský dramatik. Stejná slova nyní zašeptal Richard do ticha nemocničního pokoje. Považoval je za výrok natolik kritický a reálný,

Více

Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem. Eroika

Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem. Eroika 1 2 Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem Eroika 3 4 Diane Broeckhovenová Ještě jeden den s panem Julem přeložila Lenka Řehová 5 Originally published under the title Diane Broeckhoven: De

Více

NOVÝ POHLED NA REALITU. kniha Gregga Bradena. Kódy vědomí. Ukázka z knihy. www.inspirala.cz

NOVÝ POHLED NA REALITU. kniha Gregga Bradena. Kódy vědomí. Ukázka z knihy. www.inspirala.cz NOVÝ POHLED NA REALITU kniha Gregga Bradena Kódy vědomí www.inspirala.cz Ukázka z knihy Žijeme podle toho, čemu věříme. Pokud se důkladně zamyslíme nad tím, kolik pravdy se v tomto sdělení skrývá, okamžitě

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Je možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem

Je možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem II Je možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem unavená do morku kostí a domů jsem se stěží vlekla. Ráda jsem si prohlížela malé upravené domky v sousedství, které se lepily jeden na druhý, některé

Více

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dyk, Viktor Krysař / Viktor Dyk ; [ilustrovala Nela Vadlejchová]. -- V Tribunu EU vyd.

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce O nějaký den později si jedna z lékařek všimla, že pouhým zapsáním počátečních písmen všech pěti jmen vedle sebe vznikne jméno šesté: C. I. L. K. A. Kupodivu právě toto jméno se vžilo. Celestýna, Izabela,

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová Také miluješ dinosaury jako Matěj z téhle knížky? Pak je tento neuvěřitelný příběh právě pro tebe! S Matějem a jeho dinosauřím kamarádem tě čtení bude bavit jako procházka po dinoparku. Některé knihy mají

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Všechny meditace se vás snaží lehce opít udělat z vás pijáky božství.

Všechny meditace se vás snaží lehce opít udělat z vás pijáky božství. Všechny meditace se vás snaží lehce opít udělat z vás pijáky božství. První věc, kterou je dobré ráno udělat, je smát se, protože to udá směr celému vašemu dni. Pokud budete vstávat se smíchem na rtech,

Více

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku Pierre Franckh 21 způsobů, jak najít lásku Důležité upozornění: Rady uveřejněné v této knížce byly autorem a nakladatelstvím pečlivě zpracovány a prověřeny, nemůže však za ně být převzata jakákoliv záruka.

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

Jmenuji se Tomáš Flajzar a jsem zakladatelem firmy FLAJZAR, která již více jak 20 let vyrábí elektroniku pro rybáře. Na těchto stránkách chci popsat

Jmenuji se Tomáš Flajzar a jsem zakladatelem firmy FLAJZAR, která již více jak 20 let vyrábí elektroniku pro rybáře. Na těchto stránkách chci popsat Jmenuji se Tomáš Flajzar a jsem zakladatelem firmy FLAJZAR, která již více jak 20 let vyrábí elektroniku pro rybáře. Na těchto stránkách chci popsat příběh, který určitě není ojedinělý, ale na české poměry

Více

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ.

ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT LÁSKA NIKDY NEBYLA TAK NEBEZPEČNÁ. ŘÍŠE TEMNOT není žádné konkrétní místo. Trvale nás obklopuje. Tvorové z Říše temnot jsou krásní, smrtelně nebezpeční a pro lidi neodolatelní. Váš nejlepší

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě:

mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. PŘÍBĚH: Petr usnul PŘEČTI SI: Matouš 26,36-46 Stalo se Ti někdy, že jsi měl/a zůstat

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více