Lieselotte Düngel-Gillesová KNUD RASMUSSEN. Výpravy za Eskymáky ALBATROS PRAHA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lieselotte Düngel-Gillesová KNUD RASMUSSEN. Výpravy za Eskymáky ALBATROS PRAHA"

Transkript

1 1

2 2

3 Lieselotte Düngel-Gillesová KNUD RASMUSSEN Výpravy za Eskymáky ALBATROS PRAHA 3

4 by Altberliner Verlag Lucie Groszer, Berlin Translation Zuzana Tausingerová, 1974 Illustrations Josef Žemlička, 1974 Printed in the German Democratic Republic 4

5 Mezi eskymáckými dětmi Knude! doléhalo zvenčí, přes zamrzlá okenní skla, volání chlapeckého hlasu. A ještě jednou: Knude! Knud Rasmussen seděl na svém obvyklém místě u stolu uprostřed pokoje a právě opisoval při světle petrolejky šest vět z Gramatiky eskymáčtiny, kterou vydal jeho otec. Teď vyskočil a běžel k oknu. Dole před domem stál Utuaq, jeho stejně starý kamarád, syn Inarukův a vnuk Inorajuka. S dlaněmi mušlovitě stočenými se užuž chystal volat potřetí, když uviděl přítelovu postavu u okna. Zamával tedy zuřivě rukama na znamení, aby šel Knud rychle ven. Knud přikývl, vrátil se ke stolu, zavřel sešit a knihu, sfoukl lampu a opustil pokoj. V předsíni vklouzl do kamiků a navlékl si svůj anorak z tuleních kožešin. Tiše se přiblížil ke kuchyňským dveřím. Tam uvnitř se nic nehnulo. Otec odjel na návštěvu ke svým eskymáckým farníkům do sousední osady, matka byla ve vesnici u nemocného. Opatrně pootevřel dveře a přeplížil se ke skříni se zásobami. Vybral z ní kus černého chleba a vsunul ho hluboko do pravé kapsy svého anoraku. Do levé odsypal hrst černých kávových zrnek. Pak se postavil na špičky, sáhl do cukřenky a ke kávovým zrnkům putovala ještě hromádka kandysového cukru. Matka by se určitě nezlobila, kdyby ji poprosil o několik maličkostí pro své přátele, ale i v Grónsku dvojnásob těší dávat dárky získané tajně a s jistým rizikem. Tiše zas přivřel kuchyňské dveře, seběhl ze schodů a vyšel z domu. Utuaq se zeširoka uculoval na přicházejícího přítele. Neseš něco pro Inorajuka? ptal se ho eskymácky. Inorajuk byl jeho dědeček, proslulý jako nejlepší vypravěč pohádek z celé vesnice. Jo, ale moc toho není, odpověděl Knud stejnou řečí. 5

6 To nevadí. Ten vypravuje i bez dárků. Ale když něco přineseš, mluví napínavěji. Nezdá se ti taky? Ani ne, já neviděl žádný rozdíl, mně se to líbí vždycky. S těmito slovy si Knud pevněji přitáhl kapuci přes uši. Foukal ledový vítr. Vzpomněl si na pověst o novorozeněti Narsuku, které se cestou do nebe proměnilo v bouři, aby se mohlo lidem mstít za to, že mu zabili otce i matku. Jak často o něm Inorajuk vyprávěl! Před nevysokou chýší z kamene se hoši zastavili. Utuaq se první protáhl nízkým vchodem. Ač tukové lampy nešířily příliš pronikavé světlo, přece oslepené přimhouřili oči. Teprve postupně si mžouravě zvykali na jasnější osvětlení. Starý Inorajuk seděl na lavici po levé straně místnosti, vzpřímený, s obnaženou horní polovinou těla, zřejmě hosty čekal. Obličej se mu blýskal jako naleštěné jablíčko. To dělal rybí tuk, jímž si čistil a mazal tváře. Vybízejícím pohybem pozval kluky, aby usedli na lavici naproti. Než se Knud usadil, vyprázdnil ještě rychle před starým obsah kapes svého anoraku, kousek černého chleba a směs kávových zrnek s kandysovým cukrem. O! vykřikl Inorajuk tak nadšeně, jako by mu někdo položil k nohám velikého narvala, to už je dávno, co jsem naposledy jedl takový krásný kus chleba! Rozplyne se mi na jazyku jako sníh v červnovém sluníčku! S těmito slovy převracel krajíc v rukou a prohlížel si jej s výrazem největší rozkoše. A ke všemu káva! Myslím, že tak nádhernou jsem za celých sedmašedesát let svého života ještě nepil! A hned začal třídit kávová zrnka od kousků kandysu. Malý sladký kousek si bez meškání dal do úst a začal ho rozkousávat. Mhm, zamlaskal znalecky, tento cukr pochází určitě z poslední zásilky z Dánska. Je to nejsladší cukr, jaký jsem kdy okusil! Udělals mi velikou radost svými vybranými dárky, děkuji ti. Patřilo k dobrému tónu vyjadřovat radost z dárků takovými květnatými slovy. 6

7 To nic není, odbýval jeho chvalozpěv Knud, zřejmě v rozpacích, jak se to nakonec od dárce čekalo, lituji, že jsem nemohl přinést něco lepšího. Ale chlapče! Starý rozhořčeně odmítal jeho slova jako zlomyslnou pomluvu a napřáhl k němu ruce. Říkám ti, že jsem v životě neviděl nic lepšího. Mockrát ti děkuji. Tím se ceremoniál vyčerpal a Knud si sedl. V zadním výklenku chýše se Inorajukova žena zabývala krájením tuku na kousky, aby bylo čím naplnit lampy. Kterou pohádku mám vypravovat? ptal se starý, ale hned pokračoval, aniž vyčkal odpovědi: Vždyť víte, že jsem jenom špatný vypravěč, a teď následovaly další formule, jež si vyžadovala slušnost a dobrý tón, a sice co nejvíce snižovat vlastní schopnosti a vyjmenovávat jména jiných mužů a žen, jejichž umění je mnohem a mnohem nedostižnější. 7

8 Teď však byla podle pravidel zdvořilosti, ale i podle pravdy, řada na chlapcích ujišťovat Inorajuka, že je nejlepším vypravěčem z celé vesnice, a nejen to, i z celého okresu. Vypravuj pověst o nových lidech! poprosil Knud. Starý se zasmál a pleskl rukama o stehna: Zdá se, že je to tvoje zamilovaná. Ale i já ji obzvlášť rád vyprávím; touhu po dobrodružstvích a lidech z dalekých krajů máme zkrátka už v krvi všichni. Tak poslouchejte: Na konci světa, daleko na severu, žijí noví lidé. Jsou to lidé divocí, jedí syrové maso a odívají se medvědími kůžemi. Jejich země je v zimě v létě pokryta ledem a věncem jejich skal nepronikne nikdy zář dne. Kdo se k nim chce dostat, musí se držet jižního větru a s jižním větrem putovat až k pánu severáků. Slova pověsti doznívala. Hoši ji znali téměř zpaměti: patřilo totiž k tradici Eskymáků předávat pověsti, pohádky a vyprávění ve všech vsích od generace ke generaci stejnými slovy. Přesto bylo vypravěčské umění Inorajukovo nedostižné. Tón jeho vyprávění byl tajemný jako šumění potůčku v osamělé rokli. Pravidelné bublání, rachot a dunění, něžný šplíchot, to všechno v něm bylo. Inorajuku, zeptal se Knud, je tam taky moře jako u nás? A taky takové pobřeží, kde začíná moře? To je docela možné, odpověděl Inorajuk, teď zas poučně jako profesor. Ale tam nikdo nevidí, kde končí moře a začíná pevnina. Bydlí tam lidi taky v kamenných chýších jako my? chtěl teď vědět Utuaq. Jeho zajímala spíše konkrétní stránka života. Nevím, řekl Inorajuk, nejspíš ano. Mluví ti lidé jako my? ptal se Knud. To taky nevím. Z našeho kmene s nimi ještě nikdo nemluvil. 8

9 Neznáš o nich ještě nějaký příběh? Knud se nepokojně vrtěl na své lavici. Inorajuk, který znal sto, a možná dvě stě příběhů, přece musel ještě něco vědět! Ano, jednou někdo o nich přinesl zprávu. Kdo? Možná to byl můj praděd, možná jeho dědeček. On je viděl? Ne, nikdy se s nimi osobně nesetkal. Našel jenom jejich příbytky. Povídej! nařídil Knud. Vyskočil z lavice a teď stál s červenými tvářemi a blýskajícíma očima před Inorajukem. Ten pohlédl do napjatého chlapcova obličeje a pohodlněji se usadil. Nemohlo být na světě nic skvostnějšího a příjemnějšího než nedočkaví posluchači. Chvilku se s potěšením pásl na chlapcově netrpělivosti a pak začal: Byl jednou jeden muž, ten bydlel ve vsi daleko na severu. Každoročně na jaře vytáhl se svým psím spřežením na lov. Jednou zahlédl stopy saní, které pocházely od cizinců. Rozhodl se vypátrat, co to je za lidi, a příštího jara se vypravil na lov medvědů dříve než obyčejně. Třetího dne narazil na domy, které vypadaly jinak než ty, na něž byl zvyklý. Lidi sice nepotkal žádné, čerstvé stopy však nasvědčovaly, že usedlost opustili teprve nedávno. Když se tedy tento člověk vypravil v příštím roce opět sem, vzal s sebou cizincům jako dar dřevo; jejich střechy totiž podpíraly rohy narvalů, a tak usoudil, že mají nedostatek dřeva. Ale ani při své druhé návštěvě se mu nepoštěstilo potkat cizince. Zase zmizeli, i když jejich stopy byly teď čerstvější než posledně neodvážil se však sledovat je a vzdálit se tak ještě víc od vlastní osady. Spokojil se tedy tím, že uložil dřevo do sněhu vedle chýší, a pak se vrátil domů. V třetím roce vypravil nejlepší psí spřežení, jaké měl, a mnohem dříve, než bývalo jeho zvykem, vyrazil na sever k 9

10 oněm cizím lidem. Když konečně dojel k jejich příbytkům, nevedlo se mu o nic lépe než v uplynulém roce: obyvatelstvo už odtáhlo. Ve sněhu však, na místě, kde posledně zanechal dřevo, bylo zastrkáno množství mrožích klů a v chodbě vedoucí do domu ležela pěkná fena s mláďaty. To byly dárky cizinců pro něj jako dík za jeho pozornost. Naložil tedy všechno na své sáně a odjel zpět domů; ony lidi však, sídlící o tolik severněji než všichni ostatní, neuviděl nikdy. Inorajuk zmlkl. Knud, který se během vyprávění opět posadil, se narovnal jako svíce. Až budu velký, odjedu na sever a nevrátím se dřív, pokud je nenajdu! Zaznělo to jako slavnostní přísaha. Pojedu s tebou! zvolal Utuaq rozčileně, jako by měli vyrazit ihned. Dobře, souhlasil Knud a podal mu podle bělošského mravu ruku, pojedeš se mnou! Na cestu potřebuješ dobré psí spřežení a šaty z nejlepších kožešin. A když najdeš ode dneška hezký kousek dřeva, odlož ho; protože i my jim přineseme dřevo. Starý naslouchal a usmíval se. Ach tihle kluci, pomyslel si, je to pořád totéž! Když jim vyprávím pohádku o matce mořských zvířat, chtějí bezpodmínečně na dno mořské. A přece tu bylo ještě něco, co mu našeptávalo: Kdož ví, možná je jejich vůle dost pevná, a dokážou něco tak obrovského. Bylo to v poledne příštího dne, když se Knud zastavil pro svého přítele v jejich chýši. Chci si vyzkoušet svůj nový samostříl. Pojď se mnou ke fjordu, budeme střílet racky. Utuaq přikývl: Počkej chvilku! Musím si jenom vzít něco na sebe. S těmito slovy zmizel v domě. Za několik okamžiků se opět vynořil v podobě tlustého uzlíku kožešin. I on měl teď přes ramena přehozený samostříl. Slyšíš, jak křičí rackové? zašeptal Knud. 10

11 Ano, zdá se, že je jich ve fjordu mnoho. Jsou však plaší a chytří. Když nebudeme dost opatrní, všichni nám uletí, ještě než budeme mít nejmenší možnost vystřelit. Musíme se úplně tiše připlížit, to je všechno. Krajina zde byla nepřehledná. Skály a sněhové návěje zakrývaly výhled k pobřeží, kde ledové kry z moře, pokryté měkkou sněhovou pokrývkou, narážely na skalnatý břeh. Půjdeme každý zvlášť, abychom se ke kořisti líp dostali, rozhodl Knud. Ty jdi tam přes tu velikou skálu ke kopci. Já zůstanu tady mezi závějemi. Přítel přikývl a začal šplhat výš. Co Knud rozhodl, bylo vždy správné a rozumné, dalo se to provést bez dlouhého přemýšlení. Knud zůstal stát za závějí a pozoroval racky, poskakující v hřejivých paprscích zimního slunce, které putovalo hluboko dole po obzoru. Tamhle seděl velký silný racek! Peří se mu lesklo matně jako samet. Hlavu držel nakloněnou na stranu, jako by naslouchal šplouchání tučných ryb pod ledovým příkrovem. Knud napjal samostříl a založil šíp. Srdce mu silně bušilo. Jen ten mohl být dobrým lovcem, kdo uměl ulovit všechny druhy zvířat, kdo se statečně bil s ledním medvědem, kdo lstivě vyslídil tuleně nebo šikovně sestřelil racka či sněhuli. Co zas bylo tohle? Knudovi poklesla ruka s napjatým samostřílem. Jak zvláštní zvuky se to nesou z ledu! Teď to rozeznával jasněji: zuřivý štěkot, přerušovaný vytím a kňučením. Byli někde nablízku lovci? Ale tak přece nekňučí pes na lovu! Knud obešel závěj, prošlapával si cestu vysokým sněhem a zahleděl se směrem, odkud zněl štěkot. Racek polekaně vzlétl. Led teď ležel u pobřeží líně, sem tam bylo vidět dýchací otvory, které si provrtávali tuleni a u nichž v tuto roční dobu na ně číhali lovci. Knud rozeznal zprvu nejasně několik tmavých skvrn na bělosti zledovatělého moře. Jeho bystré oči však brzy poznaly, 11

12 že se tam muselo přihodit něco zlého. Ve velké kaluži krve ležel nějaký muž. Kolem něho hlouček psů, kňučících, vyjících. Knud se rozběhl co nejrychleji svahem dolů. Sníh pod ním jako by sklouzával. Utuaqu! zakřičel v běhu na přítele, aby také přišel na pomoc. Ale Utuaq neodpovídal. Kde jen vězel? Nemohl však na něho čekat, musel teď dolů, na pomoc neznámému. Už cítil pod nohama led. Samostříl pořád držel pevně v ruce. Teď poznal Cézara, vůdčího psa z Inoqova spřežení. Seděl vedle svého zraněného pána a vyl s hlavou svisle zakloněnou k nebi. Co se to stalo Inoqovi, tomu silnému, nejlepšímu lovci ze vsi? Knud běžel, co mu síly stačily. Inoqu! Knude, Knude, tos ty? zasténal muž. Co se ti stalo? Ach, už vidím! Knud se polekaně podíval na mrtvého ledního medvěda, kterého psi rvali na kusy. Tos ale měl z pekla štěstí! Cézar mi zachránil život, pokusil se Inoq o úsměv. Běž do vsi a přiveď pomoc, nemůžu se hnout. Ne, to nepůjde, Inoqu. Je to příliš daleko. Než dojdu do vsi, zmrzneš, nebo tě zabije jiný lední medvěd. Pátravě se rozhlédl. Kdyby tak přišel Utuaq! Vedle psů stály sáně. Uložím tě na sáně a odvezu domů. Ty? Inoq se usmál, vzápětí se mu však obličej stáhl bolestí. Myslíš to dobře, ale nestačíš na to. Jsem pro tebe moc těžký, a kromě toho neumíš ještě zacházet se psy. Musíme to zkusit, Inoqu, nic jiného nám nezbývá. Přece tě tady nemůžu nechat ležet. Knud to řekl tak, jako by to byla nejsamozřejmější věc na světě. Šikovně se pustil do díla. Přitáhl si sáně těsně ke zraněnému. A povedlo se! Dobře promyšlenými pohyby dostal postupně těžkého muže na sáně. Vedle loveckých potřeb ležela šňůra z harpuny. Přivázal jí Inoqa na sáně. 12

13 Teď ještě psi! Smečka divokých, zuřivých zvířat! Dlouhým bičem je odehnal od mrtvého medvěda. Poddajně se nechali zapřáhnout. Nejspíš cítili, že jejich pán je stále ještě v nebezpečí života. Inoq se už nehýbal. Usnul, zemdlený ztrátou krve? Nebo upadl bolestí do bezvědomí? Knud se usadil vedle něho na sáně, v rukou opratě. Signály znal. Pomalu se zvířata dala do pohybu, neustále zrychlovala tempo, a teď už si to hnali směrem k vesnici. Inoq byl zachráněn! Ve vsi to vzbudilo mnoho podivu i obdivu. O něco později se vrátil i Utuaq. Postřelil racka a vzdálil se při jeho pronásledování, takže neuslyšel přítelovo volání. Tu se z chýše vybelhal Inorajuk, vypravěč pohádek a otec zraněného. Knude, synu můj, slyším, žes mi přivezl mého syna! Ano, přisvědčil Knud, ale z ledního medvěda tam psi toho mnoho nenechali. Nevyplatí se jet pro to. Knud sám by byl teď nejradši co nejrychleji utíkal domů, aby o dobrodružství mohl vyprávět otci i matce. Ne proto, že 13

14 by tak dychtil dostat pochvalu, ale věděl, že udělal něco, z čeho budou mít rodiče radost. Z tebe jednou bude dobrý lovec, pronesl Inorajuk pomalu, jako by nad něčím přemýšlel. Zdálo se, že chce ještě něco říct, a proto se Knud u něho zastavil. Dobrý lovec potřebuje spolehlivé psy, pokračoval Inorajuk, je načase, abys dostal vlastní spřežení. Já? Inorajuku, teď žertuješ! Ne, vůbec nežertuji. Kolik je ti? Je mi sedm. Tak dobrá, dám ti tedy tři psy, řekněme Kaifáše, Jakuba a Rebeku. Ale, Inorajuku, to jsou přece tvoji nejlepší psi! Knudovi úplně došla řeč. To opravdu nemohl být než žert! Dokázal jsi přece, že s nimi umíš zacházet. Proč bych ti je nedaroval? Přijď zítra ke mně, mám pro tebe i sáně. Knud se nehýbal z místa. Je majitelem psího spřežení v něco takového se neodvážil doufat ani ve svých nejsmělejších snech! nebo je chceš mít už dnes? slyšel Inorajuka. A tu Knud přikývl. Když mi je chceš opravdu dát tak tedy nejraději hned, dnes! Teď se Inorajuk smál, až se mu vrásky na tvářích stahovaly do hlubokých rýh. Belhavě zamířil k dřevěné kůlně. Knud vykročil za ním. Nansenova expedice Bylo to o dva roky později. Už jste to slyšeli? S těmito slovy vběhl Knudův otec do obývacího pokoje, kde seděla matka s dětmi kolem velikého stolu. Otci se leskly oči, tváře mu hořely. Musela to být náramná novina, kterou jim chtěl sdělit! 14

15 Co je, co je? vyptávali se zvědavě hoši. Doma mluvili s rodiči dánsky. Všichni vyčkávavě hleděli na otce. Tak rozčileného ho ještě neviděli. Ulovil snad Hennig Brönlund velrybu? Nebo přišli do osady pohanští Eskymáci, aby se nechali pokřtít? Je to neuvěřitelné! Otec se opřel o opěradlo židle, byl úplně bez dechu. Fridtjof Nansen už jste někdy slyšeli to jméno? Ne, tati, nikdy! řekl rychle Knud. Jen hořel, aby se všechno co nejrychleji dověděl. Co je s ním? Projel napříč Grónskem! Konečně to bylo venku, ona senzace, která brala dech všem obyvatelům Grónska, Eskymákům stejně jako dánským osídlencům. A co našel uvnitř pevniny? Žijí tam taky lidé? Knud vyskočil, klekl si na židli, opřel lokty o stůl a co nejvíce se naklonil k otci. Ne, lidi tam nejsou, to teď Nansen dokázal. Vnitřek Grónska je jediná obrovská ledová plocha, jediný mohutný ledovec. Ani zvířata tam nemohou žít. Matka odložila ruční práci. Udělalo to na ni nemenší dojem než na manžela a děti. Tady v polárním kraji žily ženy nejen svým domácím povinnostem, ale zúčastnily se i veškerého dění, společně s domorodými lovci prožívaly vrtkavé štěstí na lovu, bok po boku s eskymáckými ženami rozechvěle čekávaly na šťastný návrat mužů při vánicích či nebezpečných oblevách. Pomáhaly rozšiřovat obzor a znalosti Eskymáků a doufaly, že nové poznatky budou lidem v Arktidě k užitku. Jak mnozí se o to už pokoušeli, řekla a její pohled přitom zabloudil k oknu, jako by v dálce viděla siluety oněch mnoha vyčerpaných mužů, vracejících se domů po těžkých strádáních znechuceně a bez odvahy. Dokonce i Peary, který se ničeho nebojí, žádného nebezpečí, i ten se musel vrátit, a nikdy jsem nevěřila, že se to člověku někdy podaří. 15

16 Vysvětlím vám, proč se to povedlo právě Nansenovi, a proč ostatní před ním na tom ztroskotali. Otec se usadil na židli a vybral z Knudových domácích sešitů volný, prázdný list. Několika tahy na něm načrtl obrysy Grónska. Podívejte se, řekl, Peary vyjel odtud, z našeho západního pobřeží. I kdyby se mu bylo povedlo projet Grónskem napříč, byl by musel při návratu překonat celou cestu ještě jednou, vždyť východní břeh je naprosto neobydlený. Bez možnosti odpočinku mezi lidmi, bez ochotných lovců, kteří by mu obstarali pro zpáteční cestu maso, by byl zcela jistě zahynul. Nansen si to všechno velmi dobře uvědomil. Tak jak to tedy udělal? zeptal se Knud netrpělivě. Nechal se lodí vysadit na východním břehu a odtud zahájil svůj pochod směrem na západ. Musel tedy tuto cestu překonat jenom jednou. Rozhodující při jeho výpravě byl geniální plán. Knud to hned pochopil. Otec ho naučil, jak mnoho může člověk dosáhnout pomocí rozumu. Krátce nato vstoupil do místnosti sám Nansen. Otec ho spolu se společníky pozval, aby si na faře odpočinuli z útrap expedice. Pro Knuda teď začaly nejvzrušenější dny jeho života. Směl být u toho, když Nansen vyprávěl, mohl vedle něho sedět, směl se vyptávat, kolik jen chtěl Ve vsi však vzbudily největší zájem lyže, na nichž Nansen projel vnitrozemským ledem: Eskymáci je totiž doposud vůbec neznali. Kluci z vesnice si obstarali dužiny ze sudu a s větší či menší šikovností se teď pokoušeli na nich jezdit po sněhu. Někteří se skutáleli dolů po svahu a ostatní se nad tím div nepotrhali smíchy. I Knud zkusil několik kroků, ale okamžitě seděl ve sněhu. Nebyl však natolik nešikovný, jak se zpočátku zdálo. Netrvalo dlouho a už klouzal, aniž upadl, po malém svahu a široce 16

17 rozkročený se šplhal zpět nahoru. Kopec se mu v duchu změnil v nebezpečný ledovec a vesnická ulice, to zas byl led grónského vnitrozemí. Ostatní kluci, Utuaq a jeho bratři, se pak stali jeho udatnými druhy při výpravě. Expedice k novým lidem Bylo to v březnu roku Z Upernaviku, nejsevernější osady západního Grónska, vyjely šesterý saně směrem na sever. Neúprosná polární zima jako by stavěla hráz z ledu a sněhu jakémukoli postupu vpřed. Bouře šlehala těla mužů, tvořících expedici, a téměř nepřekonatelné tyčily se před nimi gigantické ledové kry Melvillova zálivu. Jedním z členů expedice byl Knud Rasmussen. Stále mu ještě zněla v uších slova starého Inorajuka: kdo se k nim chce dostat, musí vyjet podle jižního větru. S jižním větrem pak až k vládci severáků Od dob, kdy jako chlapec slyšel pověst o nových lidech, nedopřála mu už klidu. Když mu bylo sedmnáct, přestěhovali se jeho rodiče do Dánska. Tam se ho však brzy zmocnil stesk po krajině jeho dětství, kde chodíval s eskymáckými dětmi na lov medvědů, kde jako oni líčil na tuleně a lovil a kde po večerech společně naslouchali v nízkých chýších eskymáckým pověstem a pohádkám. Umínil si, že po ukončení národopisných studií v Kodani se později navrátí do Grónska, aby tam studoval eskymáckou kulturu. Teď mu bylo dvaadvacet, právě skončil studia. A tu se mu naskytla příležitost zúčastnit se výpravy pod vedením Mylia Erichsena, jehož cílem bylo vyhledat polární Eskymáky nové lidi Inorajukovy pověsti a studovat jejich jazyk a kulturu. Nebudou sice první, byli mezi nimi už anglický mořeplavec John Ross a jiné expedice, i Američan Peary se při 17

18 svých pokusech dosáhnout severního pólu častokrát mezi nimi zastavil, přímo k těmto lidem se však žádný běloch ještě nevypravil, zájem všech předcházejících výprav platil jedině zeměpisnému výzkumu. A polární Eskymáci nepěstovali už dlouho žádný styk ani s příbuznými kmeny v západním Grónsku. Z dětských druhů to byl jedině Jorgen Brönlund, který zůstal věrný jeho mladistvým plánům a doprovázel ho na cestě k severu. Utuaq se zúčastnit nemohl; musel se jako mladý otec starat o maso a šatstvo pro svou rodinu. Expedice s sebou vezla jen málo proviantu. Potravu lidem a psům měl poskytnout lov. Úlovek však byl zatím nepatrný. Ani oběma eskymáckým průvodcům, kteří byli doma proslulí jako zkušení lovci tuleňů, zatím příliš nepřálo lovecké štěstí a výpady na moře nebo do hor na pobřeží by příliš vyčerpaly jejich síly. Knud Rasmussen však nepociťoval hlad. Byl tak šťastný, že je zas v Grónsku, byl tak plný očekávání, že si nepřipouštěl tělesné útrapy. Ale stejnou měrou, jak v něm narůstala radost a vzrušení, stupňovala se i starost o život kamaráda Haralda Moltkeho, který už několik dní ležel úplně vysílený na svých sáních. Nebyl vůbec schopný pohybu. A nikdo neznal příčinu tohoto hrozivého stavu. Nebylo přitom ani pomyšlení na návrat, který by nemocného zachránil; vždyť vzdálenost od dánské kolonie byla teď větší než cesta k obydlím polárních Eskymáků. Nej větší potíž však byla v tom, že expedice neznala přesnou polohu sídlišť, ke kterým měli namířeno. Žili polární Eskymáci na březích Melvillova zálivu, nebo někde na blízkých ostrovech? Konečně dorazila skupina na mys York, západní výběžek Grónska, který uzavírá Melvillův záliv na severu. První zpozoroval zasněžené kamenné chýše Knud Rasmussen. Tam byli lidé! 18

19 A tam byla také pomoc pro přítele! Popohnal psy. Podivně tiše ležela usedlost uprostřed záplav sněhu. Nebylo vidět jedinou lidskou bytost. Rasmussen se zastavil před jedním z vchodů do domu. Spěšně vklouzl dovnitř. Do nosu ho udeřil pronikavě ostrý pach masa a liščích kožešin. Otvorem na konci dlouhé chodby se protáhl dovnitř domu. Byl prázdný. Osada byla opuštěna! Vzpomněl si na slova starého Inorajuka: ony lidi však, kteří sídlí severněji než všichni ostatní, nikdy neuviděl Ne, jemu se tohle nesmělo stát! Musel najít nové lidi! V jednom koutě chýše ležel nestažený a nevyvrhnutý tuleň. Rasmussen zas vyšel ven k ostatním. Jorgen Brönlund mezitím objevil čerstvé stopy saní vedoucí na sever. Nemohlo být tedy daleko k novým obydlím lidí, kteří ještě před několika dny sídlili zde. Vyhledali si nová loviště? Odjeli na návštěvu k jiným kmenům? Všechno v této osadě se mužům zdálo cizokrajné; stavba nízkých kamenných chýší, neobvykle dlouhé vchody do domů, vnitřek chýší se zbytky starých tukových lamp, mastnotou se lesknoucí kameny na podlaze, krvavé skvrny svědčící o hodování; nic z toho nepřipomínalo kulturu západního Grónska, nic nenaznačovalo spojení, které ještě před sto lety existovalo mezi jednotlivými kmeny. Jejich nedočkavost uvidět konečně ony neznámé a pověstmi opředené lidi se stupňovala k nesnesitelnosti. Expedice se musela teď rozdělit do dvou skupin. Mylius Erichsen zůstane s nemocným a s oběma lovci tuleňů v osadě, Knud Rasmussen a Jorgen Brönlund se měli pokusit dosáhnout ostrova Agpat, kde, jak se domnívali, určitě naleznou eskymácká sídliště. Psi byli tak unaveni a vysíleni z přestálých útrap a nedostatečné potravy, že se sotva dařilo pohánět je dál kupředu. Ani stopy po lovné zvěři, která by přece jen obnovila jejich síly, ani nejmenší závan pachu čerstvého masa, jenž by 19

20 polechtal jejich nozdry a tak běželi dál jen neochotně a bez chuti. Od rozloučení s Myliem Erichsenem uplynulo patnáct hodin, když přátelé spatřili v dálce černý bod. A tento bod se zvětšoval! A přibližoval se! Byly to cizí sáně! Rasmussen dal psům znamení, že mají přidat. Zvířata udiveně nastražila uši. Zachytila cizí zvuky. Ještě jedno pobízející zvoláni a už se pod jejich nohama rozprašoval sníh v jasných vírech. Oboje sáně si letí vstříc z jedné strany široké a Krátké sáně západního Grónska a naproti dlouhé, úzké vozidlo polárních Eskymáků. Na nich stojí pomenší mužík, oblečený v zářivě bílých kalhotách z medvědí kožešiny, a švihá dlouhým bičem. Za ním sedí postava v zářivém kožichu z modré lišky, na hlavě velikou, špičatou kapuci. Muž seskakuje ze saní a pobízí psy k ještě rychlejšímu běhu. Za radostného vytí zvířat se oboje sáně setkávají. Muži si běží vstříc, zastavují se, prohlížejí si jeden druhého. Vzrušení je na několik okamžiků zbavilo řeči. Bílí muži! volá mužík, máme návštěvu bílých mužů! Přicházíme od vašeho bratrského kmene z jihu, říká Rasmussen, máme mezi sebou nemocného. Porozuměli si bez velkých potíží. Muž se jmenoval Maisanguark, což v překladu znamená Kůže malého bílého mrože. Postava v lesklých kožešinách z modré lišky s velikou špičatou kapuci byla jeho žena. Jmenovala se Mekro, Pírko. Bydlíme v Igfigssorku, řekl muž a ukázal směrem na jih. Ve snaze co nejrychleji dosáhnout ostrova Agpat, objeli tedy Rasmussen s Bronlundem osadu Igfigssork. Pro vás i pro nemocného však bude lepší, když budete pokračovat v cestě na Agpat, řekl Maisanguark, tam mají masa dost a dost a žije tam mnoho lidí. Hbitě naskočil na Rasmussenovy sáně a chopil se opratí. 20

21 Doprovodíme vás, abyste nezabloudili. Byla to pro ně samozřejmost dovést hosty bezpečně k cíli. Žena zatím řídila vlastní sáně. Vyznala se dobře v řízení psího spřežení, to bylo zřejmé na první pohled, a také uměla zacházet s dlouhým bičem jako muž. Rasmussen ani Brönlund ještě nikdy neviděli ženu řídit spřežení; v západním Grónsku to nebylo zvykem. Tvoje žena dobře řídí. U kmenů na jihu to tak neumějí, podotkl Knud Rasmussen. Maisanguark se pyšně usmál a zakřičel na ženu: Jen do toho práskni! Bílým mužům se to líbí! Tugto! Tugto! poháněla žena psy, a už se zvířata hnala v divoké jízdě ledem. Teď se Rasmussen dozvěděl, že ono množství lidí v Agpatu tvoří obyvatelé tří kamenných chýší a pěti sněhových. Maisanguark byl stále ještě jako u vytržení. Bílí mužové! Bílí mužové! křičel a radostně si při tom mnul ruce. Nejspíš to byl nejsilnější zážitek jeho života, že potkal cizince jako první z osady. Ještě jeho děti i vnukové o tom budou moci vyprávět! Pojednou zmlkl, naslouchal, vyskočil a ohlédl se. Blížily se další sáně z jeho kmene. Aulavte! Aulavte! volal Maisanguark. Byl to signál k zastavení. Ale Rasmussenovi psi tomu nerozuměli; musel si vypomoci pískáním. Sáně se zastavily. Maisanguark seskočil, plácal se do boků a poskakoval jako míč. Tváře mu rozčilením hořely jako plamen. Cizí sáně už byly blízko. Seskočili dva mládenci a běželi vedle nich. Maisanguark se choval jako pominutý. Vyrážel ohlušující řev a tak prudce se zmítal, že se jeho pohyby daly sotva sledovat. Bílí mužové! Bílí mužové! volal bez dechu, přicházejí z jihu, chtějí nás navštívit! I mladíci vykřikli radostí, naskočili zpět na sáně a o závod s Maisanguarkem se hnali k ostrovu. 21

22 Přijeli až ke břehu, aniž by je zpozoroval jediný z obyvatel. Osadníci pobíhali neúnavně mezi chýšemi sem a tam, několik jich stahovalo velkého tuleně, děti si hlučně hrály u ledových ker. Vysoká sněhová zeď chránila vesnici jako val. Maisanguark to už se svou novinkou nemohl vydržet. Bílí muži! Bílí muži! volal na lidi na ostrově. Všichni dospělí ztichli, děti si přestaly hrát. Pak se ustrnutí uvolnilo. S ohlušující vřavou se lidé vyřítili k pobřeží, starci, děti, mladí muži, ženy, všichni oblečeni v kožešinách z lišek a medvědů. Vypadali jako lidé kamenné doby. Někteří dokonce měli nože mezi zuby a jiní zas vyšli vítat hosty s krvavýma rukama. Jedí syrové maso a oblékají se do medvědích kůží, uslyšel Rasmussen v duchu opět vyprávění starého Inorajuka. A teď už to nebyla pověst, byla to skutečnost! Maisanguark podal krátce zprávu o cestě a příhodách bílých mužů. Uši drásající, rozpustilá radost se utišila, místo ní zavládlo čilé hemžení: začali vypřahovat psy a krmit je 22

23 čerstvým masem, Rasmussena a Bronlunda odváděli nahoru k chýším. Nějaký mladý muž přitáhl syrová zmrzlá tulení játra. Stařešina kmene Sagdlork je pozval k slavnostní hostině. Položil maso před cizince na zem a podal jim nože, aby si ukrojili. Od něho se dověděli, že už vyjely sáně, aby přivezly ostatní účastníky výpravy. Trpně se tedy odevzdali do péče Eskymáků. Po jídle se pustili do stavby sněhové chýše. Už za půl hodiny se v ní mohly zapálit tukové lampy a prostřít kožešiny ke spaní. Krátce nato přibyly i sáně s Haraldem Moltkem, Myliusem Erichsenem a s oběma Eskymáky ze západního Grónska. Nemocného hned nakrmili čerstvými syrovými játry. A muži expedice jaksi zapomněli, že vlastně hledali a našli národ zcela cizí. Pociťovali jen teplo a bezpečí, jako by byli po dlouhém bloudění přišli konečně ke svým rodným. Teď pro ně nastávala doba překvapení a podivování. Setkání s podivuhodnými obyvateli polárních krajů, neustále nové dojmy a téměř neuvěřitelné události to současně bralo dech i fascinovalo. Knud Rasmussen stejně jako Eskymáci ze západního Grónska si brzy zvykli na život lovců, na požívání syrového a zmrzlého masa, na pobyt v sněhových obydlích a nízkých kamenných chýších. Ani dorozumívání jim nedělalo potíže; nicméně svět představ polárního Eskymáka o věcech neviditelných, o přírodních silách a dobrých i špatných nadpřirozených bytostech ve vodě i ve vzduchu, to už byla oblast studia, na niž se odvážili zaútočit až po mnoha týdnech, a ještě s nejkrajnější zdrženlivostí. Zatím ovšem poskytovalo pozorování a zapisování skutečných životních podmínek mladým, činorodým a energií překypujícím mužům práce dost. Rasmussen si nechal vysvětlit způsob stavby kamenných domků. Dvě vrstvy velkých plochých kamenů se spolu s mezivrstvou z hlíny a trávy dovedně zformovaly do 23

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

mladší žáci PoznejBibli / 6 / 4 O: Jak se jmenovali dva rybáři? p a O O: Co Ježíš řekl dvěma rybářům? Doplň chybějící písmena:

mladší žáci PoznejBibli / 6 / 4 O: Jak se jmenovali dva rybáři? p a O O: Co Ježíš řekl dvěma rybářům? Doplň chybějící písmena: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Pán Ježíš povolává Petra Máš nějakého nejlepšího přítele? Ježíš věděl, že

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

TÉMA ARKTIDA VE ŠKOLIČCE KAMARÁD

TÉMA ARKTIDA VE ŠKOLIČCE KAMARÁD TÉMA ARKTIDA VE ŠKOLIČCE KAMARÁD Jak jsme rozvíjeli zájem dětí o dané téma, vedli je k vnímaní, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý ( jak svět přírody, tak

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Pusinka Pohádka o malém delfínovi

Pusinka Pohádka o malém delfínovi Petra Dobrovolny www.dolphinkissis.ch Pusinka Pohádka o malém delfínovi Byl jednou jeden malý delfín. Rodiče mu říkali Pusinka, protože měl špičatější čumáček než ostatní delfíni. Když si chtěl Pusinka

Více

VY_32_INOVACE_04_08_ČJ. Pověst o založení Karlových Varů Anotace. Téma

VY_32_INOVACE_04_08_ČJ. Pověst o založení Karlových Varů Anotace. Téma VY_32_INOVACE_04_08_ČJ Téma Pověst o založení Karlových Varů Anotace Materiál obsahuje text a pracovní list, ve kterém žák odpovídá na otázky zjišťující porozumění textu. Propojení s vlastivědou a hudební

Více

Anotace: Nové učivo- řecké báje a pověsti Slouží k seznámení s nejznámějšími řeckými bájemi- práce s textem.

Anotace: Nové učivo- řecké báje a pověsti Slouží k seznámení s nejznámějšími řeckými bájemi- práce s textem. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Název DUM: Odysseovy cesty Třída: 6..A Vypracoval/a:

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova

Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století. Mediální výchova Možnost spolupráce knihovny a školy v 21. století Mediální výchova Mediální výchova seznamuje žáky s principy fungování médií. Mediální gramotnost lze chápat jako schopnost zkoumat a analyzovat informace,

Více

Přídavná jména. Český jazyk třída pro jazykovou přípravu. Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí

Přídavná jména. Český jazyk třída pro jazykovou přípravu. Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí Přídavná jména Český jazyk třída pro jazykovou přípravu Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí Slovům, která nám říkají, jak se věci, lidé nebo zvířata jmenují,

Více

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam.

Lukášovo evangeliuml. Ježíš vyprávěl lidem, kteří ho následovali, spoustu příběhů. Každý příběh měl zvláštní význam. Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: úvodní biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. Příběh Ztracená ovce Lukáš 15,1-7 3 Klíčový verš: Přečti si Lukáš 15,7 Popros

Více

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Motto: Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole R.Fulghum (americký psycholog a spisovatel) JARO 2013 Jaro! Jaro!

Více

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce:

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Někteří se ptají, co by dělali s knihou. Já se spíš ptám, co bych dělal bez knihy. Ivo Ondráček SPgŠ Znojmo Jaro, léto, podzim, zima, číst si knížku

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: líčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: líčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUBMO_CESKYJAZYK_13 Název materiálu: Obtížné pravopisné jevy 1 Tematická oblast: Český jazyk, 2. ročník Anotace: Zpracovaná prezentace slouží k upevnění základních pravidel

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Jak se modlit za nevěřícího manžela

Jak se modlit za nevěřícího manžela Jak se modlit za nevěřícího manžela Mo Tizzardová Poděkování Z celého srdce děkuji Jan Hodgeové, která se stala mou přítelkyní, pomohla mi uvědomit si, jak moc mě Bůh miluje, a stála při mně a modlila

Více

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude.

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude. Leksjon 5 5.1.1. Gjør om til negative konstateringer. To je škola. To není škola. 1. To je kostel. 2. Tohle jsou továrny. 3. To byla nemocnice. 4. Tohleto bude silnice. 5. Tohle jsou čtverce. 6. To byl

Více

Synonyma, antonyma, homonyma

Synonyma, antonyma, homonyma Synonyma, antonyma, homonyma MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_25_02 Tématický celek:

Více

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen Hans Christian Andersen MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_ 04_18 Tématický celek: Evropa

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

Březen 2013 Časopis ZŠ Hronov Velký Dřevíč

Březen 2013 Časopis ZŠ Hronov Velký Dřevíč DŘEVÁK peru CESTA KOLEM SVĚTA Březen 2013 Časopis ZŠ Hronov Velký Dřevíč peru Hlavní město: Lima Oficiální jazyk: Španělština, Kečuánština Měna: Nuevo sol (PEN) Jezero Titicaca Nejvýše položené splavné

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Výprava za pokladem se odkládá. Musíme vypátrat, co to všechno znamená! řekl rázně Jaguár. Kamarádi pak dlouze diskutovali o tom, zda mapka s

Výprava za pokladem se odkládá. Musíme vypátrat, co to všechno znamená! řekl rázně Jaguár. Kamarádi pak dlouze diskutovali o tom, zda mapka s Pak už všichni napjatě čekali, kdy se konečně objeví Laurio a začnou si spolu hrát. Ahoj, kamarádi! pozdravila Laurio, když konečně dorazila na Území kamarádů. Ahoj, Laurio! odpověděli všichni sborově

Více

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

Přídavná jména. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Přídavná jména. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Přídavná jména MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_11 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná

Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná Čarovný mlýnek Proč je mořská voda slaná Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., DYS-centrum Praha Čarovný mlýnek

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Jana Paulusová Fišerová Datum: 28.10. 2012 Ročník: 6. 9. Vzdělávací oblast: Umění

Více

Mgr. Vlasta Hrádelová. ŠKOLA: ZŠ Pohůrecká 16, České Budějovice PŘEDMĚT: Český jazyk VY_32_INOVACE_ČJ.7.64 DATUM: 10. října 2013

Mgr. Vlasta Hrádelová. ŠKOLA: ZŠ Pohůrecká 16, České Budějovice PŘEDMĚT: Český jazyk VY_32_INOVACE_ČJ.7.64 DATUM: 10. října 2013 AUTOR: Mgr. Vlasta Hrádelová ŠKOLA: ZŠ Pohůrecká 16, České Budějovice PŘEDMĚT: Český jazyk VY_32_INOVACE_ČJ.7.64 DATUM: 10. října 2013 Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

Dospívání jednoho mladíka

Dospívání jednoho mladíka Dospívání jednoho mladíka Osobité a věrné svědectví o dobrodružstvích, radostech a strastech života jednoho dozrávajícího chlapce (se sklony pro hašteřivost) Jak je zachytil a sepsal André Daim S věnováním

Více

Taťana Březinová Tanec na paletě. Eroika

Taťana Březinová Tanec na paletě. Eroika 1 2 Taťana Březinová Tanec na paletě Eroika 3 Taťana Březinová, 2007 Eroika, 2007 ISBN 978-80-86337-70-8 4 Taťana Březinová Tanec na paletě 5 6 Poznámka autorky Knihou Tanec na paletě jsem se vyznala ze

Více

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů Přednáška s besedou V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů od pravěku, přes starověk, středověk a renesanci do současnosti Přednáška seznamuje s historií vývoje hudebních nástrojů, sleduje jejich

Více

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SKLADBA SOUVĚTÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 14 Obsah: vztahy mezi větami

Více

TVARY PODSTATNÝCH JMEN

TVARY PODSTATNÝCH JMEN TVARY PODSTATNÝCH JMEN MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_08 Tématický celek: Gramatika,

Více

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno.

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Draculaura Dcera Drákuly Beznadějná romantička VĚK 1599 let. Nemůžu se dočkat, až mi bude sladkých 1600. ZABIJÁCKÝ STYL Ráda

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh

Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13. Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh Modlitební řetěz 5. 4. 19. 4. 2009-04-13 Svědectví od Martina Gregora: Modleme se upřímě, bez povinnosti, Bůh nás miluje takové, jací jsme. Je mnoho projevů modliteb, podstatné je, aby byly v upřímnosti.

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! Zvířata žijí na souši, ve vzduchu i ve vodě. Chodí, plazí se, běhají, skáčou, létají a plavou, ať je den, nebo noc. SAVCI Na planetě žije více

Více

Začátek lidského smutku

Začátek lidského smutku Bible pro děti představuje Začátek lidského smutku Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Martina Penner Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

Hádanka. Malý úkol na přemýšlení:

Hádanka. Malý úkol na přemýšlení: Hádanka Malý úkol na přemýšlení: Řídíš auto a udržuješ konstantní rychlost. Po tvé pravé straně je hluboký sráz. Nalevo od tebe jede obrovské požární vozidlo a udržuje stejnou rychlost jako ty. Před tebou

Více

Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_10. Hana Johánková. Vzdělávací oblast předmět:

Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_10. Hana Johánková. Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Změna života v sedmi dnech. Den druhý OBDIV

Změna života v sedmi dnech. Den druhý OBDIV Změna života v sedmi dnech Den druhý OBDIV 19 Stanislav Šlenc Ráno mě probudili ptáci. Otevřel jsem oči a uviděl nad sebou mezi korunami borovic, které se kolébaly, modrou oblohu zalitou sluncem. Mé včerejší

Více

Martin Svoboda, IV. B

Martin Svoboda, IV. B Martin Svoboda, IV. B Obecné vymezení Regiony v blízkosti zeměpisného pólu Místa za polárním kruhem (vymezen rovnoběžkami 66 33 severní a jižní zeměpisné šířky) Severní polární oblast = Arktida Jižní polární

Více

Vedlejší věty Anotace:

Vedlejší věty Anotace: Vedlejší věty Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: Mgr. Jana Špryňarová NÁZEV: VY_32_INOVACE_19_CJ3 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2181 Anotace: Materiál tvoří i-učebnice. Je možné

Více

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné Druhy vedlejších vět Souvětí podřadné Podmětná vyjadřuje podmět věty řídící. Bývá připojena vztažným zájmenem kdo nebo co nebo spojkami že, aby apod., např.: Je pozoruhodné, že se poměrně málo otázek týkalo

Více

Pomáhat lidem s postižením je normální.

Pomáhat lidem s postižením je normální. HELP KLUB, sdružení rodičů a přátel dětí s postižením Pomáhat lidem s postižením je normální. 2014 S úsměvem jde. Jestli jde, nebo jede, o to nejde. Tady jde o úsměv. Pokud budete mít náš kalendář ve své

Více

mladší žáci PoznejBibli / 3 O: Vybarvi políčko s kroužkem a objevíš slovo, které označuje to, co ničí krásný Boží svět:

mladší žáci PoznejBibli / 3 O: Vybarvi políčko s kroužkem a objevíš slovo, které označuje to, co ničí krásný Boží svět: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Noe poslouchá Boha PŘEČTI SI: Genesis 6,5-22 KLÍČOVÝ VERŠ: Když na počátku

Více

1 Vyprávěj, co vidíš na obrázku a vyhledej jednotlivé situace zobrazené na kartách.

1 Vyprávěj, co vidíš na obrázku a vyhledej jednotlivé situace zobrazené na kartách. 1 Vyprávěj, co vidíš na obrázku a vyhledej jednotlivé situace zobrazené na kartách. 2 Vyprávěj příběh a podle obrázků doplň slova ve správném tvaru. Svítilo a šli do. Cesta vedla kolem, pak po a kousek

Více

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům.

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům. Slovní druhy VY_32_INOVACE_ČJL_542 Autor: Melanie Hozová Mgr. Použití: 6.- 9. ročník Datum vypracování: 5.9. 2012 Datum pilotáže: 17.9.2012 Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

2. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ O KROKOVI A JEHO DCERÁCH

2. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ O KROKOVI A JEHO DCERÁCH 2. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ O KROKOVI A JEHO DCERÁCH Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Třicet let potom, co vojvoda Čech přivedl svůj lid do nové vlasti, když mu šlo na osmdesátý šestý rok, zemřel.

Více

VY_12_INOVACE_A23_ČJ1-9_STARÉ_POVĚSTI_ČESKÉ_2

VY_12_INOVACE_A23_ČJ1-9_STARÉ_POVĚSTI_ČESKÉ_2 VY_12_INOVACE_A23_ČJ1-9_STARÉ_POVĚSTI_ČESKÉ_2 Název: Staré pověsti české 2 Autor: Mgr. Zuzana Homolová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Český jazyk/1.-9.

Více

VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_20. Úvodní část seznámení s cílem hodiny - Boříkovy Lapálie V. Steklač

VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_20. Úvodní část seznámení s cílem hodiny - Boříkovy Lapálie V. Steklač VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_20 Úvodní část seznámení s cílem hodiny - Boříkovy Lapálie V. Steklač Hlavní část žák se seznamuje s knihou Boříkovy Lapálie, pracuje s textem Závěrečná část zpětná

Více

Ukázka vypravování. O jakou ukázku se jedná? Kdo je autorem této pohádky?

Ukázka vypravování. O jakou ukázku se jedná? Kdo je autorem této pohádky? Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_09 Název materiálu: Vypravování Tematická oblast: Český jazyk 1. ročník Anotace: Prezentace seznamuje žáky se slohovým útvarem vypravování, popisuje

Více

Znáte postavičky, které jsou schované ve spojovačkách? O prázdninách byste si o nich mohli něco přečíst.

Znáte postavičky, které jsou schované ve spojovačkách? O prázdninách byste si o nich mohli něco přečíst. Znáte postavičky, které jsou schované ve spojovačkách? O prázdninách byste si o nich mohli něco přečíst. Ještě a pár dnů a přijde změna. Konečně tu budou Tajenka 1) Nejlepší přítel člověka je...? 2) Co

Více

TŘÍDNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

TŘÍDNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM TŘÍDNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MATEŘSKÁ ŠKOLA NOVÁ VES Je zpracován v souladu s Rámcovým programem pro předškolní vzdělávání. Každé podtéma TVP rozvíjí všech pět oblastí předškolního vzdělávání: biologickou,

Více

ŠKOLNÍ ROK 2012/2013

ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 Letošní rok je ve znamení lesa, tak se totiž jmenuje naše nové celoroční téma. Protože kousek lesa máme i na naší krásné školní zahradě, mohli jsme toto téma prožívat naplno hned od

Více

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů.

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů. KDE SE VZAL ČLOVĚK? NÁBOŽENSTVÍ Člověk byl stvořen bohem. Bůh Hospodin udělal člověka z hlíny a vdechl do jeho chřípí život. Dal mu jméno Adam, tj. muž ze země. Stvořil pro něho ráj Eden. (Ivan Olbracht:

Více

třídní učitelka: Bc. Kateřina Sedláčková, asistence: Bc. Šárka Klímová

třídní učitelka: Bc. Kateřina Sedláčková, asistence: Bc. Šárka Klímová Výroční zpráva, školní rok 2013 2014, 8. třída třídní učitelka: Bc. Kateřina Sedláčková, asistence: Bc. Šárka Klímová Tento školní rok byl pro osmáky velmi důležitý především v přípravě ročníkových prací.

Více

Shoda přísudku s podmětem

Shoda přísudku s podmětem Shoda přísudku s podmětem procvičování učiva autor: Tomáš Barták Shoda Př s Po POZOR: jen v minulém čase podmět rodu M živ. M neživ. Ž S koncovka přísudku -i Chlapci běželi. Psi štěkali. -y Lesy šuměly.

Více

NORSKÝ DENÍK. 1. DEN 27.10. 2008,, pondělí

NORSKÝ DENÍK. 1. DEN 27.10. 2008,, pondělí NORSKÝ DENÍK 1. DEN 27.10. 2008,, pondělí Tímto dnem pro nás začala výprava za dobrodružstvím do Norska. Nad ránem jsme se v letištní hale spojili se zbývajícími účastníky projektu z Břeclavi a po odbavení

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 291 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 30. 3. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Rozloučení se školkou- přípravy, zahradní hrátky, spaní

Rozloučení se školkou- přípravy, zahradní hrátky, spaní Úkoly předškoláčka, jsou pro nás hračka.. Než půjdu do školy -" minimum předškoláka". Vyzkoušejte si Předškoláci převzato www.predskolaci.cz Písničky a říkanky ze školky Další říkadla, popěvky... na doma

Více

Přečti si: 1. Samuelova 16,1-13. Kdybys měl/a vybrat krále, jaký typ člověka bys zvolil/a? Někoho vysokého, hezkého a silného?

Přečti si: 1. Samuelova 16,1-13. Kdybys měl/a vybrat krále, jaký typ člověka bys zvolil/a? Někoho vysokého, hezkého a silného? poznejbibli Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti Vedoucí skupiny: 1. Příběh Vyvolení krále Přečti si: 16,1-13 Klíčový verš: 16,7 Požádej někoho, aby Ti

Více

Tenkrát v Itálii Arnošt Sieber srpen 2009

Tenkrát v Itálii Arnošt Sieber srpen 2009 Tenkrát v Itálii Arnošt Sieber srpen 2009 Přemýšlel jsem, kam pojedu letos na prázdniny, pozvali mne Jirka s Petrem projet Apeniny. Tuto jižní krajinu znal jsem jenom zběžně, tak už jeď a neotravuj, řekla

Více

Projekt Sportem a vzděláním k hlubšímu poznání byl finančně podpořen Nadačním fondem Albert v rámci grantového programu Nadační fond Albert dětem.

Projekt Sportem a vzděláním k hlubšímu poznání byl finančně podpořen Nadačním fondem Albert v rámci grantového programu Nadační fond Albert dětem. Projekt Sportem a vzděláním k hlubšímu poznání byl finančně podpořen Nadačním fondem Albert v rámci grantového programu Nadační fond Albert dětem. Dětský domov Cheb a Horní Slavkov již třetím rokem získal

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Slovní druhy Anotace Pracovní listy k procvičování slovních druhů a slovnědruhových homonym. Jednotlivé

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 2014 Michal Garšic Tato publikace, ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani poskytována třetím osobám. Také nesmí být šířena

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org BFC PO Box 3 Winnipeg,

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Anděl Páně - Angelus Domini

Anděl Páně - Angelus Domini Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen. Pane, děkujeme ti za naše společenství, kde můžeme prožívat chvíle společně. Děkujeme ti, že jsme se mohli znovu sejít. Ať sestoupí Duch Svatý mezi nás a obklopuje

Více

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne z nebe, většinou v nás zraje delší dobu. Po loňských

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ

Více

Zima VY_12_INOVACE_PRV.123.10

Zima VY_12_INOVACE_PRV.123.10 Zima VY_12_INOVACE_PRV.123.10 Mgr.Charlotta Kurcová srpen 2011 březen 2012 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Zima Podtéma: počasí, vhodné oblečení, svátky v zimě, zimní aktivity a sporty. Anotace:

Více

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Metodický list Zařazení materiálu: Šablona:Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti (I/2) Sada:1 Číslo: EU-OPVK-ČIG-2ST-08

Více

Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy

Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Pomoc druhým Časový rozsah lekce Dvě ihned navazující hodiny Věková skupina (ročník) 1.třída

Více

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI MAMINKA MOJÍ BABIČKY * Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI LUKÁŠ URBAN 2013-2014 OBSAH ÚVOD 3 ŽIVOT 4 POVOLÁNÍ 4 STĚHOVÁNÍ 4 NÁŠ DŮM 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY ÚVOD Každou neděli k nám chodí na odpoledne babiččina

Více

Prava a povinnosti cizinců na českém. pracovní listy. Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1.

Prava a povinnosti cizinců na českém. pracovní listy. Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1. Prava a povinnosti cizinců na českém Time pracovním management trhu NÁCVIKOVÁ WORKSHOP LEKCE pracovní listy Projekt Změňte to! Podpora uplatnění migrantů na trhu práce (reg. číslo CZ.2.17/2.1.00/34351)

Více

Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve. Jakmile syn pochopil, že je schopen se učit

Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve. Jakmile syn pochopil, že je schopen se učit Pravidla interpunkce 1. Pravidla psaní čárek v souvětí Jednotlivé věty v souvětích oddělujeme čárkami. Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve tvaru určitém. Chirurgové by měli operovat a léčit. Jakmile

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

UČÍM SE ŘÍKAT NE Vaše slovo buď ano, ano ne, ne ; co je nad to, je ze zlého.

UČÍM SE ŘÍKAT NE Vaše slovo buď ano, ano ne, ne ; co je nad to, je ze zlého. UČÍM SE ŘÍKAT NE Vaše slovo buď ano, ano ne, ne ; co je nad to, je ze zlého. Pomůcky: pracovní list, DUHA 9/2014 2015. Přivítání Přivítáme se, přeptáme se dětí, jak se jim daří, a rozdáme si pracovní listy

Více

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Habermaaß-hra 4934. Rozruch na ledovci

Habermaaß-hra 4934. Rozruch na ledovci CZ Habermaaß-hra 4934 Rozruch na ledovci Rozruch na ledovci Odvážná cvrnkací hra pro 2 až 4 polární zvířátka ve věku od 5 do 9 let. Autor: Heinz Meister Ilustrace: Stephan Pricken Délka hry: cca. 15 minut

Více

FLEET. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

FLEET. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz FLEET Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Moje temné srdce Antti Tuomainen MOJE TEMNÉ SRDCE Antti Tuomainen This work has been published with the financial assistance of FILI Finnish

Více

ať nebojí ježek ani hada

ať nebojí ježek ani hada Soutěž: ze slov utvořte větu oznamovací, rozkazovací, přací a tázací se ať nebojí ježek ani hada Kontrola: Ať se ježek nebojí hada. věta přací Ježku, neboj se hada. věta rozkazovací Ježek se nebojí hada.

Více