REVITALIZACE BROWNFIELDS PROSTŘEDNICTVÍM KULTURY- PŘÍPADOVÁ STUDIE PLECHÁRNA ČERNÝ MOST

Transkript

1 REVITALIZACE BROWNFIELDS PROSTŘEDNICTVÍM KULTURY- PŘÍPADOVÁ STUDIE PLECHÁRNA ČERNÝ MOST BROWNFIELDS REVITALIZATION THROUGH CULTURE CASE STUDY PLECHÁRNA ČERNÝ MOST Petra Šobáňová, Blanka Marková Abstrakt V České republice se v posledních letech realizuje řada revitalizací brownfields s cílem vytvoření nových pracovních míst, zlepšení image dané lokality, diversifikace místní ekonomické struktury či rozšíření kulturní nabídky v regionu. Většina těchto aktivit je realizována tzv. top-down přístupem bez účasti veřejnosti na plánovacím procesu. Případová studie revitalizace Plechárny Černý Most na kulturně-společenské centrum je ukázkou regenerace bývalého brownfieldu prostřednictvím komunitního plánování s multizdrojovým systémem financování. Významným činitelem v procesu regenerace je kultura jako měkký faktor územního rozvoje. Klíčová slova: revitalizace, brownfields, kultura, Plechárna Abstract There exists a number of brownfields revitalization in the Czech Republic in recent years. Their goal is to create new jobs, improve the image of the locality, diversification of the local economic structure and strenghtening of cultural activities in the region. Most of these activities are carried out through so-called top-down approach without public participation in the planning process. The Case Study revitalization of Plechárna Černý most to the cultural and social center is an example of a former brownfield regeneration through community planning with multisource funding system. An important factor in the regeneration process is culture as a soft localization amenity in the theory of territorial development. Key words: revitalization, brownfield, culture, Plechárna 1 ÚVOD Kultura dlouhou dobu nepatřila mezi faktory, které by byly náležitě zohledňovány v praxi územního rozvoje. Až v 70. letech 20. století byl rozpoznán úzký vztah mezi kulturou a urbánní regenerací (Tretter, 2009; Garcia, 2004), přičemž nové využití kultury ve strategiích urbánní regenerace post-industriálních měst je označováno za kulturní obrat (culture turn) (srov. Miles, 2005; Amin, Thrift, 2007). Umění a kultura mohou být významnými ekonomickými činiteli a lze je využít jako účinné nástroje regenerace deprivovaných městských částí či celých region. Kultura jako faktor rozvoje území představuje nedílnou součást potřeb členů kreativní třídy (creative class), jejichž tvořivost a talent podněcují regionální rozvoj (Florida, 2002). Floridova teorie kreativní třídy se stala ve Spojených státech součástí rozvojových strategií řady měst a regionů, ačkoliv je často podrobována kritice (srov. Peck, 2005). V Evropě se kreativním průmyslům věnuje několik významných vědců jako např. Charles Landry (2000), John Howkins (2001), Klaus Kunzmann (2002), David Hesmondhalgh a Andy C. Pratt (2005). Podpora kulturních a kreativních průmyslů je

2 součástí politické agendy řady evropských zemí. V post-transformačních zemích střední a východní Evropy diskuze o využitelnosti dosud není mainstreamovým tématem a problematikou role kultury v rozvoji měst se zabývá pouze úzká skupina profesionálů primárně z oblasti kultury. Akademické příspěvky v českém jazyce, týkající se kreativních průmyslů, se zabývají obecnými aspekty kreativních průmyslů (Cikánek, 2009), kreativní ekonomikou a indexem kreativity (Kloudová, 2010), prostorovou organizací kreativních odvětví (Rumpel et al, 2010), využití konceptu kreativní třídy v územním rozvoji (Slach, Rumpel, Koutský, 2009). Předložený text se zabývá rekonverzí bývalé kotelny na kulturněspolečenské centrum, přičemž je kladen důraz na analýzu aktérů znovuvyužití této budovy. Z metodologického hlediska je článek založen na kompilaci dostupné literatury a internetových rešerších. Pro doplnění aktuálních informací bylo využito nástroje kvalitativního výzkumu rozhovoru (face-to-face in depth interviews) s Michaelou Hečkovou z Praha14 kulturní p.o. 1.1 Governance revitalizace brownfields Jackson (2004) definuje brownfields jako pozemky a budovy v urbanizovaném území, které ztratily svoje původní využití nebo jsou málo využité. Dle různých kritérií můžeme hovořit o existenci celé řady typologií brownfields (srov. Alker, 2000; Andres & Gresillon, 2011; Jackson, 2006), např. na základě ekonomického statusu a financování (Cabernet, online), dle jejich předchozího užití existují brownfields průmyslové, zemědělské, sociální, vojenské, železniční aj. (Jackson, 2005). Neřešené brownfields snižují kvalitu života ve svém okolí, přispívají k sociálnímu úpadku, odrazují investory, zhoršují image lokality, snižují hodnotu přilehlého majetku, celkové brání hospodářskému rozvoji a cestovnímu ruchu (Vráblíková, 2007), proto je nutné brownfields revitalizovat. Do procesu regenerace brownfields vstupuje široké spektrum aktérů (vlastníci nemovitostí, zástupci veřejné správy, památkáři, architekti, NGO s - nestátní neziskové organizace, místní sdružení, vzdělávací instituce atd.), kteří na základě společného konsensu stanovují priority a způsoby nového využití degradovaných staveb a areálů. Participace širokého spektra aktérů na řešení určitého problému se odráží v konceptu governance. Pojem governance byl původně spojován pouze se vztahy ve veřejné správě. Po roce 1990 se přístupy k řízení formou governance rozvíjejí v zemích severní a západní Evropy a Spojených státech amerických (srov. Bernstain, 2002; Di Gaetano & Storm, 2003; Pierre & Peters, 2000). Dnes je tento koncept všeobecně vnímán jako systém řízení založený na participaci širokého spektra aktérů, jejich vzájemných racionálních a iracionálních interakcích a to jak formálních tak neformálních, přičemž rozlišujeme několik typů governance (Di Gaetano& Storm, 2003). Pro realizaci konverze brownfields bývají v zahraničí zakládána sdružení či nestátní veřejnoprávní agentury, které se do procesu snaží zapojit profesní zájmové skupiny, veřejný a soukromý sektor. Jedná se o tzv. intermediární instituce (Slach & Boruta & Rumpel, 2009). Tyto agentury mají za úkol vyhledávat investory, vytvářet a propagovat podvyužité objekty a hledat možnosti financování rekonverzí. Veřejný sektor by měl pro podporu regenerace svého nedostatečně využitého území vytvořit vhodné strategie a účinné nástroje na zamezení vzniku tak zvaných novodobých brownfields, u kterých je vlastník známý a identifikovatelný Vojvodíková & Plaetnická, Zároveň by měly municipality vtáhnout do procesu přípravy a implementace rekonverze všechny své občanské i podnikatelské složky. Tím, že bude podnikatelský sektor rozumět záměrům a prioritám obce a existujícím dotačním titulům či možnostem jiné podpory, se mohou snížit rizika investování na brownfields. Úloha neziskového sektoru je v procesu rekonverze objektů několikanásobná neboť může mít v tomto procesu různé role. Dle Jackson (2005) může zastupovat role vizionáře a průzkumníka, ochránce specializovaných hodnot, realizátora jednotlivých iniciativ a projektů, investora nebo nájemce opětně využitých nemovitostí a v

3 neposlední řadě roli tzv. hlídacího psa. Velmi důležité je s koncepcí revitalizace seznámit veřejnost a přimět ji k aktivní participaci v plánovacím procesu. Zapojení občanů do procesu rekonverze může předejít zbytečným projektovým nákladům a případným časovým prodlevám v případě námitek občanského sektoru v průběhu projektu. Vhodným nástrojem začleňování občanů je dobrovolnictví (Kol. autorů, 2011). 1.2 Role kultury v revitalizaci brownfields Při hledání důkazů o přínosu kultury pro regeneraci je třeba si uvědomit význam slova kultura. Kulturu lze chápat jako společenský přínos k organizaci přírodních jevů a procesů pro individuální a společenské potřeby člověka. Kultura může zahrnovat literaturu a umění stejně jako způsob života, systémy hodnot a tradice. Lokální kulturu potom chápeme jako subkulturu malých územních společenství, která se dělí na prvky hmotné (památky, architektura, artefakty, kulturní krajina, kulturní organizace a instituce, tradiční gastronomie, produkty a výrobní postupy) a nehmotné (způsob života folklór, zvyklosti, nářečí, písně, tance atd.), (Patočka, Heřmanová 2007). Jak exaktně dokázal Kunzmann (2002), kultura posiluje identitu, vytváří image a pracovní místa. Evans & Shaw (2004) definují tři modely regenerace brownfields prostřednictím kultury. Jedná se o tyto modely: Regenerace tažená kulturou, kulturní regenerace a třetí kultura a regenerace. Kritéria pro členění do tří variant jsou definovány na základě možností, jakými mohou a jsou průmyslové objekty regenerovány. V prvním případě, kterým je možná konverze industriálu ke kulturním účelům, dochází k osidlování objektu mladou generací a k jeho postupné regeneraci plynoucí ze snahy využívat ho jak příležitostně, tak i pravidelně. Velmi často objevení potenciálu takové budovy probíhá přes jednorázové kulturní events, nebo využívání budovy umělců jako ateliérů, tedy jisté formy squatování. Druhou možností je regenerace objektu nebo celé čtvrti prostřednictvím rychlého, nebo naopak postupného navazování subjektů či různých ziskových i neziskových organizací. V tomto případě jednotlivé subjekty přicházejí do jedné budovy a postupně ji zaplňují ateliéry, prodejními obchůdky s uměním apod., případně různé organizace a subjekty osidlují postupně celou čtvrť. Tento model je úzce spojený s tzv. 'kulturním plánováním', tedy přístupem města ke kulturní politice a regeneraci. Ve třetím případě je financování nebo dofinancování zajištěno velkým projektem, a to ze strany města, státu nebo silným partnerem. V tomto modelu není kulturní činnost plně integrována ve strategickém rozvoji města nebo územním plánování. V posledních letech dochází k výraznému posunu v chápání role kultury a jejího potenciálu pro společenský i ekonomický rozvoj. Dochází taktéž k celkové změně pohledu na kulturní zdroje a jsou zaváděny nové způsoby kulturního mapování a plánování. Kulturní zdroje se neomezují pouze na umění a kulturní dědictví, ale pole působnosti se rozšiřuje do mnoha specifických oblastí (např. kultura mladých, kultura etnických menšin, podnikatelský život, nabídku místních produktů, atd.) Umění, kultura, kulturní občanské organizace, ale i instituce hrají nezastupitelnou roli, protože jsou schopny podněcovat lidskou touhu tvořit. Tato touha může vést k větší míře zapojení občanů do života komunity a přinášet nápady prospěšné všem. Kulturní činnosti a organizace jsou důležitou platformou, která umožňuje občanům se setkávat a angažovat (Centrum pro komunitní práci, 2010) Komunitní plánování Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje a výrazně se podílí na posilování principů zastupitelské demokracie. Za charakteristické znaky komunitního plánování lze považovat

4 jednak zapojení všech, kterých se zpracovávána oblast týká, dále je nutná přítomnost vzájemného dialogu a vyjednávání a v neposlední řadě je nutné, aby byl přijatý výsledek podporován většinou účastníků (MPSV, 2005). Spolupráce všech zainteresovaných subjektů je podstatou a bez participace uživatelů by nebylo možno zrealizovat žádný komunitní projekt. Spolupráce mezi poskytovateli a uživateli je nutná nejen ve fázi plánování, ale taktéž při realizaci navržených opatření či změn. Za cíl komunitního plánování je považováno posilování soudržnosti komunity a taktéž podporování začleňování znevýhodněných a vyloučených sociálních skupin (MPSV, 2005). Rozvoj současných evropských měst závisí právě na aktivním přístupu místních obyvatel a vůli samosprávy vytvářet pro zapojení občanů do plánování a rozhodování podmínky. Pro plnohodnotné uplatnění demokratického přístupu v rozvoji měst, je zapotřebí, aby byli politici otevřeni novým přístupům a veřejnost iniciativní. Nutné jsou taktéž funkční nástroje komunikace a zapojení občanů do plánování a rozhodování (např. formou komunitního parlamentu) (Šimicová, Martínek (eds.) 2010). Zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů je ve vyspělých zemích přirozenou součástí rozhodovacích procesů na všech úrovních. Nespornou výhodou zapojování veřejnosti do plánování rozvoje měst je jednak efektivita a zkvalitnění procesu přípravy strategických dokumentů, ale také budování a posilování důvěry veřejnosti v demokratický systém a jeho principy. Účastníci procesu komunitního plánování si mohou vzájemně vyměňovat informace a jeden od druhého se učit novým věcem. Díky participaci veřejnosti na vzniku komunitních projektů dochází i k výraznější veřejné podpoře takovýchto projektů. Sami aktéři, kteří se procesu navrhování i realizace projektu účastnili, považují daleko více finální produkt za své vlastní dílo a mají i mnohem větší zájem na kontrole správnosti fungování či plnění případných závazků zúčastněných subjektů. Participace občanů taktéž zvyšuje možnost nalézat nová řešení. A v neposlední řadě dochází v komunitě k budování nových vazeb a vztahů, což komunitu jako takovou posiluje a zpevňuje (Šimicová, Martínek (eds.) 2010). Podíl občanů na společenském životě a na zapojování do spoluvytváření místa kde žijí je v současné době jedna z výzev, které navazují na celosvětový rozvoj měst, který klade důraz na tvůrčí potenciál obyvatel. Existují však bariéry, které mohou stát v cestě uplatnění lidské kreativity v rozvoji města či obce. Jsou jimi především krize místní identity a urbánní zbytnělost. Taktéž nárůst tzv. nicotných míst kterými jsou nákupní centra, multiplexy a supermarkety brání lidem projevit svou účast prostřednictvím kreativní participace v rámci místní komunity (Bianchini, Landry, 1995). V neposlední řadě může být problémem i nedostatek volného času obyvatel. 2 PŘÍPADOVÁ STUDIE PLECHÁRNA ČERNÝ MOST Plechárna, tak zní název komunitního projektu, který realizuje Praha14 kulturní p.o., za podpory Nadace OKD v rámci programu Sídliště žije. Nadace OKD projekt podpořila částkou Kč a příjemcem této částky se stala Zahrada o.p.s, která je jedním z hlavních spolurealizátorů projektu (Nadace OKD, 2012). Na realizaci tohoto projektu se tedy podílí několik organizací. Hlavním realizátorem výše zmíněná Praha 14 kulturní, což je příspěvková organizace Prahy 14, která se zejména snaží o podporu kultury jako nástroje, který zvýší kvalitu života obyvatel městské části Praha 14, a to za pomocí rozvoje odpovídající kulturní infrastruktury a realizace uměleckých, společenských, volnočasových a sportovních aktivit (Praha14 kulturní). Dalším zapojeným subjektem je Zahrada o.p.s, ktreá si klade za cíl tvořit a poskytovat kulturní a kulturněsociální služby, skze které se realizují nejrůznějších projekty s dopadem v oblasti kultury,

5 umění a výchovy a jsou podle své povahy určeny nejrůznějším věkovým i demografickým skupinám z řad nejširší veřejnosti (Zahrada o.p.s). Do projektu je taktéž zapojeno studio antropologického výzkumu Anthropictures, jehož členové se charakterizují jako flexibilní sdružení sociálních vědců zajišťující nezávislý terénní výzkum optikou vizuální a urbánní antropologie (Anthropictures, 2012). V neposlední řadě je do projektu zapojen ateliér Edit!, což je tým mladých architektů, kteří se budou svými nápady podílet na přestavbě industriální stavby bývalé kotelny v Praze na Černém Mostě na nové lokální kreativní a komunitní centrum (Krynek, 2013). Jedná se o jeden z nejvýznamnějších komunitních projektů hlavního města, který začal v roce 2012 a jeho prvními aktéry byli starosta Prahy 14 Radek Vondra a ředitel KD Kyje David Kašpar (Lang, 2013). Plechárna se nachází na jižním okraji sídliště Černý Most v Bryksově ulici. Jde o areál bývalé kotelny, který částečně sloužil jako auto-moto servis. V těsné blízkosti tohoto objektu se nachází oblíbený skatepark, kde zejména mladí lidé trénují své dovednosti v jízdě na skateboardech, bruslích, kolech a koloběžkách. Taktéž zde často zavítají obyvatelé přilehlého sídliště, kteří zde chodí venčit psy. Toto místo, zdánlivě opuštěné, má tedy ideální předpoklady se stát jakousi zastávkou na kraji sídliště, místem pro setkání, kulturní vyžití a odpočinek (Zahrada o.p.s, 2012). Plechárna by se v průběhu roku 2013 měla stát místem, které bude otevřené lidem a různým aktivitám. Na základě zjištění konkrétních kulturněspolečenských potřeby obyvatel dané lokality se místo funkčně i obsahově přetransformuje na otevřenou zónu sloužící lidem. V širším smyslu bude budova naplňovat ideál komunitního centra a poskytovat zázemí místním organizacím, stane se tak místem aktivního i pasivního odpočinku (Anthropictures, 2013). V konkrétnějších obrysech je představa využití objektu taková, že se bývalá kotelna stane veřejně přístupným objektem se sociálním zázemím, kavárnou, ale i komunitním centrem, kde se může odehrát téměř jakákoliv veřejná akce. Počítá se též s revitalizací veřejného prostranství kolem objektu. Mělo by dojít nejen k propojení se stávajícím skate-parkem ale také k vytvoření prostoru pro venkovní hřiště, dětský park či dráhy pro kola (Zahrada o.p.s, 2012). První veřejné projednání projektu, které bylo nezbytné proto, že se jedná o komunitní projekt a tedy je nutná participace místní komunity, se konalo 7. listopadu Toto setkání mělo za cíl nastínění nových vizí včetně definování pozitiv i negativ rekonstrukce objektu. Další veřejné projednávání a představení předfinální verze projektu proběhlo 6.března Na tomto projednávání se již představily všechny subjekty, které jsou zatím do projektu zapojeny. Konkrétně se jedná o workoutisty, parkouristy, dirtbikery, grafiky, tým krytého skateparku, architekty Edit!architects, Integrační centrum Praha, projekt Zkušebny.com, Daska Records, Církev bratrskou a další. Na projednání padlo několik zajímavých připomínek týkajících se např. většího zapojení seniorů, potřeby veřejného prostoru pro další cílové skupiny (např. pro handicapované), přičemž realizátoři, kteří se projednávání zúčastnili, se tyto připomínky snažili v nejvyšší možné míře do finální podoby projektu zapracovat (Čtrnáctka, 2013). Krom veřejných projednávání již v současné době začaly i veřejné práce na projektu, a taktéž byl realizován první workshop určený veřejnosti, který se týkal městského kreativního zahradničení. Konkrétně šlo o Jarní úklid v Plechárně a workshop městského zahradničení s Kokozou, které proběhlo 12 a 13.dubna 2013 Co tedy nabídne interiér Plechárny? Dle architektů se rekonstrukce stavby soustředí hlavně dovnitř na minimální zásahy nutné pro nový provoz na vytvoření otevřeného přízemí s kavárnou, obchodem, půjčovnou, servisem a veřejným wc, na přizpůsobení velké haly tak, aby se mohla využívat jako kryté sportoviště pro mladé i pro příležitostné kulturní akce, na přeměnu kanceláří v prvním patře na klubovnu a učebny (Krynek, 2013). Za zmínku tedy rozhodně stojí vnitřní skatepark, což bude první skatepark pro celoroční ježdění, který bude v Praze vybudovaný. Pro sportuchtivé návštěvníky zde bude realizovat své aktivity

6 BOOTCAMP kondiční tréninky bootcamp, ale také třeba škola in-line. Pro začínající kapely a hudebníky zde budou dostupné ZKUŠEBNY, kdy bude možno mimo využití pro zkoušení zejména mladých začínajících kapel navštívit také např. školu beatboxu či výuku hry na různé hudební nástroje. Také výtvarníci si zde přijdou na své, neboť zde bude i DESIGN STUDIO otevřené pro výtvarné činnosti všeho druhu. Protože se jedná o komunitní projekt se vším všudy, bude zde i možnost multikulturních setkání v prostředí INTEGRAČNÍHO CENTRA, které bude taktéž provozovat poradenství a výuku češtiny pro cizince, multikulturní klub pro mladé, aj. I CÍRKEV BRATRSKÁ zde bude mít klubovnu a bude pořádat příměstské tábory či přednášky a nabídne zájemcům místo pro setkávání a rozvíjení komunitního duchovního života. Realizátoři neopomněli do projektu zahrnout CAFÉ PLECHÁRNA, což bude kavárna s wi-fi připojením pro všechny bez rozdílu věku, rasy, náboženského či jiného přesvědčení (Čtrnáctka, 2013). Celý objekt včetně exteriéru bude upraven tak, aby dostal příjemnější atmosféru s lidským měřítkem. Cílem je, aby místo navštěvovaly všechny generace obyvatel maminkami s dětmi počínaje a sportovci či pejskaři konče. V okolí objektu bude zbudováno dětské hřiště, dirt bike dráha, hřiště na parkour, sportovní hřiště, skatepark, zahrádky a ohniště (Krynek, 2013). O další produkci venkovních aktivit ve veřejném prostoru Prahy 14 se budou starat Sociální podnik Prahy 14, Praha 14 Kulturní a Stop Zevling, kteří taktéž budou mít sídlo v nově zbudovaném objektu. Principem celého projektu je aktivní zapojení obyvatel (komunit) do činností při realizaci projektu. Díky tomu dojde k prohloubení jejich vztahu k místu, kde žijí a je to také svým způsobem záruka udržitelnosti rozvoje dané lokality. 3 ZÁVĚR Případová studie Plechárna Černý Most je příkladem dobré praxe komunitního plánování a regenerace brownfields prostřednictvím kultury. Přesněji se dle Evans & Shaw (2004) jedná o mix modelů kulturní regenerace a regenerace a kultura, přičemž dochází k navazování subjektů a různých organizací do procesu regenerace, kdy kulturní činnost není plně integrována v územním plánu městské části Praha 14 a na dofinancování projektu se podílel silný partner Nadace OKD. Z hlediska governance, tedy analýzy participujících aktérů, můžeme konstatovat, že se na realizaci projektu podílí zástupci jak veřejného, tak neziskového i občanského sektoru. Neziskový sektor hraje v tomto projektu roli vizionáře a iniciátora. Veřejnost se od počátku projektu stala součástí plánovacího procesu. Realizátoři projektu se snaží veřejnost zapojovat prostřednictvím řady projednávání a workshopů, jejichž výsledek mívá konkrétní výstupy (jako např. úprava zeleně a prostor v rámci workshopu městského zahradničení). Právě účast široké veřejnosti na plánovacím procesu regenerace a multizdrojový systém financování by měly napomoci udržitelnosti projektu do budoucna. Aktivity Plechárny rozšiřují kulturní a sportovní nabídku na periferii města Prahy a zároveň poskytnou prostor pro řadu organizací, které podporují komunitní rozvoj. Použité zdroje ALKER, S. & JOY, V. & ROBERTS, P. & SMITH, N. The Definition of Brownfield. Journal of Environmental Planning and Management. 2000, XLIII. Nr.1, pp ISSN AMIN, A., THRIFT, N. Cultural economy and cities. Progress in Human Geography Vol 31, Nr. 2, s

7 ANDRES, L. & GRESILLON, B. Cultural brownfields in Europa cities, A new mainstream object for cultural and urban policies. The International Journal of Cultural Policy. 2011, pp ISSN ANTHROPICTURES, O nás, 2012 [online]. [cit ] Dostupné z: ANTHROPICTURES, Kulturně-společenské centrum Plechárna, 2013 [online]. [cit ] Dostupné z: BERNSTEIN, S. Liberal Environmentalism and Global Environmental Governance, Global Environmetal Politcs. 2002, II. Nr. 3, pp ISSN BIANCHINI, F. & LANDRY, CH. The Creative City, London ISBN CABERNET. Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network, [online]. [cit ]. Dostupné z CENTRUM PRO KOMUNITNÍ PRÁCI. Kultura a občanská společnost v oblikaci Kreativní komunitní plánování, [online]. [cit ] Dostupné z: proculture.cz/kreativni-mesta/kultura-a-obcanska-spolecnost-v-publikaci-kreativni-komunitni -planovani-2537.html CIKÁNEK, M. Kreativní průmysly příležitost pro novou ekonomiku. Institut umění Divadelní ústav ISBN ČTRNÁCTKA, Místo kotelny Plechárna: komunitní a kreativní centrum, Čtrnáctka měsíčník městské části Praha 14, 2013/4, pp , [online]. [cit ] Dostupné z d4ermn62bc1ifan7 Di GAETANO A. & STORM, E. Comparative urban governance, An Integrated Approach, Urban Affairs Review, 2003, IIIVIII, Nr. 3, pp EVANS, G. & SHAW, P. The contribution of culture to regeneration. In: The UK: a review of evidence, A report to the Department for Culture Media and Sport, LondonMet, No 6, 2004, pp FLORIDA, R. The Rise of the Creative Class and how it s transforming work, leisure,community, & everyday life. Basis Books, New York HESMONDHALGH, D., PRATT, A.C. Cultural industries and cultural policy. International journal of cultural policy, (1). s HOWKINS, J. The Creative Economy: How People Make Money from Ideas. London, Penguin Books JACKSON, J. Brownfields přírůčka. Lifelong Educational Project on Brownfields, 2006.

8 JACKSON, J. Brownfields snadno a lehce. Příručka zejména pro pracovníky a zastupitele obcí. Praha : INSTITUT PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ SÍDEL, pp. JACKSON, J. a kol.: Brownfields snadno a lehce. IURS KOL. AUTORŮ. Dobrovolníci pro kulturu, Dobrovolnická činnost v kulturních organizacích.1st ed. Praha: INSTITUT UMĚNÍ - DIVADELNÍ ÚSTAV pp. ISBN KLOUDOVÁ, J. a kol. Kreativní ekonomika. 1. vyd. Eurokódex, Bratislava ISBN: KRYNEK, O. L. Pražská kotelna se promění v klubovnu Plechárna, 2013 [online]. [cit ] Dostupné z: KUNZMANN, K. R. Kultur als Faktor der Stadt - und Regionalentwicklung in Europa. Informationen zur Raumentwicklung Heft 4/5. Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung ISSN LANDRY, CH. The Creative City: A Toolkit for Urban Innovators. London. Earthscan LANG, Co je Plechárna?, 2013 [online]. [cit ] Dostupné z: MILES, M. Interruptions: Testing the Rhetoric of Culturally Led Urban Development Urban Studies, Vol. 42, Nos 5/6, s MPSV, Komunitní plánování věc veřejná, [online]. [cit ] Dostupné z: NADACE OKD, Otevřená zóna pro život ve veřejném prostoru sídliště Praha Černý Most, [online]. [cit ] Dostupné z: PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. (2008): Lokální a regionální kultury v České republice. ISBN , ASPI a.s., Praha. 200 p. PECK, J. Struggling with the Creative Class. International Journal of Urban and Regional Research. roč. 29, č. 4, Blackwell Publishing, Oxford. s PIERRE, J. & PETERS, B. Governance, Politics and the State. London: PALGRAVE MACMILLAN, pp. ISBN PLECHÁRNA ČERNÝ MOST, Jarní úklid v Plechárně a workshop městského zahradničení s KOKOZOU, [online]. [cit ] Dostupné z: /?context=create

9 PRAHA14KULTURNÍ [online]. [cit ] Dostupné z: praha14 kulturni/info RUMPEL, P., SLACH, O., KOUTSKÝ, J. Creative Industries in Spatial Perspective in the Old Industrial Moravian-Silesian Region. E+M Ekonomie a Management, roč. 8, sv. 4, s SALMEN, T. Kultur als Wirtschafts- und Standorfaktor. Tectum Verlag Marburg ISBN: SLACH, O., BORUTA, T., RUMPEL P. Inovativní plánovací kultura v rámci strategie IBA Emscher Park, Regionální studia. 2009, II., pp SLACH, O., RUMPEL, P., KOUTSKÝ, J. Využití konceptu creative class v rozvoji území základní východiska a kritika. Liberec, TU Liberec ISBN ŠIMICOVÁ, H, MARTÍNEK, J (eds.) Kreativní komunitní plánování, Centrum pro komunitní práci, Plzeň 2010, ISBN TRETTER, E. M. The Cultures of Capitalism: Glasgow and the Monopoly of Culture, Antipode. VOJVODÍKOVÁ, B. & PLETNICKÁ, J. Několik příkladů regenerace brownfields v zahraničí, Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, řada stavební. 2006, VI. nr.1, pp ISSN VRÁBLÍKOVÁ, J. Revitalizace krajiny v průmyslové oblasti. In Ekológia a environmentalistika, Zvolen: Janka Čižmárová Partner, 2007, pp ISBN ZAHRADA OPS [online]. [cit ] Dostupné z: ops/? page_id=2 ZAHRADA OPS, Plechárna 2013, 2012 [online]. [cit ] Dostupné z: Kontaktní údaje: Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D. Ostravská Univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Katedra sociologie Reální 5, 70310, Ostrava Tel. petra.sobanova@osu.cz Mgr. Blanka Marková Ostravská Univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Chittusiho 10, , Slezská Ostrava blanka.markova@osu.cz