MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta sportovních studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fkult sportovních studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2013 Roin Hvelk

2 MASARYKOVA UNIVERZITA Fkult sportovních studií Ktedr kineziologie Znlost těhotných žen o výživě pohyu v těhotenství Bklářská práce Vedoucí klářské práce: Mgr. Jn Juříková, Ph.D. Vyprcovl: Roin Hvelk Regenerce výživ ve sportu Brno 2013

3 Prohlšuji, že jsem klářskou práci vyprcovl smosttně n zákldě litertury prmenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 13. dun Roin Hvelk

4 Děkuji Mgr. Jně Juříkové, Ph.D. z odorné vedení mé práce z veškeré podnětné připomínky. Své mnželce děkuji z podporu v průěhu celého studi.

5 OBSAH ÚVOD HISTORIE ČESKÉHO PORODNICTVÍ ANATOMIE ŽENSKÝCH POHLAVNÍCH ORGÁNŮ ZEVNÍ RODILA Hrm (mons puis) Velké stydké pysky (li mjor pudendi) Mlé stydké pysky (li minor pudendi) Poštěváček (clitoris) Poševní předsíň (vestiulum vgine) Vestiulární žlázy (glndule vestiulres mjores Brtholini) Vchod poševní pnenská lán (ostium vgine et hymen) Hráz (perineum) VNITŘNÍ RODIDLA Vječník (ovrium) Vejcovod (tu uterin Fllopii) Děloh (uterus) Pochv (vgin) OTĚHOTNĚNÍ VÝŽIVA V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ FYZIOLOGICKÉ TĚHOTENSTVÍ A ZÁKLADNÍ ZMĚNY V ORGANISMU TĚHOTNÉ ŽENY NÁRŮST HMOTNOSTI V TĚHOTENSTVÍ NUTRIČNÍ SLOŽENÍ STRAVY A POTŘEBA ENERGIE Mkronutrienty Mikronutrienty TEKUTINY VE VÝŽIVĚ TĚHOTNÝCH ŽEN Doporučené tekutiny v těhotenství... 33

6 Nevhodné tekutiny v těhotenství POHYBOVÁ AKTIVITA V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ SPRÁVNÉ DRŽENÍ TĚLA VHODNÉ DRUHY SPORTŮ PRO TĚHOTNÉ Turistik Chůze (wlking) chůze s holemi (nordic wlking) Běh n lyžích Horské túry sport ve velkých ndmořských výškách Akveroik kvjogging Plvání Cvičení pro těhotné Piltes pro těhotné Jóg pro těhotné NEVHODNÉ DRUHY SPORTŮ PRO TĚHOTNÉ CÍLE A HYPOTÉZY PRÁCE METODIKA PRÁCE POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU A POUŽITÉ METODY VÝSLEDKY A DISKUSE VÝSLEDKY PRÁCE DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK... 72

7 13 SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH RESUMÉ

8 ÚVOD Těhotenství je jedno z nejkrásnějších odoí v životě ženy. Je to jiný stv, ve kterém se žen nchází zhru 40 týdnů (9 klendářních měsíců). Njednou se nestrá jen o see, le musí tké myslet n potřey svého dosud nenrozeného dítěte. Tělo mtky se po celou dou mění přizpůsouje se vyvíjejícímu se plodu, které si klde stále větší nároky. Těhotenství s seou přináší nejen krásné okmžiky, jko jsou npříkld první pohyy mimik, le tké ty méně příjemné, jko je tře rnní nevolnost či pálení žáhy. Těhotenství je le zázrk přírody, kterého y si kždá těhotná žen měl ptřičně vážit. Moje klářská práce je změřen n tém znlost těhotných žen o výživě pohyu v těhotenství. Je totiž velmi důležité propojit tyto dv triuty pro zdárný, pohodový zdrvý průěh těhotenství. V dnešní hektické doě, si le velké množství těhotných žen neuvědomuje, jk je důležité se nějké pohyové ktivitě věnovt v průěhu těhotenství. Nejen, že jí to usndní celý průěh těhotenství, le tké jí perfektně připrví n fyzicky vyčerpávjící porod. V olsti výživy ještě stále přetrvává u mlého procent žen tvrzení, že v těhotenství se může jíst to, n co má těhotná chuť má jíst z dv. Nštěstí le spoust těhotných žen už pochopil, že je potře jídelníček v těhotenství dosttečně změnit nprogrmovt ho potřeám rostoucího dítěte. Většin těhotných žen nyní nvyšuje denní dávky ovoce zeleniny snží se vynecht nezdrvé potrviny. Z tuto edukci můžeme poděkovt poměrně velkému množství litertury vzdělávcím kurzům pro těhotné. 7

9 TEORETICKÁ ČÁST 1 HISTORIE ČESKÉHO PORODNICTVÍ V dávnověku prvděpodoně žen rodil sm, ez jkékoliv pomoci. Byl tk vystven velkému neezpečí, zvlášť při složitějších situcích, které neuměl sm řešit. Později v odoí mtrirchátu zčly rodičkám pomáht strší zkušené ženy z rodiny. Jejich znlosti se opírly pouze o vlstní zkušenosti neo se předávly z generce po generci. Tkhle postupně vzniklo nové povolání určené pouze ženám, jehož název se odvozovl od sloves iti roditi, ž se postupně ustálil n název porodní áy. Pro muže to ylo povolání nedůstojné, pouze při komplikcích yli povolání rnhojiči či felčři. V doě středověku novověku yl tedy znlost o těhotenství porodu jen velmi mlá. Teprve v polovině 16. století k nám dorzily ntomické pozntky všeoecná ntomie. Byl to npříkld Vesliov Arntiov studie o plodu neo Fllopiov ntomie ženského pohlvního ústrojí. První institucí u nás, která se zčl strt o těhotné, yl n počátku 17. století (1609) Vlšský špitál n Menším Městě pržském, který svojí léčenou sociální funkci plnil více jk 200 let. V roce 1784 yly vyudovány první porodnice v Brně Olomouci. Nepříznivé společenské změny po roce 1940 měly po čtyřicet let dopd tké n české porodnictví. Některým z předních prcovníků yl jejich odorně vědecká činnost ztěžován i znemožňován. Byl ztížen kontkt se zhrničím vědecké informce se u většiny porodníků opírly pouze o literární údje. Přesto se porodnická péče rozšířil do všech okresů repuliky. Nstly tké kvlittivní změny. V porodnictví se zčly upltňovt moderní iochemické metody, elektronik (krdiotokogrfie, ultrzvuk, výpočetní technik). Oor se zčl měnit v interdisciplinární perintologii, stejně jko péče o novorozence v moderní neontologii. Úroveň novorozenecké úmrtnosti ptří mezi mezinárodně uznávné ukztele kvlity novorozenecké péče je používán v národním i mezinárodním srovnávání. Novorozenecká úmrtnost je definován jko počet zemřelých do 28 dnů život n 1000 dětí živě nrozených. V České repulice dochází od počátku sledovného odoí ( ) k trvlému poklesu novorozenecké úmrtnosti, jk je i vidět v následujícím grfu. Sttistiky hovoří, že n počátku roku 1976 doshovl novorozenecká úmrtnost ž 12,7, kdežto n konci roku 2000 to ylo pouhých 1,6. Tyto čísl jsou jen 8

10 výsledkem důsledně plikovných metod perintologické péče ve spolupráci porodníků neontologů. (Čech, Hájek, & Srp, 1999; Perintální mortlit v ČR, 2002) Or. č. 1: Přehled kojenecké úmrtnosti v ČR v letech [1] 9

11 2 ANATOMIE ŽENSKÝCH POHLAVNÍCH ORGÁNŮ Ženská rodidl dělíme n zevní vnitřní. K zevním rodidlům ptří hrm, velké mlé stydké pysky, klitoris, poševní předsíň, pnenská lán, vestiulární žlázy hráz. K vnitřním rodidlům ptří pochv, děloh se závěsným podpůrným prátem, vejcovody vječníky ZEVNÍ RODILA Hrm (mons puis) Mons puis je tvořen silnější vrstvou tukové tkáně nd symfýzou. Je kryt kůží s ochlupením má velký počet potních mzových žlázek Velké stydké pysky (li mjor pudendi) Velké stydké pysky jsou pokrčováním mons puis v dorzálním směru. Jejich ltentní stěny přecházejí do stehen, kde je vytvořen sulcus genitofemorlis (hrnice mezi pudendem krjinou stehenní). Vnitřní stěn velkých stydkých pysků přechází do li minor pudendi. Velké stydké pysky jsou tvořeny tukovou tkání s ohtou cévní sítí. Vnější plochu lii tvoří kůže, čsto pigmentovná, která oshuje množství potních mzových žlázek. Vpředu přechází li mjor v komisuru liorum nterior, vzdu v komisuru liorum posterior dále do hráze Mlé stydké pysky (li minor pudendi) Mlé stydké pysky jsou uloženy mediálně od velkých stydkých pysků mjí vzhled sliznice. Jejich podkldem je hojné řídké kolgenní vzivo s četnými elstickými vlákny. Vzdu jsou mlé stydké pysky spojeny jemnou kožní řsou (frenulum liorum pudendi) ohrničují fossu vestiuli vgine (droný prohlouený prostor v dorzální části vulvy). Přední konce mlých stydkých pysku se rozdělují n dvě řsy. Přední vytváří předkožku zdní se upíná n klitoris vytváří uzdičku. Mlé stydké pysky nemjí ochlupení ni potní žlázky, oshují všk množství žlázek mzových Poštěváček (clitoris) Clitoris je peniformní orgán, le ez orificium urethre (zevní ústí močové truice). Skládá se ze dvou kvernozních rmínek (crur clitoridis), která vytvářejí tělo (corpus clitoridis). Celý poštěváček je upoután k rcus uis ligmentem suspensorium 10

12 clitoridis. Vzhledem k velkému množství senzitivních nervových zkončení je klitoris velmi citlivý dráždivý Poševní předsíň (vestiulum vgine) Vestiulum vgine je prostor mezi mlými stydkými pysky. Nchází se zde dv otvory ostium urethre externum ostium vgine. Spodinu předsíně tvoří poševní vchod hymen. Ventrálně je vestiulum ohrničeno poštěváčkem dorzálně je zkončeno komisurou liorum Vestiulární žlázy (glndule vestiulres mjores Brtholini) Leží n urogenitální difrgmě. Jsou to mucinozní žlázy vylučující sekret, který zvlhčuje poševní vchod při sexuálním vzrušení. Jejich vývody ústí v poševním vestiulu do rýhy mezi hymenem mlými stydkými pysky Vchod poševní pnenská lán (ostium vgine et hymen) Poševní vchod leží pod zevním ústím močové truice. U žen, které nekohitovly, je překryt velkými mlými stydkými pysky neúplně uzvřen slizniční duplikturou hymenem. Hymen může mít různý tvr konzistenci, npř. hymen nulris, semilunris, crucitus jiné Hráz (perineum) Hráz je olst mezi nálním otvorem komisurou liorum posterior, jk je možno vidět n orázku č. 2. Je to část pánevního dn, která odděluje distální část pochvy od konečníku. Skládá se z tukové tkáně, z fscií svlů difrgm pelvis urogenitle. Podkld tvoří čtyři svly (m. ulocvernosus, mm. trnsversus perinei superficilis et profundus, m. sphincter ni externus, m levtor). (Čech, Hájek, & Srp, 1999; Kudel 2011) 11

13 Or. č. 2: Zevní ženské pohlvní orgány [2] 2. 2 VNITŘNÍ RODIDLA Vječník (ovrium) N následujícím orázku číslo 3 můžeme názorně vidět, že vječník je párový orgán oválného tvru. Má dvojí funkci: rozmnožovcí endokrinní. Ovrium má ovoidní tvr o velikosti 3 4 cm x 2 cm x 1,5 cm. Vječník je kryt peritoneem jen v mlém rozshu hrnice mezi okrjem peritone povrchem ovri se oznčuje jko Frre-Wldeyerov čár. N řezu n ovriu lze rozlišit dvě vrstvy vrstv korová vrstv dřeňová. Povrch vječníku je kryt jednovrstevným epitelem, pod kterým je vzivová vrstv tunic lugine. (Čech, Hájek, & Srp, 1999; Kudel 2011) Vejcovod (tu uterin Fllopii) Tu uterin vychází z rohu děložního směřuje lterálně k vječníku. Vejcovod je dlouhý 8 11 cm je kryt peritoneem. Mediální část vejcovodu prochází svlovinou rohu děložního, přechází v úzkou prs isthmic rozšiřuje se směrem k ovriu končí infundiulem. Adominální ústí vejcovodu je nálevkovitě rozšířeno po ovodu má řsntých fimrii. Tyto fimrie se v odoí ovulce přilíží k vječníku snží se zchytit uvolněné vjíčko. Stěn vejcovodu se skládná ze sliznice, svlové vrstvy, dveticie serózy. Sliznice vejcovodu tvoří ohtý systém řs, jejich povrch je kryt jednovrstevným cylindrickým epitelem s řsinkmi četnými sekrečními uňkmi. Po 12

14 ovulci je zchycené vjíčko kmitvým pohyem řsinek i pomlými peristltickými sthy svloviny trnsportováno k děloze Děloh (uterus) Děloh je dutý svlový orgán vystlný mukózou částečně krytý peritoneem. Leží v mlé pánvi mezi močovým měchýřem rektem. Děloh je dlouhá 7 8 cm, široká 5 cm, n tloušťku měří přiližně 3 4 cm má hruškovitý tvr. Distální část pochvy vyúsťuje do dělohy. Děloh se skládá ze 3 částí tělo děložní, hrdlo děložní, úžin Pochv (vgin) Pochv je dutý svlový orgán dlouhý si 10 cm vyznčující se velkou elsticitou. Ventrálně od pochvy leží močový měchýř uretr. Přední stěn poševní je od močové truice měchýře oddělen vzivovou přepážkou, která se nzývá septum urethrovesicovginle. Horní část pochvy se upíná n vginální část dělohy. Vytváří se tím štěrinový prostor nzývný poševní klen. Rozeznáváme přední, postrnní zdní poševní kleny. Vzdu odděluje pochvu od rekt dlší vzivová přepážk septum rectovginle. Stěn pochvy se skládá ze 3 vrstev sliznice, svlovin, zevní vzivový ol. Or. č. 3: Vnitřní ženské pohlvní orgány [3] 13

15 3 OTĚHOTNĚNÍ Otěhotnění neoli oplodnění či koncepce je splynutí mužské ženské pohlvní uňky, spermie vjíčk. Spermie (or. č. 4) vznikjí v semenných knálcích vrlt zde prodělávjí zrání. Získávjí svůj tvr mlé hruškovité hlvičky s ičíkem. Spermie je nejmenší uňkou lidského těl má v průměru 0,005 mm. V hlvičce spermie se nchází uněčné jádro, které má jen poloviční počet chromozomů než osttní uňky lidského těl, tedy 23 chromozomů. Chromozomy oshuji kyselinu deoxyrionukleovou (DNA), která je nositelkou dědičnosti. Spermie se tvoří z původně 46 chromozomů uněk muže. Kždá zdrvá spermie oshuje 22 chromozomů, které nesou dědičné informce pro tělesné duševní znky člověk, poslední, 23. chromozom určuje pohlví, proto se jmenuje pohlvní. Rozeznáváme dv tvrově rozdílné pohlvní chromozomy. Větší je oznčován jko X, menší jko Y. Chromozom X určuje ženské pohlví, chromozom Y je specificky mužský. Polovin spermií muže nese pohlvní chromozom X druhá polovin Y. Spermie putují z vrlt přes ndvrlt k semenným váčkům prosttě, kde teprve vzniká ejkulát, který je v množství 2 6 ml při mužském orgsmu vstřikován do pochvy. 1 ml ejkulátu oshuje 20 ž 50 milionů spermií. Vjíčko (or. č. 5) se vyvíjí z folikulů, je největší uňkou lidského těl má v průměru 0,1 mm. V kždém vječníku novorozeného děvčátk je si folikulů. V odoí pohlvní zrlosti prodělá postupně jen mlá část těchto folikulů vývoj, n jehož konci je zrlý folikul oshující zrlé vjíčko. Během život ženy uzrje jen si 400 vjíček, proěhne tedy zhru 400 menstrucí. Osttní folikuly se vyvíjejí jen do určitého stupně, některé se nevyvíjejí vůec. Degenerují orgnismus je vstřeá. Zrlé vjíčko má tké jen poloviční počet chromozomů dospělého jedince, tedy 23. Poslední, 23. chromosom je opět chromozom určující pohlví, le v přípdě ženy se vždy jedná o X chromozom. Všechn vjíčk oshuji pouze pohlvní chromozom X. Při ovulci je vjíčko strženo proudem tekutiny pryštící z prsklého folikulu dostává se n sliznici trychtýřovitě rozšířeného vejcovodu neo n třásně, které lemuji vyústění vejcovodu do řišní dutiny které jsou ve fázi ovulce přiložené k povrchu vječníku nd vyklenujícím se folikulem. Po mužském orgsmu, pokud se ejkulát dostne do pochvy, spermie pronikjí do hlenu děložního hrdl, pohyují se ktivním pohyem svých ičíků. Hlen hrdl dělohy je v odoí ovulce pro spermie sndno prostupný, má le zároveň určitou filtrční schopnost, nepropustí do dělohy vdné spermie. Teprve po prostupu knálem děložního 14

16 hrdl pk dutinou dělohy získávjí spermie schopnost proniknout uněčnou lnou do nitr vjíčk. Ve vejcovodu se spermie setkjí s vjíčkem, le většinou pouze jedn z nich do vjíčk pronikne, přičemž vždy ztrtí svůj ičík. Tento děj se nzývá oplození znmená, že se vytvořil uňk, která se nzývá zygot. Tto uňk má plný počet chromozomů, tedy 46. Chromozomy vytvoří páry, vznikne tedy 23 párů chromozomů. 22 párů je zodpovědných z dědičné informce pro tělesné duševní znky člověk poslední, 23. pár, určuje pohlví. Podle toho, jestli spermie přinesl pohlvní chromozom X neo Y, vzniká pohlví dítěte. Z pohlví dítěte je tedy vždy zodpovědný muž. (Přízek, 2008) Or. č. 4: Mužská pohlvní uňk spermie [4] Or. č. 5: Ženská pohlvní uňk vjíčko [5] 15

17 4 VÝŽIVA V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ 4. 1 FYZIOLOGICKÉ TĚHOTENSTVÍ A ZÁKLADNÍ ZMĚNY V ORGANISMU TĚHOTNÉ ŽENY Fyziologické těhotenství trvá týdnů. Během této doy dochází ke zvýšeným nárokům n metolismus mtky. V tomto odoí je nutné zezpečit zvýšené energetické nutriční potřey nejen pro vyvíjející se plod, le tké pro zvětšující se podpůrné tkáně zezpečující těhotenství. Jedná se zejmén o plcentu, mniovou tekutinu, zvětšení dělohy, prsní tkáně, krevního ojemu zvýšení zásoní tukové tkáně. Fyziologické přizpůsoování se metolismu mtky ěhem těhotenství je zezpečeno zejmén vytvořením plcenty, která produkuje hormony ovlivňující metolismus živin. Je tedy ovlivňován metolická rychlost, zvyšuje se vstřeávání živin ve střevě snižují se ztráty živin při průchodu trávicím trktem neo ledvinmi. Žluté tělísko plcent produkují hormony, které udržují těhotenství ovlivňují metolismus. Jedná se o lidský choriový gondotropin, plcentární lktogen, který je prvděpodoně určitým typem růstového hormonu pro plod plcentu který ovlivňuje metolismus schridů lipidů. V metolismu se upltňují i estrogeny, které ovlivňují nvíc i kostní metolismus. Progesteron má pk z úlohu uvolňovt hldkou svlovinu trávicího močového ústrojí. Zrychlující se metolismus změny cirkulčních poměrů se projevují zvýšením srdečního výdeje o % (srdeční frekvence je zvýšená n tepů z minutu). Ojem krve stoupá o 30 % je zvýšená i sedimentce erytrocytů. Zvyšuje se tké minutová ventilce, to o 50 %. Zrychluje se činnost vylučovcích orgánů, v ledvinách se zvyšuje ž o 35 % průtok krve stoupá glomerulární filtrce. Změny nstávjí i v endokrinním systému. Zvyšuje se hldin drenokortikotropního hormonu, tyreostimulčního hormonu, glukokortikoidů ldosteronu. Kpcit přizpůsoení se metolismu mtky zvýšeným nárokům je velká, le není neomezená. To znmená, že při drsticky nedosttečné výživě není orgnismus mtky schopen kompenzovt nedosttečnou výživu zvýšenou účinností růst vývoj plodu tk trpí. Smyslem zdrvé výživy ženy v odoí těhotenství je vytvoření podmínek pro optimální vývoj plodu při zchování dorého nutričního stvu mtky. Součsná doporučení vycházejí většinou z odhdů, kdy se nvršuje dávk pro ženy netěhotné o odhdy potřey plodu, ez zřetele n možné změny vstřeávání živin metolické 16

18 účinnosti ěhem těhotenství. Tuto situci tké komplikuje výchozí nutriční stv mtky n počátku grvidity, kdy podvyživené ženy potřeují pro optimální vývoj svého dítěte přirt více tedy mít vyšší energetické dávky v porovnání se ženmi s přiměřeným výživovým stvem, neo dokonce v porovnání se ženmi oézními. Česká repulik ptří mezi země, ve kterých je vysoká dostupnost potrvin. Svědčí o tom sttistické údje, ve kterých se uvádí, že kždá druhá žen je oézní. Dlouho existovl mezi lickou veřejností mylná informce, že těhotná žen má jíst z dv. Dnes tento mýtus nhrdil nová myšlenk, to, že větší přírůstek hmotnosti v těhotenství je znkem zdrvého těhotenství. U odorné veřejnosti zse převládá názor, že těhotné ženy v České repulice se přejídjí. Přijímjí více nutriční energie, než vyžduje jejich stv, tím se podílejí n nevhodně vysokém nárůstu hmotnosti ěhem grvidity n vzniku oezity. Ani tuto myšlenku se le doposud nepodřilo potvrdit. (Müllerová, 2004; Hronek, 2004) 4. 2 NÁRŮST HMOTNOSTI V TĚHOTENSTVÍ N nárůstu hmotnosti těhotné ženy se podílí nhromděná vod v jejím těle, hmotnost plodového vejce prosáknutí dělohy. Přičemž odhd plodu je přiližně 3200 g, plodová vod 1000 g, plcent děloh 1000 g. Celkem tedy 5200 g. Přičte-li se k tomu nárůst hmotnosti prsních žláz, zvětšení ojemu krve tělních tekutin nárůst hmotnosti tukové tkáně (3 4 kg) získá se doporučený mximální nárůst hmotnosti ěhem grvidity, to do 12 kg (žen průměrné výšky průměrné hmotnosti). Doporučení evropského společenství odhdují vhodný hmotnostní přírůstek n zákldě BMI (ody mss index) před zčátkem těhotenství (tedy v závislosti n hmotnosti před grviditou). Jko ideální hmotnostní přírůstek uvádějí následující hodnoty: Ženy s BMI před těhotenstvím 18,5 19,9 má činit 12,5 18,0 kg Ženy s BMI 20,0 25,9 má činit 11,4 16,0 kg Ženy s BMI více jk 25,9 má činit 7,0 11,5 kg 17

19 BMI (ody mss index) je sice nejjednodušší, le není úplně nejpřesnějším ukztelem poměru tělesné hmotnosti k tělesné výšce. Vypočítá se následujícím způsoem: Optimální BMI znčí tulk číslo 1, tedy před těhotenstvím y mělo ýt v rozmezí 20,0 24,9. Pod 20,0 hrozí podvýživ, tím pádem nejsou optimální podmínky pro vývoj plodu. BMI nd 25 (s výjimkou žen kulturistek ) chrkterizuje stv ndváhy BMI 30 více stv oezity, které tké nejsou optimální pro průěh těhotenství. Nvíc o extrémy BMI, pod i nd optimálním rozmezím, jsou spojeny se zhoršenou schopností reprodukce možností otěhotnění. (Müllerová, 2004; Hronek, 2004) Tulk č. 1: Výživový stv mtky před n počátku těhotenstvím podle BMI (Hronek 2004) Stv n počátku grvidity BMI Podvýživ < 20,0 Optimální nutriční stv 20,0 24,9 Ndváh 25,0 29,9 Oezit 30,0 více 4. 3 NUTRIČNÍ SLOŽENÍ STRAVY A POTŘEBA ENERGIE Strv je v trávicím trktu člověk rozštěpen mechnicky i chemicky n jednotlivé živiny. Z výživového pohledu je dělíme n mkronutrienty, mikronutrienty, seminutrienty nenutriční komponenty strvy. Tulk č. 2 vyznčuje dvě zákldní složky strvy. (Müllerová, 2004) 18

20 Tulk č. 2: Zákldní složky strvy (Müllerová, 2004) Mkronutrienty Mikronutrienty Schridy Vitminy Tuky Minerální látky Bílkoviny Mkronutrienty Mkronutrienty jsou živiny, které nesou energii. Jsou to schridy (jednoduché cukry škroy), dále tuky ílkoviny. Z těchto zákldních živin získává člověk energii (z ílkovin jen z situce, kdy není dosttek jiných sustrátů). Z 1 grmu tuků je dvojnásoek energie než z ílkovin neo schridů. To pk odpovídá doporučovnému energetickému trojpoměru zákldních živin, uvedenému v tulce č. 3. V prxi to znmená, že pro dospělé včetně těhotných žen se doporučuje, y n 1 g ílkovin 1 g tuků připdly zhru 4 g schridů. (Müllerová, 2004; Hronek, 2004) Tulk č. 3: Doporučovný energetický trojpoměr zákldních živin (Müllerová, 2004) Mkronutrienty % celkového energetického příjmu Bílkoviny Tuky do 30 Schridy Bílkoviny Bílkoviny jsou z hledisk chemického složení mkromolekuly, které jsou složeny z minokyselin spojených peptidovou vzou. V orgnismu se přijté ílkoviny štěpí v trávicím trktu n jednotlivé minokyseliny, které se využívjí k syntéze ílkovin potřených pro orgnismus. Do orgnismu je tedy potře dodávt tzv. esenciální minokyseliny, které si orgnismus sám nedokáže syntetizovt ni metolizovt z jiných typů minokyselin. Mezi tyto minokyseliny ptří: leucin, isoleucin, lysin, methionin, fenyllnin, threonin, tryptofn vlin. Z těchto minokyselin dokáže orgnismus syntetizovt osttní potřené minokyseliny. (Müllerová, 2004; Hronek, 2004) Význm ílkovin pro orgnismus v těhotenství Bílkoviny jsou hlvní stvení složkou orgánů svlů tké jsou důležitým zdrojem minokyselin. Jednotlivé ílkoviny neo jejich metolity plní v orgnismu 19

21 specifické funkce (jko hormony, trnsportní složky, enzymy, protilátky), slouží tké jko zdroj energie při nedosttku tuků schridů. Zároveň mohou ýt ílkoviny přeměněny n schridy tuky. V těhotenství je přívod ílkovin nezytný pro zjištění normálního růstu plodu, pro vývoj plcenty, změny dělohy prsů. Proto je nutné zvýšit jejich příjem ž od 4. měsíce těhotenství, to o 10 g n den. Celková denní potře ílkovin pro těhotnou ženu y měl ýt 58 g/den. Při nedosttečném přísunu ílkovin do orgnismu vzniká negtivní dusíková ilnce. Dochází ke zpomlování růstu, nrušení metolických i reprčních enzymových pochodů, nedosttečné syntéze gluttionu, který je důležitý pro detoxikční procesy. Snižuje se koncentrce krevních ílkovin, dochází k némii, poruchám tělesného duševního vývoje. Snižuje se odolnost k infekcím, zhoršuje se hojení rn vznikjí otoky. U těhotné ženy se deficit příjmu ílkovin projeví hypoproteinemií, nižší hmotností plcenty, otoky u plodu jeho nízkou porodní hmotností. Při ndytečném přísunu ílkovin dochází k pozitivní dusíkové ilnci. Jednotlivé minokyseliny, které nejsou využity, jsou štěpeny ž n finální produkt metolismu, močovinu. Tto činnost ztěžuje játr vylučování močoviny ztěžuje ledviny. Dále při ndytečném příjmu proteinů dochází i ke zvýšenému příjmu tuku, protože většin zdrojů ílkovin jsou živočišného původu (oshuje tzv. skrytý tuk). Množství ílkovin se v různých potrvinách velice liší. V tulce č. 4 je přehled vyrných potrvin množství ílkovin, které oshují. (Müllerová, 2004; Hronek, 2004; Stránská, Andělová, 2011) Tulk č. 4: Bílkoviny ve vyrných potrvinách (Clrk, 2009 uprveno) Živočišné zdroje Osh ílkovin v jedné porci [g] Vječný ílek 3,5 g /1 velké vejce Vejce 6 g /1 velké vejce Čedr 7 g /30 g Mléko polotučné 8 g /250 ml Jogurt 11 g /200 ml Tvroh 15 g/100 g Tresk 27 g/125 g Hmurger 30 g/125 g Vepřové mso 30 g/125 g Kuřecí mso 35 g/125 g Tuňák 40 g/175 g 20

22 Rostlinné zdroje Mndle, sušené Aršídové máslo Grilovné fzole Grmů ílkovin v jedné porci 3 g/12 ks 4,5 g/10 g 6 g/ 100 g Tuky Lipidy předstvují třídu orgnických sloučenin, které jsou nerozpustné ve vodě, le rozpustné v orgnických rozpouštědlech (lkohol, eter). Lipidy zhrnují tuky (tricylglyceroly), vosky, fosfolipidy, steroly dlší sloučeniny. (Mndelová, Hrnčiříková 2007, s. 14) Tuky, které se v přírodě vyskytují, předstvují tricylgryceroly. Jsou tvořeny třemi jednotlivými mstnými kyselinmi, ty jsou spojeny dohromdy glycerolem. U zdrvých jedinců jsou sorovány z 98 %. Nejdůležitější složkou tuků v potrvě jsou mstné kyseliny, nsycené neo nensycené. Nensycené mstné kyseliny mohou ýt mono- neo polynensycené. Tuky jsou součsně nosičem vitminů rozpustných v tucích, chuťových romtických látek. Většinu tuků konzumujeme ve formě tzv. skrytých tuků, v tučném mse msných výrocích, mléčných výrocích sýrech, v trvnlivém pečivu, čokoládě, ořechách, chipsech některých dlších výrocích (Stránská, Andělová, 2011; Mndelová, Hrnčiříková, 2007; Skolnik, Chernus, 2011; Picková, 2010) Význm tuků pro orgnismus v těhotenství Tuky slouží především jko vydtný zdroj energie, slouží jko tepelný izolátor v podkožní tkáni v okolí některých orgánů. V souvislosti s těhotenstvím je potře zdůrznit důležitou roli esenciálních mstných kyselin pro rozvoj mozku plodu. Jedná se o mstné kyseliny, které tělo mtky neumí z určitých okolností vytvořit smo v dosttečné míře musí ýt proto přijímány potrvou. Jsou to tzv. nensycené (polyenové) mstné kyseliny n-3 n-6. Důležitý je jejich vzájemný poměr ve strvě. Nezytný je příjem n-3 mstných kyselin v odoí těhotenství hlvně z důvodu výstvy mozkových struktur plodu tké po dou kojení dítěte. U doře živených žen se kždý den ěhem grvidity ukládá průměrně si 2,2 g esenciálních mstných kyselin v děložní zárodečné tkáni. Příjem tuků ěhem těhotenství y tedy měl ýt zvýšen ž n 35 % denního energetického příjmu. Plod je závislý n dostupnosti těchto látek od mtky. 21

23 Nedosttečný příjem esenciálních mstných kyselin vyvolává snížení tělesné výkonnosti snižuje odolnost vůči infekcím. Dále zkrcuje dou těhotenství snižuje porodní hmotnost novorozence. Nopk vysoký příjem tuků je zdrojem nevyužité energie. V důsledku toho dochází ke zvýšenému ukládání tuků ke vzniku oezity. (Müllerová, 2004; Hronek, 2004; Stránská, Andělová 2011) Dělení tuků přehled zdrojů tuků ve strvě jsou uvedeny v tulkách č Tulk č. 5: Dělení tuků dle původu (Mndelová, Hrnčiříková, 2007) Živočišné tuky oleje Mléčný tuk, sádlo, lůj Ryí olej Rostlinné tuky oleje Kkové máslo Olej řepkový, sojový, slunečnicový, olivový, kukuřičný Tulk č. 6: Zdroje tuků ve strvě (Mndelová, Hrnčiříková, 2007) Potrviny s vysokým oshem tuků (nd 40 %) Potrviny s nízkým oshem tuků (méně než 20 %) Tučné mso Výroky z oilovin (chlé) Plnotučné mléko mléčné výroky Luštěniny Ořechy, mák Brmory Jemné trvnlivé pečivo Ovoce Smetnové mržené krémy Zelenin Čokolád Nečokoládové cukrovinky Mjonéz Schridy Schridy jsou cyklické sloučeniny odvozené od liftických hydroxyldehydů neo hydroxyketonů. Dělí se n monoschridy, dischridy, oligoschridy polyschridy. Monoschridy jsou stveními jednotkmi oligoschridů polyschridů. Jsou doře rozpustné ve vodě, sldce chutnjí jsou ezrvé krystlické. Řdíme sem npříkld glukózu, fruktózu glktózu. Význmné jsou především dischridy, jejichž molekuly se tvoří spojením dvou molekul monoschridů. K dischridům ptří npříkld schróz, lktóz, mltóz. 22

24 Oligoschridy jsou složené z jednotlivých monoschridů, díky jejich stejné vlstnosti, což je sldivost je můžeme oznčit jko cukry. Do skupiny oligoschridů zřzujeme rfinózu stchyózu. Polyschridy mjí velkou molekulu z potrvy jsou využity pomleji. Ve střevě musejí ýt nejdříve rozštěpeny n monoschridy v této formě pk mohou ýt resorovány. Polyschridy dodávjí tělu energii pozvoln. (Hronek, 2004; Mndelová, Hrnčiříková, 2007) Význm schridů pro orgnismus v těhotenství Schridy slouží zejmén jko zdroj energie nejen pro mtku, le i pro plod. Nejdůležitější z monoschridů je glukóz, protože slouží jko rychlý zdroj energie pro orgány jko npříkld mozek, ledviny tké pro erytrocyty. U dischridů (schróz, lktóz, mltóz) je význm velmi podoný jko u monoschridů. Polyschridy všk poskytují tělu energii pozvoln, protože musí ýt nejprve rozštěpeny ve střevě n monoschridy. U těhotných žen ve věku let y se doporučená denní dávk (DDD) schridů měl pohyovt okolo 321 g/den. V odoí II. trimestru těhotenství se denní dávk zvyšuje n 398 g/den. Stručný přehled schridů zorzuje tulk č. 7. Při nedosttečném příjmu schridů se snižuje pozornost, snižuje se duševní i tělesný výkon. Při nízké hldině glukózy v krvi dochází k projevům únvy v extrémních přípdech dokonce i k hypoglykemickému šoku. Vysoký příjem monoschridů dischridů může po čse vést k vytvoření glukózové intolernce. Při ndytečném příjmu cukru je těhotná ohrožen oezitou, dietem vznikem zuního kzu. Zvyšuje se tké riziko krdiovskulárních nemocí. Bylo prokázáno, že mtky, které přijímly ve strvě velké množství schridů v čsném těhotenství, měly zprvidl nižší hmotnost plcenty tké nižší porodní hmotnost dítěte. Vysoký příjem schridů v čsném těhotenství může tedy potlčovt růst plcenty. (Hronek, 2004) 23

25 Tulk č. 7: Osh schridů v jedlém podílu vyrných potrvin (Hronek, 2004) Potrvin (100 g) Osh schridů [g] Cukr krystl 99,5 Pšeničná mouk 73,3 Těstoviny vícevječné 72,0 Čočk 59,2 Rohlík ílý 55,9 Chlé kmínový 50,2 Brmory 18,2 Sój 16,3 Hrušky 15,8 Jlk 14,4 Petržel 12,2 Mteřské mléko 7,1 Bílý jogurt 6,9 Mléko nízkotučné 4,4 Čerstvé houy 3,0 Sýr eidm 30 % tvrdý 1, Mikronutrienty Mezi mikronutrienty řdíme vitminy minerální látky. Jsou nepostrdtelné pro lidský orgnismus. Vitminy dělíme n rozpustné ve vodě, což jsou vitminy skupiny B vitmín C, vitminy rozpustné v tucích, km řdíme vitmin A, D, E, K. Oecně pltí, že vitminy ve vodě rozpustné si orgnismus nedovede uskldňovt do záso, musí ýt proto denně přijímány v potrvě. Ztímco vitminy v tucích rozpustné se v těle ukládjí, nemusí ýt tedy nezytně přijímány kždý den, le hrozí u nich i větší riziko předávkování, protože se v těle hromdí. Minerální látky se podle přijímného množství dělí n zákldní prvky, mkroelementy (drslík, sodík, vápník, fosfor, chlorid, sír, hořčík), dále n mikroelementy (železo, zinek, mngn, fluor, měď) stopové prvky (jod, selen, molyden, kolt, or ). (Müllerová, 2004; Mndelová, Hrnřiříková, 2007) 24

26 Přehled mikronutrientů vyždující zvláštní pozornost při výživě těhotných Kyselin listová Kyselin listová, oznčován tké jko vitmin B 11, yl poprvé izolován ze zelených listů špenátu (odtud její název). Kyselin listová se účstní syntézy DNA RNA při růstu dělení uněk. Je důležitá pro prentální růst vývoj. Nedosttečný příjem kyseliny listové se projevuje především v tkáních, kde dochází k nejrychlejšímu uněčnému dělení. Je možno pozorovt změny n sliznicích, meglolstovou némii, změny funkce tenkého střev, únvu hlvně těžké vývojové vdy u plodu (defekty neurální truice, deformce znetvoření srdce, končetin, rozštěp ptr, td.). Při ndytečném příjmu kyseliny listové může dojít ke gstrointestinálním potížím, nespvosti duševním poruchám. Doporučená denní dávk kyseliny listové pro těhotnou ženu v České repulice je 600 µg n den. Stručný přehled potrvin oshující kyselinu listovou zorzuje tulk č. 8. (Hronek, 2004; Stránská, Andělová, 2011; Strunecká, Ptočk, 2011) Tulk č. 8: Osh kyseliny listové v jedlém podílu vyrných potrvin (Müllerová, 2004; Hronek 2004) Potrvin (100 g) Osh kyseliny listové [µg] Vepřová játr 220 Červená řep 93 Sezmová semínk 90 Špenát 78 Kešu ořechy 60 Míchná vejce 50 Celozrnný chlé 40 Brokolice 33 Pomernč Vitmin B 12 kynokolmin Vitmin B 12 se oznčuje tké jko iologicky ktivní derivát kynokolmin. Je nutný pro řdu metolických pochodů v uňkách. Mezi nejdůležitější funkce ptří syntéz nukleotidů, které jsou důležité pro růst množení uněk. Není přítomen v rostlinách, le vzniká v přírodě činností mikroorgnismů. U ýložrvců vzniká vitmin 25

27 B 12 v trávicím ústrojí činností mikroorgnismů ukládá se pk v játrech. Proto jsou játr ýložrvců důležitým zdrojem vitminu B 12 pro člověk. Nedosttek vitminu B 12 se projevuje perniciózní némií. Dále se může projevit nervovými poruchmi n úrovni sliznic, prestezii, zhoršení svlové koordince, náldovostí, zhoršením pměti, snižování duševní výkonnosti, hlucince ž psychózy. Ndytečný příjem vitminu B 12 není tk čstý. V ojedinělých přípdech se mohou projevit lergické rekce projevy kné. V České repulice je nvrhovná DDD pro vitmin B 12 pro grvidní ženy 3,5 µg. Následný přehled zdrojů vitminu B 12 je sepsán v tulce č. 9. (Hronek, 2004; Stránská, Andělová, 2011; Strunecká, Ptočk, 2011) Tulk č. 9: Zdroje vitminu B 12 (Hronek, 2004) Potrvin (100 g) Osh vitminu B 12 [µg] Játr hovězí 50,0 Játr vepřová 30,0 Ledviny hovězí 25,0 Srdinky v oleji 10,0 Mkrel 5,0 Mso vepřové 2,0 Sýr tvrdý 2,0 Vejce čerstvá celá 0,7 Mléko krvské plnotučné 0, Vápník Orgnismus těhotných žen klde vysoké nároky n dosttečný přísun vápníku. Jeho příjem je nezytný pro správnou tvoru kostí plodu. Pokud těhotné přijímjí nedosttečné množství vápníku, uvolňuje se ze záso uložených v kostech mtky. Kosti mtky jsou tedy vystvovány ěhem těhotenství neustálému pohyu klci z kostí do krve zpět. Hrozí tedy urychlení osteoporózy u mtky tvor řidšího skeletu vyvíjejícího se plodu. Při nedosttku příjmu vápníku je ztěžován kosterní systém těhotné ženy. To se může tké projevit vypdáváním zuů zánětem dásní. Dále se mohou projevit hyperkineze, otoskleróz, zvýšená citlivost nervů, prestezie, svlové záškuy, růst 26

28 křehkých nehtů, změny n kůži i vlsech. Ojevuje se podrážděnost, úzkost, zmtenost, depresivní pocity nespvost. Čsto se vyskytují i svlové křeče, či ušení srdce. Nejčstěji se všk nedosttek vápníku projevuje osteoporózou. Krátkodoý ndytek vápníků není tk prolemtický jko jeho nedosttek. Ndytečný příjem je regulován zvýšeným vylučováním v moči stolici. Dlouhodoý ndytek všk může vést k hyperklcemii, ke klcifikci měkkých tkání, vzniku ledvinových kmenů terosklerotických plátů. Těhotné ženy v České repulice y měly přijímt 1000,0 mg vápníku n den. Nejčstějším zdrojem vápníku je mléko mléčné výroky (tulk č. 10), jejich přínos je všk komplexnější. Dodávjí energii, proteiny, cholesterol, vitminy A, D, B 5, B 6, B 12, klcium, fosfor, mgnesium, zinek drslík. (Hronek, 2004) Tulk č. 10: Osh vápníku ve vyrných potrvinách (Hronek, 2004) Potrvin (100 g) Osh vápníku [mg] Mák 1343 Sušené mléko polotučné 1300 Tvrdý sýr eidm 30% 755 Sýr Niv 50% 650 Srdinky v oleji 329 Pžitk 219 Jogurt ílý 185 Mndrinky 54 Jlk Vitmin D Je to vitmin velmi zvláštní, v podsttě se jedná o hormon, který si tělo dokáže vyroit smo z tzv. provitminů. Vyráí si ho v kůži, která le musí ýt nejprve osluněn slunečními pprsky. V přípdě, že k oslunění nedochází, je orgnismus plně závislý n dodání vitminu D výživou. Vitmin D ovlivňuje hospodření těl s vápníkem, to znmená, že zvyšuje vstřeávání vápníku ve střevě snižuje jeho vylučování ledvinmi. Tím reguluje minerlizci kostí. Vitmin D ovlivňuje růst plodu v odoí těhotenství. Jeho produkce je stimulován prtyroidním hormonem, nízkou hldinou fosfátů, tké estrogeny, prolktinem růstovým hormonem. Nedosttek vitminu D může ýt vyvolán jednk snížením příjmu potrvy neo poytem ve znečištěném ovzduší, které rání pronikání slunečních pprsků, kdy se 27

29 snižuje tvor vitminu D pod kůží. Při nedosttku vitminu D dochází k těžkým poruchám jk u mtky, tk u plodu. U mtky hrozí měknutí kostí deformce pánve v průěhu těhotenství, u plodu poté hrozí křivice, pomlejší růst, neontální hypoklcemie defekty zuní skloviny. Ndytečný příjem vitminu D může způsoit hyperklcemii, což je ptologické zvýšení hldiny vápníku v krvi, které může způsoit svlové křeče, ukládání fosforečnnu vápentého v ledvinách klcifikci měkkých tkání klouů, cév plic. Předávkování se projevuje slostí, únvou, pocením, olestmi hlvy, nuzeou, zvrcením, žízní průjmy. I v přípdě předávkování se všk orgnismus dokáže ránit tk, že ndytečné dávky vitminu ve střevě nevstřeá. V České repulice je nvrhovná doporučená denní dávk pro vitmin D pro těhotné ženy 5 µg. Význmným zdrojem vitminu D je sluneční záření, které je schopné z provitminu dehydrocholesterolu syntetizovt vitmin D v kůži. Dlšími zdroji jsou potrviny, jejich příkldy jsou uvedené v tulce č. 11. (Hronek, 2004; Stránská, Andělová, 2011; Strunecká, Ptočk, 2011) Tulk č. 11: Průměrný osh vitminu D v jedlém podílu vyrných potrvin (Hronek, 2004) Potrvin (100g) Osh vitminu D [µg] Olej z tresčích jter 125,00 625,00 Kkový prášek 75,00 Mkrel 17,50 Sleď 12,50 Losos (konzervovný) 12,50 Srdinky (konzervovné) 7,50 Vejce 1, Hořčík Hořčík reguluje syntézu proteinů, schridů tuků. Podílí se n vzniku cetyl-koenzymu A kyseliny citronové, tím pomáhá při metolismu všech tří zákldních živin. Čsto při nedosttku hořčíku v těle těhotných žen nstávjí svlové kontrkce ž křečovité stvy. Hořčík je totiž velmi důležitý pro polrizci dráždivost neuromuskulárních memrán při synptickém přenosu n nervosvlových ploténkách kosterních i hldkých svlů, utonomních gngliích při svlové kontrkci relxci. 28

30 Hořčík tké zvyšuje minerlizci kostí, proto je tk důležitý v těhotenství nejen pro mtku, le i pro plod. Nedosttek hořčíku v těle těhotné ženy může ýt způsoen sníženým přívodem hořčíku potrvou, porušením střevní sorpce, ndměrným příjmem tekutin, ndměrným příjmem lkoholu. Nedosttek tohoto minerálu se projevuje čsto olestí hlvy, závrtěmi, nervozitou, depresemi, křečemi mlátností. Dále npříkld tchykrdií, nevolností, průjmy, spsmy urogenitálního systému může se podílet n osteoporóze. Velké množství hořčíku snižuje krevní srážlivost, nvíc stilizuje tromocyty, u kterých snižuje dhezivitu ktivuje firinolyzin. Ndytek hořčíku tké vytlčuje vápník, čímž přispívá k jeho ztrátám následné osteoporóze. Doporučenou denní dávkou pro těhotnou ženu je 310 mg hořčíku z den. Přehled potrvin, které oshují hořčík, znázorňuje tulk č. 12. (Hronek, 2004; Stránská, Andělová, 2011) Tulk č. 12: Osh hořčíku v jedlém podílu vyrných potrvin (Hronek, 2004) Potrvin (100 g) Osh hořčíku [mg] Mndle 257,0 Sój mouk odtučněná 235,0 Kkový prášek 192,0 Fzole 164,0 Vlšské ořechy 131,0 Ovesné vločky 113,0 Sušené mléko polotučné 112,0 Špenát mržený 59,2 Petržel nť 52,2 Tvrdý sýr eidmská cihl, 30% 27,7 Vepřové mso 26,1 Mléko krvské odtučněné 14,5 Pomernče 12, Železo Železo je důležité pro syntézu hemogloinu, myogloinu cytochromů, dále je důležité pro trnsport kyslíku vázného n hemogloin v erytrocytech, podílí se n produkci neurotrnsmiterů v mozku hormonů štítné žlázy. U těhotných žen se zvyšuje 29

31 produkce červených krvinek, proto se zvyšuje i spotře želez. Jeho příjem je proto nezytný pro normální růst, krvetvoru neurologický vývoj kojence. Při nedosttku želez vzniká sideropenická némie. T se projevuje olestí hlvy, únvou, závrtěmi, plpitcí, svěděním čsto je průěh těhotenství provázen suferiliemi. U plodu pk vzniká chronická hypoxie v důsledku nedosttečného trnsportu kyslíku. Při těžkém nedosttku pk dochází k předčsným porodům je snížená hmotnost novorozence. U těchto dětí pk v udoucnu hrozí projev némie. Ndytečný přísun želez porušuje fyziologické mechnismy uněk. Postižen je krdiovskulární nervový systém, metolismus játr. Tkový ndytek želez v orgnismu pk způsouje korozivní změny n mukózních tkáních způsouje hemorgické nekrózy perforce. Toxickou dávkou se rozumí dávk větší než 100 mg z den. Mezi čsté příznky předávkování želez ptří npříkld nevolnost, zvrcení, průjem, olesti řich, hyperglykemie osplost. Pokud lékř stnoví těhotné ženě nedosttek želez v krvi, je odkázná n jeho doplnění pomocí léčivého preprátu. Při doplňování želez jsou všk kldené určité zásdy. Tlet oshující železo y se měl podávt půl hodiny před jídlem neo 2 hodiny po jídle. Železo se lépe vstřeává v kyselém prostředí, proto se čsto doporučuje tletu zpít kyselým džusem neo vodou s citronem. Nopk snížení vstřeání želez může zpříčinit kyselin fytová (osžená v zelenině oilovinách), kyselin šťvelová (osžená ve špenátu), polyfenoly (osžené v ořechách luštěninách), třísloviny (jsou součástí černého čje neo tké kávy, kk coc coly) drslík (osžený v mléce mléčných výrocích). Železo, které je osžené v potrvině součsně s nějkou výše zmíněnou látkou, nemůže ýt vstřeáno, protože s tkovou látkou vytváří nerozpustný komplex neo molekulu, která nemůže ýt střevní stěnou vstřeán. Příkldem je špenát (tulk č. 13), který sice oshuje velké množství želez, všk oshuje kyselinu šťvelovou, která lokuje železo v jeho vstřeání. V České repulice je doporučená denní dávk želez pro těhotnou ženu 30 mg/den. (Hronek, 2004; Stránská, Andělová, 2011) 30

32 Tulk č. 13: Potrvinové zdroje želez (Müllerová, 2004) Zdroj Konkrétní potrvin (100 g) Množství želez [mg] Vstřetelnost želez Mso Vepřová játr 22,0 Vysoká Hovězí mso liové 2,0 Vysoká Vepřové mso liové 1,5 Vysoká Kuře prs 1,1 Vysoká Vejce Žloutek 7,0 Dorá Zelenin Špenát 4,1 Šptná (oxláty) Petrželová nť 5,5 Dorá (vit. C) Ořechy Vlšské ořechy 2,5 Šptná (polyfenoly) Jód Jód je velmi důležitý pro optimální vývoj mozku tké k iosyntéze hormonů štítné žlázy. Jód, který přijímáme v potrvě, je resorován gstrointestinálním trktem. V krvi se pk přemění n jodid v této podoě ho pk vychytává štítná žláz. V krvi je osh jodu kolem %. Ndytek jódu se vyloučí hlvně močí stolicí, dále pk vydechovným vzduchem. Nedosttek jódu se dříve čsto projevovl závžnými poruchmi ve formě kretenismu (tzn. těžké vrozené poškození vzrůstu, sluchu mentálních funkcí). Jeho nedosttek nejvíce hrozí n počátku těhotenství, to již v 8. ž 10. týdnu těhotenství. V součsné doě všk tk závžné onemocnění nehrozí, to díky řdě nově přijtých legisltivních ustnovení. Jedná se zejmén o zákonem ustnovenou povinnost jodidce kždé soli prodávné n českém trhu, sice v množství µg jodidu neo jodičnnu n grm soli. Přesto se doporučuje těhotným ženám, y konzumovly 1x ž 2x týdně mořské ryy jko jeden z nejdůležitějších zdrojů jódu. V přípdě, kdy těhotná žen mořské ryy zcel vylučuje, doplňuje jód v podoě tlet (osh jodu 100 µg/den). Výrzný nedosttek jódu ěhem těhotenství vede k potrtu neo těžkému poškození plodu. Nižší nedosttek jódu vede k menší porodní hmotnosti či psychickým poruchám dítěte. U mtky se nedosttek jódu projevuje zvětšením štítné žlázy (strum) hypothyreoidismem. Ndytečný příjem jódu způsouje gstroenteritidy. U citlivějších jedinců může vyvolt kné neo tké zstvit produkci hormonů štítné žlázy. Mezi dlší projevy ptří jkékoliv poruchy štítné žlázy jko npříkld hypertyreóz, tyreotoxikóz hypotyreóz. 31

33 Průměrný příjem soli v České repulice je vysoký. Proto je potře konzumci soli v těhotenství kontrolovt, zejmén s ohledem n riziko vysokého krevního tlku vzniku otoků. Přísun soli y měl ýt omezen pod 5 g denně. Doporučená denní dávk jódu pro těhotné y se měl pohyovt okolo µg n den. Příkldy potrvin s oshem jódu jsou uvedeny v tulce č. 14. (Müllerová, 2004; Hronek, 2004; Stránská, Andělová, 2011) Tulk č. 14: Osh jodu ve vyrných potrvinách (Hronek, 2004) Potrvin (100 g) Osh jódu [µg] Krí mso 130,0 Krevety 130,0 Tresk 120,0 Pórek (vřený) 21,0 Žmpiony (čerstvé) 18,0 Plnotučné mléko 11,0 Rýže 2, TEKUTINY VE VÝŽIVĚ TĚHOTNÝCH ŽEN Příjem tekutin je nezytný pro udržení vodní rovnováhy orgnismu tím k zjištění homeostázy. Orgnismus člověk je ze 70 % tvořen vodou. Tto vod se nchází jk intrcelulárně, tk i extrcelulárně. Vod v těle je nezytná pro metolické děje v orgnismu, pro zezpečení trnsportu živin oxidu uhličitého z uněk, pro trnsport odpdních látek. Je důležitá pro regulci tělesné teploty tké slouží jko zdroj minerálních látek. Během těhotenství dochází vlivem zvětšování plodového vejce, mléčné žlázy ojemu cirkulující krve ke zvětšování ojemu intrcelulární extrcelulární vody v tkáních. Toto zvýšené množství tvoří téměř 90 % přírůstku hmotnosti ženy v těhotenství. Při nedosttečném přísunu vody do orgnismu nstává dehydrtce. Může nstt i v přípdě dlouhotrvjících průjmů neo zvrcením. Snížený příjem vody osluje orgnismus n výkonnosti. Mezi první příznky dehydrtce ptří únv, ptie, stvy podrážděnosti, změny v chování teprve poté dochází ke změnám n svlovém výkonu. 32

34 Ndytečný příjem vody může způsoit toxické příznky, které mohou vést ž ke smrti. Avšk v ěžném životě při normální výživě nemůže k tk velkému příjmu dojít. Ndměrný příjem tekutin může způsoit otoky zdržování sodíku v orgnismu. Doporučený denní příjem tekutin v odoí těhotenství se měl pohyovt okolo ml n 1 kg tělesné hmotnosti. (Hronek, 2004) Doporučené tekutiny v těhotenství V odoí těhotenství je vhodné dávt přednost nezávdné pitné vodě. Vhodné jsou npříkld stolní vody minerální vody. Ovšem jejich dlouhodoé pití tké nelze doporučit. Těhotné ženy y měly mít větší spektrum tekutin, které y měly střídt. Může se sem zřdit npříkld pití šípkového, mliníkového jhodníkového čje, domácích moštů (ovšem pozor n vysoký příjem cukrů), zeleninové neo ovocné šťávy ředěné minerální vodou. Tké y se sem mohli zřdit sldké či kyselé mléčné nápoje neo koktejly z nich připrvené. (Hronek, 2004) Nevhodné tekutiny v těhotenství Hronek (2004, p 251) povžuje z nevhodnou tekutinu vodovodní vodu. Píše, že n to upozorňují studie ze zhrničí, které sttisticky prokázly vyšší riziko potrtovosti u těhotných žen po konzumci vodovodní vody v porovnání s vodou převřenou. Nelze vyloučit, že osh cizorodých látek může tento vliv mít. Mezi nevhodné tekutiny y se dlo zřdit i dlouhodoé pití ylinných čjů. Těhotná žen y totiž mohl svůj orgnismus ztížit lkloidy, silicemi, glykosidy dlšími účinnými látkmi s různými orgánově specifickými účinky, které právě ylinné čje oshují. Z tekutiny, které y měly ýt v těhotenství omezené, y se mohl povžovt tonic, který oshuje chinin. N tuto látku je totiž citlivá děloh, která reguje v odoí grvidity už n dávku 2 mg/kg kontrkcí. Velmi nevhodné je pití lkoholických nápojů. Jejich čsté ndměrné pití může způsoit mlformce vývojové poruchy plodu, tzv. lkoholový fetální syndrom. Vzhledem k tomu, že neyly doposud stnovené prhové údje o koncentrci lkoholu pro toxický účinek n plod, je nutné ěhem těhotenství doporučit úplné vyloučení lkoholu předejít tk vzniku možných ptofyziologických změn. Nevhodné je tké ndměrné pití nápojů či konzumce potrvin s oshem kofeinu (káv, zelený černý čj, coc col, čokolád, léky j.). V grviditě se zvyšuje poločs 33

35 rozpdu kofeinu z 3 4 hodin ž n 18 hodin ve 35. týdnu grvidity. Proto jsou při konzumci kávy ve stejném množství jko před otěhotněním hldiny kofeinu výrzně zvýšené. Po 38. týdnu grvidity y se nápoje či potrviny s oshem kofeinu neměly konzumovt vůec. V této fázi těhotenství ylo totiž prokázáno, že kofein snižuje průtok krve plcentárními klky ž o 23 % jko následek toho je snížený přívod živin kyslíku k plodu. Ndměrné pití kávy (více jk 2 šálky denně tj. 300 mg/den) může mít vliv n vývoj plodu. Může mít z následek nižší porodní hmotnost dítěte, potrt, vývojové vdy neo némii u plodu i mtky. (Müllerová, 2004; Hronek, 2004; Huch, 2007) 34

36 5 POHYBOVÁ AKTIVITA V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ Těhotenství pohy se k soě výorně hodí. Pomocí prvidelného pohyu nčerpá těhotná žen pro see i pro své dítě velké množství kyslíku. Z cvičení se tedy může povžovt kždá činnost provázená pohyem svlů, tedy kždý pohy s výjimkou dýchcích pohyů. Pohy v odoí těhotenství všk nezhrnuje tvrdý trénink splování mnoh klorií. Bohtě postčí i tře tkové domácí práce jko je vysávání, vytírání či umývání nádoí. Lidské svly totiž vykonávjí práci v jkémkoli pohyu. Když jedn svlová skupin prcuje, druhá relxuje. Cvičení ěhem grvidity pomáhá v prevenci olesti zd, rání oslení svlového dn pánevního pomáhá správnému držení těl. Dorá fyzická ktivit před otěhotněním může kldně ovlivnit nejen smotný průěh těhotenství, le tké pozdější porod. Porod se dá totiž přirovnt ke sportovnímu výkonu, n který je nutné se předem připrvit. Dorá fyzická kondice před otěhotněním je zse vynikjícím předpokldem ke zvládání zvýšených fyzických nároků v těhotenství. Stoupjící hmotnost v tomto odoí předstvuje velkou zátěž, kždý kilogrm nvíc vyžduje větší práci srdečního svlu. Silné trénovné svly dokáží lépe udržet klouy páteř. Těhotnou pk neudou otěžovt olesti zd hlvně ude mít sílu při porodu n tlčení. Pokud se těhotná žen cítí doře, není důvod přerušovt pohyovou ktivitu jen z toho důvodu, že je těhotná. Pokud všk těhotná žen před otěhotněním žádnou fyzickou ktivitu nevykonávl, nyní je t správná do, kdy zčít! Smozřejmě existují určitá omezení. Jsou npříkld sporty pro těhotné nprosto nevhodné. O těch le ude zmínk později. Pro všechny typy sportu le pltí prvidlo, že pokud se těhotná žen necítí doře, je unvená, slá, krvácí neo ji dokonce něco olí, cvičit y neměl. Tento stv je le většinou přechodný. (Huch, 2007; Chmel, 2004; Sikorová, 2006) 35

37 5. 1 SPRÁVNÉ DRŽENÍ TĚLA Žádná těhotná žen nepřemýšlí nd správným držením těl. Chodí, stojí sedí tk, jk se to nučil v dětství, všk čsto se spoustou chy, jk názorně ukzují orázky č. 6, 7. V těhotenství to pk přináší řdu otíží. Těžiště těl, které je pod pupkem, se vlivem rostoucího řich posunuje nrušuje tk rovnováhu, to má pk z následek zvětšování ederní lordózy, přetěžování zádových svlů v ederní olsti vzniku čstých olestí v kříži. (Sikorová, 2006; Volejníková, 2005) Or. č. 6: Nesprávné držení těl (rchiv utor) Or. č. 7: Nesprávné držení těl (rchiv utor) 36

38 Popis správného držení těl je možno vidět n orázku č. 8 : Tělo je vzpřímené, chodidl jsou položen celou plochou n zemi n šíři rmen, váh je rozložen n oou nohách Kolen se nepropínjí dozdu, jsou volně Pže visí volně podél těl, rmen jsou tlčen mírně dozdu Hlv není vystrčen, le svírá prvý úhel s hrudníkem Pánev je podszen, je tžen celým tělem směrem nhoru dopředu (Sikorová, 2006) Or. č. 8: Správné držení těl (rchiv utor) 5. 2 VHODNÉ DRUHY SPORTŮ PRO TĚHOTNÉ Vhodné druhy sportu pro těhotné, jsou tkové, při kterých nedochází k nárzům, trhvým pohyům při kterých nehrozí riziko pádu či zrnění jinou osoou. Pokud se těhotná žen rozhodl pro pohyovou ktivitu v průěhu těhotenství, měl y si kontrolovt svoji tepovou frekvenci. T y se měl pohyovt kolem tepů z minutu. V tomto rozmezí má cvičení pozitivní účinky n fyzickou kondici neškodí ni dítěti. V přípdě dlouhodoě vyšší srdeční frekvence y mohlo docházet k hypoxii plodu. (Huch, 2007) 37

39 Příkldy vhodných druhů sportů pro těhotné: Turistik, chůze, chůze s holemi Přiměřený ěh n lyžích, horské túry (do výšky m n. m.) Akveroik, kvjogging, plvání Cvičení pro těhotné Piltes pro těhotné Jóg pro těhotné Turistik Výhrdy proti pěší turistice snd nejsou žádné. Důležité je doplňovt prvidelně tekutiny, hlídt si tepovou frekvenci nenosit těžký toh. Zvolit vhodnou ouv sportovní olečení. Tělo těhotné y se nemělo příliš zhřívt ni nopk. Turistik y se neměl provádět nd m n. m. Tento druh sportu je vhodný, pokud je prováděn plynule prvidelně. Pohy n čerstvém vzduchu svědčí nejen těhotné, le i plodu. Nvíc se prokrvuje orgnismus posilují se svly. (Huch, 2007) Chůze (wlking) chůze s holemi (nordic wlking) Wlking nordic wlking (chůze chůze s holemi) jsou sporty velmi šetrné pro klouy ptří mezi ideální vytrvlostí sporty v těhotenství. O tyto sporty jsou podoné v poslední doě se stly velmi populárními. Důležité je, nedostt se n hrnici své mximální zátěže. Velkou výhodou těchto sportů je, že i při rychlé chůzi zůstává vždy jedn noh n zemi. V přípdě, že těhotná při chůzi intenzivně pohyuje rukm, neo při chůzi používá hole, ktivuje 90 % svých svlů. Nvíc uvědomělé pohyy holemi nutí k rovnému držení těl odlehčují zádům. Nejvhodnější podkld pro tento sport je měkký, npříkld lesní půd. Zde je nutné použít i vhodnou odpruženou sportovní ouv sportovní pohodlné olečení. Pokud těhotná chodí s nízkou srdeční frekvencí (do 130 tepů z minutu), může ez prolémů trénovt 45 minut denně zůstávt tk fit. (Huch, 2007) Běh n lyžích Běh n lyžích je vedle turistiky neo chůze nejvhodnějším sportem pro zimní odoí. Je to sport procvičující celé tělo s mnoh přednostmi pro ovládání těl, které udržuje v kondici. Běh n lyžích, v ideálním přípdě ve vyjeté stopě ez velkého stoupání, je velmi dorým tréninkem po celé těhotenství. Při tomto druhu sportu těhotná neustále pohyuje rukm nohm, tím klde stejný nárok n mnoho svlů. Může si 38

40 sm regulovt rychlost trvání ěhu. Podmínkou všk je, y těhotná již někdy dříve tento sport děll, y ylo snížené riziko pádu. Čím menší jsou hory, tím méně jsou ztěžovány plíce, krevní oěh srdce. Při přiměřené intenzitě sportu je ezpečná hrnice ve výšce si m n. m. Při ěžkování si těhotná jednoduše může sledovt svou mximální tepovou frekvenci tk, že musí ýt schopná při sportu ez prolémů mluvit. Důležité je všk při ěžkování používt kvlitní ěžkřskou ouv, protože v těhotenství se díky hormonům uvolňují klouní spojení mohlo y dojít ke zrnění. (Huch, 2007) Horské túry sport ve velkých ndmořských výškách Těhotenství, v jehož žádné fázi nesmí nstt nedosttek kyslíku pro dítě, vyžduje zvlášť při součsné tělesné zátěži ve vyšších ndmořských výškách zvláštní optrnosti. Ve výškách je totiž vzduch řidší chudší n kyslík. N tkové prostředí je nutné se nejdříve dptovt. Jedním z nejdůležitějších dptčních procesů vedle zvýšeného dýchání srdeční činnosti, což oojí nstává ěhem minut, je tvor nových červených krvinek, ke které všk dochází ž po několik dnech (4 5 dní). Z tohoto důvodu y se sport ve vyšších ndmořských výškách měl provádět velmi optrně postupně. To znmená npříkld první 4 5 dnů nepřekrčovt ndmořskou výšku nd m n. m., to ni v reltivním klidu. Dále pltí prvidlo, že čím je sport intenzivnější, tím nižší y měl ýt ndmořská výšk, to i po dptční fázi. (Huch, 2007) Akveroik kvjogging Sporty jko kveroik kvjogging se velmi osvědčily u sportovců, kteří jsou v rekonvlescenci po zrnění. Je téměř nemožné totiž dělt trhvé pohyy ve vodě. Nedovoluje to třecí odpor vody, tím vzniká pocit klouzání neo vznášení. Čím intenzivnější rychlejší pohyy rukou nohou těhotná dělá, tím větší je odpor vody tím více klorii spálí. Není tedy divu, že těhotné tento sport velice oceňují. Velký vztlk vody zároveň velice šetří klouy, protože ve vodě n nich spočívá si jen 10 % tělesné váhy. Dlší velkou výhodu je, že při teplotě vody C se prkticky tělo nepotí. Při plikci různých pomůcek, které tělo ndnáší, je možné ve vodě ěht ez kontktu se dnem, tím pádem se dá zránit pádu nárzu. (Huch, 2007) 39

41 Plvání Plvání v těhotenství ptří mezi nejvhodnější druhy sportů. Nejsou totiž známy žádné negtivní zprávy, pokud neyl teplot vody příliš nízká (pod 17 C) neo nopk příliš vysoká (nd 30 C). Vzhledem k dorému ochlzování orgnismu ve vodě stoupá srdeční frekvence mnohem pomleji než při srovntelné tělesné zátěži n souši. Při plvání trénuje těhotná nejen see, le i nenrozené dítě. Srdeční frekvence dítěte klesá postupně jko u trénovného sportovce. Proto má později mtk i dítě znčnou výhodu při ěžné zátěži v těhotenství při porodu. Nvíc nárzy či srážky pády u tohoto sportu nehrozí. Při plvání se všk musejí tké dodržovt určitá prvidl: nikdy nechodit plvt s prázdným ni plným žludkem, nechodit plvt do neznámých klných vod, chodit plvt nejlépe jen do plveckých zénů s dozorem nechodit plvt do vody, která je příliš studená či horká. (Huch, 2007) Cvičení pro těhotné Výhody cvičení pro těhotné jsou evidentní potvrzují je i mnohé studie. Těhotné, které jsou v doré fyzické kondici jsou dosttečně informovné, mjí většinou i menší strch, proto je porod pro ně snzší lehčí. Zvolením správných cviků se zlepšuje činnost nejen svlů klouů, le i srdce, plic, ledvin j. V těchto cvičeních se těhotné nučí npříkld správně dýcht při porodu, le tké se dozví spoustu nových informcí. Nučí se správné relxci, techniky posilování uvolňování svlstv. Cvičení pro těhotné uvolňuje svly zd kyčelních klouů, posiluje svlstvo nohou, řich pánevního dn. Výhodou je, že tyto kurzy jsou přizpůsoeny fyzickým možnostem kždé těhotné ženy, proto je lze jen doporučit. (Huch, 2007; Admírová, 2002) Piltes pro těhotné Piltes se řdí mezi techniky, které vycházejí z vyvážené spolupráce těl mysli, přistupuje k rozvoji tělesné kondice jko celku, pomáhá rozvíjet sílu, zlepšovt pohy rovnováhu. Je to komince ti-chi jógy, le od oou se liší svým změřením n střed těl neo tzv. středovou sílu těl. Mezi hlvní svly, které tvoří tento střed, ptří příčný svl řišní, svly zádové, svly pánevního dn, přímý svl řišní šikmé svly řišní. Díky posilování těchto svlů pomocí piltes se snižuje tlk n okolní klouy, svly kosti. Tto metod pomáhá těhotným ženám projít cvičením progrmem ezpečně efektivně v průěhu celého těhotenství. S piltes, n rozdíl od osttních cvičení, může těhotná zčít v kterémkoli odoí těhotenství (nejlépe vždy po konzultci s lékřem). Mezi velké výhody ptří npříkld posílení řišního svlstv, posilování svlů 40

42 pánevního dn, npomáhá správnému držení těl, přispívá k relxci, zlepšuje spánek krevní oěh, pomáhá prvidelnému dýchání urychluje poporodní rekonvlescenci. (King, Green, 2005) Jóg pro těhotné Slovo jóg pochází z indického jzyk v překldu znmená dát někomu postoj neo tké spojení, což znmená spojení svého lidského já s ndpozemským já. Má z úkol nvodit pokoj, lásku, svoodu soužití člověk s přírodou. Zákldem jógy pro těhotné je nučit se správné dýchání, uvolnění správně meditovt. Jóg pro těhotné n rozdíl od klsické jógy vynechává některé cviky prováděné n zádech (z důvodu utlčování důležité tepny dítětem) cviky které mjí tzv. orácenou polohu (hlvou dolů směrem ke kotníkům), protože tyto cviky předstvují velkou zátěž pro srdce, plíce krevní oěh těhotné ženy. Smozřejmě tké vynechává cviky posilující řišní svly. Výhodou jógy pro těhotné je t, že s ní těhotná žen může zčít kdykoliv ěhem těhotenství. Jóg půsoí pozitivně n tělesné orgány, které v těhotenství musí prcovt mnohem více než ovykle, zmírňuje olesti zd, pálení žáhy neo olesti hlvy. Pomocí dechových tělesných cvičení připrvuje n smotný porod. (Stülpngel, 2006) 5. 3 NEVHODNÉ DRUHY SPORTŮ PRO TĚHOTNÉ Některé druhy sportů jsou v těhotenství z důvodu velkých rizik pro dítě nevhodné. Vědět, o které druhy sportů se jedná, je důležité především n zčátku těhotenství. Proto je důležité v tomto odoí nepřeceňovt své možnosti. Jsou to nejčstěji druhy sportů, při kterých dochází k velkým otřesům, kontktní sporty neo npříkld výkonnostní sporty. Zde jsou uvedené příkldy nevhodných druhů sportů: (Huch, 2007) Příkldy nevhodných druhů sportů pro těhotné: Sport závodní, vrcholový Kolektivní, kontktní sport Sport v ndmořských výškách nd m n. m. Druhy sportů s čstými nárzy (sjezdové lyžování, krsoruslení ) Aneroní ktivity (sprint) Mrton jiné vyčerpávjící sporty 41

43 Riskntní druhy sportů (ungee jumping, pršutismus ) Potápění Některé specifické druhy sportů mohou přímo ovlivnit vyvíjející se plod. Následující rizik zorzuje tulk č. 15. (Huch, 2007) Tulk č. 15: Rizik pro mtku i plod důsledky těchto rizik (Huch, 2007 uprveno) Riziko teoreticky možné vlivem: Riziko: Nrůstjící hmotnost, uvolnění klouních Nehod mtky, zrnění spojení, změn těžiště Stresový hormon (nordrenlin) vzestup Předčsné děložní sthy, šptný neo při sportu předčsný porod Vysoká teplot tělesného jádr mtky (nd Mlformce dítěte 40 C) při intenzivním sportu n zčátku těhotenství Pokles prokrvení dělohy, odloučení Nedosttek kyslíku u dítěte, opoždění plcenty vývoje Spotře energie při vykonávání sportu Hypoglykémie mtky ( dítěte) 42

44 PRAKTICKÁ ČÁST 6 CÍLE A HYPOTÉZY PRÁCE Cíle práce 1. Zjistit informovnost těhotných žen o výživě pohyové ktivitě ěhem grvidity. 2. Zjistit výživové pohyové zvyklosti u těhotných žen Hypotézy práce H1: Předpokládám, že více jk 60 % lické veřejnosti je dosttečně informováno o význmu správné výživy pohyu v odoí těhotenství. H2: Předpokládám, že většin těhotných žen změní v odoí grvidity svůj jídelníček, le pohyová ktivit se u nich nezmění neo ustne. H3: Předpokládám, že nejčstějším zdrojem informovnosti těhotných žen je v dnešní doě internet. 43

45 7 METODIKA PRÁCE 7. 1 POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU A POUŽITÉ METODY Pro získání informcí do prktické části jsem vytvořil dotzník (viz příloh č. 1). V dotzníku jsou respondentky dotzovány n zákldní údje, pohyovou ktivitu výživu v odoí těhotenství. Výhodou tohoto dotzníku yl mlá čsová náročnost pro respondenty zchování jejich nonymity. V dotzníku se změřuji n informovnost těhotných žen, n dodržování zásd správné životosprávy význm pohyu v odoí těhotenství n to, zd si myslí, že y správná výživ pohy měly nějký vliv n průěh jejich těhotenství. Před smotným průzkumem jsem si dotzník nechl vyplnit těhotnou mnželkou, ych zjistil srozumitelnost položených otázek. Poté jsem některé otázky uprvil dle jejích připomínek. Chrkter otázek je ve většině přípdů uzvřený typ, odpovědi jsou nídnuty. Dotzovná tedy vyírá z dných možností. Z celkového počtu 21 otázek, jsou 4 otázky polouzvřené, respondentk má možnost uvést jinou odpověď, než kterou nízím to do vyznčeného řádku. U dvou závěrečných otázek žádám tztelku o vysvětlení její odpovědi. Tztelky yly vyrány zcel náhodně zdrvotní sestrou v gynekologické ordinci Brně-Kohoutovicích, kde jsem dotzníky umístil. Dotzník vyplnily uď hned v čekárně, neo si ho rly domů při následující kontrole v ordinci ho zse sestře vrátily. Dotzování proíhlo v měsíci lednu Z celkového počtu 60 dotzníků se mi vrátilo 54, šest dotzníků se mi nevrátilo vůec. Z důvodu neúplného vyplnění musely ýt 4 dotzníky vyřzeny. Zylých 50 dotzníků ylo vyhodnoceno výsledky yly zznmenány do tulek (solutní hodnoty znázorněné symolem n) grfů (reltivní hodnoty znázorněné symolem %) v progrmu Microsoft Word 2007 Microsoft Excel

46 8 VÝSLEDKY A DISKUSE 8. 1 VÝSLEDKY PRÁCE Vyhodnocování odpovědí n dotzníkové otázky jsem si pro přehlednost rozdělil do čtyř částí: 1. Zákldní údje 2. Výživ 3. Pohy 4. Zhodnocení stvu d 1) Zákldní údje V dotzníku jsem sledovl následující zákldní údje: Věk Vzdělání Bydliště VĚK Věk respondentek se pohyuje nejčstěji mezi lety. Z těchto údjů mohu předpokládt, že většin těhotenství yl plánovná, po dosžení potřeného vzdělání prxe, jk si vyžduje dnešní do. Podroný přehled věku tztelek zorzuje tulk č. 1. Otázk č. 1 Kolik je Vám let? Tulk č. 16: Věk tztelek VĚK n Do více 1 Σ 50 45

47 Z otázky č. 1 vyplývá, že nejvíce těhotných žen je v dnešní doě ve věku let. Nejméně těhotných je od 36 let více. VZDĚLÁNÍ Respondentky měly možnost výěru z 5 typů vzdělání. Tulk č. 2 zorzuje přehledně vzdělání všech respondentek. Otázk č. 2 Jké je Vše nejvyšší dosžené vzdělání? Tulk č. 17: Vzdělání respondentek VZDĚLÁNÍ n Zákldní 4 Vyučená 7 Středoškolské 16 Vyšší odorné 5 Vysokoškolské 18 Σ 50 46

48 Mezi dotáznými respondentkmi yly nejčstěji vysokoškolsky středoškolsky vzdělné ženy. Dále ylo 14 % žen vyučených poměrně stejný počet žen s vyšším odorným zákldním vzděláním. BYDLIŠTĚ V otázce týkjící se ydliště měly respondentky n výěr pouze ze dvou možností. Výsledky jsou zznmenné v tulce č. 3. Otázk č. 3 Kde ydlíte? Tulk č. 18: Bydliště respondentek BYDLIŠTĚ n Ve městě 34 N vesnici 16 Σ 50 Více jk 60 % respondentek ydlelo ve městě. 47

49 d 2) Výživ V části výživ jsem si připrvil 9 otázek pro respondentky. Otázky yly změřené n čstost strvování, n konkrétní potrviny i pitný režim. Položil jsem zde i otázku zd si myslí, že se správně strvují zd mjí dosttek informcí o strvování v odoí těhotenství. V následujících tulkách uvádím zjištěné výsledky v celých číslech grfy v procentech. Otázk č. 4 Myslíte si, že jste dosttečně informován o správné výživě v těhotenství? Tulk č. 19: Zjištění informovnosti INFORMOVANOST n no Ano 46 Ne 4 Σ 50 ne 8% 92% Grf č. 4: Zjištění informovnosti respondentek Z celkového počtu 50 dotázných respondentek se 46 domnívá, že jsou dosttečně informovány o správné výživě v odoí těhotenství. Otázk č. 5 Z jkého zdroje jste tyto informce získl? Tulk č. 20: Zdroje informcí ZDROJE INFORMACÍ n Lékř, sestr neo jiní zdrvotniční prcovníci 15 Čsopis, noviny, knihy, propgční rožury 31 Internet, televize 27 Od rodiny 6 V kurzu pro těhotné 7 Jiné 1 Σ 87 48

50 Mezi nejčstějším zdrojem informcí pro respondentky se stl čsopis, noviny, knihy, propgční rožury hned poté to yl internet. V odpovědi jiné jedn tztelk odpověděl, že jko dlší zdroj, kde zjistil informce o správné výživě pohyu v těhotenství, yl škol. Otázk č. 6 Kolikrát denně v těhotenství jíte? Tulk č. 21: Frekvence strvování FREKVENCE STRAVOVÁNÍ n Méně než 3 x denně 1 3 x denně 1 4 x denně 5 5 x denně 28 Více jk 5 x denně 15 Σ 50 49

51 Více jk 50 % respondentek uvádí, že se strvují 5 x denně 30 % respondentek se dokonce strvuje i více jk 5 x denně. Jen 2 % dotázných žen se strvuje 3 x či méně jk 3 x denně. 10 % žen se strvuje 4 x denně. Otázk č. 7 Myslíte si, že se zdrvě strvujete? Tulk č. 22: Zjištění, zd se respondentky zdrvě strvují STRAVUJETE SE ZDRAVĚ n Ano 41 Ne 9 50 Ano Ne 18% 82% Grf č. 7: Strvujete se zdrvě Více jk 80 % respondentek se domnívá, že se zdrvě strvují. Jen 18 % si myslí opk. 50

52 Otázk č. 8 Snídáte? Tulk č. 23: Zjištění, zd respondentky snídjí SNÍDÁTE n Ano 48 Ne 2 50 Ano Ne 4% 96% Grf č. 8: Zjištění zd respondentky snídjí Téměř všechny respondentky snídjí. Z celkového počtu 50 dotázných snídá 48 těhotných žen. Otázk č. 9 V tulce vyznčte, jk čsto dnou potrvinu jíte: Tulk č. 24: Přehled potrvin čstost jejich konzumce Čstost konzumce potrvin Potrvin Denně Několikrát týdně Několikrát měsíčně Nikdy Σ Ovoce Zelenin Mso Ryy Mléčné výroky Uzeniny Sldkosti Fst food Celozrnné produkty

53 Mnoho těhotných žen se v těhotenství změřilo n zvýšenou konzumci ovoce zeleniny, mléčných výroků celozrnných produktů. Poměrně málo konzumovly ryy. V těhotenství se tké zvýšil čstost konzumce nevhodných uzenin sldkostí. Otázk č. 10 Myslíte si, že v těhotenství dosttečně pijete? Tulk č. 25: Dodržování pitného režimu PIJETE DOSTATEČNĚ n Ano 41 Ne 9 50 Ano Ne 18% 82% Grf č. 9: Dodržování pitného režimu Více jk 80 % respondentek se domnívá, že v těhotenství dosttečně pijí. Jen 18 % dotázných si myslí, že je jejich pitný režim nedosttečný. Otázk č. 11 Kolik tekutin denně vypijete? Tulk č. 26. Množství denně vypitých tekutin MNOŽSTVÍ TEKUTIN n Méně než 1,5 litrů 2 1,6 2 litry 26 2,1 3 litry 20 3,1 více litrů

54 Méně než 1,5 litrů 1,6 2 litry 2,1 3 litry 3,1 více litrů 4% 4% 40% 52% Grf č. 10: Množství denně vypitých tekutin Většin žen (52 %) nepije dosttečné množství tekutin. Jen 40 % žen pije téměř dosttek tekutin. Otázk č. 12 V tulce vyznčte, jk čsto dnou tekutinu pijete: Tulk č. 27: Přehled tekutin čstost jejich pití Čstost pití tekutin Tekutin denně Několikrát týdně Několikrát měsíčně Nikdy Σ Blená vod Vod z kohoutku Ochucená minerálk Čj (zeleny, černý, ovocný) Čj ylinkový Sirup Káv s kofeinem Káv ez kofeinu Coc col Alkohol Džus

55 Poměrně velké množství těhotných žen pije vodu z kohoutku neo vodu lenou, dále hodně pijí zelený čj nevhodné sirupy. Poměrně málo pijí džusy. d 3) Pohy V části pohy jsem si připrvil 7 otázek pro respondentky. Otázky yly změřené n informovnost ohledně pohyu v těhotenství, n druhy prováděných cvičení prvidelnost cvičení. A tké jsem se ptl, zd jim pohyová ktivit pomohl lépe zvládnout průěh těhotenství. V tulkách uvádím výsledky v celých číslech v grfech v procentech. Otázk č. 13 Myslíte si, že jste dosttečně informovná o správné pohyové ktivitě v doě těhotenství? Tulk č. 28: Informovnost o pohyové ktivitě v těhotenství INFORMOVANOST O POHYBU n Ano 43 Ne 7 50 Ano Ne 14% 86% Grf č. 11: Informovnost o pohyové ktivitě v těhotenství 86 % dotázných se domnívá, že jsou dosttečně informovné o správné pohyové ktivitě v odoí těhotenství. Jen 14 % žen si myslí, že dosttečně informovné nejsou. 54

56 Otázk č. 14 Z jkého zdroje jste tyto informce získl? Tulk č. 29: Zdroje informcí ZDROJE INFORMACÍ n Od lékře, sestry neo jiných zdr. prc. 15 Z čsopisu 20 Z knihy 9 Internet 28 Televize 5 Předporodní kurz 5 Jiné 1 Σ 83 Od lékře, sestry neo jiných zdr. prc. Z čsopisu Z knihy Internet Televize Předporodní kurz Jiné 6% 6% 1% 18% 34% 24% 11% Grf č. 12: Zdroje informcí Nejčstějším zdrojem informcí pro těhotné se stl internet čsopis. V odpovědi jiné jedn tztelk odpověděl, že jko zdroj informcí může povžovt see smu. Posuzuje tk ze zkušenosti ze svého vlstního předešlého těhotenství. 55

57 Otázk č. 15 Myslíte si, že je dosttek literárních prmenů k témtu cvičení v těhotenství? Tulk č. 30: Odpověď n otázku, zdli je dosttek literárních prmenů JE DOSTATEK LIT. PRAMENŮ n Ano 41 Ne 9 Σ 50 Ano Ne 18% 82% Grf č. 13: Odpověď n otázku, zdli je dosttek literárních prmenů Více jk 80 % respondentek se domnívá, že je dosttek literárních prmenů k témtu cvičení v těhotenství. Otázk č. 16 Cvičíte v odoí těhotenství? Tulk č. 31: Cvičíte CVIČÍTE n Ano 38 Ne 12 Σ 50 56

58 Ano Ne 24% 76% Grf č. 14: Cvičíte Z 50 dotázných těhotných žen cvičí 38. V odpovědi no měl respondentk ještě zodpovědět, kde nejčstěji cvičí. Měl možnost vyrt ze čtyř odpovědí, přičemž jedn z nich yl nzvná jko jiné, v přípdě, že y se žádná nízená odpověď respondentce nehodil. V tulce č. 32 jsem zznmenl výsledky. Tulk č. 32: Místo cvičení MÍSTO CVIČENÍ n Sm dom, venku 30 Ve fit centru 2 Ve spec. kurzech pro těhotné 6 Jiné 0 Σ 38 Sm dom, venku Ve fit - centru 5% 16% 0% Ve spec. kurzech pro těhotné Jiné 79% Grf č. 15: Místo čvičení Nejčstějším místem pro cvičení se stl domov či nějký outdorový sport. Odpovědi jiné žádná z respondentek nevyužil. V přípdě, že těhotná zodpověděl, že 57

59 necvičí, požádl jsem ji ještě, y uvedl důvod. V tulce číslo 33 uvádím nejčstější odpovědi. Tulk č. 33: Důvody, proč těhotná necvičí PROČ NECVIČÍTE n Zdrvotní důvody 4 Nemám čs (domácnost, děti, změstnání) 3 Nejsem sportovní typ 2 Nevím, který sport je vhodný v těhotenství 1 Jsem líná 2 Σ 12 Nejčstějším důvodem proč těhotná necvičí, yly zdrvotní důvody (33 % respondentek). Jko druhým nejčstějším důvodem se stl odpověď nemám čs n kterou odpovědělo 25 % dotázných. 17 % respondentek necvičí z důvodu, že nejsou sportovní typy. Dokonce 8 % respondentek neví, který sport je vhodný v těhotenství. A 17 % respondentek necvičí, protože jsou líné. 58

60 Otázk č. 17 Kterou pohyovou ktivitou se nejvíce zýváte? Tulk č. 34: Nejčstější pohyová ktivit NEJČASTĚJŠÍ POHYBOVÁ AKTIVITA n Plvání 13 Běh 0 Procházk 30 Cvičení s míčem 10 Cvičení dle předlohy (DVD, CD) 5 Kompenzční cvičení 9 Jiné 1 Σ 68 Nejčstější pohyovou ktivitou se stl procházk (44 % dotázných) hned druhou nejčstější odpovědí ylo plvání (19 % dotázných). Žádná z těhotných neěhá. V odpovědi jiné jedn responedntk zodpověděl, že se věnuje zumě gold chi-toning. 59

61 Otázk č. 18 Jk čsto cvičíte? Tulk č. 35: Čstost cvičení JAK ČASTO CVIČÍTE n 1 x týdně x týdně x týdně 5 Σ 38 1 x týdně 2 3 x týdně 4 5 x týdně 13% 26% 61% Grf č. 18: Čstost cvičení Nejčstěji respondentky cvičili 2 3 x týdně (61 % dotázných) neo 1 x týdně (26 %). Pouze 13 % respondentek cvičí 4 5 x týdně. Otázk č. 19 Myslíte si, že Vám pomáhá pohyová ktivit lépe zvládnout průěh těhotenství popř. udoucí porod? Tulk č. 36: Názor respondetek n to, zd jim pohy pomohl POMÁHÁ POHYB n Ano 37 Ne 1 Σ 38 60