ani o milimetr před jeho upřeným pohledem. Nakonec odhodí papír na kupičku dalších. Neptám se, ale je mi jasné, že ostatní napsali to samé.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ani o milimetr před jeho upřeným pohledem. Nakonec odhodí papír na kupičku dalších. Neptám se, ale je mi jasné, že ostatní napsali to samé."

Transkript

1 Helena Sedím v zasedačce v poslední řadě a očima sjíždím záda kolegů sedících v řadách přede mnou. Jeden jak druhý se tváří, že napjatě poslouchá. Houby. Jsou na tom stejně jako já. Snaží se nevnímat poručíkův řev, když hodnotí zbabranou akci. A v duchu si promítají, kde se sakra stala chyba. Ježíši! Půl roku příprav a takový debakl. MU. Maximální utajení. Prdlajs. Padesát chlapů si hrálo v noci na vojáčky. Plížení po milimetrech v naprostém tichu. Žádné mobily a vysílačky. Pohyb podle přesně daného scénáře. Ve vteřině útok proti oknům a dveřím. Světla a křik. Beranidla prorazila průchody. Trapné ticho. Žádná varna. Žádné překladiště. Nic a zase nic. Jen pitomá prázdná stodola ještě včera našlapaná zbožím za miliony. Pár prázdných beden a tuny prachu. Sakra. Mělo to tu být nacpaný k prasknutí. Nová droga, co vaří emigranti z prášků za pár šupů. Aspoň to tak teda vypadalo. Nemohli jsme se moc přibližovat. Pár kusých informací na začátku. Několik informátorů přitlačených ke zdi. Několik přiškrcených fetek. Něco rozdaných sraček. Natažené uši k práskačům. Miliony odposlechů. Nimračka a piplačka. Stovky hodin přesčasů. Nasrané manželky. A manžel, v mém případě. A všechno k ničemu. K hovnu, jak říká můj parťák. Au. Zrovna mi přikopnul kotník. Poručík si vybičoval srdeční tep k maximu. Vyřval si vztek nad naše hlavy. Kouká na mě. Sakra vůbec nevím, na co se ptal. Pokrčím rameny. Stačí mu to. Uf, jen řečnická otázka. Mávne rukou a rozpustí nás. Únava a naštvanost je vidět na všech tvářích. Odcházíme s domácím úkolem. Kompletní rozbor akce. Detaily. Zjistit, co se vlastně stalo. Kde se zase stala chyba. Jo, zase. Tohle je totiž třetí akce s tak úžasným koncem. Třetí. To už není samo sebou. Už se na sebe začínáme dívat podezíravě. Někdo z nás je mluvka. Nebo hajzl. Sakra fix, když už bychom si neměli věřit mezi sebou! Dost tvrdě jsem dřela, abych se dostala na protidrogové. Rozhodla jsem se už na střední. Vysoká, pak policejní akademie. S vyznamenáním, aby bylo jasno. Ve střelbě jasná jednička. Trochu jsem tím vyrovnala fyzičku. Nejsem lempl, ale nepřekonatelná touha mého těla ukládat každý gram do prsou a zadku mi ubírá vteřiny na dráze. A pak tvrdý boj na oddělení. Než jsem se dokázala prosadit mezi chlapy, než mi dali šanci ukázat, co umím. Než mě vzali mezi sebe. Nenechám si to zkazit. Od nikoho. Ráno stojím před poručíkem. Vyspaná do přiměřeně. Večer jsme dali s chlapama nějaké to pivko na vztek. Teda dali chlapi, já si cucám jednu plechovku a stačí. Aspoň nemám, na rozdíl od nich, těžká oční víčka. Otvírá můj elaborát. Jen povytáhne obočí. Na celé stránce jedna jediná věta. Tedy věta. Dvě slova. Někdo žvanil. Nemám k tomu víc co říct. Neuhnu 1

2 ani o milimetr před jeho upřeným pohledem. Nakonec odhodí papír na kupičku dalších. Neptám se, ale je mi jasné, že ostatní napsali to samé. Několik vteřin se protahuje. Co na mně vidí? Ranní sex s manželem? Nic moc, mezi náma. Nějak se nám do toho vkrádá rutina. Rychlovka, hotovka. Povinnosti a hormonům učiněno zadost. Trochu smutné, rok po svatbě. Ale na druhou stranu, stará se o domácnost a nenadává na ty nepočítané hodiny navíc. Na noční. Dokonce s náma jde někdy na pivko. Sedí a nekecá. Mírně unavené rozveze domů. Co víc si od života přát. Na horké chvilky vystačí robertek. Úhledně zabalený a ukrytý ve spodním prádle. Konečně z poručíka vypadne, proč si mě nechal zavolat. Ráno našli v katedrále mrtvého mnicha. Než stihnu vyskočit, co nám je po tom, tak dokončí větu. V kapse kutny měl zbytečky bílého prášku. A nebyl na praní. Proč zrovna já? Sakra, nemám ráda frajery z vražd. Musí mi to padat z čela. Poručík se jen ušklíbne a prohodí, že na vraždách nemají rádi frajery z protidrogového. Já prý jsem přijatelný kompromis. Děkuji. Snažím se tentokrát naštvanost schovat rychlým odchodem. Seberu saky paky, houknu na parťáka, že se jedu pomodlit za jeho černou duši a mažu k autu. Příjezd ke katedrále je impozantní sám o sobě. Mohutná stavba na mírném kopci, věže jsou vidět ze všech stran. Oblíbené panoráma města na pohlednicích. Křehká gotika vypjatá do výšin nebes. Jsem takový střídmý agnostik, ale síla katedrály působí i na mě. Před ní policejní auta. Proč mají zapnuté majáčky? Idioti. Mrtvý jim snad neuteče. Pohřebáci jsou opřeni o vrata a pokuřují při trpělivém čekání. Ti jsou v obraze. Vyhnu se hyenám z novin a koukám, kdo tomu velí. Fajn. Spolužák z akademie. To bude dobrý. Rychlovka. Nepředpokládám, že by zfetlý mníšek představoval nějaký větší problém. Mám jinou práci i jiné starosti. Spolužák mě představuje vyšetřovatelům. Teda! Kdo tuhle dvojku dával do hromady měl docela drsný smysl pro humor. Předkus a Plachty. Ani mě nezajímají jejich jména. Oba jsou přiměřeně naštvaní mou přítomností. Vyměníme si pár zdvořilostí a jdu mrknout na mníška. Mladý a hezký kluk. Něžný oblouk rtů. Oči v barvě mléčné čokolády upřené do ztracena. Vlnité vlasy v té samé barvě na ramena. Pleť jak prdelka kojence. Za takovou by vraždila většina holek. Pád z výšky zlámal tělo a prorazil lebku dopadem na kamennou dlažbu. Do tváře vtiskl údiv. Co vede tak rozkošného kluka k celibátu?! Dvacet let. Víc mu není. Zatlačuji lítost do hlubin duše. Teď ne. Brečet můžu až doma. Za zády mi stojí Plachty. Vychrlí rezumé. Život a smrt vtisklé do několika málo vět. Zaujmou mě dvě věci. Žádné vpichy po těle a čas smrti. Přibližně ta samá doba, kdy jsme startovali frontální útok na stodolu. Ukládám to do paměti. Třeba jen shoda. A třeba ne. Jasně, zprávu z laborky zašleme, pitevní taky. Další zdvořilosti. Mám pocit, že tu jsem naprosto zbytečná. Předkus a Plachty mají ten samý pocit. Padám pryč. 2

3 Mizerná noc a mizerné probuzení. Manžel měl lehce přitroublé narážky na moje modlení. Potkali se někde s parťákem a slušně se zhulákali. V hlavě mi zazní nějaký varovný tón. Nějaká informace. Životně důležitá. Jen ji nenechat utéci. Sakra.. Nejedu hned do práce. Ten policajt ve mně je zakousnutý jak klíště. Jedu do katedrály. Nemůžu to nechat jen tak a nechci čekat na impotentní zprávu z vražd. Ta tvář cherubínka mě budila celou noc. Vnutím se dovnitř i přes vysoce nesouhlasný pohled klíčníka. Usadí mě do lavice ke zpovědnicím a odťape kamsi pro povolanou osobu. Nehodlám čekat v sedě a jdu si stoupnout pod kůr. Vysoko nad ním vykukuje zábradlí. Místo, odkud mníšek vyskočil. Nebo spadl. Nebo byl spadnut. Podlaha je vydrhnutá do čista a pranic nepřipomíná místo dopadu lidského těla. Lehké odkašlání za mými zády mě vrátí do reality. Bratr Ambrož. Ano, jsou pověřeni správou katedrály, ano, uklízí, ano, zamykají, ano celou noc tu nikdo není, ano lehké zaváhání, ano, mohu se jít podívat nahoru, ano, s radostí mě doprovodí. Nikdy jsem nebyla v kostele tak vysoko. Je to svým způsobem úžasné. Stojím v prostoru koncentrace milionů modliteb. Zábradlí je lemováno sochami. Zvláštní, zezadu to jsou jen kusy dřeva. Veškerá krása shlíží dolů. Netušila jsem takovou řezbářskou fintu. Napadne mě, jaké asi byly poslední myšlenky mladého chlapce, než se přehoupl přes zábradlí. Bratr Ambrož za mými zády ševelí odpuštění hříšníkům. Takhle se dál nedostanu. Přitisknu ho ke zdi a trochu vycením zuby. Nevím, čím je víc vyděšen. Jestli mou rukou na krku, nebo nebezpečnou blízkostí mého poprsí u jeho těla. To je síla! Spadnou mu oči dolů. Hrůza z mých prsou vítězí. Nechám ho posadit na schod a mluvit. Absolutně vylučuje sebevraždu. Stejně jako drogy. Bratr Theodor byl klidné a mírné povahy, plně oddán službě Bohu. Dlouhé vlasy neměl z marnivosti, ale při pašijových hrách byl poctěn rolí Panenky Marie. Chvíli se kroutí, ale pak přeci jen řekne něco zajímavého. Bratr Theodor byl obdařen andělskou tváří, ale rozumem střídmým. Řeholní bratrstvo mu poskytovalo řád a jistotu. Spíš se Ambrož obává, že jeho naivita a dobrota duše byla zneužita. A on, jako opatrovník selhal. A to nejdůležitější. Theodor měl strach z výšek. Nechodil ani na kůr. Sakra. Co tu teda dělal? Sedíme spolu na schodech a bratr Ambrož mohutně frká do mého kapesníku. Už ho neděsí moje ženská přítomnost. Jde mu o duši mrtvého mníška. Sakra fix, ještě mě rozbrečí. Tak nějak cítím, že si klišé můžu strčit za klobouk. Stárnoucí mnich je opravdu nešťastný. Slíbím mu, že udělám všechno, aby se Theodorova smrt vysvětlila. Že to jen tak nenechám. Opatrně se dotknu jeho ruky. Zvedne oči a vidím v nich, že mi věří. Odcházím a připadám si jak světice. A je mi jasné, že žádná rychlovka to nebude. V zádech cítím bodnutí upřeného pohledu. Prudce se otočím. Ambrož má hlavu zpátky položenou v dlaních. Nic. Asi se mi něco zazdálo. 3

4 Sakra, už jsem zase zapomněla na čas. Plachty nekecal a odpoledne mi na stole přistála zpráva z laboratoře. Mníšek zdravý jak ryba. Ale co hlavně. Žádné drogy, žádný alkohol. Žádné stopy po přítomnosti čehokoliv, co by mohlo vzbuzovat zájem policie. Předběžná zpráva z pitevny. Smrt způsobená pádem těla z výšky na zem. Žádná cizí kůže za nehty, řezné, bodné, sečné rány. A taky žádné sperma. Ani náznak pohlavního styku. Prostě mníšek čistý, jak slovo boží. Aspoň uklidním bratra Ambrože. Co ten kluk ale hledal v kostelních výšinách? A co ta droga v kapse kutny? Vyrušil snad někoho? Není zbytí. Zítra se vrátím do katedrály. Parťák mě asi přetrhne. Padám domů. Manžel sedí u televize. Tupě zírá na dvě partičky peroucí se o jeden míč. Zdá se mi to? Proč mám najednou pocit, že vůbec neví, na co kouká. Vidím stažené svaly v obličeji. Jestli jsem to ještě neřekla, tak z psychologie jsem měla vždycky výbornou. Bavila mě. Dívám se na svého muže očima policajta. Nervozita. Nejistota. Špatné svědomí. Strach. Do prčic, co se děje?! Mám se ptát? Ne. Raději ne. Raději počkám. Uvidím, co z něho vypadne. Dneska už nechci nic řešit. Jsem unavená jak kotě. Katedrála mě ráno přitáhne jak magnet. Mám čas trochu přemýšlet, než se propasíruju ranním provozem. V hlavě se mi točí smrt mládence v katedrále i podivné chování mého manžela. Zrovna teď bych potřebovala řešit nějakou manželskou krizi. Do prčic. Jaká krize? Ještě předevčírem bylo vše OK, tak co by se najednou mohlo dít? Vyženu manžela z hlavy s poznámkou dořešit později. A hele. Plachty. Předkus nikde nevidím. Poděkuju mu za zprávu, ale jinak zdvořilosti vynechávám. Jeho Čekal jsem vás mi ale vyrazí dech. Mírně zbystřím. Do katedrály vcházíme mlčky. Smočí prsty ve svěcené vodě a pokřižuje se. Aha. Už mi to je jasné. Mrtvý mnich není pro něho jen další anonymní případ. Přehazuju v hlavě výhybku. Může to být spojenec? Nenápadně ho prolustruju očima. Tvrdošíjná urputnost schovaná za mírnýma očima. Jemná linie jizvy na tváři. Od spánku až k bradě. Že by nůž? Při vstupu do katedrály přihrbil záda, zvedl koutky úst a nakrčil čelo. Kšiltovku sežmoulal do ruky. Výraz venkovského strejce. Mávnutím proutku zmizel policajt. Dobrá finta. Tu si budu pamatovat. Ranní sluníčko se prosoukalo úzkými vitrážemi oken. Na tváře mi dopadají barvy z těl svatých. Připadám si jak duha a na několik vteřin jsem skoro zapomněla, proč jsem přišla. Až ťapkání otce Ambrože mě vrátí zpět. Spolu s Plachtama ho ubezpečím o nevinnosti těla mladého mnicha. Jeho smrt by mohla být považována za nešťastnou náhodu. Kdyby.. 4

5 Kdyby nebylo jeho strachu z výšek a drobných zbytků pika v jeho kapsáři. Kdyby.. takhle musí bratr Theodor vyčkat v patřičném chladu boxu místní patologie. Je nám líto, ale pohřeb musí počkat. Vidím určitou úlevu v očích Ambrože. Nojo, soužití ryze mužské společnosti a tělesný celibát. alespoň v něčem může být klidný. I když, mezi námi, docela se divím nálezu patologa. S tváří anděla musel být Theodor pro některé velkým pokušením. Nechám ty dva spolu mluvit a procházím se katedrálou. A zas.. ten pocit upřeného pohledu. Rychle se otočím kolem dokola. Jsem vážně asi přepjatá. Nebo ta atmosféra kolem tak na mě působí. Nikde nikdo. Jen tváře soch s výrazem neměnným po staletí. Ta všeobjímající dobrota je na mě trochu moc. Mníškovi život neuchránila. Znovu lezu po schodech nahoru. Plachty v závěsu za mnou. Ťukám do zábradlí i zdí jak magor. Je mi jasné, že technici z vražd nevynechali jediný milimetr prostoru. Malá dvířka vedou na další schodiště mířící vzhůru. Nemáte závratě? Já, ani náhodou. Možná doma, ale v práci nikdy! Drobné zažertování odplaví zbytky odstupu. Lezeme po schůdcích, které se o další metry výš promění v žebřík. Cestou míjíme malá okénka. Při pohledu zdola nejsou vůbec patrné. Praštím se do hlavy o světlík. A najednou jsme venku, nad námi se tyčí hroty věží. Nízké zábradlí by neuchránilo ani malé dítě. Plachty je docela v obraze. Tudy lezou čas od času servisní čety na kontrolu zařízení vysílače. Jinak nemá nikdo důvod přiblížit se fyzicky co nejvíce k Bohu. Ta důvěra, že je uslyší přes kamenné zdivo, je ohromující. Stejně ohromující je výhled do okolí. Vytáhnu malý triedr. Nouzovka, ale pro tentokrát stačí. Celé město jak na dlani. Policejní stanice jak hračka z Lega. Parkoviště. Vidím dokonce příjezdovou cestu ke stodole, kde jsme si užili drsný debakl. Půjčím triedr Plachtám, ať se taky pokochá a přemýšlím nahlas. Kdokoliv tady na střeše by mohl držet město v šachu. Neuniklo by mu nic. Výjezd vozidel. Pohyb lidí. Musím se Ambrože zeptat, kdo všechno má klíče od vchodu do katedrály. Koukám, že to i Plachty zaujalo. Vrací mi triedr a ukazuje směr. Vidím nápadně nenápadně umístěná auta. Katedrála pod dohledem. Už vím, kde se toulá Předkus. Mohla bych se tu rozhlížet celou věčnost. Nakonec si sedneme s Plachtama, jmenuje se Frank, ale prostě ty Plachty.. takže si sedneme s Plachtama na schodiště, kde jsem seděla s Ambrožem. Na rovinu si vyříkáme, co kdo ví. A na rovinu, je toho hodně málo. 5

6 Plachty mrkne dolů přes zábradlí, když nevidí Ambrože, tak si s úšklebkem zapálí cigaretu. Kouř fouká dvířkama na věžní schodiště. Je mi tím nějak blíž a tak mu řeknu o svých myšlenkách. O těch podělaných třech akcích. O podezření na práskače, které se rozlézá po oddělení jak mor. A taky o tom, jak někdo může z věže katedrály sledovat město. Třeba stodolu. Kterou si v případě nouze rychle vyklidí a přestěhuje obsah někam jinam. Když se ovšem dozví o zátahu. A taky, že si myslím, že se stodola přestěhovala do katedrály. Že to tu někde je. Theodor musel něco vidět. A jedině přítomnost policejních aut v okolí brání tomu někomu, aby si přišel pro své zboží. To znamená, že to musí být někdo, kdo o těch autech ví, nebo je vidí. A jsme zpátky na střeše. Nakonec se domluvíme. Požádáme Ambrože, ať pustí do katedrály psy vycvičené na hledání drog. Prověříme znovu všechny lidi z okolí katedrály. Především ty, co mají klíče. Plachty domluví sledování bez policejních aut. Nechci vědět jak. Nechci vědět víc, než je nutné. Jo a taky, jestli se někdo podíval do archívu na stavební plány, pokud nějaké existují. Určitě ano. Už kvůli opravám. Tajné chodby tam jistě nebudou, ale prověřit se musí všechno. Ambrož, uklidněn a potěšen, je víc než vstřícný. Klíče od katedrály má jen klíčník, on a firma, která spravuje vysílač na střeše. Kdyby bylo v noci něco potřeba. Katedrála se na noc zamyká, má to na starosti naprosto spolehlivý bratr klíčník a nikdy nevynechá. Věřící jsou upozorněni hlasitým voláním neměnným po staletí tempore in pace. Mniši mají pro svou potřebu kapli, dveře mezi jejich příbytky a katedrálou se také na noc zamykají. Ne, nikdy nekontrolují, jestli tu někdo nezůstal na noc. Jeho údiv je nelíčený. Proč by to někdo dělal. A proč tu tedy zůstal Theodor?! Na to odpovědět neumí. A nebo nechce? Možná jsem podezřívavá, ale omrknu si ještě jednou mnichy z kláštera. Naštěstí jich není moc. Celý den běžná rutina. Parťák je naštvaný, kde se furt courám. Neřekla jsem mu o katedrále. A šéf taky ne. Vymluvím se na vnitřní. To chápe. Od těch radši dál. Chlapi probírají mrtvého mnicha. Všichni mají jasno. Vášeň a žárlivost. Nechám je při tom být. Výjimečně jedu domů v rozumnou hodinu. Tu pitomou dodávku jsem skoro překoukla. Jen gumy hvízdly, jak se rvala do křižovatky. Zas další kretén za volantem. Ale křiklavé logo mobilního operátora už vidím. Mají vysílač na střeše katedrály. Ukládám myšlenku do paměti k desítkám dalších. Manžel se doma vlní jak bajadéra. Na stole víno. Kytka. A sakra. Sakra. Něco není v pořádku. Objednal čínu, abych nemusela vařit. Abych si prý odpočinula. Moc pracuji. Po dlouhé době dost slušné milování. Tak proč mám pořád ten divný pocit. Má snad ženskou a černé svědomí? Ptá se mě na práci. Na kolegy. Nepůjdeme na pivo? Mluví a usmívá se. Ale v očích má pořád ten nervózní výraz. Přemýšlím, jak a na co se zeptat. Nevím. Ale vím, že to je určitě chyba. 6

7 Ráno brnknu šéfovi a ujistím se o PT. Přísně tajné. Nikomu ani slovo. O mém spojení s katedrálou. Jo, přesně to měl od samého začátku na mysli, jo, nikomu nic neřekl, jo, pošle mi mlčenlivého psovoda, jo, nenápadně, jo, parťákovi vysvětlí, že si mě vyžádalo vnitřní, jo, mám volnou ruku. Bezva. Zeptám se, proč nikde v novinách nebyla ani zmínka o drogách v kapse sutany. Nebylo to prý nutné. Je mi to jasné. Taky mě to mohlo napadnout. Třeba se vrah uklidní a proflákne se sám. Třeba. Nevím proč, ale vůbec neuvažuji o nešťastné náhodě. Před katedrálou mě čeká pokuřující Plachty. Nedopalek odhodí spořádaně do koše. Dohodneme si scénář. Nejdříve mniši, pak by mohl dorazit pes a pak se uvidí. Nakonec šlo všechno rychleji, než jsme mysleli. V katedrále už čekal Ambrož s bratrem klíčníkem. Klíčník s očima plnýma slz nám šeptem sděluje, co už Ambrožovi řekl při zpovědi. Jak ho dojímalo svaté vytržení mladičkého bratra a tak mu nejdříve půjčoval a pak nechal udělat klíč ode dveří z kláštera do katedrály. Takže Theodor mohl setrvávat u sochy své milované Panny Marie kdykoliv chtěl, třeba celou noc. Tak to je hezké. Po večerní modlitbě si mniši dělají každý, co chce. Většinou čtou nebo meditují. Hrají šachy. Bratr Theodor trávil čas buď na zahradě, nebo modlitbami. To se moc nedozvíme. Jemné líčení jeho extatické lásky k Panně Marii si v duchu přeložím jako bláznivé zamilování mladého nadrženého pošuka do symbolické ženské postavy. Ale jen v duchu. Moje představa onanujícího mnicha před oltářem by mohla být pro jeho spolubratry asi hodně drsná. Naštěstí dorazil psovod. Podle pokynu zadem, přes klášter. Jeho miláček nás všechny sjede výhružným pohledem. Přišel nám ukázat, jak se to dělá. S vyplazeným jazykem se prochází katedrálou. Doufám, že nezvedne nohu. Než se stihnu rozesmát, začne se miláček ochomýtat kolem jedné z hrobek v boční lodi. Chvíli si povídá se svým doprovodem. Ten nám přetlumočí miláčkovo sdělení. Cítí tu něco nekalého. Asi drogu. Plachty fotí ze všech možných úhlů místo odpočinku několika generací jakéhosi významného magnáta. Otec Ambrož mi přeloží latinský nápis. Oddaný věřící a donátor. Přispěl velkou částkou na stavbu katedrály. Proto. Jen tak někdo tu spočinout nemůže. Požádáme psovoda o příchod ještě jednou z druhé strany a pak znovu. I tak miláček neochvějně skončí u hrobky. Neodpustím si otázku, proč to nikoho nenapadlo dřív. I když. Vraždy si holt jedou svoji linii. Bratr klíčník v uctivém odstupu nabídne miláčkovi pozvání na snídani. Prý něco kostí z polévky. I doprovod se může dostavit. Doufám, že ten dostane něco jiného. Kývnu hlavou. Jasně. Už víme, co chceme. Na moji poznámku o mlčení následuje hodně vyčítavý pohled. Mám pocit, že od obou. Nojo, řekla jsem si o to. Pozorně si prohlížím hrobku. Na rozdíl od jiných je umístěna ve výklenku, před kterým je kovová tepaná branka. Bytelný řetěz s impozantním zámkem. Zvláštní. Patrně až pozdější generace usoudily nutnost takového opatření. Zámek mi ale připadá docela zánovní. Skoro bych řekla nový. Nevím, co mě to napadlo, snad záblesk intuice, požádala jsem Ambrože o 7

8 klíč od katedrály. Bingo. Hodí se. Skoro by se dalo vykřiknout, že to je jasné. Ale není. Barevných dodávek telefonní společnosti jsou desítky, řidiči se určitě střídají a nechat si přidělat klíč taky není žádný problém. Nebylo by asi šikovné začít se tam vyptávat. Ba ne. To nepůjde. A taky není jisté, že někdo od nich v tom má prsty. Brnknu šéfovi o jednoho technika. Zdůrazním jednoho a ať sebou hodí a kouká přijít zadem přes klášter. Než dorazí, jdu se podívat na druhou stranu k vedlejšímu oltáři. Kleknu si před sochu Panny Marie a rozhlížím se kolem. Je to tak. Vidím na hrobku. Když zvednu oči, tak vidím okraj zábradlí se sochami. Nebýt sloupů, tak mám katedrálu jak na dlani. Chudák kluk. Takže opravdu viděl něco, co neměl. Ani nás nepřekvapí pohled na úhledně vyrovnané balíčky v hrobce. Odsunout desku nebyla pro technika žádná přehnaná námaha. Rakve někdo odsunul stranou, aby nepřekážely. Jedna se rozsypala a kosti vyběhly ven. Vidím, jak se Ambrož křižuje. Fotky, otisky, prostě rutinní klasika. Plachty mě upozorní na poškozený balíček. Tak nějak si sumíruju, jak to asi bylo. Někdo sem nosil balíčky od auta a Theodor je viděl. Muselo jich být víc. Těch balíčků je snad stovka, každý po půl kile. To nevzali najednou. Co to mníška jen napadlo! Místo aby se schoval za lavice a jen koukal a pak mazal za Ambrožem, nebo klíčníkem, tak se šel podívat. Zas tak hloupý nebyl, aby si nedal dohromady, co vidí. Možná se chtěl stát hrdinou v očích své vyvolené světice. Vzal jeden balíček, ale už nestihl odejít do bezpečí. Už měl za zády vraha. Ve zmatku utíkal pryč nejkratší a nejhorší cestou. Po schodech nahoru. Neměl šanci. Sedíme v kuchyni, kam nás Ambrož pozval. Kupodivu zareagoval docela pohotově. Na dveře katedrály dal cedulku pro věřící. Dneska se otevře až na večerní modlitby. Ráno prý stejně chodí jen pár babiček. Mnichy nahnal zpátky do kláštera. A nás pozval na kafe. Než dorazí poručík. Máme s Plachtami pocit, že svoje jsme splnili. Co dál je na vyšší šarži. Krásná kuchyně s kamennou podlahou, plná měděných pánví a hrnců, vonící bylinkami a cibulkou. Kdybych zavřela oči, tak jsem někde na venkovské farmě. Baculatý mnich nám nalije obří hrnky toho nejvoňavějšího kafe, jaké jsem kdy pila. Hustá smetana se táhne jak med. V rohu kuchyně se povaluje miláček, který zrovna spořádal ohromnou mísu lahůdek. Evidentně si s kuchařem kápli do noty. Psovod je uvolněně opřený o opěradlo lavice a nevypadá, že by někam spěchal. Kdy já zažila takovou idylku! Pijeme kafe a povídáme si s kuchtíkem o životě v klášteře, dokud nedorazí šéf. Poručík dostane kafe, ještě teplý koláč, omrkne hrobku, poslechne si to málo, co s Plachtama víme, co si myslíme, že a jak se stalo. Než se katedrála otevře, přibude tu pár technických drobnůstek. Kamery. Čidla pohybu. Pár lidí počká v klášteře. Prostě klasika. Prohlášení do novin o nešťastné náhodě už je zařízeno. Teď už jen čekačka, až si pro zboží někdo přijde. A je náš. Snad nebude dlouho otálet. Když se něco posere, máme sakra zúžený počet lidí, co o hrobce ví. 8

9 Nakonec to přeci jen byla brnkačka. Nebýt toho mrtvýho kluka. Pořád si myslím, že to nebyla nešťastná náhoda. Že nespadl sám. Jenže dokázat to nebude jen tak. Nehodlám pátrat po přesvědčovacích metodách oddělení vražd. Doufám, že mají pádné argumenty. Hodně pádné. Courám se jen tak ulicemi. Nakukuji do výloh. Kdy jsem si vlastně koupila něco hezkého na sebe? Jen tak. Pro radost. Nakonec si sednu na lavičku a v úkrytu za slunečními brýlemi přemýšlím, proč se mi vlastně nechce domů. Co se pokazilo. Jestli je chyba ve mně, nebo v mé práci. Vytáhnu z paměti myšlenku na manžela a dořešit. Dneska si promluvíme. Není co odkládat. Když se zklidním přijatým rozhodnutím, zahlédnu něco, co mě vrátí zpátky do nejistoty. A vybičuje pozornost. Vidím barevnou dodávku a vedle ní v živém hovoru divnýho týpka, jo, vidím dobře. S mým manželem. A nic bych za to nedala, že manžel dostává slušný kapky. Mávání rukama a přešlapování na místě nevěstí nic dobrého. Kouká do chodníku jak školáček chycený v cizí zahradě. Před očima se mi mihne dodávka vyjíždějící z naší ulice, tak tak jsme se minuli. Nechci dělat předčasné závěry, ale začíná se mi svírat srdce. Odolám pokušení jít k nim. Policajt ve mně bystří pozornost. Víc policajt, než ženská. S tím nic nenadělám. Jsem doma dřív, než on. Snažím se uklidnit, ale nejde to. Pocit chladu mi prochází celým tělem. Projíždím si v hlavě souvislosti. Ten jeho zájem o mou práci. Pochopení pro kolegy. Jak rád s náma šel na pivo. Nemluvil, jen.. jen poslouchal. Když jsme mezi svými, nedáváme si až takový pozor na huby. Občas se něco plácne. Jak ochotně rozvážel chlapy, když to trochu přepískli. Nenechal je zavolat taxík. Vždyť jsme přátelé. Ježíši, ať se mýlím. Tohle ne, tohle snad neustojím.. Nevím, co večeřím a on určitě také ne. Vidím, jak sbírá odvahu, jak přemýšlí a pak se konečně nenápadně zeptá. Tak jak, už jste v katedrále hotovi? Chce se mi brečet. Neřekla jsem o katedrále doma ani slovo. Strčím ruce pod stůl, ať není vidět, jak se mi třesou. Jen špitnu V katedrále? Co ty o tom víš? Ten falešný úsměv se do mě zabodává jak nůž 9

10 Nic, to jen tvůj parťák říkal.ten sjetý mnich Ne, můj parťák nemohl nic říkat. Přesně vím, co jsem na něho volala. Jdu se modlit za tvou černou duši, ale ne kam. Ve městě je deset kostelů. Neřekla jsem, že jdu do katedrály. To vím na sto procent. Kromě poručíka a mně nikdo z oddělení nevěděl o stopách drogy v kapsáři pošetilého mnicha. V novinách ani řádek. Jen pár lidí a. Nemůžu to ani domyslet. Cítím, jak mi tečou slzy. Hnutí mysli musí být v mém obličeji jak otevřená kniha. Nemůžu to zastavit. Nejlepší obrana je útok. Nejdřív chce ve mně vzbudit lítost. Soucit. Kamarádi, sázky, dluhy. Hodně dluhů. Nabídka skvělého kšeftu. Vždyť o nic nejde. Prachy za informace. Vidí, jak to na mě nepůsobí, tak přidá. Jen kvůli tobě. Všechno kvůli tobě. Nechtěl jsem tě ztratit. A přidává. Vyhrožují mě. Zabijí nás oba, když se nedostanou do hrobky pro zboží. Dneska. Dneska to musí klapnout, jinak je zle. A je to venku. Ví o hrobce. Takže není žádný pitomý informátor. Jede v tom naplno. Už také vidí, že přestřelil. Že to posral. To neměl říkat. Už jsme oba někde jinde. To už na mě křičí. Je v koncích. Zvoní mu mobil. Aha. Někdo čeká na zprávu. Jen zavrtím hlavou. Snažím se potlačit nevolnost. Zvednu se. Musím udělat několik kroků, abych si rozproudila krev ztuhlou do ledové kresby. Vidím na něm, že je bez sebe. Už neví, co by řekl. Najednou má v očích nenávist. Krysa zahnaná do kouta. Už mi chce jen ublížit. Je si tak hrozně jist sám sebou Kdyby se tam nemotal ten kretén fráternickej, tak by všechno klaplo, idiot, ještě si hrál na hrdinu, čuměl jak puk, když jsem ho přistrčil.. Stejnej idiot jako ty, krávo pitomá, tlustá. To neměl. Tohle teda ne. Škubnu halenkou. Je mi jedno, že ji trhám. Ukážu manželovi odposlech. Nevěřícně zírá. To nečekal. Nadechne se. Jestli ještě něco řekne.. Ty pitomá krávo. Tlustá už nestihne Ta litinová pánev mi sama vklouzla do ruky. Křupnutí lebky duní ozvěnou. Stejně jako moje puklé srdce. Zlomený prst se roztepe kankánem bolesti. Vytočím číslo Plachty. Za pár minut je u mě. Dorazí i poručík a parťák. Poslouchali na druhém konci. Mrknou na mobil a na poslední číslo pošlou SMS. Dvě písmena. OK. U katedrály si už někdo počká. Odvedou mě pryč z kuchyně. Už se na toho idiota nemůžu ani podívat. Vrah. Můj manžel je vrah. A já taky. Sedím pár dnů v cele. Nechci s nikým mluvit. Otec Ambrož mi posílá pamlsky z klášterní kuchyně. Usmívám se. Tam jsem zavedená jako mstitel. Plachty asi referoval. 10

11 Jednoho dne se objeví poručík. Ještě s nějakým chlápkem. Vyšší střední věk. Upjatá figura. Studený pohled rybích očí. Projede mnou jak rentgen. Asi právník. Obhájce. Omyl. Nabídka práce. Firma. Vyřizování delikátních případů. Mimo pravomoc policie a soudů. Slušný plat. Moc se neptat. Dělat co je potřeba. A mlčet. Pro začátek na zkoušku. Nepřemýšlím až tak dlouho. Beru to. A v duchu si přísahám. Už nikdy, nikdy v životě nebudu podléhat nějakému chlapovi. A kdybych náhodou zapomněla na bolest, kterou mi idiot manžel způsobil.. stačí, když se podívám na svou ruku. Na křivě srostlou zlomeninu prstu. Nechám si ji. Jako memento. K o n e c 11

12 12 Zdena es.

13 13 Zdena es.

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky Škaredá středa Středa svatého týdne, říká se jí také škaredá středa. Proč? Máme před očima Jidáše, jednoho z dvanácti apoštolů, jak se domlouvá s farizeji. Na čem? Farizejové se rozhodli Ježíše zahubit.

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí 1. Kaštan je pes. Jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nohy. A štěká. Haf, haf, volá na Adélku. Adélka není pes. Adélka je holka. Má dlouhé hnědé vlasy a legračně pihovatý pršáček. Sehne se ke Kaštanovi a

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Televizní expert. Michael Sodomka

Televizní expert. Michael Sodomka Televizní expert Michael Sodomka AKT I Scéna 1 Prázdná hospoda, pouze hospodský stojí za barem, vchází druhý muž, Karlík, míří za hospodským. Nazdar! Čau, Karliku. Moc plno tu teda nemáš. No nemám. Co

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE Copyright 2016 Pavla Toole Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2016 1. vydání Lukáš Vik, 2016 ISBN epub formátu: 978-80-7536-065-6 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-7536-066-3

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit.

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit. KAPITOLA 1 Probudím se s jeho jménem na rtech. Will. Ještě než otevřu oči, znovu jej spatřím, jak se hroutí k zemi. Mrtvý. Mou vinou. Tobias se ke mně sehne a stiskne mi levé rameno. Vlak kodrcá přes pražce

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz 1 Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U

Více

DIGESTIV. První, co mě upoutalo, je 30% sleva z nápojů. To už tam rovnou můžete napsat, že se potápíte!

DIGESTIV. První, co mě upoutalo, je 30% sleva z nápojů. To už tam rovnou můžete napsat, že se potápíte! 8 DIGESTIV První, co mě upoutalo, je 30% sleva z nápojů. To už tam rovnou můžete napsat, že se potápíte! Nad objemným jídelním lístkem: To vypadá jako babiččino album. Nad šálkem espressa: To kafe vypadalo

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Při čtení následujících stran se vám může udělat nevolno, můžete mít pocity studu za autora, či získat tendence si fyzicky ubližovat. Mám vás rád.

Při čtení následujících stran se vám může udělat nevolno, můžete mít pocity studu za autora, či získat tendence si fyzicky ubližovat. Mám vás rád. 5 800044 640164 Při čtení následujících stran se vám může udělat nevolno, můžete mít pocity studu za autora, či získat tendence si fyzicky ubližovat. Mám vás rád. 1 24.5.2008 Po těžkém životě častokrát

Více

ISBN 978-80-257-1023-4

ISBN 978-80-257-1023-4 Z anglického originálu The Counselor. A Screenplay, vydaného nakladatelstvím Vintage Books v New Yorku roku 2013, přeložil Petr Fantys. Ilustrace na přebalu Jozef Gertli Danglár. Přebal a grafická úprava

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

DIALOGY MALÝ OKRUH POZORNOSTI. Filmová a televizní fakulta amu a Česká televize uvádí. absolventský film Katedry hrané režie

DIALOGY MALÝ OKRUH POZORNOSTI. Filmová a televizní fakulta amu a Česká televize uvádí. absolventský film Katedry hrané režie DIALOGY MALÝ OKRUH POZORNOSTI Filmová a televizní fakulta amu a Česká televize uvádí absolventský film Katedry hrané režie P: Jedna z prvních věcí, které se herec musí naučit, je koncentrace. Existuje

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ČERVEN 2009

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ČERVEN 2009 OSTRUŽINY Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ČERVEN 2009 1. Po Studený rizoto (od Lizzzie) 2. Cizí světy (od milancholik) 3. 7. června (od Lay) 4. Hej, slečno, usmějte se! (od Me and you and all the others)

Více

Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění

Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění B a r b o r a L í p o v á Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění 1999 2009 Barbora Lípová,

Více

Putování krále Baltazara

Putování krále Baltazara Putování krále Baltazara Stanislav Poslušný hudba, texty písní Eva Meyerová doprovodné texty Bylo, nebylo před dávnými dobami, přesněji řečeno před zlomem letopočtu, kdy na nebi vyšla zářná hvězda. A hned

Více

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší!

Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší! Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší! také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Jasně, že jsem nejlepší! e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část

Více

neprojde! Anebo otevřu pokladničku a dám peníze na chudé? Všechno jsem to dala na začátku postní doby, mám tam pár korun. Tím bych Liborovi moc

neprojde! Anebo otevřu pokladničku a dám peníze na chudé? Všechno jsem to dala na začátku postní doby, mám tam pár korun. Tím bych Liborovi moc Bez Libora Lucčina maminka se probudila v nemocnici zároveň s východem slunce, které posílalo své paprsky na její postel. Rozhlédla se po pokoji. Vedle oddechovala žena, kterou včera chtěla zachránit před

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

EXTERIÉR NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ, DEN

EXTERIÉR NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ, DEN Tomáš, Oliver, Sergej, uniformovaní slovenští policisté (kompars) Tomáš, Sergej a Oliver stojí u starého odstaveného vagónu, jeden z policistů jim ukazuje zmačkaný spací pytel a batoh s několika věcmi.

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Pátek. Výbušná po tátovi. Jenovéfa Boková. 6. 9. 2013 / č. 36/ samostatně neprodejné

Pátek. Výbušná po tátovi. Jenovéfa Boková. 6. 9. 2013 / č. 36/ samostatně neprodejné Pátek 6. 9. 2013 / č. 36/ samostatně neprodejné Jenovéfa Boková Výbušná po tátovi Obsah Václavák už lidem nedoporučuji. Rozhovor s Markem Bakerem, autorem bedekrů o Česku. O neplatičích a kukačkách. Jak

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

ALKOHOLISTICKÁ IDYLKA

ALKOHOLISTICKÁ IDYLKA Zuzana Patráková, Petr Cejnar: ALKOHOLISTICKÁ IDYLKA Na motivy povídky Jaroslava Haška OBSAZENÍ: Hlasatel Paní Hodíšková Pan Hodíšek Pošťák Svěřenci protialkoholní ligy Hospitalizovaní pacienti OBRAZ PRVNÍ:

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Den kdy se vrátí láska k nám

Den kdy se vrátí láska k nám Den kdy se vrátí láska k nám obsazení: Tereza Petra Göbelová Petra Tereza Agelová 1. scéna pohoda Proslov DJ karaoke party hard repertoár Podvod, Holky z naší školky, Pohoda, Den kdy se vrátí láska k nám

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

14. června 2005. 16. června 2005

14. června 2005. 16. června 2005 14. června 2005 jsme s tátou dosmolili a odeslali naše vyjádření k psychologickýmu posudku. 16. června 2005 Včera Kili usnul vyčerpáním až poté, kdy jsem ho půl hodiny zdárně ignorovala a předstírala jsem,

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Jsou okamžiky, kdy dlouze vyhráváš, pak štěstí se přikloní na moji stranu, možná jen, že mi ve hře šanci dáváš, kterou jinde tak snadno nedostanu...

Jsou okamžiky, kdy dlouze vyhráváš, pak štěstí se přikloní na moji stranu, možná jen, že mi ve hře šanci dáváš, kterou jinde tak snadno nedostanu... 1. Hrajeme spolu tu partii podivnou zase, bez figurek na šachovnici žlutohnědé, bez vnímání prostoru v prázdném čase, červenají při ní tváře pře tím tak bledé... Nehrajeme na remízu, ale na vyhrání, jen

Více

Libor to slyší a otáčí se za sebe. Zadním sklem vidí blikající auto. Uvědomuje si, že je to stejné auto jako jejich. Pak poznává, že za volantem sedí

Libor to slyší a otáčí se za sebe. Zadním sklem vidí blikající auto. Uvědomuje si, že je to stejné auto jako jejich. Pak poznává, že za volantem sedí Vzrušení po ránu Čtvrteční ráno je plné otazníků. Jak se rozloučí Libor s tatínkem? Bude mít pozorování Lucčiny maminky v nemocnici dobrý konec? Pocítí Mirka při svátosti smíření uzdravující milost? Zaujme

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Chaloupka. Blbe, sotva jsem zabrala a ty tu děláš takovej randál.

Chaloupka. Blbe, sotva jsem zabrala a ty tu děláš takovej randál. Chaloupka Ten les je nějakej divnej. A že jsem už lesů prošel dost. Lesy jsou různý. Hustý, řídký, tmavý, smíšený, smrkový, borový, nebo třeba zabordelený. Tenhle ne. Tenhle je prostě divnej. Takovej tichej.

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Každý si pod pojmem cesta ke hvězdám představí něco jiného. Jeden si bude představovat chodník slávy v Los Angeles, další si sní o své cestě ke hvězdám a někdo úplně jiný

Více

Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených vosách

Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených vosách AE News Alternativní zpravodajství a komentáře na aktuální témata z našeho (ro)zvráceného světa http://aeronet.cz/news Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených

Více

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv jiný 3. kde jsem 4. jak jsem se sem dostala 5. kde bydlím

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Deník,,správnýho psa

Deník,,správnýho psa Deník,,správnýho psa Ne, ne, ne a ještě jednou ne! Neolíznu tě! A nekoukej tak na mě! Opakoval jsem, ale marně. Aneta se na mě pořád koukala svýma smutnýma očima a musím říct, že tohle jí jde fakt dobře.

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

BLÁZEN kapo 2. intro: G G maj C G am G D. G 1. V listí a sám G maj nad hlavou mám. hvězdy a plno dětských snů G mraky dál jdou.

BLÁZEN kapo 2. intro: G G maj C G am G D. G 1. V listí a sám G maj nad hlavou mám. hvězdy a plno dětských snů G mraky dál jdou. BLÁZN kapo 2 FOOL HRT MMORY Blake Mevis/ H. Raclavský intro: maj am 1. V listí a sám maj nad hlavou mám hvězdy a plno dětských snů mraky dál jdou maj kreslí tu svou dalekou cestu k obzorům. am Po bílých

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

Libor se nikde nezdržuje. Zakrátko klepe chvějící se rukou na dveře tátova pokoje. Zevnitř se ozve důrazný tatínkův hlas: Mám teď nápad!

Libor se nikde nezdržuje. Zakrátko klepe chvějící se rukou na dveře tátova pokoje. Zevnitř se ozve důrazný tatínkův hlas: Mám teď nápad! Chór modlitby Libor se vrací ze školy domů kvůli fotografickému kroužku později než obvykle. A k tomu ještě pomaleji než včera, kdy měl v žákovské knížce poznámku. Dnes ho tíží třídní důtka. Rodiče se

Více

Život ženy. Už vím! Srozumitelně o těle a duši pro ženy s mentálním postižením

Život ženy. Už vím! Srozumitelně o těle a duši pro ženy s mentálním postižením Život ženy Už vím! Srozumitelně o těle a duši pro ženy s mentálním postižením Děkujeme Yvettě Vrublové za odbornou konzultaci a cennou pomoc při přípravě této brožury. Společnost pro podporu lidí s mentálním

Více