[Krizová připravenost zdravotnictví]

Transkript

1 1

2 Úvodní slovo šéfredaktora J. Štorek Číslo: 1/ ročník Čtvrtletník se věnuje krizovému řízení a plánování ve všech složkách IZS, organizacích působících ve zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí, příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti zdravotnictví v ČR a okolních zemí. Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr. Jana Prattingerová; Ing. Pavel Častulík, CSc., Ing. Petra Jirásková a Ing. Vratislav Příhoda Grafická úprava: Macon studio Roman Macík Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, Praha Tel.: , redakce@skpz.cz. Číslo vychází: Příští č. vydání: Uzavírka čísla: Vychází: 4x ročně ISSN str. 4-5 Zápis ze Shromáždění členů SKPZ v Hradci Kr. Š. Nováková str. 3 Zápis ze zasedání redakce SKPZ v Brně dne Redakce PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE: Technické parametry: příspěvky zasílejte ve formátech *.DOC, *.XLS a *.PPT, softwarové vybavení firmy Microsoft. Text neformátujte (písmo Ariel velikosti 10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.). Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní. Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kontaktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů dodaných inzerenty. Příspěvky schvalují pracovníci redakční rady, která zasedá vždy min. 14 dní před vydáním dalšího čísla. str. 7-8 str. 5-6 Zápis ze zasedání redakce SKPZ dne v Liberci Redakce 2

3 Akce SKPZ Š. Nováková Zdravotní péče, zdravotník a MHP M. Jukl Zápis SKPZ z jednání se zástupci NNO v Praze Redakce str str Dobrovolnická činnost v ČR Suplement: Seznam NNO v ČR - IZS Š. Nováková Asociace Záchranný kruh Redakce str str Humanitární jednotky ČČK V. Příhoda Pozvánka na konferenci MEKA SR 2012 A.Tencer str Humanitární pohotovost ČČK R. Smejkal str Kalendář akcí Redakce str str. 28 Témata časopisu pro rok 2012 Redakce 2

4 Slovo šéfredaktora Váţení přátelé, sluší se v prvním čísle nového kalendářního roku popřát všem hodně zdraví, štěstí a radosti v nadcházejícím roce a zároveň poděkovat všem, kteří se podíleli na chodu nejen Společnosti, ale i jejího časopisu. Je mi osobní ctí zejména poděkovat Šárce Novákové, která jako tajemník Společnosti i tajemník redakce časopisu, odvádí většinový podíl úkolů a přehledů v akceschopnosti společnosti a časopisu. Zároveň mi dovolte se s Vámi podělit o radost z postupně nabíhající aktivity rozšiřující se členské základny a vyjádřit přesvědčení, ţe toto bude i nadále převaţující tendence. Před námi se otevírá rok 2012, který z našeho pohledu nese dva základní trendy změn ve zdravotnictví a tedy i v obsahu a formě krizové připravenosti resortu. Jedním je nástup reformních zákonů, které zásadním způsobem ovlivní obraz zdravotnictví. Druhým je platnost novelizovaných zákonů, tzv. krizové legislativy a nové Bezpečnostní strategie České republiky. Před krizovým managementem resortu tak stojí nelehký úkol, zvládnout oba trendy v synchronizaci tak, aby probíhající přípravy v oblasti krizové připravenosti zdravotnictví odpovídaly formou i obsahem současné době. Není moţné chápat toto dění odděleně a izolovaně, obojí se prolíná a vytváří výchozí prostředí pro kultivaci a posun míry připravenosti zdravotnického systému jak v poţadavku vnitřní, tak vnější operability systému. Limitované kapacity zdravotnického systému nutně vedou k hledání moţností kompetentních partnerů v tzv. třetím neziskovém (dobrovolnickém) sektoru. Většina těchto organizací a institucí je ochotna a připravena k součinnosti (Hlaváčková,D.: Koncepční příprava resortu zdravotnictví k dosaţitelnosti připravenosti pro řešení následků mimořádných událostí z hlediska postupů urgentní medicíny. In.: Krizová připravenost zdravotnictví; NCONZO v Brně 2007; ISBN ; str. 13). Znamená to mimo jiné podporovat činnosti dobrovolných záchranářských organizací a organizací poskytujících psychosociální krizovou pomoc, mimo záchranářské činnosti vyuţívat tyto organizace a další občanská sdruţení při řešení následků mimořádných událostí a k podpoře zdravotní výchovy obyvatelstva. (Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví České republiky; MZDR 3708/2007; str.17). Pro účinné zajištění ochrany obyvatelstva je významná rovněţ spolupráce s občany, občanskými sdruţeními působícími v oblasti bezpečnosti a vyuţití dobrovolnické sluţby. (Bezpečnostní strategie České republiky 2011; ISBN ; odst.94; str.19 ). Obsah prvního čísla časopisu roku 2012 je věnován právě této problematice a spolu s redakční radou pevně věřím, ţe v rámci zajišťování vnější operability krizové připravenosti zdravotnického systému třetí sektor zaujme nejen svou kvalitou, ale i svým místem v podpoře snah zdravotnictví připravit resort ke schopnosti čelit soudobým bezpečnostním hrozbám. V Praze dne 12. ledna 2012 MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Šéfredaktor Jubilanti SKPZ V prvním čtvrtletí letošního roku oslaví významné ţivotní jubileum dvě z našich členek: Zuzana Kupková Jarmila Aulehlová Jménem společnosti ze srdce blahopřejme a přejeme hodně štěstí a zdraví, ale i úspěchů jak v soukromém, tak v profesním ţivotě. Redakce Mír neohroţují zbraně jako takové, ale lidé, kteří je konstruují, instalují a jsou ochotni je pouţít. Václav Havel Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji. Tomáš Garrigue Masaryk Svět je plný ochotných lidí - jedni jsou ochotni pracovat, druzí jsou ochotni nechat je pracovat. Robert Frost 3

5 ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ REDAKCE DNE V BRNĚ Přítomni: MUDr. Josef Štorek, Mgr. Šárka Nováková, MUDr. Jana Prattingerová (omluvena ze zasedání, projednáno při osobním setkání v Těchoníně), MUDr. Jiří Mašek, Ing. Petra Jirásková, Ing. Pavel Častulík 1.1. Příprava dalšího čísla časopisu Bylo projednáno připravované číslo časopisu včetně zařazení suplementa přednášky MUDr. Štorka z vojenské konference uskutečněné v říjnu v Hradci Králové Příprava lednového čísla Návrhy dalších článků: MUDr. Urbánek a prof. MUDr. Masár na téma hromadná postiţení osob, se kterými vystoupili na Dostálových dnech v letošním roce. Pana profesora MUDr. Masára osloví MUDr. Štorek, MUDr. Urbánka (MUDr. Mašek?). Dále vyţádat slovenský pohled na dobrovolnictví a zařadit článek do dalšího čísla časopisu Redakční plán vydávání časopisu a návrh témat pro rok 2012 Plán vydávání časopisu pro rok 2012 byl schválen bez výhrad viz příloha č. 1, návrh témat rovněţ, pro příští rok však nebudou témata předem přiřazena k jednotlivým číslům časopisu. Oba návrhy budou zveřejněny na webu SKPZ, témata jsou zveřejňována i v časopise KPZ Schválení předběţného harmonogramu zasedání redakce v roce 2012 Obecně: Zasedání redakce se vţdy uskuteční cca 14 kalendářních dní před distribucí dalšího čísla časopisu, tj. v den uzávěrky (upřednostňována středa, popř. úterý), místo bude upřesněno (předpokládaný čas zahájení v 15 h). Předběţný harmonogram předloţený členům redakce viz příloha č. 2 byl schválen bez výhrad. Harmonogram bude předloţen ke schválení Výboru SKPZ na listopadovém zasedání a současně bude zveřejněn na webu SKPZ. Další lednové zasedání se uskuteční v Liberci (připravuje MUDr. Prattingerová), termín bude upřesněn (aktuálně je zvaţováno úterý v odpoledních hodinách) Zveřejňování odborných článků Bude vytvořena samostatná podsekce na našich internetových stránkách, kde budou tyto odborné texty umísťovány. Nutno zkontrolovat, zda poslední návrh souhlasu, zpracovaný Ing. Častulíkem, je vyhovující pro aktuální potřebu (Webarchiv). Toto čestné prohlášení autora je pak nutné umístit na webové stránky ke staţení Sloţení redakční rady Redakce hledá nové členy, o které by rozšířila svou základnu. Nově hledá zástupce zdravotnických zařízení (budou osloveni nečlenové z Hradce Králové, Příbrami, příp. Olomouce fakultní nemocnice či oblastní nemocnice), dále zástupce neziskových organizací (přičemţ ústředí ČČK bylo nabídnuto i členství v redakčním okruhu jako čestnému členovi) a konečně hledá nového zástupce krajských úřadů. Tomuto bodu se bude věnovat i Výbor SKPZ na svém zasedání v Hradci Králové Informace Ing. Častulíka k fakultním nemocnicím a jejich aktivitám V souvislosti s aktivitami oddělení urgentních příjmů fakultních nemocnic Olomouc a Brno v procvičování jejich připravenosti na příjem kontaminovaných pacientů a obětí havarijních událostí, SKPZ vítá tyto velmi důleţité a dosud opomíjené aktivity. SKPZ v rámci politiky krizové připravenosti povaţuje rovněţ za naléhavé zaměřit se na vypracování koncepčních přístupů jak organizačně, personálně a technologicky řešit připravenost nemocničních zařízení na efektivní příjem a poskytování neodkladné nemocniční péče kontaminovaných pacientů. Pro tento účel doporučuje SKPZ svolání odborného semináře s pracovním názvem Mimořádné události s únikem nebezpečných látek a úloha zdravotnického řetězce. Zámyslem semináře bude na základě jiţ vzniklých a potenciálně moţných mimořádných událostí s únikem nebezpečných látek a materiálů (chemických, biologických a radiačních, včetně poţárů a výbuchů), poukázat na současný stav připravenosti zdravotnických záchranných sloţek, zdravotnických zařízení a orgánů veřejného zdraví, včetně působnosti integrovaného záchranného systému ČR. Seminář by měl vyústit v náměty na iniciaci koncepčních řešení a přístupů ke zvýšení připravenosti jednotlivých sloţek zdravotnictví při zvládání nenadálých mimořádných událostí spojených s nebezpečnými látkami a materiály. Seminář se předpokládá uskutečnit jako dvoudenní po dohodě s FN Olomouc v Olomouci ve dnech února (Pozn. redakce: je zvaţovaná změna termínu a místa) Zaměřil by se na události Zlínský kraj - Chropyně, FN Brno a FN Olomouc. Začátek je předpokládán od h, první část by byla věnována úniku chemických látek v Chropyni a Uh. Hradišti, druhá část (středeční dopoledne) by byla zaměřena na příjem radioaktivních pacientů do ZZ a třetí část (odpoledne) by byla věnována situaci ve FN 4

6 Olomouc z roku 2011 podezření z biologického ohroţení pacienta a jeho zajištění. Členové redakce se shodli, ţe pro zajištění semináře v tomto termínu je nutné ještě v letošním roce rozeslat první informaci o tomto semináři všem zúčastněným stranám, dojednat aktivní účast a spolupráci a do konce roku zveřejnit bliţší informace na svých internetových stránkách Rallye Rejvíz 2012 Redakční rada SKPZ přišla s námětem zařadit propagační ukázku činnosti záchrany osob v kontaminovaném prostředí v rámci mezinárodní soutěţe Rallye Rejvíz 2012 (květen, Zámyslem bude zařadit podobnou odbornou činnost záchranářů do dalších ročníků této prestiţní soutěţe a tak i iniciovat systematické začleňování dosud opomíjené činnosti nejen do soutěţí, ale i do systémů profesní připravenosti všech záchranných sloţek. Za tímto účelem komunikuje MUDr. Mašek s organizátory této soutěţe a ověří moţnost realizace a následné zařazení tohoto zámyslu do programu soutěţe. Akce bude ještě projednána Výborem a po jeho schválení budou učiněny potřebné kroky k realizaci Informace Ing. Fišera - k tématu dobrovolnictví do dalšího čísla časopisu dodá cca 2 strany, ve kterých zhodnotí Rok dobrovolnictví 2011 (aktuálně ve čtyřech krajích běţí Panel ), - návrh na psaní krátkých sloupků na aktuální téma: - Informace z legislativního prostředí, - Terminologie (vyuţít i web SKPZ) - Koncepce a její aktualizace (není splněno z předešlých jednání v rámci SKPZ) Informace k průběhu kurzu v CBO a dalším připravovaným akcím ve spolupráci s AČR Pilotní kurz Řešení mimořádných událostí s výskytem vysoce nebezpečných nákaz organizovaný SKPZ ČSL JEP a realizovaný v Centru biologické ochrany Těchonín, proběhl ve dnech Kurzu se zúčastnili především příslušníci ZZS (Plzeňského a Libereckého kraje) a KHS Libereckého kraje. Kurz záchranářům zprostředkoval zcela nové poznatky v oblasti řešení situací při transportu infikovaných pacientů a informoval je zejména o náročné činnosti na jednotkách ARO při pouţití prostředků a metodických postupů nejvyššího stupně ochrany. Poukázal na naléhavou potřebu odborného výcviku a zdokonalování takových činností nejen pro prvosledové záchranáře, ale zejména pro personál ARO, k osvojení si zásad poskytování NNP v podobných podmínkách. Bude účelné ve spolupráci s armádním zařízením CBO pokračovat a nabídnout ucelený výcvikový, vzdělávací a doškolovací program pro všechny sloţky zdravotnictví, včetně dobrovolných např. ČČK. K tomu bude zapotřebí ve spolupráci s ostatními odbornými společnostmi ČSL JEP vypracovat obsahové zaměření takovéhoto koncepčního programu. Na základě programu bude moţné vypracovat a realizovat jednotlivé kurzy různého zaměření, úrovně znalosti a praktických dovedností. SKPZ oceňuje velmi aktivní a profesní přístup pracovníků CBO, kteří kurz připravili a osobně působili v rolích instruktorů. Vedení CBO, rovněţ vyjádřilo další ochotu pokračovat ve spolupráci a vyuţívání infrastruktury pro sloţky zdravotnictví. REDAKCE SOUHLASÍ S PROJEDNANÝMI BODY A JEJICH ZÁVĚRY BEZ PŘIPOMÍNEK. Zapsala: Mgr. Šárka Nováková, tajemník SKPZ a Ing. Pavel Častulík Schválil: MUDr. Josef Štorek, předseda SKPZ ZÁPIS ZE SHROMÁŢDĚNÍ ČLENŮ SKPZ DNE V HRADCI KRÁLOVÉ I. ČINNOST SKPZ 1.1. Marketingové nástroje SKPZ - Návrh šablony PPT k uţití pro členy SKPZ při oficiálním zastupování SKPZ (příloha zápisu č. 2) - Razítka SKPZ (pro členy Výboru tajemník a předseda) - Banner SKPZ (příloha zápisu č. 3) Ú: Úkol pro členy SKPZ zaslat seznam přednášek, kterými byla SKPZ reprezentována na vzdělávacích a jiných odborných akcí (příloha č. 4 tabulka/seznam k vyplnění) 1.2. Web SKPZ - rozšíření o odkazy, 5

7 - dále plánované rozšíření o odborné články, seznam materiálů k připomínkování (uvést jen jejich seznam), - vyřešena archivace stránek přes Webarchiv, - statistika návštěvnosti (příloha č. 5) Akce SKPZ v roce 2011 (seznam akcí včetně přehledu korespondence přílohy č. 6) 1.4. Plán na rok Plán zasedání (příloha č. 7) - Plán akcí (příloha č. 8) 1.5. Rozpočet pro rok Ţádosti o dotace a granty na další činnost SKPZ doposud neúspěšné - Zpracován předběţný rozpočet pro rok 2012, který byl schválen Výborem a Revizní komisí Rozpočet roku Dluţníci SKPZ (nezaplacené členské příspěvky) - Vyúčtování dílčích akcí SKPZ zpravidla vyrovnaný rozpočet bez výrazného zisku/ztráty Nesplněné úkoly (viz harmonogram činností SKPZ listopad a zápisy) Za rok 2011 předpokládá Výbor zpracování Výroční zprávy o činnosti SKPZ, která bude publikována na internetových stránkách SKPZ. Návrh bude nejprve zaslán všem členům k připomínkování. VŠECHNY BODY ČLENOVÉ ODSOUHLASILI BEZ PŘIPOMÍNEK. NIKDO SE NEZDRŢEL HLASOVÁNÍ. II. PLÁNOVANÁ VZDĚLÁVACÍ A ODBORNÁ ČINNOST SKPZ PRO ROK Seminář Mimořádné události s únikem nebezpečných látek a úloha zdravotnického řetězce, únor 2012, Olomouc (dvoudenní akce) 2.2. Konference krizové připravenosti ve zdravotnictví, duben 2012, Sloup v Čechách 2.3. Spoluúčast na mezinárodní soutěţi Rallye Rejvíz, květen Konference CIMIC: CIVIL & MILITARY COOPERATION A ZDRAVOT- NICKÉ SYSTÉMY V ČR - Spolupráce AČR a civilních sloţek IZS, září 2012, Plzeň (týdenní akce) 2.5. Mezi další akce, na kterých se členové SKPZ budou setkávat, patří nadále MEKA Brno (2. 3. února 2012), MEKA SR ( června 2012) a MEKA Hradec Králové (orientačně ). V příštím roce se uskuteční zdravotnický veletrh Pragomedica (duben, Praha). VŠECHNY BODY ČLENOVÉ ODSOUHLASILI BEZ PŘIPOMÍNEK. NIKDO SE NEZDRŢEL HLASOVÁNÍ. III. NÁVRHY K PROJEDNÁNÍ Výbor SKPZ předloţil členům nový návrh na organizační strukturu SKPZ. Při zachování stávajících orgánů odborné společnosti, které vycházejí ze stanov, povaţuje Výbor za nezbytné posílit některé pracovní skupiny, které se mezi členy postupně vytvářejí. Tyto pracovní skupiny by měly být povýšeny na sekce, které by měly své volené zástupce. Kaţdá sekce by tedy byla tvořena původní pracovní skupinou, členy SKPZ s určitým zaměřením. Tito členové by si mezi sebou zvolili tři své zástupce, kteří by jednali s Výborem, redakcí a přednášeli by návrhy a připomínky za celou sekci. Tito jejich zástupci by byli voleni na období 2 let s moţností jejich opakovaného zvolení. Navrhované sekce: Sekce slovenských členů vytvoření této sekce je nezbytné spíše z administrativní náročnosti a specifičnosti těchto členů. Nelze všechny činnosti spojené s administrativní a organizačními záleţitostmi řešit prostřednictvím slovenského člena Výboru. Je zapotřebí širší zapojení slovenských členů do ţivota SKPZ a zajištění nepřetrţitého toku informací. Sekce orgánů ochrany veřejného zdraví (hygienické stanice a hygienická sluţba v rámci civilního i armádního zdravotnictví, zástupci SZU a zdravotních ústavů apod.) jedná se o odbornou sekci pro zpracovávání odborných témat, kterým se SKPZ věnuje soustavně od svého vzniku. Sekce přednemocniční péče (ZZS, ČČK) zváţit moţnost rozdělení na dvě samostatné sekce. Sekce nemocniční péče (zástupci nemocnic/zdravotnických zařízení). Jsou rovněţ zvaţovány i další sekce, je však nejprve nutné jejich vykrystalizování. VŠECHNY TYTO BODY ČLENOVÉ ODSOUHLASILI BEZ PŘIPOMÍNEK. NIKDO SE NEZDRŢEL HLASOVÁNÍ. Zapsala: Šárka Nováková, tajemník SKPZ Dne: Odsouhlasil: MUDr. Josef Štorek, předseda SKPZ Dne: Pozn. redakce: všechny uvedené přílohy najdete na 6

8 ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ REDAKCE DNE V LIBERCI Přítomni: Redakční rada: MUDr. Josef Štorek (omluven ze zasedání, projednáno při osobním setkání v Praze), Mgr. Šárka Nováková, MUDr. Jana Prattingerová, MUDr. Jiří Mašek, Ing. Petra Jirásková, Ing. Vratislav Příhoda jsou zpracovány v samostatném materiálu, který je přílohou č. 1 tohoto zápisu. Seminář se předpokládá uskutečnit jako dvoudenní po dohodě s FN Olomouc v Olomouci v 11. týdnu Termín byl vzhledem ke stavu příprav posunut na březen. Pozvánka bude rovněţ zpřístupněna na internetových stránkách SKPZ. Hosté: Pavel Štyndl, MUDr. Jiří Wachsmuth, Martin Beneš Vzhledem k tomu, ţe redakce tentokrát zasedala v Liberci a jednalo se o první pracovní jednání v tomto krajském městě, rozhodla se redakce ke svému jednání přizvat také všechny místní členy SKPZ. V závěru zasedání měli moţnost členové SKPZ informovat o akcích připravovaných v jejich kraji Příprava lednového čísla Bylo projednáno připravované číslo časopisu na téma Dobrovolnictví. Je zapotřebí oslovit i další NNO. Dále vyţádat slovenský pohled na dobrovolnictví a zařadit článek do dalšího čísla časopisu Příprava dalšího čísla časopisu Dubnové číslo časopisu zaměřit na legislativní novinky včetně zákona o ZZS, který vstupuje v dubnu v platnost. Dalším zákonem, který dosud chybí v časopise, je zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Návrhy dalších článků: MUDr. Urbánek a prof. MUDr. Masár na téma hromadná postiţení osob, se kterými vystoupili na Dostálových dnech v letošním roce. Pana profesora MUDr. Masára osloví MUDr. Štorek, MUDr. Urbánka (MUDr. Mašek?). Dalším zdrojem by mohla být konference Ochrana obyvatelstva v Ostravě (účast Ing. Častulík a Mgr. Nováková) Sloţení redakční rady Redakce je nově rozšířena o zástupce neziskových organizací Ing. Vratislava Příhodu (OS ČČK Chrudim). I nadále však hledá nové členy, o které by rozšířila svou základnu za nemocnice a krajské úřady Seminář Olomouc SKPZ zahájila přípravy odborného semináře s pracovním názvem Mimořádné události s únikem nebezpečných látek a úloha zdravotnického řetězce. Bliţší informace k záměru akce a průběhu 1.5. Rallye Rejvíz 2012 Přípravy a zajištění spolupráce nadále pokračují, je zapotřebí domluvit podmínky naší účasti a především dobrovolníků z OS ČČK Blansko. Komunikací s organizátory je pověřen Ing. Častulík. Vyţádat pomoc Olgy Markové pro zajištění hladkého průběhu na místě Informace k průběhu kurzu v CBO a další připravovaným akcím ve spolupráci s AČR Pilotní kurz Řešení mimořádných událostí s výskytem vysoce nebezpečných nákaz organizovaný SKPZ ČSL JEP a realizovaný v Centru biologické ochrany Těchonín, proběhl ve dnech Kurz bude v letošním roce pokračovat, předpokládaný termín je opět podzim Účastníci kurzu připravují výstupní zprávu včetně doporučení pro další kurzy. Zpráva bude postoupena Výboru SKPZ v únoru a následně bude zpřístupněna ostatním členům SKPZ MEKA SR V rámci odborného programu konference v červnu 2012 bude SKPZ koordinovat přípravy samostatného bloku na téma Mezinárodní zdravotnické předpisy. O spolupráci bude poţádána MUDr. Šteflová z Kanceláře WHO v ČR. Dále bude nutné zjistit další zájemce o aktivní účast a podílet se i na dalších tématech konference. Uzavírka přednášek je , kdy musí být odevzdána témata přednášek a jejich abstrakta. Další zasedání organizačního výboru konference je předpokládáno v druhé polovině února. Redakční rada v závěru jednání poděkovala všem přítomným členům za jejich aktivní účast. Přizvání členů SKPZ se ukázalo jako správný krok, který vede k větší zainteresovanosti členů a uţší spolupráci. Redakční rada proto bude usilovat i nadále v tomto směru pokračovat. Vzhledem k tomu, ţe redakce i Výbor SKPZ zasedají v různých městech ČR, existuje reálná šance tak jednou do roka uspořádat zasedání v Praze, Brně, Hradci Králové, Plzni a Liberci 7

9 a alespoň tímto způsobem nastartovat regionální jednání, jak bylo v minulém roce navrţeno. REDAKCE SOUHLASÍ S PROJEDNANÝMI BODY A JEJICH ZÁVĚRY BEZ PŘIPOMÍNEK. Zapsala: Mgr. Šárka Nováková, tajemník SKPZ Schválil: MUDr. Josef Štorek, předseda SKPZ PŘEHLED AKCÍ A ZASEDÁNÍ SKPZ USKUTEČNĚNÝCH V ROCE 2011 Poř. č. Termín a místo konání Název akce (druh) Poznámka I. Interní akce SKPZ (uzavřené akce - zasedání) ledna 2011, Praha Zasedání Výboru a redakce SKPZ Info na web března 2011, Plzeň Zasedání Výboru konference MEKA dubna 2011, Praha Jednání Výboru konference MEKA dubna 2011, Zasedání Výboru konference MEKA - Luhačovice dubna 2011, Česká Lípa Zasedání RK SKPZ Info na web dubna 2011, Česká Lípa Zasedání Výboru a redakce SKPZ Info na web května 2011, Praha Jednání Výbor konference MEKA června 2011, Luhačovice Zasedání Výboru konference MEKA června 2011, Luhačovice Zasedání Výboru a redakce SKPZ Info na web září 2011, Plzeň Zasedání Výboru SKPZ Info na web října 2011 Pracovní jednání Výboru SKPZ Info na web října 2011 Zasedání Výboru konference MEKA listopadu 2011, Brno Zasedání redakce SKPZ listopadu 2011, Hradec Kr. Zasedání Výboru SKPZ listopadu 2011, Hradec Kr. Shromáţdění členů SKPZ - Poř. č. II. Akce pro členy SKPZ (uzavřené akce) Termín a místo konání Název akce (druh) Poznámka února 2011, Brno Setkání členů SKPZ (pracovní jednání) dubna 2011, Sloup Shromáţdění členů SKPZ (pracovní jednání) listopadu 2011, Těchonín listopadu 2011, Hradec Králové Kurz Řešení MU s výskytem VNN Shromáţdění členů SKPZ Spolupráce s FN Brno, při příleţitosti MEKA Brno Při příleţitosti konání konference ve Sloupu 20 účastníků Při příleţitosti konání konference MEKA HK 8

10 Poř. č. III. Akce pro odbornou veřejnost (otevřené akce) Termín a místo konání Název akce (druh) Poznámka ledna 2011, Praha Novoroční setkání (křest časopisu a tisková konference) dubna 2011, Konference krizové Česká Lípa - Sloup připravenosti ve zdravotnictví května 2011, Brno Seminář Pandemie května 2011, Luhačovice zkušenosti a dopady Mezinárodní konference Medicína katastrof 2011 Spolupráce s FTN Cca 60 účastníků, spolupráce s Nemocnicí Česká Lípa Cca 20 účastníků, spolupráce se SIL ČLS JEP Cca 100 účastníků, záštita ministrů MZ ČR a MZ SR, hejtmana ZK EKONOMICKÝ DOPAD ČLENSTVÍ V SKPZ NA ÚČASTNICKÉ POPLATKY AKCÍ SKPZ SKPZ se snaţí umoţňovat svým členům vzájemné informování a předávání nabitých zkušeností především prostřednictvím vzdělávacích akcí, které pořádá. Naplňuje tak své poslání a stanovené cíle Výboru SKPZ, které vydalo svým Prohlášením z roku V roce 2011 uspořádala SKPZ několik vzdělávacích akcí, jejichţ ekonomické zhodnocení je uvedeno v následující tabulce jedná se o náklady související s účastnickými poplatky vydanými členy SKPZ v porovnání s nečleny SKPZ. K celkové částce je, v případě členů SKPZ, přičtena hodnota členského příspěvku, který je zasílán na účet SKPZ. V případě účasti na všech vzdělávacích akcí SKPZ tak měli členové naší odborné společnosti moţnost ušetřit částku 100 Kč oproti účastníkům nečlenům SKPZ. Nejedná se sice o ţádnou závratnou částku, nicméně čistě z ekonomického hlediska se investice vloţená do členství v SKPZ v roce 2011 vyplatila a mohla přinést dokonce i zisk v podobě ušetřených 100 Kč. Pozn.: Do ekonomického hodnocení nebyly započítány další přínosy a společenské akce, které SKPZ uspořádalo. Poř. č. Akce SKPZ člen SKPZ Účastnický poplatek nečlen SKPZ 1. Seminář Pandemie Brno 500 Kč 600 Kč 2. Konference Sloup v Čechách 0 Kč 0 Kč 3. MEKA Luhačovice Kč Kč 4. Kurz CBO Těchonín 50 Kč 50 Kč Celkem účastnické poplatky Kč Kč Členský poplatek 200 Kč Kontrolní součet Kč Kč + Rozdíl - ušetřeno 100 Kč 9

11 ZÁPIS Z JEDNÁNÍ ČLENŮ SKPZ A DOBROVOLNÍKŮ V PRAZE DNE Pracovního setkání se zúčastnili zástupci oblastních spolků ČČK Praha 1, Chrudim a Hradec Králové, kteří s členy SKPZ vedli diskusi na téma pomoc dobrovolníků při mimořádných událostech (omluvili se zástupci OS ČČK Blansko a Zlín, kteří rovněţ projevili zájem spolupracovat). Jednání vedly MUDr. D. Hlaváčková a Mgr. Š. Nováková (Výbor SKPZ), přičemţ cílem bylo zprostředkovat si vzájemně informace o rozsahu činností, které jednotlivé oblastní spolky (dále jen OS) vykonávají při své dobrovolnické činnosti, či se postupně snaţí o vyuţití moţností, kterými dobrovolníci organizovaní v OS ČČK disponují. V úvodní části informovala Mgr. Nováková o akcích připravovaných SKPZ na rok 2012 a jejichţ zaměření se bude týkat i dobrovolníků. Mimo jiné připomněla, ţe SKPZ by i v letošním roce ráda uspořádala, ve spolupráci s Centrem biologické ochrany v Těchoníně, další kurz zaměřený na infekčního pacienta a jeho hospitalizaci. V tuto chvíli probíhá vyhodnocení prvního kurzu realizovaného v listopadu Podoba dalšího kurzu tedy ještě není přesně vyjasněna, jelikoţ je snahou letošní běh uzpůsobit právě dobrovolníkům a jejich moţné spolupráci se ZZS a daným ZZ. Vzhledem k harmonogramu akcí v první polovině roku bude tento kurz opět směrován na podzimní období. V další části jiţ jednotliví zástupci OS ČČK představili své aktivity, které nově rozbíhají a k nimţ potřebují často jen pomoc se správným nasměrováním a postupem pro jejich zavedení do praxe. Jedním z příkladů je poskytování první psychologické pomoci dobrovolníky na letišti (např. pád letadla a jiné mimořádné události). V rámci těchto situací bylo diskutováno o moţnostech poskytování informací o zraněných, o jejich evidenci a dalších úskalích této problematiky úzce spojených s ochranou osobních dat. Konkrétně Letiště Ruzyně v Praze má vytipováno pět nemocnic, do kterých by postiţení byli rozvezeni a kromě praţských nemocnic sem spadá i Oblastní nemocnice Kladno, která je ve Středočeském kraji, čímţ je překročena hranice jednoho kraje. Z diskuse mimo jiné vyplynula nutná spolupráce zdravotnických zařízení s dobrovolníky, jejichţ vyuţití se neustále rozšiřuje díky stále větší erudovanosti těchto pracovníků a rozšiřujícímu se záběru nabízených/poskytovaných činností z jejich strany. Přestoţe Rok dobrovolnictví skončil, je letošní rok vhodným časem pro navázání spolupráce těchto dobrovolníků se ZZ a prolnutí této spolupráce do Traumaplánů, které jsou nyní aktualizovány a do Plánů krizové připravenosti, které si nyní ZZ vytvářejí. (Pozn. redakce: V této souvislosti upozorňujeme na Metodiku zpracování plánů krizové připravenosti podle 17 aţ 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012.) A tak zatímco minulý rok byl především o prezentaci činnosti dobrovolníků a seznamování se s jejich činností, měl by se letošní rok stát rokem, kdy přehodnotíme svůj přístup k nim a právě z hlediska managementu v krizové připravenosti dorovnáme vůči nim svůj dluh, čímţ jim vytvoříme vhodné a především jednoznačné podmínky pro aplikování jejich dobrovolnické činnosti do praxe. Další diskutovanou problematikou byly povodně a především evakuační střediska a jejich zajištění z hlediska hygienických norem. V závěru MUDr. Hlaváčková připomněla projekt WHO realizovaný ve spolupráci s MZ ČR Dopady klimatických změn na obyvatelstvo. Projekt byl v minulém roce ukončen, informaci o něm bude prezentovat MUDr. L. Grepl Bauerová na konferenci Medicína katastrof v Brně. I tady je nutná spolupráce dobrovolníků se ZZS a homecare působícími v terénu, aby se předešlo zahlcení ZZS ze strany těch postiţených občanů, kteří nepotřebují hospitalizaci ve ZZ, ale přitom ze zdravotního hlediska nemohou být ponecháni sami a bez pomoci. Zde je však nutné spolupráci dobrovolníků postupně rozkrývat a především ji řešit ve spolupráci s odbornými autoritami v ČR, jelikoţ tato problematika do ZZ a ZZS zatím příliš přes veškerou snahu MZ ČR nepronikla. Není tak dořešena provázanost a kontinuita řešení těchto situací na všech úrovních, tedy jejich řešení především v terénu, kde je ještě moţné eliminovat dopady na ZZ. Další problematika, která byla vzpomenuta, je situace ve Šluknovském výběţku, která opět potvrzuje, ţe rigidní systém IZS a bezpečnostních sloţek je (v některých případech) nedostačující, resp. nevhodný systém, který by lépe nahradil komunitní systém. Účastníci tohoto setkání se shodli na oboustranném přínosu pracovního jednání a vyjádřili přání se potkávat pravidelně. Jelikoţ v následujícím období proběhne několik akcí, při nichţ se členové SKPZ a zástupci OS setkávají (nutno podotknou, ţe většina zástupců OS ČČK se jiţ stala i členy SKPZ), bude další pracovní jednání této skupiny svoláno aţ na druhou 10

12 polovinu roku (přibliţně září říjen podle vývoje v SKPZ). Tím bude zajištěna kontinuita těchto jednání a rozvoje oboustranné spolupráce, přičemţ konkrétní otázky spolupráce budou řešeny individuálně a průběţně. V závěru mi ještě dovolte informovat o rozšíření redakční rady a propojení SKPZ s ČČK: redakční rada byla koncem minulého roku doplněna o zástupce ČČK, kterým se stal Ing. Vratislav Příhoda (OS ČČK Chrudim) a aktuálně přijal čestné členství v redakční radě (Redakční okruh) JUDr. Marek Jukl, prezident ČČK, který tak rozšířil počet čestných členů na čtyři (Ing. Anton Tencer; prof. MUDr. Oto Masár, PhD.; plk. MUDr. František Bílek, PhD.). Poslední informace související s aktivitami SKPZ, které jsou v letošním roce zaměřeny na dobrovolnictví, je navázání spolupráce s Asociací záchranný kruh a přípravou partnerské dohody, kterou by tato spolupráce měla být stvrzena. Mgr. Šárka Nováková DOBROVOLNICKÁ ČINNOST V ČR Rok 2011 je věnován dobrovolníkům a dobrovolnické činnosti. Co bylo cílem vyhlášení mezinárodního Roku dobrovolnictví? Co je vlastně dobrovolnická činnost? Jak se ji daří prosazovat a uplatňovat v ČR? Jaké je její postavení v jiných státech EU? Aktuální číslo Vám přináší sérii článků na toto téma a společně s členy redakce věříme, ţe se tomuto tématu ještě budeme věnovat i v dalším čísle našeho časopisu, poněvadţ záběr dobrovolnické činnosti je široký a přesahuje prostor vymezený jedním číslem. I. VÝVOJ PO ROCE 1989 Rozsáhlejší organizované pokusy o systematické zavádění dobrovolnické činnosti v ČR se objevily aţ ve druhé polovině 90. let minulého století. Hovoříme o modelu formálního dobrovolnictví, který zahrnuje dobrovolné aktivity organizované prostřednictvím dobrovolnických center či jiných neziskových organizací realizujících dobrovolnické programy, případně přímo prostřednictvím poskytovatelů sluţeb. Dobrovolníky vede obvykle profesionál koordinátor dobrovolníků, který se řídí pravidly managementu dobrovolnictví, specificky upravenými pro konkrétní oblast sluţeb. Oblasti, v nichţ jsou formální dobrovolníci velmi prospěšní a zároveň je třeba jejich činnost pečlivě formálně organizovat, jsou zejména sociální sluţby a zdravotnictví. V roce 1999 spustilo Národní dobrovolnické centrum HESTIA ve spolupráci s Open Society Institute New York a nadací Open Society Fund Praha pilotní program s názvem Dobrovolníci v nemocnicích. Počet nemocnic a dalších sociálnězdravotních zařízení, které se zapojovaly do programu, se postupně rozrůstal. Vznikaly i metodické příručky pro tuto oblast dobrovolnictví. Koncem roku 2009 to bylo jiţ více neţ 40 zdravotních a sociálně-zdravotních zařízení, jako jsou např. nemocnice nejrůznějšího typu, léčebny dlouhodobě nemocných, hospice, kojenecké ústavy, dětské lázeňské léčebny, oční kliniky, denní stacionáře, centra respitní péče, centra pro duševně nemocné a další. Počty registrovaných dobrovolníků účastnících se 11 programu Dobrovolníci v nemocnicích se pohybují v počtech přes 1000 osob ročně. V resortu práce a sociálních věcí začalo být formální dobrovolnictví vyuţíváno nejprve v několika nestátních rezidenčních zařízeních, nejčastěji v tehdy nazývaných domovech důchodců, v programu pod názvem Dobrovolnictví pro seniory. V letech byl ve 13 domovech pro seniory Středních Čech realizován jiţ síťový a systémový projekt podpořený z OP RLZ pod názvem Management dobrovolnictví v zařízeních sociálních sluţeb, jehoţ výstupem byla publikace příkladů dobré praxe Dobrovolnictví v Domovech pro seniory (Aronová, 2008). II. DOBROVOLNICKÁ CENTRA Rok 2001, který byl vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků, byl významným impulsem pro vznik a další rozvoj dobrovolnických center a programů. Kromě toho byla zaloţena Koalice dobrovolnických iniciativ jako volné sdruţení organizací za účelem společné reprezentace dobrovolnických projektů a programů, jejichţ rámec byl vymezen Programem rozvoje dobrovolnictví. Koalice měla koncem roku 2001 celkem 22 členů s řadou dobrovolnických programů, v roce 2005 to bylo jiţ více neţ 50 organizací. Základním posláním Programu rozvoje dobrovolnictví a tedy i nově vznikajících dobrovolnických center (DC)

13 byla propagace a podpora myšlenky dobrovolnictví ve společnosti, k jejímuţ naplnění centra realizují zejména tyto činnosti: - rehabilitace občanských ctností dárcovství a dobrovolnictví v povědomí veřejnosti, - realizace vlastních dobrovolnických programů a projektů, - vzdělávání a výzkum, - rozvoj dobrovolnických center v regionech ČR, - mezinárodní spolupráce dobrovolnických programů a center. Převáţná většina dobrovolnických center jsou nestátní neziskové organizace (NNO). Několik z nich působí ve spolupráci a s podporou zdravotnického zařízení, jako na příklad DC Lékořice, o.s. při Fakultní nemocnici v Praze Krči, DC Motýlek, které vzniklo při Fakultní nemocnici v Brně a dnes působí v řadě dalších zdravotnických a sociálních zařízeních v Brně i okolí, a také DC Malíček při Kojeneckém ústavu v Praze Krči. Samostatnou kapitolou jsou DC zřizovaná a podporovaná společností ADRA, o.s., několik dobrovolnických center vzniklo při Charitě, při hospicovém hnutí, další vznikala při NNO pomáhajících lidem s různým typem postiţení. V současné době působí i regionální dobrovolnická centra, která mají specifický charakter daný místem a náplní své činnosti. V řadě dalších měst se realizují dobrovolnické programy jako součást činnosti jiné organizace. III. NOVÉ TRENDY A PŘETRVÁVAJÍCÍ BARIÉRY FORMÁLNÍHO DOBROVOLNICTVÍ V posledních cca 3 letech se začínají objevovat dobrovolnické programy iniciované či realizované přímo městem či obcí. Postupně se objevuje poptávka od dobrovolníků i organizací, pro něţ dobrovolníci pracují, po koordinaci a zastřešení jejich činnosti v rámci obce. Tento postup by znamenal lepší propojení potřebných i pomáhajících občanů a větší informovanost o všech příleţitostech dobrovolného zapojení ve prospěch občanů i obce. Tyto příklady povaţujeme za nový trend, který nazýváme komunitní dobrovolnictví. Jedná se o přirozený a tvůrčí prostředek při vytváření sítí, jejichţ cílem je podpora sociální integrace a zvýšení kvality ţivota občanů prostřednictvím partnerství občanské, veřejné a komerční sféry na místní i regionální úrovni. Jako bariéra dalšího rozšíření formálního dobrovolnictví se jeví skutečnost, ţe stále není nastaven jednotný systém oceňování dobrovolnické činnosti tak, aby ji bylo moţno vyčíslit ekonomicky. V této souvislosti chybí i metodika, která by umoţňovala tuto činnost vykazovat jako ekonomický přínos například do grantů pro potřeby kofinancování projektů. Zejména stanovení přepočtu jejich odpracovaných hodin na finanční ekvivalent. Další bariérou je financování dobrovolnictví. I kdyţ se většina dobrovolnických center od svého zaloţení snaţí vejít ve známost ve svém regionu, navázat kontakty s orgány samosprávy, státní správy i regionálními médii, naučit se psát granty a ţádosti o dotace a zapojit se do fundraisingu, není dosud systémově ošetřeno financování jejich provozu. IV. MANAGEMENT DOBROVOLNICTVÍ V NEZISKOVÉ ORGANIZACI Vlastní profesionální práce s organizací dobrovolnické činnosti se příliš neliší od práce s lidskými zdroji obecně. K profesionalizaci dobrovolnické činnosti také patří, ţe v organizaci působí koordinátor dobrovolníků, který je klíčovou postavou dobrovolnického managementu. Koordinátor vede dobrovolníky a hodnotí jejich činnost, řeší vzniklá nedorozumění a problémy, hledá a organizuje příleţitosti k poděkování dobrovolníkům, je kontaktní osobou mezi dobrovolníky, zaměstnanci, vedením i klienty organizace, udrţuje styk s nejbliţším dobrovolnickým centrem, s médii i dalšími organizacemi, zpracovává kodexy či práva a povinnosti dobrovolníků, případně pravidla mlčenlivosti, a vede potřebnou administrativu, jako jsou smlouvy s dobrovolníky, pojistné smlouvy apod. Jeho úkolem je vytvořit z různorodé skupiny dobrovolníků jeden celek, v němţ si kaţdý ponechává svoji samostatnost a svébytnost. Na počátku dobrovolnického programu pouze s několika dobrovolníky můţe být koordinátorem také dobrovolník, ale s růstem jejich počtu a s šíří záběru je to jiţ práce pro placeného profesionála. V malé neziskové organizaci můţe být koordinátorem vedoucí organizace i výkonný zaměstnanec na část úvazku vedle své hlavní profese. Koordinátorům je doporučováno absolvování kurzu dobrovolnického managementu nebo alespoň stáţ v dobrovolnickém centru či v organizaci s dobře fungujícím dobrovolnickým programem. V. DOBROVOLNICTVÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Mezi profesionály je dobrovolník specialistou na lidský kontakt. Dobrovolnictví ve zdravotnictví se v České republice začalo postupně, ale systematicky objevovat od roku Mnoho dobrovolníků dnes působí nejen v lůţkových zdravotnických zařízeních, ale i ve zdravotně sociálním terénu, kde pomáhají hlavně lidem s různým typem zdravotního postiţení. Svou činností jim usnadňují návrat do společnosti i fungování v běţném ţivotě, umoţňují zapojit se do aktivit, které by pro ně samotné byly těţko dostupné. Dobrovolníci jsou tak přirozeným mostem, který propojuje zdravotnickou a sociální oblast. 12

14 V nemocnicích se dobrovolnický program osvědčil jako jeden z nástrojů, který prostřednictvím lidského kontaktu dobrovolníka s pacientem napomáhá aktivizaci, motivaci a psychické podpoře hospitalizovaných pacientů, přispívá k efektivnější organizaci práce a času personálu pro odbornou činnost i ke zlepšení celkové atmosféry nemocnice. Tím vším se podílí na zvyšování úrovně kvality péče o pacienta. Praktické zkušenosti se začleněním dobrovolnického programu má v ČR řada státních i nestátních zdravotnických zařízení, velkých fakultních, krajských i menších oblastních a městských nemocnic. V některých případech spolupracuje zdravotnické zařízení s nestátní neziskovou organizací, jindy si nemocnice řídí celý dobrovolnický program sama. O dobrovolnickou činnost ve zdravotnictví je trvale zájem i ze strany dobrovolníků, zapojují do spolupráce v akutní i dlouhodobé péči o pacienty dětského i dospělého věku, nevyjímaje péči o pacienty v lůţkových nebo terénních hospicech. VI. DOBROVOLNICTVÍ PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH 6.1. AKTUÁLNÍ SITUACE V současné době působí v České republice dobrovolníci v krizových situacích zejména při záplavách. Dobrovolnická pomoc je v těchto situacích nezbytná a nenahraditelná. Lidé zasaţení povodní její následky zvládají obtíţně, zejména na počátku v prvních dnech po katastrofě je potřeba a poptávka po dobrovolnících velmi vysoká nejen kvůli manuální pomoci s odstraňováním následků, ale také kvůli potřebě zasaţených nebýt v dané situaci sami. Dobrovolnickou činnost pro zasaţené obce zajišťují organizace, které působí na území celé republiky, např. ADRA, ČČK, Diakonie ČCE, Charita nebo Člověk v tísni. Tyto organizace zpravidla zajišťují také zázemí pro dobrovolníky, jejich pojištění nebo vybavení pracovními prostředky. Často se zapojují také menší organizace s místní působností. Úkolem těchto organizací je zejména koordinovat dobrovolníky tak, abych jejich pomoc byla co nejlépe vyuţita ve všech zasaţených oblastech. Pro snadnější koordinaci zřizují jednotlivé organizace registrační linky, y nebo webové stránky tak, aby mohli zájem o dobrovolnickou činnost co nejlépe vyuţít. Tyto činnosti neprobíhají jen při samotné události, ale také v průběhu celého roku. Vzhledem k poměrně častému výskytu povodní se pak setkáváme s dobrovolníky, kteří se této činnosti věnují opakovaně HISTORIE Humanitární organizace a organizace na ochranu lidských práv vznikly převáţně po roce 1989 a v posledních deseti letech se významně zviditelnily především v souvislosti s pomocí v oblastech postiţených válečnými konflikty či přírodními katastrofami. Pádem ţelezné opony získali občané ČR 13 větší povědomí o problémech v okolním světě a také moţnost aktivně jako dobrovolníci do dění zasahovat. Čeští dobrovolníci se často objevovali mezi prvními s humanitárními akcemi v krizových oblastech nejen v průběhu konfliktu, ale také v období rekonstrukce válkou či ţivelnými katastrofami zničených oblastí. Organizace jako na příklad ČČK, ADRA, Člověk v tísni nebo Česká katolická charita mají vysokou mezinárodní prestiţ právě díky své pohotové pomoci. Kromě pomoci ve válečných oblastech se dobrovolníci podílejí i na domácích akcích, jako byly například záplavy na Moravě v roce Od té doby se četnost těchto událostí neustále zvyšuje. Při záplavách se ukázalo, ţe často nestačí pouhé nadšení a dobrá vůle, ale je také důleţité profesionalita řízení záchranných akcí tak, aby byla práce dobrovolníků co nejlépe využita. VII. EVROPSKÝ ROK DOBROVOLNICTVÍ Rok 2011 je desátým výročím Mezinárodního roku dobrovolníků vyhlášeného OSN v roce Dne 24. listopadu 2009 přijala Rada EU Rozhodnutí Rady o Evropském roku dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011) (č. dok /09), které povaţuje za příleţitost prokázat v evropském kontextu, ţe dobrovolné činnosti posilují účast občanů a mohou pomoci posílit pocit sounáleţitosti a angaţovanosti občanů vůči své společnosti na všech úrovních na úrovni místní, regionální, celostátní i evropské. Dobrovolné činnosti nenahrazují profesionální, placené pracovní příleţitosti, ale jsou pro společnost doplňkovým přínosem. Cíle Evropského roku dobrovolnictví (ERD) jsou: 1) usilovat o to, aby bylo v EU vytvořeno prostředí příznivé pro dobrovolnictví s cílem zakotvit dobrovolnictví jakoţto součást podpory občanské účasti a činností lidí pro lidi v kontextu EU a v nezbytných případech řešit překáţky bránící dobrovolným činnostem; 2) umoţnit organizátorům dobrovolných činností, aby zlepšili jejich kvalitu, s cílem usnadňovat dobrovolné činnosti a pomáhat organizátorům zavádět nové druhy dobrovolných činností a podněcovat navazování kontaktů (networking), mobilitu, spolupráci a součinnost v rámci občanské společnosti a mezi občanskou společností a dalšími oblastmi v rámci EU; 3) oceňovat a uznávat dobrovolné činnosti s cílem podporovat vhodné pobídky pro jednotlivce, společnosti a organizace pro rozvoj dobrovolníků a na úrovni EU a členských států zajistit uznávání dobrovolnictví ze strany tvůrců politik, organizací občanské společnosti, veřejných institucí a odvětví formálního a neformálního vzdělávání, jakoţ i zaměstnavatelů, pokud jde o dovednosti

15 a kompetence rozvíjené prostřednictvím dobrovolnictví; 4) zlepšit povědomí o hodnotě a významu dobrovolnictví s cílem zlepšit obecné povědomí o důleţitosti dobrovolnictví jakoţto projevu účasti občanů, která přispívá k řešení otázek společného zájmu všech členských států, jako je harmonický rozvoj společnosti a sociální soudrţnost. Dobrovolnictví má mnoho podob a působí v řadě oblastí, napříč regiony, obcemi, i přes hranice územních celků a států. Koordinačním orgánem ERD v ČR bylo proto jmenováno Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, o celkovou organizaci a medializaci ERD se stará Meziresortní koordinační výbor, ve kterém jsou zástupci dalších ministerstev, vybraných organizací občanského sektoru a médií. Na realizaci konkrétních aktivit a cílů ERD budou spolupracovat Tematické pracovní skupiny (viz tab. č. 1), které jsou sloţené ze zástupců různých organizací, realizujících různé typy dobrovolnických programů v celostátním nebo regionálním měřítku v ČR. VIII. DOBROVOLNICTVÍ V EVROPĚ V současné době je dobrovolnictví zakotveno v L isabonské smlouvě v čl. 214 odst. 5. Evropské humanitární organizace v souvislosti se sniţováním stavů v armádě zapojují dobrovolníky, kteří procházejí výcvikem, aby byli schopni poskytovat kvalifikovanou pomoc při mimořádných událostech. Kdo chce pomáhat, nesmí být přítěţí, to znamená, ţe by měl mít zajištěno ubytování, stravování a vědět, kde bude uţitečný. Vzniká dobrovolnická organizace, která v kontextu Lisabonské smlouvy usiluje o sdruţování dobrovolnických sborů jednotlivých evropských států. Sjednocuje postupy práce s dobrovolníky, zřizuje moduly humanitární pomoci a zajišťuje jejich finanční krytí. Organizace dosud nemá svůj název, zatím hodnotí potřeby dobrovolnictví a řeší otázky zapojení jednotlivců i firem, jejich přípravu a také motivaci. Pro mladé lidi by to mělo být poznávání, získávání nových dovedností a zkušeností, ale i přátel a kulturního obohacení. Pro lidi ve starobním důchodu můţe dobrovolnictví znamenat znovuzapojení do společnosti a veřejného ţivota, moţnost uplatnění a předávání zkušeností. Pro všechny je dobrovolnictví privilegium, mohou být součástí něčeho důleţitého. ZDROJE: Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ: Dobrovolnictví mění svět, Časopis 112 ROČNÍK X, ČÍSLO 12/2011 Mnoho dalších zajímavých inspirativních informací naleznete na národním webu ERD, adrese: nebo Mgr. Šárka Nováková redakce Tabulka č. 1: Přehled 11 tematických pracovních skupin ERD 2011 v České republice: 14

16 HUMANITÁRNÍ JEDNOTKY ČČK 1. POSLÁNÍ A ÚKOLY ČČK Posláním ČČK je zejména předcházet a zmírňovat utrpení, chránit zdraví, ţivot a úctu k lidské bytosti, podporovat vzájemné porozumění, přátelství a mír mezi národy bez rozdílů národnostních, rasových, náboţenských, třídních a politických a usilovat o naplňování základních principů hnutí Červeného kříţe. Veškerá činnost Českého červeného kříţe vyplývá z tohoto poslání. Základními principy hnutí Červeného kříţe je: humanita, neutralita, nestrannost, nezávislost, dobrovolnost, jednota a světovost. Za oficiální datum vzniku tehdy Československého červeného kříţe (dále ČSČK) je povaţován 6. únor 1919, kdy president republiky T. G. Masaryk svým podpisem odsouhlasil vznik této organizace. Pro zajímavost první předsedkyní ČSČK ( ) byla jeho dcera dr. Alice Masaryková. V současnosti je Český červený kříţ zakotven i v českých právních normách a to v zákoně č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži ze dne 5. března Tento zákon definuje postavení a úkoly Červeného kříţe. ČČK zejména: a) působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické sluţby, b) působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva a poskytuje pomoc v případě katastrof a jiných mimořádných událostí, c) poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární sluţby, d) šíří znalost Ţenevských úmluv, e) vychovává občany k účasti na plnění zdravotnických úkolů a jeho sloţky úzce spolupracují s poskytovateli zdravotních sluţeb. Poslední výše zmiňovaný úkol (výchova občanů) byl přidán novelou v roce 2011 v souvislosti se zrušením zákona č. 20/1996 Sb. o péči o zdraví lidu. Tímto úkolem je myšlena například výchova k dovednostem první pomoci či výchova k bezpříspěvkovému dárcovství krve. 2. PROVÁZANOST ČINNOSTI ČČK S DALŠÍMI DOKUMENTY S činností ČČK počítají i další právní předpisy a dokumenty. Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému NNO, jako je ČČK, poskytují plánovanou pomoc na vyţádání. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 (vydána MV- GŘ HZS ČR) 15 zase stanoví, ţe spolupráce s neziskovými organizacemi bude zaměřena k poskytování následné pomoci postiţenému obyvatelstvu (především v souvislosti s povodněmi a jinými mimořádnými událostmi, při nichţ je prováděna řízená evakuace obyvatelstva a zajišťováno nouzové ubytování a stravování) a ţe budou vytvořeny podmínky pro realizaci psychosociální pomoci obyvatelstvu. Pandemický plán ČR (MZ ČR, 2011) stanoví mezi úkoly neziskových organizací, tedy i ČČK, následující: a) zajištění sociální sluţby lidem ve zdravotním riziku v době pandemie, b) pomoc při poskytování zdravotní péče v lůţkových zdravotnických zařízeních, ve kterých budou hospitalizováni pacienti, c) poskytování zdravotnické i nezdravotnické pomoci pacientům a jejich kontaktům v domácím a alternativním zařízení, je-li potřeba, d) poskytování sociální a psychologické podpory zdravotnickým pracovníkům, pacientům a komunitám, je-li potřeba. 3. HUMANITÁRNÍ JEDNOTKY ČČK A nyní uţ k humanitární činnosti ČČK. Připravenost na katastrofy patří mezi prioritní projekty Českého červeného kříţe. Od loňského roku má ČČK novou Koncepci krizové připravenosti ČČK do roku 2015 (dále jen Koncepci). Dle Koncepce se v rámci humanitární pomoci ČČK zaměří na následující oblasti: a) psychosociální pomoc, b) problematiku nouzového přeţití obyvatelstva včetně materiálních základen humanitární pomoci c) sběr a distribuci humanitární pomoci, d) sběr finančních prostředků pomocí sbírek a jejich vyuţití na projekty obnovy, e) poskytování první pomoci (v podobě drobných ošetření) v terénu a ošetřovatelské péče v evakuačních centrech. Hlavním nástrojem ČČK v připravenosti na katastrofy budou i nadále humanitární jednotky (dále jen HJ). Humanitární jednotky ČČK byly zřízeny v roce 2001 a vycházely ze zkušeností Německého červeného kříţe. Od počátku své existence byly na území ČR mnohokrát nasazeny, zejména při povodních v letech 2002, 2009 a HJ se skládají z několika sekcí (viz obr. č. 1). Při nasazení se pak z jednotlivých sekcí vytvářejí ad hoc odřady přizpůsobené konkrétním úkolům.

17 Obrázek č. 1: Struktura HJ a umoţní přitom zajistit vyváţenou připravenost pro řešení mimořádných událostí ve všech krajích. HJ jsou jiţ nyní nasazovány zejména při přírodních katastrofách většího rozsahu, kde se předpokládá nasazení většího počtu lidí a dlouhodobé nasazení V některých městech se ale rozjíţdí i tzv. humanitární pohotovost, jejíţ reakční doba je v řádově v desítkách minut a jejíţ členové mohou být nasazeni například v případě evakuace panelového domu při poţáru nebo při hromadném neštěstí s větším počtem nezraněných osob. Zde se předpokládá nasazení řádově v minutách. Humanitární sekce zajišťuje nouzové ubytování a stravování osob odsunutých z místa neštěstí, vede registraci odsunutých osob, v případě potřeby spolupracuje s Pátrací sluţbou ČČK při vyhledávání a spojování členů rozdělených rodin. Psychosociální sekce poskytuje potřebnou sociální a psychologickou pomoc postiţeným a zasaţeným ve spolupráci s psychology IZS. Technická sekce zajišťuje logistiku, materiální vybavení, radioprovoz a návaznost na sklady. Zdravotnická sekce v případě potřeby poskytuje první pomoc raněným a poskytuje ošetřovatelskou péči o odsunuté osoby. Celou HJ řídí velitel, který má své zástupce pro jednotlivé oblasti činnosti. Dle nové Koncepce budou na různých oblastních spolcích různé typy HJ. HJ se budou lišit počtem členů, zaměřením a reakční dobou, čímţ je bude moţné rozčlenit na tři kategorie (Více viz tabulka č. 1). V kaţdém kraji bude vytvořena minimálně jedna HJ kategorie I., ostatní OS ČČK v daném kraji pak jiţ mohou zbudovat HJ niţší úrovně (tj. II. nebo III. kategorie). Tato změna povede ke zkvalitnění vybavení a výcviku jednotlivých HJ včetně efektivnějšího rozloţení prostředků ze strany ČČK ZÁVĚR ČČK a jeho OS se tak stále vyvíjí a reagují na změny ve společnosti, které určují efektivitu a dostupnost jejich činností. Připravenost k reakci na katastrofy tak i nadále patří mezi stěţejní úkoly ČČK, kterými se snaţí v rámci své dobrovolnické činnosti pomáhat při řešení mimořádných událostí nejen obyvatelům a obcím, ale také na úrovni krajů, národní a v konečném důsledku i mezinárodní. Ing. Vratislav Příhoda Předseda OS ČČK Chrudim LITERATURA: [1] Český červený kříţ [online] [cit ]. Dostupné z: [2] Zákon o ochraně znaku a názvu Červeného kříţe a o Československém červeném kříţi. In: 126/1992 Sb Dostupné z: [3] Koncepce krizové připravenosti ČČK do roku Praha Tabulka č. 1: Kategorie HJ 16

18 PROJEKT HUMANITÁRNÍ POHOTOVOSTI PRVNÍ ZKUŠENOSTI Humanitární jednotka OS ČČK Praha 1 se jiţ řadu let věnuje otázkám krizové připravenosti a svoji přípravu se snaţí přizpůsobit aktuálním poţadavkům, které na ni mohou být kladeny. 1. PROJEKT HUMANITÁRNÍ PIHOVITOSTI Projekt Humanitární pohotovosti ČČK má přispět ke zkvalitnění péče o obyvatelstvo postiţené mimořádnou událostí a strádající momentálním nedostatkem v oblasti zajištění základních potřeb. Projekt byl spuštěn v červnu 2011 a jiţ v srpnu 2011 byla Humanitární pohotovost vyuţita při ostrém zásahu a také při součinnostním cvičení IZS. Cílem projektu Humanitární pohotovosti ČČK (jako odřadu Humanitární jednotky OS ČČK Praha 1), který vznikl ve spolupráci s HZS hl. m. Praha, je poskytování humanitární pomoci a péče při mimořádné události časově či prostorově menšího rozsahu (např. evakuace obyvatel v důsledku poţáru domu, rozsáhlá dopravní nehoda, sněhová kalamita na dálnici, lokální průmyslová havárie ). Humanitární pohotovost zajišťují kvalifikovaní dobrovolníci, členové HJ OS ČČK Prahy 1. Důraz je přitom kladen právě na kvalifikaci. Součástí odborné přípravy je absolvování kurzu Obsluha KNP kontejneru nouzového přeţití a kurzu První psychické pomoci. Dalšími nezbytnými kompetencemi pro členy Humanitární pohotovosti jsou: znalosti první zdravotnické pomoci, pravidel pro radiové spojení, psychosociální příprava (s důrazem na orientaci v sociální problematice, v síti krizových center a center následné pomoci). Humanitární jednotka OS ČČK Praha 1 má celkem 55 členů, z nichţ 30 je zařazeno do odřadu Humanitární pohotovosti. vlastní mobilitu a vybavení pro poskytování humanitární pomoci a péče - takzvané humanitární boxy (včetně materiálně technické základny: elektrocentrála, stany, osvětlení atd.), pomoc zasahujícím sloţkám IZS v péči o zasaţené (ale nezraněné) osoby v souladu se získanou kvalifikací: obsluha KNP, první psychická pomoc, psychosociální pomoc, součinnost s psychologem HZS hl. m. Prahy, humanitární pomoc a péče, zázemí pro zasahující sloţky IZS. Z pohledu zabezpečení samotného výjezdu je odřad Humanitární pohotovosti zahrnut do systému svolávání přes KOPIS HZS hl. m. Prahy (SMS zpráva), je uzavřena dohoda o plánované pomoci na vyţádání mezi HZS hl. m. Prahy a OS ČČK Praha 1, kaţdý člen Humanitární pohotovosti je řádně pojištěn pro potřeby zásahu, veškeré nasazení sil a prostředků je bezplatné a je plně financováno z vlastních prostředků OS ČČK Praha PROVĚŘENÍ PŘI ZÁSAHU SLOŢEK IZS První událostí, při které byla Humanitární pohotovost ostře prověřena, byl poţár panelového domu. Dne v hod byla Humanitární pohotovost povolána svolávacím systémem KOPIS HZS hl. m. Prahy k hořícímu devítipatrovému domu na Suchém vršku (Nové Butovice, Praha 13), aby se ujala péče o evakuované osoby z tohoto domu. Příčinou poţáru bylo zahoření materiálu určeného k rekonstrukci střechy domu. Byl vyhlášen 3. stupeň poplachu, hasících prací se zúčastnily všechny stanice HZS hl. m. Prahy a hrubým odhadem bylo evakuováno přes 100 obyvatel. Humanitární pohotovost je v případě zásahu schopna zajistit: rychlé nasazení jednotky v místě zásahu - do 90 minut od výzvy KOPIS v minimálním obsazení 1+5 členů odřadu Humanitární pohotovosti, 17

19 Jednotka Humanitární pohotovosti se na místo dostavila v poţadovaném počtu 1+5, s materiálním vybavením (stan, elektrocentrála, světla) a s humanitárními boxy (hygienické prostředky, oblečení, deky, jídlo, nápoje), v čase 63 minut od výzvy KOPIS. Jednotka setrvala na místě do následujícího dne, celkově poskytla humanitární pomoc a péči 30 osobám a pomáhala v součinnosti s městskou částí Praha 13 evakuovaným osobám. Zázemí stanu ČČK bylo určeno i pro občerstvení zasahujících sloţek IZS. 3. CVIČNÉ PROVĚŘENÍ Druhé nasazení Humanitární pohotovosti, tentokrát cvičné, proběhlo v rámci taktického cvičení IZS v hostivařských dílnách dne Předmětem zásahu byl střet autobusu a tramvaje MHD. Záchranné sloţky (HZS hl. m. Prahy a ZZS HMP) vyprostily a ošetřily řadu zraněných a také nezraněných cestujících. Jednotka Humanitární pohotovosti měla na svém stanovišti za úkol zajistit humanitární pomoc a péči příbuzným, kteří se dostavili na místo nehody a doţadovali se jednak informací a jednak kontaktu se svými blízkými. 50 minutách, práce s příbuznými a blízkými pohřešovaných nebo zraněných a zemřelých cestujících trvala ještě dalších 45 minut. ZÁVĚR Oba uvedené případy prokázaly akceschopnost a smysluplnost Humanitární pohotovosti a připravenost jejích členů vzdělávat se, získávat odbornost a v případě nasazení být na místě včas a s plným vybavením. Poskytování humanitární pomoci a péče při mimořádných událostech menšího rozsahu je v evropských zemích běţným standardem a je většinou zajišťováno kvalifikovanými dobrovolníky (velmi často Červeným kříţem). Humanitární jednotka OS ČČK Praha 1 společně s HZS hl. m. Prahy podobný koncept pro území hl. města Prahy vypracovala a k uvedla do praxe. Přestoţe jde v Čechách o dosud nezvyklé pojetí postupu při zvládání mimořádné události, jsme přesvědčeni, ţe se jedná o činnost, která by se měla stát součástí krizové připravenosti pro lokální mimořádné události vyţadující humanitární asistenci. Pokud se projekt osvědčí a bude přínosným, můţe se stát modelem pro obdobné zabezpečení humanitární pomoci a péče v dalších regionech ČR. V tomto případě byla činnost jednotky zaměřena na poskytování první psychické pomoci na místě a na evidenci pohřešovaných. Činnost jednotky byla koordinována psychologem HZS hl. m. Prahy. Přestoţe samotný zásah na místě nehody byl ukončen po cca Ing. Richard Smejkal, velitel Humanitární jednotky a Ing. Zuzana Vodková, Ph.D. OS ČČK Praha 1 ZDRAVOTNÍ PÉČE, ZDRAVOTNÍK A MEZINÁRODNÍ PRÁVO Při poskytování zdravotní péče se zdravotnický pracovník můţe nezřídka ocitnout v podmínkách, které představují potenciální ohroţení i pro něj samotného a eventuálně i pro osoby, kterým má zdravotní péče být poskytnuta. U osob vyţadujících poskytnutí zdravotní péče zase mohou vyvstat překáţky v přístupu k ní. V tomto příspěvku se budeme zabývat opatřeními chránícími jak zdravotnický personál tak nemocné a raněné v situacích pokrytým mezinárodním právem, neboť jde o problematiku značně aktuální a případná neznalost je vţdy největším nepřítelem dodrţování jakékoli právní normy. Aktuálnost tématu podtrhuje i studie Health care in danger publikovaná v r

20 Mezinárodním výborem Červeného kříţe, která rozebírá jednotlivé typy ohroţení 1. personálu/zdravotnických zařízení v době ozbrojeného konfliktu? Poskytování zdravotní péče je aktivitou vysoké humanitární priority, a tudíţ není překvapující, ţe mezinárodní právo se otázce práva na poskytnutí zdravotní péče a - v souvislosti s tím i bezpečnosti zdravotnického personálu a raněných a nemocných věnuje. Tato oblast náleţí především dvěma disciplínám mezinárodního práva, a sice mezinárodnímu humanitárnímu právu (international humanitarian law) a mezinárodnímu právu reakce na katastrofy (international disaster response law). Soudobé mezinárodní humanitární právo je disciplínou rozvíjející se po jeden a půl století, naproti tomu mezinárodní právo reakce na katastrofy je (jakoţto pojem) záleţitostí mající historii jen jeden a půl desetiletí. Z toho vyplývá přirozeně to, ţe právní úprava se svým rozsahem dosti liší. Co naopak obě disciplíny spojuje je role Červeného kříţe Mezinárodní hnutí Červeného kříţe a Červeného půlměsíce stálo při zrodu obou těchto oborů a usiluje o jejich rozvoj a šíření jeho znalosti. Nepřekvapí proto, ţe jedním ze čtyř hlavních témat (prolínající však i témata ostatní) XXXI. Mezinárodní konference ČK&ČP byl přístup ke zdravotní péči a zdravotní péče v nebezpečí. Konference zasedala na přelomu listopadu a prosince 2011 v Ţenevě a zúčastnily se jí delegace vlád signatářských zemí Ţenevských úmluv - vč. delegace vlády ČR), delegace národních společností Červeného kříţe (Č. půlměsíce, Davidovy hvězdy) vč. delegace ČČK a Mezinárodního výboru ČK a Mezinárodní federace ČK&ČP MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO Mezinárodní humanitární právo 3 je souborem norem mezinárodního práva určujícím limity násilí provázejícímu ozbrojené konflikty s cílem zmírnit lidské utrpení a zajišťujících pomoc a ochranu obětem ozbrojených konfliktů. Jeho soudobá podoba se zrodila r přijetím první z komplexu Ţenevských úmluv o ochraně obětí ozbrojených konfliktů. Pro náš účel je především aktuální čtveřice Ţenevských úmluv (1949) a trojice dodatkových protokolů (1977, 2005) 4. Co konkrétního tedy mezinárodní humanitární právo (MHP) vypovídá o ochraně raněných/nemocných, přístupu ke zdravotní péči a ochraně zdravotnického 1 více o Studii viz 2 více informací viz 3 více viz 4 Ţenevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z Dodatkový protokol (I) o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů z , Dodatkový protokol (II) o ochraně obětí ozbrojených konfliktů, které nemají mezinárodní ráz z a Dodatkový protokol (III) o přijetí dalšího rozeznávacího znaku z Jako raněné a nemocné chápe a tedy chrání MHP všechny osoby (vojenské i civilní), jejichţ stav vyţaduje zdravotní péči (včetně rodiček a oslabených osob) bez ohledu na to, zda změna jejich zdravotního stavu nastala v souvislosti s konfliktem či nikoli. Těmto osobám musí být poskytnuta co neúplnější zdravotní péče odpovídající jejich zdravotnímu stavu, úrovni medicínských poznatků a při respektování všeobecně uznávaných etických zásad, především bez jakéhokoli jiného rozlišování, neţ vyplývá z jejich zdravotního stavu (tj. zejm. bez ohledu na státní příslušnost či příslušnost k té či oné straně konfliktu, národnost, rasu, náboţenské vyznání, společenský status, původ, ). Na příslušnících druhé strany je zakázáno provádět jakékoli vědecké experimenty, nesmí být dárci jiných tkání a orgánů, neţ je krev pro transfuzi a pokoţka pro plastickou operaci, přičemţ dárcovství musí být zcela dobrovolné. V případě, ţe nemocný odmítne některý zákrok, nesmí být proveden a je nutné toto písemně zdokumentovat. O veškerých zdravotnických úkonech musí být vedena průkazná dokumentace. Ochrana zdravotnických zařízení a zdravotníků je nutná pro zajištění dostupnosti zdravotní péče. Zařízení organizovaná pro zdravotnické účely (tj. nemocnice a podobná zařízení, ambulance, ošetřovny, sanitní vozidla, sanitní letadla a lodě, sklady zdravotnického a farmaceutického materiálu, ústavy lékařské prevence, orgány ochrany veřejného zdraví, transfuzní střediska apod.) pokud jsou státní nebo jsou státní správou výslovně pro případ konfliktu určeny ke zdravotní péči o obyvatelstvo, nebo náleţí subjektům Červeného kříţe (mezinárodním i národním) či vojenské zdravotnické sluţbě (tzv. uznané zdravotnické jednotky) 5, poţívají ochrany mezinárodního práva nesmí být za ţádných okolností předmětem násilných činů (útoku). Zdravotnický personál (zdravotníci všech úrovní, přidělení duchovní, ale i osoby určené k řízení transportních prostředků, obsluţným činnostem a správě jednotek) těchto uznaných jednotek musí být vţdy respektován a chráněn především nesmí být za ţádných okolností předmětem násilných činů (útoku), nesmí mu být bráněno v práci, nesmí být jakkoli postiţen za poskytnutí pomoci komukoli, kaţdá strana mu musí poskytnout ochranu, podporu a pomoc, a to 5 ze zákona jsou jimi v ČR zařízení zřízená MZd ČR (fakultní nemocnice, specializované léčebny, organizace ochrany veřejného zdraví), dále zdravotnické jednotky základních i ostatních sloţek integrovaného záchranného systému (zdravotnická záchranná sluţba, odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic a další zdravotnické jednotky sloţek IZS), zdravotnické útvary Českého červeného kříţe (bez ohledu, zda působí v rámci IZS či samostatně) a zdravotnická sluţba Armády ČR. Další zdravotnická zařízení výslovně určí státní správa (MZd ČR a krajské úřady) v případě konfliktu resp. v rámci krizového plánování.

21 i v případě vojenské jednotky v zajetí či civilní jednotky na okupovaném území. Zdravotnickému personálu nesmí být ukládáno postupovat v rozporu s medicínskými postupy či zásadami zdravotnické etiky, je povinen i v této situaci zachovávat povinnou mlčenlivost [dle národních zákonů jeho strany např. povinné hlášení infekčních nemocí apod., ale nad tento rámec nemůţe např. nepřítel poţadovat informace, kdo byl ošetřen apod.]. Zdravotnický personál/jednotky nesmí svého statusu zneuţít k nepřátelské činnosti, jinak můţe (po varování) ochrana pominout 6, proradné jednání je dokonce válečným zločinem. Všeobecné právo na poskytnutí zdravotní péče i povinnost zdravotní péči zajistit je tak dána přímo mezinárodním právem, bez ohledu na případnou absenci ve vnitrostátní právní úpravě. Zdravotnické povinnosti jsou mezinárodním právem určeny a chráněny. Je zapotřebí zdůraznit, ţe postup v souladu s normami zdravotnické etiky a příslušnými medicínskými postupy není v době ozbrojeného konfliktu pouze otázkou morálky a vnitrostátního práva, ale je povinností uloţenou kaţdému příslušníku zdravotnického personálu právem mezinárodním. Jakékoli úmyslné jednání nebo opomenutí, které váţně ohrozí zdraví nebo ţivot nemocného, je válečným zločinem, a to i došlo-li k němu na přímý pokyn jiné osoby. Nadřízený je přitom trestně odpovědný i v případě, kdy k porušení nedal příkaz, ale věděl o něm, nebo vzhledem ke své funkci vědět mohl. V ochranné funkci se uţívá znaku velkých rozměrů na střechách budov, vozidlech, na vlajkách, na vestách či náramenních páskách. Znak můţe být osvětlen či zviditelněn pro infračervené pozorování. Zdravotnické transporty uţívají vedle něj i světelný signál (přerušované modré světlo) či radiový signál. Kromě ochranné funkce se znaku červeného kříţe půlměsíce ( krystalu) uţívá i pro označení příslušnosti k Mezinárodnímu hnutí ČK&ČP jde o tzv. identifikační funkci. červený kříţ červený lev a slunce červený půlměsíc červený krystal V této funkci se znak červeného kříţe/půlměsíce doplňuje názvem příslušné sloţky: Z chráněného práva na přístup ke zdravotní péči vyplývá i povinnost států, resp. stran konfliktu, propustit přes území, které kontrolují, transporty zdravotnického materiálu a léčiv, nutnou zdravotnickou přepravu raněných a nemocných a zdravotnického personálu. K ochrannému označení zdravotnických jednotek a personálu za ozbrojeného konfliktu se uţívá rozeznávacího znaku červeného kříţe nebo půlměsíce na bílém poli. (tzv. ochranná funkce). Oba znaky mají stejnou platnost musí je respektovat kaţdý stát, avšak pro své zdravotnické jednotky/personál volí jen jeden z nich 7. Pro státy, které jsou smluvní stranou III. Dodatkového protokolu, vzniká povinnost respektovat i další označení tzv. červený krystal na bílém poli, pro své vlastní zdravotníky mohou i nadále uţívat svůj dosavadní znak (tj. červený kříţ n. půlměsíc) nebo zavést červený krystal. 6 např. skladování či transport zbraní, špionáţní snímkování zdravotnickým letadlem apod. Za nepřátelskou činnost se však nepovažuje použití zbraně k sebeobraně či ochraně pacientů. Zdravotnický personál (i civilní) můţe tedy být ozbrojen, pro zajištění ochrany můţe být zdravotníkům přidělen ozbrojený oddíl apod. Mezinárodní výbor ČK však tohoto práva nevyuţívá. 7 V současnosti uţívá červený kříţ přes 80 % států. ŢÚ znají i znak červeného lva a slunce uţívaný do r v Íránu. Znak společnosti Český červený kříţ Pro odlišení mezi oběma funkcemi však není podstatné, zda je znak červeného kříţe/půlměsíce doplněn nějakým nápisem, důleţitá je vţdy velikost znaku v poměru k označené osobě/objektu. Aby svou ochrannou funkci mohly znaky plnit, je jejich pouţívání přísně limitováno jak v době konfliktu (zneuţití je válečný zločin), tak i v míru. Ochranu znaku Červeného kříže v době míru řeší v ČR zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříţe a o ČSČK. Neoprávněné uţívání můţe být pokutováno (správní delikt), zneuţití znaku v době konfliktu, válečného stavu či stavu ohroţení státu je trestným činem ( 415 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) s moţností uloţit aţ výjimečný trest. Uveďme, kdo je oprávněn znaku červeného kříţe (půlměsíce, krystalu) uţívat: V době míru i konfliktu je to Mezinárodní výbor ČK, Mezinárodní federace ČK&ČP a zdravotnická sluţba armád. V době míru jej mohou uţívat Národní společnosti jak pro zdravotnické jednotky, tak i pro ostatní činnosti a pro pracovníky bez omezení rozměru 20

22 a dále se souhlasem příslušné NS se uţije k označení civilních zdravotnických jednotek určených státem pro pomoc v době konfliktu a příp. i jiných ambulancí či nemocnic 8. Mimo své území můţe NS znaku uţít jen se souhlasem místně příslušné NS. V době ozbrojeného konfliktu jej z civilních zdravotnických jednotek smějí uţívat jen ty, které stát výslovně určil k péči o obyvatelstvo v době konfliktu. Uţívání znaku pro NS se omezuje jen na činnost a správu jejích zdravotnických jednotek (ostatní pracovníci jej mohou uţívat jen jako identifikační v malém rozměru). Mimo své území můţe NS znaku uţít jen se souhlasem příslušného státu. V případě konfliktu se musí kaţdý zdravotnický pracovník prokazovat průkazem zdravotnického personálu (u civilních zdravotníků především na okupovaných územích či bojem ohroţených oblastech), který vydává příslušný orgán 9. Krom toho vede kaţdá zdravotnická jednotka jmenný seznam zdravotnických pracovníků a jejich funkčního zařazení. Uvedená práva a povinnosti jsou poskytnuta, resp. zavazují, kaţdého jednotlivce a současně kaţdý stát a strana konfliktu obecně (tedy např. i orgány povstalců) uvedená pravidla zachovávat a zajistit jejich zachovávání. poskytování zdravotní péče, vysílání a přijímání zdravotníků a jejich ochrany neexistuje v oblasti IDRL ţádná univerzální mezinárodní smlouva. V oblasti IDRL byla prozatím státy prostřednictvím rezoluce XXIX. mezinárodní konference ČK&ČP (2007) přijata doporučení (Guidelines for the Domestic Facilitation and Regulation of International Disaster Relief and Initial Recovery Assistance), podle nichţ stát zasaţený katastrofou například zajistí pro prvotní poskytování pomoci obětem katastrofy uznání kvalifikací zahraničních zdravotníků, přijme opatření k odstranění bariér pro propuštění zdravotnického materiálu a zajistí personálu i materiálu bezpečnost. Stát nebo organizace vysílající personál má zejména zajistit pomoc kvalifikovaným personálem, zaručit kvalitu zdravotnického materiálu a léčiv (např. je moţné uţít jen léčiva a materiál, do jehoţ expirace při vstupu zbývá alespoň 12 měsíců). Tato doporučení by měla být promítnuta do právního řádu států účastníků mezinárodních konferencí, tedy signatářů Ţenevských úmluv. Půjde však patrně o dlouhý proces. 2. MEZINÁRODNÍ PRÁVO REAKCE NA KATASTROFY U vzniku mezinárodního práva reakce na katastrofy 10 bylo poznání, ţe úprava poskytování pomoci v případě katastrof, k nimţ dojde mimo ozbrojený konflikt, je mezinárodním právem řešena nedostatečně nebo vůbec. Tato nedostatečnost se samozřejmě týká i oblasti poskytování zdravotní péče. Mezinárodní společenství pověřilo proto Červený kříţ (podobně jako před jeden a půl stoletím v případě zdravotní péče ve válkách), aby se právními aspekty této věci zabýval. První výsledky se objevily v r. 2003, kdy byl XXVIII. Mezinárodní konferenci ČK&ČP představen projekt přinášející mj. právě pojem mezinárodní právo reakce na katastrofy (IDRL). Účelem IDRL je upravit koordinaci a poskytování pomoci včetně pomoci zdravotnické při katastrofách mimo dobu ozbrojeného konfliktu. V současné době však v oblasti 8 v ČR tyto souhlasy vydává Úřad Českého červeného kříţe (Praha). Na dobu neurčitou je vydán pouze zdravotnické sluţbě Ministerstva vnitra ČR (pro označení příslušníků HZS určených k poskytování zdravotnické pomoci) 9 u vojenských zdravotníků je jím v současnosti Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (Hradec Králové), u státem určených civilních zdravotnických jednotek příslušný orgán státní správy, u jednotek Červeného kříţe příslušný orgán Červeného kříţe. 10 viz např Zdroj: ČČK ČR ilustrační fotografie Neţ bude i v oblasti IDRL vytvořen systém mezinárodních norem obdobné úrovně jako v MHP, je třeba mít na paměti, ţe nejenţe řada zmíněných ustanovení MHP se explicitně vztahuje i na dobu mimo ozbrojené konflikty, ale u řady ostatních ustanovení lze jejich platnost dovodit, neboť jiţ v r postuloval Mezinárodní soudní dvůr zásadu, dle níţ elementární

23 poţadavky humanity [vtělené do norem MHP] platí tím spíše v době mírové, tedy i pro katastrofy mimo místa ozbrojených konfliktů. ZÁVĚR Mezinárodní právo disponuje potřebnými instituty a normami pro zajištění bezpečnosti pacientů i zdravotnického personálu. Je však třeba vţdy usilovat o jejich dodrţování, k čemuţ je šíření jeho znalosti nepostradatelným předpokladem. LITERATURA Jukl, M.: Ţenevské úmluvy a dodatkové protokoly. Praha: 2005, 55 str., ISBN , k disposici na Jukl, M.: Další mezinárodní rozeznávací znak zdravotnické sluţby. Zdravotnické právo v praxi, 2006, no. 2, ISSN Ondřej, J., Šturma, P., Bílková, V., Jílek D. a kol. Mezinárodní humanitární právo. Praha: C. H. Beck, ISBN Obyčejové právo, překlad separátu z International Review of the Red Cross, březen 2005, č. 857, MVČK RD Budapest, 2005, k disposici na HL.pdf Ţenevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z publikovány s č. 65/1954 Sb. Dodatkový protokol (I) k Ţenevským úmluvám z o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů z , publikován pod č. 168/1991 Sb. Dodatkový protokol (II) k Ţenevským úmluvám z o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní ráz z , publikován pod č. 168/1991 Sb. Dodatkový protokol (III) k Ţenevským úmluvám z o dalším rozeznávacím znaku z , publikován pod č. 87/2007 Sb. m. s. Akta XXVIII., XXX., XXXI. Mezinárodní konference Červeného kříţe a Červeného půlměsíce RNDr. Marek Jukl, PhD. Prezident ČČK jukl.marek@cervenykriz.eu ASOCIACE ZÁCHRANNÝ KRUH ZEPTALI JSME SE Kdy a za jakým cílem byla Asociace Záchranný kruh (ZK) zaloţena? Asociace Záchranný kruh byla zaloţena v roce 2005 z důvodu nutnosti rozšíření spolupráce a sjednocení postupů na regionální, nadregionální i celostátní úrovni při budování kvalitního jednotného systému informovanosti, vzdělávání, prevence a přípravy v prioritních oblastech ochrany zdraví, ţivotů, ţivotního prostředí a majetku pro všechny cílové skupiny obyvatelstva, pro odbornou i laickou veřejnost, pro děti, mládeţ, jejich pedagogy a rodiče, obce, města, NNO a pro profesionální i dobrovolné záchranáře v rámci České republiky. Činnost Asociace je realizována na celostátní úrovni prostřednictvím Integrovaného projektu Záchranný kruh, jeho hlavního pilíře Internetového bezpečnostního portálu a jeho dílčích souvisejících projektů. Opodstatněním k nezbytnosti vývoje a postupné realizace Integrovaného projektu Záchranný kruh je zejména nárůst běţných rizik i rizik mimořádných událostí v souvislosti s vědeckotechnickým pokrokem i klimatickými změnami, neznalost a nepřipravenost obyvatelstva a s nimi spojený nárůst zbytečných ztrát na ţivotech a zdraví, ţivotním prostředí a majetku, nárůst úrazovosti dětí a s ní spojených trvalých následků, nárůst dopravní nehodovosti, kriminality i terorismu, ţivelních katastrof a jiných mimořádných událostí a dalších negativních jevů, a ve velké míře neschopnost obyvatelstva poskytnout jakoukoliv pomoc sobě i druhým při běţných kaţdodenních rizikových situacích i při mimořádných událostech. Asociace Záchranný kruh sdruţuje na základě partnerských dohod záchranářské a další zainteresované subjekty, jejichţ zástupci (cca 20 členů + partnerské školy) jsou součástí Odborné rady Asociace a úzce spolupracují se zástupci odborných subjektů na regionální i resortní úrovni. Zástupci 22

24 Asociace jsou také zapojeni do resortních i meziresortních pracovních skupin řešících systém vzdělávání v prioritních oblastech v rámci ochrany obyvatelstva a udrţitelného rozvoje na celostátní úrovni, a úzce spolupracují s MZ ČR, MV ČR, MV - GŘ HZS ČR, ČŠI, MŠMT ČR, MD ČR, MŢP ČR a dalšími partnery. Co se týče dobrovolníků, kteří spolupracují v rámci systému, těch jsou dnes jiţ stovky. Jsou to koordinátoři záchranářských subjektů krajů, ale i pedagogové a další odborníci i zástupci měst, obcí a krajů, kteří aplikují celý systém i jeho dílčí projekty ve svých regionech. Kvalita výstupů projektů sice usnadňuje jejich systémové vyuţívání, ale bez kvalitního týmu koordinátorů v rámci ČR by se mnohem hůř dílčí projekty uváděly v ţivot a to nemluvíme o potřebách systému. Provozujete internetový portál s velkým mnoţství informací z různých oblastí. Můţete nám představit projekt Internetový bezpečnostní portál, který získal ocenění Bezpečnostní projekt roku 2007? Internetový bezpečnostní portál vznikl na podporu státu, krajů a obcí při systematickém a jednotném plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva, na podporu škol při vzdělávání pedagogů a ţáků v prioritních oblastech ochrany zdraví, ţivotů, ţivotního prostředí a majetku a na podporu záchranných sloţek regionů v oblasti informovanosti, prevence, vzdělávání a přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při mimořádných událostech i při běţných rizikových situacích. Byl to v podstatě náš první projekt, který jsme realizovali díky spolufinancování z prostředků EU. V současné době je jeho provoz částečně spolufinancován Karlovarským krajem a Asociací krajů ČR. Tento portál je vlastně jakási vstupní brána do světa informací ve zmiňovaných oblastech. Jednoduchou a nenásilnou formou se návštěvníkům snaţíme předat všechny důleţité rady a informace. Rovněţ slouţí jako rozcestník pro všechny naše další projekty interaktivní vzdělávací kurzy, informační systém pro města a obce, testovací a prověřovací systém apod. Prix Křišťálová tužka za soubor interaktivních kurzů pod názvem Chraň svůj svět, chraň svůj život. Toto ocenění jsme získali v rámci soutěţe Techfilm a EmTech, kterou vyhlašuje ČVUT v Praze. Jiţ dvakrát jsme se účastnili soutěţe v rámci konference elearning, kterou pořádá univerzita v Hradci Králové tam jsme získali Zvláštní cenu odborné poroty za závažnost tématu, originalitu řešení a společenský význam rovněţ za projekt interaktivních kurzů a dále pak cenu rektora Univerzity J. A. Komenského za projekt Rizika silniční a ţelezniční dopravy. Tento interaktivní vzdělávací kurz rovněţ získal ocenění Projekt roku 2010 v rámci soutěţe vyhlašované MV ČR Hasič roku. Interaktivní kurzy, příručky a další podpůrné materiály jsou určené především dětem. Jedná se snad o nejširší nabídku na trhu zaměřenou na děti a mládeţ. Můţete nás blíţe seznámit s touto oblastí Vaší činnosti? K dnešnímu dni máme v našem portfoliu celkem 13 interaktivních vzdělávacích kurzů, které jsou zaměřeny na všechna běţná rizika i rizika mimořádných událostí. Jmenovitě jsou to např. témata mimořádných událostí - poţárů, povodní, atmosférických poruch, zemětřesení, terorismu či havárií. Zaměřujeme se i na běţná rizika, první pomoc, rizika v dopravě anebo osobní bezpečí. Veškeré materiály jsou primárně zpracovány pro děti a mládeţ jsou plně animované, namluvené, obsahují řadu testových otázek, pracovních listů i edukativních her. Jejich vyuţitelnost je ale i pro celou širokou veřejnost, rodiče dětí a hlavně pedagogy. Ti díky těmto kurzům získali výukové materiály, podle kterých mohou kvalitně vzdělávat jak sebe, tak i své ţáky. Je pravdou, ţe takto rozsáhlé, ale přitom jednoduché a svou formou zábavné materiály, jsou v České republice ojedinělé. Kdyţ naši grafici a animátoři hledali inspiraci jinde po světě, tak nic obdobného nenašli. Můţeme tedy říci, ţe naše kurzy jsou unikátní i v zahraničí. Veškeré výukové materiály jsou dostupné zdarma a i nadále probíhá jejich inovace a aktualizace na základě podnětů uţivatelů. Zajímavostí jistě je i to, ţe v současné době probíhá převod těchto materiálů pro mobilní platformy, konkrétně pak pro zařízení ipad. Ocenění Bezpečnostní projekt roku není ale jediné ocenění, které Vaše Asociace získala. Jaká jsou ty další? Tohoto i všech ocenění si velmi váţíme. Vţdy kdyţ dokončíme nějaký projekt, snaţíme se jej představit široké odborné i laické veřejnosti. Kaţdé ocenění nás pak velmi potěší a bereme to jako odměnu za naší tvrdou práci. Z dalších ocenění můţeme zmínit např. Cenu Počin roku 2008, kterou získala naše příručka první pomoci. Hodně nás zaskočila hlavní cena Grand V této oblasti tedy velice úzce spolupracujete i se školami a připravujete i pro pedagogy pracovní pomůcky, které mohou pouţít při školní výuce. Jakou další pomoc mohou školy vyuţít? Vyuţitelnost interaktivních materiálů je primárně pro školy. Těm jsme nabídli kompletní portfolio včetně metodik a pracovních materiálů zdarma a to na našem portálu 23

25 Pracovní pomůcky z řad záchranářů s pedagogy. V rámci konference pak dochází k předávání četných znalostí a hlavně zkušeností z oblastí běţných rizik i rizik mimořádných událostí. V letošním roce jsme sice konání konference vypustili, ale myslím si, ţe na příští rok opět v Karlových Varech uvítáme stovky odborníků z řad sloţek IZS a škol ČR. Pokud nemá škola nebo vzdělávací zařízení ve své učebně přístup k internetu, vyuţívá pak moţnost pořízení materiálů na CD. V tomto případě je kaţdé CD dostupné za cenu 55 Kč, coţ jsou v podstatě pouze náklady spojené s výrobou CD. K dnešnímu dni podle našich kurzů vyučuje cca 2000 škol v celé ČR. Zájem mají i naši sousedé ze Slovenska. Můţeme říci, ţe aţ díky našim materiálům si pedagogové udělali představu o rozsahu a obsahu učiva ve zmiňovaných oblastech a aţ nyní se začali výuce opravdu věnovat. Do této doby to bylo téma značně podceňované a opomíjené. Přitom vědět, jak se vyvarovat či se zachovat v případě krizových situací, ale i běţných rizik je to nejdůleţitější, co by člověk měl znát. Se všemi školami úzce komunikujeme. Dnes a denně se na nás obrací s dotazy a ţádostmi o pomoc. Školám např. pomáháme s implementací kurzů do vzdělávání, nabízíme jim metodickou pomoc apod. Kromě multimediálních kurzů připravujete i Den Záchranářů a rovněţ jste realizovali konferenci Zdraví a bezpečnost. Jakou mají tyto aktivity historii? Plánujete jejich pokračování? Tyto akce bereme jako jakousi třešničku na pomyslném dortu. Akce Den záchranářů má jiţ v současnosti 5tiletou historii. Za tuto dobu jsme docílili návštěvnosti cca diváků na kaţdé akci. V tom letošním roce je stanoven termín na opět v Karlových Varech. Den záchranářů je v podstatě největší akcí svého charakteru v Karlovarském kraji. Široké veřejnosti představují svou techniku a hlavně činnost všechny záchranářské subjekty. Mimo to se sami podílíme na přípravě i jiných akcí tohoto druhu v ČR. A to buď organizačně anebo např. naší účastí. Za zmínku např. stojí nově dohodnutá účast naší asociace na akci Helicopter show v Hradci Králové. Co se týká Konference Zdraví a bezpečí, tak jiţ máme za sebou úspěšné dva ročníky. Je to asi jediná konference v ČR, kdy se nám povedlo spojit odborníky A zpátky k internetu. Dalším unikátním projektem Vaší Asociace je Informační systém pro obce a města. Co tento informační systém umoţňuje? Jaké jsou náklady na jeho vytvoření a jeho kontinuální provoz? Kolik obcí jiţ vyuţívá Váš informační systém? Myslíme si, ţe díky tomuto projektu se nám konečně podařila nalézt cesta k městům a obcím a jejich prostřednictvím pak k obyvatelům. Na jedné straně stojí zákonné povinnosti měst a obcí v zajištění bezpečnosti, informovanosti, prevence a přípravy jejich obyvatel. Na mnoha místech se toto ale nedařilo buď to obce nepovaţovaly za důleţité anebo na to prostě neměly kapacity a to jak odborné, tak personální a finanční. Díky tomu, ţe si město či obec umístí na své webové stránky speciální informační box, je moţné oslovit právě obyvatele konkrétní obce. Na stránkách konkrétního města či obce se pak uţivatelé dozvědí veškeré potřebné rady a informace, dostanou se ke všem interaktivním materiálům a jsou informováni o aktuálním hrozícím nebezpečí (povodně, vichřice apod.). Sama obec pak má moţnost do tohoto systému vstupovat a publikovat své vlastní důleţité informace včetně výstrah. Systém pak má i část interní, v rámci které jsme schopni poskytnout starostům důleţité dokumenty z oblastí krizového řízení apod. V současné době probíhá implementace systému rozesílání krizových SMS a v plánu je i mobilní verze tohoto systému. Vzhledem k tomu, ţe s provozem systému jsou spojeny i nemalé náklady, byli jsme nuceni tuto sluţbu pro města a obce zpoplatnit. Výše tohoto příspěvku podporující celý systém je ale opravdu zanedbatelná. Např. obec s počtem obyvatel do 500 zaplatí 500 Kč na celý rok. V současné době je do systému zapojeno více neţ 100 měst a obcí a kaţdý den přibývají noví zájemci. Svou nabídku a činnost však stále rozšiřujete. Jaké další projekty připravujete? Na letošní rok toho máme naplánováno opravdu hodně. Čeká nás kompletní audit a následná rekonstrukce internetového portálu Jiţ jsme zmiňovali vývoj aplikací pro mobilní platformy takţe v měsíci únoru bude pro ipady dokončena aplikace pro výuku v oblasti rizik silniční a ţelezniční dopravy, následovat pak bude interaktivní příručka první pomoci. Ta se moţná dočká i překladu do angličtiny. 24

26 Během února by měl být rovněţ dokončen ve spolupráci s HZS Středočeského kraje vývoj praktické výukové pomůcky Domečku rizik to je v podstatě model rodinného domu, na kterém je moţné dětem předvést veškerá rizika, se kterými se v domácnosti mohou setkat. Společně s Ústeckým krajem bychom rádi realizovali projekt interaktivního kurzu týkajícího se rizik internetu. Kaţdým dnem čekáme rozhodnutí, zda nám byl schválen projekt pro mateřské školy. V rámci tohoto projektu bychom rádi vytvořili soubor didaktických pomůcek deskových her, díky kterým by pedagogové v MŠ mohli ve školkách vzdělávat a připravovat děti na hrozící nebezpečí. Dále pak pokračuje neustálý vývoj informačního systému pro města a obce. Hodně času nám pak zabere příprava projektové dokumentace pro výstavbu Centra zdraví a bezpečí. Toto evropsky unikátní centrum se bude stavět v Karlových Varech a to snad jiţ v září tohoto roku. Centrum zdraví a bezpečí je v podstatě areál, který svou podobou připomíná malé město domečky, silnice, chodníky, ţeleznice atd. Kaţdý domeček bude tematicky zaměřen, např. zde bude domeček nemocnice, policie, hasičů, klasický rodinný domek, domeček vjemů, operační středisko a výjezdové stanoviště sloţek IZS atd. Díky tomuto areálu, ale hlavně i díky řadě trenaţérů budeme schopni účastníkům vzdělávání a praktické přípravy nasimulovat různé rizikové situace, které budou muset vyhodnotit a řešit. Toto centrum bude v podstatě unikátní infrastrukturou pro praktické vzdělávání a přípravu na běţná rizika a mimořádné události. Je potřeba děti i dospělé učit, jak by se měli zachovat v případě poţáru, úrazu, mimořádné události, dopravní nehody či jiné rizikové situace, a pokud si to budou moci ještě i prakticky vyzkoušet v simulovaném prostředí, tak budou i jednou moţná schopni poskytnout pomoc či správně zareagovat v reálném ţivotě. V neposlední řadě se pak snaţíme, ve spolupráci s partnery a odborníky regionů i resortů, hledat cestu pro finanční zabezpečení jednotných dlouhodobých systematických projektů v prioritních oblastech, které prozatím nemá v legislativě ČR velkou oporu, přestoţe by ji mít mělo. Realizace těchto projektů je nezbytnou podmínkou kvalitní ochrany obyvatelstva a udrţitelného rozvoje státu. V oblastech ochrany zdraví, ţivotů, ţivotního prostředí i majetku je před námi všemi ještě dlouhá cesta. Odpovědi vypracovali: Ing. Veronika Krajsová prezidentka Asociace Záchranný kruh a Lukáš Hutta výkonný manaţer Asociace Záchranný kruh 25 XV.

27 ROČNÍK MEDZINÁRODNEJ KONFERENCIE MEDICÍNY KATASTROF V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Ministerstvo zdravotníctva SR v spolupráci s: Ministerstvom zdravotníctva ČR, kanceláriou Svetovej zdravotníckej organizácie v SR, kanceláriou Svetovej zdravotníckej organizácie v ČR, Ministerstvom vnútra SR, Ministerstvom obrany Slovenskej republiky, Ministerstvom pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR, Ministerstvom dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR a Úradom verejného zdravotníctva SR, za podpory: Odbornej spoločnosti krízovej pripravenosti zdravotníctva ČLS JEP a Kliniky urgentnej medicíny a medicíny katastrof Lekárskej fakulty Univerzity Komenského Bratislava Usporadúva v dňoch 30. mája 1. júna 2012 v priestoroch Hotela a klimatických kúpeľov Tatranské Zruby Hlavné témy konferencie implementácia medzinárodných zdravotných predpisov Svetovej zdravotníckej organizácie, ich aplikácia v oblasti krízovej pripravenosti rezortov, vzájomná spolupráca v príprave na riešenie aktuálnych ohrození verejného zdravia v 21. storočí a pripravenosť integrovaného záchranného systému a zdravotníctva na riešenie udalostí s hromadným postihnutím osôb. 26

28 ČASOVÝ PLÁN KONFERENCIE A POPLATKY 30. mája hod osobná registrácia účastníkov hod registrácia účastníkov podľa registračných formulárov hod začatie konferencie hod spoločný prednáškový blok 31. mája hod rokovanie v pracovných sekciách hod spoločný prednáškový blok hod spoločenský večer 1. júna 2012 praktické cvičenie s ukáţkou činnosti pri vzniku ohniska nákazy nebezpečnej prenosnej choroby Účastnícky poplatok: 60,00 Úhrada za stravovanie: a) raňajky: 4,40 b) obed: 5,40 c) večera: 6,00 TERMÍNY, VŠEOBECNE ZÁVÄZNÉ PRAVIDLÁ TERMÍNY Do : Do : Termín pre registráciu (zaslanie registračného formulára, úhrada registračného poplatku a objednávka hotelového ubytovania). Témy prednášok a abstrakty prezentácií zaslať na adresu: anton.tencer@health.gov.sk. Do : Zverejnenie kompletného programu konferencie na webovej stránke MZ SR, MZ ČR, Odbornej spoločnosti krízovej pripravenosti zdravotníctva ČR, ÚVZ SR, Operačného strediska Záchrannej zdravotnej sluţby SR, : Osobná registrácia v registračnom centre konferencie v čase od 10,00 do 12,00 hod. VŠEOBECNE ZÁVÄZNÉ PRAVIDLÁ 1. Registrovať sa na konferenciu je moţné prostredníctvom registračného formulára alebo oznámením, ţe registrácia bude vykonaná osobne v deň začatia konferencie. Registrácia je platná v okamţiku doručenia vyplneného registračného formulára a zaplatením registračného poplatku alebo po vykonaní osobnej registrácie. 2. Zaregistrovať sa na konferenciu prostredníctvom registračného formulára bude moţné najneskôr do alebo potom osobne dňa v registračnom centre na konferencii. 3. Prednášky podľa programu konferencie budú prezentované vo formáte Power Point. Rokovací jazyk v priebehu konferencie slovenský jazyk, český jazyk a anglický jazyk. 4. Usporiadateľ konferencie si vyhradzuje právo prijať do odborného programu len prihlášky a prezentácie dodané spôsobom a vo formáte stanovenom v tomto oznámení. 5. Kaţdý prednášajúci pred zahájením tematického bloku si zabezpečí prostredníctvom obsluhy audiovizuálnej techniky jej pripravenosť na prezentáciu. Samostatný odbor krízového riadenia zdravotníctva Bratislavského kraja pri Univerzitnej nemocnici Bratislava Paţítková 4, Bratislava, , Slovenská republika: Telefón: Fax: okrz_ba@mail.t-com.sk alebo olgama@mail.t-com.sk 27

29 KALENDÁŘ AKCÍ ZÁMĚR SEMINÁŘE SKPZ Termín: února 2012 Název: Medicína katastrof Brno Pořadatel: Úrazová nemocnice Brno Místo: Holiday Inn, Brno Odkaz: Termín: března 2012 Název: MU s únik nebezpečných látek Pořadatel: SKPZ ČLS JEP Místo: MU, Přírodovědecká fakulta- Recetox, Brno Přihlášky k aktivní účasti: do Odkaz: Termín: dubna 2012 Název: XII. Konference Krizové připravenosti ve zdravotnictví Pořadatel: Nemocnice Česká Lípa + SKPZ ČLS Místo: Sloup v Čechách Přihlášky k aktivní účasti: pí Marková Odkaz: Termín: dubna 2012 Název: Záchrana 2012 (Středoevropský kongres UM a MK) Pořadatel: SS UM a MK Místo: Senec, SR Odkaz: Termín: 30. května 1. června 2012 Název: Medicína katastrof SR Pořadatel: MZ SR + SKPZ ČLS JEP a další Místo: Tatranské Zruby, SR Přihlášky k aktivní účasti: do Odkaz: Příprava semináře je odrazem dění v oblasti zájmu Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví a sleduje shrnutí zásadních událostí v roce 2011: a) Požár Chropyně mimořádná událost ve ZK, b) Cvičení na příjem pacientů s radiační kontaminací - dekontaminace - ve FN Brno, c) Požití ampule s neznámou látkou mimořádná událost v Olomouckém kraji. Cíl semináře: Výměna zkušeností a poznatků všech zdravotnických sloţek, které se podílejí na řešení mimořádné události spojené s kontaminovaným pacientem a jemu poskytované zdravotnické péči. Ověřit stávající připravenost zdravotnických sloţek na řešení všech typů mimořádných událostí tedy událostí spojených s únikem radiace, s únikem nebezpečných chemických látek, ale také na pacienta s moţným biologickým agens. Seminář se nebude zabývat pandemií či epidemií, které byly předmětem předešlých odborných akcí SKPZ, ani jinými rozsáhlými mimořádnými událostmi či krizovými stavy. Jeho cílem je ověřit součinnost sloţek v rámci IZS a především zjistit vztah mezi stávajícím stavem a vytvořeným právním prostředím a poţadovaným cílovým stavem, který by zajišťoval bezpečí a ochranu všem postiţeným i pomáhajícím. TÉMATA ČASOPISU PRO ROK 2012 Redakce časopisu odsouhlasila pro tento rok následující témata, kterým se bude v rámci jednotlivých čísel časopisu věnovat: AKČNÍ PLÁN PROOČKOVANOSTI PROTI SEZÓNNÍ CHŘIPCE VYUŢITÍ DOBROVOLNÍKŮ V ČR A V JEJÍM BEZPEČNOSTNÍM SYSTÉMU KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST RESORTU KRITICKÁ INFRASTRUKTURA A NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM Těšíme se na Vaše příspěvky. Redakce 28

30 29