Úvod všeobecný přehled

Transkript

1 Úvod všeobecný přehled Neziskové organizace bývají vymezeny jako organizace, které nejsou založeny za účelem tvorby zisku k přerozdělení mezi jeho vlastníky, správce nebo zakladatele. To neznamená, že nemohou zisk vytvářet, ale musí ho zase vložit zpět k rozvoji organizace a plnění jejích cílů. Neziskový sektor kromě nevládních neziskových organizací zahrnuje i organizace příspěvkové, rozpočtové, odbory, politické strany a hnutí, zájmová sdružení právnických osob, družstva (pokud jsou zřizována za jinými účely než podnikání), nepodnikatelské obchodní společnosti (např. společnosti s ručením omezeným, pokud jsou zřízeny k jiným účelům než podnikání), příp. i právnické osoby zřizované samostatnými zákony (např. Česká akademie věd, Česká televize, Český rozhlas). Mezi znaky nevládní neziskové organizace (NNO) patří: - institucionalizovanost (jsou v nich alespoň zárodky formální organizovanosti) - soukromý status (jsou institucionálně oddělené od veřejné správy - neziskovost (případný zisk z činnosti nevracejí svým správcům či zakladatelům) - samosprávnost (jsou schopny řídit samy sebe) - dobrovolnost (dobrovolníci se účastní vlastní činnosti organizace, nebo řídí její záležitosti) Pro potřeby tohoto vzdělávacího textu zahrnujeme mezi neziskové organizace občanská sdružení, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, právnické církevní osoby. Klíčovým kritériem je právní forma, nikoliv zřizovatel nebo faktická náplň činnosti. Mezi organizace neziskového sektoru jsou tak započítány i organizace, které jsou zřízeny veřejnou správou nebo organizace u nichž převažuje výdělečná činnost. Legislativní rámec pro činnost neziskových organizací je v ČR v zásadě vymezen a to i přes to, že v českém právním řádu doposud není definován pojem nezisková organizace. Tento nedostatek činí problémy jak při interpretaci obecných zákonů, které činnost neziskových organizací regulují, tak při interpretaci zákonů specifických (např. zákon o DPH). Rámec pro fungování (založení, činnost, zánik) všech právních neziskových typů, které na území ČR působí, je ošetřen zvláštními zákony (zákon o nadacích a nadačních fondech, zákon o obecně prospěšných společnostech, zákon o sdružování občanů a zákon o církvích a náboženských společnostech). Tyto zákony nastavují podmínky pro vznik, činnost a zánik, jakož i práva a povinnosti jednotlivých právních typů. Právní předpisy vymezující činnost občanských sdružení, jichž je v neziskovém sektoru významná většina, je jen rámcová. To na jedné straně činnost občanských sdružení zjednodušuje, na druhé straně komplikuje jejich kontrolu veřejností. Registrace občanských sdružení je nenáročná a rychle proveditelná (občanské sdružení může být zaregistrováno během 10 dní). Od roku 2005, na rozdíl od let minulých, Ministerstvo vnitra odmítá registrovat občanská sdružení, která podle stanov poskytují veřejně prospěšné služby za úplatu mimo okruh členské základny, případně pozastavuje jejich činnost. Faktickým problémem bývá legislativně nedořešená likvidace občanských sdružení. Řada občanských sdružení v praxi končí svoji činnost, aniž by svůj zánik legislativně ošetřila a zajistila své vyřazení z evidence neziskových subjektů. Statistika neziskových organizací ČR pak není zcela průkazná. Registrace dalších právních typů je pro jejich zakladatele náročnější (týká se zvláště nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností). Lze však říci, že v poslední době se zkracuje dosud neúměrně dlouhé období (např. až 2 roky), během kterého probíhala registrace těchto právních subjektů u místně příslušných obchodních soudů. Dotace z veřejných rozpočtů, nadační příspěvky a dary neziskovým organizacím jsou podle zákona o daní z příjmů osvobozené od daně z příjmů i od daně darovací. Fyzické osoby i právnické osoby mohou uplatnit odpočet poskytovaných darů ze základu daně. Stanovený 1

2 limit možného odpočtu je nedostačující a k rozvoji dárcovství nemotivuje. Daňové prostředí v České republice komplikuje terminologicky a interpretačně nevyjasněný Zákon o dani z přidané hodnoty, který komplikuje a omezuje provoz a finanční řízení neziskových organizací, plátců DPH. Pozitivní skutečností je, že od DPH byly osvobozeny dary poskytované od individuálních dárců prostřednictvím mobilního telefonu. Daňové asignace, tedy adresování 1 % ze zaplacených daní neziskové organizaci, nebyl dosud prosazen. Legislativa neziskovým organizacím nebrání získávat finance prodejem zboží a služeb, popř. z výnosů z kapitálového majetku. Tyto aktivity však ani nepodporuje, v některých případech je zprostředkovaně limituje (zákon o sdružování občanů) (text vychází z informací uvedených ve Zprávě o stavu neziskového sektoru v roce 2005, ICN a Nadace AUXILIA, Praha 2006) Přehled platných právních předpisů Číslo předpisu Název předpisu Platný od Přehled novelizací 116/1985 Sb. Zákon o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem 83/1990 Sb. Zákon o sdružování občanů 248/1995 Sb. Zákon o obecně prospěšných Klíčová slova 1. 1: /1989 Sb. Organizace s mezinárodním prvkem, Mezinárodní organizace /1990 Sb. 513/1991 Sb. 68/1993 Sb. 151/2002 Sb /2002 Sb. 320/2002 Sb. Občanské sdružení, Členství, Odbory, Stanovy Obecně prospěšná společnost, Obecně 2

3 227/1997 Sb. Zákon o nadacích a nadačních fondech společnostech 437/2003 Sb. prospěšná služba, Zakládací listina /2002 Sb. 257/2004 Sb. Nadace, Nadační fond, Nadační příspěvek, Nadační dar, Nadační jmění, Nadační listina 117/2001 Sb. O veřejných sbírkách Veřejná sbírka 3/2002 Sb. O církvích a náboženských společnostech /2003 Sb. 562/2004 Sb. 495/2005 Sb. Církev, Církevní právnická osoba 198/2002 Sb. O dobrovolnické službě 1. 1: /2004 Sb. 495/2005 Sb. 586/1992 Sb. O daních z příjmů 1. 1: /1993 Sb. 96/1993 Sb. 157/1993 Sb. 196/1993 Sb. 323/1993 Sb. 42/1994 Sb. 85/1994 Sb. 114/1994 Sb. 259/1994 Sb. 32/1995 Sb. 149/1995 Sb. 118/1995 Sb. 87/1995 Sb. 248/1995 Sb. 316/1996 Sb. 18/1997 Sb. 151/1997 Sb. 209/1997 Sb. 210/1997 Sb. 227/1997 Sb. 168/1998 Sb. 149/1998 Sb. 333/1998 Sb. 111/1998 Sb. 144/1999 Sb. 170/1999 Sb. 225/1999 Sb. 63/1999 Sb. 129/1999 Sb. 3/2000 Sb. 17/2000 Sb. 27/2000 Sb. 72/2000 Sb. 100/2000 Sb. 103/2000 Sb. 121/2000 Sb. 132/2000 Sb. 241/2000 Sb. 340/2000 Sb. 492/2000 Sb. 120/2001 Sb. 117/2001 Sb. 239/2001 Sb. 483/2001 Sb. 453/2001 Sb. 50/2002 Sb. 128/2002 Sb. 210/2002 Sb. 308/2002 Sb. 260/2002 Sb. 575/2002 Sb. 198/2002 Sb. 162/2003 Sb. 438/2003 Sb. 49/2004 Sb. 19/2004 Sb. 47/2004 Sb. 257/2004 Sb. 280/2004 Sb. 359/2004 Sb. 360/2004 Sb. Dobrovolník, Dobrovolnická služba, Vysílající organizace, Přijímající organizace Daň z příjmů právnických osob, Osvobození od daně 3

4 436/2004 Sb. 628/2004 Sb. 676/2004 Sb. 562/2004 Sb. 669/2004 Sb. 217/2005 Sb. 342/2005 Sb. 357/2005 Sb. 441/2005 Sb. 179/2005 Sb. 530/2005 Sb. 545/2005 Sb. 552/2005 Sb. 357/1992 Sb. Zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí /1993 Sb. 322/1993 Sb. 42/1994 Sb. 72/1994 Sb. 85/1994 Sb. 113/1994 Sb. 248/1995 Sb. 96/1996 Sb. 203/1997 Sb. 151/1997 Sb. 227/1997 Sb. 169/1998 Sb. 95/1999 Sb. 27/2000 Sb. 103/2000 Sb. 364/2000 Sb. 132/2000 Sb. 340/2000 Sb. 120/2001 Sb. 117/2001 Sb. 148/2002 Sb. 198/2002 Sb. 320/2002 Sb. 420/2003 Sb. 669/2004 Sb. 342/2005 Sb. 179/2005 Sb. 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví /1994 Sb. 227/1997 Sb. 492/2000 Sb. 353/2001 Sb. 575/2002 Sb. 437/2003 Sb. 257/2004 Sb. 669/2004 Sb. 495/2005 Sb. 179/2005 Sb. 504/2002 Sb. Vyhláška kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví /2003 Sb. 548/2004 Sb. 400/2005 Sb. Daň dědická, Daň darovací, Osvobození od daně, Osvobození od poplatků Účetnictví, podvojné účetnictví, účtová osnova, Výkaz zisků a ztrát, Rozvaha Podvojné účetnictví, Neziskové organizace Občanské sdružení 1. Charakteristika občanského sdružení Právní úpravu občanského sdružení naleznete v zák. č. 83/1990 Sb o sdružování občanů. Zpravidla se jedná o sdružení fyzických nebo právnických osob za účelem dosahování a 4

5 ochrany společného zájmu. Podmínkou je, že se jedná o nenáboženské, nepolitické a nepodnikatelské sdružení, které svojí činností nepopírá nebo neomezuje osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení. Sdružení tvoří především jeho členové, kteří by se měli aktivně účastnit na činnosti a řízení sdružení. Organizační pravidla (stanovy) se mohou měnit podle aktuální vůle většiny členů. V České republice existovalo na počátku roku 2006 více než šedesát dva tisíc občanských sdružení. Občanská sdružení působí v oblasti kultury, sportu, školství, zdravotnictví, sociální oblasti, ekologie, myslivosti, požární ochrany apod. Patří mezi ně nejen sportovní kluby, mládežnické organizace, rybáři, dobrovolní hasiči, ale také např. odbory. 2. Založení Sdružení mohou založit nejméně tři občané ČR, z nichž alespoň jeden je starší 18 let. Tito vytvoří tzv. přípravný výbor, který vypracuje stanovy sdružení a podá návrh na registraci. V návrhu je nutné uvést osobu, která je zmocněna jednat jménem přípravného výboru. K návrhu pak připojí dvojí vyhotovení stanov, které musí obsahovat minimálně název sdružení a jeho sídlo, dále cíl činnosti sdružení, orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, a nakonec také ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, Za podání návrhu se nevybírá správní poplatek. Návrh je možno podat osobně nebo poštou na adrese: Ministerstvo vnitra ČR odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování U obecního domu Praha 1 Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy dojde ministerstvu vnitra návrh na registraci obsahující všechny náležitosti. Nemá-li návrh uvedené náležitosti a nebo jsou li v něm údaje neúplné nebo nepřesné, ministerstvo na tuto skutečnost upozorní zmocněnce přípravného výboru nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu. Řízení se nezahájí, dokud nebudou odstraněny všechny nedostatky návrhu. Registraci provede ministerstvo vnitra do 10 dnů od zahájení řízení, den registrace se vyznačí na to vyhotovení stanov, které se zašle zmocněnci přípravného výboru. Není-li zmocněnci doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace ve lhůtě do 40 dnů od zahájení řízení, sdružení vzniká dnem následujícím po uplynutí této lhůty a tento den je také dnem registrace. Proti rozhodnutí o odmítnutí registrace mohou členové přípravného výboru podat opravný prostředek (žalobu) k Vrchnímu soudu v Praze, a to nejpozději do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace Po úspěšné registraci (IČ také přiděluje ministerstvo vnitra) svolá přípravný výbor první valnou hromadu (shromáždění všech členů), která schválí stanovy a zvolí orgány sdružení. Orgán pověřený jednáním za sdružení pak založí běžný účet a zaregistruje sdružení na finančním úřadě k příslušným daním. Orgán pověřený jednáním za sdružení prokazuje svoje oprávnění zápisem z valné hromady dokladující volbu a stanovami s vyznačením registrace MVČR. Od roku 2005 Ministerstvo vnitra ČR nepovoluje činnost sdružením, která mají v cíli činnosti poskytování služeb jiným osobám než členům. 3. Orgány občanského sdružení Zákon nechává na rozhodnutí občanského sdružení, jakou si vytvoří organizační strukturu. Nejvyšším orgánem sdružení bývá shromáždění všech členů (valná hromada), které má 5

6 v kompetenci rozhodování o změnách stanov, volí obvykle členy výkonných a kontrolních orgánů, schvaluje členské příspěvky a určuje cíle činnosti sdružení a schvaluje výsledky hospodaření. Dalším orgánem bývá kolektivní výkonný orgán (předsednictví či výkonný výbor), který řídí činnost sdružení v období mezi jednotlivými schůzemi valné hromady. Většina sdružení dále stanovuje dozorčí orgán (revizor, dozorčí rada), který má za úkol kontrolu činnosti a hospodaření. Tento orgán podává zprávy obvykle valné hromadě. V pořadí dalším obvyklým orgánem bývá statutární zástupce (předseda), který zastupuje sdružení navenek a jedná jeho jménem. 4. Výdělečná činnost občanského sdružení Právní řád přímo nezakazuje občanskému sdružení výdělečnou činnost. Tato činnost však nesmí být hlavním cílem sdružení, ale pouze prostředkem k dosažení jeho cíle. Každopádně taková činnost musí být zmíněna ve stanovách. Pokud by výdělečná činnost naplňovala podmínky živnostenského zákona, musí sdružení získat živnostenské oprávnění, popř. další splnit další podmínky, které právní řád pro výkon příslušné výdělečné činnosti požaduje. Typickým příkladem je vydavatelská činnost, nebo příležitostný prodej vlastních výrobků. 5. Účetnictví občanského sdružení Sdružení jako právnická osoba je povinna vést podvojné účetnictví. V souladu s 38a zákona o účetnictví mohou sdružení přechodně vést jednoduché účetnictví a to až do 1. ledna 2007, pokud účtovali v systému jednoduchého účetnictví k Zánik občanského sdružení Zánik a likvidaci občanského sdružení upravuje jednak zákon o sdružování občanů a jednak obchodní zákoník (zák. č. 513/1991 Sb.) Občanské sdružení zaniká dnem výmazu ze seznamu občanských sdružení, který vede ministerstvo vnitra. Zániku předchází zrušení sdružení s likvidací nebo bez likvidace (zrušujeli se sloučením s jiným sdružením). Sdružení může být zrušeno: rozhodnutím sdružení o rozpuštění rozhodnutím sdružení o sloučení rozpuštěním ministerstvem vnitra (pokud sdružení vyvíjí činnost příslušející politickým stranám, hnutím, církvím nebo organizacím sdružujícím občany k výdělečné činnosti, nebo porušuje ustanovení zákona o sdružování občanů) O sloučení s jiným sdružením může rozhodnout nejvyšší orgán sdružení. Při sloučení přechází všechna práva, majetek, závazky i členové na přejímající sdružení. Sdružení musí oznámit sloučení ministerstvu vnitra do 15 dnů. Dojde-li k likvidaci, jmenuje nejvyšší orgán, popř. ministerstvo vnitra, likvidátora a určí mu odměnu. Likvidátor nejprve sestaví likvidační účetní rozvahu. Poté vyzve věřitele, aby se přihlásili o svá práva ve lhůtě ne kratší než 3 měsíce. Likvidátor oznámí vstup do likvidace v Obchodním věstníku, dále obci, v níž má nadace sídlo, finančnímu úřadu a rejstříkovému soudu. Likvidátor zpeněží majetek sdružení tak, aby uspokojil pohledávky věřitelů. Zjistí-li likvidátor předlužení sdružení, podá návrh na konkurz. Nestanoví-li stanovy způsob vypořádání likvidačního zůstatku, rozhoduje o použití zůstatku nejvyšší orgán sdružení. Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku. 6

7 Po skončení likvidace požádá likvidátor ministerstvo vnitra o výmaz sdružení ze seznamu. K tomuto návrhu připojí zprávu o průběhu likvidace a souhlas finančního úřadu (popř. správy sociálního zabezpečení) se zánikem sdružení. 7. Stanovy občanského sdružení Zákon nechává poměrně mnoho volného prostoru při vytváření stanov. Povinné je především uvedení názvu (odlišného od již existujícího právního subjektu), sídla, cíle činnosti, orgánů sdružení a způsob jejich ustanovení, určení orgánu oprávněného jednat za sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách (jsou-li zřizovány, a pokud budou mít právní subjektivitu)a zásad hospodaření. Vše ostatní je ponecháno na libovůli zakladatelů. Ze zkušenosti však doporučuji věnovat tvorbě stanov dostatečnou pozornost. Cíl činnosti by měl být formulován s dostatečnou určitostí. Dále by mělo být zcela jasné jaké má sdružení orgány, jak se ustanovují a jakým způsobem jednají za sdružení. Doporučuji také přesně vymezit práva a povinnosti orgánů sdružení, ušetří to v budoucnu mnoho nepříjemností. Stanovy občanského sdružení - vzor Název občanského sdružení:. (dále jen sdružení ) I. Název a sídlo sdružení Sídlo sdružení:.. II. Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného zájmu. 2. Sdružení je právnickou osobou. III. Cíl činnosti 1. Cílem sdružení je. 2. Za tímto účelem bude sdružení usilovat o. IV. Členství 1. Členem sdružení mohou být fyzické osoby starší 18 let a právnické osoby, které souhlasí se stanovami a cíli sdružení. (Členem sdružení mohou být pouze fyzické osoby starší 15 let, apod.) 2. O přijetí za člena sdružení rozhoduje na základě písemné přihlášky rada sdružení. (Členství vzniká dnem doručení písemné přihlášky rada sdružení, apod.) 3. Členství vzniká dnem přijetí za člena. 4. Členství zaniká: a) úmrtím člena, b) zrušením právnické osoby, c) vystoupením člena písemným oznámením adresovaným radě sdružení, d) zánikem sdružení, e) vyloučením člena valnou hromadou. 5. Dokladem členství je potvrzení vydané radou sdružení. (Dokladem členství je členský průkaz vydaný radou sdružení, apod.) 6. Evidenci přihlášek a členů vede rada sdružení. 1. Člen má právo zejména: a) podílet se na činnosti sdružení, V. Práva a povinnosti členů 7

8 b) volit orgány sdružení, c) být volen do orgánů sdružení, d) obracet se na orgány sdružení s podněty a stížnostmi a žádat o jejich vyjádření. 2. Člen má povinnost zejména: a) dodržovat stanovy sdružení, b) aktivně se podílet na plnění cílů sdružení, c) svědomitě vykonávat funkce v orgánech sdružení, d) platit členské příspěvky ve výši stanovené valnou hromadou e) dbát na to, aby nebyly poškozovány zájmy a dobré jméno sdružení. Orgány sdružení jsou: a) valná hromada, (slet, apod.) b) rada sdružení, (výbor sdružení, apod.) c) předseda. (prezident, náčelník, apod.) d) kontrolní komise aj. VI. Orgány sdružení (Orgány sdružení mohou být tvořeny podle libosti za předpokladu, že je zřízen nejvyšší orgán, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové a orgán, který zastupuje sdružení navenek) VII. Valná hromada 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem sdružení. 2. Valnou hromadu tvoří všichni členové sdružení. 3. Valnou hromadu svolává rada sdružení podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně. Rada sdružení svolá valnou hromadu vždy, když klesne počet členů rady pod hranici stanovenou valnou hromadou, nebo když o to požádá alespoň třetina členů sdružení. 4. Valná hromada zejména: a) rozhoduje o změnách stanov sdružení, b) schvaluje výroční zprávu sdružení, rozpočet sdružení a roční uzávěrku hospodaření, c) volí členy rady sdružení, d) rozhoduje o zrušení členství, e) rozhoduje o zrušení sdružení, f) rozhoduje o počtu členů rady sdružení. 5. Valná hromada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů. 6. Každý člen má jeden hlas. Hlasy všech členů jsou rovné. 7. Valná hromada rozhoduje na základě hlasování. Rozhodnutí je přijato, jestliže pro něj hlasuje prostá většina přítomných členů. Rozhodnutí o změně stanov sdružení a o zrušení sdružení je přijato, jestliže pro něj hlasují alespoň dvě třetiny všech členů sdružení. VIII. Rada sdružení 1. Rada sdružení je výkonným orgánem společnosti. 2. O konkrétním počtu členů rozhoduje valná hromada tak, aby jejich počet byl tři, šest nebo devět. 3. Členství v radě vzniká volbou na valné hromadě na základě návrhu některého ze členů. 4. Funkční období je tříleté. Valná hromada volí každý rok třetinu členů rady. 5. Při volbě členů první rady rozhodne valná hromada o tom, komu skončí funkční období po roce, komu po dvou letech a komu po třech letech. 6. Členy rady mohou být pouze fyzické osoby, které nebyly dosud odsouzené za úmyslný trestní čin a mají morální předpoklad, že budou plnit řádně a odpovědně povinnosti člena rady sdružení. Členové rady mohou být voleni z řad členů sdružení i jiných osob. Členové rady mohou být voleni i opakovaně. 7. Členství v radě zaniká: a) skončením funkčního období, b) smrtí člena. c) vzdáním se funkce písemným oznámením radě, d) odvoláním valnou hromadou. 8. Jestliže klesne počet členů rady pod hranici stanovenou valnou hromadou, je rada povinna svolat valnou hromadu nejpozději do třiceti dnů. Na takto svolané valné hromadě musí být zvoleni noví členové rady nebo musí být rozhodnuto o snížení počtu členů rady. 8

9 9. Rada si ze svých členů volí každé dva roky svého předsedu. Předseda svolává a řídí schůze rady. 10. Rada se schází podle potřeby, nejméně jednou za měsíc. 11. Rada zejména: a) volí ze svých členů předsedu rady, b) koordinuje činnost sdružení, c) svolává valnou hromadu, d) zpracovává podklady pro rozhodnutí valné hromady, e) rozhoduje o přijetí za člena sdružení, 12. Rada přebírá pravomoci valné hromady, jestliže se přes opakované nejméně trojí svolání v průběhu šesti měsíců nesejde usnášeníschopná valná hromada. 13. Rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejich členů. 14. Rozhodnutí rady je přijato, jestliže pro něj hlasuje nadpoloviční většina přítomných členů rady. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhodne hlas předsedy rady. Zápis ze schůze rady podepisuje předseda a jeden ze členů. IX. Předseda 1. Předseda naplňuje rozhodnutí rady a zejména zastupuje sdružení navenek, jedná jeho jménem, přijímá a zaměstnance sdružení do pracovního poměru a rozhoduje o běžných záležitostech sdružení. Rozsah pravomocí předsedy stanoví rada. 2. Předsedu volí rada sdružení. Za výkon funkce nenáleží předsedovi odměna. 3. Předseda je odpovědný za plnění rozhodnutí rady, vedení účetní evidence a plynulý chod sdružení. 4. Předseda připravuje podklady pro jednání rady sdružení. X. Zásady hospodaření 1. Sdružení hospodaří s movitým a nemovitým majetkem. 2. Zdroji majetku jsou zejména: a) dary a příspěvky právnických a fyzických osob, b) výnosy majetku, c) příjmy z činností při naplňování cílů sdružení, d) členské příspěvky, jestliže valná hromada rozhodne o jejich vybírání, e) dotace z rozpočtu státu, krajů a obcí. 3. Za hospodaření sdružení odpovídá rada sdružení, která každoročně předkládá valné hromadě zprávu o hospodaření, včetně účetní závěrky. 4. Hospodaření se uskutečňuje podle ročního rozpočtu schváleného valnou hromadou. XI. Zánik sdružení 1. Sdružení zaniká: a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením z rozhodnutí valné hromady, b) rozpuštěním na základě pravomocného rozhodnutí Ministerstva vnitra. 2. Zaniká-li sdružení dobrovolným rozpuštěním, rozhodne současně valná hromada o způsobu majetkového vypořádání. XII. Závěrečná ustanovení 1. Sdružení může na základě rozhodnutí valné hromady vydat organizační a jednací řád sdružení. Sdružení vydává výroční zprávu. 2. Sdružení má právo v souladu s cíli své činnosti obracet se na státní orgány s peticemi. V dne Přípravný výbor:.. podpis.. podpis.. podpis 9

10 8. Návrh na registraci občanského sdružení Ministerstvo vnitra ČR odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování U obecního domu Praha 1 V dne Věc: Návrh na registraci občanského sdružení V souladu s 6 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, předkládá přípravný výbor ve složení: 1.. bytem. č.:. 2.. bytem. r. č.: 3.. bytem. č.:. návrh na registraci občanského sdružení, které bude užívat název:. se sídlem. Cílem sdružení je. Zmocněncem přípravného výboru oprávněným jednat jeho jménem je.... podpis člena přípravného výboru... podpis člena přípravného výboru... podpis člena přípravného výboru Příloha: 2 x Stanovy občanského sdružení 10

11 Obecně prospěšná společnost 1. Charakteristika obecně prospěšné společnosti Právní úpravu obecně prospěšné společnosti naleznete v zák. č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Jedná se o právnickou osobu založenou k poskytování obecně prospěšných služeb, jejíž zisk se nerozděluje mezi zakladatele, členy orgánů či zaměstnanců, ale používá se opět na financování obecně prospěšných služeb. Služby by měly být poskytovány cílové skupině uživatelů (osoby mladší 15 let, nebo osoby v tíživé finanční situaci, apod.) za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Právní forma obecně prospěšná společnost měla dle záměru zákonodárců postupně nahradit rozpočtové a příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je stát nebo obecní úřady, a které dosud poskytují zmíněné obecně prospěšné služby. Tento záměr se nezdařil, neboť nebyly koncepčně vyřešeny mechanismy převodu majetku a financování provozu. Také administrativní náročnost zřízení a činnosti této právní formy způsobila, že koncem roku 2005 bylo registrováno pouze 1158 těchto organizací. 2. Založení a vznik obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšnou společnost může založit právnická nebo právně způsobilá fyzická osoba. Více zakladatelů uzavře smlouvu. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje smlouvu zakládací listina sepsaná formou notářského zápisu. Společnost vzniká zápisem do rejstříku obecně prospěšných společností. Návrh na zápis do rejstříku musí být podán nejpozději do 90 dnů od založení (sepsání smlouvy nebo zakládací listiny). Návrh se podává u Krajského soudu, v jehož obvodu má obecně prospěšná společnost sídlo. Seznam rejstříkových soudů je uveden v kapitole Nadace. Kromě zakládací smlouvy (listiny) a návrhu na zápis by měly přiloženy zejména tyto listiny: čestná prohlášení členů správní rady a členů dozorčí rady (viz kapitola Nadace) výpisy z rejstříku trestů správní rady a členů dozorčí rady ne starší šesti měsíců (u osob, které nemají trvalý pobyt na území ČR, obdobný doklad vydávaný v zemi jejich trvalého pobytu podpisové vzory osob oprávněných jednat jménem obecně prospěšné společnosti (podpisové vzory je třeba úředně ověřit) doklad prokazující splnění zvláštních podmínek požadovaných zákonem k poskytování obecně prospěšných služeb (např. živnostenské oprávnění) doklad o splacení peněžitého vkladu nebo převzetí nepeněžitého vkladu zakladatelů (jako doklad postačí čestné prohlášení osoby pověřené správou vkladů, dále je potřeba přiložit u peněžitého vkladu výpis z bankovního účtu a u nepeněžitého vkladu doklad prokazující vlastnictví - výpis z katastru nemovitostí - a ocenění soudním znalcem) doklad o právní subjektivitě právnické osoby, je-li zakladatelem (výpis z obchodního rejstříku nebo doklad statistického úřadu o přidělení IČO) doklad o oprávnění k umístění sídla (souhlas majitele nemovitosti s umístění sídla nebo nájemní smlouva) Vzhledem k tomu, že řízení provádí stejný rejstříkový soud jako v případě nadací a nadačních fondů, je i jeho průběh stejný. Popsán je opět v kapitole Nadace. 11

12 3. Orgány obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšné společnosti ze zákona zřizují správní radu, jako statutární orgán. První správní radu jmenuje zakladatel a pokud si jmenování dalších členů nevyhradí v zakládací smlouvě (listině), tak další členy jmenuje správní rada. Tento orgán je ustanoven na základě tzv. rotačního principu, kdy 1/3 členů správní rady se každý rok obměňuje. Nedostatkem je zákonný zákaz pobírání odměny za činnost ve správní radě (správní rady nejsou profesionální a také často nefunkční) a také fakt, že zápis změny ve složení členů správní rady trvá nezřídka více než rok, takže informace o složení správní rady uvedené v rejstříku obecně prospěšných společností bývají často nepřesné. Mezi povinnosti správní rady patří: vydat ve lhůtě šesti měsíců ode dne vzniku obecně prospěšné společnosti statut, kterým se podrobněji upraví vnitřní organizace obecně prospěšné společnosti. Údaje ve statutu musí být v souladu s údaji v zakládací listině, schvalování změn zakládací listiny rozhodovat o zrušení obecně prospěšné společnosti a určit obecně prospěšnou společnost, které nabídne likvidační zůstatek, dbát na zachovávání účelu, pro který byla obecně prospěšná společnost založena, schvalovat rozpočet obecně prospěšné společnosti a jeho změny a jmenovitě náklady na vlastní činnost (správu) obecně prospěšné společnosti, schvalovat roční účetní závěrku a výroční zprávu obecně prospěšné společnosti, rozhodovat o předmětu a rozsahu doplňkových činností obecně prospěšné společnosti nad rámec vymezený v zakládací listině udělovat souhlas ke zcizení či zastavení nemovitého majetku obecně prospěšné společnosti nebo s jeho pronájmem na dobu delší jednoho roku, pokud statut nestanoví dobu kratší, jmenovat a odvolávat ředitele obecně prospěšné společnosti, dohlížet na jeho činnost a stanovit mu mzdu, pokud podle zakládací listiny je funkce ředitele zřízena, rozhodovat o dalších otázkách, které do působnosti správní rady svěřuje zakládací listina. Dalším orgánem bývá ředitel. Zákon bohužel nestanoví rozsah jeho pravomocí, takže ten často jedná pouze na základě plné moci správní rady, což omezuje efektivitu řízení organizace. Jako kontrolní orgán zákon presumuje dozorčí radu. Pro způsob jejího ustanovení a podmínky činnosti se použijí ustanovení o správní radě a to se všemi zmíněnými nedostatky. 4. Účetnictví obecně prospěšné společnosti Společnost musí vést podvojné účetnictví. Obecně prospěšná společnost je povinna v účetnictví oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými službami a náklady a výnosy související se správou společnosti. Roční účetní závěrku musí ověřit auditor, jestliže společnost nezřídila dozorčí radu nebo výše jejího čistého obratu přesáhla 10 mil. Kč nebo přijala příspěvky ze veřejných rozpočtů ve výši nejméně 1 mil. Kč. 5. Výroční zpráva Obecně prospěšná společnost je povinna zveřejnit výroční zprávu nejpozději do 6 měsíců od skončení hodnoceného období, kdy hodnoceným obdobím je předchozí kalendářní rok. Jestliže společnost poskytuje obecně prospěšné služby v oblasti výchovy a vzdělání, může ve statutu upravit hodnocené období na školní rok. 12

13 Výroční zpráva obsahuje především: přehled činností s uvedením vztahu k účelu společnosti roční účetní závěrku s hodnocením výrok auditora, pokud byla auditorem ověřována přehled o peněžních příjmech a výdajích přehled rozsahu příjmů v členění podle zdrojů vývoj a konečný stav fondů stav a pohyb majetku a závazků objem nákladů v členění na náklady pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění doplňkových činnosti a na správu společnosti změny zakládací listiny a složení řídících orgánů. Výroční zpráva musí být veřejně přístupná. 6. Zánik obecně prospěšné společnosti Zánik a likvidaci obecně prospěšné společnosti upravuje jednak zákon o obecně prospěšných společnostech a jednak obchodní zákoník ( 70 a násl. zák. č. 513/1991 Sb.) Obecně prospěšná společnost zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku předchází zrušení společnosti s likvidací nebo bez likvidace (zrušuje-li sloučením či splynutím s jinou obecně prospěšnou společností nebo rozdělením na jiné obecně prospěšné společnosti). Společnost může být zrušena: uplynutím doby, na kterou byla založena dosažením účelu, pro který byla založena rozhodnutím správní rady o zrušení (po oznámení zakladateli) sloučením, splynutím nebo rozdělením rozhodnutím soudu o zrušení (z důvodu nekonání schůzky správní rady nebo nejmenování nových členů správní rady po dobu nejméně 1 rok, dále proto, že společnost neposkytuje služby uvedené v listině či jinak porušuje zákon) prohlášením konkurzu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku Při splynutí přechází majetek, práva a závazky zaniklých společností na společnost novou. Při sloučení přechází majetek, práva a závazky zaniklé společnosti na společnost, se kterou byla tato sloučena. Při rozdělení společnosti přechází jmění zaniklé společnosti na nově vzniklé společnosti. Každá z nově vzniklých společností ručí za závazky, které přešly rozdělením, a to až do výše čistého obchodního jmění, které na společnost přešlo ze zaniklé společnosti. Dojde-li k likvidaci, jmenuje správní rada, popř. soud, likvidátora a určí mu odměnu. Současně také určí obecně prospěšnou společnost, které má být nabídnut likvidační zůstatek, pokud tak nestanoví zakládací listina. Likvidátor nejprve sestaví likvidační účetní rozvahu, pak ověří, zdali byli zakladatelé informováni o likvidaci. Poté vyzve věřitele, aby se přihlásili o svá práva ve lhůtě ne kratší než 3 měsíce. Likvidátor oznámí vstup do likvidace v Obchodním věstníku, dále obci, v níž má společnost sídlo, finančnímu úřadu a rejstříkovému soudu. Likvidátor zpeněží pouze majetek nutný ke splnění závazků. Poté uspokojí věřitele v pořadí jako pohledávky vzniklé po prohlášení konkurzu. Zjistí-li likvidátor předlužení sdružení, podá návrh na konkurz. Likvidační zůstatek se nabídne určené obecně prospěšné společnosti. Není-li takové, nabídne likvidační zůstatek obci. Pokud do 30 dnů obec nepotvrdí úmysl převzít nabízený majetek, 13

14 převede jej likvidátor na místně příslušný okresní úřad, který jej použije k poskytování obecně prospěšných služeb. Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz obecně prospěšné společnosti z rejstříku. K tomuto návrhu připojí zprávu o průběhu likvidace a souhlas finančního úřadu (popř. správy sociálního zabezpečení) se zánikem společnosti. 7. Zakládací listina Zakládací listina má formu smlouvy (je-li více zakladatelů) nebo notářského zápisu (je-li zakladatel jediný). Přestože zakladatelé obecně prospěšné společnosti nemají předepsanou minimální výši vkladu, zápis do rejstříku značně usnadňuje, jestliže tento vklad činí alespoň několik set korun. Členové správní rady a členové dozorčí rady ani osoby jim blízké nesmí být se společností v pracovněprávním vztahu. Alespoň 2/3 členů správní rady musí být občané ČR. Doplňková činnost nesmí být vykonávána na úkor poskytování obecně prospěšných služeb. Podpisy na listině je nutno úředně ověřit. Zakládací listina obecně prospěšné společnosti Název právnické osoby: Sídlo IČ: Zastoupena: Čl. I Zakladatelé a Jméno fyzické osoby: Trvalé bydliště: r. č.: (dále jen zakladatelé ) uzavírají podle 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech smlouvu o založení OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI II. Název a sídlo společnosti 1. Název společnosti zní.. (dále jen společnost ). 2. Společnost má sídlo v.. 3. Společnost může rozhodnutím správní rady zřizovat své organizační jednotky na celém území ČR. Společnost se zakládá za účelem: III. Cíl Společnost se zakládá na dobu neurčitou. IV. Doba trvání společnosti 14

15 (dobu trvání je možno omezit datem, lhůtou nebo splněním podmínky) V. Druh poskytování obecně prospěšných služeb 1. Za účelem uvedeným v bodě III. společnost poskytuje veřejnosti tyto obecně prospěšné služby: Druh služeb uvedených v odst. 1 lze měnit rozhodnutím správní rady. VI. Podmínky poskytování obecně prospěšných služeb 1. Společnost poskytuje služby podle bodu V, odst. 1 této listiny, všem zájemcům bez omezení a to až do výše vlastních kapacit. (osobám, které jsou starší 70 let a nejsou schopny uspokojovat své základní potřeby, apod.) 2. Ostatním zájemcům mohou být služby poskytovány jen pokud tím nebudu ohroženo poslání uvedené v bodě II. 3. Správní rada společnosti je oprávněna upravit podmínky pro poskytování služeb. VII. Doplňková činnost Kromě obecně prospěšných služeb vykonává společnost tyto doplňkové činnosti:.. Orgány společnosti jsou: a) správní rada, b) dozorčí rada, c) ředitel. VIII. Orgány společnosti IX. Správní rada 1. Správní rada je statutárním orgánem společnosti. 2. Správní rada má členů. (nejvíce patnáct členů a nejméně tři členy, jejich počet musí být dělitelný třemi). 3. Pokud se uvolní místo člena správní rady, zakladatelé nejpozději do zasedání příští správní rady jmenují nové členy tak, aby počet členů správní rady byl vždy dělitelný třemi. Jestliže zakladatelé nejmenují nové členy správní rady v uvedeném termínu, nové členy jmenuje správní rada. 4. Funkční období správní rady je tříleté s výjimkou první správní rady. 5. Člen správní rady, kterému skončilo funkční období může být jmenován znovu. Funkci smí vykonávat nejvýše dvě funkční období za sebou. 6. Po jmenování první správní rady zakladatelé určí losem jména jedné třetiny členů správní rady, kterým skončí funkční období po roce a jedné třetiny členů, kterým skončí funkční období po dvou letech. 7. Členové první správní rady jsou: Předseda: trvalý pobyt: r. č. Člen: trvalý pobyt: r. č. Člen: trvalý pobyt: r. č. 8. Členství ve správní radě vzniká jmenováním a zaniká: a) uplynutí funkčního období, b) odvoláním zakladateli, c) vzdáním se funkce, d) úmrtím, e) ztrátou bezúhonnosti. 9. Člen správní rady se může vzdát své funkce. Tuto skutečnost musí oznámit správní radě. 10. Pokud člen správní rady nevykonává odpovědně svoji funkci, zejména neúčastní se zasedání správní rady nebo poškodí zájmy společnosti, mohou ho zakladatelé odvolat z funkce člena správní rady. Jestliže zakladatelé neodvolají člena 15

16 správní rady bezodkladně, nejpozději do 3 měsíců po té co je o to správní rada požádala, člena správní rady může odvolat správní rada. 11. Správní rada bezodkladně informuje zakladatele o tom, že se uvolnilo místo člena správní rady. 12. Správní rada jedná nejméně dvakrát ročně. Jednání správní rady svolává a řídí předseda správní rady, věcné podklady pro jednání připravuje ředitel. 13. Pokud to vyžadují okolnosti může zasedání mimořádně svolat kterýkoliv člen správní rady. 14. Správní rada rozhoduje o věcech svěřených jí do působnosti zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a dále o: a) změně a doplnění statutu společnosti, b) rozsahu plných mocí ředitele k zastupování společnosti, c) zřízení poboček společnosti d) jmenování a odvolání členů správní rady za podmínek uvedených v odst Správní rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů správní rady a je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů správní rady. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy správní rady. O změně zakládací listiny, o zrušení společnosti a o společnosti, které bude nabídnut likvidační zůstatek, o jmenování a odvolání ředitele, o jmenování a odvolání člena správní rady rozhoduje správní rada dvoutřetinovou většinou všech hlasů členů správní rady. 16. Podrobnosti o způsobu jednání správní rady upraví statut a jednací řád. X. Dozorčí rada 1. Dozorčí rada má tři členy. Dozorčí rada se nezřizuje. 2. Dozorčí radu jmenují zakladatelé (správní rada). Jestliže se později ukáže nutnost zřídit dozorčí radu, správní rada požádá zakladatele o bezodkladné jmenování členů dozorčí rady. Jestliže tak zakladatelé neučiní nejpozději do tří měsíců, jmenuje členy dozorčí rady správní rada. 3. Funkční období dozorčí rady je tříleté. 4. Členové první dozorčí rady jsou: Člen: trvalý pobyt: r. č. Člen: trvalý pobyt: r. č. Člen: trvalý pobyt: r. č. 5. Jestliže se uvolní místo v dozorčí radě, zakladatelé bezodkladně nejpozději však do tří měsíců jmenují nového člena dozorčí rady. Neučiní-li tak zakladatelé ve zmíněné lhůtě, člena dozorčí rady jmenuje správní rada na svém nejbližším zasedání. 6. Dozorčí rada vykonává povinnosti uložené jí zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech zejména: a) přezkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu b) nejméně jedenkrát ročně podává správní radě zprávu o kontrolní činnosti c) dohlíží na to, že společnost vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládací listinou. 7. Další povinnosti dozorčí rady podrobněji upraví statut. XI. Ředitel 1. Ředitel je výkonným orgánem společnosti. 2. Ve vztahu k zaměstnancům společnosti je ředitel vedoucím pracovníkem organizace. 3. Ředitel zejména: a) řídí běžný chod společnosti b) jedná jménem společnosti v rozsahu plných mocí svěřených mu správní radou, c) odpovídá za poskytování služeb společnosti a za provádění doplňkových činností, d) odpovídá za vedení předepsané účetní evidence, e) zpracovává návrh výroční zprávy o činnosti a hospodaření společnosti, f) obsahově připravuje jednání správní rady. 4. Správní rada může změnit rozsah pravomocí ředitele. XII. Jednání za společnost 1. Za společnost jedná správní rada jako kolektivní orgán a to takto: 16

17 a) v běžných záležitostech zastupují společnost nejméně dva členové správní rady společně, v běžných věcech jedná předseda SR samostatně ve všech věcech jedná předseda SR samostatně b) v případě, že jde o dispozici s nemovitým majetkem či movitým majetkem v hodnotě 5.000,- společnosti nebo o uzavírání smluv, ze kterých by vyplýval pro společnost závazek nebo pohledávka vyšší než ,- Kč, jednají společně všichni členové správní rady. c) podepisování se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému jménu společnosti připojí předseda (členové) správní rady svůj podpis. 2. Správní rada může pověřit ředitele k jednání za společnost, k dispozici s movitým i nemovitým majetkem a k zastupování před úřady a soudy. XIII. Vklady zakladatelů 1. Zakladatelé vkládají do společnosti,- Kč takto: vkládá,- Kč;. vkládá,- Kč. (vkládá majetkový vklad:. v hodnotě.. Kč na základě odhadu provedeného. dne..) 2. Do vzniku společnosti spravuje majetkový vklad, r.č., trvalé bydliště XIV. Zveřejnění výroční zprávy 1. Společnost vydává výroční zprávu a je povinna ji zveřejnit nejpozději do vždy do uplynutí 6 měsíců pro skončení účetního období (roku). 2. Výroční zprávy o činnosti a hospodaření společnosti jsou veřejně přístupné v sídle společnosti v pracovní dny v úředních hodinách. XV. Zrušení společnosti 1. Společnost zaniká z důvodů uvedených v 8 zákona o obecně prospěšných společnostech. 2. O zrušení společnosti může rozhodnout správní rada, jestliže: a) o poskytované služby není dlouhodobě (tj. alespoň 4 měsíce) zájem, a že ani při změně podmínek pro jejich poskytování nelze předpokládat zvýšení zájmu. b) finanční situace společnosti neumožňuje po delší dobu uhrazovat svoje závazky. 3. Současně s rozhodnutím o zrušení určí správní rada likvidátora a obecně prospěšnou společnost, na kterou likvidátor převede likvidační zůstatek společnosti. XVI. Závěrečná ustanovení 1. Nestanoví-li tato zakládací listina jinak, řídí se právní vztahy společnosti zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 2. Zakládací listina je vyhotovena ve 4 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží každý zakladatel a dva budou přiloženy k žádosti o zápis společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností. V..dne... podpis. podpis 8. Návrh na zápis do rejstříku Návrh se podává u Krajského soudu příslušného podle sídla obecně prospěšné společnosti. Návrh podepisují zakladatelé nebo jejich zmocněnec. Podpis musí být úředně ověřen. Krajský soud v 17

18 Rejstřík obecně prospěšných společností Věc: Návrh na zápis Obecně prospěšné společnosti do rejstříku Navrhovatelé: se sídlem IČ. Zastoupená: a trvalé bydliště r.č. Přílohy: 2x Zakládací smlouva ze dne.. 1 x Živnostenský list, 3 x čestné prohlášení člena správní rady 3 x výpis z trestního rejstříku člena správní rady 3 x čestné prohlášení člena dozorčí rady 3 x výpisy z trestního rejstříku člena dozorčí rady 3 x podpisový vzor člena správní rady oprávněného k jednání za nadační fon 1 x souhlas s umístěním sídla 1 x doklad o právní subjektivitě zakladatele Dne byla na základě zákona č. 248/1995 Sb. zakládací smlouvou založena obecně prospěšná společnost., proto navrhujeme, aby Krajský soud v.. povolil obecně prospěšné společnosti do rejstříku takto: zápis Název:, o. p. s. Sídlo: Právní forma: Obecně prospěšná společnost Zakladatelé: se sídlem v IČ: Obecně prospěšné služby:.... Doplňková činnost:.. trvalé bydliště r.č. 18

19 Statutární orgán: Správní rada Předseda: trvalý pobyt: r. č. Člen: trvalý pobyt: r. č. Člen: trvalý pobyt: r. č. Způsob jednání za společnost: Za společnost jedná správní rada jako kolektivní orgán a to takto: a) v běžných záležitostech zastupují společnost nejméně dva členové správní rady společně b) v případě, že jde o dispozici s nemovitým majetkem či movitým majetkem v hodnotě alespoň 5.000,- Kč společnosti nebo o uzavírání smluv, ze kterých by vyplýval pro společnost závazek nebo pohledávka vyšší než ,- Kč, jednají společně všichni členové správní rady (Jménem společnosti jednají navenek členové správní rady v běžných věcech samostatně. Ve věcech s majetkovým závazkem nad 5000 tis. korun jednají alespoň dva členové správní rady společně. ) (Jménem společnosti jedná předseda správní rady ve všech věcech samostatně.) c) Podepisování se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu společnosti připojí předseda členové správní rady svůj podpis Dozorčí rada: Člen: trvalý pobyt: r. č. Člen: trvalý pobyt: r. č. Člen: trvalý pobyt: r. č. V dne... podpis notářsky ověřit... podpis notářsky ověřit Nadace 19

20 1. Charakteristika nadace Právní úpravu nadace naleznete v zák. č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Jedná se o účelové sdružení majetku zřízené za účelem dosahování obecně prospěšného cíle. Obecně prospěšným cílem se rozumí zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Podstatou nadace je nadační jmění, jehož výnosy slouží k dosahování účelu, pro který byla nadace založena. Nadační jmění je zapsáno v nadačním rejstříku a smí být tvořeno pouze peněžitými prostředky, cennými papíry, nemovitými a movitými věcmi nebo majetkovými hodnotami, které mají předpoklad trvalého výnosu a neváznou na nich zástavní práva. Nadační jmění nesmí být po celou dobu existence nadace zcizeno (prodáno nebo jinak převedeno na jinou osobu) a jeho celková hodnota nesmí být nižší než ,- Kč. Účelu se dosahuje především formou poskytování nadačních příspěvků třetím osobám, což v praxi znamená, že nadace sama smí vyvíjet pouze činnost související s poskytováním nadačních příspěvků (darů, grantů) a propagováním vlastního účelu. Na konci roku 2005 bylo zaregistrováno na 368 nadací, což je méně než desetina počtu nadací registrovaných k 1. 1: 1998, kdy vstoupil v účinnost zákon o nadacích a nadačních fondech. 2. Zřízení a vznik nadace Nadaci může zřídit právnická nebo právně způsobilá fyzická osoba. Více zřizovatelů uzavře smlouvu. Je-li zřizovatel jediný, zřizuje se nadace formou notářského zápisu nebo závětí. Podstatné náležitosti nadační listiny stanoví zákon. Ke vzniku samotnému je nutný zápis nadace do rejstříku nadací a nadačních fondů (nadační rejstřík). Za podání se nevybírá soudní poplatek. Tvoří-li nadační jmění nepeněžitý majetek, soud zkoumá pečlivě, zdali tento majetek splňuje podmínku trvalého výnosu z dlouhodobého hlediska (např. 20 let), proto je vhodné, aby nadační jmění bylo tvořeno především peněžními prostředky nebo nemovitostmi, popř. ocenitelnými právy (autorské apod.). Návrh na zápis nadace do nadačního rejstříku by měl kromě samotného návrhu obsahovat ještě další listiny: nadační listina (smlouva, listina nebo závěť) musí být připojena ve dvojím vyhotovení, popis zřizovatelů musí být úředně ověřen čestná prohlášení členů správní rady, členů dozorčí rady nebo revizora (prohlášení o souhlasu se jmenováním do funkce a o splnění zákonných podmínek), přičemž podpisy musí být úředně ověřeny výpisy z rejstříku trestů členů správní rady, členů dozorčí rady nebo revizora ne starší šesti měsíců (u osob, které nemají trvalý pobyt na území ČR, obdobný doklad vydávaný v zemi jejich trvalého pobytu) podpisové vzory osob oprávněných jednat jménem nadace (podpisové vzory je třeba úředně ověřit) doklad o splacení peněžitého vkladu nebo převzetí nepeněžitého vkladu zřizovatelů (jako doklad postačí čestné prohlášení osoby pověřené správou vkladů, dále je potřeba přiložit u peněžitého vkladu výpis z bankovního účtu a u nepeněžitého vkladu doklad prokazující vlastnictví - výpis z katastru nemovitostí - a ocenění soudním znalcem) doklad o právní subjektivitě právnické osoby, je-li zřizovatelem (výpis z obchodního rejstříku nebo doklad statistického úřadu o přidělení IČO) doklad o oprávnění k umístění sídla (souhlas majitele nemovitosti s umístěním sídla nebo nájemní smlouva) 20