Největší pivní akce v Česku:

Transkript

1 Přijďte na pivo! Přijďte se pobavit. Oficiální festivalové noviny Zdarma Největší pivní akce v Česku: Místo, kde nesmíte chybět! Více než 70 značek českého piva na jednom místě! Užijte si 17 dní plných toho nejlepšího z českých ů, od českých kuchařů, řezníků a pekařů. Rock'n'Beer Fest: živá hudba talentovaných skupin. Vyberte tu nejlepší! Uvnitř najdete: Kompletní program akce, plánek areálu, perličky o pivu, seznam skupin, zajímavé rozhovory, vtipy a mnoho zábavného čtení!

2 2 ÚvoDem Slovo ředitele Drazí milovníci českého pěnivého zlata, jsem velmi rád, že vás tímto způsobem mohu pozvat na 6. ročník Českého pivního festivalu! Česko je geograficky malá země, která sice nedisponuje žádným velkým nerostným bohatsvím, ale svět nás může znát díky Václavu Havlovi, Jaromíru Jágrovi, Pavlu Nedvědovi a také díky jemnému aromatickému zelenému zlatu, které nese název český chmel. Pivo je oprávněně považováno za jeden z českých symbolů a snad i proto drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje 160 litrů na hlavu za rok. Není se co divit, že je u nás přes dvě stě ů a každý rok nespočet pivních slavností a festivalů. Ten největší z nich právě teď začíná. Letošní ročník přináší mnoho nového. Velmi pozorně jsme poslouchali a posloucháme vaše ohlasy na předchozí ročníky a snažili jsme se je v maximálně možné míře promítnout do letošního festivalu. Proto jsme uspořádali festivalové městečko jinak, rozšířili stany s pivní rozmanitostí a napěchovali program nejen hudbou, ale i soutěžemi a přednáškami o pivě. Připravili jsme pro vás ve spolupráci s našimi partnery také několik tématicky zaměřených dnů, v rámci kterých budete mít možnost např. osedlat divoké koně legendárních Harley-Davidson, vyzkoušet si opravdové stínání hlav vinných bublin nebo si na skutečnou smlouvu zahrát v nově připravovaném filmu Život je život, který se v rámci našeho festivalu bude natáčet. Chybět nebudou silné motory vozů účastníků dnes již legendárního Diamond Race, a pokud budete chtít, budete se moci i seznámit v rámci speciálu inzertních novin ANNONCE. Těším se, že s mnohými z vás budu mít možnost se na festivalu potkat osobně. tomáš Král, ředitel Českého pivního festivalu Obsah Seznam ů na ČPF Festivalové menu a recept pro vás Pivní zajímavosti Pivní revoluce Rozhovor se sládkem, stavitelem ů a pivním expertem Josefem Krýslem nejen o pivu! Historie ČPF v obraze Fejeton: Velká pivní výprava A tenhle znáte... Program akce a plánek areálu Vše, co potřebujete vědět o Českém pivním festivalu na jedné dvoustraně! 8 Na zdraví Pivo jako všelék, a když to s medicínou přeženete, máme pro vás tipy na kocovinu! 9 Chceme poctivé české pivo S Jiřím Žákem o tom, jak se může bránit pivní spotřebitel. 10 Dvourozhovor s Lenkou Dusilovou a Michalem Hrůzou Neformální pokec s porotci Rock n Beer Festu. 11 Rock n Beer Fest Pravidla, seznam kapel i návod, jak můžete rozhodnout o vítězi celého festivalu! 12 Pivní bojovka a pivní kvíz Jste skutečný znalec piva? Zúčastněte se naší bojovky a vyhrajte diplom Pivního znalce! Hlavní y Českého pivního festivalu Protivín Vysoký Chlumec Rychtář Klášter Jihlava Pivo se v protivínském u vaří od první poloviny 16. století. V roce 1711 přešel na více než dvě stě let do vlastnictví šlechtického rodu Schwarzenbergů. A právě za éry Schwarzenbergů byla v u vybudována překrásná varna s měděnými kotli, včetně atypické mladinové pánve ve tvaru čtverce, ve kterých se pivo vaří dodnes. Nejznámějším pivem, které vyrábí, je Platan. Tento název se poprvé použil v roce 1973 pro 11% světlý ležák. Inspirací k tomu byla překrásná trojřadá platanová alej, lemující cestu do u. Protivínský vaří 11 druhů piv (např. Lobkowicz Premium, Lobkowicz Premium Nealko, Schwarzenberg světlý ležák nebo Merlin). Při jejich výrobě se používá velmi kvalitní voda z artéských studní, která i bez úprav odpovídá požadavkům na vodu kojeneckou. Pivo se ve Vysokém Chlumci prokazatelně vařilo již ve druhé polovině 15. století, kdy panství patřilo roudnické větvi Lobkowiczů. Ten jej s přestávkami v letech nesvobody vlastnil až do roku V současné době je v majetku K Brewery, ryze české společnosti, usilující o návrat k tradici českého nictví. V dnešní době vaří standardně šest druhů piv (např. Princ Max X, Vévoda, Chlumecká Vít nebo Démon) a mnohá další pak příležitostně. Významná část výstavu míří na export, především do Německa. Princ Max X je pravděpodobně nejsilnější desítkou na českém pivním trhu. Má plnou sladovou chuť, která později přechází do příjemné chmelové hořkosti. Zaujme rovněž medovou barvou a jemnou sladovou vůní. byl v Hlinsku v Čechách založen v roce Původně akciový byl v roce 1948 znárodněn a stal se nejprve součástí Horáckých ů, později Východočeských ů. Pod názvem RYCHTÁŘ byl poprvé stočen do lahví 12% světlý ležák v roce Řada investičních a rekonstrukčních akcí, které postupně měnily a mění vzhled u a jeho technologické vybavení, umožňují uspokojit stálý zájem všech příznivců o prvotřídní, klasicky vyráběné pivo. Rychtář vyrábí pět druhů piv (např. Rychtář Premium, Rychtář Natur). Jako jeden z mála ů u nás používá hlávkový chmel ve své přírodní podobě. Premium ochutnáte i u nás na festivalu, tento prvotřídní český ležák se vyznačuje příjemnou výraznou hořkostí a plností, vysokým řízem a výbornou pěnivostí. Klášter dostal své jméno podle kláštera řádu Cisterciáků, který byl založen ve druhé polovině 12. století. Jako první začal v Klášteře vařit pivo v roce 1570 Jiří Labouňský z Labouně, na počátku 17. století se jeho majitelem stal Václav Budovec z Budova, popravený spolu s 26 dalšími českými pány v roce 1621 v Praze. Jeho majetek pak přešel do rukou Albrechta z Valdštejna, jehož potomci nechali zbudovat v takové podobě, v níž slouží k výrobě piva dodnes. Klášter vaří čtyři druhy nepasterizovaného piva (např. Klášter 11, Klášter Kvasnicový). Jejich vynikající kvalita je dána mimo jiné nezaměnitelnými přírodními podmínkami velmi kvalitní vodou a především starými sklepy vytesanými hluboko ve skále pod em, kde pivo při optimální teplotě kvasí a dozrává. Nejstarší písemnou zprávou o jihlavském sladovnictví je zřejmě zmínka v městské knize z první poloviny 14. století. První skutečná sladovnická statuta byla potvrzena městskou radou Jihlavy v říjnu V roce 1748 Marie Terezie stanovila ve městě Jihlava konečný počet právovárečných domů na 123. Je pozoruhodné, že všech těchto 123 majitelů vtělilo v roce 1859 svoje právo várečné do nového u, dnešního u Jihlava. Nový jihlavský byl slavnostně otevřen 4. dubna V létě 2008 se jihlavský pod taktovkou nového vlastníka K Brewery vrátil k výrobě piva podle původních receptur. Dnes se tu vaří několik druhů piva včetně zajímavých speciálů (nejznámější je Ježek 11 ). Pivo má oproti dřívějšku plnou chuť a tmavší barvu, při jeho výrobě se používá tradiční humnový slad. Tyto a další y najdete ve stanech pivní rozmanitosti! Antoš Břevnovský Kostelecký kahan Dalešice Ferdinand Holba Chotěboř ský dvůr Chýně Kácov Konrad Liberec Kostelecký kahan Sokolské pivo Modrá Hvězda Nomád Pacov Poddžbánský Nymburk Poutník Primátor - Náchodský Radniční Jihlava Rebel Ruprenz Santon Slavkovský R Staňkův rukodělný Starokladneský Únětický Valášek Šumavský Vyškovské pivo Žatecký Lenku Dusilovou uslyšíte v... Nebo nejaky jiny info. komplet_kr.indd :25:31

3 Oficiální festivalové noviny 3 Dobroty Festivalové menu Nechte si chutnat! Český pivní festival je o pivu, akci, dobré náladě. A k tomu samozřejmě patří něco na zub! Vybrali jsme pro vás několik chuťovek, které budou k dostání po celou dobu festivalu. Postarala se o ně známá cateringová společnost Vyšehrad 2000 Catering. Recept Pikantní hovězí pivní guláš s cibulkou, feferonkami a pečivem Předpokladem dobrého hovězího guláše je samozřejmě výběr kvalitního hovězího masa. V tomto případě hovězí kližka nebo hovězí krk. Guláš byl, je a dlouho bude doménou mistrů cechu řeznického a kuchařského. Suroviny na 10 porcí: 1,7 kg hovězí přední krk nebo kližka 0,5 kg cibule 0,1 kg paprika sladká 0,3 kg sádlo 0,15 kg rajčatový protlak 0,05 kg česnek 0,2 kg domácí jíška z másla a mouky 0,2 l černé pivo koření dle chuti sůl, mletý pepř, majoránka, kmín Pracovní postup: Hovězí maso si upravíme, odblaníme a odstraníme přebytečný lůj, pokrájíme na větší kostky. Na rozpuštěném sádle osmažíme nakrájenou cibuli zároveň s celým kmínem a nebojíme se přivést cibuli do tmavé barvy. Přidáme maso a lehce podusíme, až pustí šťávu. Vyrestujeme přebytečnou vodu, až zůstane jen silný hustý sos. Přidáme sladkou papriku a rajčatový protlak. Důkladně zarestujeme a podlijeme trochu vodou, aby paprika nezhořkla. Osolíme, přidáme prolisovaný česnek, majoránku, mletý černý pepř nebo feferonku. Přilijeme vodu a dusíme téměř doměkka. Necháme šťávu svařit a přidáme černé pivo, případně dochutíme, zahustíme předem připravenou jíškou a důkladně provaříme. Vhodnými přílohami je pečivo nebo knedlík (houskový, špekový, žemlový) nebo i bramborový nok. Dle chuti můžeme dozdobit pokrájenou cibulí nebo feferonkou. Dobrou chuť! Pivní zajímavosti Na největším českém festivalu se právě nacházíte, ale víte, který je největší na světě? Zdaleka největší pivní festival na světě je Oktoberfest, který se koná každoročně (poprvé už v roce 1810!) na přelomu září a října v Mnichově. Každý rok na něj zavítá přes 6 milionů návštěvníků z celého světa, kteří ve 14 gigantických stanech vypijí 6,9 milionu litrů tradičního bavorského piva. Pro zajímavost, jeden litrový tuplák tu vyjde na bezmála 10 eur. Podle prestižního internetového serveru ratebeer.com nejlepší pivo světa pochází z belgického trapistického u Westvleteren. Zdejší mniši ovšem bez ohledu na poptávku produkují jen tolik piva, kolik potřebují na zajištění finanční samostatnosti svého kláštera. Jejich piva si tak koupíte výhradně na místě rezervace je zdlouhavá a zákazník navíc souhlasí, že piva nebude dále přeprodávat. Nejstarším stále fungujícím em světa je pravděpodobně Bavorský státní Weihenstephan. V Benediktinském opatství Weihenstephan nedaleko Mnichova tu mniši poprvé uvařili pivo už v roce Po velké rekonstrukci se dnes velmi moderní specializuje především na pšeničné pivo. V potrubí zpravidla teče voda nebo nafta, v Německu ale mají pětikilometrovou síť potrubí, kterým proudí zlatavý mok! Najdete jej v Gelsenkirchenu na fotbalovém stadionu Veltins Arena, kde tak mohou fanoušci Schalke 04 pít pivo přímo z centrálního tanku. Během průměrného zápasu ho vypijí zhruba 52 tisíc litrů! A u nás se prý jednou na Gambrinus lize vypilo i sedm Birellů... Rekord o počtu vypitých piv v Guinnessově knize rekordů nenajdete, drží ho ale profesionální zápasník Andre the Giant, který dokázal v 70. letech během šesti hodin vypít 119 třetinkových piv, tedy jednu lahev za tři minuty. Nezkoušejte to na festivalu! A když, tak s doktorem. Slavný wrestler Andre totiž měřil 224 centimetrů, vážil hodně přes dva metráky a na jeho vášeň pro alkohol padla většina jeho výdělku. Nejrychleji dokáže pít pivo Steven Petrosino, který v červnu 1977 vypil litr piva za 1,3 vteřiny. Jak do sebe kope pivo, se můžete podívat na webu beerrecord.com. Schopnost rychle vypít pivo má kdekdo, ale patrně byste ji nehledali u vrcholného politika. Bob Hawke byl na přelomu 80. a 90. let premiérem Austrálie a dokázal vypít yard of ale (1,4 litru) za 11 vteřin. Obdivujete svého hospodského, který je schopen obsloužit pivem celý velký stůl na jeden zátah? Australan Reinhard Wurtz před pár lety dokázal přenést 20 tupláků s pivem (což odpovídá zhruba 50 kilogramům) na vzdálenost 40 metrů. Pokud můžeme soudit podle videa na YouTube, sice toho hodně vylil a jeden mu dokonce upadl, ale přesto je to úctyhodný výkon! Pivo je důkazem toho, že Bůh nás miluje a chce, abychom byli šťastní. Benjamin Franklin

4 4 rozhovor Pivní revoluce Současný stav bych nazval úžasnou pivní revolucí. Kdyby se u nás volil pivní prezident, mezi kandidáty by určitě nechyběl Josef Krýsl. Jeho kariéra totiž zasáhla prakticky do všech pivních oborů dělal sládka v plzeňském Prazdroji, postavil celou řadu ů u nás i ve světě, kde zároveň pomáhal i se zaváděním výroby piva. Patří mezi zakladatele Svazu českých miniů a vedle toho je samozřejmě velkým milovníkem a znalcem piva samotného. Jak jste se dostal k pivu? Narodil jsem se do rodiny, která dělala tradičně dvě řemesla, hospodu a řeznictví. V devíti letech jsem dostal od staršího bratra chemika knížku Tajemství chemie. Můžu říct, že lepší knihu o chemii nikdo nikdy nenapsal! Je tam všechno, třeba jak vyrobit ohňostroj nebo co to je polarografie. Ve dvanácti jsem už mamince uvařil s velkým úspěchem 20 kg mýdla, v patnácti jsem na vypůjčené aparatuře vypálil svůj první destilát. To byl impuls, proč jsem odešel na potravinářskou školu do Prahy, na obor kvasná technologie, a tam jsem prvně přičichl k výrobě piva. A když jsem pak v létě na praxi nastoupil do plzeňských ů, bylo rozhodnuto. Jaký byl váš první počin na poli pivní výroby? První den na praxi jsem na spilce pod galerkou měl vyčistit trubky od šlemu. Byla ho dvoucentimetrová vrstva a já to čistil kartáčem. Měl jsem ten šlem všude, ve vlasech, v puse, na zádech, v nose. Když jsem přišel domů, tak můj otec se mě zeptal, jak bylo prvně v práci. Vyprávěl jsem mu, že nic horšího jsem v životě ještě nedělal. Na to mi otec odpověděl, že si musím projít všechno, co s tím řemeslem souvisí. Když tu práci odvedeš dobře, tak si ji možná i zamiluješ. Měl samozřejmě pravdu. Popište cestu od čištění šlemu ke sládkování. nictví je obor, který člověka nepustí. Na střední škole jsem třeba seděl v lavici s kamarádem od Znojma a po letech můj prostřední syn seděl ve stejné lavici s jeho synem. Znám i případ, že tu školu vystudovaly tři generace děda, otec a syn. Ona je Podskalská taky jedna z nejlepších středních odborných potravinářských škol v Evropě. Když jsem po vojně nastoupil do u, tak tam byli skvělí lidi, daly se tam vydělat relativně slušné peníze. Ale po čase mi došlo, že mám na víc, a tak jsem si podal přihlášku na VŠCHT na denní studium. Při tom jsem se stačil oženit, takže při promoci mi už dcera nesla k promoci kytičku. Po vysoké jsem v Gambrinusu dělal směnmistra na varnách a odtud jsem povýšil na vedoucího Prazdrojských varen, později jsem dělal podsládka, technologa, vedoucího technického servisu a částečně jsem suploval nakonec i za obchodního sládka. A jak jste se dostal ke stavění ů? V roce 2004 jsem z Prazdroje odešel a začal stavět y po vlastech českých i po světě. Celkem jsem jich dodnes postavil téměř 30, z toho 2 na Slovensku, jeden v Rusku, v Bělorusku a ve Švédsku. Ale dostal jsem se třeba i do Vietnamu, tam jsem zaváděl výrobu piva a zároveň dělal šéfa montáže. Dneska tedy hlavně stavím y a zároveň zaškoluji obsluhu, která v něm bude pracovat. Určuji jim zaškolení v jiných ech, které Domácí Josefa Krýsla se jmenuje Joe s Garage. Za prvé je v garáži, za druhé... Pan Krýsl vařil pivo po celém světě, zde při vaření piva ve Stockholmu v u Monck Cafe. už fungují, a oni se takovou praxí poměrně dost naučí. Třeba dneska ráno jsem se loučil s dvojicí Slováků, již budou vařit pivo v Cassa Brewery v Košicích, kterou budeme teprve stavět! Prošli tady už pěti miniy a byli úplně nadšení, nejen tou prací, ale i lidmi. Miniy si totiž nekonkurují, sládci se naopak přátelí a vyměňují si zkušenosti. Tedy stav, jaký by v dnešním světě jeden hledal. Vyrábíte i své vlastní pivo? Já jsem si už v roce 2006 udělal jako správný domácí vařič (homebrewer) v garáži domácí, jak se dnes říká Home brewery. A kamarádi pořádali soutěž piv z malých ů a pozvali mě tam. A co se nestalo, já jsem v ležáku a v polotmavém pivu vyhrál první místo. A novináři se mě ptali: Kdo jste? Jak se to pivo jmenuje? A já, že nijak. To prý nejde, řekněte, kde to děláte a jak se jmenujete. No, já se jmenuji Josef a dělal jsem to pivo v garáži, takže z toho vznikla Joe s Garage brewery. Jako pocta Franku Zappovi, jehož jsem velký obdivovatel. Tím jsem ukázal lidem, kteří chtějí něco rozjet, že se dá začít třeba i v garáži. Tak jako v Kalifornii, kterou miluju, rád tam jezdím a v níž ty nejlepší věci vznikaly právě v garáži. Jaký je rozdíl mezi výrobou piva dřív a dnes? Dřív platily ČSN (Československé státní normy), tam byla doba pro zrání desítky tři neděle. Zeptejte se dnes některých velkých výrobců, jak to vyrábí... Dneska když někdo vyrobí pivo do hypermarketu za deset dní, tak se musím smát, když tvrdí, že to pivo bude dobře vyzrálé a skvělé. A je dobré? Nebudu říkat dobré ani špatné, je nudné. Třeba smažený sýr umí dneska udělat každý. Ale rozhodně to není jídlo, které by mě nadchlo. Čili k napojení ano, ale člověka to rozhodně nenadchne, ale taky zároveň neurazí. Jak byste popsal současnou situaci na české pivní scéně? Současný stav bych nazval pivní revolucí. Úžasnou pivní revolucí. Já už jsem se bál, že se toho nedožiju a že zůstaneme navěky v tom nudném údolí českého ležáku, který je ovšem jinak výborný. Ale přece jenom nemůžeme denně jíst svíčkovou nebo vepřo knedlo. A jsem přesvědčen, že nositelem této změny jsou právě miniy. Sice tvoří jen jedno procento objemu na trhu, těm velkým nemohou svým objemem konkurovat, ale jsou to ty štičky, které Hromadná fotka sládků po akci navařování piva v Anglii, za Purkmistra Josef Krýsl se synem. víří vodu a cosi přinášejí na trh. Když sládek miniu v pondělí uvaří pivo, jež se po něm žádá, v úterý se může vrhnout na speciál, který tu třeba dosud nikdo nedělal. A je to jen na jeho rozhodnutí. Na takový krok musí velký udělat vývoj, vyhodnocení a pak zavedení do praxe. Kdy tenhle proces začal? Je to tak patnáct, dvacet let. Když pominu U Fleků, tak první vlaštovky byly miniy Chýně, Novoměstský, ský dům v Ječné nebo Pegas v Brně. Na začátku v tom hrála hlavní roli přirozená pivní zvědavost. Jak pivo může chutnat úplně jinak a zajímavěji neříkám lépe než to naše tradiční. Jezdili jsme tenkrát do světa, do Belgie, Anglie, Ameriky, kde mimochodem nastal podobný boom miniů jako u nás už před třiceti lety, poznali jsme nové druhy piv a zkoušeli je uvařit. No a zkusí to jeden, druhý a najednou se to začne šířit jako požár. Přitom je to vlastně návrat ke kořenům. Jak to je ve světě? V Německu je třeba největší rozmach v Bambersku nebo Horní a Dolní Falci, tam je na ploše zhruba středočeského a západočeského kraje 270 ů! Není to úžasné? Zajímavá je pochopitelně Anglie a Amerika. Na pivním fóru v San Diegu vloni uvedli, že v roce 2012 vzniklo v Americe 850 miniů a letos se jich očekává dalších 1000 nových. To myslím mluví za všechno. A nesmíme zapomínat na Skandinávii a na Slovensko, ale probouzí se i Polsko a dokonce Bělorusko. Kolik je miniů u nás? V současné chvíli kolem víc jak sto padesáti, ale vedle toho je tu snad (odhad) 1500 nelicencovaných domácích vařičů. Jak na ten boom rozmanitosti a kvality reagovaly velké y? Když velké y před deseti patnácti lety ovládly trh, tak ta koncentrace vedla k zavírání méně produktivních ů. Pivo se postupně tak nějak unifikovalo. Neříkám, že nebylo dobré, ale dobré je za tři. S rozmachem miniů se ta kvalita dostala úplně jinam. A zákazník na to pozitivně reagoval! Dneska se proto spousta malých ů naopak znovuobnovuje a dělají výborné pivo. Také velké y se snaží po svém o inovaci. Dalo by se tedy říct, že hlavním viníkem té pivní revoluce je zákazník. Dá se kvality malých a miniů dosáhnout i u těch velkých? Ono jde o dvě naprosto odlišné kategorie. Na jedné straně vlastně rukodělná výroba a na té druhé průmyslová, která musí plnit velké objemy s vysokou trvanlivostí často až roční. U nefiltrovaného a nepasterovaného piva, kde není žádný antioxidant ani stabilizátor, je ta trvanlivost zhruba měsíc. To se logicky do té chuti musí promítnout. Takže je jasné, že tady každý běží úplně jiný závod. Co říkáte na ochucená piva? První ochucená piva tady u nás začalo dělat Pivo Praha (Honza Šuráň, Vašek Potěšil...) na rohu Ječné a Lipové ulice. Pak se přidalo pár dalších miniů, ve větším to zavedl třeba Purkmistr. A mnozí mu to měli za zlé. Jenže my tam nedáváme teď mluvím za Purkmistr chemické roztoky, ale přírodní extrakty, máme to certifikované, můžeme to prokázat. Dáváme je tam od francouzských výrobců, je to drahé, takže když tam dáme třeba hořký pomeranč, tak díky tomu půllitr vyjde o cca 1,50 Kč dráž. Pak už je to jenom otázka poptávky a nabídky. Pochopitelně i velké nadnárodní společnosti se dneska na tomhle poli začínají konečně snažit, ale je to jenom díky tlaku trhu, kam to prvně zavedly miniy. Kde má ochucené pivo kořeny? Hlavně v Belgii, tam je to takový národní zvyk už desítky let. Pak s tím tak trochu přišli Němci a my se tomu tady v té době spíš pošklebovali. No a teď je to u nás běžná věc. Rozmach je vidět i u nealkoholického piva, dá se říci proč? V posledních letech nastal obrovský nárůst ve výstavu nealka. V tomhle dnes nechce žádný zůstat pozadu, takže těch druhů je utěšeně. Navíc když si na limonádě přečtete složení, tak je to chemie, zatímco pivo nealko je z přírodních látek voda, chmel, slad a kvasnice. Jaká jsou podle vás nejsofistikovanější piva? Určitě jsou to piva belgická, piva z amerických miniů, Anglie, Irska a to nejen proto, že používají speciální druhy kvasnic. Vařit jejich piva je ten nejvyšší stupeň v nickém řemesle. My sami se o to pokoušíme a není to vůbec jednoduché! Jak se v posledních letech změnila česká pivní kultura? Pro mě je to hlavně kultura točení piva, já jsem ji studoval všude, kde to dělají dodnes dobře, v Praze třeba U Tygra nebo U Jelínků. A vyvinuli jsme s mým bratrem, Arnoštem Efenbergrem a také Karlem Hulatou (týmem těch nejzkušenějších) pro trh nový pivní kohout. Dostal název Nostalgie, jako vzpomínka na krásné časy, kdy vám v hospodě natočili tu správnou hladinku. Je to nerezový potitanovaný kohout, který spojuje klikový kohout s kompenzátorem. A tenhle způsob točení piva se k nám dnes jezdí učit z celého světa. Jak tohle točení vypadá v praxi? Pivo má 6 7 C a krásnou vysokou hustou pěnu, a ne nabryndanou dvoumilimetrovou pěnu na pivě, které má jeden až dva stupně Celsia. Podle čeho pozná konzument dobré pivo? Pokud je to laik, tak jednoduše chutná, nebo nechutná. Pokud je to odborník, ten musí znát základní znaky pro degustaci piva, přesně řečeno senzorický profil piva. Je tam spousta parametrů, těch základních osm by měl každý sládek poznat, jinak jich je celkem asi čtyřicet. Koneckonců na Českém pivním festivalu budou workshopy degustace piva. Co dneska nejvíc trápí menší y v ekonomické sféře? V první řadě byrokracie, která je s tím spojená. Odvod spotřební daně, v tomhle třeba vinaři mají velkou výhodu, protože ji neodvádějí. Dřív to bylo i v obstarání surovin, což už naštěstí neplatí. Dneska vám slad prodají třeba i na kila, dřív jste ho nedostali, pokud jste si nekoupili rovnou vagón. Máte nějaké vysněné pivo, které byste rád zkusil uvařit? Hlavně v oblasti svrchně kvašených piv je jich spousta, jeden příklad za všechny: zkusit nějaký belgický speciál. Co očekáváte od Českého pivního festivalu? Tak obecně pivní festivaly jsou tu proto, aby se veřejnost seznámila s novými druhy piv. Já osobně tam půjdu za pivem, za tou rozmanitostí. A taky proto, abych se tam setkal se spoustou přátel a známých. Děkujeme za rozhovor a dej Bůh štěstí! Nemůžete být skutečným státem, pokud nemáte vlastní pivo a vlastní aerolinky. Frank Zappa

5 Oficiální festivalové noviny 5 vzpomínáme Minulé ročníky ČPF v obrazech A znáte tenhle... Manželka se ptá svého muže: Kam jsi dal těch 200 korun, co jsi dostal na nákup? Takovýmu jednomu starýmu pánovi, odpoví manžel. Manželka se zarazí: Odkdy jsi takovej lidumil? A co vlastně ten pán dělal? Muž se na ni vážně zahledí: Čepoval pivo! Hladinka, šnyt, čochtan jak nejraději pijete pivo vy? Naše sličné výčepní zvládaly na tiskové konferenci perfektně tzv. mlíko! Jestli mi někdo upijete byť z jediného půllitru, tak vás...! aneb na letošním festivalu se nemusíte jistit, obsluha zvládne dodávat pivo okamžitě! Velký pivní výprava Fejeton Český pivní festival proběhl i v německém Frankfurtu. Našim západním sousedům se musí nechat, že se umějí na pití piva oháknout! Krásné holky, Švejk, harmonika a Petr Urban to vše k pivu patří. Letos na ČPF přidáme pivní rozmanitost! Pevně věříme, že i letos přivítáme na Českém pivním festivalu jeho fanynky Ester Janečkovou a Míšu Maurerovou. Angličan, Skot a Ir pijí pivo. Najednou každému z nich přistane na sklenici v pěně moucha. Angličan své pivo odstrčí. Ir ji jedním prstem vyloví a pivo vypije. Skot vytáhne mouchu z piva a začne ji nad sklenicí ždímat: Vyplivni to, ty potvoro! Vyplivni to zpátky! Trosečník žije třicet let na pustém ostrově, když tu moře vyvrhne na břeh láhev. Muž ji nedočkavě otevře a z ní vystoupí džin: Splním ti při přání. Muž se podívá směrem na jih a přeje si: Ať je celá tahle půlka moře pivo! Stane se a muž se vrhne do moře a slastně pije. Džin se ho zeptá: A jaké máš druhé přání? Muž se podívá na druhou stranu ostrova: Ať je i ta druhá půlka moře pivo! Stane se a muž se tam vrhne a pije. Džin se po chvíli připomene: Máš ještě třetí přání! Muž se zamyslí a praví: Tak snad nějaký lahváče na potom. Přijde chlap do hospody a objedná si dvě piva. Vrchnímu je to divné: To máte takovou žízeň? Chlap zavrtí hlavou: Já mám nemocnýho bráchu, tak piju i za něj. Druhý den chlap přijde znovu a objedná si jen jedno pivo. Vrchní mu ho smutně přinese: To je mi líto, pan bratr asi zemřel, co. Ne, odpoví chlápek, ale já jsem přestal pít. M ůj bratr emigroval v roce 1980 do Anglie a já se ženou jsme byli první, kdo se za ním vypravili o sedm let později vlakem. To byla jedinečná příležitost dovézt mu věci, které mu tam podle mínění široké rodiny scházely. Máma poslala všechny druhy mouky od hladké přes polohrubou, hrubou až po krupici. Z té anglické se totiž, jak zjistila při návštěvě bratra předchozího roku, nedají uvařit knedlíky, noky či domácí nudle, ani upéct koláč, bábovka, natož buchty. Dále ho chtěla potěšit platem vajec od souseda z chalupy, domácími marmeládami a nakládanými okurkami. Ty anglické nemají tu správnou chuť. Otec mu poslal snad dvanáctidílný akademický slovník česko-anglický a anglicko-český. Sestřenice a bratranci usoudili, že v Londýně nemůže žít bez broušeného skla, varného skla, karlovarského porcelánu, froté ručníků a záclon z NDR, ani bez česneku paličáku či šišky turistického salámu (tzv. Imitace). Strejda mu dokonce poslal své památeční tenisové kalhoty, ve kterých hrál na konci 40. let tenis na Štvanici s Jaroslavem Drobným. Prý ať se podívají do Wimbledonu. Moje představa, jak utlumit jeho předpokládaný stesk po vlasti, byla jiná. Nakoupil jsem ve Včele (tehdy to byl jeden z mála, řekněme, supermarketů v Československu) všechny druhy lahvových piv, které tam prodávali, a to hned dvojmo. Pražan, Smíchov, Braník, Krušovice, Bakalář, Plzeň, Budvar, Velké Popovice, dokonce i Protivín a Třeboň. To vše v dostupných druzích 10, 12 a černé. Celkem to bylo asi 30 piv. Do vlaku nás doprovázela celá rodina, a tak nám se ženou těch třináct zavazadel 2 krosny, 2 kufry, 2 velké tašky přes rameno a 7 tašek, co se jich dá vzít i víc do jedné ruky nepřišlo nijak osudových. Navíc tam prý všude na nádražích mají vozíky, na kterých naši bagáž snadno dovezeme na přestup. První problém nastal na hranicích. Zapomněl jsem před odjezdem odevzdat vojenskou knížku, tak se celníci rozhodli nás důkladně prošacovat. Když ale zjistili, že všechna zavazadla v kupé na policích i na podlaze jsou naše, jejich zápal pro zevrubnou prohlídku trochu opadl a zkontrolovali nám jen peněženky a ženě kabelku. Druhou komplikaci způsobil čiperný mužík, který vtrhl do kupé na první stanici v tehdy Západním Německu. Zvolal: Krajané, mám pro vás zakázanou literaturu! a nechal nám tam štos exilových knih a časopisů. Bral bych všechno, ale nemohl jsem vzít nic, protože představa, že bratrovi přivezu Svědectví místo Staropramenu, mi přišla netaktní. Třetí problém byl prostě nehorázný: na nádraží v Mohuči, kde jsme přestupovali, žádné příbuznými slibované vozíky neměli, tak jsme všechnu tu bagáž museli odnosit samozřejmě přes celé nádraží sami, a to jakýmisi přísuny, kdy jeden nese, druhý hlídá. Na lodi z Ostende do Doveru se pak ukázalo, že finanční prostředky, kterými nás na cestu vybavil socialistický stát, by stačily tak na jeden a půl piva. Plavba však byla dlouhá a vedro úmorné, což mělo to za důsledek, že z lahváčových párů se staly lahváče singly. Po příjezdu do Londýna nás bratr vzal hned do londýnského pubu, kde měli dvacet píp každou s jiným pivem. Z množství chutí a barev těch piv mi šla doslova hlava kolem. Neuvěřitelně světlé letní pivo Youngs, proti tomu temný Guinness a mezi tím McMullenův Cask Ale nebo australské Fosters. Byl jsem jak v Jiříkově vidění, jaké podoby na sebe dokáže ve světě vzít pivo. Když jsme pak druhý den s nostalgií zasaženým bratrem koštovali vychlazené české lahváče, přišlo mi, že pijeme pořád přibližně jedno a to samé pivo. Tehdy jsem to přisuzoval skutečnosti, že vláda jedné strany u nás prostě připustí jen jednu chuť piva (stejně jako jsem byl zvyklý na jediný druh hořčice), zatímco pluralitní společnost na západě umožňuje lidem nepřeberné množství druhů piv stejně jako názorů. Dnes vím, že to je spíš tradicí ležáků v Česku. Nicméně rozmach nových druhů piv u nás, markantní v posledních letech, vítám jako jeden z pozitivních rysů otevírání se světu. A vysloveně se těším na výpravu na Český pivní festival, čím novým mě letos překvapí stan pivní rozmanitosti. Lumír Tuček Přijde kluk do hospody: Jednu desítku! Servírka: A kolik je ti, chlapečku? Osum, odpoví kluk. A to by ti nestačil džus? přemlouvá ho servírka. Stačil, ale na to mi schází pět korun. Baví se Angličan, Francouz a Čech. Angličan říká: U nás začneme v pondělí stavět hotel a v pátek už se v něm bydlí. Francouz trumfuje: U nás začneme v pondělí stavět obchodní dům a v úterý se v něm už nakupuje. Čech je uklidní: To nic není. To u nás začneme v pondělí ráno stavět a v deset už jsou všichni pod obraz. Nevíte, kam na ČPF s malým pívem? Svěřte ho do péče v nedalekém klubu Lefík. Ano, mluvíme samozřejmě o vaší ratolesti!

6 6 S touhle dvoustranou se u nás neztratíte! Vše, co jste chtěli vědět o Českém pivním festivalu, ale báli jste se napít.??? Kudy kam Kdyby vám na cestě mezi stany pivní rozmanitosti vyhládlo, máme skvělé řešení! Bojíte se, že si nesednete? Na Českém pivním festivalu bude až míst k sezení! Sledujte nás na Facebooku!

7 Oficiální festivalové noviny 7 program festivalu Program festivalu , čt SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ FESTIVALU 14:00 ZAHAJUJEME 1. DEN! 16:16 17:00 OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ 17:00 18:00 SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE! 18:00 19:00 Workshop degustace piva Dario Elia mezinárodně 20:00 21:00 MICHAL HRŮZA, kapela HRŮZY slavnostní zahájení ROCK N BEER FESTu 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Poste Restante 22:30 24:00 SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE! , pá DEN S PRAŽSKOU VODKOU 12:00 ZAHAJUJEME 2. DEN! 13:00 14:00 Workshop degustace piva Dario Elia mezinárodně 14:00 16:00 Švejk staročeské písně 16:00 17:00 Workshop degustace piva Dario Elia mezinárodně 18:00 19:00 ROCK N BEER FEST Ginger 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Five o'clock Tea 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Brenda 5 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Atmosferik , so DEN S RAFUNEM 11:00 ZAHAJUJEME 3. DEN! 12:00 13:00 13:00 14:00 Workshop degustace piva Dario Elia mezinárodně 14:00 16:00 ODHALENÍ SVĚTOVÉ PIVNÍ NOVINKY 16:00 17:00 Workshop degustace piva Dario Elia mezinárodně 18:00 19:00 ROCK N BEER FEST Hash 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Cool & Juicy 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Irnis 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Bags , ne DEN S VINAŘSTVÍM SPIELBERG 11:00 ZAHAJUJEME 4. DEN! 13:00 14:00 Workshop degustace piva Dario Elia mezinárodně 14:00 15:00 Workshop vinařství Spielberg 15:00 16:00 Švejk staročeské písně 16:00 17:00 Workshop vinařství Spielberg 17:00 18:00 POKUS O SVĚTOVÝ REKORD 18:00 19:00 Talkshow 7 pádů Honzy Dědka hosté: Lou Fanánek Hagen Petr Urban a další 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Kazachstán 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Born In Pripyat , ÚT FESTIVALOVÉ ÚTERÝ 12:00 ZAHAJUJEME 6. DEN! 18:00 19:00 SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE! 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Malashnikow 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Exil 51 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST The Faint Smile , ST VIETNAMSKÝ DEN 12:00 ZAHAJUJEME 7. DEN! 16:00 17:00 ROCK N BEER FEST Pure Olcoholic Punk 17:00 18:00 ROCK N BEER FEST New Legend 18:00 20:00 VEČER VIETNAMSKÉ KOMUNITY 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Flattus 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST The Switch , čt FESTIVALOVÝ ČTVRTEK 12:00 ZAHAJUJEME 8. DEN! 18:00 19:00 ROCK N BEER FEST Loco Loco 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Matahari 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST K2 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Natural , pá DEN S ANNONCÍ 12:00 ZAHAJUJEME 9. DEN! 16:00 17:00 SOUTĚŽÍME 18:00 19:00 ROCK N BEER FEST Instinct 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Dextreat 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Caffeine 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST ReWake , so DEN S DIAMOND RACE 11:00 ZAHAJUJEME 10. DEN! 18:00 19:00 SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE! 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Mink 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Ta DruhÁ 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Pavoucy , po FESTIVALOVÉ PONDĚLÍ 12:00 ZAHAJUJEME 12. DEN! 18:00 19:00 ROCK N BEER FEST Black Roll 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Liwid 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Bonebroke 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Segment , út DEN S HARLEY-DAVIDSON 12:00 ZAHAJUJEME 13. DEN! 13:00 14:00 soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson 16:00 17:00 soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson 18:00 19:00 soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST BandaSKA 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Natřije! 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST VSPH , st DEN S HARLEY-DAVIDSON 12:00 ZAHAJUJEME 14. DEN! 13:00 14:00 soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson 16:00 17:00 soutěže o vstupenky na 110 let Harley-Davidson 18:00 19:00 ROCK N BEER FEST Pavel Houfek Band 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST The Cell 20:00 21:00 LENKA DUSILOVÁ Baromantika 21:00 21:15 SABRAGE 80 lahví! 21:15 22:00 ROCK N BEER FEST Sabrage , čt DEN SE STUDENTPOINTEM 12:00 ZAHAJUJEME 15. DEN! 12:00 18:00 NATÁČÍME FILM ŽIVOT JE ŽIVOT 18:00 19:00 ROCK N BEER FEST Dilated 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Souperman 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST The RocksBerry 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Hot Pants , pá DEGUSTACE PIV 12:00 ZAHAJUJEME 16. DEN! 14:00 16:00 Švejk staročeské písně 17:00 18:00 VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ PIVNÍ DEGUSTACE 1. ČÁST 18:00 19:00 ROCK N BEER FEST V3SKA 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Dekolt 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST ClayFeeders 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Geronimo , po FESTIVALOVÉ PONDĚLÍ 12:00 ZAHAJUJEME 5. DEN! 13:00 14:00 Workshop degustace piva Dario Elia mezinárodně 14:00 16:00 Švejk staročeské písně 16:00 17:00 Workshop degustace piva Dario Elia mezinárodně 18:00 19:00 SOUTĚŽÍME S TRINKMASCHINE! 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Citizen 37 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Zavřít 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST The Delivery , ne FESTIVALOVÁ NEDĚLE 11:00 ZAHAJUJEME 11. DEN! 18:00 19:00 ROCK N BEER FEST Beggar's Velvet 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Simple Muffin 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Dirty Way 21:00 22:00 ROCK N BEER FEST Inner Empire , so ZAKONČENÍ FESTIVALU 11:00 ZAHAJUJEME 17. DEN! 14:00 16:00 Švejk staročeské písně 18:00 19:00 VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ PIVNÍ DEGUSTACE 2. ČÁST 19:00 20:00 ROCK N BEER FEST Mother's Angels 20:00 21:00 ROCK N BEER FEST Fourth Face 21:00 22:00 VIKTOR DYK, WAW slavnostní zakončení ROCK N BEER FESTU Aktuality, seznamy piv i kapel, dopravní dostupnost a další užitečné informace najdete na

8 8 na zdraví! Na zdraví! Blahodárné účinky piva Jak mně pravila moje lékařka, pivo není alkohol, ale lék, svěřila se nám loni při startu festivalu herečka Miluše Bittnerová. Její kolegyně Lenka Zahradnická dodala: K pivu mám hodně dobrý vztah, pivo je lék, a pokud se užívá v přiměřených dávkách, je takřka zázračné. ivo v mírném množství neškodí, shodují se všichni P odborníci a co víc, pivo dokonce v umírněném množství zdravotně skutečně prospívá! Řada lékařů ho svým pacientům aktivně doporučuje, protože tak mohou ve formě zlatavého moku přijímat celou řadu užitečných vitamínů, minerálů a antioxidačních látek. Věděl to ostatně už legendární český sládek František Ondřej Poupě, který v 18. století shrnul pozitivní zdravotní účinky piva následovně: Pivo má hasiti žízeň a scházející vlhkost v těle nahrazovati, poněkud sytiti, nikoli však nadýmati a zácpu působiti, umdlené tělo posilovati, moč k poměru k požitku i s krupicí vyměšovati, aby se předcházelo tvoření kamene, stolici podporovati, žaludek zahřívati, a ne jako mnohá piva chladiti. Stojí za to nejprve připomenout, co to umírněné množství je. Lékaři Co je kocovina a jak na ni? se dlouho dohadovali, kolik alkoholu lze za umírněné pití považovat, a někteří se pivo zdráhají vůbec doporučovat, patrně s vědomím toho, jak velké rozdíly mezi tolerancí u různých lidí existuje, a z obavy o reakci, jakou lavinu takové doporučení může spustit. Konzervativní lékaři doporučují přibližně jedno velké pivo u mužů a jedno malé pivo u žen denně, ti odvážnější doporučují mužům pro ochranu cév a srdce zhruba 20 až 40 gramů alkoholu, což odpovídá dvěma až třem půllitrům ležáku. Uznávaný profesor Anton Piendl z mnichovského Institutu nických technologií k tématu prohlásil: Jedno pivo je lepší než žádné pivo. Dvě piva jsou lepší než jedno. Čtyři piva však nejsou dvakrát tak prospěšná jako piva dvě. Je to právě srdečně-cévní soustava, která je při pití piva příznivě ovlivněna patrně nejvíc. Díky alkoholu, polyfenolům, flavonoidům a vitamínům skupiny B prokazatelně klesá riziko vzniku a rozvoje aterosklerózy, která může vyústit v ischemickou chorobu srdeční, náhlou srdeční příhodu nebo mrtvici. Pití piva v umírněném množství také vede k rozšíření cév, což má za následek pokles krevního tlaku, a k lepšímu prokrvení důležitých orgánů. Alkohol totiž zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu (HDL) a antioxidantů a naopak snižuje hladinu a aktivitu fibrinogenu, čímž se snižuje riziko ucpaných cév a kapilár. Optimalizované je pivem též vodní a minerálové hospodářství, tedy fungování ledvin. Pitím piva jako bohatého iontového nápoje doplňujeme tělu Uznávaný profesor Anton Piendl z mnichovského Institutu nických technologií k tématu prohlásil: Jedno pivo je lepší než žádné pivo. Dvě piva jsou lepší než jedno. Čtyři piva však nejsou dvakrát tak prospěšná jako piva dvě. Těžkej dech, bolení hlavy, jsem jak měch a ani nohy nejsou zdravý... zní legendární písnička z filmu Sněženky a machři. Hezky se o tom čte, samozřejmě dokud se to nepřihodí přímo vám. Bolehlav, sucho v ústech, žaludek na vodě a žízeň. Příznaky kocoviny známe všichni, ale co se vlastně ráno po veselém alkoholovém večírku v našem těle děje? Ve chvíli, kdy únavou padnete do postele, se organismus začíná urputně bránit a odbourává alkohol. Používá na to velké množství vody, minerály a vitamíny, především vitamín C. Do krevního oběhu se dostávají kongenery, které spalují vodu a ničí cukry, takže přicházíte o značné množství energie. Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol a během této doby nevyrábějí glukózu, což může vést k poklesu hladiny krevního cukru. Po několika hodinách se začnete potit, stoupá krevní tlak, probouzí vás sucho v ústech. Dostavuje se bolení hlavy způsobené rozpínáním mozku z důvodu natahování vody do všech buněk lidského těla. Kvůli vysychání dostává zabrat také sliznice trávicího ústrojí. Zeptejte se pivaře na triky proti kocovině a dočkáte se laviny zaručených rad. Ne všechny vám ale opravdu pomohou například oblíbená káva či jiné kofeinové nápoje sice utlumí únavu, ale podporují dehydrataci organismu, se kterou je třeba bojovat prostě vodou. Běžně dostupné léky proti bolesti sice sníží příznaky kocoviny, ale mohou naopak zesílit žaludeční obtíže. A rozhodně neradíme postavit se kocovině další konzumací alkoholu ta sice příznaky utlumuje, ale vyčerpává rezervy organismu a v důsledku přináší daleko horší pozdější následky kvůli kombinované otravě ethanolem a acetaldehydem. Kromě doplnění tekutin vodou, energetickým nápojem nebo džusem v pokojové teplotě, jejichž přísun je mimochodem naprosto ideální ještě v průběhu konzumace alkoholu, případně alespoň těsně před ulehnutím, je třeba poskytnout tělu dostatek cukrů (ve sklenici vody rozpusťte med nebo několik kostek cukru) a vitamínů (především C). Na zklidnění žaludku a jater je vhodný mátový, heřmánkový nebo řebříčkový čaj, vhod přijde nakládaná okurka. Co se týče jídla, i tady je vhodné myslet na prevenci následků a ještě před tahem konzumovat tučné jídlo, ale také zeleninu. Po ránu pak doporučujeme například vajíčka, banány, ovesnou kaši nebo rajčata, oblíbené jsou i masové vývary nebo česnečka. Pochopitelně je parádním lékem spánek samotný, ale povídejte to šéfovi v pátek ráno! Organizmus můžete nastartovat studenou sprchou nebo aktivním pohybem, například rychlou chůzí nebo plaváním, při kterém dochází k okysličení krve. Zhluboka dýchejte, však ono bude brzy lépe! chybějící látky, jako je hořčík nebo zinek, a je také bohaté na koloidní látky, které podporují trávení. Proto se ostatně pivo doporučuje pít na těžko stravitelná jídla, což nám Čechům netřeba zdůrazňovat! Výrazná hořkost piva totiž stimuluje tvorbu žaludečních šťáv, urychluje metabolismus tuků a potažmo zvyšuje chuť k jídlu. Stručně řečeno: příznivě působí na zažívání a proti překyselení žaludku. To ocení zejména lidé, které trápí pálení žáhy. Již zmíněné vitamíny skupiny B také brání vzniku kožních poruch nebo vývojových vad. Pivo je také ideální nápoj pro prevenci osteoporózy. Za silné kosti můžeme vděčit jinak poměrně vzácnému křemíku, který se v pivu nachází ve snadno vstřebatelné formě. Pivo má také, vzhledem k obsahu cukru možná překvapivě, pozitivní vliv při určitých formách cukrovky, konkrétně obávané cukrovky 2. typu, tzv. stařecké. Mírné pití piva staršími osobami je rovněž spojováno s nižším výskytem demence. Ano, dodáváme rovnou: jde o to, po kolika půllitrech. Někdy je to přesně naopak. A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Zmínit v souvislosti s umírněnou konzumací piva účinky laxativní (tedy proti zácpě) nebo sedativní (proti nespavosti) je skoro zbytečné, jen doufáme, že to nikomu nezafunguje naráz! Stejně jako hovořit o schopnosti piva odbourávat napětí a stres. Na pohodu, přátelé! Nezapomeňte také na obvyklá pravidla zodpovědného pití nepijte, pokud se chystáte usednout za volant nebo pokud jste nemocní. Ze studeného piva se sice díky působení CO2 nenachladíte, oslabenému organismu ale v žádném případě nesvědčí. Nepijte na lačno a dodržujte pitný režim, jakkoliv to u pití piva může znít komicky. Pravidelné doplňování tekutin při pití alkoholu, který odvodňuje, do jisté míry zmírní příznaky kocoviny. A o té od jednoho moudrého lékaře vedle. Zkuste Firemní akce na festivalu! Český pivní festival je tou správnou adresou pro neformální obchodní setkání, novou formu teambuildingu vaší firmy nebo neotřelé místo pro utužení pracovního kolektivu. Nad dobrým pivem a s dobrým jídlem jde všechno lépe! Vyberte si sektor a svěřte se do rukou personálu obsluhujícího jen vaši firmu... Pomůžeme vám vybrat menu, sestavit kulturní program na přání včetně soutěží i vyrobíme dárky s připomínkou na konání eventu s logem vaší společnosti. V rámci Českého pivního festivalu 2013 jsme připraveni ušít vám event na míru! Každý by měl v něco věřit A já věřím, že si dám ještě jedno pivo. W.C. Fields

9 Oficiální festivalové noviny 9 rozhovor S Jiřím Žákem nejen o sdružení Za Poctivé České Pivo Chci Poctivé České Pivo! S touto větou se zajisté ztotožní každý návštěvník festivalu. Jen málokdo však pro to něco udělá. Snad ještě zvládneme okřiknout hostinského, že by ty trubky měl pořádně propláchnout. Samozřejmě všichni můžeme volit peněženkou. O Češích se však říká, že když už k tomu dojde, hledají spíše slevu než vysokou kvalitu. Chci Poctivé České Pivo si jednoho dne řekl i Jiří Žák a rozhodl se jednat. Jeho facebooková stránka má dnes 106 tisíc fanoušků, pan Žák se pustil do právní bitvy i s největšími hráči na našem trhu a je častokrát citován v novinách tepaje různé nešvary ů. I proto jsme se s ním sešli... kde jinde než v pořádné hospodě! Jak vzniklo Sdružení Za Poctivé České Pivo, resp. facebooková aktivita Chci Poctivé České Pivo a co byla ta poslední kapka, kdy jste se zvedli od stolu s Takhle to dál nejde! Poprvé jsem o tom začal uvažovat zhruba před pěti lety, když mi přestal chutnat Staropramen, který jsem si dříve kupoval domů. Nebyl jsem nikdy žádný velký pivař, ale zaznamenal jsem, že to pivo začíná chutnat jinak, to jest hůř. Později jsem o tom mluvil s přáteli v mém oblíbeném strahovském u a došli jsme k závěru, že se obecně s pivem na českém pivním trhu dějí věci. Začal jsem mít velice intenzivní pocit, že si z nás jako ze spotřebitelů začínají dělat velkovýrobci trochu blázny. Pak už jsem se začal zajímat o to, jestli má spotřebitel jako jednotlivec šanci proti nadnárodním gigantům, které si rozdělily český trh. Proto vznikl nápad vše postavit na právní bázi, tedy občanském sdružení, dnes v něm funguje aktivně pět členů. Vy nechcete o své první aktivitě příliš hovořit, podle našeho je ale zajímavé, že hned první spor byl soudní spor s nejznámější českou značkou. Ano, to bych nerad rozebíral, situace nakonec byla vyřešena mimosoudní cestou a musím říci, že rozhodně nešlo o žádné finanční vyrovnání! Byly to těžké začátky a bylo zajímavé sledovat, co se stane, když tzv. píchnete do vosího hnízda. Tak popište jinou kauzu. Loni jsme se společně s našimi brněnskými kamarády ze serveru Pivní recenze.cz podívali na Zelené pivo od Starobrna, které bylo výrobcem prezentované jako třináctistupňový bylinný speciál. My jsme si naprosto troufale v hospodě sebrali víčko od sudu a tam jsme objevili, že je tam kromě všeho, co říkají, uvedena ve složení i taková drobnost modré potravinářské barvivo E133. Jelikož jsme poměrně prostí hoši, tak nám vyšlo, že modrá a žluté pivo dají dohromady zelenou, a proto jsme usoudili, že zelená barva tohoto piva nemá nic společného s bylinami, ale s prostým obarvením. Nahlásili jsme to Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ta provedla šetření a k velkému údivu všech včetně u a centrály dostal Heineken pokutu a jako bonus měl parádní veřejnou ostudu. Musím uznat, že byli féroví v tom, že pochybení uznali. Řekli, že akceptují závěry inspekce a že to změní. Letos jsme je museli pochválit, i když budu upřímný pro mě je to stále nepitelný produkt. Šestý smysl nám říká, že vás velké y nemají příliš v lásce. Když jsme před třemi lety začínali velkým soudním sporem, byli jsme pro všechny naprosté zjevení. A ze začátku jsme se setkávali i s reakcemi v polohách od tenhleten hmyz prostě rozšlápneme až po fámy, že fakticky neexistujeme, jsme jenom virtuálním výplodem našich právníků a jsme placení zlými imperialisty! Je to stále stejné, nebo se vztahy s y zlepšily? Poslední dva roky se věnujeme tomu, že mapujeme problematiku celého českého pivního trhu. Náš zájem jsme rozšířili z velkých ů i na malé. Kauza Zelené pivo nás posunula i v tom, že jsme navázali velmi dobré vztahy se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. I díky tomu můžu říci, že máme se všemi velkými y velmi korektní vztahy. Když jim dnes něco vytkneme, většinou se chovají statečně, chyby přiznají a snaží se je napravit. My naše slovo také držíme. Samozřejmě udělat někomu ostudu a dostat se s tím do médií, tak jsme slavní. Ale máme tu výhodu, že už jsme poměrně staří a o tohle už nám nejde. (smích) Dneska už to skutečně funguje tak, že ům přímo řekneme: Tady máte problém. Vysvětlíme, v čem podle nás spočívá, a rovnou řekneme, že nám nejde o veřejný lynč a že dáváme čas na nápravu. Naše sdružení, byť sebemenší, má už svou váhu. Já nejsem ani vzděláním ani založením extrémní pivař, jsem původně chemický inženýr, specializace syntéza léčiv. My pivo nedegustujeme! My tomu nerozumíme a zaplať pánbůh, že ne. Chceme zůstat v poloze obyčejného spotřebitele. Ten přijde do obchodu nebo restaurace a má právo o tom, co kupuje, dostat plnohodnotné a neklamavé informace. Intenzivně dále pracujeme na ochraně práv spotřebitele. V čem jsou na českém pivním trhu největší problémy? Začnu zeširoka: česká pivní legislativa, na to, že jsme národ, který pivem žije, tak je to ostuda, slátanina, to je Cimrman. Legislativa je stavěná tak, že v tomto státě lidé pijí jenom ležáckou desítku nebo dvanáctku. Jenomže produkce miniů nebo to, že Krušovice jako průmyslový šly do vlastního svrchně kvašeného pšeničného piva, to celé posouvá úplně jinam. Označování piv je u nás katastrofa. Vždyť teď se tady vaří IPA, APA, bock, stout, pšenice a česká legislativa zná pořád jenom výčepní, ležák a speciál, pak je tam ještě špatně nadefinovaný porter. Celé to krásně vyplulo na povrch s pšenicí z Krušovic, kterou velmi správně legislativně nazvali Svrchně kvašený, pšeničný, nefiltrovaný ležák. Ležák je v naší legislativě označení piva o stupňovitosti 11 12,99 %. Ležák v nictví je ale synonymem pro spodně kvašené pivo. Čili krušovická pšenice je vlastně svrchně kvašené, pšeničné, nefiltrované spodně kvašené pivo. Na tom by si i zručný sládek vylámal zuby. Jára Cimrman jak vyšitej! Stejně tak jsem zažil, když malý uvařil parádní porter o stupňovitosti 16 %. Nazval jej logicky porter, ale česká pivní legislativa zná porter jen se stupňovitostí 18 % a výš. A byl problém. To jsou prostě právní lahůdky. Hodláte v tomto směru něco podniknout? Tohle si říká o silný lobbismus, jakkoliv je toto slovo negativně vnímáno. Hodláme. Ale v tomto směru mají sílu něco změnit jen velké y a Český svaz ů a sladoven. My nabízíme potenciálním tvůrcům změn jednak připomínky a za druhé si z téhle praštěné legislativy začínáme veřejně dělat legraci, což nemůže uškodit. To je stylové české řešení. Vy však jdete i po problémech klamání, třeba s podílem alkoholu. My jsme kdysi začali tím, že jsme si nechali udělat ve Švýcarsku test českých ležáků a nepoctivců jsme nachytali poměrně dost. Buď nedodržovali stupňovitost, nebo obsah alkoholu. To už dnes nemá smysl, y už si na to dávají samy pozor. Dneska jsou problémy jinde. Například česká legislativa říká, že nefiltrované pivo je pivo, které neprošlo filtrací. To má logiku. Víme o u, který jasně říká, že uvaří pivo, zfiltruje ho, pak tam přidá kvasnice a označí ho jako nefiltrované. Ale to už je také vyřešeno. Některé y pro změnu nefiltrují přidaným jablkem... Musím říci, že zrovna Staropramen je ve správném označování svých piv jedním z nejlepších. Dělají to tak, že o svých výrobcích říkají jen nezbytné minimum. I Staropramen Nefiltrovaný je označen tak, že není možné nějak nachytat. Ale to je vůbec zajímavý kousek. To je pivo, které sládci údajně vymýšleli a ladili v potu tváře půl roku. Pak si sednete na internet, zjistíte, že se tohle pivo nabízí v dalších ech této skupiny, někdy jej nazývají pšeničným, někdy nefiltrovaným... Je jasné, že pokud se bavíme o tzv. živých pivech, která mají zároveň mít kvůli hypermarketům trvanlivost 7 měsíců, něco musí stranou, anebo je potřeba přidat jablečný pektin. Historii vašich střetů s y jde najít na Mají sklon k takovému jednání spíše velké, nebo malé y? Velké y nejvíce ujíždějí, v tom negativním smyslu slova, na označování stupňovitosti. Přestaly používat jednoduchá označení stupňovitosti výčepní, ležák, speciál. Z marketingových důvodů se vrátily k označování přesné stupňovitost číslicí se symbolem stupně viz pořádná desítka atd. To ale současná legislativa zakazuje. Povoluje pouze značení stupňovitosti v procentech EPM (extraktu původní mladiny pozn. red.). Ve světě se pivo obvykle označuje pouze procentem alkoholu, jenom u nás chceme navíc znát i stupňovitost, tzn. jestli pijeme desítku, nebo dvanáctku. Malé y dělají podobné chyby také, ale leckdy je to z nevědomosti, neznalosti. Ve spolupráci se spřáteleným serverem chystáme články i o nepoctivostech v českých miniech. Nedělejme si iluze, že je to jen poctivá záležitost, záleží na tom, kdo a proč to dělá. S čím jste se setkali konkrétně? Třeba že hovoří o poctivém pivu, přitom vše dělá z extraktu. Jiný zas nabízí pivo způsobem dehonestujícím i pivo. Ve výčepní praxi jsme zažili, že roztočí pivo, dají ho do lednice, a když přijde host, tak to jen dojedou a servírují. V roce 2013 to je tedy hrůza. Co je vlastně to poctivé české pivo? To se snažíme definovat zhruba poslední rok. A musím říci, že i po debatách s mnoha odborníky je to velmi, velmi těžké. Základem jsou přípustné suroviny. Voda, ječmen (slad), kvasinky a chmel, ideálně hlávkový. Třeba dnes populární Svijany už taky vaří částečně z chemie, ale veřejně to přiznává a obhajuje. Je to na velkou diskuzi v odborných kruzích, podle mého do piva však ani extrakt ani cukry nepatří. Nicméně pokud tyto náhražky na obalu přizná, je to legislativně v pořádku. Ochrana spotřebitele zní nicméně trochu úředně neměl by se nakonec spotřebitel chránit sám? Jak? Musí se zajímat o to, co kupuje. Stejně jako si u mletého masa přečtete, jestli je tam masa 80 %, nebo jenom 30 %, tak se podíváte na pivní láhev, jestli je tam extrakt, nebo chmel. To je takové minimum. Pak je potřeba nebát se ozvat. Nesmíme si nechat kálet na hlavu! Koukněte se dnes na hypermarkety, jak často se objevují v Potravinách na pranýři (internetový seznam závadných výrobků pozn. red.). Dobré je, že to hypermarketům stále vadí! Je šance se bránit. Nesmíte být sprostý, musíte se držet práva, ale spotřebitel sílu má! Nesmí bejt podělanej! Nyní máme zkušenost, že dneska dosáhneme více pozitivním přístupem. Ono ostuda jednoho u je ostuda pro celý obor, čili páky na ně jsou. Není to samozřejmě legrace. Ze začátku jsme zažili i trestní oznámení, musel jsem chodit k výslechům na hospodářskou kriminálku a shodou okolností na mě v té době přišla kontrola i z finančního úřadu. Všichni mi říkali, že to spolu naprosto nesouvisí. (smích) Ale to už je naštěstí pryč. Sledujete situaci i vně našich hranic? Ano a u nás to leckdy nejen u piva vypadá, že zákazník má dostat co nejméně informací. Třeba na Slovensku musíte stupňovitost uvést vždy. V Rusku se na etiketě povinně uvádí nejen složení, obsah alkoholu a stupňovitost, ale i obsah ethanolu ve 100 ml a v celé lahvi a nutriční hodnota. A co je důležité, také tam musí být uvedena výrobna, ve které se pivo vyrábělo! Zkuste se zeptat našeho Heinekenu, kde jsou vařené Krušovice, kde Starobrno, Březňák, Dačický, Louny a Hostan. V čem je u nás tedy zakopaný pes? Velcí výrobci vyrábějí podle svého i proto, že lidi hledají hlavně nízkou cenu. To je jako s autem někdo má jen na trabanta, jiný na mercedesa. Kdo pije levné pivo, nemůže očekávat superkvalitu. Jestli si dá někdo deset patoků a jiný za stejnou cenu čtyři parádní piva a něco si skutečně užije, to je každého volba. Vím z mnoha zkušeností, že i běžný konzument se v tomhle začíná měnit a aktivity pivních serverů, kvalitních hospod nebo řízené degustace nesou své ovoce. Jak vnímáte současné trendy? Miniy, pivo v petkách, beermixy... Loňská sezóna byla ve znamení beermixů. Teď tu ovšem začíná něco, co si odvážím považovat za pivní revoluci. Vlna beermixů, kterou odstartoval Staropramen Cool Lemon, podle mě už kulminovala. Díky beermixům však budou chtít lidé ochutnávat teď už i chuťově zajímavá opravdická piva. Miniy jsou báječné, ale vaří jen 1 % z celkové české pivní produkce. Je však dobře, že učí lidi pít různé pivní styly. Co já považuji za zásadní, je, že česká ská trojka Heineken ČR začala vařit svrchně a jde se svou krušovickou pšenicí do celé republiky s velkou pompou. Teď už je otázka, kdy udělá tenhle průmyslový svou první IPU a co zajímavého bude třeba vařit dál. Zvyšuje se tlak na ty y, které vaří jen tradiční ležák, ty nemají kam dál jít. Už vynechaly filtraci, už přidaly chutě a už ač to zní hrozně začaly do piva dokonce dávat chmel. Dál už jsou možná jenom jiná, pro nás netradiční piva, což já chválím. Uvidíme, jestli Krušovice naučí lidi pít něco jiného než jenom ležáky. Tohle může změnit masovou konzumaci piva. Mně se to líbí a podle mě je navíc jejich pšenice pitelná. Ale líbí se mi i jiné trendy, třeba že některé y a restaurace už začínají párovat piva s jídlem. Kupříkladu Primátor má na svých stránkách doporučení, k čemu se jaké jejich pivo hodí. Pokud jde o pivo v petkách, můžu říct jediné je to naše národní ostuda. Pravdu má Bernard: dnes z PETky, zítra z tašky! Poctivému českému pivu prostě sluší jenom sklo, nejsme v Číně. Jak vnímáte tu slavnou českou pivní kulturu? Tak on nikdo přesně neví, co to vlastně je, o to víc se toho ale na tohle téma slavně nakecá. Pokud se bude rozvíjet tím, že lidé přijdou postupně na chuť i jiným pivům než českým ležákům, tak je to pro opět se rozvíjející českou pivní kulturu jen dobře. Ale jinak se ještě máme dost co učit, o pivní rozmanitosti toho pořád víme moc málo. Vztah k pivu máte veskrze pozitivní, kde vám nejvíce chutná? Určitě ve strahovském u, tady nakonec začínal pan Matuška, který je u nás mezi sládky naprostá špička. Taky mi moc chutnají piva z Únětic. Obecně rád zkouším piva z miniů. Děkujeme za rozhovor a ať pijeme jen poctivé pivo! Lepší pivo v žaludku nežli voda na plicích. Jára Cimrman

10 10 rozhovor Rozhovor s Lenkou Dusilovou a Michalem Hrůzou Lenku Dusilovou a Michala Hrůzu není třeba představovat. Oba jsou porotci našeho Rock n Beer Festu, oba zažili podobné talentové soutěže a v neposlední řadě mají oba rádi pivo. O tom, co zrovna dělají, jak se těší na Rock n Beer Fest a jestli je vhodné si občas vylejt hlavu, právě tady a teď... Michal Hrůza Lenka Dusilová Co právě děláš v hudbě? Lenka: Jsem muzikant, tak hraju. A taky míchám a stříhám živák s kapelou Baromantika. Ten materiál jsme nahráli v takovým malým prostoru ve třech dnech. A protože zatím nemám žádný záznam live za těch dvacet let, co hraju, a mám nebo spíš máme opravdu superkapelu, tak si myslím, že to stojí za záznam. Mělo by to vyjít v září. Vedle toho připravuju na příští rok spoluautorský album s Beatkou Hlavenkovou a Viliamem Barešem. Je to spojený s elektronikou, po čemž jsem vždycky toužila, a bude se to zase pohybovat v hodně melancholických krajinách, hledání tajemství v životě, v rodině a tak dále. Je to hodně napínavý Michal: Já teď aktuálně kromě koncertování dodělávám s kapelou album. Loni jsme vydali desku Noc, která je první součástí alba Noc a Den, takže logicky ta nová bude Den. Bude hodně energická, naplněná světlem, nabušená. A doufám, že pro lidi bude inspirativní, měla by dodat optimismus a takovou tu přirozenou chuť do života. Co děláš v životě? Lenka: Teď je květen, takže kvetu. Flákám se po venku, nasávám slunce, když teda svítí. A těším se na divadelní festival do Edinburghu, kde budu tři týdny hrát s plastickým divadlem Spitfire Company, představení se jmenuje Before the Fall a já tam naživo doprovázím takovou zvukovou a hlasovou vlnou performerku Markétu Vacovskou. Michal: Práce na desce je hlavně práce hlavou, tak to kompenzuju prací fyzickou. Dělám rekonstrukci chaty, obnáší to novou střechu, přístavek verandy a taky zateplení. Klasická chatařina. Dohromady mi to přináší takovou zvláštní harmonii duševní a fyzický práce. Tvůj vztah k open air festivalům? Lenka: Já mám pár vybraných festivalů, který jsou přínosný a trefujou se mi do vkusu za všechny jmenuju Colours of Ostrava. Tím, že hrajeme hudbu, která je malinko delikátnější a není to hudba na tančení, chce to určitou koncentraci, takže podobných míst pro nás není zas až tolik. Třeba Rock for People mám ráda, ale když slyšíš zvuk z vedlejšího pódia, není to pro nás úplně ono. A dneska už jezdím na letní festivaly jenom jako muzikant, ale třeba v Ostravě vždycky po koncertě nějaký den zůstanu. Michal: Mám je rád. Já jsem napřed prošel tou etapou návštěvníka festivalu, pak už jsem tam taky začal hrát s kapelou, takže za ty roky už je to přirozená součást mýho života. Dneska už se festivaly dost výrazně dramaturgicky vyprofilovaly, takže na některý se vyloženě těším, ale jsou i festivaly, kam prostě nejedu. Občas ovšem tohle pravidlo poruším a jedu tam, kde jsem ještě nikdy nebyl. Speciální místo v tom mají festivaly přímo spojené s pivem. Jako úplně mladí jsme jezdili na Svijanské pivní slavnosti a dělali tam přesně to, co se dělá pili pivo, dodávali si sebevědomí a seznamovali se s děvčaty. Spojení pivo a hudba prostě funguje, navíc je v Čechách tradiční. Rozdíl mezi tehdy a dnes? Lenka: Ten rozdíl je docela markantní, když mi bylo osmnáct, tak jsem byla neřízený spontánní animální zvířátko, který vůbec neřešilo následky svýho chování, dneska jsem dospělá dáma, žiju jinak a přemýšlím jinak. A to se pochopitelně odráží v hudbě, kterou dělám. Michal: Neměl jsem sebevědomí, ta touha ve mně byla strašně silná, takže jsem nebyl vyklidněnej, z tý touhy vyplývala obrovská tréma a to vystoupení bylo spíš utrpení. Dneska už tréma tak velká není, aby mě tak strašně skličovala, pomáhají v tom hodně zkušenosti, umím se soustředit a dokážu si to hraní užít. Rock n Beer Fest Lenka: Tyhle festivaly jsou určitě užitečný. Já jsem sama prošla pár soutěžemi, v osmi devíti letech jsem se přihlásila na Loketský kotlík, kde jsem nakonec vystoupila s maminkou a obsadili jsme třetí místo, za rok se přidal i brácha a skončili jsme druhý. S kapelou Sluníčko jsem v osmnácti vyhráli Marlboro Rock In a to byla fakt velká jízda, protože v porotě byl třeba David Koller a ten mě hned zlanařil do písničky Lucie pro nějakej film. Michal: Začnu tím, že Český pivní festival pro mě není o nalejvání se pivem, ale o degustaci těch nejlepších piv, co tu y dělají. A to spojení s hudbou mi přijde logický. Je to navíc obrovskej prostor pro hudební složku, zahraje tady víc než šedesát kapel výborná možnost pro méně známý kapely. Ono je totiž dost těžký zahrát si na nějakém velkém letním festivalu, line up je tam většinou dávno dopředu danej, a když už někdo začínající tu šanci dostane, tak si zahraje ve tři odpoledne, kdy lidi teprve začínaj přijíždět. Tady, když se to povede, tak z toho může časem vzniknout velice dobrá tradice. Rock n Beer Fest tu navíc bude přes čtrnáct dní, takže kdo má rád tuhle hudbu a pivo, určitě se tu zastaví víckrát a uslyší i ochutná toho víc. Členství v porotě Lenka: Mě to docela bavilo, je pravda, že převažoval a v tom jsem se shodla s ostatními porotci takový ten český agro rock nebo agro beat. A bylo toho opravdu hodně, poslouchala jsem to dva dny durch. Je dost možný, že tím, jak já tuhle tvrdou muziku normálně moc neposlouchám, tak jsem někde něco nespravedlivě přeslechla. Ale bylo nás na to víc, taky se na závěrečný schůzce některý kapely vrátily zpátky do hry. A určitě se dál dostaly kapely, který mají nějakej význam. Michal: Porotcování jsem přijal rád, protože mě ta myšlenka docela nadchla. Pravda, musel jsem poctivě naposlouchat snad dvě stě čtyřicet kapel, aby nám neuteklo mezi prsty něco zajímavého. Tenhle model festivalů je u nás hrozně potřebný, ono dnes těch možností, jak by se skupina dostala nahoru, moc není. My jsme se jako mladý dvakrát dostali do semifinále Marlboro Rock In, který se pro začínající kapely dělal před mnoha lety, a velice nám to pomohlo. Ty a pivo Lenka: Nejsem takovej pivař, že bych si potřebovala dát pivo každej den. Ale mám ho ráda, chodím na něj třeba do Parlamentu nebo k Rudolfinu, tam mají dobrý kousky. Dobře se pije, je to dobrej ionťák a zpěvákům rozhodně neškodí. Michal: V mém případě mě to provází od mládí. Když jsme tak hledali, co se životem, tak se to lépe hledalo v hospodě na pivu. Samozřejmě jenom vysedávat na pivu je nejlepší cesta, aby člověk nic neudělal a nic nedokázal, i když je to zdánlivě hrozně příjemný a pohodlný. Musí se to zkrátka vyvažovat snahou po něčem jiným. Dneska je pro mě posezení u piva až duchovní zážitek, člověk se uvolní, je mu příjemně. Nesmí toho být samozřejmě moc, protože to pak druhý den nefunguju, jak bych potřeboval. Prostě než se jednou za týden vylejt, radši si dám v pohodě třikrát za týden tři pivka. V tomhle množství je i to pivo zdraví prospěšný, teda aspoň tomu mýmu. Teda ne, že by občas člověk neměl důvod si tu hlavu vylejt, ale snažím se takových důvodů mít ve svým životě co nejmíň. Ideální stav pro mě je: nemít důvod si tu hlavu vylejt. Jak vidíš vztah MUŽ A PIVO? Lenka: To je myslím velmi harmonický vztah a je skvělý, když sami máte doma harmonii a víte, že muž v harmonii odchází na pivo a v harmonii se vrací, tak je všechno v úplným pořádku. Jak vidíš vztah ŽENA A PIVO? Michal: Pro mě je to přesně ten model, kdy jdu se ženou na pivo, je to bezvadnej večer, popovídáme, plánujeme si věci. Je to prostě součást naší kultury, teda určitě ne jako smysl života, ale jako příjemný zpestření. Máme pro vás dobrou zprávu: Tolary z minulých ročníků ČPF budou platit i letos!

11 Oficiální festivalové noviny 11 soutěž Vyberte nejlepší kapelu festivalu Rock n Beer Fest: V průběhu celého festivalu si můžete poslechnout začínající skupiny, kapely, bandy a hudební uskupení z celé České republiky. Pokud máte svého favorita, hoďte mu tolar do klobouku ať vyhraje ten nejlepší! Zde jsou ve zkratce oficiální pravidla: Pravidla Rock n Beer Festu 1. Návštěvníci festivalu budou mít možnost v průběhu každého vystoupení ohodnotit kapelu, a to vhozením libovolného počtu pivních tolarů do klobouku. 2. Pořadatel po ukončení koncertu spočítá vybrané tolary, oznámí celkový počet vybraných tolarů (v rámci dílčího vyhlášení výsledků soutěže) a vyplatí kapele finanční odměnu. 3. Výše odměny = počet vybraných tolarů x 45 Kč. 4. Tři kapely, které získají v průběhu všech konaných vystoupení největší počet tolarů od návštěvníků festivalu, získají hodnotné ceny: nahrání CD pro vítěznou kapelu ve studiu M.A.R.S. Audio ( prezentace kapel ve vybraných médiích (partnerská rádia, TV, tisk) v rámci PR rozhovorů a dalších formátů věcné dary související s hudbou Dotazník Míša Maurerová tupláky :-))) Viktor Dyk Přinese... čerstvou pěnu do vyvětralého piva český muziky. Skvělé propojení muziky a posezení s kamarádama nad Doufám, že především spoustu skvělých koncertů různých žánrů tedy pestrou zábavu pro všechny návštěvníky! Ale zároveň, myslím si, i jakousi ucelenější sondu do života současné české a slovenské klubové hudební scény, to vše během čtrnácti dnů na jednom velkém pódiu, téměř v centru Prahy! To rozhodně není málo, když se navíc bude jednat o soutěžní klání všech zúčastněných kapel! Určitě dorazte! Daniel Anděl Kapely na beerfest jsme vybírali podle nahrávek, což nemusí vždy odpovídat tomu, jak hraje kapela naživo. Proto mne hodně zajímá, jak se kapely předvedou na pódiu. A pokud to bude to, co u mnohých očekáváme, tak se můžeme těšit na várku opravdu kvalitní, zajímavé a dost často neotřelé a inspirativní muziky. Lenka Dusilová Co zajímavého přinese Rock n Beer Fest? Snad tento festival vygeneruje nějaké zajímavé hudební jméno, které využije svůj potenciál. Taktéž asi příležitost některým kapelám zahrát si na velkém podiu před snad velkým publikem. A nebude to jednoduché vzhledem k bohaté nabídce pivního moku :-) Zlata Emily Kinská Řekla bych, že je to místo a čas, kdy se spoustu známého snoubí s neznámým a vznikají z toho nové zajímavé příležitosti pro každého. Kombinace piva a hudby není sice nová záležitost, ale v tomto případě mohou přátelé a fanoušci piva přijít na zcela nové a zajímavé chutě v obou případech. Festival bude celý něčím jiný, nový a zajímavý. I hosty a návštěvníky. ;-) Michal Hrůza Myslím, že je opravdu zajímavé mít možnost ochutnat takové množství druhů piv a porovnat je s ostatními, navíc u toho mít možnost poslouchat hned několik desítek kapel, o kterých člověk mnohdy vůbec netušil, že existují, přitom z nich velká část hraje opravdu skvěle. Honza Dědek Michal Novák Kromě určitě dobrého piva především nepříliš známé, ale o to zajímavější a často vynikající kapely. Rock n Beer Fest přinese originální mix soutěživosti, fanouškovské přízně, výborné lokace a opravdu skvělého piva. Jen málo soutěží kapel dává šanci vystoupit před početným publikem několika desítkám umělců. Já sám jako porotce a zástupce Bandzone.cz, webu, který mladé talenty aktivně vyhledává, nadšeně vítám možnost vidět tolik zatím neobjevených hvězd během několika dnů na jediném místě. Tomáš Král Novou dimenzi kumulace mladých talentovaných klubových kapel na jednom místě v centru Prahy. Možnost hrát před několikatisícovým publikem s cílem pobavit, což by mělo být hlavním krédem pro každou začínající kapelu. Ceny partnerů pro vítězné kapely: Rock Café: možnost vystoupení v Rock Café dle dohody s klubem y Lobkowicz, a.s.: pro každou z prvních 3 kapel 10 litrů piva z portfolia značek ů. Music City: 1. místo 50% sleva na Sabian a Evans 40% sleva na TC Electronic 15% sleva na vše 2. místo 40% sleva na Sabian a Evans 30% sleva na TC Electronic 15% sleva na vše 3. místo 30% sleva na Sabian a Evans 20% sleva na TC Electronic 15% sleva na vše 5. Průběžné výsledky soutěže o nejoblíbenější kapelu letošního ročníku Rock n Beer Festu 2013 budou oznamovány pravidelně po vystoupení každé skupiny účastníkům festivalu, následně na webu Českého pivního festivalu, v rámci profilu na sociální síti Facebook a v rámci výstupů mediálních partnerů festivalu. 6. Pravidla soutěže o nejoblíbenější kapelu letošního ročníku Rock n Beer Festu budou pravidelně oznamována v průběhu festivalu před vystoupením každé kapely minimálně v ČJ a AJ. 7. Každá z vystupujících kapel má možnost prodeje vlastního merchandise (hudební nosiče, trička atd.) v den vystoupení na Rock n Beer Festu. Pivo je nejlepším vynálezem lidstva. I vynález kola byl skvělý počin, avšak kolo se zdaleka tolik nehodí k pizze. Dave Barry

12 12 JSte pivním expertem? Pivní bojovka Zveme vás do stanů pivní rozmanitosti! Chcete podniknout výpravu za poznáním piva? Chcete se honosit titulem ZNALEC PIVA ČESKÉHO PIVNÍHO FESTIVALU? Potom doplňte správně značky piv, která se točí na našem festivalu ve stanu pivní rozmanitosti, do kolonek druhů piv. Pšeničné pivo (Weizen) je svrchně kvašené pivo, při jehož výrobě se používá pšeničný slad. Má světlou až slámovou barvou, vysokou nasycenost a bohatou pěnu, převážně se prodává nefiltrované. Pro toto pivo je typická vůně kvasnic, jistá nakyslost a případná ovocná vůně. Nejrozšířenější je bavorský Erdinger. Ale je druh svrchně kvašeného piva vyráběného s použitím ječného sladu a speciálních kvasnic, které umožňují rychlé kvašení, pivo tím dostává sladší chuť s ovocným nádechem. U většiny piv Ale se dnes přidává i chmel, kvůli vyvážení sladkosti sladu a také pomáhá pivo konzervovat. Dříve byl název Ale používán pouze pro nechmelené kvašené nápoje. Jako potřebný zhořčující prvek, vyvažující sladkost sladu, se používal tzv. gruit směs bylin, které se přidávaly do mladiny místo chmele. Pale Ale piva se vyrábějí pomocí kvasnic svrchního kvašení a většinou také světlého sladu. Výraz Pale Ale vznikl kolem roku 1700 a používá se pro piva vyráběná ze sladu sušeného koksovým palivem. To má za následek výrazně světlejší barvu piva. Různé postupy při chmelení a vaření pak přinášejí nesmírně širokou škálu chutí piv s názvem Pale ale. V INFOCENTRU dostanete na základě správně vyplněné ankety diplom ZNALEC PIVA ČESKÉHO PIVNÍHO FESTIVALU! Jen úplný pivní ignorant nezaznamenal, že se český pivní trh za posledních deset let obohatil o desítky nových druhů piv. Svrchně kvašená piva jako Ale, Pale Ale, IPA, Pšeničné pivo, Porter a řada dalších se u nás začínají úspěšně prosazovat mezi ležáky, které v českých zemích tradičně dominovaly. Ve skutečnosti ale nejde o žádnou novinku. Ve středověku u nás vládla spontánně kvašená piva, která později vystřídala piva svrchně kvašená. Vítězství ležáků přineslo až zprůmyslnění výroby v 19. století. Řada druhů, kterou dnes zavádí produkce středních, malých i mini ů, u nás tedy byla před více než 200 lety běžná, třeba piva z pšeničného sladu tu byla stejně obvyklá jako ze sladu ječného. IPA (India Pale Ale) je svrchně kvašené pivo typu Ale, které vzniklo v 19. století v Anglii. Mívá výrazně ovocné aroma, pocházející z relativně rychlého kvašení za tepla při postupném dodávání různých druhů kvasnic. Pivo se vyrábělo na export do Indie, proto muselo přežít dlouhou lodní cestu v teple, a tak se vařilo silnější a na rozdíl od běžného Ale je více chmelené. Chmel totiž chrání pivo proti škodlivým bakteriím. Stout je označení pro svrchně kvašená tmavá piva typu Ale. Vyrábí se za použití praženého sladu, ječmene a chmelu. Mají typickou hustou pěnu, tmavou barvu a příchuť po praženém sladu, někdy mohou mít i ovocnou příchuť. Existuje mnoho druhů stoutů, například baltský stout (baltic stout) nebo suchý stout (dry stout). Často se jedná o silná piva (podíl alkoholu může být i nad 8 %). Od příbuzných piv typu Porter se liší použitím praženého ječmene. Nejznámější pivo stout vyrábí irský Guinness. Porter je tmavé pivo spodně kvašené, podobné stoutu, které má svůj původ v Londýně. Chuťově se jedná o vyzrálé pivo, které se podává chlazené na teplotu 13 C. Existují i spodně kvašené portery. Ležák je druh piva, který je kvašen a stabilizován při nízkých teplotách. Po procesu kvašení měsíc a déle leží, od toho označení ležák, stupňovitost může mít 11 až 12,5. Světlý ležák je nejvíce konzumovaný a komerčně dostupný styl piva ve světě. Český Plzeňský typ nebo Německý Bock, Dortmunder a Märzen jsou všechno různé styly ležáku. Existují také tmavé ležáky, označováné jako Černý ležák či Dunkel. Bock patří mezi spodně kvašená piva, tzv. ležáky. Původ má v Německu, dříve tmavé pivo se dnes objevuje v odstínech od zlatavé až po tmavohnědou. Jeho výroba je často spojena s různými příležitostmi jako Vánoce nebo Velikonoce. Má několik variant, např.: helles bock, světlé a více chmelené pivo; doppelbock je silný ležák s převahou sladu. Lambik patří mezi spontánně kvašená piva (dále také Kriek, Geuze, Faro ), která skvasí díky tomu, co se do nich dostane ze vzduchu nebo co zůstane v nádobě z minulé várky. V dávné předprůmyslové historii to byl jediný způsob výroby piva. Dosud se tímto způsobem kvašení vyrábí pivo především v Belgii, ale také v části Francie a Holandska. Pivní kvíz Hodnocení podle bodů: 0-2: Pivní žáček, 3-5: Pivní naděje, 6-8: Pivní znalec, 9-10: Pivní expert 1. Co je to výčepní pivo? A Pivo s obsahem alkoholu do 4 % B Pivo s obsahem alkoholu do 10 % C Pivo s obsah extraktu původní mladiny 8 až 10 % D Jakékoliv točené pivo 2. Ze kterého schodu se pilo pivo ve filmu Vesničko má středisková? A Z pátého B Z šestého C Ze sedmého D Z osmého 3. Kde se nachází vyobrazený ve filmu Postřižiny? A Náchod B Dalešice C Kersko D Jihlava 4. Která z následujících značek piv pochází z Belgie? A Beck s B Stella Artois C Amstel D Murphy s 5. Jak se jmenuje kultovní pražský hostinec, který pravidelně navštěvoval např. Bohumil Hrabal? A U Bansethů B U Slona C U Tygra D Zlý časy 6. Jaké je nejprodávanější pivo v ČR? A Gambrinus B Radegast C Staropramen D Braník 7. V jakém městě se koná Oktoberfest? A Kolín B Mnichov C Salzburg D Vídeň 8. V jakém roce byl poprvé uvařen Plzeňský Prazdroj? A 1828 B 1852 C 1882 D K čemu v u slouží spilka? A K vaření piva B Ke kvašení piva C K lahvování piva D Ke chlazení piva 10. Co ovlivňuje chmel? A Barvu piva B Obsah alkoholu C Chuť piva D Životnost piva Správné odpovědi: 1C, 2C, 3B, 4B, 5C, 6A, 7B, 8D, 9B, 10C Oficiální Oficiální partner: Oficiální partner: Oficiální partner: partner: Partner: Partner: Partner: Partner: Hlavní Hlavní mediální Hlavní mediální partner: Hlavní mediální partner: mediální partner: partner: Mediální Mediální partner: Mediální partner: Mediální partner: partner: