MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA SOCIOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SAMETOVÁ REVOLUCE V SOCIOLOGICKÝCH INTERPRETACÍCH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA SOCIOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SAMETOVÁ REVOLUCE V SOCIOLOGICKÝCH INTERPRETACÍCH"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA SOCIOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SAMETOVÁ REVOLUCE V SOCIOLOGICKÝCH INTERPRETACÍCH Autor práce: Rygarová Sylva Vedoucí práce: PhDr. Roman Vido, Ph.D. Brno 2013

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Romana Vida, Ph.D., a ţe jsem všechny pouţité zdroje informací uvedla v seznamu pouţité literatury. V Brně, 12. prosince 2013 PODPIS

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu PhDr. Romanu Vidovi, Ph.D. za vedení bakalářské práce.

4 Obsah 1. Úvod Komparace interpretací Vznik a krátká charakteristika srovnávaných interpretací Kritéria komparace Tocquevillova teorie revoluce Tocquevillova metoda v Havelkově zpracování Střet historicky individualizujích sil a všeobecných kulturně-civilizačních tendencí Holého interpretace Moţného interpretace Stav společnosti Směr vývoje společnosti a cíle, které si revoluce určila Směřování společnosti u Holého Směřování společnosti u Moţného Kam se měla společnost ubírat Závěr Bibliografie Seznam obrázků Jmenný index Anotace... 38

5 1. Úvod Sametová revoluce se odehrála před čtyřiadvaceti lety, přesto je neustále událostí s otevřeným koncem. Ačkoli jiţ uběhlo mnoho let, téma sametové revoluce dodnes zaujímá významnou pozici v diskusích, jeţ probíhají ve společnosti a které se týkají stavu naší společnosti. Stále se lidé obrací k otázce, jakých cílů měla vlastně revoluce dosáhnout. Zda tato očekávání naplnila či nikoli. Sametová revoluce byla významným předělem v novodobé historii Československé, respektive české, republiky. Vyústila ve velké změny, které se odehrály ve formálně ustanoveném sociálním řádu společnosti a zasáhla tak do mnohých aspektů lidského bytí. Téma sametové revoluce neustále vyvolává u lidí emoce, které jsou pro nás potvrzením, ţe se zabýváme reflexí skutečně významné společenské události, která neupadne v běhu dějin do zapomnění. Na to, o jaké cíle měla revoluce usilovat, ale existuje nepřeberné mnoţství teorií a názorů. Tato bakalářská práce si vytýčila za cíl srovnání dvou moţných interpretací sametové revoluce. Dvě reflexe, jeţ popisují vývoj socialistické společnosti a její vyústění v sametové revoluci, cíle, které si dle autorů těchto interpretací vytýčila a moţný nástin toho, jak se jí tyto cíle dařilo prosadit. Osou komparace se pro tuto práci stala Tocquevillova teorie, která sleduje charakteristiky Velké francouzské revoluce. Profesor Miloš Havelka si tuto teorii zobecnil a vypracoval teoretický model analýzy, který je moţný aplikovat na zkoumání příčin a charakter sametové revoluce. Tento model jsem pouţila pro srovnání dvou monografií jejichţ obsahem je mimo jiné popis socialistické společnosti, která právě prochází sociální změnou a jejíţ průběh ústí v sametovou revoluci. Komparovanými monografiemi jsou Malý český člověk a skvělý český národ [(1996) 2010] od profesora Ladislava Holého a sociologický esej Proč tak snadno [(1991) 2009] jehoţ autorem je profesor Ivo Moţný. Bakalářská práce je zaměřená na popis socialistické společnosti, tak jak její stav autoři reflektují a na změny, které z tohoto stavu vyplývají. Hlavní odlišnost srovnávaných pracích je, ţe oba autoři reflektují odlišení veřejné a soukromé sféry a kaţdý z nich reflektuje jednu z těchto sér. 5

6 2. Komparace interpretací 2.1 Vznik a krátká charakteristika srovnávaných interpretací Jak kniha Ladislava Holého Malý český člověk a skvělý český národ tak kniha Iva Moţného Proč tak snadno nebyly myšleny primárně jakoţto sociologická analýza Sametové revoluce. Kaţdý z těchto autorů se spíše snaţil o jakési vysvětlení toho co se událo, ovšem ne jako komplexní analýzu tehdejší společnosti, ale z hlediska vědních oborů, v jejichţ rámci se akademicky realizovali. Malý český člověk a skvělý český národ: Národní identita a postkomunistická transformace společnosti. [(1996) 2010] je dílem profesora PhDr. Ladislava Holého, CSc., které vyšlo v roce 2010 jako druhé vydání této monografie. První vydání této publikace vyšlo jiţ v roce Ladislav Holý působil jako sociální antropolog převáţně v zahraničí, kam se uchýlil v roce 1972, kdy se, převáţně z politických důvodů, nechtěl vrátit z badatelského pobytu ze Zambie do tehdejšího Československa. Nejprve přednášel na univerzitě v Belfastu a poté na skotské univerzitě St. Andrews, kde působil aţ do své smrti v roce Ladislav Holý byl jedním z představitelů směru tzv. interpretativní antropologie, která vysvětluje kulturu konkrétního společenství na základě hodnotových a symbolických systémů, které je moţno v daném společenském prostředí identifikovat. Je to pojetí kultury, které je subjektivistické, neboť je zaloţeno na významech a smyslech, které kulturnímu systému přiřazují aktéři, kteří disponují znalostí daných kulturních prostředků. [Uherek in: Holý, 2010: ] V rámci tohoto paradigmatu se rozhodl i zpracovat svoji knihu, která by vypovídala o specifičnosti ţivota v dobách reálného socialismu v tehdejším Československu, svrţení komunistického reţimu a transformaci postkomunistické společnosti. Jeho analýza tehdejší společnosti stojí na základě obsahové analýzy nejrůznějších publikací, ať jiţ vědeckých, nebo běţných periodik, neboť právě ony jsou symbolickým vyjádřením tehdejšího stavu společnosti. Sběr těchto materiálů probíhal v letech , tedy jiţ s jistým časovým odstupem. Informace o tehdejší společnosti jsou tedy pouze zprostředkované, nikoli samotným autorem proţité. Uţ titul knihy Proč tak snadno :Některé rodinné důvody sametové revoluce [(1991) 2009] napovídá, ţe oblastí studia prof. PhDr. Iva Moţného, CSc. je sociologie rodiny. Tento sociologický esej vyšel poprvé v roce 1991, tedy těsně po Sametové revoluci a snaţí se podat výklad tohoto projevu sociální dynamiky pomocí autentického zachycení společnosti ve chvíli, kdy dochází k postkomunistické transformaci. Moţný jiţ v roce 1989 napsal stať Čertovo kopýtko funkční analýzy rodiny, vyznívající jako kritika marxistické ideologie, která se snaţila 6

7 rodinu vyuţít pro prosazování ţádoucí socialistické ideologie. Tato stať je zařazena na samotném počátku eseje, neboť vysvětluje jak se rodina adaptovala na podmínky, které jí byly státem nastoleny, a zároveň poskytuje autentické zachycení tehdejší společnosti. Zbytek eseje vzniká a vychází aţ v roce 1991, tedy s určitou moţností reflexe porevolučního vývoje a moţností poukázat na rizika, která si s sebou nový systém řízení státu můţe nést z reţimu minulého. Všechny tyto postřehy jsou vykreslovány z pozic zájmů rodinných sociálních skupin, které jsou různě stratifikačně diferencovány a zaujímají odlišné pozice v sociální struktuře. Moţný se snaţí zaznamenat problémy, se kterými jsou rodiny nuceny se vypořádat ve svém kaţdodenním ţivotě. Popisuje neustálé střety rodin s neefektivními a nefunkčními institucemi sociální struktury. 2.2 Kritéria komparace Tocquevillova teorie revoluce Pro srovnání interpretací Sametové revoluce je nutné zvolit kritéria, díky nimţ bude srovnání moţné. Jelikoţ se v tomto případě jedná o interpretace autorů, kteří přijímají odlišná paradigmata výzkumu, je nutné hledat obecnější charakteristiky sociální dynamiky, kterou ve svých dílech popisují. Hledat nějakou sociologicky univerzální definici revoluce je úkol poměrně obtíţný, neboť kaţdá z revolucí, která se v historii udála, měla své osobité rysy, jimiţ se vymezovala vůči revolucím jiným. Snaţit se tedy klasifikovat revoluce do určitých kategorií by znamenalo dopouštět se zjednodušení, díky němuţ by bylo moţné jednotlivé charakteristiky kvantifikovat a poté z těchto kvantifikovaných charakteristik vytvořit určité univerzálně platné rysy revoluce. Kaţdá z revolucí, která se v průběhu dějin odehrála, měla pro konkrétní aktéry jedinečný význam, neboť byla právě projevem jejich vůle. Bylo by tedy velice obtíţné uplatňovat klasifikace některých významných teoretiků revoluce, jakými byli například Michael Mann, Theda Skocpolová, nebo Charles Tilly, kteří se zaměřovali na konkrétní historicky významné revoluce, na popis sametové revoluce. Samotná sametová revoluce, jak uţ její označení samo o sobě vypovídá, je význačná právě tím, ţe nebyla násilným aktem. Uţ touto svou charakteristikou by vybočovala z mnohých vypracovaných konceptů revoluce. Cílem tedy bylo nalézt takové pojetí popisu revoluce, které by bylo ve své podstatě natolik obecné a univerzálně platné, ţe by se dalo aplikovat i na natolik specifickou revoluci, jako byla 7

8 ta, která se odehrála na konci roku 1989 v tehdejším Československu. Paradoxně autorem, který mi takový rámec poskytl, byl Alexis de Tocqueville, jehoţ dílo Starý reţim a revoluce (1856) je popisem Velké Francouzské revoluce, který se odehrála roku 1789, tedy o dvě stě let dříve. Jeho analýza tehdejšího stavu společnosti byla natolik nadčasová, ţe po přečtení tohoto díla prakticky nejste schopni tohoto autora zařadit do škatulky nějakého směru. Jeho analýza se vymyká tehdejšímu stylu argumentace této významné události v dějinách Francie. Ač jeho práce vychází ze studia nejrůznějších dokumentů a tzv. tvrdých dat a faktů, snaţí se pohlédnout za tyto viditelné projevy tehdejší situace a proniknout do hloubky příčin a zákonitostí, jeţ umoţnily, aby bylo tohoto stavu dosaţeno. Právě k výročí vydání českého překladu Tocquevillova díla Starý reţim a revoluce vydal měsíčník Politická Revue v roce 2003 anketu, kde se významní myslitelé dnešní doby vyjádřili právě k tomuto neobyčejnému popisu tehdejší revoluce. Milan Řepa [2003] ve svém komentáři označuje Tocquevilla za klasika, čehoţ se mu povedlo dosáhnout díky tomu, ţe i přes velký časový odstup, dokáţe i v dnešní době vést dialog se čtenáři, kteří mají pocit, jako by čtená zkušenost byla jejich vlastní proţitou. Jak sám poznamenává, některé pasáţe z knihy Starý reţim a revoluce oslovují mnohé z těch, jeţ si proţili Sametovou revoluci v Československu. Jiří Hanuš, který vydání těchto komentářů podnítil, vidí úlohu Tocquevillova díla následovně: Jeho [Tocquevillovy pozn. aut.] dvě zásadní knihy, Demokracie v Americe a Starý režim a revoluce, nemohou být dnes opominuty při citaci ţádným badatelem, který se váţně zamýšlí nad problémy kontinuity dějin, nad příčinami revolučních změn, nad stabilitou demokratických institucí či nad úlohou náboţenství v moderní době. [Hanuš, 2003] Poslední dvě Hanušem zmíněná témata nejsou pro tuto práci podstatné, neboť srovnávané interpretace se zabývají víceméně pouze obdobím před ustavením nového státního zřízení, které nikterak zásadně nerozebírají. Ano, formulují sice prvky, jeţ by měly nové politické zřízení ustavovat, ovšem s ohledem, ţe obě tato díla byla vydána hned na počátku devadesátých let dvacátého století, nejsou schopna reflektovat to, do jaké míry byly tyto předpoklady naplněny. V tomtéţ čísle podal komentář i Jiří Ogrocký [2003], který zastává názor, ţe ve svém popisu Velké francouzské revoluce si Tocqueville pokládá takové otázky, které je moţné pokládat si i v dnešní době, pokud se snaţíme podat výpověď o nějaké výrazné sociální změně. Jako první je náhled na revoluci, kdy tvrdí, ţe revoluce není přelom, který by přicházel se zcela novými myšlenkami. Na revoluci je potřeba se dívat ze širší perspektivy, uvědomit si, ţe myšlenky a poţadavky, které se snaţí revoluční snahy prosadit, nepřichází aţ po revoluci nebo v průběhu revoluce, ale ţe jsou jiţ etablované tzv. ve starém reţimu. Druhým bodem je zamyšlení nad novou ideologií, popřípadě novými idejemi, které se revoluce snaţí prosadit. Kdo s těmito idejemi přichází, odkud se vzaly, mají nějaký reálný základ, jsou vůbec uskutečnitelné, uvědomujeme si důsledky, které by 8

9 uskutečnění těchto idejí přinesly? Jsou vůbec tyto ideje produktem racionálního uvaţování? Třetí otázku, kterou si dle Ogrockého Tocqueville klade, je otázka: Co tedy máme povaţovat za rozhodující sílu v historickém utváření společnosti, a zejména společnosti moderní? [Ogrocký, 2003] Odpověď hledá ve změně struktury společnosti, na které by měla být praktická vláda a moc v dané společnosti schopna reagovat. Je tedy nutné, aby obecná pravidla, kterými se výkon správy řídí, vycházela z kaţdodenní všední zkušenosti, kterou ovládaná skupina zaţívá Tocquevillova metoda v Havelkově zpracování Tocquevillovu metodu analýzy revoluce vyuţil prof. Miloš Havelka, CSc. ve své stati Sociální změna a logika situace (kontinuita, diskontinuita, univerzalita a partikularita v sociální změně), jakoţto výchozí rámec pro analýzu Sametové revoluce. Tocquevillovy teze povaţuje za připomenutí obecnějšího napětí, zjistitelného vlastně v kaţdé historické změně, a sice na jedné straně napětí mezi kontinuitou a diskontinuitou vývojových procesů, a na straně druhé mezi obecnou (s jinými změnami komparovatelnou nebo přímo univerzální) povahou probíhajících změn, a mezi jejich historicky individualizovanými (partikulárními) efekty. [Havelka, 2010: 203] Na základě takto vypracované teorie zformuloval ilustrativní tabulku (obrázek 1.), která by měla slouţit jakoţto model, podle kterého by měla podrobnější analýza Sametové revoluce proběhnout. Tento model se soustřeďuje na základní dimenze, které je nutné studovat, aby bylo moţné porozumět sociální změně. První dimenzí je specifická národní kultura, historie a setrvačnost daného sociálního systému, tradiční hodnoty předávané z generace na generaci. Druhá dimenze je prvkem diskontinuity, která se projevuje především v ekonomicko-politické sféře, která je díky globalizaci podřízena širším universálním tlakům. Zde zdůrazňuje přechod k hodnotám liberalismu, kapitalismu, které byly do té doby politickým reţimem v Československu potlačovány. Právě vlivem rozšiřování hodnot tzv. západních společností, dochází k proměnám ve společnosti, šíření všeobecných kulturně-civilizačních charakteristik. Pod tuto dimenzi spadá dle Havelky proces modernizace, industrializace, urbanizace, sekularizace, demokratizace, utváření občanské společnosti, stratifikace aj. Poslední dimenze naznačuje ideje a cíle, kterých by se mělo prostřednictvím sociální změny dosáhnout. Zde by měly být zmíněny i cíle, které nejsou reálně uskutečnitelné a mělo by zde být i zdůrazněno, proč není moţné tyto cíle realizovat, popřípadě zmínit nebezpečí a rizika, která jsou s nimi spojena. [Havelka, 2010: 206] V Havelkově podání je kladen důraz na důsledek střetu specifických historických událostí českého národa s vnějším tlakem, který českému lidu vnucoval určitou strukturu, která nebyla opřena a ţádnou legitimitu a vyústila v tvorbu Goffmanových předstíraných identit a tvorbě jakési druhé společnosti. 9

10 Obrázek 1. [Havelka, 2010: 206] 10

11 Výše zmíněné teorie nám tedy ukazují, ţe pojímat Tocquevillovu interpretaci jako měřítko srovnání dvou interpretací Sametové revoluce se zdá být relevantní. Vzhledem k výše uvedeným charakteristikám se v dílech Holého a Moţného zaměříme na dimenze, které ve svém modelu vymezil prof. Miloš Havelka, CSc., tedy na to, jak interpretují reakci institucí vládní moci na sociální změny, které českou společnost zasáhly a ovlivnily sociální strukturu ke konci osmdesátých let dvacátého století. Zda a popřípadě jak reflektují vliv světových dějin a dění v okolních státech a jak interpretovali cíle a ideje, které si aktéři Sametové revoluce vytýčily. 11

12 2.3 Střet historicky individualizujích sil a všeobecných kulturně-civilizačních tendencí Sociální struktura je základním kamenem sociologických analýz. Pokud zde zkoumáme takovou událost, jakou je sametová revoluce, je úkolem badatele postihnout sociální změny a jejich charakter. Projevy sociální dynamiky bývají nejvíce patrné v oblastech, kde se střetávají hranice dimenzí, které tvoří mocenskou strukturu společnosti. Z Tocquevillova hlediska, kdy minulost, přítomnost a budoucnost tvoří kontinuitu je nutné pochopit, ţe právě skrze zkoumání sociálních struktur je moţné pozorovat sociální změnu, která se vţdy v sociální struktuře projeví. Stejně tak je i na základě dlouhodobějšího vývoje struktury moţné predikovat, jakými směry se můţe společnost dále ubírat. Je nutné si však uvědomit, ţe by se výzkumník dopustil velkého zjednodušení, pokud by se domníval, ţe pro konkrétní společnost je moţné právě jen jedno východisko ze stávající situace. Úkolem sociologa je postihnout více variant tohoto vývoje, varovat před nebezpečími a riziky, jeţ si sebou ze starého reţimu zákonitě neseme. Na tuto myšlenku do jisté míry navázal Anthony Giddens [Šubrt, 2010], který je zastáncem názoru, ţe sociální struktura je nutně spojena se sociální dynamikou, kterou rozumí změny společnosti v čase. V Tocquevillově teorii můţeme sledovat důraz, který klade na instituce. Instituce, ať uţ v oblasti administrativní, politické, sociální či ekonomické, by dle Tocquevilla, měly mít neustále svou oporu v kaţdodenní činnosti. Není tedy dle něj moţné, aby instituce nereflektovaly vývoj, který se ve společnosti odehrává. Instituce jsou sociologicky zkoumaným objektem, neboť právě ony jsou osou kaţdé kultury, jsou místem, kde se střetává individuum a společensky normované způsoby jednání. Zvláště citlivým místem střetu jsou formálně ustanovené instituce. Takové instituce, jejichţ legitimita dávno vymizela, se pak stávají bodem sváru, proti němuţ je moţné se vzbouřit. Tento fenomén se rozhodl Tocqueville [(1856) 2003] popsat na konkrétním případu francouzské aristokracie, která ztratila svou legitimitu tím, ţe její funkce ve společnosti jí byly odebrány a přeneseny na nově vznikající byrokratický aparát. I přes ztrátu své výsadní úlohy se však její postavení a privilegia nezměnila. Problém vyvstává ve chvíli, kdy je byrokratickou cestou lid státem kontrolován. Byrokratický aparát figuruje jakoţto prostředník mezi strukturou a jednajícími aktéry a dohlíţí na normy, které jsou samotným státem stanoveny. Legitimitu struktury popisuje i Anthony Giddens [Šubrt, 2010] ve své teorii strukturace. Dle této teorie se struktura stává reálnou pouze v tom okamţiku, kdy je realizována v praktickém jednání sociálních systémů. Sociální struktura je tak vnímána jakoţto výsledek jednání jedinců. 12

13 V Havelkově teorii [2010] je ze sociologického hlediska podstatné zkoumat na případu sametové revoluce to, jak se národní identita, tvořená specifickými politickými, kulturními a sociálními hodnotami a orientacemi, jeţ si během historického vývoje osvojila, snaţí přizpůsobit, popřípadě se podvolit všeobecným kulturně-civilizačním charakteristikám, které působí univerzálně na všechny společnosti. Pod těmito tendencemi je pak moţné spatřovat takové sociologické fenomény jakými jsou industrializace, modernizace, demokratizace, sekularizace apod. V bodě střetnutí se těchto dimenzí je nutné sledovat takové oblasti sociálního jednání, jako je utváření občanské společnosti. Sledovat míru informovanosti lidu o státním a politickém zřízení, které v jejich společnosti dominuje, sledovat jaký názor a postoj k tomuto zřízení projevují, do jaké míry se s ním identifikují, popřípadě sledovat překáţky, které jsou na cestě k identifikaci s idejemi či ideologiemi stavěny do cesty. Další oblastí, kterou je nutné reflektovat je pak utváření politické kultury, jak dané ideologie navazují na národní charakter společnosti. Do jaké míry tato ideologie odpovídá kulturnímu dědictví národa, tedy do jaké míry rezonuje s jeho tradicemi, orientacemi, stereotypy či jeho mentalitou. Oba autoři se zaměřují spíše na popis situace socialistické československé společnosti, která nedokázala nalézt takový model mocenské organizace společnosti a fungování státu, který by odpovídal soudobému stavu a povaze národa. Ve svém kaţdodenním ţivotě individua neustále naráţejí na mantinely, které jsou státem stanoveny. Oba autoři tedy reflektují stejný problém, jen jej kaţdý vysvětluje z odlišného úhlu pohledu. Budeme-li postupovat na základě Havelkova nástinu analytické metody, je nutné vymezit zásah univerzálně-kontinuální dimenze do sociální změny. Pokud nahlíţíme na situaci, která předcházela zvolení socialistického řádu, jakoţto vedoucího v českém státě, je nutné obrátit se na světové dějiny. Přijetí socialistického státního zřízení v tehdejším Československu bylo podmíněno poválečnou situací. Válka připravila lidi o elementární pocit bezpečí, nastolila obavy z toho, zda bude moţné zajistit uspokojení základních potřeb. Proto po válce v českých zemích zavládla masová podpora komunistické strany. stát převzal garanci za základní sociální zabezpečení všech občanů formou státních důchodů, zajistil bezplatnou zdravotní péči, bezplatné školství a zavedl pracovní povinnost [Holý, (1996) 2010: 25] Proklamovaná rovnost sociálního řádu, odměňování dle zásluh a pracování dle schopností kaţdého z jednotlivců ve prospěch společnosti, to byla odpověď na strach ze zajištění základních potřeb, jejichţ uspokojování válka znesnadnila, popřípadě úplně znemoţnila. Stejně tak Moţný [(1991) 2009]reflektuje přijetí socialistického řádu převáţně díky příslibu zajištění hmotného zabezpečení jedinců. Oba autoři jsou si vědomi, ţe se s těmito hodnotami neidentifikovala celá 13

14 tehdejší populace, ale byla to výrazná většina těch, kteří o tyto socialismem zajišťované jistoty stáli. I přes toto počáteční přijetí hodnot socialistického systému se postupem času objevil nesoulad mezi jednáním jednotlivců a stanoveným sociálním řádem Holého interpretace Pro Holého [(1996) 2010] se otázka nemoţnosti adaptace na formálně ustavený socialistický sociální řád stala problematikou opozičních zájmů jednotlivců a mocenskou strukturou státu. Sociální struktura se stala diferencovanou hned z několika hledisek. První způsob diferenciace byl dán na základě striktního odlišování veřejné a soukromé sféry v kaţdodenním ţivotě jednotlivců za éry reálného socialismu. Sám Holý pojímá tuto dualitu jako odcizení národa a státu a vzájemné soupeření těchto sfér o kapitál individuí. K tomuto oddělení došlo na základě zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků. Hranice mezi sférou soukromou a veřejnou byla vytvořena jednak ideologickým programem, jehoţ úkolem bylo prosadit jako primární entitu společnost, nikoli individuum, a dále k upevnění své moci pouţívala symbolických prostředků, jeţ byly do české kultury násilně importovány z Východu a neměly v českých zemích své kořeny. Byly prosazovány zájmy imaginárního společenství, které ve skutečnosti neexistovalo, neboť společnost nebyla jednotnou, ale nadále působila rozpolceně a její jednotlivé části zůstávaly izolovány v soukromé sféře. Společnost byl pojem určený k vytváření kolektivní identity, která byla předmětem politického a ekonomického úsilí a v jejímţ jménu a zájmu se vše uskutečňovalo ( ) Jednalo se o entitu, od které se jednotlivci prostřednictvím svého jednání, názorů nebo úmyslů mohli distancovat. [Holý, 2010 : 27] Pokud přijmeme Giddensovu teorii [Šubrt, 2010] o jednání sociálních aktérů, které není moţné oddělit od struktury a která odráţí Tocquevillovu tezi o kořenech sociálních struktur v kaţdodenním ţivotě individuí, zde nalézáme v Holého interpretaci moment nesouladu mezi kaţdodenní zkušeností aktérů a sociálního řádu. Sám Holý poznamenává, ţe entita společnosti je doménou zejména v oblasti veřejné sféry, tedy oblasti ţivota jednotlivce, kde získává zdroje a kapitál pro svou obţivu. V této oblasti se musí realizovat především prostřednictvím sociálního a kulturního kapitálu. V této oblasti bylo třeba i symbolicky prezentovat oddanost celospolečenským zájmům nad zájmy, o které jedinec usiloval v soukromé oblasti. Od přelomového roku 1948 se v průběhu několika mála let, jak Holý zdůrazňuje, proklamované hodnoty socialistického řádu nedařilo plně realizovat. Místo homogenizace společnosti skrze jednotný sociální status jednotlivce, kterému odpovídá rovný přístup ke 14

15 vzdělání, do jisté míry totoţný příjem a stejný ţivotní styl, se ukázalo, ţe jen hrstka mocných disponujících přístupem k institucím správy veřejného ţivota, řídí chod celé mocenské struktury. Dominantní postavení tak měla skupinka establishmentu, která manipulovala jak s výrobními prostředky, tak vzdělávacími prostředky, dokonce byla schopna mobilizovat nátlakové instituce. Na tomto příkladu je zřetelně vidět, ţe právě jedinci, kteří chtěli dosáhnout vyššího sociálního statusu, museli umět nakládat se sociálním kapitálem. Vyšší sociální status ve veřejné sféře znamenal lepší přístup k hmotným prostředkům, které posléze slouţili k uhrazení nákladů na soukromou realizaci v privátní sféře. Ve veřejné sféře bylo nutné umět se orientovat v předivech sociálních vazeb mezi jedinci a umě si vytvářet své vlastní sociální sítě, díky nimţ je moţné profitovat. Hranice mezi veřejnou a soukromou sférou pak byla výrazná dle Holého i faktem, ţe lidé si vytvořili dvě sítě sociálních kontaktů. Jednu ve veřejné sféře, kde vládl i jiný druh morálky a druhou ve sféře privátní. Důvodem, proč docházelo k diferenciaci mezi morálkou ve veřejné a soukromé sféře, bylo, ţe státní byrokratický aparát, včetně utajených agentů, pronikal i do nejniţších vrstev státně spravovaných institucí. Bylo tedy nutné umě nakládat s kulturním a symbolickým kapitálem. Ovšem se symboly uměl operovat i mocenský aparát, z nutnosti vydělávat si na obţivu a chodit do práce, učinil symbol identifikace jedince s komunistickou ideologií. Tím, ţe tedy jedinci chodili do práce podporovali socialistické zřízení státu a tím jeho dominantní postavení legitimizovali. Stejně tak v rovině symbolů operoval státní aparát s informacemi, které byly podřízeny tvrdé cenzuře. Vládl tedy nad moţností šíření informací a tím omezoval symboly, jeţ by mohly být vyuţity jako nástroj proti tehdejšímu zřízení. [Holý, 2010: 28-36] Přátelé zpravidla pocházeli ze stejného vzdělanostního a kulturního zázemí a sdíleli obdobné zájmy. [Holý, 2010:28] Tyto přátelské vztahy bylo obtíţné udrţovat na pracovišti, neboť tam působil jiný sociální řád, jiná pravidla, jiný druh morálky a leţ se stala tiše respektovaným prostředkem k dosaţení individuálních zájmů, zde se operovalo s jiným symbolickými znaky, neţ se kterými lidé zacházeli v běţném soukromém ţivotě. Pouze skupina vzdělanců nacházela blízké přátele i v pracovním kolektivu. Ve většině případů totiţ jejich povolání odpovídalo sociálnímu prostředí ve kterém byli socializováni a tak byli v tomto postavení spokojeni a plně se v něm realizovali. Nebylo tedy třeba nastavovat druhou tvář, která by byla prvotním zdrojem pro realizaci v soukromé sféře. Uspokojení z osobní dráhy ţivota bylo saturováno ve sféře veřejné. Právě všudypřítomná leţ, která figurovala ve sféře veřejné, umocňovala význam blízkých přátel, kterým bylo moţno věřit. Vyjádřeno Goffmanovou [1999] terminologií, veřejná 15

16 a privátní sféra byly dvě odlišné scény, na nichţ jednotlivec odehrává odlišné role pro odlišná publika. Holý ovšem neopomněl taktéţ zdůraznit, ţe tak, jako se jedinec zpronevěřuje ideologii socialistické společnosti, stejně tak se v kaţdodenním ţivotě zpronevěřuje i národním tradicím, jejichţ specifickým hodnotám se v reálném ţivotě ani nepřibliţuje. Poukazuje na to, ţe národ můţe být vnímán jakoţto kulturně zaloţená, intelektuálně vyzrálá, demokratická a mírumilovná entita, neboť takto je vykreslována pohledem dějin, ovšem z hlediska empirického zjištění vycházející z kaţdodenní zkušenosti s individui, jeţ by měli být členy tohoto národa, je moţné se setkávat s lidmi, jejichţ charakterové vlastnosti se tomuto obrazu neblíţí. A opět zde nalézáme jakési Goffmanovské vrstvení identit, kdy jedinec se můţe cítit jakoţto člen národa, ovšem s tímto národem se identifikuje pouze v omezené míře a pouze v dosti specifických situacích. V běţném kaţdodenním ţivotě se spíše soustřeďuje na realizaci alternativních identit. Pro Holého se stává kulturní sféra, která je nabitá symbolickými odkazy, hlavní oblastí jeho analýzy. Dle jeho způsobu nahlíţení předpokládá, ţe politika je výrazem daného kulturního systému a kaţdé politické jednání je součástí širšího kulturního kontextu. [Holý, 2010: 10] V tomto smyslu se kaţdé jednání odráţí v symbolech, na které je během sociální změny odkazováno. V tomto ohledu se Holý plně ztotoţňuje s Havelkovou teorií, která předpokládá kontinuitu národního charakteru, a období socialistické dominance v českých společnostech je bráno jako etapa, která tuto kontinuitu zcela narušila. Sametová revoluce je pokládána jako prostředek, jímţ se má znovuobnovení kontinuity nastolit. Na jedné straně zdůrazňuje dědictví, které si s sebou český národ nese, neboť právě v symbolické rovině spatřuje kulturní dědictví tvořené tradicemi, postoji a hodnotami, které se dědí z generace na generaci prakticky v nezměněné podobě. Díky tomuto procesu získává český národ o sobě představy, které vychází z tradic vzdělanosti, demokratičnosti a vysoce kulturního národa. [Holý, 2010: 82] Stejně tak si s sebou jako národní dědictví nese kaţdý národ svou minulost. Nese si s sebou výjevy z dějin, které jsou lidu společností vštěpovány. Problémem je, ţe dějiny není nikdo schopen vţdy interpretovat zcela přesně. Paměť, zvláště pak paměť národa, je do jisté míry značně selektivní. Vyzdvihují se v příhodný okamţik takové momenty, které podpoří proklamovanou myšlenku. Ty, které by poţadovanou ideu podkopávaly jsou potlačovány a popírány, popřípadě je jejich vyobrazení zkresleno. Češi také chápou tradice ve smyslu kontinuity, která je výsledkem specifického čtení české historie. [Holý, 2010:86] 16

17 Na druhé straně do dějin kaţdého národa, ať dobrovolně či nuceně, zasahují praktiky mocensko-politických subjektů, kterými jsou ovlivňovány. Na příkladu českých dějin je patrné, ţe samostatný národ byl dlouhá staletí pod útlakem okolních politických zřízení. Jen na velmi krátká období se český stát mohl prezentovat jakoţto zcela autonomní oblast. Holý zmiňuje, ţe během sametové revoluce byly za symboly národních tradic povaţovány osoby, které je moţné povaţovat za patrioty usilující o duchovní jednotu národa, popřípadě o sjednocení národa. Takovými symboly byli sv. Václav, Jan Hus, František Palacký, Tomáš Garrigue Masaryk, později Alexander Dubček a Václav Havel. Snad aţ na první dva zmíněné figurují všichni výše zmínění autoři jakoţto představitelé prosazování národně svobodomyslného, rovnostářského a demokratického ducha vůči konkurenčním mocensko-politickým subjektům. U Palackého to byla německá autokracie, Masaryk měl za úkol prosadit samostatnost a suverenitu českého lidu po zhroucení se starého světového uspořádání po první světové válce prakticky před všemi tehdejšími mocnostmi, Alexander Dubček jakoţto představitel Praţského jara 1968, který se nebál vystoupit proti Moskevské centralizaci a Václav Havel jakoţto představitel nových zítřků po listopadu Ovšem tenhle pohled na dějiny českého národa je jen jeden z celé škály alternativ. Holý přiznává, ţe Češi sami sobě sdělují, kdo jsou, projekcí současných idejí a hodnot do vyprávění o minulosti, které je legitimizuje. [Holý, 2010: 87]. Takto vnímaný pohled na sebe samé mají Češi zasazen do symbolického světa. Pokud ovšem mluvíme o symbolickém světě, mluvíme o kultuře. Jelikoţ Češi neměli aţ do roku 1918 nikdy vlastní autonomní stát, s vlastními státníky či politiky, bojovali za české národní zájmy převáţně lidé z řad vzdělanců a umělců, tedy patrioti z řad kulturní, tedy symbolické, sféry. Zvlášť výrazně se tento jev objevil v dobách národního obrození, kdy českou otázku nastolovali výhradně literáti. Zde se zrodilo velmi úzké spojení mezi kulturou a politikou, které zůstalo zachováno aţ do dnešních dnů. Politická kultura byla oblastí malého počtu jedinců, ve většině případů buďto členů socialistického establishmentu, nebo disidentů. Právě kvůli izolaci v soukromé sféře se nevytvořila občanská společnost, která by se o budoucnost českého národu zajímala. Disidenti byli naopak spíše lidé z řad intelektuálů, ve velké míře literátů, kteří se snaţili na problematiku nevyhovujícího socialistického řízení státu, upozornit především prostřednictvím literárních děl, popřípadě jiným způsobem symbolického vyjádření. 17

18 Možného interpretace V Moţného interpretaci lze vysledovat ambivalentní postavení státu a rodiny, jakoţto dvou proti sobě stojícím entitám, které usilují o moţnost nárokovat si co moţná nejvíce z kapitálu jednotlivců. Moţný se identifikuje s myšlenkou, kterou vyřkl Ferdinand Mount na adresu ideologií stanoveného sociálního řádu ve vztahu k rodině. poznamenal, ţe všechny ideologie jsou inherentně nepřátelské rodině, ţe se ji snaţí interpretovat po svém a vyuţít ji pro své vlastní cíle, čemuţ se rodina od věků úspěšně brání, sledujíc neúchylně svoje vlastní cíle, které jsou v podstatě neměnné. [Moţný, 2009: 40] Stejně jako Holý i Moţný zaznamenává v československé socialistické společnosti nesoulad mezi mocenskou strukturou státu, a jí stanoveným sociálním řádem, a kaţdodenním ţivotem jednotlivců. Moţný podotýká, ţe zárodky tohoto nesouladu jsou obsaţeny jiţ v samotné ideologii, která naprosto nereflektuje reálné potřeby jednotlivců. Moţný klade důraz na to, jak se v reálném ţivotě nepodařilo naplnit cíle socialistické ideologie. Tato ideologie byla po válečných nejistých letech přijímána s nadšením, samozřejmě ţe ne u všech, ale většina obyvatel vítala sociální jistoty, které jim reţim přisliboval. Převáţně mladým rodinám se program zdál velmi přitaţlivý. Moţný přibliţoval situaci následovně: Nové uspořádání společnosti nabízelo či slibovalo rodině za to, co jí bralo v moţnosti expanze rodinného majetku, také nemalé výhody: ţeně osvobození od nekončícího domácího posluhování a novou důstojnost z ekonomické nezávislosti v placeném zaměstnání, ( ) řemeslníkům a drobným podnikatelům jako otcům rodiny nebývalou jistotu pevného zaměstnání a úlevu od tlaku konkurence, ( ) mladým lidem pohodlí umístěnky do prvního zaměstnání, doţivotní definitivu a pevný příslib k bytu v spravedlivém přídělovém systému bez investic a starostí a laciné závodní stravování a jesle i školky skoro zadarmo, ( ). [Moţný, 2009: 41] Tyto honosně prezentované ideály se ovšem nedařilo naplňovat. Ve světě zdravého rozumu je praxe skutečně nemilosrdným kritériem pravdy a ideály, které v realizaci selţou, nemohou být pro rozumného člověka dále vodítkem. [Moţný, 2009: 49] Díky mocenské struktuře nebylo moţné vytvořit hnutí, které by usilovalo o lepší plnění podmínek. Nebylo moţné kritizovat stávající poměry, neboť stranický aparát nepřipouštěl byť jen náznak odporu či výtky proti socialistickému zřízení státu natoţpak vůči samotné ideologii, která udávala samotnou mocenskou strukturu. Právě díky mantinelům, které reţim nastolil, bylo nutné, aby jedinci našli jiný způsob jak dosahovat saturování alespoň elementárních potřeb lidského bytí. 18

19 Sociální struktura, ač měla být zcela homogenní, neboť všichni jedinci spadali pod sociální pozici státní zaměstnanec, byla v reálné situaci stratifikována do tří tříd. Ač tedy socialistická společnost pracovala na utváření beztřídní společnosti, paradoxně se stále výrazněji od sebe diferencovaly tři sociální třídy. Osou této diferenciace byl právě přístup ke zdrojům zajišťujících běţný provoz domácností. První třídu tvořily tzv. běţné rodiny. Druhou třídu tvořily rodiny establishmentu. A třetí třídou byly rodiny disidentů. První dvě skupiny se od sebe liší mírou vlastnictví kulturního a sociálního kapitálu. Míra vlastněného kapitálu určovala sociální pozici ve stratifikované společnosti. Ekonomika měla být oblastí, která by byla zcela v moci státního dohledu a řízení. Co bylo státní, mělo být všech. Kaţdému mělo být dopřáno dle jeho zásluh a podle jeho potřeb. Ve skutečnosti se však veškerá moc a přístup ke zdrojům shromáţdil v rukou úzké skupiny lidí, té která nabývala největšího sociálního a kulturního kapitálu. To, ţe uměle vytvořená sociální struktura nefunguje lidé věděli. Tak, jak Moţný(2009) podává tehdejší stav československé společnost, lze říci, ţe se vytvořila z nutnosti zajišťovat vlastní ţivobytí, jakási druhá společnost se svými vlastními institucemi a řádem, který bylo nutno realizovat. Tato druhá společnost byla zcela zaloţena na sociálním a kulturním kapitálu. Díky nutnosti se obnovily tradiční široké příbuzenské sítě, na jejichţ základě se lidé snaţili obstarávat si zdroje. Tak jako se trh zboţí realizuje jako (ne)výměna darů, tak se trh práce realizuje jako (ne)výměna laskavostí a úsluh. [Moţný, 2009: 70] Celá tato druhá společnost byla tedy velmi silně vázána na kontext, ve kterém se odehrávala. Bylo neustále nutné udrţovat vazby na patřičné lidi, udrţovat v paměti, jakýsi seznam vyrovnanosti účtů, aby se zachovávala široká síť konexí, atp. Celý systém obstarávání si zdrojů se stal postupem času aţ neúnosně náročný na čas, zdroje a energii. Tento prohřešek proti proklamované ideologii nebyl jen očím patrný, nýbrţ se velmi citelně projevoval v kaţdodenním ţivotě jednotlivců. Jak Moţný [(1991) 2009] poznamenává samotný problém tkvěl v tom, ţe celý sociální strukturní systém by měl být důsledkem dlouhodobého vývoje. Měl by být vyústěním historicky specifických charakteristik daného společenství. Instituce, které zde vznikaly pod vlivem socialistického zřízení státu, byly do českého prostředí importovány z odlišného kulturního prostředí. Vytvoření kaţdého institucionálního řádu by mělo přicházet zdola, jakoţto zobecnění činnosti, které se odehrává v kaţdodenním ţivotě jednotlivců. V tomto případě však došlo k ustavení institucí shora, kdy byl do českého prostředí dosazen řád, který byl výsledkem vývoje zemí Sovětského svazu, kde převládal spíše ještě tradiční způsob ţivota. V Československu však, v době kdy se země dostávaly pod sovětskou nadvládu, jiţ převládaly modernizační tendence. Do příchodu socialismu se v tehdejší společnosti povedlo vypracovat zcela autonomní oblasti ekonomiky, správy, politiky a ideologie. S nástupem 19

20 socialismu se však všechny sféry přetavily v jediný celek, neboť všechny spadaly pod centrálně spravovanou moc, která sídlila v Moskvě. Při vynaloţení nemalého mnoţství času, energie a zdrojů za účelem fungování v běţném ţivotě, bylo pro mnohé neúnosné neustálé ritualizování kaţdodennosti, která byla mocenským aparátem vynucována. Jednalo se o symbolické vyjádření podpory systému organizace společnosti, který ovšem nefungoval a se kterým se jednotlivci neidentifikovali. Jelikoţ do systému fungování druhé společnosti, tedy i do systému tzv. druhé ekonomiky, byli zapojeni i lidé z establishmentu, kteří v něm dosáhli nejvyššího sociálního postavení, bylo nutné podporovat socialistickou organizaci společnosti alespoň symbolicky. Bylo vynaloţeno nemalé mnoţství zdrojů na udrţení iluze funkčnosti a legitimity socialistického zřízení státu a vedoucí úlohy Komunistické strany Československa (KSČ) v čele státu. Této iluze bylo dosahováno pomocí podmanění si symbolické sféry prostřednictvím cenzury. Jakékoli projevy, které by legitimitu socialistického zřízení státu podrývaly, ať uţ se jednalo o literární díla, písně, anekdoty, kresby apod., byly zakázány a trestány. Velké většině národa ovšem nezáleţelo na neučesaných písničkách. Ale souţila je vysoká míra ritualizace kaţdodennosti, to věčné zdobení výloh, veřejné budovy zdobené hesly, do nekonečna znovu plány politicko-výchovné práce, a děti ve školce zblbnuté Leninem. [Moţný, 2009: 76 ] Celá tahle ritualizace byla opět projevem přetvářky. Vyjádřeno Goffmanovskou terminologií, byla ta hra, která se odehrávala před konkrétním obecenstvem, za účelem dosaţení jistého cíle. Třetí třídou, která byla rozpoznatelná ve stratifikované společnosti, byla skupina disidentů. Disidenti nespadají do kategorie běţných českých rodin, neboť ty neoplývají tak vysokým kulturním a ani sociálním kapitálem. S třídou establishmentu měli společné to, ţe sdíleli jisté ideály, nikoli však ty, které by podporovali marxistickou ideologii. Pro Moţného (2009) byli disidenti velmi inteligentní lidé, kteří ctili ideály pravdy a mravnosti. Byli to lidé, kteří získali svůj kulturní kapitál prostřednictvím vysokého vzdělání, kultivovaných zájmů, sečtělosti a hlavně díky kritickému rozumu, kterému se nezdráhali podrobit veškeré oblasti lidského bytí. Disidenti cítili, ţe vládní ideologie KSČ neodpovídá morálce pravdy, ţe by neobstála před zdravým rozumem. Obyčejný člověk raději v poniţujícím gestu odříkával nesmysly o socialistickém systému, jen aby ochránil svůj svět kaţdodenní reality. Svým způsobem se obyčejní lidé cítili vedle rodin disidentů jako zbabělci. I vládnoucí moc měla podíl na izolovanosti rodin disidentů od ostatních rodin. Tím, ţe disidenti vystupovali veřejně jako odpůrci reţimu, zaměřila se na ně pozornost bezpečnostních sloţek, které plně ovládala KSČ. Členové disidentu byli při kaţdé příleţitosti pošpiněni ve veřejných sdělovacích prostředcích. 20

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Č. j. USTR 486/2015. KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů

Č. j. USTR 486/2015. KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů Č. j. USTR 486/2015 KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů Schválena Radou ÚSTR dne 26. června 2015 Úvod Následující koncepce dlouhodobého vědeckého rozvoje Ústavu pro studium

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Veřejná politika a veřejný zájem

Veřejná politika a veřejný zájem Veřejná politika a veřejný zájem Veřejné politiky VSFS 10.10.2011 1 Hájíme veřejný zájem LOGO POLITICKÉ STRANY Komunální volby 2010 10.10.2011 2 Definice veřejného zájmu Neurčitý právní pojem Zahrnuje

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Okruhy témat disertačních prací DSP Etnologie

Okruhy témat disertačních prací DSP Etnologie Okruhy témat disertačních prací DSP Etnologie Okruhy témat disertačních prací navrhuje oborová rada, která je předkládá ke schválení vědecké radě fakulty. Navrţeny a vědeckou radou schváleny byly tyto

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2 EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie Otázka: Politické ideologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jacob Politické ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny,

Více

Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6

Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6 Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN 978-80-86929-60-6 OSKAR KREJČÍ MEZINÁRODNÍ POLITIKA Vydalo nakladatelství EKOPRESS, s. r. o., K Mostu 124,

Více

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA)

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) IV. Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) 1. Důvod předložení Název návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Odmítnutíuniverzálního subjektu

Odmítnutíuniverzálního subjektu Odmítnutíuniverzálního subjektu Odlišnosti v sociálním prostoru Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky FF UP v Olomouci Osnova příspěvku 1. Diskuse odmítnutí univerzálního subjektu a předpokladukonstruovánísvěta

Více

1. Úvod Přehled akreditovaných DSP/DSO: Hospodářská politika a správa

1. Úvod Přehled akreditovaných DSP/DSO: Hospodářská politika a správa Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení doktorských studijních programů na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava září 2012 O hodnocení doktorských studijních programů

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

I. Éra nacionální české hospodářské emancipace (1859 1918) 1. Ideologie, strategie a politika

I. Éra nacionální české hospodářské emancipace (1859 1918) 1. Ideologie, strategie a politika I. Éra nacionální české hospodářské emancipace (1859 1918) 1. Ideologie, strategie a politika Hospodářský nacionalismus, který je poměrně novým jevem hospodářských, sociálních i kulturních dějin, je neoddělitelný

Více

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

DĚJEPIS (6. 9. ročník) DĚJEPIS (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A - 1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) Personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců. b) Personální

Více

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM Otázka: Sociologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): EM Sociologie je věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, společenských jevů a vztahů, struktury společnosti a zákonitosti

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Jiří Šafr

Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Jiří Šafr Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby Jiří Šafr Edice Sociologické disertace Sociologický ústav AV Č R, v.v.i. Praha 2008 Recenzenti práce:

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Vysoká škola finanční a správní,o.p.s. KMK ML Sociologie

Vysoká škola finanční a správní,o.p.s. KMK ML Sociologie Sociologie (B_Soc) Vysoká škola finanční a správní,o.p.s. Bakalářské studium Garant předmětu:. doc. Dr. Z. Cecava, CSc. Vyučující:.. doc. Dr. Z. Cecava, CSc. Mgr. O. Roubal prof. Ing. F. Zich, DrSc. PhDr.

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR SOCHŘSTVÍ 2 STUDIO SCULPTURE 2 LOUČENÍ PARTING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR

Více

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Výzvy Obecná obava západní společnosti, je že kulturní politika jako projekt národního státu je na

Více

1 Profil absolventa. 1.1 Identifikační údaje. 1.2 Uplatnění absolventa v praxi. 1.3 Očekávané výsledky ve vzdělávání

1 Profil absolventa. 1.1 Identifikační údaje. 1.2 Uplatnění absolventa v praxi. 1.3 Očekávané výsledky ve vzdělávání 1 Profil absolventa 1.1 Identifikační údaje Název ŠVP: Kód a název oboru vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělání: Platnost ŠVP: 1.2 Uplatnění absolventa v praxi Pedagogika pro

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice červen 2012 Úvod Akreditační komise (dále jen AK) rozhodla na svém zasedání č. 3/2010 ve dnech 21.

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

66-53-H/01 Operátor skladování

66-53-H/01 Operátor skladování 66-53-H/01 Operátor skladování 3. Kompetence absolventa Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Podniková ekonomika NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Kupní smlouva, zejména z pohledu převodu nemovitosti TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Červen / 2012 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání

Více

EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA. SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic

EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA. SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic Verze 1.0 13. 12. 2010 Správa verze Dokument zpracovala: Vydal: Kontrolu provedl:

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Literární teorie a komunikace, literární historie 2. pol. 20. století 4. ročník a oktáva

Literární teorie a komunikace, literární historie 2. pol. 20. století 4. ročník a oktáva Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Literatura (LIT) Literární teorie a komunikace, literární historie 2. pol. 20. století 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně (viz poznámky) Světová literatura v

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

Profil absolventa školního vzdělávacího programu Technologie potravin - management Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola potravinářství a služeb Pardubice Adresa školy: nám. Republiky 116, 531 14 Pardubice Zřizovatel:

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Tým pro podporu akademické komunikace. Eva Dibuszová

Tým pro podporu akademické komunikace. Eva Dibuszová Tým pro podporu akademické komunikace Eva Dibuszová Národní technická knihovna, 20.11.2015 Co transformace přinesla NTK Posílení a upevnění hybridní formy řízení, které je typické pro akademické prostředí.

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více