Úvod do české rozvojové politiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod do české rozvojové politiky"

Transkript

1 A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Úvod do české rozvojové politiky Vladimír Bartovic EUROPEUM Prague 2013 Historický přehled Česká republika, jakožto součást socialistického Československa, byla významným poskytovatelem rozvojové pomoci již před začátkem demokratické transformace v roce Československo začalo s poskytováním rozvojové pomoci již na konci padesátých let, největší intenzity angažovanosti ve třetím světě však dosáhlo na konci sedmdesátých, a zejména pak v osmdesátých letech. Poskytování rozvojové pomoci během socialismu bylo silně ovlivněno logikou studené války. 1 Absolutní většina rozvojové pomoci tak směřovala do neevropských socialistických zemí jako Kuba, Mongolsko, Severní Korea, Vietnam, Laos a Kambodža. Dalšími prioritními zeměmi byly na začátku šedesátých let Ghana, Guinea a Mali, v osmdesátých letech pak Afghánistán, Angola, Etiopie, Jižní Jemen, Mosambik a Nikaragua. Spolupráce s jinými rozvojovými zeměmi probíhala na základě principu vzájemné prospěšnosti. Rozvojové země orientované na spolupráci se západními demokraciemi byly označovány jako země v područí imperialismu a Československo s nimi nerozvíjelo intenzivnější spolupráci. Československá rozvojová pomoc byla poskytována v různých formách - jako materiální pomoc, technická asistence, stipendia nebo také půjčky na nákup československého zboží a služeb. Materiální pomoc (potraviny, léky, nářadí, atd.) byla poskytována bezplatně převážně neevropským socialistickým zemím a vybraným národně osvobozeneckým hnutím (v 1 1 Update of the current status of implementation of international/bilateral trade regimes with ODA recipients and the current role of civil society and private sectors as development actors in the new EU Member states This project is funded by the European Union

2 Alžírsku, Angole, Mosambiku, atd.). Technická asistence v podobě vysílání expertů, přijímání stážistů a budování tréninkových a vzdělávacích center byla zdarma poskytována socialistickým a prioritním zemím. Jiné rozvojové země musely uhradit alespoň náklady na mzdy vyslaných expertů - Československo bylo také jedním z největších příjemců zahraničních studentů z rozvojových zemí. Ročně poskytovalo kolem 850 stipendií a od začátku šedesátých let studovalo v Československu více než studentů z rozvojových zemí. Sametová revoluce v roce 1989, demokratická a politická transformace, změna zahraniční politiky a také rozdělení Československa vedly k přerušení poskytování rozvojové pomoci. K jejímu obnovení však došlo již poměrně brzo. Stalo se tak na základě rozhodnutí vlády po vstupu České republiky do OECD v roce Česká republika se relativně rychle zhostila role nového donora a začala poskytovat pomoc, využívajíc zkušeností z procesu hospodářské a politické transformace. Program poskytování rozvojové pomoci České republiky byl ve svých začátcích charakteristický velkým počtem zemí, do kterých pomoc směřovala (podle plánu rozvojové pomoci na rok 2001 bylo realizováno 83 projektů v téměř 50 zemích). Vzhledem k nízkému finančnímu objemu české rozvojové pomoci chybělo definování prioritních zemí a také jasnější vymezení podporovaných sektorů. Ministerstvo zahraničních věcí koordinovalo českou rozvojovou spolupráci, ale postrádalo při tom kompetence v oblasti rozvoje, plánování a řízení projektů zahraniční pomoci. Poskytování zahraniční rozvojové pomoci prostřednictvím sektorových ministerstev nebylo považováno za transparentní a zároveň neprobíhala téměř žádná evaluace projektů rozvojové pomoci. Vstup České republiky do Evropské unie a existující zkušenosti z poskytování rozvojové pomoci vedly k evaluaci managementu zahraniční rozvojové spolupráce a k implementaci jejího nového systému po roce Současný systém Česká rozvojová spolupráce je zajišťována na základě Zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. Tento zákon stanovuje pravomoci a působnosti všech zapojených subjektů a specifikuje pravidla pro používání finančních prostředků určených na různé formy rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Koncepce rozvojové spolupráce ČR na roky definuje rozvojovou spolupráci jako nástroj zahraniční politiky s aspekty bezpečnostními, ekonomickými, environmentálními, sociálními a migračními. Strategie zdůrazňuje efektivní uplatňování specifických zkušeností a možností České republiky (kupříkladu v oblasti politické, ekonomické a sociální transformace nebo podpory demokracie) a větší propojení mezi rozvojovou spoluprací České republiky a EU (prostřednictvím podpory trilaterálních projektů). Strategie stanovuje cíle české rozvojové spolupráce, její principy, prioritní země a odvětví. Podle zákona je hlavním koordinátorem odpovědným za tvorbu politiky Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV), které zodpovídá za přípravu strategických a koncepčních materiálů, ročních plánů dvoustranné rozvojové spolupráce, programování a vyhodnocování projektů a programů. Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci je odpovědný za realizaci úkolů svěřených MZV.

3 Česká rozvojová agentura (ČRA) je odpovědná za implementaci většiny bilaterální rozvojové pomoci. Vymezuje možné oblasti spolupráce, vyhlašuje veřejné zakázky a výzvy k předkládání projektů. Agentura je zodpovědná za řízení zakázek a monitoruje implementaci projektů. Představitelé jednotlivých ministerstev jsou členy Rady pro rozvojovou spolupráci. Rada slouží jako hlavní koordinační orgán české rozvojové spolupráce. Jejími přidruženými členy jsou i představitelé Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FORS), Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci (PPZRS) a Unie měst a obcí České republiky. Ačkoli Rada nemá žádné rozhodovací pravomoci, ukázala se jako užitečný nástroj spolupráce mezi MZV, dalšími resorty, ČRA a zástupci nevládních organizací a podnikatelů. Rada se setkává zpravidla pětkrát do roka a projednává různé otázky týkající se české rozvojové spolupráce, jako jsou strategie, priority, roční plány, evaluace, rozvojové vzdělávání, propagování rozvojové spolupráce mezi občany, apod. Sekretariátem Rady je Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV. Rada vytvořila také různé tematické a sektorové pracovní skupiny, které slouží k prohloubení spolupráce ve vybraných záležitostech, jako je kupříkladu příprava strategie rozvojové spolupráce nebo metodologie evaluací. Sektorová ministerstva byla před transformací systému české rozvojové spolupráce zodpovědná za rozvoj a implementaci projektů v jejich oblasti expertizy. Transformace rozvojové spolupráce měla za cíl koncentraci poskytování rozvojové pomoci pod MZV a ČRA. Rozhodnutí vlády 2 však ponechalo některé dočasné výjimky. Všechny rezorty mohly dokončit stávající projekty a některá ministerstva mohla dokonce pokračovat v rozvoji nových iniciativ. Ministerstvo vnitra pokračovalo v implementaci projektů v oblasti migrace, bezpečnosti a právního státu, Ministerstvo financí v oblasti řízení veřejných financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu v programu Aid for Trade. MZV v roce 2012 provedlo evaluaci těchto výjimek a nezávislý expertní tým doporučil ukončení jejich platnosti. Od počátku roku 2013 tak spadá veškerá koordinace a implementace rozvojových projektů do pravomocí MZV a ČRA. Výše zmíněné resorty budou nadále administrovat projekty v jejich oblastech, avšak již pod dohledem MZV. Jedinou trvalou výjimkou z pravomoci MZV je poskytování stipendií zahraničním studentům, které je zajišťováno Ministerstvem školství. Prostředky na zdravotní pojištění těchto studentů zase zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví. Výjimky (v milionech Kč) Ministerstvo sociálních 5, věcí Ministerstvo financí Ministerstvo vnitra 26,6 26,6 26,6 0 Ministerstvo průmyslu a obchodu 148, Ministerstvo školství 140,6 143, Ministerstvo zdravotnictví Transformace systému zahraniční rozvojové spolupráce České republiky (Rozhodnutí vlády č. 1070/2007 z 19 září 2007)

4 Resortní ministerstva celkem Zahraniční rozvojová spolupráce celkem Podíl resortních ministerstev 327,2 212,1 158, ,8% 31,2% 19,7% 15,2% Sektorové priority Česká republika stanovila sektorové priority s přihlédnutím ke zkušenostem z předešlého období a k doporučením plynoucím ze Zvláštního hodnocení rozvojové spolupráce ČR, realizovaného v roce 2007 Výborem rozvojové pomoci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC). Toto hodnocení doporučilo zaměřit se na sektory a témata, ve kterých má Česká republika komparativní výhodu a přidanou hodnotu. 3 Nově stanovené sektorové priority také staví na českých zkušenostech z procesu politické, ekonomické a sociální transformace. Životní prostředí Česká republika disponuje praktickými a přenosnými zkušenostmi v oblastech kvalitativního zlepšení stavu životního prostředí, zavádění a implementace environmentálního práva a politik. S přihlédnutím k existujícím kapacitám, komparativním výhodám a dosavadním zkušenostem se ČR v oblasti ochrany životního prostředí zaměří zejména na zásobování pitnou vodou a ochranu vodních zdrojů, odstraňování ekologických zátěží, rozvoj odpadového hospodářství zejména na regionální úrovni, udržitelné způsoby využívání přírodních zdrojů, ochranu před přírodními riziky a katastrofami, environmentální aspekty průmyslu (zejména přenos moderních environmentálních technologií a snižování energetické náročnosti), environmentální geologii se zaměřením na hydrogeologii, ochranu biologické rozmanitosti aj. Zemědělství V sektoru zemědělství se ČR zaměřuje zejména na přenos know-how s důrazem na využití vhodných zemědělských technologií a pěstování vhodných druhů plodin. Oblast vodohospodářství se soustředí na zajištění přístupu k vodě, udržitelné nakládání s vodou a vhodné zavlažovací technologie. Lesní hospodářství se zaměřuje na obnovu a ochranu lesa a agrolesnictví. ČR v neposlední řadě podporuje rozvoj venkovských zemědělských hospodářství. Svými aktivitami přispívá ČR k plnění Rozvojových cílů tisíciletí (zejména MDG 1: Odstranění extrémní chudoby a hladu). Sociální rozvoj Podpora vzdělávání a poskytování sociálních a zdravotnických služeb, včetně základního a učňovského školství, patří k tradičním součástem české rozvojové spolupráce. Aktivitami v tomto sektoru přispívá ČR zejména k plnění MDG2: Dosažení základního vzdělání pro všechny, MDG 5: Zlepšení zdraví matek a MDG 6: Boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi. 3 Development Cooperation of the Czech Republic DAC Special Review, 2007

5 Ekonomický rozvoj (včetně energetiky) Česká republika se již řadu let věnuje technické podpoře a budování či posilování odborných kapacit v průmyslových odvětvích, a to zejména prostřednictvím transferu technologií a přenosu know-how. V současnosti se ČR zaměřuje na oblasti podpory udržitelných zdrojů energie, energetické soběstačnosti či technické modernizace včetně rozvoje dopravní infrastruktury. Důrazem na udržitelné zdroje energie na místní úrovni přispívá k boji se změnami klimatu a plnění Rozvojových cílů tisíciletí (zejména MDG 7: Zajištění udržitelného stavu životního prostředí). Malé a střední podniky Dlouhodobým cílem českých projektů v sektoru ekonomického rozvoje je rovněž podpora malých a středních podnikatelů a farmářů a rozvoj trhu práce a obchodu. Nedílnou součástí tohoto úsilí je i program Pomoc na podporu obchodu (Aid for Trade). V prvé řadě jde o pomoc při vytváření obchodních politik, příznivých podmínek a regulatorního rámce obchodu - jde zejména o pomoc státní administrativě při stanovování pravidel a strategií nebo odstraňování administrativních bariér vedoucích k postupné a přínosné liberalizaci obchodu. V širším pojetí jde i o rozvoj domácího trhu, místních produkčních kapacit a budování infrastruktury na podporu obchodu. Současně dochází k podpoře podnikatelského klimatu a rozvoji tržních institucí formou přenosu zkušeností a know-how. Podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace Česká republika disponuje ve vztahu k většině zavedených dárcovských zemí významnou komparativní výhodou - vlastní zkušeností s procesem politické, ekonomické a společenské transformace. Tuto přednost se snaží zúročit ve spolupráci se zeměmi, které procházejí obdobnými změnami, stejně tak jako v zemích, kde dosud demokratizační proces zahájen nebyl. Hlavním nástrojem ČR pro podporu demokracie je Program transformační spolupráce spravovaný odborem lidských práv a transformační politiky (LPTP) MZV. Mezi prioritní oblasti tohoto programu patří zejména posilování občanské společnosti a její spolupráce s místními správami, rozvoj nezávislých médií, výchova k aktivnímu občanství a podpora obránců lidských práv. Zdroj: Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na roky Prioritní země Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR stanovuje celkem 14 prioritních zemí. Dělí je do tří kategorií: programové země, projektové země a bývalé programové země. Zvláštní hodnocení české rozvojové spolupráce OECD/DAC doporučilo snížení počtu prioritních zemí a větší zaměření na nejméně rozvinuté státy, zejména ze Subsaharské Afriky. V souladu s těmito doporučeními snížila Česká republika počet programových zemí z osmi (Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko, Vietnam a Zambie) na pět (Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko a Mongolsko). Česká republika se rozhodla rovněž postupně utlumit donátorské aktivity v Angole, Jemenu, Vietnamu a Zambii. Vytvořila tak kategorii bývalých programových zemí, jež sice nadále dostávají pomoc, ale ve sníženém rozsahu a v omezeném zaměření. Pomoc těmto zemím by měla být ukončena v roce Programové země jsou na vrcholu žebříčku priorit ČR a rozvojová pomoc těmto

6 státům je poskytována na základě dohodnutých programů spolupráce. Tyto programy individuálně definují sektorové a tematické priority, stejně jako formy pomoci. V případě projektových zemí (Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území a Srbsko) není spolupráce striktně definována programem. Dva faktory měly vliv na výběr prioritních zemí české rozvojové pomoci: hlavní cíl pomoci, jímž je snižování chudoby, a vnímání pomoci jako nástroje zahraniční politiky. Jednotlivé prioritní země tak byly vybrány na základě rozličných důvodů: snižování chudoby, pomoc při transformaci, integrace do EU, stabilizace a bezpečnost. Při výběru byly vzaty do úvahy následující faktory: Bilaterální a rozvojové vztahy s ČR Vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc je integrální součástí české zahraniční politiky, výběr rozvojových zemí odráží celkové priority České republiky v oblasti zahraničních vztahů. Zkušenosti s poskytování rozvojové pomoci prokázaly, že pro její efektivitu je důležitá vysoká intenzita bilaterálních vztahů a přítomnost diplomatických misí v cílových zemích. Potřeba rozvojové spolupráce na straně partnerské země Jelikož je primárním cílem rozvojové pomoci snižování chudoby, Česká republika posuzuje také úroveň socioekonomického rozvoje měřenou různými indikátory, jako je hrubý národní důchod nebo index lidského rozvoje. Připravenost země pomoc přijímat Cílové země české rozvojové politiky musí mít vůli bojovat proti chudobě a aktivně pracovat na svém rozvoji. Země také musí respektovat lidská práva a základní svobody. Pro efektivní poskytování pomoci je nutná také určitá úroveň správy věcí veřejných v cílové zemi. Zohlednění dělby práce s ostatními dárci Přítomnost jiných donorů a objem oficiální rozvojové pomoci (ODA) na hlavu byly také mezi důležitými faktory zohledněnými při definování prioritních zemí. Česká republika se chce angažovat v zemích, kde má jako donor komparativní výhodu a kde může poskytnout přidanou hodnotu k existujícím donorským aktivitám. Česká republika při definování priorit vzala v úvahu také geografickou distribuci oficiální rozvojové pomoci. Tři regiony byly definovány jako klíčové: západní Balkán a východní Evropa, střední a jižní Asie a subsaharská Afrika. V případě západního Balkánu a východní Evropy hrála zásadní roli geografická blízkost a zahraničněpolitické zájmy (stabilita v sousedství České republiky a evropská integrace). Výběr subsaharské Afriky odráží zájem České republiky na potírání chudoby. V případě asijských zemí byla důležitá kombinace jiných faktorů: angažovanost v minulosti (Mongolsko, Vietnam, Afghánistán), bezpečnost (Afghánistán) a ekonomické důvody (Mongolsko, Vietnam).

7 Regionální distribuce ODA (2011) Region (miliony USD) % bilaterální ODA Evropa 19,88 26,05 % západní Balkán 8,53 11,18 % východní Evropa 9,09 11,91 % jiné 2,26 2,96 % Afrika 9,69 12,70 % severní Afrika 1,49 1,95 % subsaharská Afrika 8,21 10,76 % Amerika 1,95 2,56 % severní a střední Amerika 1,23 1,61 % jižní Amerika 0,73 0,95 % Asie 28,42 37,25 % Blízký východ 3,25 4,26 % jižní a střední Asie 17,50 22,94 % východní Asie 7,67 10,05 % Oceánie 0 0 % Jiné (teritoriálně nedefinované) 16,36 21,44 % Celkem 76, % Zdroj: MZV ČR Největším příjemcem české ODA byl v roce 2011 Afghánistán s 11,36 miliony USD. Tato suma představovala 15 procent bilaterální ODA. Důvodem jsou zejména relativně vysoké náklady na realizaci specifických rozvojových projektů, zejména aktivity Provinčního rekonstrukčního týmu v Logaru. 4 Dalšími nejdůležitějšími příjemci české pomoci byly Mongolsko, Moldavsko, Bosna a Hercegovina a Srbsko. Změny v žebříčku příjemců v posledních letech odrážely měnící se priority české ODA. Přítomnost Ukrajiny a Běloruska, které nejsou prioritními zeměmi české rozvojové spolupráce, v žebříčku deseti největších 4 Provinční rekonstrukční tým v Logaru byl společnou misí Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva obrany ČR. Tým implementoval rozvojové projekty v oblasti bezpečnosti, infrastruktury, zemědělství, vodného hospodářství a médií. Během pěti let své existence ( ) implementoval celkem 248 projektů.

8 příjemců rozvojové pomoci lze vysvětlit vysokým počtem žadatelů o azyl v České republice pocházejících z těchto zemí (náklady na jejich pobyt jsou vykazovány jako ODA) a vysokým počtem stipendií udělovaných studentům z těchto zemí. Tyto země jsou zároveň prioritními zeměmi Programu transformační spolupráce. Deset největších příjemců české ODA (miliony USD) Pořadí Země USD Země USD Země USD Země USD Země USD Země USD Země USD 1 Irák 8,13 Irák 11,80 Afghánistán 10,62 Afghánistán 42,10 Mongolsko 6,80 Afghánistán 13,26 Afghánistán 11,36 2 Srbsko a Černá Hora 6,89 Srbsko 6,00 Srbsko 9,40 Srbsko 7,80 Georgia 5,60 Mongolsko 6,76 Mongolsko 4,69 3 Ukrajina 4,62 Afghánistán 4,20 Mongolsko 4,04 Mongolsko 6,00 Ukrajina 5,00 Moldavsko 3,97 Moldavsko 4,28 4 Pákistán 3,70 Indonésie 3,28 Vietnam 3,04 Palestina 4,70 BiH 5,00 Georgia 3,89 BiH 3,58 5 Mongolsko 3,04 Mongolsko 2,72 BaH 2,61 Vietnam 3,90 Afghánistán 4,60 Srbsko 3,58 Srbsko 3,19 6 Afghánistán 1,96 Ukrajina 2,69 Moldavsko 2,41 BaH 3,30 Srbsko 4,50 Kosovo 3,52 Ukrajina 3,03 7 Vietnam 1,42 BaH 2,13 Ukrajina 2,30 Ukrajina 3,20 Vietnam 3,60 BiH 3,10 Etiopie 2,93 8 BaH 1,34 Vietnam 1,91 Indonésie 1,84 Moldavsko 2,90 Kosovo 3,40 Ukrajina 3,01 Georgia 2,05 9 India 1,31 Bělorusko 1,71 Angola 1,47 Georgia 2,20 Moldavsko 3,10 Haiti 2,77 Bělorusko 1,78 10 Čína 1,30 Egypt 1,35 Bělorusko 1,45 Angola 1,90 Kambodža 2,80 Vietnam 2,36 Palestina 1,76 Zdroj: MZV ČR V roce 2011 dosáhl celkový objem české ODA 250 milionů USD, což představovalo 0,125 procent hrubého národního důchodu (HND) České republiky. Objem české ODA začal postupně růst zejména po vstupu České republiky do EU. Mezi roky 2004 a 2011 vzrostl celkový objem ODA ze 108 milionů USD na 250 milionů USD. Vzrostl také podíl ODA na HND, i když v mnohem menší míře. V roce 2004 byl tento podíl 0,106 procenta a v roce ,125 procenta. Česká republika tak neplní svoje mezinárodní závazky, podle kterých by měl tento podíl dosáhnout 0,17 procenta v roce 2010 a 0,33 procenta v roce Ve srovnání se svými sousedy ze zemí střední a východní Evropy, jako je Polsko (0,08%), Maďarsko (0,11) a Slovensko (0,08), si ale Česká republika nevede špatně. Vláda plánovala postupně zvyšovat podíl ODA na HND o 0,01 procenta ročně, avšak zejména kvůli ekonomické krizi a přísným úsporným opatřením tento cíl neplní. K poslednímu navýšení rozpočtu na českou rozvojovou pomoc (bilaterální ODA bez nákladů na uprchlíky v ČR, nákladů na mírotvorné a civilní operace a nákladů obcí a krajů) došlo mezi roky 2011 a 2012 z 680 milionů Kč (34,3 milionů USD) na 807,2 miliony Kč (40,75 milionu USD). Tato částka je pak plánována i pro následující rozpočty až do roku Podíl ODA na HND ČR mezi lety ODA/HND 0,101 0,106 0,114 0,120 0,110 0,124 0,120 0,127 0,125 Zdroj: MZV ČR

9 Už od vstupu ČR do EU v roce 2004 je evidentní tendence zvyšování podílu multilaterální ODA na celkové ODA. Ještě v roce 2003 představoval podíl multilaterální ODA 10 procent, v roce 2011 už to bylo 70 procent. Zatímco objem prostředků určených na bilaterální ODA zůstává víceméně stabilní 80 milionů USD v roce 2003 a 77 milionů USD v roce 2011, dochází k zásadnímu nárůstu multilaterální pomoci z 10 milionů USD v roce 2003 na 174 miliony USD v roce Toto je způsobeno zejména závazky České republiky přispívat na rozvojové politiky EU a od roku 2011 také povinný příspěvek ČR do Evropského rozvojového fondu (EDF). Celková ODA České republiky v letech (v milionech USD) ODA/Rok Bilaterální ODA 80,36 63,48 64,39 77,70 80,95 117,14 101,04 79,36 76,96 Multilaterální ODA 10,19 44,69 70,74 83,16 97,93 132,07 113,68 148,20 173,50 ODA celkem 90,55 108,17 135,13 160,86 178,89 249,21 214,72 227,56 250,46 Zdroj: MZV ČR Nejdůležitějšími sektory financovanými z české bilaterální ODA byly v roce 2011 podpora vlády a občanské společnosti, vzdělávání, dodávky vody a zemědělství. Jiné relevantní sektory zahrnovaly sociální infrastrukturu, zdravotnictví, ochranu životního prostředí a energetický sektor. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce definuje prioritní sektory pro jednotlivé programové země české rozvojové pomoci (viz příloha 1). Významnou část ODA představují náklady vynaložené v souvislosti s pobytem uprchlíků a žadatelů o azyl v České republice (15 procent), stipendia studentům (7 procent), mírotvorné operace a civilní mise (16 procent) a administrativní náklady (8 procent). Detailní struktura české ODA je uvedena v příloze 2. Podle pravidel OECD je tyto náklady možné vykazovat jako ODA, i když jejich dopad na reálný rozvoj v cílových zemích je diskutabilní nebo nepřímý. Zdroj: Česká rozvojová spolupráce, MZV ČR

10 Metodologie Výzkumným cílem této studie bylo analyzovat rozvoj dvojstranného obchodu s prioritními zeměmi oficiální rozvojové spolupráce v rámci uplatňovaných obchodních režimů a obchodních smluv, jež jsou silným motorem pro ekonomický růst, snižování chudoby a udržitelný rozvoj. V zájmu naplňování tohoto výzkumného cíle byly učiněny následující kroky. První fáze výzkumu zahrnovala výzkum a analýzu klíčových dokumentů: - Strategických dokumentů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové pomoci a zahraničního obchodu, jako jsou Strategie zahraniční politiky České republiky, Koncepce zahraniční rozvojové politiky, Koncepce transformační politiky, Exportní strategie, Zákon o zahraniční rozvojové politice a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a relevantní rozhodnutí vlády ČR; - Jiné důležité dokumenty jako jsou: roční plány rozvojové spolupráce, roční vyhodnocení rozvojové spolupráce, Pravidla poskytování ODA, programy rozvojové spolupráce s jednotlivými zeměmi; - Statistiky ODA a zahraničního obchodu - www stránky relevantních institucí Druhá fáze výzkumu zahrnovala rozhovory s různými činiteli z Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Fóra pro rozvojovou spolupráci, Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci a představiteli soukromého sektoru nevládních organizací implementujících projekty rozvojové spolupráce. Třetí fáze spočívala v analýze názorů a informací získaných v rámci focus group. Analyzovány byly také obchodní vztahy s programovými zeměmi české rozvojové spolupráce. Současný stav dvojstranného obchodu a uplatňovaných obchodních režimů Česká republika je extrémně otevřenou ekonomikou, kde zahraniční obchod hraje zásadní roli v hospodářském rozvoji. Podíl exportu zboží a služeb dosáhnul v roce procent HDP. V posledních letech rostlo české HDP zejména díky zvyšování čistého vývozu. Celkový objem vývozu dosáhnul v roce miliard USD a celkový objem dovozu 152 miliard USD. Zahraniční obchod ČR tak skončil v přebytku kolem 10 miliard USD. Zřetelná je orientace zahraničního obchodu ČR na rozvinuté země a zejména ostatní členské země EU. V roce 2011 směrovalo 90 procent českých vývozů do rozvinutých zemí, respektive 83 procent do zemí EU, a 71 procent českého dovozu pocházelo z rozvinutých zemí, respektive 64 procent ze zemí EU. Jenom 10 procent českého vývozu směrovalo do rozvojových zemí nebo zemí s tranzitivní ekonomikou (včetně Ruska a zemí SNS, Číny, Brazílie, atd.). I když

11 30 procent dovozů pocházelo z jiných než rozvinutých zemí, většina byla ze dvou zemí: Ruska (minerály, ropa a plyn) a Číny (spotřební zboží). Toto vede k závěru, že obchodní obrat s rozvojovými zeměmi, včetně zemí přijímající českou ODA, je spíše zanedbatelný. Je pravděpodobné, že tento fakt nezmění ani nová Exportní strategie ČR přijatá v roce 2012, která klade důraz na větší diverzifikaci obchodu. Jako členská země Světové obchodní organizace (WTO) a EU má Česká republika malý manévrovací prostor pro vytváření vlastní obchodní politiky, jelikož většina opatření je přijímána na úrovni těchto dvou organizací. Evropská unie vykonává společnou obchodní politiku, jejíž integrální součástí jsou i obchodní režimy se třetími zeměmi. EU vyjednává a uzavírá různé typy obchodních smluv s rozvojovými zeměmi a zeměmi s transitivní ekonomikou. Tyto smlouvy jim poskytují preferenční přístup na trh EU nad rámec závazků plynoucích z členství ve WTO. Smyslem těchto smluv je vytvoření asymetrických obchodních režimů, kdy se obchodní bariéry odstraňují rychleji zejména na straně EU. Tyto smlouvy zahrnují kupříkladu: - obchodní smlouvy se zeměmi Afriky, Karibiku a Pacifiku (ACP země) v rámci tzv. Dohod z Cotonou; - asociační smlouvy zejména, ne však exkluzivně s jižními sousedy EU, ale kupříkladu také s Chile; - prohloubené a komplexní smlouvy o volném obchodě (DCFTA) v rámci politiky Východního partnerství; - stabilizační a asociační smlouvy se zeměmi západního Balkánu. Předpokládá se uzavření podobných dohod také s dalšími rozvojovými zeměmi (nebo skupinami zemí), které jsou členy WTO nebo o členství jednají. Rozvojové země, které nemají s EU uzavřený žádný typ smlouvy o volném obchodu, spadají pod režim Všeobecného systému preferencí (GSP), který jim garantuje nejnižší tarify, a tak ulehčuje jejich přístup na trh EU. Nejméně rozvinuté země světa profitují ze systému Všechno kromě zbraní 5 (Everything but Arms), který jim umožňuje bezcelní přístup na trh EU. Vzhledem k charakteru české ekonomiky, jež je extrémně otevřená, exportně orientovaná až do velké míry přímo závislá na exportu, a vzhledem k tradici vysoce industrializované země, má ČR celkem sofistikovanou politiku podpory exportérů a asistence při hledání nových trhů a pronikání na tyto trhy. Toto je viditelné zejména ve srovnání s podobně velkými a geograficky umístěnými zeměmi. 5 Nařízení (EC) 416/2011, takzvaná EBA regulace (EBA Everything but Arms) umožňuje bezcelní dovoz všech produktů (kromě zbraní a munice) z nejméně rozvinutých zemí světa bez množstevních omezení.

12 Podpora exportu Schéma podpory exportu zahrnuje různé státní agentury. Nejdůležitější roli hraje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které nese celkovou odpovědnost za definování strategií, koordinaci a management systému podpory exportu. Mezi jiné důležité instituce podpory exportu patří: Česká exportní banka (ČEB) poskytuje financování a exportní úvěry velkým českým společnostem i malým a středním podnikům. Zaměřuje se na exportní operace, které vyžadují dlouhodobé financování za úrokové sazby a v objemech, jež jsou pro exportéry ve stávajících domácích podmínkách na bankovním trhu nedostupné. Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) poskytuje pojištění úvěrů na export zboží a služeb z České republiky proti politickým a obchodním rizikům nezajistitelným v rámci komerčního pojištění. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) zodpovídá za ekonomickou diplomacii. Obchodní oddělení 6 zastupitelských misí poskytují informace a pomoc českým společnostem, které se snaží uplatnit v dané zemi nebo teritoriu. Oddělení pomáhají kupříkladu organizovat obchodní mise, prezentace českých společností nebo produktů. MZV také koordinuje síť českých center, které rovněž hrají roli, zejména v oblasti podpory turismu. Nejdůležitější částí systému je nepochybně CzechTrade, který poskytuje komplexní systém služeb pro podporu exportérů. Tyto služby zahrnují: - vyhledávání a ověřování obchodních kontaktů - kontaktování vybraných partnerů a ověřování jejich zájmu na spolupráci - organizování obchodních setkání a jednání ve vybraných zemích - teritoriálně zaměřené analýzy - dlouhodobá exportní asistence - právní, daňové a celní služby - analýzy v oblasti ochrany duševního vlastnictví - outsourcing prostor Pro podnikatele je v českém jazyce k dispozici velké množství informací o potenciálních cílových teritoriích, jejich investičních a obchodních možnostech, ekonomické, politické a právní situaci i možnostech a rizicích působení v nich. Dva hlavní kanály informací představuje portál obchodních informací (www.businessinfo.cz) a také takzvaná zelená linka podpory exportu. Systém zápasí se dvěma problémy. První souvisí s duplicitou zastoupení v některých zemích, kde je přítomen jak CzechTrade, tak obchodní oddělení diplomatické mise. Obě zastoupení poskytují služby a know-how pro české subjekty a rozdělení jejich rolí není vždy úplně jasné. Obecným pravidlem je, že požadavky soukromých společností primárně zpracovává CzechTrade a požadavky státních institucí obchodní oddělení diplomatického zastoupení. Je diskutabilní, jestli je tento typ dělení úkolů nejvhodnější. Alternativou by byl systém, ve 6 Ministerstvo zahraničních věcí sdílí zodpovědnost za řízení těchto oddělení s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

13 kterém by diplomatické mise zpracovávaly obecné otázky týkající se politické, ekonomické a sociální situace v dané zemi a zastoupení CzechTrade vyřizovaly otázky týkající se specifického ekonomického sektoru. Druhý problém souvisí s faktem, že i když má CzechTrade potenciál poskytovat mnohem širší rozsah služeb a informací než ekonomická diplomacie, disponuje spíše limitovaným množstvím zastoupení. Tento problém, jenž se týká především rozvojových zemí, může bránit pronikání českých společností na jejich trhy a nechává potenciál rozvoje vzájemného obchodu nevyužitý. Ze zemí, které jsou příjemci české rozvojové pomoci, má CzechTrade zastoupení pouze v Srbsku, Etiopii a Vietnamu (tato země ovšem již po roce 2014 rozvojovou pomoc dostávat nebude). Česká vláda přijala novou exportní strategii v roce Tato strategie je reakcí na několik faktorů. Na prvním místě se jedná o vysokou závislost české ekonomiky na obchodu s EU, což je vnímáno jako její slabost. Toto se zároveň stává akutním problémem ve chvílích ekonomického zpomalování v Evropě, které snižuje poptávku po českých produktech a ohrožuje hospodářský rozvoj. Z tohoto důvodu hledají čeští političtí činitelé nové trhy pro exportéry - například rychle rostoucí asijské ekonomiky, kde je poptávka naopak na vzestupu. Nová strategie staví také na tradici silné přítomnosti československého obchodu na trzích zemí třetího světa z časů socializmu. Tyto trhy však byly do velké míry opuštěny během transformačního procesu, a česká vláda a podnikatelé se proto snaží obnovit předchozí kontakty. Jedním z klíčových elementů nové strategie je obměněný seznam prioritních zemí, 7 jenž byl vypracován po konzultacích se zástupci podnikatelů. Do úvahy byly vzaty faktory jako potenciál růstu zemí, jejich absorpční kapacita a kompatibilita s českou ekonomikou. Je zajímavé, že z 38 prioritních zemí identifikovaných v nové exportní strategii jen tři jsou zastoupeny rovněž mezi příjemci české rozvojové pomoci: Srbsko, Etiopie a Vietnam. Celkovým cílem strategie je dále zlepšit systém podpory exportu ve třech oblastech: poskytování informací, rozvoj exportu a rozvoj obchodních příležitostí. Tento cíl by měl být dosažen prostřednictvím implementace specifických projektů. V této souvislosti je důležité zmínit jeden z těchto projektů, jenž má za účel zvýšit koherenci mezi zahraničním obchodem a rozvojovou spoluprací. V tomto momentu však neexistuje systém koordinace mezi institucemi zapojenými do poskytování rozvojové pomoci a institucemi zapojenými do zahraničního obchodu. Absence této koordinace ztěžuje využívání linek mezi poskytováním rozvojové pomocí a rozvojem následných obchodních vztahů. Rozvojové projekty jsou často považovány za jednorázovou aktivitu. Dále se neuvažuje, jak by mohly být kontakty vybudované v průběhu jejich implementace využity pro budování obchodních vztahů. Jedním z možných řešení tohoto problému by podle návrhu projektu mohlo být založení České rozvojové finanční instituce. Jiným problémem identifikovaným v projektu je fakt, že české 7 Strategie definuje 12 prioritních zemí Brazílii, Čínu, Indii, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajinu, USA a Vietnam a zájmové země Angolu, Argentinu, Austrálii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopii, Čile, Ghanu, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jižní Afriku, Kanadu, Kolumbii, Maroko, Moldavsko, Nigérii, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko, Thajsko a Indonésii.

14 společnosti nejsou dostatečně úspěšné při výběrových řízeních v rámci implementace mezinárodních rozvojových projektů financovaných kupříkladu Evropským rozvojovým fondem. Projekt tak cílí také na zvýšení schopnosti českých společností uspět v těchto řízeních. Obchodní vztahy s programovými zeměmi české ODA Afghánistán I když není členskou zemí WTO, Afghánistán požívá výhod bezcelního přístupu na trh EU v rámci programu Všechno kromě zbraní (Everything but Arms). V uplynulém roce se také rozběhla vyjednávání o Dohodě o partnerství a rozvoji. Tato dohoda bude pokrývat více sektorů včetně obchodu, rozvoje, práva a vnitřních věcí. Česká republika a Afghánistán nemají uzavřeny žádné smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem. Vzájemný obchod Česká republika Afghánistán (tisíce USD) Obrat Vývoz Dovoz Saldo Obchodní výměna mezi Českou republikou a Afghánistánem (speciálně dovoz z Afghánistánu) je zanedbatelná (Afghánistán je na 111. místě v žebříčku zemí podle výše vzájemného obchodního obratu). Existující obchodní vztahy jsou do velké míry spojeny s českou účastí v Afghánistánu, zvláště s činností Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v Logaru a s poskytováním rozvojové pomoci. Poukazuje na to také skutečnost, že postupné snižování české účasti (uzavřením PRT) vede k poklesu českých exportů do země. Velkou část českého exportu tvoří vozidla, traktory, bojlery a elektronická zařízení. Bosna a Hercegovina Obchodní vztahy s Bosnou a Hercegovinou jsou regulovány Dočasnou dohodou o obchodu a záležitostech souvisejících s obchodem s EU z roku Tato dohoda bude nahrazena Stabilizační a asociační smlouvou, která byla uzavřena v roce Smlouva již byla ratifikována všemi členskými zeměmi EU, ale vstoupí v platnost až poté, co Bosna a Hercegovina implementuje potřebné ústavní reformy. Dočasná obchodní smlouva umožňuje postupné vytvoření zóny volného obchodu mezi Bosnou a Hercegovinou a EU. I když Bosna a Hercegovina ještě není členskou zemí WTO, její vstupní vyjednávání se nacházejí v poslední fázi a měla by být ukončena v průběhu roku Mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou platí následující smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem:

15 Dohoda o hospodářské spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem zahraničního obchodu a ekonomických vztahů Bosny a Hercegoviny (2010) Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2007) Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou (2002) Protokol mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o změně Dohody mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o podpoře a ochraně investic (2009) Další platné smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou, většinou z doby socialismu, upravují různé oblasti, jako je poskytování zdravotní péče, sociální zabezpečení, turistika, spolupráce celních orgánů, doprava a další. Vzájemný obchod Česká republika Bosna a Hercegovina (tisíce EUR) Obrat Vývoz Dovoz Saldo Bosna a Hercegovina je největším obchodním partnerem České republiky mezi programovými zeměmi české ODA. 8 Český export do Bosny a Hercegoviny dosáhl v roce milionů EUR, což znamenalo zvýšení o 10 procent ve srovnání s předešlým rokem. Toto lze vysvětlit geografickou blízkostí a také vybudovanými obchodními vztahy z minulosti. Hlavními exportními artikly jsou vozidla, železniční a tramvajová vozidla, reaktory, traktory a průmyslové výrobky. Dovoz z Bosny a Hercegoviny se v roce 2011 zvýšil ve srovnání s předešlým rokem o 55 procent a dosáhnul 59 milionů EUR. Podstatnou část těchto importů však vytvářejí jedny z českých železáren. Bosna a Hercegovina je na 55. místě v žebříčku zemí podle výše vzájemného obchodního obratu. Etiopie Základní rámec česko-etiopských obchodních vztahů je vytvářen EU, zvláště Dohodami z Cotonou. Etiopie ještě není členskou zemí WTO, ale jednání o vstupu již probíhají. Česká republika a Etiopie uzavřely následující smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem: 8 Největším obchodním partnerem mezi zeměmi přijímajícími českou ODA je Srbsko. V roce 2011 dosáhnul celkový export z České republiky 392 milionů EUR a celkový import 194 milionů EUR.

16 Smlouva mezi Českou republikou a Etiopskou federativní demokratickou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (2007) Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie (1986) Jednání o Smlouvě o vzájemné podpoře a ochraně investic byly pozastaveny. Vzájemný obchod Česká republika Etiopie (tisíce USD) Obrat Vývoz Dovoz Saldo Jako s jedinou ze všech programových zemí české ODA, skončil vzájemný obchod s Etiopií pro Českou republiku zápornou bilancí. V českém exportu dominují vozidla a obchodní zboží, zatímco v dovozu potraviny. Celková výše vzájemného obchodu dosáhla v roce 2011 jenom 13 milionů USD a Etiopie se tak octla na posledním místě mezi programovými zeměmi české ODA. Moldavsko Obchodní vztahy s Moldavskem jsou regulovány zejména v rámci WTO. Navíc je moldavský export do EU do velké míry liberalizován díky Autonomním obchodním preferencím EU. Tento systém umožňuje neomezený a bezcelní dovoz všech produktů (kromě určitých zemědělských produktů, pro které zůstávají určeny celní sazby). EU zároveň vede s Moldavskem vyjednávání o Prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodě (DCFTA), s cílem vytvořit mezi EU a Moldavskem zónu volného obchodu. Česká republika a Moldavsko uzavřely následující smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem: Dohoda mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (1999) Protokol mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (2008) Smlouva mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1999)

17 Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2003) Vzájemný obchod Česká republika Moldavsko (tisíce EUR) Obrat 33,804 45,297 51,497 32,104 42,232 52,589 Vývoz 28,53 32,308 35,612 24,958 34,344 41,571 Dovoz 5,274 12,989 15,885 7,146 7,888 11,018 Saldo 23,256 19,319 19,727 17,812 26,456 30,553 Moldavsko, jako část Sovětského svazu, bylo tradičním obchodním partnerem České republiky (Československa). Tento trh však byl podobně jako v případě jiných sovětských teritorií během transformace opuštěn a v současnosti se jej české společnosti snaží znovu získat. Hlavní položku českého exportu tvoří vozidla a telekomunikační produkty. Je zajímavé, že až 40 procent dovozu z Moldavska tvoří alkoholické nápoje (obzvláště víno). Velká očekávání jsou spojována s potenciálem DCFTA, jenž otevře český trh pro moldavské zemědělské výrobky. Moldavsko je na 75. místě v žebříčku zemí podle výše vzájemného obchodního obratu. Mongolsko České obchodní vztahy s Mongolskem probíhají v rámci WTO a také na základě Smlouvy o obchodě a spolupráci mezi EU a Moldavskem z roku Mongolsko rovněž těží z prakticky bezcelního přístupu na trh EU v rámci GSP+ programu. Česká republika a Mongolsko uzavřely následující smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem: Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic (1998) Smlouva mezi Českou republikou a Mongolskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1997) Dohoda o rozvoji spolupráce v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem infrastruktury Mongolska (2002) Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Mongolska (2005) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách (1998)

18 Na základě smlouvy o hospodářské spolupráci mezi oběma zeměmi byla vytvořena Českomongolská smíšená komise, jež slouží jako nástroj podpory dvojstranných ekonomických zájmů a zabývá se specifickými návrhy na zlepšení spolupráce. Od roku 2005 se uskutečnila čtyři zasedání komise. Poslední zasedání v roce 2012 bylo doprovázeno množstvím zástupců českých společností, kteří navštívili Mongolsko. Vzájemný obchod Česká republika Mongolsko (tisíce USD) Obrat Vývoz Dovoz Saldo Československo bývalo v dobách komunismu druhým největším obchodním partnerem Mongolska (po Sovětském svazu). Během 90. let však Česká republika tento trh opustila. V dnešní době je objem vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Mongolskem velmi nízký (Mongolsko je na 112. místě v žebříčku zemí podle výše vzájemného obchodního obratu). Navíc zde existuje silná nerovnováha mezi úrovní vývozu a dovozu mezi oběma zeměmi. V roce 2011 byl vývoz z České republiky do Mongolska 29krát vyšší než dovoz a tvořily ho zejména stroje a dopravní zařízení (50 procent), následovány chemickými produkty (18 procent) a průmyslovými výrobky (16 procent). Závěry S výjimkou Afghánistánu je vzájemný obchod se všemi programovými zeměmi české ODA na vzestupu. Přesto je těžké nalézt spojitost mezi poskytováním ODA a rostoucím vzájemným obchodním obratem. Stejný trend růstu dvojstranného obchodu je možné pozorovat v případě jiných rozvojových zemí, jež nedostávají českou ODA, ale také v případě rozvinutých zemí. Navíc dynamika obchodu s rozvinutými zeměmi se zvyšuje dokonce podstatněji. Vzhledem k celkově nízké úrovni obchodní výměny se všemi zeměmi přijímajícími ODA může být statistika lehce ovlivněna jedinou obchodní operací většího rozsahu. Aktivity spojené s obchodem Investice

19 Úroveň českých investic v zahraničí je obecně stále dost nízká. Česká republika zůstává převážně příjemcem investic, spíše než vývozcem kapitálu. Hlavními cílovými zeměmi českých investic jsou země EU, zvláště pak ty sousední, a Rusko. Většinu českých investic v zahraničí tvoří otevření obchodního zastoupení společnosti a relativně malý podíl mají investice do produkčních kapacit. V rámci zemí přijímajících českou ODA jsou investiční snahy ČR nejvíce viditelné na západním Balkáně. V Srbsku je to případ gumárenské investice do závodu na produkci pneumatik pro zemědělské a stavební stroje. Tato investice má hodnotu 40 milionů EUR a vytvořila 500 pracovních míst. V případě Bosny a Hercegoviny stojí za zmínku dvě investice: společný podnik na výrobu malých zemědělských strojů a joint venture zaměřené na rekonstrukce a rozvoj železniční sítě v Bosně a Hercegovině. Hlavní oblastí českých investic na západním Balkáně měla být energetika. Kupříkladu ČEZ plánoval investovat 1,5 miliardy EUR do rekonstrukce jedné a vybudování další tepelné elektrárny. Mělo jít o největší zahraniční investice v Bosně a Hercegovině, nicméně se nakonec neuskutečnily. ČEZ plány stáhnul vzhledem k neschopnosti bosenského partnera dodržet své závazky. Dalším zklamáním bylo de facto znárodnění elektrické distribuční společnosti vlastněné ČEZ v Albánii. Nejvýznamnější českou investicí v zemích přijímajících českou ODA je investice společnosti Energo Pro v Gruzii. Tato společnost v současnosti vlastní 15 hydroelektráren, další dvě staví a vlastní také plynovou elektrárnu a elektrickou distribuční společnost. Celková investice má hodnotu 150 milionů USD a představuje největší energetický holding v Gruzii. Plány české společnosti EPH Holding na stavbu tepelné elektrárny v Moldavsku se projednávají již několik let. V případě, že se tato investice ve výši 550 milionů EUR uskuteční, by se jednalo o nejdůležitější investici v Moldavsku od roku Jiné programové země české ODA nepřilákaly žádnou významnou aktivitu. Aid for Trade (Pomoc pro obchod) Česká republika začala realizovat aktivity v rámci programu Aid for Trade v roce I přes centralizaci poskytování rozvojové pomoci pod Českou rozvojovou agenturu tento program nadále zůstává v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Rozpočet programu vzrostl z přibližně USD v roce 2008 na v roce Aktivity typu Aid for Trade se uskutečňují jak v programových, tak v projektových zemích české ODA. Většina projektů však nesplňuje užší definici 9 Aid for Trade a je těžké je odlišit od jiných projektů rozvojové spolupráce. Všechny projekty však splňují širší definici Aid for Trade, jelikož vedou ke zvyšování produkce a produkčních kapacit přijímajících zemí. 9 Jedná se o pomoc, která příjemcům přímo pomáhá formulovat a implementovat obchodní politiky a praxi (tzv. pomoc související s obchodem).

20 Příklady implementovaných projektů: Podpora rozvoje obchodu v Srbsku - Cílem projektu bylo předání know-how a zkušeností k tématu fungování jednotného vnitřního trhu EU, sbližování standardů, podpora malých a středních podniků, vytváření exportní strategie srbským podnikatelům. Podpora sektoru malého a středního podnikání v Mongolsku prostřednictvím transferu českých zkušeností a know-how. Projekt byl zaměřen na pomoc státní správě při formulování a implementaci pravidel domácího trhu, která by měla přispět k usnadnění obchodu a zlepšení podnikatelského klimatu. Průzkum zdrojů termálních a minerálních vod v oblasti jižní Etiopie - Cílem projektu bylo posouzení a ohodnocení potenciálu horkých pramenů a navržení jejich dalšího využití. Podobný projekt byl realizován v Moldavsku. Projekt Nakládání s odpady v Bosně a Hercegovině byl zaměřen na přenos českých zkušeností v oblasti sběru, recyklace, nového použití a finální likvidace odpadů. Část projektu spočívala v pomoci s aplikací jednotného právního rámce a pracovních postupů pro celé teritorium Bosny a Hercegoviny. Technická asistence Technická asistence poskytována Českou republikou je koordinována Ministerstvem financí, jež je také jejím hlavním implementátorem. Program technické spolupráce Ministerstva financí se zaměřuje na spolupráci s partnerskými vládními odbory zodpovědnými za finanční a ekonomickou transformaci. Ministerstvo financí od roku 2007 zorganizovalo celkem 46 studijních cest a množství dalších konzultací a seminářů na témata týkající se veřejných financí. Do programu se zapojili představitelé 18 zemí: Albánie, Arménie, Bosny a Hercegoviny, Číny, Chorvatska, Gruzie, Kazachstánu, Kosova, Makedonie, Moldavska, Mongolska, Černé Hory, Srbska, Turecka, Uzbekistánu a Vietnamu. Program technické asistence Ministerstva financí pokrývá primárně následující témata: Správa a řízení veřejných financí (rozpočtový proces, řízení státního dluhu a správa finančního majetku atd.) Daňové a celní záležitosti (legislativa, metodika, administrativa, mezinárodní správní spolupráce, daňové úniky, podvodné aktivity, apod.) Regulace a metodika projektů veřejného a soukromého partnerství (PPP) Ochrana investic (možné finanční dopady / hrozby arbitráže) Finanční trhy a finanční služby (právní záležitosti, regulační otázky a otázky dohledu) Praní peněz a opatření proti financování terorismu Evropská integrace - implementace ES / EU práva Řízení a kontrola předvstupních a strukturálních fondů EU Mezinárodní finanční instituce a rozvojová spolupráce (dvoustranná a mnohostranná)

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa

Více

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je důležitou součástí zahraniční politiky České republiky, která přispívá k odstraňování chudoby v kontextu

Více

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme

Více

Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden-září 2013

Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden-září 2013 Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden-září 201 Zelená linka pro export (dále jen ZLPE), jako součást exportní strategie pro léta 2012-2020, pokračuje ve své činnosti i nadále. ZLPE

Více

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE Tisková konference MPO 5. 3. 2013 1 IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE 2012 2020 Naplnění poptávky českých exportérů Zaměření exportní

Více

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Česká exportní banka Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu

Více

ČEB součást proexportní politiky ČR

ČEB součást proexportní politiky ČR ČEB součást proexportní politiky ČR Vznikla 1. 3. 1995 Akciová společnost ve vlastnictví českého státu Tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky Zajišťuje zejména typy financování, které

Více

EXPORTNÍ STRATEGIE 2012-2020 Implementace nové proexportní politiky

EXPORTNÍ STRATEGIE 2012-2020 Implementace nové proexportní politiky EXPORTNÍ STRATEGIE 2012-2020 Implementace nové proexportní politiky Zdeněk Vališ, M.A. Ředitel sekce zahraničního obchodu NÁVAZNOST NA EXPORTNÍ STRATEGII 2012 2020 Zaměření exportní strategie: zjednodušení

Více

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC)

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) mil. USD Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) Column1 ODA celkem 4 426,18 4 291,28 4 124,54 4 403,83 I.A Bilaterální ODA 1 359,88 1 298,03

Více

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Cesta k novým trhům Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu České republiky MPO EGAP ČEB CzechTrade MZV hájí obchodní zájmy České republiky v

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Vládní program na podporu exportu České republiky

Vládní program na podporu exportu České republiky Vládní program na podporu exportu České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu EGAP hájí obchodní zájmy České republiky v EU, WTO, OECD podílí se na odstraňování obchodních bariér podporuje českou oficiální

Více

Česká exportní banka Spolehlivý finanční partner exportu

Česká exportní banka Spolehlivý finanční partner exportu Česká exportní banka Spolehlivý finanční partner exportu Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků 1 Vládní program na podporu exportu České republiky MPO EGAP ČEB CzechTrade MZV

Více

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Cesta k novým trhům Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu České republiky MPO EGAP ČEB CzechTrade MZV hájí obchodní zájmy České republiky v

Více

Nástroje EU v kontextu spolupráce s třetími státy

Nástroje EU v kontextu spolupráce s třetími státy Nástroje EU v kontextu spolupráce s třetími státy Veřejná správa, sluţby, agentury, vzdělávací instituce, hospodářské komory, investoři, občanská sdruţení, zástupci průmyslu Důvody existence nástrojů z

Více

Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie

Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře exportu 1. Podílíme se na tvorbě a realizaci koncepcí a strategií státu v oblasti podpory exportu,

Více

Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010

Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010 IV. Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2010 Dle usnesení vlády č. 248 z roku 2003 k materiálu Střednědobý výhled financování zahraniční rozvojové

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky. PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci

Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky. PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Evaluace v rozvojové spolupráci ČR do r. 2008 Rozvojové středisko

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008. Exekutivní shrnutí

Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008. Exekutivní shrnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008 Exekutivní shrnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR V souladu s Plánem

Více

Přehled zdrojů informací o EU na Internetu

Přehled zdrojů informací o EU na Internetu Přehled zdrojů informací o EU na Internetu V češtině: http://www.evropska-unie.cz Delegace Evropské komise v ČR, Informační centrum Evropské unie (ICEU) Přehledně uspořádané aktualizy o Delegaci EK v ČR,

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

EGAP a podpora exportu. Konference ekonomických radů Ing. Jan Procházka, 23. 6. 2014

EGAP a podpora exportu. Konference ekonomických radů Ing. Jan Procházka, 23. 6. 2014 EGAP a podpora exportu Konference ekonomických radů Ing. Jan Procházka, 23. 6. 2014 EGAP PARTNER ČESKÉHO EXPORTU Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. pomáhá českému exportu od roku 1992 100%

Více

Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek

Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek Eva Zakševická, Petra Holovková 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu Hlavní překážky obchodu s chemikáliemi V návaznosti na závěry HLG proběhla na podzim

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia

Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia Tematické okruhy ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor Mezinárodní rozvojová studia 2008 1 Geografie a regionální rozvoj (KGG/SZZRR) 1. Hydrologické podmínky a faktory rozvoje (zásoby vody na

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Export zboží služeb a investic

Export zboží služeb a investic Export zboží služeb a investic rady pro úspěšný vývoz Základní instituce podporující export českých firem Ministerstvo průmyslu a obchodu Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade Zastupitelské úřady

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2013 COM(2013) 678 final 2013/0325 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ozavedení autonomních obchodních preferencí

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Podpora podnikání v České republice

Podpora podnikání v České republice Podpora podnikání v České republice MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Podpora podnikání v České republice 2006 OBSAH Úvod......9 A. VŠEOBECNÉ PODPORY 1. Podpora malých a středních podniků.........13 Programy

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku. Téma 9 česká podpora podnikání

Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku. Téma 9 česká podpora podnikání Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku Téma 9 česká podpora podnikání Exportní strategie 2012-2020 Schválena vládou ČR dne 14.3.2012, shrnuje celkovou vizi proexportních aktivit

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

10 let České republiky v EU

10 let České republiky v EU Podnikatelské fórum, 30. dubna 2014 10 let České republiky v EU Výhody a nevýhody členství v EU očima podnikatele All rights reserved. Siemens Česká republika Hlavní ukazatele 33 22 22 9,7 miliard Kč miliard

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Efektivita vládních výdajů na IT v zemích V4. Jan Petrůj IDC Insights, Central and Eastern Europe

Efektivita vládních výdajů na IT v zemích V4. Jan Petrůj IDC Insights, Central and Eastern Europe Efektivita vládních výdajů na IT v zemích V4 Jan Petrůj IDC Insights, Central and Eastern Europe IDC: Získáváme data k odhalování IT trendů Střední a východní Evropa Albánie Moldavsko Ázerbájdžán Polsko

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Víceletý finanční rámec EU

Víceletý finanční rámec EU Víceletý finanční rámec EU Ekonomické zájmy ČR v EU 26. června 2012 Konference ekonomických radů, Praha ČR jako čistý příjemce z rozpočtu EU Čistá pozice ČR (= rozdíl mezi příjmy a odvody) v roce 2010:

Více

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST . Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

Národní grantové agentury. Typy projektů a grantů

Národní grantové agentury. Typy projektů a grantů Národní grantové agentury Typy projektů a grantů 1 POSKYTOVATELÉ A PROGRAMY VaVaI V ČR Grantová agentura ČR (GA ČR) Technologická agentura ČR (TA ČR) Ministerstvo kultury (MK) Ministerstvo vnitra (MV)

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Čtvrtletní přehled za leden až březen 2012

Čtvrtletní přehled za leden až březen 2012 Čtvrtletní přehled za leden až březen Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů), dosáhl v prvním čtvrtletí roku obrat zahraničního obchodu v běžných

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 Mezinárodní ekonomická integrace BS VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 1 Osnova 1. Další vybraná seskupení 1.1 Amerika 1.2 Asie 2. Integrační seskupení na území východní Evropy

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích SPOLEČNOST HAMÉ a expanze na zahraničních trzích Skupina Hamé Je jedním z největších českých producentů a vývozců trvanlivých a chlazených potravin včetně kojenecké stravy, bagetového programu a polotovarů

Více

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií)

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Výběr vhodných destinací pro uplatnění české potravinové produkce na trzích EU a třetích zemí. Úvod

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Jak Česko pomáhá řešit globální rozvojové problémy?

Jak Česko pomáhá řešit globální rozvojové problémy? Jak Česko pomáhá řešit globální rozvojové problémy? Michal Kaplan Česká rozvojová agentura Setkání s Diplomatickou akademií MZV Praha, 18. listopadu 2014 Obsah dnešní přednášky 1. Chudoba a nerovnost ve

Více

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy, Praha, 2015 1 Vnitřní trh a Společná obchodní politika EU Obchodní vztahy mezi

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie Vláda I. m ě n í usnesení vlády

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Perspektivní obory pro vývoz do Číny Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny např. cukrovary a pivovary. Značného objemu ve vývozu do ČLR bylo dosaženo zejména

Více

Konference Klastry 2006 Financování projektů

Konference Klastry 2006 Financování projektů Konference Klastry 2006 Financování projektů Margareta Křížová Central European Advisory Group CEAG 5.května 2006, Brno Témata I. Finanční zdroje v různých fázích vývoje firmy II. Financování prostřednictvím

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Perspektivní obory pro vývoz do Číny Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-15

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-15 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro mezinárodní obchod 29. 7. 2014 2014/2040(BUD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-15 Reimer Böge (PE536.196v01-00) k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 všechny

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 CETA Cílem dohody je odstranit obchodní bariéry v předem daných oblastech a podpořit tím obchod mezi EU a

Více