Úvod do české rozvojové politiky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod do české rozvojové politiky"

Transkript

1 A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Úvod do české rozvojové politiky Vladimír Bartovic EUROPEUM Prague 2013 Historický přehled Česká republika, jakožto součást socialistického Československa, byla významným poskytovatelem rozvojové pomoci již před začátkem demokratické transformace v roce Československo začalo s poskytováním rozvojové pomoci již na konci padesátých let, největší intenzity angažovanosti ve třetím světě však dosáhlo na konci sedmdesátých, a zejména pak v osmdesátých letech. Poskytování rozvojové pomoci během socialismu bylo silně ovlivněno logikou studené války. 1 Absolutní většina rozvojové pomoci tak směřovala do neevropských socialistických zemí jako Kuba, Mongolsko, Severní Korea, Vietnam, Laos a Kambodža. Dalšími prioritními zeměmi byly na začátku šedesátých let Ghana, Guinea a Mali, v osmdesátých letech pak Afghánistán, Angola, Etiopie, Jižní Jemen, Mosambik a Nikaragua. Spolupráce s jinými rozvojovými zeměmi probíhala na základě principu vzájemné prospěšnosti. Rozvojové země orientované na spolupráci se západními demokraciemi byly označovány jako země v područí imperialismu a Československo s nimi nerozvíjelo intenzivnější spolupráci. Československá rozvojová pomoc byla poskytována v různých formách - jako materiální pomoc, technická asistence, stipendia nebo také půjčky na nákup československého zboží a služeb. Materiální pomoc (potraviny, léky, nářadí, atd.) byla poskytována bezplatně převážně neevropským socialistickým zemím a vybraným národně osvobozeneckým hnutím (v 1 1 Update of the current status of implementation of international/bilateral trade regimes with ODA recipients and the current role of civil society and private sectors as development actors in the new EU Member states This project is funded by the European Union

2 Alžírsku, Angole, Mosambiku, atd.). Technická asistence v podobě vysílání expertů, přijímání stážistů a budování tréninkových a vzdělávacích center byla zdarma poskytována socialistickým a prioritním zemím. Jiné rozvojové země musely uhradit alespoň náklady na mzdy vyslaných expertů - Československo bylo také jedním z největších příjemců zahraničních studentů z rozvojových zemí. Ročně poskytovalo kolem 850 stipendií a od začátku šedesátých let studovalo v Československu více než studentů z rozvojových zemí. Sametová revoluce v roce 1989, demokratická a politická transformace, změna zahraniční politiky a také rozdělení Československa vedly k přerušení poskytování rozvojové pomoci. K jejímu obnovení však došlo již poměrně brzo. Stalo se tak na základě rozhodnutí vlády po vstupu České republiky do OECD v roce Česká republika se relativně rychle zhostila role nového donora a začala poskytovat pomoc, využívajíc zkušeností z procesu hospodářské a politické transformace. Program poskytování rozvojové pomoci České republiky byl ve svých začátcích charakteristický velkým počtem zemí, do kterých pomoc směřovala (podle plánu rozvojové pomoci na rok 2001 bylo realizováno 83 projektů v téměř 50 zemích). Vzhledem k nízkému finančnímu objemu české rozvojové pomoci chybělo definování prioritních zemí a také jasnější vymezení podporovaných sektorů. Ministerstvo zahraničních věcí koordinovalo českou rozvojovou spolupráci, ale postrádalo při tom kompetence v oblasti rozvoje, plánování a řízení projektů zahraniční pomoci. Poskytování zahraniční rozvojové pomoci prostřednictvím sektorových ministerstev nebylo považováno za transparentní a zároveň neprobíhala téměř žádná evaluace projektů rozvojové pomoci. Vstup České republiky do Evropské unie a existující zkušenosti z poskytování rozvojové pomoci vedly k evaluaci managementu zahraniční rozvojové spolupráce a k implementaci jejího nového systému po roce Současný systém Česká rozvojová spolupráce je zajišťována na základě Zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. Tento zákon stanovuje pravomoci a působnosti všech zapojených subjektů a specifikuje pravidla pro používání finančních prostředků určených na různé formy rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Koncepce rozvojové spolupráce ČR na roky definuje rozvojovou spolupráci jako nástroj zahraniční politiky s aspekty bezpečnostními, ekonomickými, environmentálními, sociálními a migračními. Strategie zdůrazňuje efektivní uplatňování specifických zkušeností a možností České republiky (kupříkladu v oblasti politické, ekonomické a sociální transformace nebo podpory demokracie) a větší propojení mezi rozvojovou spoluprací České republiky a EU (prostřednictvím podpory trilaterálních projektů). Strategie stanovuje cíle české rozvojové spolupráce, její principy, prioritní země a odvětví. Podle zákona je hlavním koordinátorem odpovědným za tvorbu politiky Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV), které zodpovídá za přípravu strategických a koncepčních materiálů, ročních plánů dvoustranné rozvojové spolupráce, programování a vyhodnocování projektů a programů. Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci je odpovědný za realizaci úkolů svěřených MZV.

3 Česká rozvojová agentura (ČRA) je odpovědná za implementaci většiny bilaterální rozvojové pomoci. Vymezuje možné oblasti spolupráce, vyhlašuje veřejné zakázky a výzvy k předkládání projektů. Agentura je zodpovědná za řízení zakázek a monitoruje implementaci projektů. Představitelé jednotlivých ministerstev jsou členy Rady pro rozvojovou spolupráci. Rada slouží jako hlavní koordinační orgán české rozvojové spolupráce. Jejími přidruženými členy jsou i představitelé Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FORS), Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci (PPZRS) a Unie měst a obcí České republiky. Ačkoli Rada nemá žádné rozhodovací pravomoci, ukázala se jako užitečný nástroj spolupráce mezi MZV, dalšími resorty, ČRA a zástupci nevládních organizací a podnikatelů. Rada se setkává zpravidla pětkrát do roka a projednává různé otázky týkající se české rozvojové spolupráce, jako jsou strategie, priority, roční plány, evaluace, rozvojové vzdělávání, propagování rozvojové spolupráce mezi občany, apod. Sekretariátem Rady je Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV. Rada vytvořila také různé tematické a sektorové pracovní skupiny, které slouží k prohloubení spolupráce ve vybraných záležitostech, jako je kupříkladu příprava strategie rozvojové spolupráce nebo metodologie evaluací. Sektorová ministerstva byla před transformací systému české rozvojové spolupráce zodpovědná za rozvoj a implementaci projektů v jejich oblasti expertizy. Transformace rozvojové spolupráce měla za cíl koncentraci poskytování rozvojové pomoci pod MZV a ČRA. Rozhodnutí vlády 2 však ponechalo některé dočasné výjimky. Všechny rezorty mohly dokončit stávající projekty a některá ministerstva mohla dokonce pokračovat v rozvoji nových iniciativ. Ministerstvo vnitra pokračovalo v implementaci projektů v oblasti migrace, bezpečnosti a právního státu, Ministerstvo financí v oblasti řízení veřejných financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu v programu Aid for Trade. MZV v roce 2012 provedlo evaluaci těchto výjimek a nezávislý expertní tým doporučil ukončení jejich platnosti. Od počátku roku 2013 tak spadá veškerá koordinace a implementace rozvojových projektů do pravomocí MZV a ČRA. Výše zmíněné resorty budou nadále administrovat projekty v jejich oblastech, avšak již pod dohledem MZV. Jedinou trvalou výjimkou z pravomoci MZV je poskytování stipendií zahraničním studentům, které je zajišťováno Ministerstvem školství. Prostředky na zdravotní pojištění těchto studentů zase zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví. Výjimky (v milionech Kč) Ministerstvo sociálních 5, věcí Ministerstvo financí Ministerstvo vnitra 26,6 26,6 26,6 0 Ministerstvo průmyslu a obchodu 148, Ministerstvo školství 140,6 143, Ministerstvo zdravotnictví Transformace systému zahraniční rozvojové spolupráce České republiky (Rozhodnutí vlády č. 1070/2007 z 19 září 2007)

4 Resortní ministerstva celkem Zahraniční rozvojová spolupráce celkem Podíl resortních ministerstev 327,2 212,1 158, ,8% 31,2% 19,7% 15,2% Sektorové priority Česká republika stanovila sektorové priority s přihlédnutím ke zkušenostem z předešlého období a k doporučením plynoucím ze Zvláštního hodnocení rozvojové spolupráce ČR, realizovaného v roce 2007 Výborem rozvojové pomoci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC). Toto hodnocení doporučilo zaměřit se na sektory a témata, ve kterých má Česká republika komparativní výhodu a přidanou hodnotu. 3 Nově stanovené sektorové priority také staví na českých zkušenostech z procesu politické, ekonomické a sociální transformace. Životní prostředí Česká republika disponuje praktickými a přenosnými zkušenostmi v oblastech kvalitativního zlepšení stavu životního prostředí, zavádění a implementace environmentálního práva a politik. S přihlédnutím k existujícím kapacitám, komparativním výhodám a dosavadním zkušenostem se ČR v oblasti ochrany životního prostředí zaměří zejména na zásobování pitnou vodou a ochranu vodních zdrojů, odstraňování ekologických zátěží, rozvoj odpadového hospodářství zejména na regionální úrovni, udržitelné způsoby využívání přírodních zdrojů, ochranu před přírodními riziky a katastrofami, environmentální aspekty průmyslu (zejména přenos moderních environmentálních technologií a snižování energetické náročnosti), environmentální geologii se zaměřením na hydrogeologii, ochranu biologické rozmanitosti aj. Zemědělství V sektoru zemědělství se ČR zaměřuje zejména na přenos know-how s důrazem na využití vhodných zemědělských technologií a pěstování vhodných druhů plodin. Oblast vodohospodářství se soustředí na zajištění přístupu k vodě, udržitelné nakládání s vodou a vhodné zavlažovací technologie. Lesní hospodářství se zaměřuje na obnovu a ochranu lesa a agrolesnictví. ČR v neposlední řadě podporuje rozvoj venkovských zemědělských hospodářství. Svými aktivitami přispívá ČR k plnění Rozvojových cílů tisíciletí (zejména MDG 1: Odstranění extrémní chudoby a hladu). Sociální rozvoj Podpora vzdělávání a poskytování sociálních a zdravotnických služeb, včetně základního a učňovského školství, patří k tradičním součástem české rozvojové spolupráce. Aktivitami v tomto sektoru přispívá ČR zejména k plnění MDG2: Dosažení základního vzdělání pro všechny, MDG 5: Zlepšení zdraví matek a MDG 6: Boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi. 3 Development Cooperation of the Czech Republic DAC Special Review, 2007

5 Ekonomický rozvoj (včetně energetiky) Česká republika se již řadu let věnuje technické podpoře a budování či posilování odborných kapacit v průmyslových odvětvích, a to zejména prostřednictvím transferu technologií a přenosu know-how. V současnosti se ČR zaměřuje na oblasti podpory udržitelných zdrojů energie, energetické soběstačnosti či technické modernizace včetně rozvoje dopravní infrastruktury. Důrazem na udržitelné zdroje energie na místní úrovni přispívá k boji se změnami klimatu a plnění Rozvojových cílů tisíciletí (zejména MDG 7: Zajištění udržitelného stavu životního prostředí). Malé a střední podniky Dlouhodobým cílem českých projektů v sektoru ekonomického rozvoje je rovněž podpora malých a středních podnikatelů a farmářů a rozvoj trhu práce a obchodu. Nedílnou součástí tohoto úsilí je i program Pomoc na podporu obchodu (Aid for Trade). V prvé řadě jde o pomoc při vytváření obchodních politik, příznivých podmínek a regulatorního rámce obchodu - jde zejména o pomoc státní administrativě při stanovování pravidel a strategií nebo odstraňování administrativních bariér vedoucích k postupné a přínosné liberalizaci obchodu. V širším pojetí jde i o rozvoj domácího trhu, místních produkčních kapacit a budování infrastruktury na podporu obchodu. Současně dochází k podpoře podnikatelského klimatu a rozvoji tržních institucí formou přenosu zkušeností a know-how. Podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace Česká republika disponuje ve vztahu k většině zavedených dárcovských zemí významnou komparativní výhodou - vlastní zkušeností s procesem politické, ekonomické a společenské transformace. Tuto přednost se snaží zúročit ve spolupráci se zeměmi, které procházejí obdobnými změnami, stejně tak jako v zemích, kde dosud demokratizační proces zahájen nebyl. Hlavním nástrojem ČR pro podporu demokracie je Program transformační spolupráce spravovaný odborem lidských práv a transformační politiky (LPTP) MZV. Mezi prioritní oblasti tohoto programu patří zejména posilování občanské společnosti a její spolupráce s místními správami, rozvoj nezávislých médií, výchova k aktivnímu občanství a podpora obránců lidských práv. Zdroj: Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na roky Prioritní země Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR stanovuje celkem 14 prioritních zemí. Dělí je do tří kategorií: programové země, projektové země a bývalé programové země. Zvláštní hodnocení české rozvojové spolupráce OECD/DAC doporučilo snížení počtu prioritních zemí a větší zaměření na nejméně rozvinuté státy, zejména ze Subsaharské Afriky. V souladu s těmito doporučeními snížila Česká republika počet programových zemí z osmi (Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko, Vietnam a Zambie) na pět (Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko a Mongolsko). Česká republika se rozhodla rovněž postupně utlumit donátorské aktivity v Angole, Jemenu, Vietnamu a Zambii. Vytvořila tak kategorii bývalých programových zemí, jež sice nadále dostávají pomoc, ale ve sníženém rozsahu a v omezeném zaměření. Pomoc těmto zemím by měla být ukončena v roce Programové země jsou na vrcholu žebříčku priorit ČR a rozvojová pomoc těmto

6 státům je poskytována na základě dohodnutých programů spolupráce. Tyto programy individuálně definují sektorové a tematické priority, stejně jako formy pomoci. V případě projektových zemí (Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území a Srbsko) není spolupráce striktně definována programem. Dva faktory měly vliv na výběr prioritních zemí české rozvojové pomoci: hlavní cíl pomoci, jímž je snižování chudoby, a vnímání pomoci jako nástroje zahraniční politiky. Jednotlivé prioritní země tak byly vybrány na základě rozličných důvodů: snižování chudoby, pomoc při transformaci, integrace do EU, stabilizace a bezpečnost. Při výběru byly vzaty do úvahy následující faktory: Bilaterální a rozvojové vztahy s ČR Vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc je integrální součástí české zahraniční politiky, výběr rozvojových zemí odráží celkové priority České republiky v oblasti zahraničních vztahů. Zkušenosti s poskytování rozvojové pomoci prokázaly, že pro její efektivitu je důležitá vysoká intenzita bilaterálních vztahů a přítomnost diplomatických misí v cílových zemích. Potřeba rozvojové spolupráce na straně partnerské země Jelikož je primárním cílem rozvojové pomoci snižování chudoby, Česká republika posuzuje také úroveň socioekonomického rozvoje měřenou různými indikátory, jako je hrubý národní důchod nebo index lidského rozvoje. Připravenost země pomoc přijímat Cílové země české rozvojové politiky musí mít vůli bojovat proti chudobě a aktivně pracovat na svém rozvoji. Země také musí respektovat lidská práva a základní svobody. Pro efektivní poskytování pomoci je nutná také určitá úroveň správy věcí veřejných v cílové zemi. Zohlednění dělby práce s ostatními dárci Přítomnost jiných donorů a objem oficiální rozvojové pomoci (ODA) na hlavu byly také mezi důležitými faktory zohledněnými při definování prioritních zemí. Česká republika se chce angažovat v zemích, kde má jako donor komparativní výhodu a kde může poskytnout přidanou hodnotu k existujícím donorským aktivitám. Česká republika při definování priorit vzala v úvahu také geografickou distribuci oficiální rozvojové pomoci. Tři regiony byly definovány jako klíčové: západní Balkán a východní Evropa, střední a jižní Asie a subsaharská Afrika. V případě západního Balkánu a východní Evropy hrála zásadní roli geografická blízkost a zahraničněpolitické zájmy (stabilita v sousedství České republiky a evropská integrace). Výběr subsaharské Afriky odráží zájem České republiky na potírání chudoby. V případě asijských zemí byla důležitá kombinace jiných faktorů: angažovanost v minulosti (Mongolsko, Vietnam, Afghánistán), bezpečnost (Afghánistán) a ekonomické důvody (Mongolsko, Vietnam).

7 Regionální distribuce ODA (2011) Region (miliony USD) % bilaterální ODA Evropa 19,88 26,05 % západní Balkán 8,53 11,18 % východní Evropa 9,09 11,91 % jiné 2,26 2,96 % Afrika 9,69 12,70 % severní Afrika 1,49 1,95 % subsaharská Afrika 8,21 10,76 % Amerika 1,95 2,56 % severní a střední Amerika 1,23 1,61 % jižní Amerika 0,73 0,95 % Asie 28,42 37,25 % Blízký východ 3,25 4,26 % jižní a střední Asie 17,50 22,94 % východní Asie 7,67 10,05 % Oceánie 0 0 % Jiné (teritoriálně nedefinované) 16,36 21,44 % Celkem 76, % Zdroj: MZV ČR Největším příjemcem české ODA byl v roce 2011 Afghánistán s 11,36 miliony USD. Tato suma představovala 15 procent bilaterální ODA. Důvodem jsou zejména relativně vysoké náklady na realizaci specifických rozvojových projektů, zejména aktivity Provinčního rekonstrukčního týmu v Logaru. 4 Dalšími nejdůležitějšími příjemci české pomoci byly Mongolsko, Moldavsko, Bosna a Hercegovina a Srbsko. Změny v žebříčku příjemců v posledních letech odrážely měnící se priority české ODA. Přítomnost Ukrajiny a Běloruska, které nejsou prioritními zeměmi české rozvojové spolupráce, v žebříčku deseti největších 4 Provinční rekonstrukční tým v Logaru byl společnou misí Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva obrany ČR. Tým implementoval rozvojové projekty v oblasti bezpečnosti, infrastruktury, zemědělství, vodného hospodářství a médií. Během pěti let své existence ( ) implementoval celkem 248 projektů.

8 příjemců rozvojové pomoci lze vysvětlit vysokým počtem žadatelů o azyl v České republice pocházejících z těchto zemí (náklady na jejich pobyt jsou vykazovány jako ODA) a vysokým počtem stipendií udělovaných studentům z těchto zemí. Tyto země jsou zároveň prioritními zeměmi Programu transformační spolupráce. Deset největších příjemců české ODA (miliony USD) Pořadí Země USD Země USD Země USD Země USD Země USD Země USD Země USD 1 Irák 8,13 Irák 11,80 Afghánistán 10,62 Afghánistán 42,10 Mongolsko 6,80 Afghánistán 13,26 Afghánistán 11,36 2 Srbsko a Černá Hora 6,89 Srbsko 6,00 Srbsko 9,40 Srbsko 7,80 Georgia 5,60 Mongolsko 6,76 Mongolsko 4,69 3 Ukrajina 4,62 Afghánistán 4,20 Mongolsko 4,04 Mongolsko 6,00 Ukrajina 5,00 Moldavsko 3,97 Moldavsko 4,28 4 Pákistán 3,70 Indonésie 3,28 Vietnam 3,04 Palestina 4,70 BiH 5,00 Georgia 3,89 BiH 3,58 5 Mongolsko 3,04 Mongolsko 2,72 BaH 2,61 Vietnam 3,90 Afghánistán 4,60 Srbsko 3,58 Srbsko 3,19 6 Afghánistán 1,96 Ukrajina 2,69 Moldavsko 2,41 BaH 3,30 Srbsko 4,50 Kosovo 3,52 Ukrajina 3,03 7 Vietnam 1,42 BaH 2,13 Ukrajina 2,30 Ukrajina 3,20 Vietnam 3,60 BiH 3,10 Etiopie 2,93 8 BaH 1,34 Vietnam 1,91 Indonésie 1,84 Moldavsko 2,90 Kosovo 3,40 Ukrajina 3,01 Georgia 2,05 9 India 1,31 Bělorusko 1,71 Angola 1,47 Georgia 2,20 Moldavsko 3,10 Haiti 2,77 Bělorusko 1,78 10 Čína 1,30 Egypt 1,35 Bělorusko 1,45 Angola 1,90 Kambodža 2,80 Vietnam 2,36 Palestina 1,76 Zdroj: MZV ČR V roce 2011 dosáhl celkový objem české ODA 250 milionů USD, což představovalo 0,125 procent hrubého národního důchodu (HND) České republiky. Objem české ODA začal postupně růst zejména po vstupu České republiky do EU. Mezi roky 2004 a 2011 vzrostl celkový objem ODA ze 108 milionů USD na 250 milionů USD. Vzrostl také podíl ODA na HND, i když v mnohem menší míře. V roce 2004 byl tento podíl 0,106 procenta a v roce ,125 procenta. Česká republika tak neplní svoje mezinárodní závazky, podle kterých by měl tento podíl dosáhnout 0,17 procenta v roce 2010 a 0,33 procenta v roce Ve srovnání se svými sousedy ze zemí střední a východní Evropy, jako je Polsko (0,08%), Maďarsko (0,11) a Slovensko (0,08), si ale Česká republika nevede špatně. Vláda plánovala postupně zvyšovat podíl ODA na HND o 0,01 procenta ročně, avšak zejména kvůli ekonomické krizi a přísným úsporným opatřením tento cíl neplní. K poslednímu navýšení rozpočtu na českou rozvojovou pomoc (bilaterální ODA bez nákladů na uprchlíky v ČR, nákladů na mírotvorné a civilní operace a nákladů obcí a krajů) došlo mezi roky 2011 a 2012 z 680 milionů Kč (34,3 milionů USD) na 807,2 miliony Kč (40,75 milionu USD). Tato částka je pak plánována i pro následující rozpočty až do roku Podíl ODA na HND ČR mezi lety ODA/HND 0,101 0,106 0,114 0,120 0,110 0,124 0,120 0,127 0,125 Zdroj: MZV ČR

9 Už od vstupu ČR do EU v roce 2004 je evidentní tendence zvyšování podílu multilaterální ODA na celkové ODA. Ještě v roce 2003 představoval podíl multilaterální ODA 10 procent, v roce 2011 už to bylo 70 procent. Zatímco objem prostředků určených na bilaterální ODA zůstává víceméně stabilní 80 milionů USD v roce 2003 a 77 milionů USD v roce 2011, dochází k zásadnímu nárůstu multilaterální pomoci z 10 milionů USD v roce 2003 na 174 miliony USD v roce Toto je způsobeno zejména závazky České republiky přispívat na rozvojové politiky EU a od roku 2011 také povinný příspěvek ČR do Evropského rozvojového fondu (EDF). Celková ODA České republiky v letech (v milionech USD) ODA/Rok Bilaterální ODA 80,36 63,48 64,39 77,70 80,95 117,14 101,04 79,36 76,96 Multilaterální ODA 10,19 44,69 70,74 83,16 97,93 132,07 113,68 148,20 173,50 ODA celkem 90,55 108,17 135,13 160,86 178,89 249,21 214,72 227,56 250,46 Zdroj: MZV ČR Nejdůležitějšími sektory financovanými z české bilaterální ODA byly v roce 2011 podpora vlády a občanské společnosti, vzdělávání, dodávky vody a zemědělství. Jiné relevantní sektory zahrnovaly sociální infrastrukturu, zdravotnictví, ochranu životního prostředí a energetický sektor. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce definuje prioritní sektory pro jednotlivé programové země české rozvojové pomoci (viz příloha 1). Významnou část ODA představují náklady vynaložené v souvislosti s pobytem uprchlíků a žadatelů o azyl v České republice (15 procent), stipendia studentům (7 procent), mírotvorné operace a civilní mise (16 procent) a administrativní náklady (8 procent). Detailní struktura české ODA je uvedena v příloze 2. Podle pravidel OECD je tyto náklady možné vykazovat jako ODA, i když jejich dopad na reálný rozvoj v cílových zemích je diskutabilní nebo nepřímý. Zdroj: Česká rozvojová spolupráce, MZV ČR

10 Metodologie Výzkumným cílem této studie bylo analyzovat rozvoj dvojstranného obchodu s prioritními zeměmi oficiální rozvojové spolupráce v rámci uplatňovaných obchodních režimů a obchodních smluv, jež jsou silným motorem pro ekonomický růst, snižování chudoby a udržitelný rozvoj. V zájmu naplňování tohoto výzkumného cíle byly učiněny následující kroky. První fáze výzkumu zahrnovala výzkum a analýzu klíčových dokumentů: - Strategických dokumentů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové pomoci a zahraničního obchodu, jako jsou Strategie zahraniční politiky České republiky, Koncepce zahraniční rozvojové politiky, Koncepce transformační politiky, Exportní strategie, Zákon o zahraniční rozvojové politice a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a relevantní rozhodnutí vlády ČR; - Jiné důležité dokumenty jako jsou: roční plány rozvojové spolupráce, roční vyhodnocení rozvojové spolupráce, Pravidla poskytování ODA, programy rozvojové spolupráce s jednotlivými zeměmi; - Statistiky ODA a zahraničního obchodu - www stránky relevantních institucí Druhá fáze výzkumu zahrnovala rozhovory s různými činiteli z Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Fóra pro rozvojovou spolupráci, Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci a představiteli soukromého sektoru nevládních organizací implementujících projekty rozvojové spolupráce. Třetí fáze spočívala v analýze názorů a informací získaných v rámci focus group. Analyzovány byly také obchodní vztahy s programovými zeměmi české rozvojové spolupráce. Současný stav dvojstranného obchodu a uplatňovaných obchodních režimů Česká republika je extrémně otevřenou ekonomikou, kde zahraniční obchod hraje zásadní roli v hospodářském rozvoji. Podíl exportu zboží a služeb dosáhnul v roce procent HDP. V posledních letech rostlo české HDP zejména díky zvyšování čistého vývozu. Celkový objem vývozu dosáhnul v roce miliard USD a celkový objem dovozu 152 miliard USD. Zahraniční obchod ČR tak skončil v přebytku kolem 10 miliard USD. Zřetelná je orientace zahraničního obchodu ČR na rozvinuté země a zejména ostatní členské země EU. V roce 2011 směrovalo 90 procent českých vývozů do rozvinutých zemí, respektive 83 procent do zemí EU, a 71 procent českého dovozu pocházelo z rozvinutých zemí, respektive 64 procent ze zemí EU. Jenom 10 procent českého vývozu směrovalo do rozvojových zemí nebo zemí s tranzitivní ekonomikou (včetně Ruska a zemí SNS, Číny, Brazílie, atd.). I když

11 30 procent dovozů pocházelo z jiných než rozvinutých zemí, většina byla ze dvou zemí: Ruska (minerály, ropa a plyn) a Číny (spotřební zboží). Toto vede k závěru, že obchodní obrat s rozvojovými zeměmi, včetně zemí přijímající českou ODA, je spíše zanedbatelný. Je pravděpodobné, že tento fakt nezmění ani nová Exportní strategie ČR přijatá v roce 2012, která klade důraz na větší diverzifikaci obchodu. Jako členská země Světové obchodní organizace (WTO) a EU má Česká republika malý manévrovací prostor pro vytváření vlastní obchodní politiky, jelikož většina opatření je přijímána na úrovni těchto dvou organizací. Evropská unie vykonává společnou obchodní politiku, jejíž integrální součástí jsou i obchodní režimy se třetími zeměmi. EU vyjednává a uzavírá různé typy obchodních smluv s rozvojovými zeměmi a zeměmi s transitivní ekonomikou. Tyto smlouvy jim poskytují preferenční přístup na trh EU nad rámec závazků plynoucích z členství ve WTO. Smyslem těchto smluv je vytvoření asymetrických obchodních režimů, kdy se obchodní bariéry odstraňují rychleji zejména na straně EU. Tyto smlouvy zahrnují kupříkladu: - obchodní smlouvy se zeměmi Afriky, Karibiku a Pacifiku (ACP země) v rámci tzv. Dohod z Cotonou; - asociační smlouvy zejména, ne však exkluzivně s jižními sousedy EU, ale kupříkladu také s Chile; - prohloubené a komplexní smlouvy o volném obchodě (DCFTA) v rámci politiky Východního partnerství; - stabilizační a asociační smlouvy se zeměmi západního Balkánu. Předpokládá se uzavření podobných dohod také s dalšími rozvojovými zeměmi (nebo skupinami zemí), které jsou členy WTO nebo o členství jednají. Rozvojové země, které nemají s EU uzavřený žádný typ smlouvy o volném obchodu, spadají pod režim Všeobecného systému preferencí (GSP), který jim garantuje nejnižší tarify, a tak ulehčuje jejich přístup na trh EU. Nejméně rozvinuté země světa profitují ze systému Všechno kromě zbraní 5 (Everything but Arms), který jim umožňuje bezcelní přístup na trh EU. Vzhledem k charakteru české ekonomiky, jež je extrémně otevřená, exportně orientovaná až do velké míry přímo závislá na exportu, a vzhledem k tradici vysoce industrializované země, má ČR celkem sofistikovanou politiku podpory exportérů a asistence při hledání nových trhů a pronikání na tyto trhy. Toto je viditelné zejména ve srovnání s podobně velkými a geograficky umístěnými zeměmi. 5 Nařízení (EC) 416/2011, takzvaná EBA regulace (EBA Everything but Arms) umožňuje bezcelní dovoz všech produktů (kromě zbraní a munice) z nejméně rozvinutých zemí světa bez množstevních omezení.

12 Podpora exportu Schéma podpory exportu zahrnuje různé státní agentury. Nejdůležitější roli hraje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které nese celkovou odpovědnost za definování strategií, koordinaci a management systému podpory exportu. Mezi jiné důležité instituce podpory exportu patří: Česká exportní banka (ČEB) poskytuje financování a exportní úvěry velkým českým společnostem i malým a středním podnikům. Zaměřuje se na exportní operace, které vyžadují dlouhodobé financování za úrokové sazby a v objemech, jež jsou pro exportéry ve stávajících domácích podmínkách na bankovním trhu nedostupné. Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) poskytuje pojištění úvěrů na export zboží a služeb z České republiky proti politickým a obchodním rizikům nezajistitelným v rámci komerčního pojištění. Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) zodpovídá za ekonomickou diplomacii. Obchodní oddělení 6 zastupitelských misí poskytují informace a pomoc českým společnostem, které se snaží uplatnit v dané zemi nebo teritoriu. Oddělení pomáhají kupříkladu organizovat obchodní mise, prezentace českých společností nebo produktů. MZV také koordinuje síť českých center, které rovněž hrají roli, zejména v oblasti podpory turismu. Nejdůležitější částí systému je nepochybně CzechTrade, který poskytuje komplexní systém služeb pro podporu exportérů. Tyto služby zahrnují: - vyhledávání a ověřování obchodních kontaktů - kontaktování vybraných partnerů a ověřování jejich zájmu na spolupráci - organizování obchodních setkání a jednání ve vybraných zemích - teritoriálně zaměřené analýzy - dlouhodobá exportní asistence - právní, daňové a celní služby - analýzy v oblasti ochrany duševního vlastnictví - outsourcing prostor Pro podnikatele je v českém jazyce k dispozici velké množství informací o potenciálních cílových teritoriích, jejich investičních a obchodních možnostech, ekonomické, politické a právní situaci i možnostech a rizicích působení v nich. Dva hlavní kanály informací představuje portál obchodních informací (www.businessinfo.cz) a také takzvaná zelená linka podpory exportu. Systém zápasí se dvěma problémy. První souvisí s duplicitou zastoupení v některých zemích, kde je přítomen jak CzechTrade, tak obchodní oddělení diplomatické mise. Obě zastoupení poskytují služby a know-how pro české subjekty a rozdělení jejich rolí není vždy úplně jasné. Obecným pravidlem je, že požadavky soukromých společností primárně zpracovává CzechTrade a požadavky státních institucí obchodní oddělení diplomatického zastoupení. Je diskutabilní, jestli je tento typ dělení úkolů nejvhodnější. Alternativou by byl systém, ve 6 Ministerstvo zahraničních věcí sdílí zodpovědnost za řízení těchto oddělení s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

13 kterém by diplomatické mise zpracovávaly obecné otázky týkající se politické, ekonomické a sociální situace v dané zemi a zastoupení CzechTrade vyřizovaly otázky týkající se specifického ekonomického sektoru. Druhý problém souvisí s faktem, že i když má CzechTrade potenciál poskytovat mnohem širší rozsah služeb a informací než ekonomická diplomacie, disponuje spíše limitovaným množstvím zastoupení. Tento problém, jenž se týká především rozvojových zemí, může bránit pronikání českých společností na jejich trhy a nechává potenciál rozvoje vzájemného obchodu nevyužitý. Ze zemí, které jsou příjemci české rozvojové pomoci, má CzechTrade zastoupení pouze v Srbsku, Etiopii a Vietnamu (tato země ovšem již po roce 2014 rozvojovou pomoc dostávat nebude). Česká vláda přijala novou exportní strategii v roce Tato strategie je reakcí na několik faktorů. Na prvním místě se jedná o vysokou závislost české ekonomiky na obchodu s EU, což je vnímáno jako její slabost. Toto se zároveň stává akutním problémem ve chvílích ekonomického zpomalování v Evropě, které snižuje poptávku po českých produktech a ohrožuje hospodářský rozvoj. Z tohoto důvodu hledají čeští političtí činitelé nové trhy pro exportéry - například rychle rostoucí asijské ekonomiky, kde je poptávka naopak na vzestupu. Nová strategie staví také na tradici silné přítomnosti československého obchodu na trzích zemí třetího světa z časů socializmu. Tyto trhy však byly do velké míry opuštěny během transformačního procesu, a česká vláda a podnikatelé se proto snaží obnovit předchozí kontakty. Jedním z klíčových elementů nové strategie je obměněný seznam prioritních zemí, 7 jenž byl vypracován po konzultacích se zástupci podnikatelů. Do úvahy byly vzaty faktory jako potenciál růstu zemí, jejich absorpční kapacita a kompatibilita s českou ekonomikou. Je zajímavé, že z 38 prioritních zemí identifikovaných v nové exportní strategii jen tři jsou zastoupeny rovněž mezi příjemci české rozvojové pomoci: Srbsko, Etiopie a Vietnam. Celkovým cílem strategie je dále zlepšit systém podpory exportu ve třech oblastech: poskytování informací, rozvoj exportu a rozvoj obchodních příležitostí. Tento cíl by měl být dosažen prostřednictvím implementace specifických projektů. V této souvislosti je důležité zmínit jeden z těchto projektů, jenž má za účel zvýšit koherenci mezi zahraničním obchodem a rozvojovou spoluprací. V tomto momentu však neexistuje systém koordinace mezi institucemi zapojenými do poskytování rozvojové pomoci a institucemi zapojenými do zahraničního obchodu. Absence této koordinace ztěžuje využívání linek mezi poskytováním rozvojové pomocí a rozvojem následných obchodních vztahů. Rozvojové projekty jsou často považovány za jednorázovou aktivitu. Dále se neuvažuje, jak by mohly být kontakty vybudované v průběhu jejich implementace využity pro budování obchodních vztahů. Jedním z možných řešení tohoto problému by podle návrhu projektu mohlo být založení České rozvojové finanční instituce. Jiným problémem identifikovaným v projektu je fakt, že české 7 Strategie definuje 12 prioritních zemí Brazílii, Čínu, Indii, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajinu, USA a Vietnam a zájmové země Angolu, Argentinu, Austrálii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopii, Čile, Ghanu, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jižní Afriku, Kanadu, Kolumbii, Maroko, Moldavsko, Nigérii, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko, Thajsko a Indonésii.

14 společnosti nejsou dostatečně úspěšné při výběrových řízeních v rámci implementace mezinárodních rozvojových projektů financovaných kupříkladu Evropským rozvojovým fondem. Projekt tak cílí také na zvýšení schopnosti českých společností uspět v těchto řízeních. Obchodní vztahy s programovými zeměmi české ODA Afghánistán I když není členskou zemí WTO, Afghánistán požívá výhod bezcelního přístupu na trh EU v rámci programu Všechno kromě zbraní (Everything but Arms). V uplynulém roce se také rozběhla vyjednávání o Dohodě o partnerství a rozvoji. Tato dohoda bude pokrývat více sektorů včetně obchodu, rozvoje, práva a vnitřních věcí. Česká republika a Afghánistán nemají uzavřeny žádné smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem. Vzájemný obchod Česká republika Afghánistán (tisíce USD) Obrat Vývoz Dovoz Saldo Obchodní výměna mezi Českou republikou a Afghánistánem (speciálně dovoz z Afghánistánu) je zanedbatelná (Afghánistán je na 111. místě v žebříčku zemí podle výše vzájemného obchodního obratu). Existující obchodní vztahy jsou do velké míry spojeny s českou účastí v Afghánistánu, zvláště s činností Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v Logaru a s poskytováním rozvojové pomoci. Poukazuje na to také skutečnost, že postupné snižování české účasti (uzavřením PRT) vede k poklesu českých exportů do země. Velkou část českého exportu tvoří vozidla, traktory, bojlery a elektronická zařízení. Bosna a Hercegovina Obchodní vztahy s Bosnou a Hercegovinou jsou regulovány Dočasnou dohodou o obchodu a záležitostech souvisejících s obchodem s EU z roku Tato dohoda bude nahrazena Stabilizační a asociační smlouvou, která byla uzavřena v roce Smlouva již byla ratifikována všemi členskými zeměmi EU, ale vstoupí v platnost až poté, co Bosna a Hercegovina implementuje potřebné ústavní reformy. Dočasná obchodní smlouva umožňuje postupné vytvoření zóny volného obchodu mezi Bosnou a Hercegovinou a EU. I když Bosna a Hercegovina ještě není členskou zemí WTO, její vstupní vyjednávání se nacházejí v poslední fázi a měla by být ukončena v průběhu roku Mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou platí následující smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem:

15 Dohoda o hospodářské spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem zahraničního obchodu a ekonomických vztahů Bosny a Hercegoviny (2010) Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2007) Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou (2002) Protokol mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o změně Dohody mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o podpoře a ochraně investic (2009) Další platné smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou, většinou z doby socialismu, upravují různé oblasti, jako je poskytování zdravotní péče, sociální zabezpečení, turistika, spolupráce celních orgánů, doprava a další. Vzájemný obchod Česká republika Bosna a Hercegovina (tisíce EUR) Obrat Vývoz Dovoz Saldo Bosna a Hercegovina je největším obchodním partnerem České republiky mezi programovými zeměmi české ODA. 8 Český export do Bosny a Hercegoviny dosáhl v roce milionů EUR, což znamenalo zvýšení o 10 procent ve srovnání s předešlým rokem. Toto lze vysvětlit geografickou blízkostí a také vybudovanými obchodními vztahy z minulosti. Hlavními exportními artikly jsou vozidla, železniční a tramvajová vozidla, reaktory, traktory a průmyslové výrobky. Dovoz z Bosny a Hercegoviny se v roce 2011 zvýšil ve srovnání s předešlým rokem o 55 procent a dosáhnul 59 milionů EUR. Podstatnou část těchto importů však vytvářejí jedny z českých železáren. Bosna a Hercegovina je na 55. místě v žebříčku zemí podle výše vzájemného obchodního obratu. Etiopie Základní rámec česko-etiopských obchodních vztahů je vytvářen EU, zvláště Dohodami z Cotonou. Etiopie ještě není členskou zemí WTO, ale jednání o vstupu již probíhají. Česká republika a Etiopie uzavřely následující smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem: 8 Největším obchodním partnerem mezi zeměmi přijímajícími českou ODA je Srbsko. V roce 2011 dosáhnul celkový export z České republiky 392 milionů EUR a celkový import 194 milionů EUR.

16 Smlouva mezi Českou republikou a Etiopskou federativní demokratickou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (2007) Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie (1986) Jednání o Smlouvě o vzájemné podpoře a ochraně investic byly pozastaveny. Vzájemný obchod Česká republika Etiopie (tisíce USD) Obrat Vývoz Dovoz Saldo Jako s jedinou ze všech programových zemí české ODA, skončil vzájemný obchod s Etiopií pro Českou republiku zápornou bilancí. V českém exportu dominují vozidla a obchodní zboží, zatímco v dovozu potraviny. Celková výše vzájemného obchodu dosáhla v roce 2011 jenom 13 milionů USD a Etiopie se tak octla na posledním místě mezi programovými zeměmi české ODA. Moldavsko Obchodní vztahy s Moldavskem jsou regulovány zejména v rámci WTO. Navíc je moldavský export do EU do velké míry liberalizován díky Autonomním obchodním preferencím EU. Tento systém umožňuje neomezený a bezcelní dovoz všech produktů (kromě určitých zemědělských produktů, pro které zůstávají určeny celní sazby). EU zároveň vede s Moldavskem vyjednávání o Prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodě (DCFTA), s cílem vytvořit mezi EU a Moldavskem zónu volného obchodu. Česká republika a Moldavsko uzavřely následující smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem: Dohoda mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (1999) Protokol mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (2008) Smlouva mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1999)

17 Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2003) Vzájemný obchod Česká republika Moldavsko (tisíce EUR) Obrat 33,804 45,297 51,497 32,104 42,232 52,589 Vývoz 28,53 32,308 35,612 24,958 34,344 41,571 Dovoz 5,274 12,989 15,885 7,146 7,888 11,018 Saldo 23,256 19,319 19,727 17,812 26,456 30,553 Moldavsko, jako část Sovětského svazu, bylo tradičním obchodním partnerem České republiky (Československa). Tento trh však byl podobně jako v případě jiných sovětských teritorií během transformace opuštěn a v současnosti se jej české společnosti snaží znovu získat. Hlavní položku českého exportu tvoří vozidla a telekomunikační produkty. Je zajímavé, že až 40 procent dovozu z Moldavska tvoří alkoholické nápoje (obzvláště víno). Velká očekávání jsou spojována s potenciálem DCFTA, jenž otevře český trh pro moldavské zemědělské výrobky. Moldavsko je na 75. místě v žebříčku zemí podle výše vzájemného obchodního obratu. Mongolsko České obchodní vztahy s Mongolskem probíhají v rámci WTO a také na základě Smlouvy o obchodě a spolupráci mezi EU a Moldavskem z roku Mongolsko rovněž těží z prakticky bezcelního přístupu na trh EU v rámci GSP+ programu. Česká republika a Mongolsko uzavřely následující smlouvy o záležitostech souvisejících s obchodem: Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic (1998) Smlouva mezi Českou republikou a Mongolskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1997) Dohoda o rozvoji spolupráce v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem infrastruktury Mongolska (2002) Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Mongolska (2005) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách (1998)

18 Na základě smlouvy o hospodářské spolupráci mezi oběma zeměmi byla vytvořena Českomongolská smíšená komise, jež slouží jako nástroj podpory dvojstranných ekonomických zájmů a zabývá se specifickými návrhy na zlepšení spolupráce. Od roku 2005 se uskutečnila čtyři zasedání komise. Poslední zasedání v roce 2012 bylo doprovázeno množstvím zástupců českých společností, kteří navštívili Mongolsko. Vzájemný obchod Česká republika Mongolsko (tisíce USD) Obrat Vývoz Dovoz Saldo Československo bývalo v dobách komunismu druhým největším obchodním partnerem Mongolska (po Sovětském svazu). Během 90. let však Česká republika tento trh opustila. V dnešní době je objem vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Mongolskem velmi nízký (Mongolsko je na 112. místě v žebříčku zemí podle výše vzájemného obchodního obratu). Navíc zde existuje silná nerovnováha mezi úrovní vývozu a dovozu mezi oběma zeměmi. V roce 2011 byl vývoz z České republiky do Mongolska 29krát vyšší než dovoz a tvořily ho zejména stroje a dopravní zařízení (50 procent), následovány chemickými produkty (18 procent) a průmyslovými výrobky (16 procent). Závěry S výjimkou Afghánistánu je vzájemný obchod se všemi programovými zeměmi české ODA na vzestupu. Přesto je těžké nalézt spojitost mezi poskytováním ODA a rostoucím vzájemným obchodním obratem. Stejný trend růstu dvojstranného obchodu je možné pozorovat v případě jiných rozvojových zemí, jež nedostávají českou ODA, ale také v případě rozvinutých zemí. Navíc dynamika obchodu s rozvinutými zeměmi se zvyšuje dokonce podstatněji. Vzhledem k celkově nízké úrovni obchodní výměny se všemi zeměmi přijímajícími ODA může být statistika lehce ovlivněna jedinou obchodní operací většího rozsahu. Aktivity spojené s obchodem Investice

19 Úroveň českých investic v zahraničí je obecně stále dost nízká. Česká republika zůstává převážně příjemcem investic, spíše než vývozcem kapitálu. Hlavními cílovými zeměmi českých investic jsou země EU, zvláště pak ty sousední, a Rusko. Většinu českých investic v zahraničí tvoří otevření obchodního zastoupení společnosti a relativně malý podíl mají investice do produkčních kapacit. V rámci zemí přijímajících českou ODA jsou investiční snahy ČR nejvíce viditelné na západním Balkáně. V Srbsku je to případ gumárenské investice do závodu na produkci pneumatik pro zemědělské a stavební stroje. Tato investice má hodnotu 40 milionů EUR a vytvořila 500 pracovních míst. V případě Bosny a Hercegoviny stojí za zmínku dvě investice: společný podnik na výrobu malých zemědělských strojů a joint venture zaměřené na rekonstrukce a rozvoj železniční sítě v Bosně a Hercegovině. Hlavní oblastí českých investic na západním Balkáně měla být energetika. Kupříkladu ČEZ plánoval investovat 1,5 miliardy EUR do rekonstrukce jedné a vybudování další tepelné elektrárny. Mělo jít o největší zahraniční investice v Bosně a Hercegovině, nicméně se nakonec neuskutečnily. ČEZ plány stáhnul vzhledem k neschopnosti bosenského partnera dodržet své závazky. Dalším zklamáním bylo de facto znárodnění elektrické distribuční společnosti vlastněné ČEZ v Albánii. Nejvýznamnější českou investicí v zemích přijímajících českou ODA je investice společnosti Energo Pro v Gruzii. Tato společnost v současnosti vlastní 15 hydroelektráren, další dvě staví a vlastní také plynovou elektrárnu a elektrickou distribuční společnost. Celková investice má hodnotu 150 milionů USD a představuje největší energetický holding v Gruzii. Plány české společnosti EPH Holding na stavbu tepelné elektrárny v Moldavsku se projednávají již několik let. V případě, že se tato investice ve výši 550 milionů EUR uskuteční, by se jednalo o nejdůležitější investici v Moldavsku od roku Jiné programové země české ODA nepřilákaly žádnou významnou aktivitu. Aid for Trade (Pomoc pro obchod) Česká republika začala realizovat aktivity v rámci programu Aid for Trade v roce I přes centralizaci poskytování rozvojové pomoci pod Českou rozvojovou agenturu tento program nadále zůstává v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Rozpočet programu vzrostl z přibližně USD v roce 2008 na v roce Aktivity typu Aid for Trade se uskutečňují jak v programových, tak v projektových zemích české ODA. Většina projektů však nesplňuje užší definici 9 Aid for Trade a je těžké je odlišit od jiných projektů rozvojové spolupráce. Všechny projekty však splňují širší definici Aid for Trade, jelikož vedou ke zvyšování produkce a produkčních kapacit přijímajících zemí. 9 Jedná se o pomoc, která příjemcům přímo pomáhá formulovat a implementovat obchodní politiky a praxi (tzv. pomoc související s obchodem).

20 Příklady implementovaných projektů: Podpora rozvoje obchodu v Srbsku - Cílem projektu bylo předání know-how a zkušeností k tématu fungování jednotného vnitřního trhu EU, sbližování standardů, podpora malých a středních podniků, vytváření exportní strategie srbským podnikatelům. Podpora sektoru malého a středního podnikání v Mongolsku prostřednictvím transferu českých zkušeností a know-how. Projekt byl zaměřen na pomoc státní správě při formulování a implementaci pravidel domácího trhu, která by měla přispět k usnadnění obchodu a zlepšení podnikatelského klimatu. Průzkum zdrojů termálních a minerálních vod v oblasti jižní Etiopie - Cílem projektu bylo posouzení a ohodnocení potenciálu horkých pramenů a navržení jejich dalšího využití. Podobný projekt byl realizován v Moldavsku. Projekt Nakládání s odpady v Bosně a Hercegovině byl zaměřen na přenos českých zkušeností v oblasti sběru, recyklace, nového použití a finální likvidace odpadů. Část projektu spočívala v pomoci s aplikací jednotného právního rámce a pracovních postupů pro celé teritorium Bosny a Hercegoviny. Technická asistence Technická asistence poskytována Českou republikou je koordinována Ministerstvem financí, jež je také jejím hlavním implementátorem. Program technické spolupráce Ministerstva financí se zaměřuje na spolupráci s partnerskými vládními odbory zodpovědnými za finanční a ekonomickou transformaci. Ministerstvo financí od roku 2007 zorganizovalo celkem 46 studijních cest a množství dalších konzultací a seminářů na témata týkající se veřejných financí. Do programu se zapojili představitelé 18 zemí: Albánie, Arménie, Bosny a Hercegoviny, Číny, Chorvatska, Gruzie, Kazachstánu, Kosova, Makedonie, Moldavska, Mongolska, Černé Hory, Srbska, Turecka, Uzbekistánu a Vietnamu. Program technické asistence Ministerstva financí pokrývá primárně následující témata: Správa a řízení veřejných financí (rozpočtový proces, řízení státního dluhu a správa finančního majetku atd.) Daňové a celní záležitosti (legislativa, metodika, administrativa, mezinárodní správní spolupráce, daňové úniky, podvodné aktivity, apod.) Regulace a metodika projektů veřejného a soukromého partnerství (PPP) Ochrana investic (možné finanční dopady / hrozby arbitráže) Finanční trhy a finanční služby (právní záležitosti, regulační otázky a otázky dohledu) Praní peněz a opatření proti financování terorismu Evropská integrace - implementace ES / EU práva Řízení a kontrola předvstupních a strukturálních fondů EU Mezinárodní finanční instituce a rozvojová spolupráce (dvoustranná a mnohostranná)

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE Tisková konference MPO 5. 3. 2013 1 IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE 2012 2020 Naplnění poptávky českých exportérů Zaměření exportní

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

Vládní program na podporu exportu České republiky

Vládní program na podporu exportu České republiky Vládní program na podporu exportu České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu EGAP hájí obchodní zájmy České republiky v EU, WTO, OECD podílí se na odstraňování obchodních bariér podporuje českou oficiální

Více

ČEB součást proexportní politiky ČR

ČEB součást proexportní politiky ČR ČEB součást proexportní politiky ČR Vznikla 1. 3. 1995 Akciová společnost ve vlastnictví českého státu Tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky Zajišťuje zejména typy financování, které

Více

Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008. Exekutivní shrnutí

Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008. Exekutivní shrnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008 Exekutivní shrnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR V souladu s Plánem

Více

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Česká exportní banka Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu

Více

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Cesta k novým trhům Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu České republiky MPO EGAP ČEB CzechTrade MZV hájí obchodní zájmy České republiky v

Více

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Cesta k novým trhům Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu České republiky MPO EGAP ČEB CzechTrade MZV hájí obchodní zájmy České republiky v

Více

Česká exportní banka Spolehlivý finanční partner exportu

Česká exportní banka Spolehlivý finanční partner exportu Česká exportní banka Spolehlivý finanční partner exportu Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků 1 Vládní program na podporu exportu České republiky MPO EGAP ČEB CzechTrade MZV

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie Vláda I. m ě n í usnesení vlády

Více

Jak Česko pomáhá řešit globální rozvojové problémy?

Jak Česko pomáhá řešit globální rozvojové problémy? Jak Česko pomáhá řešit globální rozvojové problémy? Michal Kaplan Česká rozvojová agentura Setkání s Diplomatickou akademií MZV Praha, 18. listopadu 2014 Obsah dnešní přednášky 1. Chudoba a nerovnost ve

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií)

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Výběr vhodných destinací pro uplatnění české potravinové produkce na trzích EU a třetích zemí. Úvod

Více

Přehled zdrojů informací o EU na Internetu

Přehled zdrojů informací o EU na Internetu Přehled zdrojů informací o EU na Internetu V češtině: http://www.evropska-unie.cz Delegace Evropské komise v ČR, Informační centrum Evropské unie (ICEU) Přehledně uspořádané aktualizy o Delegaci EK v ČR,

Více

DEVELOPMENT COOPERATION OF THE CZECH REPUBLIC

DEVELOPMENT COOPERATION OF THE CZECH REPUBLIC ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY DEVELOPMENT COOPERATION OF THE CZECH REPUBLIC Klíčová slova: Bc. Pavla Brodská Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní, Ústav regionálních a bezpečnostních

Více

CzechTrade: brána k novým trhům

CzechTrade: brána k novým trhům CzechTrade: brána k novým trhům Ing. Radomil Doležal, MBA Generální ředitel CzechTrade radomil.dolezal@czechtrade.cz 08.10.2014 www.czechtrade.cz CzechTrade: brána k novým trhům díky CzechTrade získáte

Více

Exportní semináře v regionech 2012

Exportní semináře v regionech 2012 Exportní semináře v regionech 2012 EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012 2020 HLAVNÍ CÍLE A PRINCIPY RNDr. Petr Nečas předseda vlády Cíle proexportní podpory - celkově Růst objemu exportu

Více

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST . Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován

Více

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 Mezinárodní ekonomická integrace BS VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 1 Osnova 1. Další vybraná seskupení 1.1 Amerika 1.2 Asie 2. Integrační seskupení na území východní Evropy

Více

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Hlasové služby Profi na míru 4 Profi na míru 4 Měsíční paušál 498.98 Volné minuty neomezeně Volné SMS neomezeně Volné mezinárodní SMS 20 Datový limit 2 GB Volání do všech sítí v ČR 0.00 SMS 0.00 Mezinárodní

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade

Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade Radomil Doležal Generální ředitel CzechTrade Praha, 15. 6. 2015 www.czechtrade.cz 1. Realita a budoucnost českého exportu Exportní průzkum potvrdil,

Více

STROJÍRENSTVÍ & EXPORT Z POHLEDU BANKY

STROJÍRENSTVÍ & EXPORT Z POHLEDU BANKY IVETA OCÁSKOVÁ VÝKONNÁ ŘEDITELKA PRO KORPORÁTNÍ BANKOVNICTVÍ KOMERČNÍ BANKA STROJÍRENSTVÍ & EXPORT Z POHLEDU BANKY STROJÍRENSKÉ FÓRUM 2015 STROJÍRENSKÉ SPOLEČNOSTI Většina strojírenských společností patří

Více

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území)

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území) Země 2001 Dovoz 2001 Saldo 2001 2002 Dovoz 2002 Saldo 2002 2003 Dovoz 2003 Saldo 2003 Afghánistán 5 961 4 791 1 170 26 302 1 144 25 158 341% 40 678 3 777 36 901 55% 0,0030% 0,0016% Albánie 418 188 25 910

Více

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA

TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA EU a její severoameričtí partneři, Spojené státy americké a Kanada, vyznávají společné hodnoty demokracie, lidských práv a hospodářské a politické svobody a rovněž

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.12.2006 KOM(2006) 800 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2006 na odměny úředníků a smluvních

Více

Milan Hovorka. Ministerstvo průmyslu a obchodu

Milan Hovorka. Ministerstvo průmyslu a obchodu Milan Hovorka Mám ambici být úspěšným velvyslancem v zemi, která patří k největším a nejrychleji rostoucím ekonomikám světa. Navážu na co nejlepší tradice česko-indických hospodářských vztahů, které využiji

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 2.4.2008 KOM(2008) 161 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2007 na odměny úředníků,

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Role českého soukromého sektoru v zahraniční rozvojové spolupráci

Role českého soukromého sektoru v zahraniční rozvojové spolupráci A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Role českého soukromého sektoru v zahraniční rozvojové spolupráci Analýza Autor: Radomír Špok Institut pro evropskou

Více

Kulatý stůl ke zvyšování propojení aktivit českých podnikatelských a nevládních subjektů se zahraniční rozvojovou spoluprací ČR

Kulatý stůl ke zvyšování propojení aktivit českých podnikatelských a nevládních subjektů se zahraniční rozvojovou spoluprací ČR Kulatý stůl ke zvyšování propojení aktivit českých podnikatelských a nevládních subjektů se zahraniční rozvojovou spoluprací ČR 21. 7. 2014, 14:30 hod Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Andrea

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Kazachstán (KZ) je pro ČR již tradičním obchodním partnerem a v rámci regionu Střední Asie také nejvýznamnějším partnerem. Dosavadní výsledky

Více

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 CETA Cílem dohody je odstranit obchodní bariéry v předem daných oblastech a podpořit tím obchod mezi EU a

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

STŘEDNĚDOBÉ VYHODNOCENÍ KONCEPCE ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2010-2017

STŘEDNĚDOBÉ VYHODNOCENÍ KONCEPCE ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2010-2017 STŘEDNĚDOBÉ VYHODNOCENÍ KONCEPCE ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2010-2017 O B S A H 1. Úvod 3 2. Kontext střednědobého vyhodnocení Koncepce 3 3. Zahraniční rozvojová spolupráce

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci

Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci Člověk v tísni, o. p. s. Sekce humanitární a rozvojové pomoci O společnosti Člověk v tísni Společnost Člověk v tísni vznikla jako humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech a podporovat

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

PŘEHLED UPLATŇOVANÝCH BILATERÁLNÍCH PREFERENČNÍCH DOHOD EVROPSKÉ UNIE

PŘEHLED UPLATŇOVANÝCH BILATERÁLNÍCH PREFERENČNÍCH DOHOD EVROPSKÉ UNIE PŘEHLED UPLATŇOVANÝCH BILATERÁLNÍCH PREFERENČNÍCH DOHOD EVROPSKÉ UNIE ZEMĚ/Název dohody Pokud není v Úředním věstníku EU oficiální česká verze, je ponechán název dohody v anglické verzi. Publikace v Úředním

Více

Ekonomické zájmy ČR v EU Fondy vnější spolupráce EU

Ekonomické zájmy ČR v EU Fondy vnější spolupráce EU Ekonomické zájmy ČR v EU Fondy vnější spolupráce EU Petra Reimer Postlerová, Odbor politik EU Porada ekonomických diplomatů 28. června 2013, Praha Geografické fondy EU 2007 2013 IPA ICI EDF ENPI ENPI IPA

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Akce 1. Mládež pro Evropu

Akce 1. Mládež pro Evropu Akce 1 Mládež pro Evropu Výměny mládeže Iniciativy mládeže Projekty participativní demokracie Akce 1.1 Výměny mládeže Setkání mladých lidí ze zemí EU s cílem se vzájemně poznat, porozumět odlišné kultuře,

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Příloha 1: Koncepční rámec Programu švýcarsko-české spolupráce

Příloha 1: Koncepční rámec Programu švýcarsko-české spolupráce Příloha 1: Koncepční rámec Programu švýcarsko-české spolupráce Koncepční rámec tvoří nedílnou součást Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou o implementaci Programu švýcarsko-české

Více

KONCEPCE ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE

KONCEPCE ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE KONCEPCE ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2010-2017 Obsah 1 Úvod 3 2 Účel koncepce zahraniční rozvojové spolupráce 4 3 Zahraniční rozvojová spolupráce jako součást zahraniční politiky

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020. Exekutivní shrnutí

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020. Exekutivní shrnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 Exekutivní shrnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na základě usnesení vlády ČR ze dne 14.

Více

Deloitte Česká republika

Deloitte Česká republika Deloitte Česká republika Představení společnosti Deloitte O společnosti Deloitte Deloitte globálně Deloitte Touche Tohmatsu Limited je nyní jednou ze čtyř největších auditorských a poradenských společností

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2 Obsah 1. Stručný přehled zahraničního obchodu České republiky... 3 2. Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu... 6 2.1 Export...

Více

10 let České republiky v EU

10 let České republiky v EU Podnikatelské fórum, 30. dubna 2014 10 let České republiky v EU Výhody a nevýhody členství v EU očima podnikatele All rights reserved. Siemens Česká republika Hlavní ukazatele 33 22 22 9,7 miliard Kč miliard

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

DŮKAZY PREFERENČNÍHO PŮVODU A STATUSU

DŮKAZY PREFERENČNÍHO PŮVODU A STATUSU DŮKAZY PREFERENČNÍHO PŮVODU A STATUSU Používají se v rámci preferenčního systému EU na základě mezinárodních dohod, jednostranných opatření nebo NR č. 1207/01. Příslušné předpisy vymezují, jaký z důkazů

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU

BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU USNESENÍ BEZPEČNOSTNÍ RADY STÁTU ze dne 19. prosince 2000 č. 154 k Plánu práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí 2001 s výhledem na 2. pololetí 2001 B e z p e č n o s t n í

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Export zboží služeb a investic

Export zboží služeb a investic Export zboží služeb a investic rady pro úspěšný vývoz Základní instituce podporující export českých firem Ministerstvo průmyslu a obchodu Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade Zastupitelské úřady

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

Národní grantové agentury. Typy projektů a grantů

Národní grantové agentury. Typy projektů a grantů Národní grantové agentury Typy projektů a grantů 1 POSKYTOVATELÉ A PROGRAMY VaVaI V ČR Grantová agentura ČR (GA ČR) Technologická agentura ČR (TA ČR) Ministerstvo kultury (MK) Ministerstvo vnitra (MV)

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR. Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007

Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR. Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007 Č. 04/2010 31. března 2010 Vienna Insurance Group v roce 2009 podle IFRS: Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

III. Zvýšení účasti ČR v unijních projektech Twinning a TAIEX v zemích sousedství EU OBSAH

III. Zvýšení účasti ČR v unijních projektech Twinning a TAIEX v zemích sousedství EU OBSAH III. Zvýšení účasti ČR v unijních projektech Twinning a TAIEX v zemích sousedství EU OBSAH 1. DŮVODY PRO ZAPOJENÍ ČR DO TWINNINGu a TAIEXu 1.1 Význam Twinningu a TAIEXu z hlediska zahraniční politiky ČR...2

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Struktura přednášky. - charakteristika. Vývoj po druhé světové válce v hlavních světových ekonomických centrech. Asijské centrum 1.

Struktura přednášky. - charakteristika. Vývoj po druhé světové válce v hlavních světových ekonomických centrech. Asijské centrum 1. Základy světové a evropské integrace Vývoj po druhé světové válce v hlavních světových ekonomických centrech Asijské centrum Přednáška č. 11 Struktura přednášky 1. JAPONSKO hospodářský vývoj od začátku

Více

Mezinárodní visegrádský fond: Nástroj regionální politiky Visegrádské skupiny

Mezinárodní visegrádský fond: Nástroj regionální politiky Visegrádské skupiny Mezinárodní visegrádský fond: Nástroj regionální politiky Visegrádské skupiny Plzeň, 27. ledna 2014 Mezinárodní visegrádský fond základní údaje vznik fondu předchází vznik Visegrádské skupiny (CS+HU+PL

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Plán činnosti České rozvojové agentury na rok 2015

Plán činnosti České rozvojové agentury na rok 2015 Plán činnosti České rozvojové agentury na rok 2015 OBSAH 1. ÚKOLY ČRA PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO CYKLU ZRS V ROCE 2015... 2 2. ALOKACE A PLÁNOVANÉ ČERPÁNÍ ROZPOČTU NA ZRS V ROCE 2015... 3 3. HLAVNÍ CÍLE

Více

Podpora státu a vliv směrnice o energetické účinnosti na rozvoj metody EPC

Podpora státu a vliv směrnice o energetické účinnosti na rozvoj metody EPC Podpora státu a vliv směrnice o energetické účinnosti na rozvoj metody EPC Využití etického kodexu na podporu aplikace metody EPC Zastoupení EK v Praze, 19. 9. 2014 Praha Obsah Postoj MPO k energetické

Více

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Základní charakteristika Doněcké a Luganské oblasti Doněcká oblast: Poloha: Plocha: Obyvatelstvo : jihovýchodní část Ukrajiny, hraničí s Ruskou federací 26,5 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Počet:

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

Hutnictví železa, a.s. Steel Federation of the Czech Republic

Hutnictví železa, a.s. Steel Federation of the Czech Republic Tisková beseda k veletrhům TUBE - Düsseldorf a WIRE Düsseldorf, K + K hotel Central, Praha, 14. ledna 2014 Hutnictví železa, a.s. Steel Federation of the Czech Republic 1 Vývoj v oblasti hutnictví ve světě

Více

Podpora českých firem při obchodování s Vietnamem

Podpora českých firem při obchodování s Vietnamem s Vietnamem s Vietnamem 1 Všeobecné údaje Vietnamská socialistická republika rozloha 331.221 km 2 počet obyvatel 89,7 milionů (2013) 53% obyvatel je mladších 25 let 29% městských obyvatel 71% venkovských

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY S160/06 VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY Dokument Komise a generálního tajemníka, vysokého představitele určený pro zasedání Evropské rady ČELIT VNĚJŠÍM ENERGETICKÝM RIZIKŮM EU

Více

Česká republika pomáhá. Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky

Česká republika pomáhá. Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky Česká republika pomáhá Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky 2 Obsah 1. Úvod 2 2. Priority české rozvojové spolupráce 5 3. Příspěvek České republiky ke snížení chudoby v roce 2012 9 4. Dvoustranná

Více

NOVÝ ZÉLAND EXPORTNÍ MOŽNOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

NOVÝ ZÉLAND EXPORTNÍ MOŽNOSTI PRO ČESKÉ FIRMY NOVÝ ZÉLAND EXPORTNÍ MOŽNOSTI PRO ČESKÉ FIRMY Obsah: Základní charakteristika země Ekonomika Zahraniční obchod Proč právě Nový Zéland? Perspektivní obory Jak na to? Základní charakteristika země Rozloha:

Více

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Mexiko patří k nejvyspělejším a rozlohou největším státům Latinské Ameriky. Člen OECD, Pacifické aliance Aktuálně 14. ekonomika světa (MMF) 1,972

Více