Otevřete si Plzeň! Přihláška města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015

Transkript

1

2 Otevřete si Plzeň! Přihláška města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015

3 Ta Plzeň! Něžná, silná, emotivní, Plzeň je žena! Za průmyslové revoluce se vyvázala z korzetu a začala se prát za svoje práva. Zapálila si cigaretu a dala si svou první sklenku. Elegantně ostříhané vlasy však byly pouze vnějším vyjádřením probuzeného sebevědomí, které začalo ženským elementem oživovat všechny oblasti života. Druhá světová válka ochromila silné paže, jež ji objímaly, ale nepodlomila jí kolena. Po ní Plzeň znovu vyvalila sudy, naučila se anglicky a roztančila se. Líbali ji Američané, Britové, Belgičané, Francouzi Otevřela se celému světu. DJ Kreml však brzy změnil desku a donutil ji zpívat jinou písničku. Zavřel ji doma, převlékl do montérek, oholil jí hlavu a zneužil ji k nakrmení svých mocenských tužeb. Znásilněná, sedřená a šedá Plzeň se šourá z práce zaprášenými ulicemi. Bojí se zvednout hlavu a podívat se do výloh obchodů, které míjí. Děsí ji představa, že ve skle spatří pouze svou bezútěšnou tvář, odrážející frustrující definitivu jejího bezbarvého osudu. O lýtka jí zvoní síťovky plné lahváčů to jediné jí zbylo. Klíče sametové revoluce ji sice naštěstí propustily z izolace, ale vrhly ji přímo na ulici. Léta falešných ideálů, devastace citů, kolektivizace intimity a izolace vnitřního světa rozbily žebříček jejích hodnot. Je raněná, postižená, nemocná. Bojí se snů. Zcyničtěla a ztratila víru v sama sebe. Plzeň se musí uzdravit. Musí znovu bojovat o sebedůvěru. Nejde jen o to, koupit si nové šaty a nalíčit se. Stejně jako většina žen a měst bývalého východního bloku musí znovu najít své místo ve společnosti, poznat sama sebe, vyzdvihnout své přednosti a přiznat si své nedostatky, vypovědět svůj příběh. Musí se očistit, osvěžit své sny a znovu nastoupit na cestu proměny v sebevědomou dámu evropské kultury. Plzeň je žena, křehká, citlivá a empatická. Tomu, kdo ji chce poznat, poslouchat a chce do ní investovat, ukáže všechny svoje krásy a bude mu věrná. Chce se otevřít a zahrnout vás láskou. Dotkněte se jí, pohlaďte ji, dejte jí důvěru, mějte ji rádi. Ona vás přijme. Ráda! 2 3

4 ISBN:

5 6 7

6 Obsah Ta Plzeň obsah I Základní principy 1. Proč se město, které zastupujete, chce zúčastnit soutěže o titul Evropské hlavní město kultury? Co by v souvislosti s udělením tohoto titulu bylo hlavním úkolem (největší výzvou)? Jaké cíle má město pro daný rok? 2. Vysvětlete koncepci programu, který by se realizoval v případě získání titulu Evropské hlavní město kultury? 3. Dal by se tento program shrnout do hesla (sloganu)? (Odpověď na tuto otázku je v předvýběrové fázi nepovinná). 4. Kterou geografickou oblast hodlá město zapojit do akce Evropské hlavní město kultury. Vysvětlete tuto volbu. 5. Máte už podporu místních nebo regionálních politických orgánů? Nebo je hodláte požádat o podporu později? Vysvětlete. 6. Jak celá akce Evropského hlavního města kultury zapadá do dlouhodobého rozvoje města, případně i regionu? 7. Do jaké míry hodláte upevňovat vazby s druhým městem, které bude také jmenováno hlavním městem kultury? 8. Vysvětlete, jak akce může splňovat kritérium evropské dimenze a jak město posílí vazby s ostatní Evropou. 9. Jak město hodlá zajistit, aby program Evropské hlavní město kultury vzbudil zájem obyvatel na celoevropské úrovni? 10. Jak město plánuje začlenění do kulturních aktivit podporovaných evropskými institucemi, případně jak hodlá zajistit synergické působení s těmito aktivitami? 11. Participace jako základní princip aneb vyplnění prázdného místa. 12. Jsou některé části programu zaměřeny na určité cílové skupiny (mládež, menšiny atd.)? Specifikujte příslušné části programu plánovaného pro akci Evropské hlavní město kultury. 13. Jaké kontakty město (nebo orgán odpovědný za přípravu akce) navázalo nebo hodlá navázat s: provozovateli kultury ve městě? provozovateli kultury sídlícími mimo město? provozovateli kultury sídlícími v zahraničí? Vyjmenujte některé provozovatele, u nichž předpokládáte, že s nimi budete spolupracovat a specifikujte příslušné druhy výměn. 14. V čem je navrhovaný projekt novátorský? Bude-li městu udělen titul Hlavní město kultury, jaké střednědobé a dlouhodobé dopady bude získání titulu mít z hlediska sociálního, kulturního a urbanistického? 2. Hodlají městské orgány veřejně vyhlásit svoje záměry na období po roce, k němuž se váže získaný titul? 16. Jak byla tato přihláška navržena a zpracována?

7 II Struktura programu pro akci Evropské hlavní město kultury 1. Jakou strukturu hodlá město dát programu na příslušný rok, bude-li město jmenováno Evropským hlavním městem kultury (směrná vodítka, celkové obecné téma akce)? Jak dlouho má program trvat? 2. Jakými hlavními událostmi bude rok charakterizován? 3. Jakým způsobem chce město vybírat projekty/události, které mají tvořit program příslušného roku? III Organizace a financování akce 1. Organizační struktura 1.1 Jaký typ struktury má mít organizace odpovídající za realizaci projektu? Jaký typ vztahu bude mít s orgány města? 1.2 Jestliže je do akce Evropského hlavního města kultury zapojena také oblast kolem města, jak se bude organizačně zajišťovat koordinace mezi příslušnými městskými a regionálními orgány? 1.3. Podle jakých kritérií a podle jakých ujednání byl vybrán nebo se bude vybírat umělecký ředitel celé akce? Jaký je nebo bude jeho profil? Kdy se ujme funkce? Čím se bude především zabývat? 2. Financování akce: 2.1 Jak bude organizován rozpočet akce? Jaká celková částka je určena na organizování roku Evropského hlavního města kultury? Jaké jsou zdroje financování a nakolik významný je každý z těchto zdrojů z hlediska jeho podílu na celkové částce? 2.2 Už finanční orgány města hlasovaly o vyčlenění příslušných částek, nebo závazně přislíbily jejich poskytnutí? Ne-li, kdy tak učiní? 2.3 Jaké celkové výdaje se plánují výhradně pro akci Evropské hlavní město kultury? 2.4 Jak velké výdaje se plánují na infrastrukturu (infrastruktura kultury a cestovního ruchu, včetně renovace existující infrastruktury)? 2.5Jaký je plán pro zainteresování sponzorů na celé akci? V jaké výši se odhaduje finanční účast sponzorů? 2.6 Podle jakého rozvrhu se tyto výdaje budou realizovat v případě, že město získá titul Evropské hlavní město kultury? VI Hodnocení a monitorování akce 1. Hodlá město zavést speciální systém monitorování a hodnocení pro dopad programu a pro jeho vedlejší a nepřímé důsledky? 2. Hodlá město zavést speciální systém monitorování a hodnocení pro finanční řízení? VII Další informace 1. Jaké má přihláška vašeho města silné stránky a jaké má rozhodující parametry pro úspěšné získání titulu Evropské hlavní město kultury? Jaké jsou na druhé straně její slabiny? 2. Hodlá město pro nadcházející léta rozpracovat konkrétní kulturní projekty bez ohledu na výsledek přihlášky do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury? Laskavě připojte komentář. 3. Dále laskavě uveďte další připomínky a komentáře, které na téma přihlášky považujete za nutné IV Infrastruktura města 1. Jakými infrastrukturními prostředky pro zajištění dostupnosti město disponuje (regionální, celostátní, mezinárodní doprava)? 2. Jakou má město absorpční kapacitu z hlediska ubytování turistů? 3. Jaké projekty (v oblasti městské a turistické infrastruktury, včetně obnovy stávající infrastruktury) se mají realizovat v době ode dneška do roku, pro který se město hlásí o titul Evropské hlavní město kultury? V Komunikační strategie 1. Jakou město chystá komunikační strategii pro akci Evropské hlavní město kultury? 2. Jaký podíl rozpočtu je vyčleněn na komunikaci? 3. Jaké jsou plány města na propagaci udělení ceny Melina Mercouri, jestliže město tuto cenu získá? (Informace o této ceně jsou v odstavci VI příručky Guide for cities applying for the title of European Capital of Culture (Pokyny pro města kandidující na titul Evropské město kultury)

8 I I. Základní principy pohlaď mě I. dotkni se mých rtů

9 Jacques Rupnik, francouzský politolog a historik* Všichni s těmi osmičkami nějak pracovali a dodnes pracují bez skutečné kritické reflexe. České osmičky představují seismograf vývoje Evropy. Vždycky na nich lze v širším kontextu analyzovat nějaký celoevropský problém. Rok 1918 interpretuje T. G. Masaryk jako vítězství západní demokracie a národní emancipace malých národů středovýchodní Evropy nad starými autoritářskými říšemi: vzniká zároveň Československo a nový evropský řád. Víme, jak dlouho tento triumfalismus vydržel. V roce 1938 jde v Mnichově o osud Československa, ale zároveň jde o selhání jeho západních spojenců před rozpínavostí Hitlerova Německa a klade celé Evropě otázku konfrontace demokracie a totalitarismu. Únorový převrat roku 1948 je poslední důkaz o nemožnosti zachovat prostor pro demokracii a třetí cestu v sovětské sféře vlivu, a tím oficiální odpískání startu studené války. Pražské jaro 1968 bylo nejen probuzením občanství a svobody slova české společnosti, ale i součástí celoevropského zpochybnění mocenských systémů v rozdělené Evropě, jak naznačila již tehdy debata mezi Kunderou a Havlem. Erazim Kohák, filosof a publicista** Evropa jako jediná dokázala pochopit svobodu jedinců ne jako úchylku či odcizení, nýbrž jako naplnění jejich lidství Máme zkušenost se soužitím v různosti. V naší zemi pro ni vytvořil předpoklady již kutnohorský náboženský smír roku Náš král Jiří vyslal první podnět k evropské unii. Po staletí jsme žili v mnohonárodním Rakousku. Přihlásíme-li se k tomu, můžeme se stát oporou Evropské unie i Spojených národů. Máme také hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost. Jsme dědici osvobozených rolníků, řemeslníků a písmáků, kteří obrozeneckým úsilím vytvořili z téměř ničeho novodobý demokratický národ. Přihlásíme-li se k této tradici, můžeme se stát oporou demokracie a spravedlnosti v Evropě. Snad ještě základnější je zkušenost úsilí o svobodu. Náš novodobý národ tvárnila obhajoba naší svébytnosti proti všem. Nověji jej ztvárnil zápas s rakouským feudalismem s pozdějším nacistickým a komunistickým útlakem. Vyústěním spravedlnosti a solidarity je pro nás svoboda. 1 Proč se město, které zastupujete, chce zúčastnit soutěže o titul Evropské hlavní město kultury? Co by v souvislosti s udělením tohoto titulu bylo hlavním úkolem (největší výzvou)? Jaké cíle má město pro daný rok? Chceme-li odpovědět na otázku, proč se více než tři roky zabýváme konceptem kreativního města a proč právě Plzeň tak zásadně usiluje o titul Evropské hlavní město kultury (EHMK), musíme se odpoutat od čistě lokálních pocitů a zájmů a zapátrat hlouběji v tom, co formovalo český národ a jeho složitou mentalitu, protože bez pochopení a zároveň přijetí minulosti lze jen stěží vytvářet vizi budoucnosti. Vizi o to složitější, čím širší je diskuse o evropské vizi kultury a jejím přesahu do všech oblastí života jedince ve společnosti. Ekologie duše aneb kořeny neutěšeného stavu duše dnešního člověka Masarykovské nebát se a nekrást dokázal totalitní režim změnit v myslích řady našich lidí k pravému opaku. Strach byl nástrojem moci komunistů, stejně jako před nimi fašistů. Pseudorovnostářství vedlo mnohé lidi ke krédu zcela zvrácenému: kdo nekrade, okrádá rodinu. Etický i intelektuální marasmus konce 80. let minulého století byl i důsledkem několikerých vln exilu během onoho půlstoletí totalit. Roky 1938, 1948 a 1968 zásadně poznamenaly osud českého národa. Jacques Rupnik Z tohoto úhlu pohledu je těžké pochopit, co zůstalo zachováno z české identity, jakkoli má zdravé kořeny, které sahají daleko hlouběji do minulosti. Erazim Kohák Novodobé dějiny neprošly dosud důkladnou revizí, hlubokou analýzou. Je to jeden ze zásadních úkolů dnešní vědecké obce. Přesto lze (byť velmi zjednodušeně) tvrdit, že nepochybně slibné základy demokracie položila Čechům masarykovská první republika. Jenomže dvě desetiletí jsou jako nic tváří v tvář následujícím padesáti letům totalit. Jacques Rupnik Nemůžeme se proto tvářit, že země střední a východní Evropy jsou rovnocennými demokraciemi vůči tradičnímu Západu. Není tomu tak a ani být nemůže. Kdo u nás ustál padesátá léta a pookřál nad nadějí pražského jara, povětšinou ztratil veškerý zbytek iluzí v době tuhé normalizace 70. let. Tolik tnutí do jednoho srdce nese s sebou generace dnešních seniorů, tolika manévry a převlékáním kabátů prošla nemalá část dnešní politické reprezentace, tolik stigmat, paradoxů a nejistot nese s sebou každá česká rodina a každá zcela po svém a v jiných Václav Havel souvislostech. Cokoli k tomuto tématu vyjádříme, bude zjednodušené, nic není černé ani bílé, dnešní česká realita je mnohem komplikovanější a barvitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Tím větší výzvou je pokusit se vydat cestou změny. Krize jako šance!? Snad už ani sami ekonomové 90. let nemohou věřit tehdejší euforii z všemocné ruky trhu. Situace není růžová. Síla a moc postkomunistických institucí, korupce, klientelismus a politikaření namísto skutečné politiky v zájmu veřejného blaha odsouvá po celých těch dvacet let základy probouzející se občanské společnosti na druhou kolej. První signál změny snad vyslaly volby v červnu Nízká volební účast a stoupající nedůvěra voličů ve funkční demokratický systém jsou vizitkou této doby. Za dvacet let nově nabyté svobody však už dorůstá jiná generace, jazykově vybavená, vzdělávaná v nové demokracii, s širším rozhledem a snad tedy i vnímáním své koexistence v rámci evropského společenství. Jan Sokol Kde začít v zemi s tak složitými poměry, v zemi plné rozpolceností? Proč ne ve městě, které se samo nabízí jako otevřené nové cestě, experimentu, který může zásadně ovlivnit ostatní obce a jejich občany, který může naznačit, kudy dál. Ve městě, které má optimální geografickou polohu k tomu, aby se stalo mostem mezi starou a novou Evropou. Proč se tedy Plzeň chce zúčastnit soutěže o titul Evropské hlavní město kultury? Plzeň není ani malá ani velká, netrpí nabubřelou sebechválou hlavního města ani mindráky maloměsta. Leží na dobrém místě přímo na cestě na Západ, na bývalé demarkační čáře, ale také na tzv. Via Carolina, významné obchodní stezce řady staletí. Navenek působí Plzeň poklidně až usazeně, ale uvnitř vře celá řada zásadních problémů, které se nevyplácí ignorovat. Je čas nastavit zrcadlo, analyzovat klady i zápory současného stavu a rychle začít jednat. Nikoli cestou shora, nýbrž přičiněním jednoho každého, komu není budoucnost města, regionu, země lhostejná. Koncept otevřeného, kreativního města nabízí obrovskou změnu. Trvalou a udržitelnou proměnu provinčního města ve skutečnou evropskou kulturní metropoli. Taková proměna není otázkou jednoho, dvou let, dokonce ani pěti. Vnímáme ji jako dlouhodobý proces, pro který může být právě titul EHMK zásadním a nenahraditelným impulsem. Plzeň chce otevřít svou náruč Evropě přirozeným, nenásilným a inovativním způsobem. Chce se trvale zapsat na kulturní mapu Evropy a kladně využít proslulosti svého jména, které dalo název nejslavnějšímu pivu na světě. Neskromným cílem plzeňské kandidatury je, aby slovo Pilsen v budoucnu vyvolávalo nadšení nejen příznivců tohoto nápoje, ale i kulturních turistů a nejširší veřejnosti v Evropě i mimo náš kontinent. Co by v souvislosti s udělením tohoto titulu bylo hlavním úkolem (největší výzvou)? Titul EHMK je mimořádnou výzvou a šancí, která zalarmuje všechny síly, veškerý potenciál a posune tuto společnost o krok dál. Rozhodující v tomto procesu bude, jak dokáží jednotliví občané převzít sami na sebe plnou osobní zodpovědnost. Tak, jako se stovka českých intelektuálů pokusila dvacet let po sametové revoluci nastínit Českou vizi a s projektem plným otevřených diskusí brázdí nadále naši zemi, tak se nyní probouzí plzeňský potenciál. Od univerzitních profesorů, stejně jako studentů, přes silné podnikatelské vrstvy až po neziskový sektor, od seniorů po ty nejmladší, od starousedlíků po přistěhovalce Vrtkavé politické milieu nevyjímaje, vždyť pro Program rozvoje kultury Plzně na léta zvedli ruce všichni zastupitelé napříč politickým spektrem! Jacques Rupnik, francouzský politolog a historik* Místo abychom formulovali věci pozitivně, zabydlela se v Čechách Evropa jako obava. Lidé se ptají, jestli obstojí v konkurenci. To souvisí s jedním z hlavních témat českých dějin, kterým je problém elit, jež byly odsud soustavně minimálně od Bílé hory vyháněny či decimovány, a tím je tato společnost geneticky značně oslabená. Teprve nové elity, nová generace znalá Evropy a světa bude nositelem sebevědomí jiného druhu Husák vyhnal v takhle malém národě půl miliónu kvalifikovaných lidí z práce a víc než sto tisíc za hranice. Tady díky tomu zanikly celé obory. Novinářství přestalo existovat, univerzitní obory jako je historiografie a politické vědy zmizely nebo byly ochromeny Václav Havel, bývalý prezident Československé, poté České republiky, dramatik, esejista** Základním měřítkem identity člověka je identita lidských vztahů. Jan Sokol, filosof, sociolog** Pro tu (ještě) lepší Evropu budeme ovšem muset něco udělat, a to hlavně sami se sebou. Nemusíme dávat světu žádné nobelisty, vynálezce či rekordmany, ale musíme se postarat, aby naši potomci nezapomněli česky a kvůli tomu se naučili aspoň dva další jazyky. Pak se totiž přestanou těch druhých bát, jako se jich nebáli naši předkové Plzeň most od totality ke kreativitě Rokem 1989 se radikálně proměnilo společenské klima. Ale zásadní změna znamená proměnu zevnitř, z hloubi duše jednoho každého, konečně svobodného občana. Taková proměna představuje dlouhodobý a složitý proces, možná i přes více než dvě generace méně poznamenané minulostí, nezatížené předsudky a deformacemi I. a zároveň pokud možno odolávající módním vlnám dnešní doby, zvláště pak konzumu a komerci I.

10 Jacques Rupnik, francouzský politolog a historik * Amerika tu působí jako nepřekonatelný vzor demokracie a společnosti bez silného státu, který je symbolizován svobodou jednotlivce. Podívejme se tedy na šance Plzně z tohoto úhlu, zkusme na začátek poodhalit neuralgické body zpomalující její tep, nebojme se jít do hlubších analýz a zalarmovat místní občany k zásadnímu zamyšlení nad tím, čím už dávno patří do Evropy a čím se naopak od Evropy mohou inspirovat, jak se podstatně více zapojit na půdě nejen místní, národní, ale i celoevropské. Otevřít se více Evropě, světu, znamená na prvním místě otevřít se více sám v sobě. Odkrýt svoje pochyby a slabosti, překonat nedůvěru a začít si zvykat na rozdílnost názorů, pohledů i zájmů a přinejmenším ji umět respektovat. Otevřít se menšinovým názorům, minoritám jako takovým. Téměř každý svým způsobem do nějaké minority patří, soudě podle věku, zájmů, původu, postavení Úcta jednoho k druhému je základem takové otevřenosti. Evropa otevírá nový prostor. Nikoli pro exploataci, ale právě pro onu inspiraci, díky výrazné zkušenosti a tradici silných demokracií. Nejde jen o velké státy, které jako by pro řadu mimoevropských národů byly symbolem Evropy. Jde právě o ty menší, zdravě sebevědomé a staletími rozvíjené demokracie. Míra zodpovědnosti každého občana za úroveň žití v jeho zemi je zde nesmírně vysoká. To je druhá a neodmyslitelná tvář svobody, kterou neméně dobře dokáže uctívat Severní Amerika. A kde jinde než v místech, která osvobodili právě Američané, lze hlouběji porozumět principu skutečné občanské společnosti? Přirozené transatlantické vazby jsou unikátní právě a pouze v Plzni. Jacques Rupnik Rok 2015 se v perspektivě tak hluboké vnitřní proměny zdá být prakticky za dveřmi. Vnímáme ho jako mezník, první zásadní zkoušku, zda proces, který jsme nastartovali, se ubírá správným směrem. Proces opírající se od svého zrodu o širokou participaci občanů, v Čechách naprosto ojedinělou. Titul EHMK by zásadně pomohl soustředit pozornost na plzeňský experiment. Pozornost celonárodní i mezinárodní, pozornost intelektuálů, stejně jako nejprostších občanů Evropy, kterým by stálo za to do Plzně přijet nebo s ní navázat díky novým technologiím alespoň virtuální spojení. Ať už by jejich motivací byla některá ze zásadních diskusí o evropských tématech nebo atraktivní výstava, festival, slavnost nebo jakýkoli konkrétní projekt v oboru, kterým se zabývají od oblasti kulturní přes sociální, ekologickou až po obchodní či politickou. Jaké cíle má město pro daný rok? Cílů navazujících na hlavní výzvu plzeňské kandidatury, otevřenost, má město pro rok 2015 bezpočet. Podaří-li se v příštích pěti letech získat pro koncept kreativního města všechny sféry veřejného života, zalarmovat místní, evropské i mimoevropské partnerské organizace, pak bude tento rok v případě získání titulu EHMK probíhat ve znamení dialogu národů, kultur, etnik uprostřed města, které získá zcela novou tvář a stane se velkou inspirací. Nic menšího si v tuto chvíli nepřejeme. S plným vědomím toho, že titul EHMK je velkou zkouškou, v níž jsme připraveni obstát. S maximálním nasazením veškeré naší energie, využitím potenciálu a silnou vírou v intuici. 2 Vysvětlete koncepci programu, který by se realizoval v případě získání titulu Evropské hlavní město kultury? Nastolit programový koncept roku 2015 s pětiletým předstihem je tak trochu chiméra, ale zároveň také báječná výzva pro všechny, kteří se nebojí myslet dopředu a vytvářet skutečné a to v kontextu skutečné a hluboké dlouhodobé vize daleko přesahující tento jediný rok. Evropa je postavena na jednotě v různorodosti, a to je princip, jenž se v každé její lokalitě promítá zcela osobitě, originálně a nezaměnitelně. Jaký je genius loci Plzeňska? Jaký osobní příběh se skrývá za každým jednotlivým nápadem, s nímž lidé přijdou? Odkrývat tajemství tohoto místa i řady zakletých duší, to je cesta, kterou se chce město Plzeň v příštích letech vydat. Není to vůbec cesta snadná ani tak poetická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Lidé se nechtějí hned tak otevřít. V lepším případě převládá nedůvěra, v horším absolutní zavržení čehokoli nového, jiného. Dobrých zkušeností čeští lidé v posledních desetiletích nasbírali pomálu, ztráta tradičních hodnot a leckdy i smyslu konání proto vyplouvá na povrch mnohem razantněji, než kdy předtím. To jsou bariéry v každém jedinci, to jsou i výzvy pro plzeňskou kandidaturu. PILSEN, OPEN UP! je sloganem do češtiny prakticky nepřeložitelným. V českém jazyce ho doplňujeme řadou drobných výzev, provokujících otázek i vysvětlujících témat. Otevřenost je skutečnou výzvou, nejen směrem k Evropě. Přednostně jde o otevírání se uvnitř sama sebe, překonávání uzavřenosti české společnosti, jež je logickým vyústěním dosavadních historických zkušeností, neblahým reziduem totality. Plzeň chce být Evropským hlavním městem kultury potřebuje pro to slogan v češtině? Nebo si lidé začnou zvykat na častější používání angličtiny a cizích výrazů? Naučí se networkingu, nebo se jim líbí slovo síťování? Porozumí pojmům arts management, coaching, mentorship, rezidence, technologie, digitalizace, nebo budou za každou cenu pro všechno hledat české ekvivalenty, které už ale pokulhávají za celoevropským a celosvětovým vývojem? Možná je to jedna z prvních bariér, kterou se kandidátský tým snaží citlivě prolomit S lehkou nadsázkou využívá mnohavrstevnou češtinu. Oblíbenou interpretací sloganu se v češtině stalo Otevřete si Plzeň! Plzeň a její čtyři řeky, to je jedinečná atmosféra, vyzývající k postupné proměně nábřeží i "ostrovů" mezi nimi, a k propojení míst, která nekompromisně odsekly víceproudé komunikace od míst přirozeně formovaných vodními toky. Toto se stalo inspirací čtyř programových proudů, které již byly načrtnuty v prvním kole kandidatury a které pojmou celou šíři idejí od ryze uměleckých až po sociální, ekologické, vědecké, vzdělávací, podnikatelské i rodinné a hravé. *Pozn. 1) Jacques Rupnik Příliš brzy unavená demokracie (rozhovor s Karlem Hvížďalou, Portál, 2009) **Pozn. 2) Česká vize, Hledání identity 21. století, (DIALOG Centrum, Brno 2009) Vlastní program roku 2015 budou rámovat události comme il faut, gala opening i gala closing, počítající se zapojením umělců evropského přesahu a s pozváním státníků, kteří neopomínají roli kultury v dnešním světě. Leden i prosinec jsou však natolik mrazivými měsíci, že právě tady bude Plzeň spoléhat na svět nových technologií I I.

11 a zprostředkuje zájemcům doma i v zahraničí svou atmosféru pomocí přímých přenosů. Alespoň virtuálně se tak od počátku propojí s celou Evropou. Vrcholné akce roku 2015 budou směřovat do ulic města, jejich ukázky se pro Plzeňany připravují už od roku Jednak na Den Evropy 9. května, který přímo navazuje na tradiční plzeňské Slavnosti svobody, dále na úvod léta, protože měsíc červen kandidatura pojímá jako Měsíc Meliny Mercouri, který bude i v roce 2015 vrcholit Dnem Meliny Mercouri, připomínajícím 30. výročí vyhlášení úspěšného projektu EHMK Radou ministrů. Letošní Kandidát túra byla skvělou předzvěstí. Každoroční letní gejzír kulturních a společenských událostí symbolicky začíná udělením Ceny 1. června, mezi jejíž vážené nositele patří Václav Havel, Jacques Rupnik, Petra Procházková a další osobnosti světového formátu. Měsíc Meliny Mercouri nabízí věhlasné kulturní akce, jakými jsou Mezinárodní folklórní festival, Tanec Plzeň, Skupova Plzeň nebo Divadelní léto pod širým nebem. Léto roku 2015 by si neměl nikdo nechat ujít, vyvrcholí totiž tradičním Pilsner Festem v evropském hávu a Divadlem Plzeň s výrazným rozšířením o Divadlo Open Air. Město otevře řadu nových prostor, zahrad a nábřeží ve zcela kreativním pojetí. Jednotlivé programové proudy celého roku jsou volně provázané, otevřené všem uměleckým druhům a žánrům, stejně jako oblastem souvisejícím s širším pojetím kultury, jako jsou ekologie, historie, filosofie, věda, politika, sport, zábava, sociální sféra a ekonomika. Nahlédněme na tomto místě krátce do jejich filosofie a evropských přesahů. Detaily programové nabídky jsou popsány v kapitole II/2 a budou výsledkem otevřené kontinuální výzvy až do roku 2013, kdy nejlepší nápady a projekty vyhodnotí a zařadí do programu mezinárodní umělecká rada. Umění a technologie je proud, který zástupci kandidatury postavili na přední místo dříve, než se k nim vůbec dostalo, že belgické město Mons si vybralo téma tak blízké: Where technology meets culture. Úvahy obou projektů mají mnoho společného, město Plzeň přímo vybízí k propojování těchto dvou světů. V posledních letech zde vyrostly zásadní projekty, jako jsou Techmania Science Centre nebo Ústav umění a designu při Západočeské univerzitě. Kreativní průmysly se rozvíjejí v centru i na okrajových částech města, za všechny je třeba zmínit oskarový úspěch společnosti Technocrane. Potenciál Plzně se však skrývá daleko hlouběji v historii, počínaje třeba Grollovou unikátní technologií výroby piva, která ovlivnila na 70 % evropských značek tohoto nápoje, přes závody Emila Škody, specializující se dnes už především na dopravní prostředky v současném designu, až např. po animaci, v níž na slavná jména Jiřího Trnky a Josefa Skupy navazují výtvarníci a ilustrátoři festivalu Animánie, interaktivního Muzea loutek, divadla Alfa a dalších počinů v příbuzných oborech. Design, architektura, urbanismus, veřejný prostor, to jsou výzvy pro novou generaci, která má své vzory v Plzni, například Ladislava Sutnara, jenž se proslavil i daleko za hranicemi. Jak rozvíjet tento potenciál? Vedle rozběhnutých projektů s Ústavem umění a designu, Umělecko-průmyslovým muzeem, reprezentanty živého umění na Plzeňsku a ústředními osobnostmi prezentovanými prioritně v této programové linii (např. Trnka Skupa) klade projekt Plzeň EHMK 2015 důraz na posílení aspektu kreativního vzdělávání. Inspiroval se skvělými výsledky britských kolegů a jejich sítě ILAET (International Laboratory of Advanced Education Technologies). S pomocí US Business School se otevírají možnosti pilotního zavádění projektu Inovativních vzdělávacích center právě v Plzni, záležet bude nejen na místních partnerech, ale i úspěchu v programech ESF. Vztahy a city, to je téma pro každého člověka, to je téma identity z pohledu osobního, národního a celoevropského nejen pro ty, kteří dokáží dohlédnout za demarkační čáru oddělující před lety Plzeň tak radikálním způsobem. To je téma jedinečné atmosféry města s lidskou dimenzí, kde sousedské vztahy a přehlednost a dostupnost spoluvytvářejí jeho genius loci. Jak se promítly dějiny 20. století v lidských duších? Dokáže česká společnost rozvinout své úvahy a debaty od lokálních témat až po ta zásadní, evropská? Umí se otevřít Evropě i po této stránce? Zajímá vůbec Evropu, čím si prošla? Chce jí rozumět? Chce se česká společnost zapojit do evropských debat, přispět svými zkušenostmi a hledat paralely? Umí si lidé v Česku navzájem naslouchat? Za pokus to každopádně stojí. Zvláště podaří-li se získat pozornost tak výrazných osobností z řad českých intelektuálů, jako jsou Václav Havel, Jacques Rupnik, Milan Kundera, Václav Bělohradský a další. Cílem není nic menšího, než rozvinout evropský dialog na plzeňské půdě a přizvat mj. tyto osobnosti k účasti na projektu A Soul for Europe, jehož zástupci již projevili zájem o uspořádání klíčové události v Plzni. A to v přímé souvislosti s plzeňskou satelitní diskusí prestižního Fóra K této vrcholné události město hodlá dospět sérií dialogů, otevřených diskusních fór v nadcházejících letech, která se pokusí nejen přinést další vklad k vyrovnání se s minulostí, ale také otevřít obecná témata související s rolí kultury a umění v dnešní společnosti. Témata kreativity a nové kreativní třídy, evropské mobility umělců, postavení umělce v dnešní společnosti, kulturní politiky a politické kultury, socio-ekonomických efektů kultury stejně jako nepostradatelnosti duchovních hodnot, a tedy i umění v dnešním světě. Patří sem i témata rovných práv občanů, úlohy žen a jejich práv, kořenů korupce v dnešní společnosti, otázek etiky, kultury a umění ve vzdělávacích systémech a mnohá další. Uměleckým vrcholem tohoto programového proudu bude projekt oslovující reprezentanty všech uměleckých oborů s názvem Česká kultura pod tlakem dvou totalit, ale i řada dalších událostí, které jsou přiblíženy v kapitole II/2. Tranzit a minority je programovým proudem otevírajícím bolavé rány. Plzeň absorbovala velké množství cizinců (statistiky hovoří o cca 10 % obyvatel, což ale nezahrnuje ilegálně žijící cizince ve městě), především z oblastí Východu (bývalé země Sovětského svazu, Vietnam, Mongolsko ), dosud se však nedokázala reálně vyrovnat s jejich integrací. Řada cizinců žije na okraji společnosti, uzavřena do svých komunit. Vypomáhají si navzájem a od české společnosti prakticky nic neočekávají. Lokality, kde žije sociálně vyloučené obyvatelstvo, jsou Achillovou patou města. S nimi souvisí praktiky vykořisťování levné pracovní síly na Borských polích, včetně různých sfér korupčního prostředí, do kterých samospráva města nemá šanci zasáhnout. Je to složitý proces, kladoucí nároky na obě strany. Přijmout cizince za své znamená více, než je asimilovat. Znamená to projevit zájem o jejich kulturu a zvyky, přestat je ignorovat. Je třeba je přirozeně začlenit do svého života. Naučí-li se naše společnost otevřenosti vůči různým barvám pleti, bude o to více respektovat další menšiny, ať už se definují věkem nebo zvyky, ať jde o vegetariány, gaye a lesbičky, handicapované, seniory či děti. Otevřít se dialogu kultur znamená i otevřít se dialogu mezi všemi minoritními skupinami. Jak? Nápadů se už nyní sešla celá řada, proces pěti a více let dává městu velkou šanci. Inspirací mohou být města na hranici, jejichž neformální síť Cities on borders začíná Plzeň vytvářet. Mons, Talin, Marseille, Košice, San Sebastian, Gdaňsk a další města mají osobitou zkušenost a projevila vstřícnost a ochotu podělit se o ni. Les Rencontres jsou platformou, kde už došlo k prvním neformálním diskusím a setkáním. Podaříli se Plzni získat prestižní titul EHMK, stane se aktivním článkem těchto sítí a přenese část debat i na své území, tak aby ze zkušeností Evropanů mohli čerpat všichni. I I.

12 I I. Umělecky se tento programový proud nejvíce otevírá neziskovému sektoru, občanské společnosti. Je to pro ni velká výzva dokáže napomoci tam, kde si neví rady úřady ani instituce? V širokém pojetí programového proudu jde o dialog tradičního a současného umění, respekt k náboženským tradicím a společnostem, rozvoj spolupráce na úrovni mezigenerační, mezioborové a multikulturní. 3 Dal by se tento program shrnout do hesla (sloganu)? Příběhy a prameny směřují k pochopení kontextu, v němž se plzeňská kandidatura vyvíjí. A nejde jen o tradiční orální historii, časosběrné dokumenty, publikace, reminiscence silných momentů svobody a osvobození atd. Jde především o budoucnost! To beer or not to beer?! je otázkou neustále omílanou uvnitř týmu kandidatury i v diskusích mimo něj. Proč ne? Existuje totiž skvělá inspirace na půdě evropských pivovarů. Projekt Plzeň 2015 inicioval síť revitalizovaných pivovarů, která zve partnery z různých koutů Evropy ke spolupráci dlouhodobého charakteru. Spojují je prostory, kterým vdechli nový život. Různé formy revitalizace, reanimace, tedy hledání nových způsobů využití pro staré objekty pivovarů (zpravidla celé komplexy budov), které už neslouží původnímu účelu to je téma, které partnery této sítě zajímá. Vydá-li se člověk kterýmkoli světovým směrem od Plzně, vždy najde takový prostor. Na západě jich je celá řada, jen v Belgii stačí připomenout Wiels v Bruselu, Lamot v Mechelenu (partnerském městě Monsu), ale i zajímavý objekt pivovaru St. Feuillien přímo v Monsu Směrem na východ je skvělou inspirací Stary Browar v Poznani. Na jihozápadě je inspirací Biblioteca Joaquim v samotném centru Madridu a na severu nedávno otevřený Dansenhus a další budovy v Kodani přímo v areálu ještě funkčního pivovaru Carlsberg. První setkání naplánoval plzeňský tým už na Den Evropy ( ) tak, aby se včas otevřela diskuse o budoucím využití Světovaru, jednoho z pilotních investičních projektů plzeňské kandidatury. Rezidence umělců ze všech koutů Evropy, vzájemné výměny a v neposlední řadě předání zkušeností o provozu a trvalé udržitelnosti takových prostor, to jsou cenné první výstupy, které budou dále rozvíjeny nejen do otevření Světovaru v r. 2013, ale i dlouho po něm. Nelze opomíjet, že opuštěné pivovary se na Plzeňsku nachází leckde, kulturní využití si daly do vínku pro svůj pivovar Horažďovice a v neposlední řadě také Plasy, jako budoucí Centrum stavitelského dědictví. Tento programový proud sleduje ještě jeden významný aspekt životní prostředí. Umělecké projekty s ekologickým kontextem věnované veřejným prostranstvím i krajině a samotná Pocta vodě zde proto mají své zásadní místo. Čtyři programové proudy plzeňského projektu mají mnohem širší a dlouhodobější záběr, než bylo v této části přihlášky možno naznačit. Vytvářejí prostředí pro kreativní nápady ve všech sférách, jsou prvotním impulsem a uvedené příklady mezinárodních sítí, které s nimi přímo souvisejí, mají sloužit jako inspirace a povzbuzení pro vznik dalších, trvale udržitelných projektů na národní i mezinárodní úrovni. Ano. Pilsen, open up! Slogan Pilsen, Open Up!, který vzniknul již v prvním kole kandidatury na titul EHMK, byl v druhém kole v rámci komunikační kampaně různými způsoby ověřován. V angličtině má Pilsen, Open Up! hned několik významů, čeština také nabízí velký prostor pro představivost a nechává na každém jedinci, jak smysl tohoto motta vnímat. Tým plzeňské kandidatury na titul EHMK 2015 proto veřejnost vyzýval slovy: Otevřeme se cizím jazykům a hrajme si s významy slov! Čeština je nesmírně bohatá, napadá vás více významů, sloganů či výzev česky? Neváhejte nám je napsat, ty nejlepší určitě zveřejníme! Otevřenost jako odvaha ke konfrontaci a veřejnému dialogu. Otevřenost novým myšlenkám, inovaci a kreativitě. Otevřenost vůči menšinovým žánrům, směrům i národnostem. Otevřenost, transparentnost a kultivovanost v procesu celé plzeňské kandidatury a věcí veřejných. Otevřenost vůči ostatním lidem, Evropě a celému světu. Veřejnost pozitivně reagovala nejčastěji na verzi: Pilsen, Open Up! Otevřete si Plzeň! V případě získaní titulu EHMK 2015 má projekt v úmyslu pracovat se všemi zajímavými náměty, které ve veřejné diskusi vznikají. Ústřední slogan v angličtině zůstane beze změny. Zásadním momentem pro rozvoj potenciálu města a jeho okolí by se nepochybně stalo získání prestižního titulu EHMK. Kontinuální otevřená výzva je vypsána tak, aby odstartovala novou vlnu nápadů a propojila stávající úspěšné osobnosti s méně zkušenými, které mohou přinést výraznou energii a dynamiku do všech oblastí, které EHMK zasahuje. V kapitole II uvádíme celou sérii projektů vzniklých z veřejných debat a na základě otevřené výzvy během posledních dvou až tří let. Byly to debaty o snech a vizích aktérů na poli kultury Plzeňska, debaty přitahující stále větší počet zájemců, a to nejen ze sféry kulturní. Je to dobrý signál, ale jsme pouze na začátku cesty. Podstatné je, že velká část místních aktérů už se jí otevírá a začíná rozumět velikosti úkolu, který před ní stojí.

13 4 Kterou geografickou oblast hodlá město zapojit do akce Evropské hlavní město kultury? Vysvětlete tuto volbu. Kromě intenzivního zapojení celého plzeňského regionu (měst a obcí na jeho území) hodlá projekt Plzeň 2015 spolupracovat také s belgickými městy Mons a Lutych, Karlovarským krajem, Jihočeským krajem, městem Karlovy Vary, městem Řezno, krajem Horního Falcka, francouzským regionem Franche-Comté i některými dalšími partnerskými městy Plzně (Limoges, Takasaki) a Monsu (Charleroi, Mechelen). Plzeň se během své historie stala přirozeným regionálním centrem, nejvýznamnějším městem na poměrně rozsáhlém území přesahujícím administrativní hranice Plzeňského kraje. V tomto případě není řeč pouze o velikosti města (téměř 170 tisíc obyvatel), ale také o jeho významu kulturním a společenském. Plzeňský kraj je území se specifickou urbanistickou strukturou, v níž převažují malé obce. Centry osídlení jsou kromě Plzně a Klatov zejména města do obyvatel. Mimo Plzeňskou aglomeraci nemá území průmyslový charakter, typické jsou rozsáhlé přírodní a lesní oblasti. Celý kraj má 572 tisíc obyvatel. Plzeň bývala v nedávné minulosti krajským městem Západočeského kraje, který kromě dnešního kraje Plzeňského zahrnoval i území současného Karlovarského kraje. Karlovarský region je poměrně silně historicky propojen s regionem plzeňským a také s Plzní; i přesto je tvář obou regionů v současné době odlišná. Město Karlovy Vary rovněž uvažovalo o kandidatuře na titul EHMK, nakonec se však rozhodlo pro podporu kandidatury města Plzně. Plzeň tak podává svůj projekt za podpory a spolupráce Karlových Varů, nejznámějších českých lázní, které se proslavily i díky Mezinárodnímu filmovému festivalu Karlovy Vary. Jihočeský kraj je do projektu Plzeň 2015 zapojen také jako součást evropské statistické jednotky NUTS II Jihozápad, kterou tvoří společně s krajem Plzeňským. Nové vazby mezi těmito kraji jsou určovány zejména spoluprací v oblasti přípravy a realizace Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Z tohoto programu budou čerpány dotace na investiční projekty spojené s projektem Plzeň Díky kandidatuře na titul EHMK 2015 zahájila Plzeň dialog s Jihočeským krajem a kulturními organizacemi v tomto regionu o rozvoji společných kulturních aktivit obou krajů. Velký regionální přesah lze zaznamenat také západním směrem do Bavorska, k městu Řezno (Regensburg) a oblasti Horního Falcka. S těmito regiony rozvíjí město Plzeň aktivity v oblasti kultury či cestovního ruchu již více než 15 let, a to především prostřednictvím partnerství s městem Řezno, působení Centra Bavaria Bohemia v Schönsee, projektu Kultur ohne Grenzen/Kultura bez hranic, práce plzeňského Koordinačního centra českoněmeckých výměn mládeže Tandem. V posledních dvou letech aktivně působí též přeshraniční pracovní skupina Kultura, tvořená zástupci institucí Plzeňského kraje a Horního Falcka. Velká část připravovaných kandidátských projektů se týká i umělců a široké veřejnosti ze všech výše zmíněných regionů. Rozvoj spolupráce s Jihočeským krajem, Horním Falckem, Dolním Bavorskem a též s Horním Rakouskem, jehož I. centrem je Linec, Evropské hlavní město kultury roku 2009, se začíná intenzívně rozvíjet ve všech oblastech v sou I. vislosti s přípravou Euroregionu Dunaj-Vltava. Důvodem vzniku tohoto euroregionu je vytvoření protipólu silným metropolitním regionům Prahy a Mnichova. Region založený na výrazných regionálních centrech Linec, České Budějovice, Řezno a Plzeň má potenciál se stát ekonomicky významnou oblastí Evropy s významným akcentem na vzdělávání, moderní technologie, ochranu přírody, turistiku a samozřejmě prioritně na kulturní rozvoj. Regionální konference Plzeňského kraje, Horního Falcka a Dolního Bavorska pořádaná v Plzni ve dnech jasně potvrdila, že mezi priority rozvoje regionální spolupráce v blížícím se novém programovém období EU patří právě kultura. Zástupci samospráv uvedených regionů a ostatní účastníci konference podpořili kandidaturu města Plzně na Evropské hlavní město kultury jako významný aspekt kulturní spolupráce v rámci Euroregionu Dunaj-Vltava. Projekt Plzeň 2015 se úzce dotýká i nového partnerského regionu Plzeňského kraje francouzského Franche- Comté. Představitelé Franche-Comté vyjádřili projektu Plzeň 2015 svou podporu i konkrétními projektovými záměry, zmíněnými v kapitole č. II této přihlášky. Z měst mimo sousední regiony máme v úmyslu zapojit do projektu Plzeň 2015 další krajská města v České republice, a to formou zapojení kulturních aktérů z těchto měst do programových aktivit a prezentacemi EHMK v těchto městech. Podporu městu Plzni v kandidatuře na titul EHMK 2015 a zájem o spolupráci již oficiálně vyjádřila města Jihlava, České Budějovice a Liberec, pokud jde o umělce, k projektu Plzeň 2015 se hlásí osobnosti z nejrůznějších regionů i evropských a mimoevropských zemí. V zahraničí je prioritou spolupráce s belgickým nositelem titulu EHMK 2015 městem Mons. Úzká spolupráce byla navázána již v průběhu kandidátského období a týká se i okolních měst Charleroi, Mechelenu a partnerského města Lutychu (Liège). O spolupráci s městem Mons je uvedeno více v kapitole I/7. Vzhledem k dlouhodobé spolupráci mezi partnerskými městy Plzně japonského Takasaki a francouzského Limoges tým kandidatury plánuje zapojení obou měst, a to např. formou festivalu Bonjour Plzeň!, akce Dny japonské kultury v Plzni či ozvěn EHMK 2015 v obou partnerských městech. Projekt Plzeň EHMK 2015 se však nevymezuje úzce geograficky, je otevřen aktivní spolupráci s ostatními EHMK a se všemi zeměmi Evropy i dalších kontinentů, které o ni projeví vážný zájem. V souvislosti se zapojením obcí, měst a regionů byly provedeny následující oficiální akty politických orgánů a jiných subjektů:

14 Datum Podpora Rada Plzeňského kraje schválila záměr zapojení Plzeňského kraje do projektu statutárního města Plzně EHMK Podpis Prohlášení o spolupráci mezi Plzeňským krajem a Plzní při přípravě a následné realizaci projektu Integrovaný plán rozvoje města Plzeň EHMK Máte už podporu místních nebo regionálních politických orgánů? Nebo je hodláte požádat o podporu později? Vysvětlete Podpis Deklarace o spolupráci a vzájemné podpoře projektu Plzeň EHMK 2015, uzavřené mezi Plzní, Řeznem, Plzeňským krajem, zemskými vládami Horního Falcka a Dolního Bavorska a krajem Horního Falcka Podpis Memoranda o podpoře kandidatury statutárního města Plzeň na EHMK statutárním městem Karlovy Vary Vyhlášení grantového programu Plzeňského kraje pro oblast kultury na rok 2010 včetně tematického okruhu podpory projektů zaměřených na Plzeň kandidát na EHMK 2015 Radou Plzeňského kraje Usnesení o plné podpoře statutárnímu městu Plzni na pokus o získání titulu Evropského hlavního města kultury 2015 přijaté správním výborem Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Přijetí Závěrečné rezoluce Regionální konference Plzeňský kraj / Horní Falcko / Dolní Bavorsko vyjadřující mj. maximální podporu projektu Euroregionu Dunaj Vltava a též podporu kandidatuře Plzně na titul EHMK Podpora statutárního města Jihlava snaze statutárního města Plzně o získání titulu Evropské hlavní město kultury pro rok Podpis Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015, uzavřené mezi statutárním městem Plzeň a městem Plasy Podpora statutárního města České Budějovice snaze statutárního města Plzně o získání titulu Evropské hlavní město kultury pro rok Vyjádření podpory kandidatuře města Plzně na titul EHMK a vůle ke spolupráci s Plzní ze strany dalších obcí či měst popř. regionů lze očekávat v období červen srpen Ano, máme podporu místních i regionálních politických orgánů. S ohledem na značnou nestabilitu politické situace bylo a je snahou přípravného týmu získat politickou podporu projektu Plzeň 2015 napříč politickým spektrem na místní i krajské úrovni. Pro nadcházející léta chceme dosáhnout maximální apolitizace programové náplně. Politická podpora by měla být deklarována prioritně formou otevření se spolupráci na kultivaci veřejných prostor či na systémech kulturní a grantové politiky na všech stupních a v neposlední řadě také finanční podporou projektu ze všech dostupných zdrojů. Projekt Plzeň EHMK 2015 maximální měrou dbá na princip vícezdrojového financování. V kandidátském období byla podpora kandidatuře vyjádřena následujícími usneseními politických orgánů města Plzně: Datum Číslo usnesení Schvalující orgán Předmět schválení Zastupitelstvo města Plzně Program rozvoje města Plzně jakožto základní strategický dokument města, předkládající vizi jeho dalšího rozvoje, která se stala jedním ze základů naší kandidatury. Tento dokument každoročně aktualizuje seznam projektů naplňujících jeho cíle a opatření; již od Akčního plánu pro rok 2007 na seznamu mezi klíčovými projekty figuruje i kandidatura na titul EHMK. (Akční plán pro rok 2007 byl schválen Zastupitelstvem města Plzně dne ) Rada města Plzně Příprava, koordinace a řízení projektu Plzeň EHMK 2015 svěřena Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně Zastupitelstvo města Plzně Záměr města ucházet se o titul EHMK 2015 a s tím související finanční a organizační otázky Rada města Plzně Pověření Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně organizací veřejné studentské soutěže o kandidátské logo projektu Plzeň EHMK Zastupitelstvo města Plzně Zastupitelstvo města Plzně 1. Příprava a následné podání žádosti o dotaci na projekt Komunikační kampaň ke kandidatuře města na titul Evropské hlavní město kultury Předfinancování projektu ve výši Kč (tj. 100 % celkových nákladů) z rozpočtu města v letech 2008, 2009, Dofinancování projektu ve výši Kč z rozpočtu města v letech 2008, 2009, Zahájení zpracování Programu rozvoje kultury tak, aby byl připraven jako podklad pro přihlášku města Plzně do soutěže o titul EHMK Rada města Plzně 1. Sjednocení marketingových aktivit Odboru prezentace a marketingu s marketingem na podporu kandidatury na Evropské hlavní město kultury Užívání loga kandidatury na EHMK jako loga města Plzně pro období I I.

15 Datum Číslo usnesení Schvalující orgán Předmět schválení Rada města Plzně Rámec marketingové podpory kandidatury na titul EHMK 2015 dle komunikačního plánu Zastupitelstvo města Plzně Zastupitelstvo města Plzně Zastupitelstvo města Plzně Zastupitelstvo města Plzně Integrovaný plán rozvoje města Plzeň EHMK 2015 jako žádost o financování řídícímu orgánu Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Integrovaný plán rozvoje města tvoří investiční páteř kandidatury, u které se předpokládá spolufinancování ze zdrojů evropských strukturálních fondů. Výše dotace Regionální rady Uzavření smlouvy o realizaci Integrovaného plánu Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 mezi statutárním městem Plzeň a Regionální radou soudržnosti Jihozápad. Roční zpráva o postupu realizace Integrovaného plánu rozvoje města Plzeň EHMK Žádost o podporu z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, opatření 3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu na projekty: a) Plzeň festivalová, EHMK 2015; b) Plzeň výtvarná, EHMK Tyto projekty jsou součástí přípravných kroků v rámci kandidatury na titul EHMK. Realizace projektů v případě poskytnutí dotace, předfinancování projektů ve výši 100 %, kofinancování projektů Plzeň festivalová až do výše Kč a Plzeň výtvarná až do výše Kč. Oba projekty budou v případě poskytnutí dotace kofinancovány v letech 2010, 2011, V průběhu přípravného období bylo Zastupitelstvo města Plzně informováno o stavu kandidatury prostřednictvím pravidelných informativních zpráv. V kandidátském období získal projekt na regionální úrovni následující podporu: Datum Číslo usnesení Schvalující orgán Předmět schválení /07 Rada Plzeňského kraje /09 Rada Plzeňského kraje /10 Rada Plzeňského kraje Záměr zapojení Plzeňského kraje do projektu statutárního města Plzně EHMK Vyhlášení grantového programu Plzeňského kraje pro oblast kultury na rok 2010 včetně tematického okruhu podpory projektů zaměřených na Plzeň kandidát na EHMK Záměr na výstavbu nové budovy Západočeské galerie v Plzni a výsledky veřejné architektonické soutěže na výstavbu této nové budovy. Výjimečně vysokou politickou podporu kandidatury Plzně na titul EHMK prokazuje skutečnost, že zastupitelstvo města schválilo 100 % hlasů dokument Program rozvoje kultury na léta , který zahrnuje jak plánované investiční projekty, tak i významný podíl městského rozpočtu na neinvestiční náklady na kulturu ve výši 9 % Rada města Plzně 1. Záměr zapojení projektu Muzeum designu a životního stylu v Plzni do kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015; 2. Záměr doplnit projekt Muzeum designu a životního stylu v Plzni do indikativního seznamu projektů v rámci Integrovaného plánu Plzeň EHMK 2015, opatření 1.1. Doplnění infrastruktury pro kulturu a volný čas regionálního a nadregionálního významu Zastupitelstvo města Plzně Zastupitelstvo města Plzně Zastupitelstvo města Plzně Zastupitelstvo města Plzně Zastupitelstvo města Plzně Zastupitelstvo města Plzně Uzavření Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015 mezi městy Plzeň a Karlovy Vary. Uzavření Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015 mezi Plzní, Řeznem, Plzeňským krajem, zemskými vládami Horního Falcka a Dolního Bavorska a krajem Horního Falcka. Program rozvoje kultury základní koncepční dokument kulturní politiky města, který je úzce propojen s připravovanou kandidaturou a zároveň se hlásí ke koncepci trvale udržitelného rozvoje kultury i v případě neúspěchu kandidatury. Přihláška města Plzně do prvního kola soutěže o titul Evropské hlavní město kultury Uzavření smlouvy mezi statutárním městem Plzeň a Regionální radou soudržnosti Jihozápad o poskytnutí dotace ve výši Kč z ROP Jihozápad na realizaci projektu Sportovně-relaxační centrum Štruncovy sady pivovar Roudná, I. etapa. 2. Předfinancování projektu ve výši 100 %, tj Kč, které bude kryté prostředky z rozpočtu města Plzně v letech Dofinancování projektu ve výši Kč, které bude kryté prostředky z rozpočtu města Plzně v letech Přihláška města Plzně do druhého kola soutěže o titul Evropské hlavní město kultury I I.

16 6 Jak celá akce Evropského hlavního města kultury zapadá do dlouhodobého rozvoje města, případně i regionu? Kandidatura města Plzně na získání titulu EHMK 2015 je významným momentem jeho dlouhodobých snah na poli kulturního i obecného rozvoje města i regionu. DLOUHODOBÝ ROZVOJ MĚSTA Program rozvoje města Kandidatura na titul EHMK je jedním z nosných projektů Programu rozvoje města rámcového strategického dokumentu plánujícího ekonomický a sociální rozvoj (schváleného již v roce 2003). Je důležité zmínit, že tento dokument vznikl za do té doby nebývalého zapojení aktérů ze všech sfér života v Plzni. Rozvojová vize, definovaná na základě široké diskuse s veřejností, neziskovým i podnikatelským sektorem, je založena na třech pilířích, na nichž se Plzeň chce profilovat v letech Jedná se o inovativní podnikání, cestovní ruch a zkvalitňování prostředí města. Vize rozvoje města hovoří o budování města jako uměleckého díla plného harmonie tvarů a barev a také o budování obrazu města jako kulturní a společenské destinace nadregionálního a evropského významu. Každoročně aktualizovaný soubor strategických cílů, opatření a projektů pak od roku 2006 výslovně zmiňuje projekt Plzeň 2015 jako klíčovou rozvojovou aktivitu města pro příštích sedm až deset let. Kandidatura Plzně na titul EHMK zapadá do naplňování všech tří pilířů vize Programu rozvoje města a podtrhuje jejich souvislost. Snaha o rozvoj inovativních forem podnikání je založena na aktivitách Západočeské univerzity a na silné průmyslové tradici Plzně. Rozvoj tzv. znalostní ekonomiky na úkor oborů s nižší přidanou hodnotou znamená změnu ve struktuře profesí. Je zřejmé, že Plzeň potřebuje udržet studenty středních odborných škol a univerzit a nabídnout jim kromě pracovního místa i dobrou adresu. Ta spočívá nejen v možnosti získat dobré bydlení, ale i v atraktivnosti města jako celku a v různorodé nabídce volnočasových aktivit. Je jasné, že Plzeň má ve snaze posunout se k hospodářské základně založené na znalostních oborech velkou konkurenci v dalších městech v České republice a v Německu. Plzeň si je plně vědoma faktu, že získání titulu EHMK by bylo významnou konkurenční výhodou a impulsem kvalitativně nového vývoje celého města i regionu. Co se týče samotného strategického plánování kulturního rozvoje města Plzně, v letech byl historicky poprvé v ČR zpracován komplexní strategický dokument, který podrobně mapoval tehdejší kulturní život ve městě a zároveň plánoval kroky k institucionálnímu, uměleckému a ekonomickému rozvoji této oblasti. Do jeho zpracování byla zapojena nejširší kulturní obec. Na základě analýzy shrnuté ve Zprávě o stavu kultury ve městě Plzni byl následně zpracován a schválen Základní dokument kulturní politiky města Plzně. Program rozvoje kultury V duchu tradice novátorského plánování a v souvislosti s přípravou na kandidaturu na titul EHMK bylo v létě Program rozvoje Plzeňského kraje 2008 zahájeno zpracování nového Programu rozvoje kultury na léta , který je vzhledem k obvyklému Tento dokument byl schválen v roce 2002 a aktualizován v roce Na základě analýz a diskusí byl formulován kontextu strategického plánování v ČR stejně inovativní, jako byla ve své době Zpráva o stavu kultury. Základní globální cíl (vize) rozvoje Plzeňského kraje Zvýšit kvalitu života obyvatel Plzeňského kraje. Jde o obecně formulovaný, předností je především velmi intenzivní zapojení místní komunity do zpracování samotného programu a důraz globální cíl, jenž na první místo staví naplňování potřeb obyvatel, a to jak potřeb hmotných, tak i nehmot- I. na nezávislý přístup k hodnocení současného stavu kulturního života. Byl dán prostor k vyjádření i skupinám, ktených. To předpokládá v prvé řadě rozvoj občanské i technické vybavenosti z hlediska kvality a dostupnosti, tedy I. ré současnou kulturní politiku města dlouhodobě sledují a kritizují. Bylo zorganizováno více než dvacet různých workshopů, veřejných jednání a konferencí, happeningů s názvem Jeden na jednoho, kdy ve stanovený čas na stanoveném místě byli v kavárnách, muzeích a galeriích připraveni reprezentanti politického a kulturního života k diskuzi s občany formou tváří v tvář. Celý proces byl důkladně mapován a zároveň se samotným dokumentem byl zveřejněn i cyklus videodokumentů z jeho přípravy. Program rozvoje kultury na léta , jenž byl schválen Zastupitelstvem města Plzně 100 % hlasů dne 15. října 2009, je potvrzením dlouhodobě sledovaného směru v řízení rozvoje města. Na uvedené obecné strategické dokumenty, které byly schváleny orgány města Plzně, navazují speciální koncepce a strategie, jež podrobněji řeší jejich části. Například Integrovaný plán rozvoje města Plzeň EHMK 2015 plánuje využití zdrojů strukturálních fondů EU pro budování kulturní a komunitní infrastruktury. Další Integrovaný plán rozvoje města Plzeň univerzitní město 2015 plánuje využití evropských strukturálních fondů pro rozvoj infrastruktury výzkumu, vývoje a vysokoškolského vzdělávání. Oba tyto dílčí strategické dokumenty přímo navazují na kandidaturu města na titul EHMK a byly zpracovány na základě celkové strategie stanovené Programem rozvoje města. Dalšími koncepčními a strategickými dokumenty zaměřenými na oborové otázky, v nichž lze najít některá opatření, která mají souvislost s tématy plzeňské kandidatury, jsou: Potenciál cestovního ruchu ve městě Plzni do roku 2012 dokument z roku Ve svých strategických cílech se zaměřuje na kongresovou a business turistiku. Zmiňuje kulturu jako pro Plzeň novou turistickou značku a doporučuje vytvářet podmínky pro rozvoj kulturní turistiky. Klade též důraz na cílený marketing města s využitím fenoménu kultury i samotné kandidatury na titul EHMK Komunitní plán rozvoje sociálních služeb jako jeden ze svých strategických cílů hledá řešení pro integraci cizinců a nástroje, které jsou k tomu potřeba, což je plně v souladu s jedním ze čtyř tematických proudů kandidatury. Tento plán byl zpracován na základě zapojení veřejnosti formou setkání a workshopů. Generel zeleně města Plzně stanoví tzv. nezastavitelné zelené plochy ve městě a bude podkladem pro další plánování rozvoje veřejných prostranství. Jde o jeden z územně plánovacích podkladů, tedy legislativně závaznou koncepci, která musí být zohledněna při vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení. Generel dopravy v klidu stanoví jako dlouhodobou strategii vytlačení automobilové dopravy z centra města Plzně a určí základy systému parkování automobilů ve městě v návaznosti na linky veřejné dopravy. Projekt Bezpečné město koordinuje jednotlivé složky zajišťující bezpečnost ve městě a vytváří nástroje pro těsnější interakci mezi občany a úřady zabývajícími se bezpečností města. DLOUHODOBÝ ROZVOJ REGIONU Kandidaturu města na titul EHMK nelze připravovat bez návaznosti na celý plzeňský region. Rozvoj Plzně má přímou souvislost s rozvojem Plzeňského kraje a naopak. Tato návaznost se promítá i do výše uvedeného strategického dokumentu Program rozvoje kultury na léta a dalších uvedených dokumentů, na kterých se podíleli také zástupci Plzeňského kraje a jeho krajského úřadu. Z regionálních dokumentů, na něž má kandidatura Plzně na titul EHMK 2015 vazbu, je nutné jmenovat následující:

17 především rozvoj služeb a dopravy. K tomu je nutno se soustředit na kvalitativní rozvoj ekonomiky. Zlepšování životního prostředí dotváří kvalitní životní podmínky obyvatel a zároveň je nezbytné pro trvalou udržitelnost rozvoje. Nelze přehlédnout, že uvedené principy přispívají také ke zvyšování atraktivity Plzeňského kraje pro investory nebo návštěvníky. I když je Program rozvoje kraje postaven obecněji než program městský, i zde se dá vysledovat příčinná souvislost mezi jeho cíli a projektem Plzeň Zřejmý přínos kandidatury je v naplnění cílů opatření Cestovní ruch v problémovém okruhu Ekonomika. Prokazatelně se zvyšuje zájem o prožitkové formy cestovního ruchu zaměřené na kulturní i sportovní aktivity. Projekt Plzeň 2015 vytváří předpoklad pro výrazně novou nabídku produktů pro event turistiku a kulturní turistiku. Opatření Kultura, volný čas v problémovém okruhu Lidské zdroje reflektuje význam Plzně jako kulturního centra regionu a definuje cíl směřující k odstranění nedostatků v kulturní infrastruktuře (specificky uvádí novou budovu Západočeské galerie jako investici Plzeňského kraje). Další cíle jsou zaměřeny na rozvoj kulturních aktivit na všech úrovních a zvyšování kulturní úrovně dětí, mládeže a skupin se speciálními potřebami. Program navržený pro realizaci projektu Plzeň 2015 uvedený v kapitole II této přihlášky směřuje k naplňování cílů opatření Kultura a Cestovní ruch. turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení, infrastrukturu sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti, rekonstrukce, modernizaci a rozvoj ubytovacích kapacit, opravu a rekonstrukci památek včetně aktivit pro nové využití v oblasti cestovního ruchu a kultury ad. V souvislosti s kandidaturou města Plzně se předpokládá využití podpory z této prioritní osy pro dva klíčové investiční projekty nová budova Západočeské galerie a revitalizace Štruncových sadů. Město rovněž využilo dotaci z prioritní osy 3 na realizaci mediální kampaně kandidatury. Kandidatura města Plzně na titul EHMK má vazby na další oborové koncepční dokumenty Plzeňského kraje: Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje, aktualizovaný k , slouží jako doplnění stávajících schválených a realizovaných dokumentů v předešlých letech o nové a další možnosti využití cestovního ruchu Plzeňského kraje. V dokumentu jsou zahrnuty aktuální trendy domácího i zahraničního cestovního ruchu, kongresová a incentivní turistika, venkovská turistika a hipoturistika, kulturní cestovní ruch. Dále jsou v dokumentu uvedeny i stoupající nároky na služby (ubytování, servis atd.), poskytování informací (infocentra, mezinárodní informační centrum, webový portál, datová základna, rezervační systém, atd.) a celková SWOT analýza cestovního ruchu Plzeňského kraje. Kandidatura na titul EHMK 2015 je v souladu s předpoklady rozvoje kulturní turistiky, neboť program navržený pro projekt EHMK výrazně rozšiřuje a kvalitativně posouvá Regionální operační program NUTS II Jihozápad nabídku kulturních atraktivit. Regionální operační program NUTS II Jihozápad (ROP JZ) je specifickým nástrojem vymezujícím podporu projektů Koncepce památkové péče je cílena na realizaci dvou strategických okruhů, a to zaměření památkové péče na směřujících k naplňování politiky soudržnosti Evropského společenství, dané Lisabonskou strategií a Ná- obnovu a zachování památkového fondu a dále pak na zhodnocení a celkovou regeneraci památkového fon- rodním rozvojovým plánem. ROP JZ je určen pro region soudržnosti Jihozápad, sestávající z Jihočeského a Plzeňského du, tj. prezentace památek, zhodnocení památkového fondu ve vztahu k cestovnímu ruchu a uchování kvalit kraje. Schválen byl Evropskou komisí dne venkovského prostoru a kulturní krajiny. Materiál byl zpracován po předchozím provedení komplexní analýzy Dokument se zaměřuje na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu (včetně modernizace prostředků stavu památkové péče Plzeňského kraje. veřejné dopravy), podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování životních podmínek ve městech, obcích a na venkově. ROP JZ obsahuje čtyři prioritní osy, rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Předmětem podpory prioritní osy 1 Dostupnost center je např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy či odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích křižovatky, přejezdy, mosty, příprava koncepcí, programů a projektů na rozvoj dopravní obslužnosti, výstavba a modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu, podpora pořízení vozidel veřejné dopravy, podpora přeměny autobusů na ekologický pohon, dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť apod. Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí je podstatná z hlediska vztahu ke kandidatuře na titul EHMK Předmětem podpory je zde např. příprava rozvojových území pro podnikání a služby, revitalizace centra města, památkových zón, zanedbaných areálů a ploch, výstavba a rekonstrukce místních komunikací, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů sociální a vzdělávacích infrastruktury, objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti, rekonstrukce, modernizace a vybavení zdravotnických zařízení, využití moderních léčebných technologií, výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory apod. Podpora z této prioritní oblasti umožňuje městům Plzeň a České Budějovice čerpat dotace na projekty uvedené v integrovaných plánech rozvoje měst. Plzeň připravila integrovaný plán zaměřený na rozvoj kulturní a komunitní infrastruktury, který je přímo propojen s kandidaturou města Plzně na titul EHMK I. Další důležitou prioritní osou je osa 3 Rozvoj cestovního ruchu, zaměřená na projekty výstavby a rekonstrukce I.

18 7 Do jaké míry hodláte upevňovat vazby s druhým městem, které bude také jmenováno Evropským hlavním městem kultury? S belgickým kandidátem město Plzeň navázalo kontakt již v přípravném období kandidatury a tuto spolupráci plánujeme rozvíjet ve všech oblastech počínaje přípravou a realizací kulturních akcí přes propojení prezentace projektů obou EHMK 2015 až po evaluaci a monitoring. Program projektu Plzeň 2015 je připravován v úzké spolupráci s belgickým Evropským hlavním městem kultury pro rok V průběhu tvorby první plzeňské kandidátské přihlášky ještě nebyl belgický nositel titulu EHMK 2015 znám, kandidátská města proto tehdy sdílela zkušenosti. Dnes je již rozhodnuto a jsme potěšeni, že Evropským hlavním městem kultury 2015 bude společně s jedním českým městem valonské město Mons. Vedle rozvíjení společných aktivit s Monsem Plzeň spolupracuje se svým dlouholetým partnerským městem Lutych (Liège), jež oficiálně podporuje město Mons. První schůzka na téma budoucí spolupráce se zástupci projektu Mons 2015 (ředitelem projektu Yvesem Vasseurem a jeho zástupkyní Maire Noble) se uskutečnila v Plzni již 14. a 15. října Z této schůzky mj. vyplynulo, že obě města se budou vzájemně podporovat v rámci přípravy kandidatury na titul EHMK 2015 a že do této spolupráce bude úzce zapojeno i město Lutych. představení mladých českých skladatelů prostřednictvím hudebního tělesa Ensemble Musiques Nouvelles (Mons); vystoupení Divadla Alfa (Plzeň) v Monsu a série dalších recipročních výměn v rámci tzv. České sezóny v Monsu; To beer or not to beer spolupráce s dalším partnerem Monsu městem Mechelen v rámci sítě revitalizovaných pivovarů a přímé zapojení Monsu prostřednictvím Brasserie Saint Feuillien; k osobnímu setkání mezi ředitelkou tohoto pivovaru Dominique Friartovou a uměleckou ředitelkou Plzně 2015 Yvonou Kreuzmannovou došlo a v současnosti jsou rozpracovávány detaily spolupráce a příštích osobních návštěv (Y. Kreuzmannové přímo v pivovaru Saint Feuillien a paní D.Friart v srpnu 2010 v Plzni). Pivovar Saint Feuillien projevil velký zájem o budoucí propojení aktivit pro získání většího zájmu turistů; každoroční účast na programu festivalů Bonjour Plzeň! a Dny frankofonie ve spolupráci s Alliance Française v Plzni a městem Lutych; zapojení plzeňských základních škol do monského projektu V roce 2015 mi bude 20 let, a to na základě e-teachingu, vzájemné korespondence a výměnných pobytů; přímá spolupráce mezi Transcultures Mons a Johan o.s. Plzeň v rámci projektu Parkinprogress; spolupráce a výměna zkušeností na diskusních fórech k tématům kulturní politiky a vize po roce 2015 v souladu s třetím dílem přihlášky města Mons Dialogues & Atmospheres a řada dalších námětů. Během této návštěvy bylo dne 12. listopadu 2009 také podepsáno Prohlášení o spolupráci mezi městy Plzeň a Mons, tehdy ještě kandidáty na titul Evropské hlavní město kultury K naplňování výše uvedených bodů přispěla již v lednu 2010 Západočeská univerzita v Plzni, která projevila zájem o spolupráci s univerzitou v Monsu. Helena Marie Adjal ze Západočeské univerzity kontaktovala zástupce Monsu Základní informace o projektu Mons 2015 Plzeňanům poskytl Sébastien Sakkas, který se 26. ledna 2010 zúčastnil jednoho z pravidelných diskusních večerů pořádaných týmem kandidatury v meeting pointu Plzeň Sébastien Sakkas v minulosti absolvoval studijní stáž v Praze a dnes je členem týmu Mons Projekt V roce 2015 mi bude 20 let, jehož je Sébastien Sakkas koordinátorem, velmi zaujal žáky i vyučující plzeňských základních škol. K dalšímu významnému jednání došlo v rámci konference k 25 letům projektu EHMK v březnu 2010 v Bruselu. Na pracovním obědě se setkaly vůdčí osobnosti projektu Mons 2015 Yves Vasseur a Marie Noble s vedením týmu kandiatury Plzně Yvonou Kreuzmannovou a Milanem Svobodou. Tým Plzně získal tři publikace představující přihlášku Monsu ve druhém kole kandidatury a vyměnil si zkušenosti z práce s veřejností a náporem na členy týmu ve druhém kole kandidatury. Výrazně se rozšířily náměty na spolupráci v jednotlivých programových záměrech obou měst. Vedení projektu Mons 2015 při té příležitosti pozvalo Yvonu Kreuzmannovou k návštěvě Monsu u příležitosti slavností Doudou Během velmi nabitého programu této dvoudenní návštěvy byl opět potvrzen eminentní zájem obou stran na budoucí spolupráci. V listopadu 2009 navštívili zástupci týmu kandidatury města Plzně (umělecká ředitelka Yvona Kreuzmannová a manažeři Petr Šimon a Mattijs Maussen) město Mons, intenzivně se tehdy připravující na druhé kolo soutěže o titul EHMK Členové týmu Plzeň 2015 představili plzeňskou kandidaturu Nicolasu Martinovi, náměstkovi primátora pro ekonomiku, urbanismus a cestovní ruch. Navštívili jeden z klíčových projektů Mons 2015 Le Manège, jenž je mimo jiné také důležitou inspirací pro plzeňský projekt 4x4 Světovar Cultural Factory. S Yvesem Vasseurem a Marie Noble projednali konkrétní body spolupráce mezi oběma městy, které byly v dalších fázích rozšířeny, např.: vytvoření prostoru pro výměnné pobyty kulturních operátorů z Monsu, Lutychu a Plzně; spolupráce mezi experimentálními centry Le Manège (Mons) a 4x4 Světovar Cultural Factory (Plzeň), a to již ve fázi rekonstrukce Světovaru ( ), kdy lze využít cenných zkušeností monských architektů k řešení flexibility prostoru, akustiky apod., a dále na bázi mezinárodních uměleckých projektů (rezidence umělců, workshopy, představení, diskuse atd.). Vedení Monsu 2015 již přislíbilo účast na České taneční platformě 2011, aby navázalo přímé kontakty s tvůrci, kterých by se měly umělecké projekty týkat. Pan Daniel Cordova přislíbil během následné schůzky v květnu 2010 maximální součinnost již ve fázi rekonstrukce Světovaru a de- Konkrétně došlo k osobním setkáním s realizátory belgické prezentace na EXPO 2010 v Shanghai (Anthony Huerta, Patrick Van Hautem a Jeoffrey Migeot) a byly diskutovány možné cesty spolupráce při zahrnutí EHMK klaroval zájem o budoucí uměleckou spolupráci obou prostor; 2015 do prezentace obou zemí v rámci EXPO 2015 v Miláně. možnosti partnerství a spolupráce mezi centry nových technologií Microsoft Innovation Center, Virtualis a Numediart (Mons) a Techmania Science Center (Plzeň); Yves Vasseur byl seznámen s novými směry a metodami zapojení veřejnosti plzeňské kandidatury a souhlasil možnost stáží pro plzeňské studenty v Monsu a Lutychu; s členstvím v mezinárodní Umělecké radě projektu Plzeň 2015, která by během let měla vytvořit jasnou I. strukturu priorit v programu pro rok 2015, a to i s ohledem na spolupráci Plzeň - Mons. pořádání workshopů využívajících nové technologie (zvláště sound & light design); I.

19 I I. Oba leadeři projektů také deklarovali zájem na úzké spolupráci v oblasti komunikace, včetně nabídky Monsu k pořádání konkrétních aktivit v těsné blízkosti Bruselu na podporu a zviditelnění obou měst. Dále detailně diskutovali inovativní propojení evaluace a monitoringu obou měst, která jsou si v mnohém podobná a blízká. Mons bude rovněž dbát na nezávislost monitorovacího týmu a otevřenou výzvu adresuje i směrem k ČR. Není vyloučeno úzké propojení vedení monitoringu obou měst (pravděpodobně poprvé v historii EHMK). Zásadní byla schůzka s paní Anne André, ředitelkou Maison Folie, jejíž zaměření na práci napříč žánry a uměleckými komunitami je extrémně podobné záměrům 4x4 Světovar Cultural Factory. Anne André projevila eminentní zájem vstoupit do sítě s podtitulem To beer or not to beer a přenést zkušenosti z provozu komplexu budov a stejně tak začít úzkou uměleckou spolupráci počínaje rezidencemi umělců již v přípravném období. Návazné jednání s panem Pascalem Keiserem, ředitelem CECN (Centre des Ecritures Contemporaines et Numériques) přineslo řadu dalších možností pro výměnu zkušeností a realizaci společných projektů, např. v oblasti světelného designu, využívání LED světel v divadelních technologiích, ale také interaktivních i-café a i-hotels jako nového prvku ekologicko-komunitních vazeb mezi zeměmi Evropy. TechnocITé by měla být významným partnerem projektů Plzeň Velkou výhodou je snadná komunikace ve francouzštině, kterou zvládají hned čtyři členové přípravného týmu Plzně 2015 a kterou podporuje Alliance Francaise v Plzni. Tato organizace je důležitým partnerem města, spolupracuje s ním již od roku Jejím prostřednictvím se do projektu Plzeň 2015 zapojí i další partneři: město Lutych (Belgie), město Limoges (Francie), region Franche-Comté (Francie), jak vyplývá z programových záměrů popsaných v kapitole II, otázka 2. Z regionálních partnerů Monsu nutno připomenout minimálně dva další, kteří přímo konvenují zaměření plzeňské kandidatury. Jsou to Charleroi s renomovaným festivalem a Valonským choreografickým centrem Charleroi / Danses (deklarujícím partnerství s Tancem Praha o.s.) a Mechelen, jehož revitalizovaný pivovar je cennou inspirací pro síť To beer or not to beer. Další možnosti spolupráce týkající se společné komunikační strategie jsou naznačeny i v kapitole V.

20 8 Vysvětlete, jak celá akce může splňovat následující kritéria. Svou odpověď zdůvodněte. Pokud jde o evropskou dimenzi, uveďte, jak město hodlá přispět k plnění následujícího cíle: posílit spolupráci ve všech oblastech kultury mezi provozovateli (organizátory) kultury, umělci a městy ve vaší zemi a v ostatních členských státech. Projekt Plzeň 2015 vznikl přímo z potřeby místních kulturních organizátorů rozšířit všechny dostupné formy spolupráce na lokální, celonárodní a mezinárodní úrovni. Otevření se novým formám spolupráce, stejně jako novým teritoriím znamená posílit dlouhodobě udržitelné vazby, zásadním způsobem rozšířit a diverzifikovat kulturní nabídku ve městě a celém kraji a vyměňovat si zkušenosti na všech uvedených úrovních. Cílem postupného rozšíření všech těchto vazeb je přiblížit se ideálu kultivované znalostní společnosti a využít kultury jako katalyzátoru kreativity a inovací. Projekt vnímá kulturu v širokém pojetí s přesahy do oblastí filosofie, vědy i podnikání a klade důraz na její socio-ekonomické efekty. Má proto zájem výrazně podpořit oblast tzv. subkultury a otevřít prostor pro využití potenciálu umělců i organizátorů, kteří dosud byli více v pozadí. Proces určité demystifikace dosud jednoznačně převažující oficiální kultury neznamená v žádném případě její upozadění či likvidaci, naopak jde o dlouhodobý proces vedoucí ke sbližování a vzájemnému respektu. Pozn.1) Inspirací pro tým kandidatury jsou trendy v řadě zemí EU nebo např. INNOVA Evropská inovační platforma. Tým si plně uvědomuje význam sítí (networkingu) a v projektu vytváří prostor pro jejich činnost, a to jak v měřítku regionálním a celonárodním, tak stále více v měřítku evropském a celosvětovém. Velký význam pro posílení spolupráce mezi městy i regiony má vytváření partnerství. Plzeň 2015 s nadšením uvítala aktivity MAS (Místních akčních skupin) v celém regionu a váží si jejich zájmu o úzkou spolupráci. Svůj zájem také deklarovali zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení na obnovu venkova, Asociace krajů ČR a dalších sdružení, která již mají dobře nastavené komunikační kanály, a usnadní tak šíření základních myšlenek a principů projektu Plzeň Jednota v rozmanitosti, jak lze snad nejstručněji charakterizovat evropský kontinent, je v projektu Plzeň 2015 vnímána jako samozřejmá a historicky daná součást definice kultury. V České republice nebyla celá šíře kulturních projevů Evropy vždy dostupná. Paradoxně a v kontextu dnešní doby zcela absurdně i samotný Senát dlouho otálel s oficiálním přijetím Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (UNESCO 2005). Až v květnu 2010 bylo její přijetí odhlasováno a postoupeno k podpisu prezidentovi. Plzeň 2015 se k této úmluvě jednoznačně hlásí, považuje její přijetí a hlavně pochopení za klíčové a hodlá v tomto směru podnikat další kroky. Zásady spravedlivého přístupu ke kultuře, stejně jako otevřenosti a vyváženosti jsou v projektu Plzeň 2015 přímo zakotveny. Jedním z cílů plzeňské kandidatury je revize kulturních politik na úrovni města, kraje a později státu tak, aby respektovaly tyto zásady. Zachování kulturní rozmanitosti a důraz na diverzifikaci nabídky úzce souvisí s podporou mobility umělců i organizátorů na všech úrovních. Projekt EHMK je jedinečnou příležitostí k posilování mezikulturního dialogu na světové úrovni, tedy šíření evropské kulturní rozmanitosti po celém světě a zároveň přijímání impulsů z ostatních zemí. V souladu se sdílenými hodnotami evropského projektu hodlá i Plzeň 2015 pomáhat šířit obraz atraktivní a kreativní Evropy, která staví na svém bohatém dědictví a na své otevřenosti kulturám celého světa. Pokud jde o evropskou dimenzi, uveďte, jak město hodlá přispět k plnění následujícího cíle: uvést do popředí zájmu společné aspekty evropských kultur. Specifikujte prosím, jak by akce EHMK mohla pomoci posílit vazby vašeho města s ostatní Evropou. Jak je uvedeno výše, roli EHMK v šíření výrazného a dynamického obrazu Evropy jako atraktivního a kreativního kontinentu s bohatým kulturním dědictvím i otevřeností vůči kulturám ostatních světadílů považuje tým kandidatury za zásadní. Plzeň 2015 se v maximální míře otevírá spolupráci s umělci, organizátory i městy po celé Evropě a v neposlední řadě navazuje kontakty se zeměmi třetího světa. Využívá k tomu jak aktivního zapojení do mezinárodních sítí, tak přímých kontaktů, vznikajících při nejrůznějších příležitostech (mezinárodní konference a festivaly, návštěvy zahraničních partnerů v ČR i českých expertů v cizině), a vlastních partnerských vztahů města a kraje. Pro představu je uveden přehled významných mezinárodních sítí, v nichž je Plzeň již dnes aktivně zapojena, stejně jako příklady deklarací o budoucí spolupráci, které městu ve druhém kole kandidatury s velkým nadšením poslalo nečekaně velké množství příznivců. Posílení vazeb s ostatní Evropou se tak stalo přirozenou součástí procesu kandidatury již nyní. Tým kandidatury si je vědom faktu, že místní a regionální rozvoj jsou klíčem k úspěchu celého projektu a můžou se stát skutečným odrazovým můstkem ke světovému úspěchu. Plzeňský networking na evropské úrovni Kreativní města ( Pokud jde o evropskou dimenzi, uveďte, jak město hodlá přispět k plnění následujícího cíle: Jde o mezinárodní projekt realizovaný organizací British Council. Jeho základem je sdílení zkušeností napříč zdůraznit bohatou kulturní rozmanitost v Evropě. evropskými zeměmi v oblasti kreativity, inovací a podnikatelského ducha. Jeho cílem je celkové zlepšení životní úrovně ve městech. Projekt Kreativní města probíhá do konce roku 2011 ve Velké Británii, Polsku, Česku, Maďarsku, Slovensku, Slovinsku, Ukrajině, Švédsku, Norsku, Dánsku, Finsku, Estonku, Litvě, Lotyšsku a Rusku. Kreativní města hledají nové možnosti, I. Pozn. 1) v souladu s Policy guidelines of the civil society platform on access to culture 2009 jak zlepšit život ve městech prostřednictvím zapojení mladých a talentovaných profesionálů z různých oborů. Účast I.