Vychází jako pozvánka na Valnou hromadu 15. března Miroslav Ondříček. ROČNÍK 09 ČÍSLO 1/2010 ÚNOR/BŘEZEN Synchron

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vychází jako pozvánka na Valnou hromadu 15. března 2010. Miroslav Ondříček. ROČNÍK 09 ČÍSLO 1/2010 ÚNOR/BŘEZEN Synchron"

Transkript

1 ROČNÍK 09 ČÍSLO 1/2010 ÚNOR/BŘEZEN Synchron Zpravodaj Českého filmového a televizního svazu FITES Uvnitř: Trilobit Beroun Čtvrtletník Program České televize v roce 2010 Život na vlastní účet (Otta Bednářová) Sametová revoluce v garážích České televize Jubilanti 1939 Jaromír Kallista, Martin Skyba, Jaroslav Vidlař Jak jsme začínali Vzpomínky Jarmily Turnovské Vychází jako pozvánka na Valnou hromadu 15. března 2010 Miroslav Ondříček (Cena Vladislava Vančury 2009)

2 svátek má český fi lm , Plzeň

3 EDITORIAL NEZAPOMEŇTE!!! VALNÁ HROMADA JE V PONDĚLÍ 15. BŘEZNA OD 17 HODIN!!! Tak jsme od začátku jedenáctého měsíce loňského roku, přesné od 2. listopadu 2009, bez předsedy. Výbor Fitesu ovšem pracoval a pracuje dál (až na menší prodlení způsobené mou hospitalizací na přelomu listopadu a prosince). Vedení nyní spočívá na bedrech místopředsedů Jana Šterna a mých, přičemž jsme se rozhodli, že o novém předsedovi rozhodne až nový (snad obměněný výbor) zvolený na Valné hromadě 15. března Pro pořádek zde uvádíme rezignační dopis Jana Krause z pondělí 2. listopadu 2009: Vážené a milé kolegyně, kolegové, rozhodl jsem se dnes po zralé úvaze rezignovat na funkci předsedy FITESU. K rozhodnutí mě vedlo přesvědčení, ale i praktické poznatky z nedávné doby, že moje případné spory s vedením České televize jsou pak negativně vztahovány na FITES. Chci v případném řešení obdobně vyhrocených sporů zodpovědný za svá jednání, výroky a činy jen sám sobě. Děkuji Vám za spolupráci i pochopení a nadále zůstávám jako řadový člen FITESU. Se srdečným pozdravem Jan Kraus Výbor rezignaci přijal i pochopil její důvody. Zároveň touto cestou děkuje Janu Krausovi za jeho více než úspěšnou činnost ve funkci předsedy. Je silnou osobností a posunul povědomí o našem občanském sdružení nesporně v pozitivním duchu jak po stránce většího praktického zviditelnění, tak i prestiže, kterou si Fites za jeho éry vydobyl. Za všechny příklady uveďme např., že to byl Fites, kdo rozvířil zájem o problematickou osobnost programového a ekonomického ředitele, člena Lidových milicí nebo přispěl ke zlomu vleklého sporu Martina Vadase a ČT ve věci realizace několikadílného pořadu o procesu Milady Horákové Případ H (po zásluze oceněným porotou TRILOBIT BEROUN 2009 viz! barevná příloha uvnitř časopisu). A co nepřehlédněte v tomto 1. čísle roku 2010 především složenku na členské příspěvky za rok 2010 podrobněji na 2. straně. A pak pozvánku na Valnou hromadu 15. března. Dále řadu možná kontroverzních článků, jako je ten od Jana Šterna (přetištěný z víkendové přílohy MFDnes 6. února t.r.) zařazený bezprostředně po záznamu více méně idylického Čtvrtletníku o programu České televize v roce Bohatá je tentokrát rubrika ANIMOVANÝ FILM a rovněž MALÁ TELEVIZNÍ HISTORIE v níž dominují vzpomínky Jarmily Turnovské. Jaromír Kallista a moje maličkost přečkali v prosinci trapné životní jubileum, takže o tom se také dočtete. A bohatá je rubrika FESTIVALY A SOUTĚŽE, v níž přední místo zaujímají výsledky již zmíněné události TROLIBIT BEROUN Takže dobré počtení. A nezapomeňte Valná hromada je 15. března! -msk- Z obsahu 2 Členské zprávy z Nuslí 4 Čtvrtletník Fitesu program ČT v roce 2010 (stenografický záznam) 8 Franz Kafka na Kavčích horách 10 O cenzuře v letech Nové knihy 17 Animovaný film 20 Jubilanti (Jaroslav Kallista, Martin Skyba, Jaroslav Vidlař) 27 Festivaly a soutěže (Písek 2009, Jihlava, Projekt 100, Igric, Cinema mundi Brno, Jeden svět, Febiofest, AFO, Techfilm, Emtech, Uherské Hradiště) 37 Život na vlastní účet (Otta Bednářová) 38 Sametová revoluce v garážích ČST 41 Proměna (a jiné kapitoly) (vzpomínání Jarmily Turnovské) Autoři fotografií: archivy Otty Bednářové a Jarmily Turnovské, Oldřich Cetl, Martin Skyba, Michal Sup (obálka), Jaroslava Šímová, Alexander Zapletal, Zdeněk Zůna (Trilobit), archivy Corona, IDF, NFA, ČT, KF a.s. a Fitesu. POZVÁNKA na VALNOU HROMADU Českého televizního a filmového svazu FITES v pondělí 15. března 2010 od 17 hodin v klubovně č. 16 v bývalé budově ROH na Senovážném nám. 23 (přízemí) s programem: Zahájení, schválení programu, volba návrhové komise, volba volební komise. Zprávy výkonného výboru a kontrolní rady. Rozprava ke zprávám výkonného výboru a kontrolní rady. Volby nového výboru. Rozprava k programu Fitesu na rok Program Fitesu v roce 2010: témata Čtvrtletníků, kulatých stolů a veřejných slyšení, soutěže (Přelouč, Trilobit Beroun 2010), spolupráce Fitesu s profesními organizacemi v Radě uměleckých obcí, spolupráce s asociacemi a DILIA. Aktuální tvůrčí problémy v audiovizi. Přepokládaný konec ve hodin. Občerstvení zajištěno. Hosté vítáni! (Tramvaj č. 3, 9, 14, 24, stanice Jindřišská, metro Můstek Václavské nám. (A), Nám. republiky, východ k Masarykovu nádraží (B), Wilsonovo nádraží (C). SYNCHRON, časopis Českého filmového a televizního svazu FITES, Pod Nuselskými schody 3, Praha 2, tel./fax Číslo účtu u Komerční banky Praha-východ je /0100. Řídí redakční rada: Jarmila Cysařová, Jiřina Hradecká, Marta Šímová (animovaný film), Josef Eismann, Daniel Růžička, Martin Skyba (šéfredaktor) a Jan Štern. Sazba a grafická úprava Nataša Allramová, tisk MTT, Za Poříčskou branou 9, Praha 8. Vychází 6x ročně za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Nadace ČLF. Evidence MK ČR č. E ISSN Inzerci zajišťuje CLOWN CZ, Václavské náměstí 19, Praha 1, tel , fax , Expedice DUPRESS Podolská 110, Praha 4, tel , Toto číslo bylo dáno do tisku 15. února Předplatné 600 Kč (včetně poštovného) je pro členy Fitesu zahrnuto v členském příspěvku. Cena jednoho výtisku v distribuci 100 Kč.

4 ZE ŽIVOTA FITESU Naši jubilanti 50 Milan Cieslar, scenárista a režisér *26. 4., Anna Vášová, dramaturgyně *13. 5., Jaroslav Hykl, scenárista a režisér * Jana Soprová, kritička a teoretička *10. 4., Phdr. Dagmar Čápová, překladatelka a úpravkyně *12. 4., Marie Šandová, dokumentaristka *14. 4., Ing. Pavel Dvořák, mistr zvuku * Miroslav Kačor, scenárista a režisér *25. 4., Jan Růžička, kameraman *7. 6., Karel Machoň, kameraman *17. 6., Olga Strusková, scenáristka a režisérka * Jaroslav Jerry Marek, kameraman a dokumentarista tasmánský *12. 4., Radek Očenášek, režisér , Vítězslav Romanov, režisér, střihač *2. 6., Ivana Kačírková, filmová střihačka *12. 6., Doc. Jiří Moudrý, mistr zvuku * Jana Lorencová, publicistka, dokumentaristka *2. 4., Josef Špelda, kameraman *22. 4., Miluše Hluchaničová, architektka *2. 6., Mgr. Zdeněk Flídr, režisér * Ing. arch. Milan Starý, televizní architekt *28. 4., Vladimír Branislav, publicista, scenárista *3. 5., PhDr. Roman Ráž, scenárista, spisovatel * Karel Chytil, scenárista *1. 4., Jiřina Tvrdková, výtvarnice * Jaromír Průša, dramaturg a častý přispěvatel Synchronu * Ve druhém čtvrtletí desátého roku třetího tisíciletí dále oslavují: Jiří Krejčík, režisér * , Prof. Ivan Tesár, CSc., televizní kritik a teoretik, pedagog * , PhDr. Miroslav Khun, scenárista a režisér, bonviván a kulturní publicista * , Miloš Ditrich, televizní architekt a výtvarník, * , PhDr. Otakar Váňa, filmový kritik * , Otta Bednářová, rozhlasová televizní publicistka, vězněná a umlčená po sovětské okupaci * , Kamila Moučková, legendární televizní hlasatelka, rovněž během normalizace umlčená * , Věra Jordánová, režisérka televizních pohádek a pořadů pro děti * , Zdena Deitchová, producentka animovaných filmů * , Prof. PhDr. Ivo Pondělíček, psycholog a filmolog * , Ing. Věra Mikulášková, emeritní ředitelka ČT Brno * , Miroslav Fojtík, kameraman televizních dokumentárních filmů a pořadů * , Ing. Dita Hajná, publicistka, kritička * , Stanislav Brožík, režisér * , Ivo Paukert, režisér a věhlasný rrráčkovec * , Jarmila Konečná, kostýmní výtvarnice * , Petr Kadlec, režisér, dokumentarista * , Juraj Šajmovič, kameraman, fotograf a malíř * , Mgr. Boris Jachnin, kritik a filmový historik, pedagog * , PhDr. Aleš Fuchs, kritik a teoretik, nakladatel * , Prof. Vadim Petrov, hudební skladatel * , Alena Hachlová, střihačka * , Milan Vítek, režisér * , Josef Vondráček, televizní režisér * , Zbyněk Olmer, filmový kameraman * , Věra Plívová-Šimková, režisérka * , Zdeněk Roman, kdysi televizní publicista v Čechách, nyní kameraman a důchodce v Mainzu * a Zbyněk Mader, mistr zvuku * Všem blahopřejeme! Členské příspěvky Ještě do konce roku a v lednu to stihli následující členové: Zdeňka Sajfertová, Kateřina Krejčí, PhDr. Jiří Stejskal, Martin Štoll, Radka Přibyslavská, Jaroslav Růžička, Jana Jiříčková (včetně zápisného), Pavel Semrád, Jarmila Svobodová (za kterého Svobodu, máme jich několik!), Ivo Popek, Naděžda Coufalová Wewiorová, Ing. Jarmila Poláková, Mgr. Radim Štětina a následující už si PF 2010 Všem členům Fitesu jsou určena blahopřání, která normální i elektronická pošta přinášela od začátku prosince minulého roku. Zde jsou a otiskujeme je v pořadí, jak docházela: Ing. Pavel Dibelka, Mirka Humplíková, Vladana a Miloň Terčovi jménem celé písecké školy i mezinárodního festivalu studentských filmů, Magdalena Šebestová a dalších 8 členů štábu AniFestu 2010 ( v Třeboni), Josef Hanuš za Asociaci českých kameramanů, Jaromíra Burdová, Dopravní agentura Kozl, Karel Abrahám a Miloslava Štaflová z Městského úřadu Beroun, Antonie Hegerlíková, MgA David Ployhar, Alena Müllerová z České televize, Adriena Jirková, KINOS (2x!), PRE, Ivan Jáchim, Eva Košařová a Festival českých filmů Finále 2010, Eva Kačerová, Petr Koliha, ředitel 50. Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, Mylada Balounová, ČVUT a Techfilm, Asociace českých filmových klubů, Pravoslav a Věra Flakovi, Kateřina Javorská (s básní Bohuslava Reynka: Advent, čtvrtá neděle / Procitají andělé / Vstaňte s námi, volají / Z polí, lesů, stájí / Jdeme, nic jsme nepřinesli / Holá dlaň se chytá jeslí.), Petra Štovíková, Festivalové oddělení ČT, Jiří Pittermann a Daniela Pokorná (I do příštího roku přejeme jenom ty lepší zprávy!), ECO- pospíšili s platbou příspěvků na letošní rok 2010 jako Petr Vašíček, Ak. arch. Jan Zázvorka, Elmar Kloss, Jiří Novotný, Olga Sommerová, Jaroslav Hovorka, Gabriela Kliková a Adam Komers. Jen tak dál, v tomto čísle je složenka a očekáváme od všech korunky na přežití... Předplatné zapravili: Petra Struna a Slovenský filmový ústav. V tomto čísle SYNCHRONU je vložena složenka, kterou poukažte příspěvky. Můžete je uhradit i bez ho tovostním převodem na náš účet /0100. Členové žijící v zahraničí mohou poslat šek v jakékoli měně. Roční příspěvek činí 600 Kč při zachování 50% slevy pro důchodce. Úlevy pro studenty a kolegy v pracovní neschopnosti a rovněž pro členky na mateřské dovolené lze dohodnout s výkonným výborem. Členové starší 65 let jsou od placení příspěvků osvobozeni, ale jak se můžete v této rubrice stále přesvědčovat, převažují ti, kteří posílají příspěvky dobrovolně. Roční předplatné SYNCHRONU činí včetně poštovného 600 Kč (členové Fitesu je mají zahrnuto v členském příspěvku). MOMIC SERVICE (ozvučují nám Valné hromady), Zuzana Meissnerová Wismer a Langhans Galerie Praha, AGES Plus, s.r.o., Fero Fenič a Mezinárodní filmový festival FE- BIOFEST 2010, Helena Uldrichová a APA Asociace producentů v audiovizi, Martina Koulová, ČT, David Jan Novotný, Pepa Nekvasil, Jaroslav Vašíček, Ostrava, Miloslav Hůrka, Senta a Ivan Tesárovi, Jaroslav Vidlař a loutkářské soubory Jitřenka a Kašpárek z Mladé Boleslavi, Tomáš a Agáta Pilátovi (Mějte vždy svůj šťastný maják!), Ondřej Suchý (V novém roce hlavně nezmatkujte!), Jirka Králík s rodinkou (Festival nad řekou , Zlín , Cinema Mundi Brno ), Film Area Jihlava 14. Mezinárodní festival dokumentárních filmů ), Lukáš Kaplan (pochlubil se podobenkou své krásné dcery), Zdena Šmídová, Adam Komers, Dny evropského filmu, Slovenský filmový ústav připojil fotku z natáčení filmu Kapitán Dabač, RNDr. Petr Novotný 2 Synchron

5 ZE ŽIVOTA FITESU (Vinšujem vám všeckým / šťastné a veselé svátky, / menší hříchy, / větší radost / a po smrti království nebeské. / S Pánem Bohem. / František Bartoš, Moravský lid), Katarína Vaculíková (PF z okna nového bytu ), Ivana Tibitanzlová, Eva Kučerová, Saša Prosnicová a Jarmila Michnová za Filmovou ročenku NFA, Irena Burešová, starostka Přelouče, Ivan Moravec, místostarosta Přelouče, Ivo Mathé, AMU, Ing. Michal Novotný a všici z Českého literárního Od kamery k paletě V Městské galerii v Berouně otevřeli 6. ledna výstavu obrazů a fotografií kameramana Juraje Šajmoviče. O autorovi promluvil Martin Skyba. Vyzdvihl podíl jeho kamery na významných českých filmech a v České televizi i jeho účast v porotách při akcích jako je Český lev nebo Trilobit aj. Juraj Šajmovič je mistrem černobílé fotografie. Fotografování a malování je jeho velkou zálibou. Ve svém ateliéru si dělá v podstatě to, co chce, co ho baví, co chce svým kumštem vyjádřit. Také jeho fotografie mají široký výběr působivě zpracovaných námětů. V úvodu výstavy bylo uvedeno autorovo motto: Byla chvíle, kdy jsem pocítil něco, co se dá srovnat s andělským zpěvem. Taková chvíle je němá a rozbuší srdce. Je to chvíle, ve které poznáte, že jiný člověk má z vašeho fondu, Daniela Staníková, MEDIA Desk Česká republika, Markéta Šantrochová, Jana Černik, Ludmila Claussová, Daniela Havránková a Michaela Tapšíková, České filmové centrum, Ing. Jarmila Poláková, Film&Sociologie, Helena, Michal, Hanka a Tomáš Třeštíkovi, Martin Mařan, Intergram, RNDr. Jitka Radová a Honza, Občanské sdružení EKOFILM, Daniel Růžička ( i do příštího roku s rozvahou), Václav Postránecký, prezident Herecké asociace, Jiří Mádle, díla pocit podobný, jaký jste měl při jeho tvoření sám. To vás pohladil Bůh. -zz- 3 výtvarníci Pavel Rydl, Martin Kitzberger a především náš vážený člen kameraman Pravoslav Flak otevřeli 7. ledna 2010 v Oblastním muzeu Praha východ, které se nachází v souměstí Brandýs nad Labem Stará Boleslav na Masarykově náměstí č.p. 97 výstavu fotografií a obrazů. Zaznamenáváme tuto skutečnost, i když výstava už 24. ledna skončila, protože je dobré, jestliže kameramani pěstují výtvarno (v letech předvedl Pravoslav Flak volnou tvorbu celkem na devíti výstavách ve Vídni, ve Varšavě, jeho práce byly oceněny cenou Asahi Pentax v Japonsku, naposled vystavoval v Galerii u Rudolfa (Hrušínského) v Plané nad Lužnicí). Na vernisáži v Brandýse zahrál a zazpíval své autorské skladby další z našich vážených členů scenárista, dramaturg a režisér Bedřich Ludvík. -sk- Stanovisko České televize k informaci uveřejněné v časopisu filmového a televizního svazu Synchron č. 5-6/2009 na straně 15, týkající se projekce u příležitosti udělení Státní ceny za přínos v oblasti kinematografie režiséru Jiřímu Krejčíkovi, která byla dle redakce v nemyslitelné obrazové kvalitě. A nyní dvě smutné zprávy: Madla V létě roku 1958 jsem poznal atraktivní produkční Filmového vysílání Televisního studia Praha, tehdy Madlu Hladkou (viz foto pořízené v Měšťanské Besedě na jedné z pavlačí), coby její asistent. Po vojně jsem se k ní v roce 1960 vrátil, ale už brzy jsem s ní mohl spolupracovat od roku 1961 jako dramaturg. Byla mi souzena krátkometrážní tvorba, ale k mým povinnostem tehdy patřilo pečovat i o filmy hrané; nejdříve to bylo čtení titulků, později čtení dialogů a následně plnohodnotný televizní dabing. Vzpomenete na slavný film Červený a černý s Gérardem Philippem a Danielle Darieuxovou anebo Milenci z Verony s Anouk Aiméeovou a Sergem Regianim? Tak tyto dabingy produkovala Madla. Bylo jich pak samozřejmě nespočítaně, určitě to byly stovky celovečerních filmů a televizních seriálů. Na jejich závěrečných titulcích se pak dlouho objevovalo jméno Marie Poštolková a to byla naše Madla Z Filmového vysílání se stala Redakce pořadů ze zahraničí, ale to už jsem se v televizi věnoval reklamě a pak hlavně dokumentům. S Madlou už jsme se jenom potkávali na chodbách, schodištích a ve výtahu v Jindřišské. 16 (to je nostalgická adresa!) a pořád to byla ta atraktivní produkční, jak jsem ji poznal dříve. Někdy začátkem nového století (2001, 2002 už to nevím!) přijela v září do Přelouče na udílení cen Františka Filipovského. Objevila se v Občanské záložně, kde se ceny udělují, a hned ji obklopili přítomní herci s nimiž se tak často natrápila. Tady jí vzdali ještě před slavnostním udílením cen Clown.cz, Šimon Pellar, Bettina Matthaei a Alexander Zapletal, Hamburg, Jadwiga a Tomáš Hučkovi, Kraków, Zora Cejnková a KMB International Films s.r.o., Nejen svatí K(ašpar) + M(elichar) + B(altazar), ale také Marta a Ivan Šímovi přejí pro rok 2010: AŤ SE VYDAŘÍ!!!, Petr Jákl aj.b.j FILM s.r.o. (Kájínek v kinech v roce 2010), Amalaine Diabová, Petr Kautský a další z Jednoty tlumočníků a překladatelů a Marie a Josef Šandovi. Bylo toho potěšitelně Česká televize byla 23. října 2009 neoficiálně požádána Ministerstvem kultury ČR o pomoc při zajištění televizního filmu Povídka malostranská na projekci u příležitosti předání Vyznamenání MK ČR režiséru Jiřímu Krejčíkovi dne 29. října 2009 v Bio Ponrepo. ČT žádosti vyhověla a nabídla, že na projekci zhotoví nosič digitální Betacam přepisem z profesionálního vysílacího nosiče. Tuto nabídku však ředitel NFA odmítl, protože v kině Ponrepo nelze digitální Betacam na projekční plátno promítat, lze použít pouze DVD zařízení. Byla tedy vyrobena kopie na DVD v nejvyšší možné kvalitě přepisem z digitální bety 1:1 a předána pracovníkům Ministerstva kultury v úterý 26. října odpoledne tak, aby měli čas do 29. října provést kontrolní projekci. Do 29. října však Česká televize žádné připomínky k technické kvalitě nosiče z kina Ponrepo či Ministerstva kultury neobdržela. Pan režisér Krejčík si stěžoval až deset minut před projekcí 29. října s tím, že chtěl filmový dvoupás 16mm a napadl předpokládanou kvalitu projekce z DVD, aniž by ji předem viděl. Pořadatelem celé akce Vyznamenání režiséra Jiřího Krejčíka bylo Ministerstvo kultury ČR, které Českou televizi požádalo v této věci o výpomoc a ta to nezištně a zdarma pro režiséra Krejčíka učinila a dodala požadovaný nosič v maximální technické kvalitě. Ladislav Štícha, tiskový mluvčí ČT Maďarské kulturní středisko v Praze ve čtvrtek uvádí , JULIETTE, 71 min., 2008, r. András Szirtes, hrají Mercedesz Érsek-Obadovicsová, András Szirtes. Juliette se dostává do blázince, kde navazuje zvláštní vztah se svým terapeutem. Je otázka, kdo je z nich skutečně nemocný. Filmová báseň tvůrce experimentálních děl , TÉMEŘ PANNA, 107 min., 2008, r. Péter Bacsó, hrají Júlia Ubrankovicsová, Attila Tóth, Ferenc Hujber. Příběh osmnáctileté dívky vyrůstající v dětském domově, jejíž přítel zneužije její důvěry a připraví ji o úspory. Zamilovaná dívka je nucena k prostituci , PORTUGÁLIE, 98 min. 1999, r. András Lukáts, hrají Imre Csuja, Réka Pelsöczyová, Ági Szirtesová, Ferenc Lengyel, Zoltán Varga, József Keleman, Zsolt Kovács, Viktor Nagy. Děj této mimořádné maďarské komedie se odehrává v typické venkovské hospodě. Hrdiny jsou postavičky jako vypadlé z Hrabalových povídek či Menzelových filmů. Všechny filmy jsou tlumočeny do češtiny. poctu, hold, anebo jak to říci jinak, že Madla je duší dabingu České televize. To bylo víc než vyznamenání, která se pak rozdílela v nastávajícím programu. V osobním životě neměla moc štěstí na mužský Hladký i Poštolka ji opustili, i když jim povila každému dceru. Ale nakonec stihla najít toho osudového. S Vladislavem Čejchanem, televizním dramaturgem, prožila nádherné chvíle, jaké se v podzimu života poštěstí možná jen málokomu. A nebylo to pro ní lehké, když jí odešel koncem března 2004 tam, odkud už není návratu. Vzpomínám na člověka Madlu jen v dobrém Marie Čejchanová nás opustila 30. prosince Bylo jí 76 let. Martin Skyba Koncem minulého roku přišla zpráva, že v pátek 25. prosince 2009 zemřel po dlouhé nemoci ve věku 80 let Mgr. Jiří Bauer, dramaturg a scenárista. Působil na bývalém Ústředním ředitelství Československého filmu, později pobýval krátce v USA a po návratu začátkem 70. let minulého století pracoval v propagaci Čedoku. Po nějakou dobu byl i manažerem spisovatele Miroslava Švandrlíka. Po sametové revoluci odešel do důchodu a prakticky už nemusel a ani nemohl působit v oblasti kinematografie... Synchron

6 ÚVAHY A NÁZORY Martin Skyba: Dobrý večer, dámy a pánové, je evidentní, že dnešní Čtvrtletník bude takový komorní. Čtvrtletník nebude moderovat Jan Kraus, protože 2. listopadu rezignoval na funkci předsedy a v podstatě to zdůvodnil ono to vyšlo i v tisku, a také to visí na našem webu určitými diskrepancemi nebo tím, že spory s Českou televizí vrhají zpětně špatné světlo na Fites, takže v tom cítil střet zájmů, a proto se této funkce vzdal. Výbor jeho důvody chápe. Organizačně je to zařízeno tak a stanovy to dovolují že do valné hromady, která bude 15. března příštího roku, povedou Fites místopředsedové, což jsem já a Honza Štern. Chtěl bych omluvit paní Kateřinu Fričovou, ředitelku programu. Její reakce přišla bohužel až ve chvíli, kdy Synchron byl vytištěn a byla v něm pozvánka s tématem Česká televize v roce Nicméně poslala velice zkušenou šéfdramaturgyni. Od Alenky Müllerové se dozvíme určitě plnohodnotné informace o následujícím programu. Přečtu, co jsme si mailovali. Dnešní termín se ukázal pro Českou televizi jako velice nešťastný, i když například pan ředitel Janeček už to věděl od 14. září, ale paní Fričová píše: Vzhledem k tomu, že tématem Čtvrtletníku by měl být program ČT v roce 2010, je asi pochopitelné, že by se paní ředitelka ráda diskuse zúčastnila, resp. píše to její sekretářka. Datum konání vašeho Čtvrtletníku bohužel předchází datu oficiální prezentace programu, resp. vysílacího schématu Jistě chápete, že ze strategických důvodů bychom neradi prozrazovali vysílací schéma 2010 dříve. Alena Müllerová: Dnes ráno jsem mluvila s paní ředitelkou před jejím odjezdem a ona ještě znovu se vám omlouvá, ale opravdu pozvánku sice dostala relativně dost dopředu, ale už v té době, že udělá přednášku v Písku, kde už s tím počítali. Takže opravdu nemohla přijít, i když by se velice ráda zúčastnila. My jsme dneska dopoledne spolu seděly a probíraly jsme, co by tady asi řekla, kdyby tu byla. Takže jsme si to probraly a je to tak, že vysílací schéma nebo spíš výrobní úkol, výroba na příští rok ještě není úplně oficiálně schválena, poněvadž ještě nebyla prezentována Radě České televize, což je takový úzus, že napřed se prezentuje Radě a pak se teprve prezentuje dál. Ale my jsme se přesto s paní ředitelkou domluvily, že já tady řeknu o nějakých novinkách, zvlášť když jsme tady v takovém komorním složení a předpokládám, že než 59. Čtvrtletník Fitesu Program České televize v roce 2010 (stenografický záznam pondělí 23. listopadu 2009) vyjde Čtvrtletník, tak už to snad bude oficiální, takže se můžete ptát na cokoliv. (M. Skyba: Vyjde v únoru.) Příští rok je věnován dětem, dítěti, má slogan počítáme s dětmi, což neznamená, že budou jenom dětské pořady, ale chtěli bychom se zaměřit na všechno, co se dětí týká. Příkladem je třídílný cyklus Bludičky. To je dramatická tvorba, což je o dětech, které jsou v dětských domovech, a když jim je 18, tak najednou je vypustí do světa a oni nemají vůbec zkušenost, neumí nakupovat, postarat se o sebe a nějakým způsobem se s tím potýkají. Samozřejmě jsou tam také pořady přímo dětské. Příkladem je sedmidílný seriál Ať žijí rytíři Karla Jonáka. To je takový hezký příběh o dětech. Teď k novinkám, které chystáme. Protože cítíme mezeru v tom, že neexistuje diskuse, alespoň na ČT neexistuje diskuse, jako bylo třeba Na Hraně nebo Sněží, tak u mě v centru chystáme diskusní pořad, který se bude jmenovat Kontexty. Jednáme tam o moderování s Erikem Taberym a měl by to být sociologicko-společensko-politický pořad. Spíš typu Sněží, ale na rozdíl od Sněží by to mělo být zaměřeno na rozdíly mezi generačním pojetím, takže bychom tam měli řešit, jak vidí určitý problém určité generace. Příští rok a v dalších letech bychom se chtěli víc zaměřit na kvalitu než na kvantitu. Je to trošku i nutnost. Musíme si víc vybírat, protože je takový trend všude v Evropě, u nás také, že prostě není možné dělat tolik původních pořadů, jak jsme tomu třeba byli zvyklí. Když se podíváte na evropské žebříčky, tak Česká televize je vysoko nahoře, co se týče počtu původních pořadů, ale samozřejmě my jsme měli třeba v roce 2008, kde už to máme spočítané, 36 tisíc pořadů původních, nových, premiérových musím říct tedy na všech čtyřech programech a jsou tam i upoutávky. Paní ředitelka o tomto zaměření na kvalitu jednala také s ARASem, jenže tam to nebylo snad slyšeno, kdy pan předseda ARASu říkal, že jim jde hlavně o honoráře a o sazebníky, takže o tom, kolik pořadů a jaké, tam se k tomu nedostali. Třeba se k tomu dostaneme aspoň tady na této půdě více. Myslím, že by se mělo mluvit i o kvalitě, o tom, jak mají pořady vypadat, a ne jenom o honorářích, byť je to také jistě důležité. Mluvili jsme také o tom, že trošku chyběla na našich programech alternativní zábava. Příští rok bychom chtěli také tuto mezeru trošku vyplnit. Končí Noc s andělem a místo ní vznikají dva nové televizní formáty, které jsme svěřili skupině mladých lidí. Mělo by se to věnovat divadlu, filmu, všem druhům umění, měly by tam být takové skeče v alternativní zábavě. Připravujeme také nějaké podobné typy skečů nebo zábavných pořadů alternativní zábavy, ne takové té lidové, do Horečky páteční noci, což je pořad na dvojce v pátek večer. Z novinek bych možná zmínila zajímavý projekt, který se jmenuje Ptáčata. Sledujeme tam malou třídu dětí, většinou romských, některé se třeba přistěhovaly a sledujeme jejich všední život. Děti si i točí vlastními kamerkami ve svých rodinách, takže to je takový trošku nový typ pořadu a formátu. Myslím, že to bude docela zajímavé. Samozřejmě chystá se řada dokumentárních filmů, seriálů. Já nevím, jestli to chcete teď v číslech. V roce 2010 se chystáme vyrobit v centru dramatické, divadelní a hudební tvorby 13 celovečerních televizních filmů, tedy koprodukovat na nich, plus ještě účast na dalších filmových koprodukcích. V roce 2010 by mělo být centrem pražským, brněnským a ostravským vysíláno dohromady 36 premiér televizních a koprodukčních filmů, jedna premiéra televizního seriálu, 21 repríz televizních a koprodukčních filmů a 6 repríz televizních seriálů, přičemž co se týče seriálů, je ve stádiu rozpracovanosti osm, jestli to tlumočím dobře. A ještě z nových pořadů je to např. magazín o designu, České památky UNESCO, Čtenářský deník, v Ostravě se připravuje Děti točí hrdiny, je tam řada dětských pořadů. Možná za zmínku stojí takový cyklus, který připravuje Petr Vachler s Terezou Brdečkovou jako vedoucí projektu, což je Po sametu, aneb 20 let českého filmu, což je diskuse s ukázkami o českém filmu. Připravuje se obdoba pořadu Na cestě také pro děti. Potom z dětských, jak už jsem tady zmiňovala Ať žijí rytíři, zajímavý je také velký animovaný projekt Dějiny udatného českého národa. Je tam několik premiérových řad Večerníčku, dále v zábavné tvorbě chystáme nové talk show Haliny Pawlovské, potom Divy České republiky, v centru vzdělávání a publicistiky, které vedu já, už jsem zmiňovala diskusní pořad Kontexty. Jistě za zmínku stojí také cyklus o mediální výchově Být v obraze nebo cyklus o tom, jak rodiny závislých překonávají problém závislosti na alkoholu a na drogách. To se jmenuje Ze závislosti do nezávislosti. Redakce zpravodajství chystá pro děti Zprávičky. Chystáme také řadu divadelních přenosů, divadelních představení, řadu koncertů atd. Martin Skyba: Ty jsi říkala, že musí schválit programové schéma Rada České televize. Vždyť přece Radě České televize je do programu houby! Ta má hlídat hospodaření Alena Müllerová: Já jsem mluvila o výrobním úkolu. Rozpočet České televize musí schválit Rada České televize. Nejde o to, že by do toho Rada mluvila, ale prostě se jí schéma prezentuje, ukazuje se jí kon - cepce atd. Jarmila Cysařová: V čem se zásadně změní koncepce programu příští rok oproti letošnímu. Já jsem to z toho výčtu nepochopila. Oč mi jde hlavně? Česká televize má hodně výborných a kvalitních dokumentů, ať už z původní tvorby, ať už je to pražské studio, anebo úplně vynikající Ostrava. Má dokumenty i v hlavním vysílacím čase, třeba ve čtvrtek je vždycky velký dokument a potom diskuse. Zůstane tam diskuse? Historie.cs například. Zásadně v čem se to změní a zda bude podstatně něco omezeno vzhledem k recesi. Nevím, jestli je vhodné se na to ptát, ale jak televize zbrojí, aby lobbovala u poslanců k senátnímu návrhu, 4 Synchron

7 ÚVAHY A NÁZORY že by měla být zase financována ze státních prostředků. To by byl návrat před rok 1989! To jsou moje dva dotazy. Alena Müllerová: To jsou vlastně dva problémy. K té změně. Já jsem tady ještě nezmínila dostatečně dokumenty. Samozřejmě se bude pokračovat ve velkých společenských dokumentech. Ke konci roku (2009 pozn. red.) bude film o nástupu Václava Havla na Hrad. To je ke svobodným volbám. Pak bude třídílný cyklus o Chartě. Pak bude celá řada dokumentů v podstatě v podobné dramaturgii, jako to bylo v letošním roce, to znamená, přispívají studia, přičemž Ostrava má takové spíš politicko-historické dokumenty, v Brně se soustředí na alternativnější a Praha se snaží dělat autorské dokumenty, takže to v podstatě trvá. Výroba dokumentů bude přibližně v nějaké podobné výši, jako byla letos. Ono je to tam složité sledovat, poněvadž něco se začne vyrábět máme sběrné dokumenty, něco přechází z jednoho roku do druhého ale řekla bych, že spíš objem autorských dokumentů bude do budoucna klesat, neboť tento typ tvorby opravdu se v Evropě spíš dělá tak, že se dělají evropské koprodukce. Myslím si, že v tomto byli čeští autoři relativně v bavlnce a nemuseli tolik koprodukce dělat. Dělal se poměrně velký počet dokumentů tady. Dnes se v Respektu Erika Hníková zmiňuje o tom, že sice Česká televize dělá dokumenty, podporuje dokumenty, ale vyrábí dokumenty přímo v televizi. Často podmínky nestačí na výrobu opravdu kvalitního dokumentu, protože natáčecích dnů je málo a prostředky jsou na takový typ dokumentu malé. Já s tím souhlasím, ale myslím si, že se to nedá vyřešit tím, že by se to vyrábělo v České televizi, protože to by pak Česká televize většinu svého rozpočtu spotřebovala třeba na tyto dokumenty, kdyby dělala pořád 40 dokumentů ročně v podmínkách, jak to dneska v Evropě dělají. Mnohem rozumnější je, když Česká televize dá vklad, který dává dneska třeba na celý dokument, tak jej dá jako svůj vklad do koprodukce a prostě spolupracuje s Evropou. Myslím, že už to dneska umíme. Tady je velmi dobrá práce, kterou dělá Institut dokumentárního filmu, takže si myslím, že ta možnost tady je. A je to vlastně jediná cesta, nic jiného nám nezbývá. Byla jsem na několika evropských workshopech a seminářích a všude tam říkali, vy se ještě máte, v Maďarsku my neděláme solitérní tvorbu, neděláme dokumenty, neděláme hrané věci, to všechno jde už mimo televizi. Pokud se nám podaří zachovat to v té výši, jako je to teď, tak by to bylo úžasné, ale pořád bych se snažila přece jenom soustředit na kvalitu, abychom s Evropou mohli bojovat. A pokud jde o tlak na koncesionářské poplatky, to si myslím, že svým způsobem nemá s obsahem televize až tolik moc co dělat. To je trošku jiná hra. Je to samozřejmě populistické říkat lidem: nebudete platit poplatky. Pravda je, že když se televize zestátní nebo ještě třeba zprivatizuje, tak nikde na světě se neukázalo, že by to bylo dobré. Třeba v Maďarsku, které jsem zmiňovala, kde jsem měla možnost si povídat s dramaturgy, tak tam v podstatě k něčemu podobnému došlo a televize skomírá, nemá čím bojovat, není dost silná, má stále menší a menší význam. Je to velmi nebezpečné. Myslím, že to ani tak nesouvisí moc s obsahem. Současná Česká televize s prostředky, které má, se snaží hospodařit, jak nejlépe umí. Děláme pořád hodně zajímavých původních pořadů, lépe to vždycky jde dělat, ale o moc víc už asi dělat nemůže. Vy jste se na začátku ptala na nějakou změnu (k Jarmile Cysařové) tak úplně zásadní změna není. Spíš tam jde o zaměření na děti, je důraz na tento typ pořadů a je tam snaha zaplnit některé mezery. Myslím, že diskuse, o které jste se zmínila, pokračuje, ale nejsem si teď úplně stoprocentně jistá, protože tady nemám poslední vysílací schéma, ale myslím, že pokračuje. Určitě je tam snaha zaplnit chybějící pořady typu mediální výchovy, dělá se poměrně hodně hraných seriálů. Agáta Pilátová: Mám jeden malý podnět a jeden dotaz. Podnět je tento možná je naivní. Když se objeví v časopise s velkým předstihem téma datum je dobře, že s předstihem ale téma už je trošku sporné, protože mezitím se aktualizuje situace. Já bych doporučovala nebo navrhovala, aby se dejme tomu po 2 3 měsících, které uplynou od uveřejnění Synchronu až po akci samotnou, že by se třeba mailem poslalo členům Fitesu ty máš přece naše mailové adresy (k p. Skybovi) že jedním z bodů bude posouzení nějakého aktuálního tématu, které se mezitím v době, kdy se koncipoval program, ještě neobjevilo. Uvedu jeden konkrétní příklad. Ráno se objevilo několik velmi vyzývavých a řekla bych i docela zásadních článků na téma, proč má schvalovat programová ředitelka vše, co se v televizi šustne. Já to zjednoduším. Pavel Kohout na toto téma psal a jiní. Konkrétně se to týká třeba i pořadu Jana Krause. Čili podnět je, zda by se nemohlo maličko přidat aktuální téma do programu těchto setkání. A dotaz. Myslím, že by se mělo říct bez ohledu na příští rok, k němuž nelze mnoho říct, protože ho ještě neznáme v praxi, že to, co udělala Česká televize k 17. listopadu, že to bylo velmi uznáníhodné a velmi kvalitní. A mě by zajímalo, to je dotaz na vás, jaký to mělo divácký ohlas. Mě to opravdu moc zajímá jako člověka, který tyto události zažil a zažili jsme to tady všichni v nějaké podobě, jak se na to ozývali lidé. Tyto věci nešly jen 17. listopadu, ale i v jiných dnech. Myslím si, že stály za pozornost téměř bez výjimky, což je poklona vám. Martin Skyba: Beru připomínku, že budeme aktualizovat témata. Alena Müllerová je ta pravá, která odpoví na to, jaký měl ohlas přenos 17. listopadu. Alena Müllerová: Byla jsem vedoucí projektu k Listopadu a koordinátorkou všech pořadů, které se k Listopadu dělaly. Dokonce to mohu porovnat, protože jsem to samé dělala i před 10 lety, kdy jsme nedělali tento velký přenos, ale také jsme dělali pořadu typu Tenkrát, který se tu dnes opakuje. Děkuji za poklonu. Je tady také kolega Dan Růžička, který má na tom opravdu stejný podíl jako já, a musím říct, že ohlasy byly velmi dobré. Myslím, že se mi ještě nikdy nestalo, abychom na internetu měli na pořad jenom dobré ohlasy, snad až na pár komunistů, kterým se tohle úplně nelíbilo, nebo naopak zase na pár lidí, kteří jsou hodně pravicoví, kterým se zase nelíbilo, že jsme tam třeba pozvali pana Ransdorfa, ale v zásadě ohlasy byly strašně pozitivní, hezké, a to jak divácké mailem, tak ty na internetu. Sledovanost byla velmi slušná. Měli jsme to zprůměrované, protože to byl sedmihodinový pořad, což je hodně, ale průměr byl kolem 5 %, blížilo se to 500 tis. lidí. Samozřejmě ve špičkách, kdy šel třeba dokument od Igora Chauna, tak to bylo kolem 8 %. A podle kolegů z výzkumu aspoň určitou část pořadu sledovalo 2,7 mil. lidí, což si myslím, že to je velmi dobrý počin. A to, že si pak nestěžovali, to mi přijde úplně překvapivé, protože Listopad se ukázal být do jisté míry kontroverzní téma u nás ještě pořád, takže já to považuji za jednoznačný úspěch, mám z toho velkou radost a prostě byla to nádherná práce. Zároveň vzniklo strašně moc zajímavých věcí ve zpravodajství. Říkali jsme si se zpravodajci, že jsme si malinko pak brali diváky, že jsme se měli ještě lépe domluvit. My jsme totiž netušili, že reálný průvod bude tak úžasný, že tam přijde tolik lidí, takže jsme se spíš snažili rekonstruovat průvod před 20 lety, dělat opravdu přímý přenos z minulosti a ukázalo se, že i přímý přenos ze současnosti by si zasloužil ještě možná větší pozornost. Kdybychom to byli bývali věděli, tak bychom se třeba ještě víc zabývali odpoledne vstupy, ale i tak jsme je tam měli. Oni to pokryli na ČT24, takže si myslím, že ve výsledku jsme zaznamenali, co bylo důležité současnost i minulost. A co se týče večerního vysílání, tam je taková perlička. To byla opravdu náhodná věc, že po třičtvrtěroční práci, co jsme na tom měli všichni s Michalem Prokopem, Honzou Lacinou, s Danem Růžičkou, jsme pořád sháněli do nějakého dokumentu Drahomíru Dražskou, která pustila fámu o lži. Nedařilo se to, nemohli jsme na ni sehnat spojení přes maminku, nešlo to, načež 16. listopadu najednou mně moje sekretářka říká, že mě shání nějaká paní Dražská. Paní Dražská byla na telefonu a řekla, že mě viděla, jak propaguji ten pořad a že se rozhodla, že se mně může svěřit a že rozhovor s námi tedy udělá, když neukážeme její tvář. Skutečně jsme ji přivezli a ona rozhovor udělala. To byl takový dáreček navíc, kdy jsme měli najednou rozhovor, o který jsme tolik stáli. Agáta Pilátová: Nemáte náhodou odhad, jak byl sledován dokument Holky z Fildy, který mně přišel zdařilý. A za druhé včerejší Archiv. Alena Müllerová: Samozřejmě Archiv byl úplně výborný. A co se týče všech dokumentů, jako byly Holky z Fildy a i teď ve čtvrtek byl koprodukční se španělským režisérem, Cirkus Havel, to byla celá řada dokumentů, sledovanost nebyla úplně taková, bylo to přes 100 tis. lidí. Trošku tam dvojka doplácí na to, že jde Synchron

8 ÚVAHY A NÁZORY proti Ordinaci v růžové zahradě. Je to smutné, ale kdybychom chtěli ještě větší sledovanost, jak říká paní ředitelka Fričová, tak bychom museli dělat ještě růžovější růžovou zahradu. S dokumenty tolik nebodujeme, ale mělo to něco přes 100 tis. diváků. To má v poslední době bohužel možná bohudík většina dokumentů, které v osm hodin dáváme na dvojce. Marie Šandová: Já mám několik dotazů. První dotaz je pro orientaci, jestli tento výrobní úkol na rok 2010 se dá někde prostudovat. Druhá otázka je, nakolik je otevřený. Jsou třeba určitá témata Mně se často stává, že se témata dělají několikanásobně po sobě, nejsou pořádně udělané rešerše, není nějaká koordinace. Teď nemyslím v jednom roce, ale v průběhu dvou tří let se jedno téma zpracuje různými způsoby a právě tam není jakoby hledání kvality. A ještě třetí dotaz. Tady říkáš, že mezinárodní projekty, velké dokumenty je třeba dělat ve spolupráci s Institutem dokumentárního filmu. Oni myslím velice akcentují autorský dokument, ale myslím si, že Česká televize má opravdu řadu možností v rámci EBU spolupracovat na mezinárodních televizních projektech, a zdá se mi, že to dost nevyužívá. Zdá se mi, že Česká televize svým způsobem rezignuje na evropská témata. Alena Müllerová: Začnu od výrobního úkolu, to jsou vlastně rozpočty jednotlivých pořadů, a ten ještě není ani schválen. Abych řekla pravdu, do toho nevidím ani já nebo kolega šéfproducent. V žádném podniku si celý plán a všechna jeho čísla nemůže nikdo úplně prostudovat. Já si myslím, že výrobní úkol je vyjádřen ve vysílacím schématu, kde vidíte, co se tam vysílá, a my to také prezentujeme na všech možných tiskovkách, tady něco z toho říkám, ale že by přímo mohl někdo do databáze České televize, to ani nejde. Myslím, že by to žádný podnik neudělal. Prezentuje se to, co se prezentovat dá, ale i ve smlouvách máte třeba honoráře, že to je vaše věc atd. A to tam je. Ve výrobním úkolu, kdyby tam někdo mohl, tak tam uvidí, co má který kameraman, co má který produkční atd. Marie Šandová: To se omlouvám za ta slova, budu mluvit tedy o schématu a že poběží ten a ten cyklus. Alena Müllerová: Schéma se opravdu připravuje v podstatě půl roku dopředu. Máme nějakou představu, která se tvoří na úrovni šéfdramaturgů, programové ředitelky. Není to tak, že by to bylo na jednom člověku, to v žádném případě, a ten to musí nějakým způsobem jednak přenést do okruhu tvůrců, se kterými spolupracuje, plus samozřejmě vydáváme nějaké mediální výstupy, takže je to částečně na klasické spolupráci dramaturg-autor a částečně to zveřejníme, vy to vidíte, co vysíláme. Já si ani neumím představit, jak jinak by se to dalo zveřejnit, nebo co by se ještě dalo víc v tom udělat. Samozřejmě naší hlavní prací je dělat vysílání a musím říct, že si neumím představit, že bych ještě věnovala nějaký čas, který už nemám, tomu, že bych to nějak víc zveřejňovala. Marie Šandová: To souvisí s tahem na kvalitu. Třeba všechny jiné státní organizace mají povinnost vypisovat výběrová řízení na určité úkoly, tak jestli takováto podobná myšlenka Alena Müllerová: Výběrová řízení jak na co. Česká televize také vypisuje výběrové řízení, když hledá, kdo zdigitalizuje archiv. Na některé věci vypisuje. Ale vypisovat konkurz na každý pořad je nesmysl. Kdekoliv jsem byla byla jsem na stáži v Americe, nebo když jsem byla v Evropě v televizích, tak jsem se tam ptala, jakým způsobem se vybírají témata. Nikde to není konkurzem. Většinou je to tak, že je tam commission editor, prostě člověk, který zároveň má pod palcem peníze i témata. Je to něco mezi šéfdramaturgem, šéf - producentem. V každé televizi to funguje trošku jinak a tento člověk si vybírá mezi autory, které zná, protože je to profesionál, který ví, případně oslovuje nějaké začínají mladé atd., ale musí se spolu na tom domluvit. Ale konkurzem se to podle mě řešit nedá. To je pro mě nereálná, trošku naivní představa. Marie Šandová: Možná zavádím špatná slova, ale mám zkušenost třeba z Restartu. To byl cyklus, který jsem dělala v koprodukci jako nezávislá producentka, a bylo mi řečeno od paní Fričové, že se udělá 8 dílů toho, 8 dílů toho a pak se vyhodnotí, jak se půjde dál. Jde o soutěž nebo porovnávání kvality, protože když se dává důraz na kvalitu, tak je potřeba nějakým způsobem srovnávat nebo vytvářet nějaké příležitosti, aby se člověk opravdu snažil zvyšovat kvalitu jako tvůrce, výrobce, spolupracovník nebo partner České televize. Už jsem rezignovala na to, abych chodila s jednotlivými náměty. Když přijdu s námětem, tak skončím někde v nějakém cyklu, který už jede. V tomto smyslu možná taková moje zkušenost, že bych měla zájem, a pracuji na tom, abych vytvářela prostor na takovém malém cyklu. Neříkám velké cykly. Alena Müllerová: Série se dělají, akorát vás, kteří je nabízíte, je opravdu hodně a dělá se nějaký výběr, který se zabývá kvalitou, ale částečně to může být tím mluvím za sebe jako dramaturg, když dostanu námět na pět cyklů, a zrovna v tu dobu hledám třeba cyklus o mediální výchově, tak dám přednost tomuto před cyklem jiným o fotografování, kdy se pak na mě v tomto případě třeba Ondra Kepka zlobí, že v tomto cyklu nepokračujeme, ale já prostě potřebuji udělat mediální výchovu, která ještě nebyla, zatímco třeba fotografování už rok běželo. Vždycky se to musí zvažovat. Ty jsi zmiňovala, že se někdy něco dubluje apod. Na můj vkus televize je teď skoro až moc centralizována, spíš bych viděla opačný problém a skoro mi připadá, že když se někde nějaké téma dubluje, že to je menší problém. Mně se zdá, že tento redakční systém nebo systém center je relativně poměrně centralizován dost. Já sama mám raději víc improvizace, trošku víc intuice, trošku víc citu dramaturga, který si něco vybere. A myslím si, že se to nedá nějak obecně popsat a nějak zprůměrovat. Tohle je pořád tvorba. A ještě jedna věc. Ty jsi mluvila o koprodukcích. Já jsem Institut dokumentárního filmu zmínila jenom proto, že oni jsou dobří v tom, že zvou třeba do Jihlavy commission editory, že tam probíhají pitching fóra, která jsou podle mě velmi užitečná. Nemluvím teď přímo o zaměření lidí, kteří tam jsou, ale jinak co se týče EBU, sama mám teď rozdělané asi tři nebo čtyři cykly s EBU. Takže si myslím, že toho děláme docela dost. František Němec: Vracím se ještě k roku příštímu, ohledně dětí. Jaký bude rozdíl proti stávajícímu stavu, jestli tam bude víc bloků pro děti a pro mládež, jestli se bude také víc využívat archiv, poněvadž nového není tolik, ale v archivu jsou krásné, kvalitní věci. Alena Müllerová: Určitě všechno to, co říkáte. Bude více cyklů, bude víc dětských seriálů, bude více pořadů pro děti mají přednost. A třeba u mě v centru jsme měli jeden cyklus Zábavná škola, což byly vzdělávací pořady, tak teď máme o jeden víc. Máme prodloužen pořad o počítačových hrách, což dospělé lidi nebaví, ale u dětí je to nejsledovanější pořad, u teenagerů. Před Večerníčkem budou takové kratinké prográmky pro děti animované atd. Budou to ankety s dětmi jak to vidí děti. (M. Skyba: PavlínaWolfová?) Nebude to Pavlína Wolfová, tohle bude spíš a la Tykadlo, které je vlastně ještě starší typ pořadu, než co dělá Pavlína Wolfová v rádiu nebo v novinách. Tento typ věcí pro děti bude hodně ve všech žánrech. Opravdu zaměření na děti je v Brně, v Ostravě. V Brně teď dokončují cyklus, seriál o teenagerech, takže myslím si, že opravdu je tam velký důraz jednak na dětské publikum, ale zároveň i na přemýšlení o dětech, na tématiku, která nějak s rodinou, s dětmi souvisí. František Němec: Mě hlavně zajímá archiv, jestli se bude využívat. Alena Müllerová: Archiv se určitě bude využívat, archivu je relativně hodně, tak v archivních oknech se určitě také budou víc vybírat dětské filmy, pohádky atd. To ano. František Němec: A bude víc bloků, než je třeba teď? Nyní běží třeba jedna pohádka v neděli odpoledne. Alena Müllerová: To bych si musela ověřit, ale myslím, že tam je víc bloků, ráno je víc bloků, ve všední dny Ano, už si to vybavuji, je. Výrazně víc. (F. Němec: Děkuji.) Martin Skyba: František má zájem o archiv, protože spoustu věcí tam natočil. (Pobavení.) Alena Müllerová: Já vím, já mu také odpovídám ráda, když mu udělám radost, že ano. Martin Skyba: V MFDnes je taková rubrika Děti píší noviny. To znamená, že opravdu Zprávičky budou dělat děti a že to budou dětští hlasatelé, moderátoři, nebo jaká je představa? Alena Müllerová: Připravuje to kolega Jirka Vondráček z publicistiky. Bude to děláno nejenom pro děti, protože to bude takový dětský pohled, ale dám příklad. Bude debata, kdy dva kluci a dvě holky spolu s moderátorkou probírají nějaké závažné téma, které třeba děti zajímá šikanu nebo něco, co je zajímá. Potom tam budou zase třeba dospělí vzpomínat na své dětství. Bude to taková kombinace. Nebude to vysloveně, že dělají zprávy, že třeba v Otovicích je dětská 6 Synchron

9 ÚVAHY A NÁZORY internetová televize. Takhle vysloveně to nebude, ale určitě se tam tyto prvky budou využívat. Určitě to bude moc hezký pořad. Sama se na něj těším. Marie Šandová: Já jsem se chtěla zeptat, co v roce 2010 bude z tvého hlediska stěžejní. Zdá se mi, že v každém roce je nějaké stěžejní téma. Předloni byly osmičky, teď Listopad 09, co považuješ v roce 2010 za nosné téma z tvého osobního pohledu. Na čem ti bude záležet? Alena Müllerová: Z mého hlediska to budou vzdělávací pořady pro děti. Máme tam připraven cyklus, který se jmenuje Škola snů, kde se chceme zabývat s týmem odborníků, jak by škola mohla a měla vypadat, takže určitě tam máme mediální výchovu, kterou jsem tady už několikrát zmiňovala. Pro mě toto téma je určitě důležité. Hlavní téma je opravdu dítě. A pokud jde o političtější téma, tak mě určitě zajímá jednak téma svobodných voleb, protože bude výročí prvních svobodných voleb. A na rozdíl od ostatních si myslím, že výročí se mají nějakým způsobem reflektovat, tak určitě konec 2. světové války a tato témata. Václav Čapek: Příští rok je rok Karla Hynka Máchy, básníka, kterého nemá nikdo na světě. (A. Müllerová: To mi správně připomínáš!) A já se domnívám, že toto 200. výročí by se mělo v televizi objevit. Já vím, že má narozeniny v listopadu, ale že byste se tomu měli věnovat už od poloviny roku, protože jak známo, oba jsme na tom někdy pracovali. Předkladatelé nám říkají, ten se nedá přeložit do cizího jazyka! To je tak napsáno, že to nikdo neumí přeložit! Měli pravdu. A my si toho musíme považovat. Samozřejmě jeho deníček se nedá publikovat v televizi před desátou hodinou, ale jeho verše se publikovat dají a mají. Obec spisovatelů se velice snaží o publikaci i v zahraničí, protože od března v Košicích začíná putovní výstava z díla Karla Hynka Máchy, včetně audiovize atd. Proč v Košicích? tam jsou vzdělaní lidé a oni ho mají také rádi, jako my! A bude to putovat od Košic až do Chebu. Prosím, aby se tomu tví kolegové z umění věnovali. Byl jsem napadán nedávno hudebníky, že Česká televize vysílá málo hudebních pořadů, že někdo z činitelů řekl, že na hudbu je rozhlas a ne televize a že se omezilo vysílání hudebních pořadů. Věřím, že se to napraví v příštím roce, protože se máme čím chlubit. My jsme vyrobili spousty skvělých pořadů a u nás o tom nikdo neví a celý svět nás chválí. Já jsem nedávno mluvil s chlapci ze Švýcarské televize, kteří říkali: ty vole, vy už nevyrábíte zábavné pořady? Vy jste byli velmoc v zábavných pořadech a vy už nic neposíláte! Já říkám, už Werich říkal, že dělat humor není žádná sranda. A u nás holt to asi už nikdo neumí. A my jsme opravdu každý rok vozili z Montreux nějaké ceny. Teď už pár let o nás nikdo neví. Chyba! Alena Müllerová: Máchovi se samozřejmě budeme věnovat, to je důležité. Dvě stě let je důležité výročí. Dokonce jsem ve výboru pro oslavy Karla Hynka Máchy, kde jsou samí slovutní profesoři a lidé z Památníku písemnictví a děláme tři větší pořady o Máchovi jak klasičtější, tak naopak až investigativní, takže Máchovi se budeme rádi a hodně věnovat. Václav Čapek: Leszek Mazan, slavný scenárista polské televize, napsal kromě jiných knih také knihu, kde strašně na Máchu vzpomíná, kdy Poláci po prohrané bitvě prchali přes naše území do Francie, tak že on byl v čele našich vlastenců, kteří o ně pečovali. Já jsem žasnul, že v Krakově oslavují Máchu. Opravdu jsem nevzdělanec, přestože jsem měl máchologa Králíka, který nám čtyři semestry přednášel o Máchovi jeho zážitky. Jsem rád, že se tomu bude naše televize věnovat a držím vám moc palce! Máchu máme rádi nejenom my kluci, ale i holky ho mají rády. Doufám tedy aspoň. Iva Ježková: Sleduji, že vznikají různé pořady k dětem atd., jenom jsem nepochopila do jaké míry je distribuce tohoto tématu mezi jednotlivé redakce mezi dětské centrum, mezi vzdělávací, něco vzniká teď v publicistice, jestli v tom je nějaký systém, nebo záleží na dramaturgovi, jak se toho tématu zrovna chopí. Je v tom nějaké pravidlo? Alena Müllerová: Je v tom určitě systém a vy jste to správně vyjmenovala, že se tím zabývá redakce dětských pořadů, pak publicistika a pak vzdělávací pořady a do jisté míry i dokumentaristika a publicistika. Všichni velmi úzce spolupracujeme, takže se domlouváme a je to v podstatě podle žánrů. To znamená, že pohádky a hrané věci, ale třeba i dětské dokumenty se dělají většinou v centru u Káti Krejčí, potom třeba cyklus Na Cestě dětský, to dělají v dokumentaristice. My v centru vzdělávacích pořadů děláme věci, které jsou zaměřeny opravdu na vzdělání. Máme tam třeba teď nový cyklus, kde jsme dostali grant z Ministerstva školství, je to vlastivědná historie Vzduchoplavec Kráčmera. Myslím, že to je moc hezký pořad. A řadu dalších. A ve zpravodajství se dělají Zprávičky. Takže já myslím, že to je dané žánry. Trošku se to samozřejmě překrývá v oblasti dokumentu, že něco se dělá u Kateřiny Krejčí, něco v dokumentaristice, ale my se tam domlouváme tématicky. Jak jsme se zaměřili na děti, tak se nám námětů sešlo hrozně moc a hrozně hezkých. Polovina z nich se tam pak z kapacitních důvodů nevešla, což mě bylo líto. Třeba u nás jsme vyřazovali hrozně hezké věci, které se tam nevešly, i když celkově jich bylo více, než bývá. Iva Ježková: Člověk se vždycky obrátí dejme tomu na dramaturga, se kterým je v nějakém kontaktu, ale jde mi o to, jestli třeba má cenu se pídit, jestli v jiné redakci by s určitým konkrétním tématem byla větší šance než tam. Někdy mám pocit, že to je takové na pokraji, že to není ani vzdělávací, ani publicistické Alena Müllerová: U tvorby je to vždycky tak. Čechy jsou fakt malé. Většinou se tady známe a to nemyslím teď vůbec pejorativně. Je to tak, že když někdo na FAMUFESTU vyhraje festival, tak si všichni říkáme, to je asi šikovná holka nebo kluk a osloví ho třeba. Nakonec my se také známe. Snažím se a mí dramaturgové se snaží s každým se domluvit, ale je to tak, že naše kapacita je nějaká a vejde se do toho jen určitá část. Ale určitě je rozumné se obrátit na více míst a je to vždycky v osobním jednání. Tím opravdu nemyslím nic špatného. I dramaturgové by měli v ideálním případě být lidé tvůrčí, lidé, kteří mají nějaký názor, kteří k něčemu tíhnou víc a je to v pořádku. Iva Ježková: Člověk třeba dodá nějaký nápad nebo námět. Není to tedy ve fázi, že je námět přijat a že se tam drží nějakou dobu závazek atd. I když třeba nebyl přijat, ale člověk ho tam poměrně podrobně dal, nedostává se mi zpětné vazby: dobře, nebyl tentokrát přijat, ale je to zařazeno tam a tam s vaším jménem. Nevrátí se to! Člověk se pak ostýchá dávat další nápady, protože neví, co se s tím kde děje, když to potom do výroby nejde. Je nějaká pravidlo? To by také mělo existovat. Alena Müllerová: Tohle pravidla určitě má. Vybudovalo se to, že v databázi, kde se zařazují pořady, tak se začaly přímo i do této databáze zařazovat náměty. My je registrujeme a je s tím poměrně i dost práce, protože u každého námětu se napíše autor, musíme to třeba oskenovat, protože ne vždycky to přijde v elektronické formě což si nestěžuji. Ale za poslední dobu vím, že mi přišlo přes sto námětů a snažíme se na všechno odpovídat. Dramaturgů tam není moc a může se někdy stát, že třeba ještě nejsme rozhodnuti, jestli některý námět použijeme nebo nepoužijeme nebo později, takže napíšeme spíš, že to je ve výhledu, máme ho tam zaregistrován, opravdu to tam je zapsáno. Myslím, že každý námět, který má aspoň trošku podobu námětu, což třeba vaše náměty určitě jsou, tak je tam zaregistrován. A pokud se vám třeba nedostane dostatečné odezvy, tak je to třeba i chyba. Iva Ježková: Mně se to stalo v jiné redakci. Dávali jsme tam ještě s kolegou takový námět, podstatě také na požádání dramaturga, kterého teď nechci jmenovat, a dopadlo to tak, že sice nebyl přijat, ale v podstatě do dvou let vzniklo ve stejné redakci něco velmi podobného. To člověka mrzí, vadí mu to, a kdyby byl důsledný, tak by se mohl ozvat atd. Říkám si, že když člověk dává dál nějaké nápady a náměty, jestli někde to funguje tak, že to někde je, že se to dá dohledat. Alena Müllerová: Dá se to dohledat. Toto se zlepšuje. Může se to stát, za to nemůžu ručit, v televizi jsou přes dva tisíce lidí, ale na druhou stranu se několikrát stalo, že mi přišlo na jedno téma pět různých námětů. Dan mi to potvrdí, přišlo ke mně, do Brna, do dokumentu přišly náměty o českých mostech. A byly si velmi podobné. Přišlo to opravdu z pěti různých stran a vlastně všechny byly docela pěkně zpracované. Martin Skyba: To jsem navrhoval před 18 lety! (Pobavení.) Alena Müllerová: A bude vlastně tak, že to bude dělat Martin Skyba pravděpodobně, protože byl první. (Smích.) Nakonec jsme to vyřešili tím, že jsme mosty nezařadili vůbec, protože jsme z toho byli tak nešťastní, koho vybrat, protože jsme si říkali, ať vybereme kohokoliv, tak ostatní se na nás budou hrozně zlobit. Agáta Pilátová: Václav Čapek tu škrtnul o téma televizní zábava. Mě v té souvislosti napadlo, že každý rok se pravidelně vysílají přímáky. Většinou přímé přenosy Synchron

10 ÚVAHY A NÁZORY jsou nejkamennější a nejméně zdařilé z Českých lvů, z vysílání Elsy apod. Nebude to trochu jinak v příštím roce, protože opravdu televizní zábava z přímých přenosů z předávání cen, to je někdy humorné. V České televizi se při ní dá přesvědčit o tom, že se některé věci i z předávání cen daří. Alena Müllerová: U cen je strašný tlak na televizi, aby se uváděly, protože je spousta organizací atd., na tom je to založeno, že to vyvrcholí předáváním cen. Na rovinu, předávání ceny je hrozně nudné to udělat zábavně Ale zase třeba kdyby nebyl Český lev v televizi, tak se tomu strašně snižuje prestiž. Mezi tím se hledá pořád rovnováha. Musím říct, že kolega Aleš Ulm, který by vám o zábavě řekl určitě víc než já, tak když tam vždycky přijde nějaký další požadavek na předávání cen, tak se hroutí a říká, já tam mám takové hezké náměty na zábavné pořady, na formáty a opravdu hledá se v tom nějaká rozumná rovnováha. Agáta Pilátová: Vždyť jde udělat sestřih! Jako se dělá Trilobit. Vždyť sestřihy bývají svižné a lidé si to stejně přečtou počkají půlden. Alena Müllerová: Je tam ohromný tlak. Něco určitě třeba bude. Ale je tam tlak, že je to hodně sponzorované, televize potřebuje přece jenom i nějaké finance. Teď všechny peníze, co se dávají, jdou dolů, takže třeba i tohle může hrát nějakou roli. Televize musí hledat pořád Agáta Pilátová: Takže to bude. A nebude třeba svižný sestřih jako Trilobit, který se spláchne za půl hodiny a jde to? Alena Müllerová: Upřímně řeknu, že úplně přesně nevím. To by vám asi upřesnila buď paní Fričová nebo Aleš Ulm. Tohle úplně nevím. Václav Čapek: Oba si vzpomínáme, Alenko, že když ještě Ivo Paukert podobné věci dělal, říkal, já to nechci dělat jako přímý přenos. Když to natočím a odvysílám to později, tak z toho můžu vyhodit ty blbce, kteří tam kecají voloviny. Promiň, že cituji klasika, ale něco na tom je, protože v přímých přenosech se někdy opravdu objevují nějaké trapné nedostatky nebo pauzy. A je pravda, jak říká kolegyně, že sestřih mnoha věcech velmi pomůže. A jak známo, naši střihači ne všichni, ale mnozí z nich jsou výborní a některé evropské televize nám dodneška některé střihače závidí. Alena Müllerová: Václave, sám víš, že vždycky člověk při sestavování musí brát v úvahu různé tlaky. (V. Čapek: Všem nelze vyhověti.) Přesně, nejde vyhovět každému. Pak si na nás někdo stěžuje, že bychom nedopřáli divákovi. Když je to až druhý den, tak už to vyjde v novinách a už to není ono. Václav Čapek: Prosím tě, já tady musím citovat klasika. Řekl strašně dobrou a starou pravdu Řekni to přesně (k F. Němcovi). František Němec: Největší vynález filmu jsou nůžky. (A. Müllerová: Jistě!) Václav Čapek: Platí i pro televizní pořady, ještě jsi měl dodat. Martin Skyba: To je dobrá pointa naší besídky. Já děkuji Aleně Müllerové, že se ujala tohoto úkolu a vám samozřejmě děkuji za podnětné dotazy. Myslím, že jediný Dan Růžička se tady neprojevil, ale víme o něm. Dan Růžička: Nač bych se ptal? (Pobavení.) Já bych se mohl zeptat na to, co nemáme čas si s Alenou říct v práci. Alena Müllerová: To je pravda. Dan by se mohl zeptat na to, co nestíháme. Teď si třeba chviličku ještě najdeme. Martin Skyba: Děkuji za pozornost a na shledanou na příštím Čtvrtletníku, který nemá ještě určen termín, ale bude to někdy koncem března nebo začátkem dubna. Téma jsme zvolili zatím s pracovním Propagace české dokumentární tvorby v zahraničí Připomínám, že 15. března se sejdeme na Valné hromadě na obvyklém místě na Senovážném náměstí. Alena Müllerová: Děkuji za to, že jste se spokojili se mnou, místo s paní ředitelkou Fričovou, a za hezké otázky a vstřícné povídání. Stenografický záznam pořídil komorní stenograf Ing. Pavel Dibelka (1977) , Ale je to trošku jinak Franz Kafka na Kavčích horách a co s tím V České televizi vládne systém, jehož nutným projevem je arogance této instituce. Neprůhledně rozdává živobytí v podobě zakázek namísto toho, aby se pilně ucházela o nejlepší a nejtalentovanější tvůrce. (S laskavým svolením autora přinášíme úvahu a názor, otištěný 6. února v příloze Víkend MFDnes.) V poslední době probíhá zvláštní spor o programovou ředitelku České televize Kateřinu Fričovou. Někteří tvůrci vyčítají televizi, že Fričová monopolně rozhoduje o tom, který projekt ČT bude realizovat, a to často bez ohledu na opačný názor vlastní dramaturgie. Jiní ji obhajují (např. redaktorka MF DNES Mirka Spáčilová), že má na to jako ředitelka programu přece právo. Vyhlíží to jako spor o to, zda ředitelka programu je, či není kompetentní pro rozhodování. Ale tím se zakrývá samotná podstata problému tuzemské veřejnoprávní televize. Hlavním problémem ČT není personální politika na vedoucích postech, nýbrž samotný systém řízení. Špatná personalistika je následným výsledkem špatného systému. Konkurence a osobní odpovědnost Česká televize nyní má administrativně direktivní a silně byrokratický systém řízení. Nebylo tomu tak vždy. Za éry ředitele Iva Mathého fungoval v ČT takzvaný producentský systém. Výrobu pořadů zajišťovalo zhruba dvacet tvůrčích skupin podřízených prostřednictvím šéfproducenta přímo generálnímu řediteli. Ředitel programu pouze definoval vysílací okénka, ale samotná náplň těchto oken byla zajišťována tvůrčími skupinami, které v konkurenčním boji s ostatními skupinami získávaly výsadu dané okno naplnit. Ve vrcholných dobách se ředitel programu ani nesměl setkávat s vedoucími tvůrčích skupin, aby je nemohl ovlivňovat. Jakýmsi hraničním ideálem, který ovšem pochopitelně nikdy nenastal, by bylo, že vedení televize uvidí pořad až ve vysílání. Principiálně byla tenkrát ČT řízena na základě následné kontroly pořadů nejen z hlediska toho, jak naplňují dramaturgický záměr vysílacího okna, ale i z hlediska kvality a divácké sledovanosti. Kontrolu kvality všech pořadů zajišťovalo povinné sledování a hodnocení vysílání na obou kanálech pověřenými tvůrčími skupinami pro dané období. To bylo východisko pro hodnocení vysílání a jednotlivých tvůrčích skupin. Hnacím motorem byla konkurence: skupiny, které nebyly schopné dlouhodobě uspět se svými projekty, byly odsouzeny k zániku a jejich šéfové k propuštění. Za každým pořadem tedy stála konkrétní tvůrčí skupina. V jejím producentovi se spojilo rozhodování o dramaturgii s rozhodováním o penězích, což je základní předpoklad pro optimalizaci vztahu peněz a kvality pořadu. (Dnes je toto rozhodování rozptýleno do mnoha rozhodovacích úrovní a článků a pochopitelně je velice nekvalitní). V čele tvůrčích skupin stály osobnosti schopné vtisknout své produkci tvář. Skupina Čestmíra Kopeckého proslula avantgardními a originálními počiny (Česká soda, Knoflíkáři, Bigbeat, Šedesátka), skupina Pavla Borovana kvalitní středoproudou tvorbou (Bylo nás pět, Pelíšky), Jan Kratochvíl alternativní zábavou, Jan Štern agresivní aktuální publicistikou a politickou satirou (Nadoraz, Aréna, Dvaadvacítka), Petr Zvoníček kvalitními dokumenty, Petr Koliha umělecky náročnými inscenacemi. Terry Jones, režisér a spoluautor kultovního Monthy Python Cirkusu na letní filmové škole vyprávěl, jak se projekt mohl v BBC uskutečnit právě jen díky producentskému systému. Vedení BBC seriál upřímně nenávidělo, ale nemělo dostatek sil a vůle producentům BBC ve výrobě seriálu zabránit. Žena, která všechno ví V roce 2001 byl tento systém trojicí Balvín (generální ředitel), Koliha (programový ředitel) a Erben (výrobní ředitel) zrušen a nahrazen tzv. redakčním systémem. Byla vytvořena producentská centra pro jednotlivé žánry (drama, zábava, publicistika a dokument, hudba a divadlo, dětská tvorba). A dramaturgická linie těchto center byla podřízena řediteli programu a výrobní linie řediteli výroby. Tento systém fungoval v té době na Primě a odtud jej do ČT přinesli pánové Erben a Koliha, kteří tam předtím pracovali. Podobný systém fungoval v komunistické televizi, protože zajišťoval efektivní kontrolu nad programem. Tento (v podstatě bolševický) systém je vraždou jakékoliv individuální iniciativy. Rozhodování je přísně hierarchické a direktivní. Jde o systém vhodný pro malou komerční televizi, která sama produkuje několik málo pořadů; ten systém umožňuje v krátké době přesunovat a mobilizovat 8 Synchron

11 ÚVAHY A NÁZORY kapacity, jak vyžaduje měnící se situace na televizním trhu. Dramaturgickou podstatou tohoto systému je vláda jednoho vkusu. A tudíž je to systém zcela nevhodný pro veřejnoprávní televizi. Dokonce bych si tipnul, že je v rozporu s dikcí zákona o České televizi, kde se říká, že úkolem ČT je vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů. Což v systému jednoho vkusu nelze zajistit. Jestliže v éře Balvína a Kolihy doznívaly návyky z doby producentského systému zejména v tom, že vedení televize přeci jen respektovalo názory podřízených dramaturgů a například hodnocení pořadů dramaturgy se stále provádělo, v éře programové ředitelky Fričové se systém vlády jednoho vkusu se stal realitou. Verbálně paní ředitelka odmítá, že by o pořadech rozhodovala hlavně ona, ale skutečnost je opačná. Přidávám k tvůrcům, kteří si na tuto praxi již veřejně stěžovali, svoji zkušenost hned s dvěma projekty, které jsem do televize předložil. V obou případech rozhodovala zcela absolutně paní ředitelka; v jednom i proti názoru dramaturgie. Jen taková perlička: jednou jsem potkal paní ředitelku na chodbě ČT a ona na mne zavolala, abych motiv s psycholožkou ze scénáře vyhodil, protože je nadbytečný. Znala můj scénář a měla na něj i konkrétní názor. K mému úžasu schvalovala nejen námět, ale i celkový scénář. Jestliže si uvědomíme, že televize ročně posuzuje stovky scénářů a ředitelka programu je všechny čte, posuzuje a schvaluje, pak nemůže mít čas na strategickou práci. Navíc nahrazuje práci dramaturgů a snímá z nich odpovědnost a podlamuje jejich iniciativu. Nedovedu si představit, že by scénář, který jsem posoudil jako dramaturg a připomínky projednal s autorem, po mně ještě jednou připomínkovala ředitelka programu (nebo nějaký její neviditelný tým) a nutila mě, abych to znovu s autorem projednal. To bych prostě odmítl, a kdyby na tom trvala, tak bych si na ni stěžoval a pravděpodobně dal výpověď. To je totiž nesmírně potupné a ponižující. Není možné, aby mojí práci dělal ještě někdo jiný. Ať to dělá tedy pouze on, nebo jen já. Tohle je tedy základní příčinou toho, proč ČT ve své programové tvorbě stagnuje, stárne, což se také podepisuje na divácké skladbě, která je o mnoho starší než na komerčních televizích. Samozřejmost jako přednost Zavedení administrativně direktivního redakčního systému probudilo na Kavčích horách k životu přirozenou tendenci velkých, nikým nekontrolovaných struktur k stále větší byrokratizaci a buzeraci. ČT není kontrolována trhem, naopak pohybuje se v klidu zabezpečeném koncesionářskými poplatky a stále menším podílem reklamy. Kontrola Rady ČT je minimální, protože radní nemají profesní vybavení na efektivní kontrolu ČT. Co tou efektivní kontrolou rozumím? K podstatě byrokracie patří pervertování hodnot: to, co by mělo být důležité, je nahrazeno marginálním, protože marginální se snadněji ovládá. Takže to podstatné kvalita, originalita a modernost programu bylo nahrazeno úzkostlivým dodržováním rozpočtů, pravidel, nařízení a příkazů a zákazů. Jako hlavní ctnost se vydává skutečnost, že ČT se udrží v černých číslech bez ohledu na to, jaký program se vysílá. Přitom utratit pouze tolik, co každý rok předvídatelně dostanu, umí přece kdekdo. Jenže to se snadno kontroluje, to je jasné a spočitatelné. Pořady, které jsou stále nudnější a starší, to je problém nad síly Rady ČT i samotného byrokratického systému, který se na Kavčí horách ujal vlády. Chvalozpěvy na dobré hospodaření odvádějí pozornost od obsahu. Nikde v zákoně o ČT si nepřečtete, že by kritériem její kvality mělo být dosažení nulové bilance na konci roku. To je samozřejmost, o níž netřeba výslovně mluvit. Nicméně Rada nemluví takřka o ničem jiném. Tobě ano, tobě ne! Byrokratický systém v ČT sleduje několik vlastních priorit bez ohledu na programové výstupy. První prioritou je výroba uvnitř České televize, což zajišťuje maximální počet zaměstnanců a techniky, jimiž ČT disponuje, a tím nárůst byrokratických struktur a tím i vedoucích míst. Všimněme si, že z třinácti ředitelů, kteří do nedávné doby spadali přímo pod generálního ředitele, měl jen jeden na starosti program. Druhou prioritou je stabilita zaměstnanců a jejich platů. Mocná odborová organizace rychle rozmluví každému řediteli reformní a úsporné záměry. Největším nepřítelem odborů je výroba na zakázku, tzv. outsourcování, protože je logicky levnější, kvalitnější a efektivnější, a tudíž stálé zaměstnance přímo ohrožuje. Třetí prioritou je zatemnění odpovědnosti za jednotlivé pořady a programové produkty. V podmínkách, kdy se k vašemu projektu postupně vyjádří dramaturg, vedoucí dramaturg, šéfdramaturg a posléze i ředitel programu, a každý řekne něco trochu jiného, se těžko orientujete v tom, co vlastně platí. Ve finále se pak ČT obvykle slavnostně odmlčí a vám má potupně dojít, že jste neuspěl. Nevíte, jaká jsou kriteria rozhodování, kdo vlastně rozhodl (tedy oficiálně) a kdo váš projekt zamítl, nevíte, co jste udělal špatně a jestli se ještě máte snažit, anebo se na to vykašlat. A do toho chodí fámy, jak syn programové ředitelky vesele vyrábí jeden pořad za druhým, a zasvěcení lidé vám radí, abyste se spojil s ním, že jedině tak prorazíte. Nechci těmto pomluvám věřit a odmítám přijmout takový svět, ale objektivní skutečností je, že takové řeči se vedou. Nutným projevem takového systému je arogance televize coby toho, kdo rozdává živobytí v podobě zakázek, a nikoliv toho, kdo se uchází o nejlepší a nejtalentovanější tvůrce. Pak ovšem nelze ani objektivně definovat, co se povedlo a co ne, o co televize stojí, a o co ne, o jaké tvůrce má zájem a o jaké nikoliv. Tvůrce stojí jako kafkovský hrdina před dveřníkem a ptá se ho znovu a znovu (vždy marně), co od něj vlastně matka televize chce. Veřejnoprávní televize se nám časem proměnila v instituci rozdávající benefity v podobě stabilního zaměstnání pro nepříliš efektivní zaměstnance, v podobě manažerské kariéry na byrokratické pyramidě pro různé kamarády a v podobě tvůrčích zakázek nejasně vybrané skupině tvůrců. Věc veřejná Před deseti lety se odehrála televizní krize, jejímž aktérem byla iniciativa tvůrců a televizních profesionálů Česká televize věc veřejná. Ten název si nevzala náhodně, tvůrci jednak považovali Českou televizi za veřejný statek, o němž se smí a dokonce musí veřejně debatovat, a jednak jim bylo jasné, že nejlepší ochranou před tím, aby byla ovládnuta politiky nebo různými klientelistickými skupinami, je právě taková diskuse. Jenže v uplynulých deseti letech se přesně tento aspekt poda - řilo vedení ČT téměř zlikvidovat. V rámci České televize je zakázáno se navenek jakkoliv k vysílání a poměrům v ČT vyjadřovat. Od toho tu je tiskový mluvčí. Zvítězila zde filozofie, že ČT je jako jiné soukromé firmy a že veřejná diskuse jí může poškodit. Jenže ČT není žádná soukromá firma, je placená z veřejných peněz. Za časů Mathého to byla nemyslitelná věc. Producenti jako autoři svých pořadů pochopitelně museli být schopni obhájit veřejně své produkty, vysvětlit své programové záměry a strategii. K výbavě producenta patřila schopnost formulovat svojí programovou politiku. Nynější mlčenlivost se přenesla i mezi nezávislé tvůrce, kteří přirozeně váží, co by ztratili veřejnou kritikou televize. A tak se navenek dostanou jednotlivé případy těch, kdo tzv. ztratili nervy, jako Vít Olmer, Lucie Konečná nebo nedávno Pavel Kohout. Byť jsou to případy cenné už tím, že někdo ke kritice vůbec sebral odvahu, tak někdy vinou své útočnosti nedávají druhé straně příliš prostoru na věcnou reakci. Je třeba rozproudit otevřenou a ostrou diskusi o ČT. Podíl na duchovní stagnaci Světově proslulá režisérka Agnieska Hollandová mi v nedávném rozhovoru řekla, že postkomunistické země trpí provincionalismem a kulturní zaostalostí. Velký podíl na tom podle ní mají veřejnoprávní televize, které udržují a konzervují staré postupy, ideje a estetiku. Kvůli obrovskému vlivu, který veřejnoprávní televize na společnost má, funguje tato instituce jako dusící polštář. Podstatou veřejnoprávní televize v postkomunistických zemích podle Hollandové je maloměšťácký vkus, konzumní orientace, úzkostná obava před jakoukoliv provokací a originalitou, nezájem o to, co je ve světové televizní tvorbě moderní a novátorské. Nelze než se slavnou režisérkou souhlasit. Kolik jen magazínů zaměřených na konzumní témata ČT vysílá: Bydlení je hra, Chalupa je hra, Pod pokličkou, Kluci v akci, Kuchařská pohotovost a další. Většina seriálů jsou plytké kýčovité příběhy tzv. ze života vyprávěné tím nejprimitivnějším způsobem. Jistým vrcholem je poslední seriál Vyprávěj, který je esencí maloměšťáctví a morální prázdnoty. Hrdinové tohoto seriálu jsou v jistém slova smyslu odstrašujícím příkladem toho, jak se také dát prožít život. Kavčí hory zcela selhávají ve zprostředkování inovativních trendů v televizní tvorbě. Naštěstí některé přinesly soukromé televize (Ztraceni, Útěk z vězení, 24 hodin, Synchron

12 ÚVAHY A NÁZORY Tudorovci, Zoufalé manželky, How I met Your Mother, Futurama), ale řada dalších se k nám nikdy nedostane (seriály typu Wire, Shield, Generation Kill, Dexter). Mladá generace se díky internetu k těmto produktům snadno dostane, ale z hlediska ČT je to cesta do pekel. Pro mladou generaci tato televize v podstatě neexistuje. Ve svých svobodných počátcích se Česká televize prezentovala řadou provokativních pořadů (Česká soda, Dvaadvacítka, Nadoraz, Šedesátka), které rozhodně nenechaly společnost upadnout do letargie, jako je tomu dnes. Jenže mezitím proběhl v ČT proces normalizace systémově dokončený vytvořením redakčního systému. Proslulý britský režisér Ken Loach kdysi řekl, že točí rád televizní filmy, protože to jsou reportáže z první linie dění ve společnosti. Základní hodnotou televize je, že reflektuje rychle a pružně zásadní traumata, které společnost prožívá. Producent Čestmír Kopecký se v nedávném rozhovoru ptal, co udělala ČT svou produkcí proti tomu, aby mladí nacisté nehodili zápalnou láhev do domku obývaného romskou rodinou. Kolik filmů ČT o této problematice natočila, kolik reportáží z první linie (třeba ze života mladých nácků) televize přinesla. Je to samozřejmě nadsázka, ale kvůli tomu tady ta televize je. Cenzura Moderátor asi nejúspěšnějšího pořadu České televize Uvolněte se, prosím dostal na konci minulého roku po pěti letech fungování doplněk ke smlouvě: napříště bude muset předkládat scénář pořadu deset dní dopředu s tím, že témata, která bude v pořadu probírat, budou konkrétně ve scénáři uvedeny a budou muset být odsouhlaseny televizí. Taktéž jejich případná změna. Nejde jen o to, že zástupci televize naprosto nepochopili nebo nechtěli pochopit jednoduchý a většině veřejnosti známý princip pořadu, a sice že moderátor během pořadu improvizuje a ptá se na základě toho, co host řekne. Nikdo, včetně jeho samého, neví, kudy se dialog bude ubírat. Uvedený dodatek byl tudíž z dramaturgického hlediska nesmyslem. Ale co horšího šlo o cenzuru. Dvacet let po sametové revoluci, kterou ČT na podzim loňského roku ve svém vysílání tak adorovala. Encyklopedia Britannica definuje cenzuru jako preventing the publication or broadcast of undesirable information (zabránit publikaci nebo vysílání nežádoucí informace), co jiného bylo ono schvalování témat, o nichž se mohlo hovořit v rámci pořadu. Moderátor odmítnul dodatek podepsat a televize vzápětí svůj požadavek stáhla. Zajímavá byla argumentace okolo dodatku: zástupci televize tvrdili, že jde jen o standardizaci moderátorovy smlouvy s ostatními smlouvami v ČT. Takový postup vychází z logiky zhusta uplatňované v českých televizích, že když to platím, tak tam bude to, co já chci. Je nutné si ale uvědomit, že z druhé strany jde ústava s právem svobodného projevu. Podíl na politické stagnaci Kavčí hory konzervují českou společnost i politicky. Souvisí to s tím, že Českou televizi kontroluje a prostřednictvím volby ředitele řídí její rada, kterou volí poslanci. Záměrem zákonodárce bylo, aby rada byla politicky neutralizována. Předpokládalo se, že stejně jako v parlamentu, tak i v Radě trvale nepřeváží žádná politická strana, čímž se dlouhodobě dosáhne politické vyváženosti. Jenže praxe je jiná. Dvě nejsilnější strany pochopily, že není realistické, aby jedna z nich ve veřejnoprávních médiích dominovala, tudíž v téhle otázce uzavřeli velkou koalici. Jejich radní zvolí takové ředitele, kteří zajistí trvalou a naprostou dominanci politiků těchto dvou stran ve veřejnoprávních médiích na úkor ostatních stran a politických směrů. Nakonec četnost účasti politiků ODS a ČSSD oproti ostatním stranám v aktuální publicistice to dosvědčuje. V kodexu ČT se praví, že časový prostor v politických diskusích jednotlivým stranám se řídí volebním výsledkem. Dále se tam říká, že mimoparlamentním a novým stranám se poskytne přiměřený prostor. V praxi to vypadá tak, že zavedené strany nejsou přímo konfrontovány s novými nebo mimoparlamentními politickými subjekty, protože ty se nikdy do hlavních pořadů nedostanou, leda někdy okolo půlnoci v okrajových časech. Jak je to v souladu s tím, že ČT má poskytovat informace pro svobodné vytváření názorů? Názory těch, kdo neuspějí ve volbách nebo začínají, se tedy většina diváků nedozví, protože se vysílají v časech, kdy devadesát procent občanů spí. Jak se to má s ústavou garantovanou soutěží politických stran? Jaká je to soutěž, když dvě strany mají absolutní náskok ve své prezentaci? Tímto způsobem veřejnoprávní televize petrifikuje stávající politickou strukturu. Chystá se reforma Česká televize letos chystá zásadní reformu systému řízení a restrukturalizaci své organizace. Podle náznaků z Kavčích hor by se mohlo jednat o podstatnou změnu založenou na razantním zeštíhlení personálních a výrobních kapacit, na omezení vlastní výroby a přesunu značné části výroby mimo ČT a tedy na posílení funkce ČT jako vysílatele. Pro každý kanál má prý vzniknout funkce intendanta, jenž bude formulovat a prosazovat určitou dramaturgickou vizi kanálu. Má se rovněž posílit role vývoje pořadů a formátů tak, aby se dramaturgové nevyčerpávali udržováním toho, co již existuje, nýbrž pracovali na nových typech pořadů. Držím palce tomuto procesu, ale za základní stále považuji návrat v nějaké podobě k producentskému systému, byť v nové organizační struktuře. Za zásadní rovněž považuji proměnu dusné atmosféry v ČT a okolo ČT. Je třeba začít veřejnou diskusi o ČT a vrátit ČT a její vysílání zpět na veřejné fórum, jak tomu kdysi bylo. I když i odtud by následovala ještě dlouhá cesta k obrodě České televize alespoň v té podobě, jak jsme ji znali za ředitele Mathého, byly by to zásadní kroky dopředu. Jan Štern O autorovi: Narodil se v roce Vystudoval ekonomii. V 80. letech vydával samizdatový časopis Prostor. Po listopadu 1989 byl poslancem Federálního shromáždění za ODA. V roce 1992 byl šéfredaktorem deníku Prostor. V roce 1993 nastoupil do České televize, kde s výjimkou dvouletého šéfování programové strategii v TV Prima působil do roku 2005 jako producent, dramaturg, scénárista i režisér. Jako producent se podílel například na pořadech Nadoraz, Aréna, Dvaadvacítka, Největší Čech, Uvolněte se, prosím nebo Všechnopárty, byl za ČT producentem filmu Nuda v Brně, vedl a spolurežíroval cyklus Ztracená duše národa. Od roku 2005 je scénáristou a producentem na volné noze. Je místopředsedou FITES. FILMOVÁ A TELEVIZNÍ HISTORIE O cenzuře československého filmu a televize v letech Období dvaceti let svobody v naší zemi bylo přínosné publicitou několika studií, publikací a knih o působení médií v období totalitního režimu. Vzpomeňme knih Dušana Tomáška nebo Jarmily Cysařové, mnoha článků v našem samotném Synchronu. Také nově založený Ústav pro studium totalitních režimů (zákonem číslo 181/2007) a spolu s ním Archiv bezpečnostních složek, si začínají všímat a hodnotit dokumenty, které dokládají zločinnost komunistického režimu a jeho represivních složek v československém. filmu a televizi. Najdeme je zejména ve třech odborných časopisech Paměť a dějiny, Securitas Imperii a ve Sborníku Archivu bezpečnostních složek. Neměly by unikat naší pozornosti a proto neuškodí uvést některá pozoruhodná zjištění, publikovaná například Milanem Bártou o cenzuře čs. filmu a televize v letech , které doplňuji vlastními zkušenostmi z dob mého působení v Československé. televizi. Tehdejší orgán HSTD (Hlavní správa tiskového dohledu), podřízený přímo vládě, dostal v roce 1953 do vínku úkol sledovat kromě tisku také filmové noviny, posléze cenzurovat film, gramofonové desky, magnetofonové nahrávky, bez předběžného schválení se nesmělo započít s výrobou filmů a jejich promítáním, byly vydávány přehledy utajovaných skutečností, upřesňovaly se směrnice pro film a televizi. Činnost cenzorů nejen na všech rozhodujících místech v ústředí, ale též v krajích a okresech, dospěla do vrcholného stádia začátkem šedesátých let, kdy existovalo nepřehledné množství předpisů a směrnic, kdy během pěti let došlo k zásahům, kdy byrokratizace vedla k nezvládnutelným situacím. Do kompetence HSTD spadá nejen Československý státní film, ale také DILIA (divadelní a literární jednatelství), lidová umělecká tvořivost se svými soubory a aktivitami, estrády, muzea, výstavy doma i v zahraničí, přednášky, Státní hudební vydavatelství, tiskárny prospektů, plakátů, letáků, pohledů. Pod dohled se dostala všechna filmová studia. V roce 1958 nebyl schválen film Tři přání (nebo také Třetí přání), krátký film Nástěnka, polské filmy Smyčka, Sopoty 1957, německý film A přišli všichni, japonský film Mladá džungle, československo-jugoslávský film Hvězda jede na jih, v roce 1960 byl postižen cenzurou film Vladimíra Síse Ledoví muži, DILIA musela vyřadit přes 10 Synchron

13 DOKUMENTY 600 her (mj. též sovětských autorů M.A. Bulgakova, S.V. Michalkova nebo L.G. Zorina). Jubilejní rok 1960 spojený s oslavami 15. výročí osvobození, spartakiádou a celostátní konferencí KSČ znamenal zpřísněný dohled nad všemi akcemi, s tím spojenými. Nevyhnul se jim ani noční nácvik na spartakiádu, Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech nebo Filmový festival pracujících v Gottwaldově (dnes už opět Zlíně). Pochopitelně se nemohl uvádět film Cirkus bude nebo Procesí k panence, byly zastaveny práce na filmu Král Králů, Kapela to vyhrála, upravovaly se celé pasáže mnoha filmů. Zatímco snímek Boj o armádu byl ještě v dubnu 1960 vyhovující, tak za dva roky již neprošel, protože v něm vystupoval bývalý ministr Rudolf Barák. Snad nejvíce zásahů zažili tvůrci armádních filmů a snímků o brannosti či bezpečnosti. Pochopitelně na celospolečenský vývoj měla vliv postupná liberalizace, podpořená výsledky XXII. sjezdu sovětských komunistů a XII. sjezdu čs. komunistů, spojenými s odhalováním tragicky proslulého období kultu osobnosti, jakož i postupným větším přísunem ilegálních publikací od čs. emigrantů a z exilu. Ale i tak cenzoři zakazovali, protože závěry XXII. sjezdu KSSS a XII. sjezdu KSČ nejsou správně chápány Vždy se na vynalézavé tvůrce hůl našla. V roce 1964 byly středem pozornosti filmy tzv. nové vlny československého filmu a články o nich v Literárních novinách, které psal zejména A.J. Liehm: Sedmikrásky, O slavnosti a hostech, Každý den odvahu, Hoří, má panenko prakticky díla filmových scenáristů a režisérů, kteří začali tvořit v 60. letech 20. století: Miloš Forman, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jaroslav Papoušek, Antonín Máša, Pavel Juráček, Jiří Menzel, Jan Němec, Jaromil Jireš, Evald Schorm, Vojtěch Jasný, Jan Schmidt. Zlatý fond naší kinematografie, vyvzdorovaný na totalitní komunistické moci! Však o něm režisér Zdeněk Sirový ve svých pamětech z roku 1966 napsal, že šedesátá léta vůbec zůstávají v naší kinematografii něčím těžko uvěřitelným Ustavením Ústřední publikační správy došlo ke spojení Československého státního filmu a Československé televize v ústřední sféře řízení, jejímž hlavním úkolem byla kontrola filmů, filmových publikací, propagačních tiskovin a časopisů vydávaných ČSF a ČST, jakož i časopisů, vydávaných Svazem filmových a televizních umělců Fites, a veškeré televizní produkce Kontrolovaly se náměty, scénáře, pracovní kopie i hotové filmy, také diafilmy, diapozitivy, propagační filmové materiály, časopisy a publikace, které vydával zejména Československý státní film. V Československé televizi měl publikační cenzor (oficiálně se mu říkalo plnomocník!) na starosti rovněž náměty, scénáře, pracovní kopie a hotové snímky, ale zejména televizní živé inscenace nebo jejich elektromagnetické zázna - my, dále také učební texty k výukovým filmům a příležitostné bulletiny. Absurdní byly situace, kdy televizní pracovníci měli vyjet do zahraničí na filmové festivaly, konference, ale i sportovní utkání a jejich účast z důvodů utajení pasové agendy a cest do zahraničí, musela být rovněž utajována, veřejnost se nesměla o nich předem nic dozvídat. Miloš Forman v té době v USA uvedl, že každý kulturní pracovník v komunistickém režimu, třeba i liberálnější, ví, co si může dovolit a jak daleko může jít. A když náhodou tu jasně nevyznačenou linii překročí, jeho dílo prostě nespatří světlo světa. Teprve Pražské jaro 1968 nahlas vyjádřilo, že cenzura je symbolem nesvobody a útlaku, není slučitelná s demokratizací (termín demokracie, natožpak masarykovská humanitní demokracie, se nepoužívaly v oficiálních podkladech) a zákon číslo 81/1968 ji označil za nepřípustnou, odpovědnost za kontrolu utajovaných skutečností přenesl na šéfredaktory, šéfdramaturgy. Když v květnu 1968 Československý film požadoval vrácení zabavených filmů, dostal odpověď, že nezávadné časopisy a publikace byly již uvolněny a s případnou reklamací je nutné se obrátit na poštu Praha 120! Ano to byl ten pověstný utajovaný dům na Gorkého (Senovážném) náměstí, kudy procházely veškeré zásilky ze zahraničí a nekonečné množství dalších materiálů. Zdálo se nám, že zhruba 200 cenzorů by mělo rázem přijít o práci, nikoliv však o výhodné zaměstnání. Krátce po násilné okupaci našich zemí armádami Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vznikl Český úřad pro tisk a informace a Slovenský úřad pro tisk a informace. V roce 1969 se stal ústředním ředitelem ČST televize Jan Zelenka a ústředním ředitelem ČSF filmu Jiří Purš oba oddaní novému vedení KSČ v čele s největším normalizátorem společnosti Gustavem Husákem. Ve smutně proslulém Poučení z krizového vývoje, vydaného v roce 1971, se již konstatuje o velmi krátkém reformním období, že se v něm pravicové síly plně zmocnily rozhlasu, televize, zpravodajského filmu i většiny tisku že jsou nesmírně důležitým nástrojem moci a masové politické výchovy, který se nesmí nikdy vymknout řízení a kontrole Buďme vděčni a podporujme každého, kdo se odhodlá studovat, zpracovávat a vydávat svědectví z oněch dob, vždyť na nich lze nejlépe dokumentovat zločinnost, omezenost a neuvěřitelnou hloupost, ba zvrácenost komunistického totalitního systému s celou jeho byrokratickou mašinérií. Vím velmi dobře, že ne každý má tu odvahu, je sužován předsudky, že přece v té době také tvořil, pracoval, žil a teď se má vyznávat ze svých omylů či přehmatů anebo vynášet na světlo světa obdiv k tomu, jak jsme komunisty opíjeli rohlíkem? Třebaže jsme sami v té komunistické straně zůstávali do doby, než jsme odhodili jejich zaměstnaneckou či živnostenskou knížku anebo byli propuštěni ze svých pracovních míst a existenčně postihováni. Ne všichni jsme byli hrdinové, nemohli a ani nechtěli emigrovat. Ale je nás mnoho, kteří nosili kůži na trh, pokoušeli se proklouznout s reformátorským myšlením a nebo poskytovat slovo a prostor těm, kteří dokázali vše nové správně pojmenovat, získávat pro nové myšlení postupně celou veřejnost. Odhoďme tyto předsudky, které brání lepšímu poznávání naší minulosti a dalšímu vývoji za demokracií, právní a spravedlivý stát, jeho humanitu a morálku. Neodnášejme si své zkušenosti, svědectví a životní příběhy na věčnost. Miroslav Sígl OTEVŘENÝ DOPIS Masarykův ústav Archiv AV ČR Ústav pro soudobě dějiny AV ČR Ústav pro studium totalitních režimů ČR Historický ústav AV ČR Masarykovo demokratické hnutí Masarykova společnost Společnost Edvarda Beneše Masarykova dělnická akademie V Praze dne 31. října 2009 Vážení představitelé a pracovníci jmenovaných ústavů a společností, dovoluji se na Vás všechny obrátit výzvou k zaujetí rozhodného stanoviska k mimořádnému dílu, kterého se dostalo americké, světové a zejména naší veřejnosti České republiky svým vydáním právě v den našeho státního svátku 28. října Jsou jím nové dějiny Československa, které vydalo americké akademické nakladatelství Yale University Press pod názvem The State that Failed (Československo: stát, který selhal) od profesionální historičky Mary Heimannové. Působí mj. též na Strahclyde University v Glasgowě ve Skotsku. O tomto díle píše zevrubně profesor slovanských studií na univerzitě v Glasgowě Jiří Čulík, šéfredaktor internetových Britských listů, téměř na čtyřech stranách 44. čísla kulturně politického týdeníku Literární noviny z 26. října Nepochybuji o tom, že by toto dílo Vám nebylo známo, anebo, že se s ním co nejdříve seznámíte. Nikoho z nás, demokraticky smýšlejících občanů naší země, natožpak erudované vědecky a historicky vzdělané pracovníky České republiky, nemůže podobné veřejně publicistické vystoupení nechat lhostejným. Reagovat na ně je vysoce aktuální v současných společensky a politicky neutěšených poměrech, protože právě pro naše nynější politiky, novináře a publicisty se může stát prostředkem k nerůznějším vystoupením bez okamžitého náležitého postoje těch nejodpovědnějších, o něž by bylo možné se opřít. Mělo by dojít k interdisciplinárnímu přístupu takového stanoviska. Nelze vyloučit diskuse a polemiky s mnoha rozdílnými postoji, které na jedné straně mohou přispět k vyjadřování vlastních názorů a myšlenek, avšak na druhé straně by pro takováto veřejná vystoupení, jež musí zcela zákonitě následovat, mělo co nejdříve přispět alespoň předběžné velmi uvážené stanovisko, společné Vás všech, které si dovoluji takto oslovit, a jste-li takového společného stanoviska ještě schopni. V opačném případě je pak na každé oslovené instituci nebo společnosti, jaké stanovisko zaujmete, jak budete informovat své pracovníky a členy a tím i celou naší veřejnost, jak rychle a odpovědně se stanete těmi, kterým leží na srdci pravdivé a objektivní hodnocení našich dějin, kteří mohou na samém počátku vnést určité jasno. S úctou Miroslav Sígl (*1926) novinář a spisovatel Synchron

14 NOVÉ KNIHY Co ukradla Šárka Horáková v knize o Františku Vláčilovi? Dopis autorovi Miroslavu Síglovi Přečetl jsem si článek v nejnovějším Synchronu číslo 5 6/2009, kde se zabýváte knihou o Františku Vláčilovi, a nestačil jsem se divit. Nechápu, proč jste se místo knihy věnoval hlavně panu režiséru, a ke knize samotné uvedl jedině, že je napsána originálním přitažlivým a neobvykle čtivým způsobem a později ještě brilantní, i když autorčin text je toliko bezobsažným, pseudobásnivým tlacháním. Ale pokud to neznámo proč shledáváte přínosným, jistě na to máte právo. Závažnější však je, že Vás ani nenapadlo, že by celá jedna kapitola tohoto díla v autorčině značení 6. obraz, věnovaný cenzuře - mohla být ukradená, jak napovídá už stylistická odlišnost. Původně ji totiž sepsal Milan Bárta a publikoval v časopise Securitas imperii (č.10 z roku 2003, s.22-34). Práce, v původní podobě daleko rozsáhlejší, je volně dostupná na internetu, takže ji kdokoli tudíž i Vy mohl dohledat. V knize však není jediná zmínka o tom, kdo je pravým autorem této stati, takže nezbývá než dospět k závěru, že autorka si ji naprosto bezostyšně přivlastnila. Vzhledem k této skutečnosti mám pochyby o původnosti ostatních kapitol, ale celá kniha se mi natolik znechutila, že jsem už dál nepátral. A byla-li tomuto výtvoru udělena cena E.E. Kische, jak uvádíte, je to zajisté ostudné. Odpověď recenzenta Janu Jarošovi Dobrý večer, pane Jaroši, děkuji Vám za Váš ohlas k mému článku v Synchronu o knize Šárky Horákové, věnované Podobenství Františku Vláčilovi. Nazvat autorčin text bezobsažným, pseudobásnivým tlacháním je urážlivé, žlučovité, agresivní a s takto předpojatým hodnocením nelze vůbec polemizovat, ale je nutné je tolerantním způsobem důrazně odmítnout. Odsuzujete tak zároveň ty, kteří knihu posuzovali v porotě soutěže literatury faktu E.E. Kische a rozhodli se jí udělit jednu z předních cen. Pokud jde o kapitolu knihy, kterou autorka nazývá Obraz 6, porovnával jsem ji s článkem Milana Bárty, jak mne upozorňujete, a označujete ji za ukradenou. Časopis Securitas imperii číslo 10/2003, kde byl Bártův článek otištěn, jsem si prostudoval a pídil se po tom, co podle Vás bylo ukradeno. Autorka volně převyprávěla události z inkriminovaných let, kdy řádila v čs. filmu a televizi tvrdá cenzura, a dopustila se vážné chyby tím, že v knize neuvádí použitou literaturu ani prameny, z nichž čerpala. Tady se i já dodatečně podivuji nad touto skutečností, na niž měla upozornit již výše jmenovaná soutěžní porota, zejména jde-li o literaturu faktu. Lyricko-epický tón celé knihy svedl porotu a posléze i mne jako recenzenta k volnějšímu posuzování celého díla. K této závažné chybě se hlásím a budu napříště bedlivěji posuzovat podobné texty. Jste však nesoudný soudce, jestliže ze svých pochyb o původnosti i ostatních kapitol dospíváte k znechucenému závěru, že autorka si naprosto bezostyšně přivlastnila... ale co? Citujte tedy i Vy přesně! A srovnejte si oba uvedené texty! Na ten Bártův souběžně redakci i čtenáře Synchronu odkazuji svým stručným sdělením. Snad pochopíte, vážený pane Jaroši, že nelze zachytit vše, co kolem toho tématu bylo napsáno. Snažil jsem se marně vyhledat též autorku, abych se jí na tyto skutečnosti zeptal. Měla by se ozvat sama nyní, jestliže redakce Synchronu oba tyto naše dopisy otiskne. Jsem pro otevřenou kritiku v současné době, protože jinak se nám nemůže dařit odsuzovat četné amorálnosti, k nimž v naší společnosti dochází čím dál ve větší míře. Ať už jde o žalobce nebo obžalované. Miroslav Sígl ČESKÝ FILM: REŽISÉŘI DOKUMENTARISTÉ Příznivci dokumentárního filmu, tedy ti, co to s filmem myslí opravdu vážně, mohou oslavovat! Po 111 letech existence českého filmu, jehož slávu zahájil právě film dokumentární, vychází první souhrnný encyklopedický pramen obsahuje 406 biografických hesel profesionálních režisérů na území Čech, Moravy a Slezska, a to všech dob a žánrů. 248 z nich je doprovozeno fotografií. Jmenný rejstřík, který se u encyklopedií zpravidla nedělá, rozšiřuje okruh jejich kolegů (scenáristů, dramaturgů, kameramanů, zvukařů, střihačů, produkčních i producent) a dalších osob spjatých s dokumentem (zejm. jejich objekty ) na téměř jmen! Prvenství tohoto knižního počinu však nespočívá pouze ve faktu, že něco takového vzniklo v tomto rozsahu poprvé. Podstatná je i šíře záběru, díky níž se vedle sebe ocitají klasici oboru a mladá generace, sousedí režiséři filmoví (ponejvíce Krátký film) i televizní (Československá/Česká televize), dále pak umělci s audiovizuálními kronikáři a vědci, přisluhovači bývalého režimu i jeho odpůrci a zejména pražští, brněnští, zlínští (gottwaldovští) a ostravští autoři pěkně pospolu. Těch, kteří jsou (resp. byli) dokumentaristé v průběhu historie filmu, jsou tisíce. Jejich dílo a osudy jsou i v relativní úplnosti nedohledatelné a z knihy by bylo torzo. Proto byli autoři nuceni učinit výběr a to s ohledem na typ tvorby nebo jedinečnost životních osudů. Nejde tak o výběr toho nejlepšího, ale toho typického, ať už s jakýmkoliv hodnotícím znaménkem, bez ohledu na všeobecnou známost. Většina hesel má esejistickou formu a pokouší se o průřezovou charakteristiku daného autora/autorky. Zároveň však pamatuje na informační vakuum, které v oboru panovalo. Vzhledem k množství fakt a nedostatečnosti podkladů tak uvítáme jakékoliv doplnění a upřesnění. Věříme, že kniha, kterou držíte v ruce, přinese radost i užitek nejen fajnšmekrům, ale i fandům a všem, kteří věří, že český dokument žije a že v kontextu světového filmu měl a má co říci. Každý pravověrný dokumentarista by se v tuto chvíli měl zatetelit radostí, neboť tento specializovaný profesní díl přichází sice po (populárnějších) hercích a herečkách, zato před dílem o režisérech hraných filmů. Dodejme, že to má i svou historickou logiku, dokumentaristi byli první. Autorský kolektiv tvořili televizní publicistka PhDr. Jarmila Cysařová; teoretička, režisérka a vedoucí dramaturgyně České televize PhDr. Jana Hádková; filmová kritička, publicistka a pedagožka doc. PhDr. Zdena Škapová; scenárista a dlouholetý dramaturg ostravského studia ČT Mgr. Milan Švihálek a režisér, dramaturg, teoretik filmu a pedagog doc. MgA. Martin Štoll, Ph.D, který byl zároveň vedoucím týmu a strůjcem projektu. Podklady a fotografiemi přispěl taktéž Miloš Fikejz. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ Do tohoto čísla SYNCHRONU je vložena složenka na úhradu členských příspěvků a předplatného. (Variabilní symbol třeba první šestice z Vašeho rodného čísla.) Nezapomeňte ji včas vyplnit! A hlavně poslat! Informace o členských příspěvcích a předplatném na str Synchron

15 ENERGIE ČESKÉHO FILMU Jak se krotí krokodýli, Rafťáci, Účastníci zájezdu, Grandhotel, Bestiář, Gympl, Medvídek, Nejkrásnější hádanka, O rodičích a dětech, Tobruk, Nestyda, Líbáš jako Bůh, Oko ve zdi, Nickyho rodina, 3 sezóny v pekle, Katka, Ženy v pokušení, Kuky se vrací, Román pro muže Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Letní filmová škola Uherské Hradiště, Filmová nadace RWE & Barrandov Studio, podpora dokumentaristiky, spolupráce s FAMU, Noc filmových nadějí

16

17 Andrej Tarkovskij: Zapečetěný čas ÚVAHY NOVÉ A NÁZORY KNIHY Mezi rozmanitými texty Andreje Tarkovského najdeme jeden, který se svou povahou zcela vymyká všemu ostatnímu co kdy Tarkovskij napsal nebo řekl v publikovaných rozhovorech. Jediná Tarkovského teoretická práce o filmové tvorbě nazvaná Zapečetěný čas vycházela už za jeho života, ve větších či torzovitějších celcích, jako samostatná kniha i ve formě časopiseckých příspěvků. V kontextu jeho psané produkce jde o mimořádně ucelenou formulaci teoretických principů (nejen) filmové tvorby, co do rozsahu a způsobu vzniku souměřitelná s Bressonovými Poznámkami o kinematografu a protože Tarkovského filmy jsou specifické a originální, může nám tento text přiblížit myšlenková východiska jejich tvůrce. Nyní vychází poprvé v úplném českém překladu. Rozhodně ale nejde o návod jak vnímat Tarkovského filmy ani o popis jejich struktury. Stejně jako u svých filmů, předpokládá Tarkovskij i při četbě knihy aktivní spoluúčast čtenáře, často spoléhá na emocionální spřízněnost, empatii, která buď povede k pochopení jeho záměru nebo se s ním naopak mine. Svou knihu poskládal z devíti kapitol, jimž předchází obsáhlejší úvod a zakončuje samostatný závěr. Snaží se v nich předestřít nejen svůj pohled na filmovou tvorbu, ale dotýká se i obecnějších témat role kinematografie v soudobém umění, postavení a odpovědnost umělce, tvorba jako princip lidské existence. Své přemýšlení o filmu strukturuje do tematických celků věnovaných obrazu, montáži, hudbě, práci s herci či diváckému elementu, především ale v knize postupně formuluje svou originální tezi o sochání filmu z času, k němuž přirovnává práci filmového tvůrce: k odstraňování přebytečných a nepodstatných částí reality až k těm nejzákladnějším prvkům, které pak vhodně poskládány vytvoří film. Ve svém filmovém uvažování Tarkovskij hodně pracuje s příklady ze svých vlastních filmů, což je vzhledem k originalitě jejich výrazu pochopitelné, občasné exkurzy vedou jen k omezenému okruhu jiných tvůrců, kteří tvořili pro Tarkovského kánon filmové tvorby Bresson, Mizoguči, Kurosawa, Bergman, Antonioni... K ilustraci nebo uvedení témat často užívá také citací z literatury, ruské i japonské poezie. Kdo čeká, že Tarkovskij v knize objasní nějakou svou metodu, tak bude asi zklamán. Tarkovského kromě několika formálních principů zajímají mnohem více etické, morální nebo filozofické souvislosti. Tarkovskij neodhaluje metody, postupy, techniky to jsou jen podružné věci, které slouží k uměleckému vyjádření. Mnohem podstatnější je plné oddání se dílu, které by nemělo být jen nějakou zakázkou, úplné pochopení látky, jejích hlavních tematických zdrojů, toho, z čeho pramení. Kde by se jiní tvůrci zabývali formálními věcmi, např. konstrukcí záběru, hovoří Tarkovskij o tom, že obraz je nedělitelný a nepostižitelný, je závislý na našem vědomí a také na materiálním světě, který se snaží ztělesnit. Jestliže je svět záhadný, je záhadný i obraz. Kde by jiní objasňovali proč do filmu vkomponovali ten či onen prvek, jakou tam má funkci aj., Tarkovskij píše o rozhodujícím vlivu emocionální rezonance, která je určující pro kompozici či montáž. Se sochařením v čase, s odsekáváním přebytečného to ostatně úzce souvisí: bez poznání stěžejních bodů tématu není podle Tarkovského schopen nejen režisér, ale ani herec, kameraman či střihač zvládnout své úkoly. Zapečetěný čas je tedy originální kompozicí teoretických postulátů i praktických zkušeností. Má charakter strukturované přednášky, která vznikala řadu let a je neobvyklým vhledem do Tarkovského tvorby. Pro Tarkovského je tvorba posvátným aktem, jemuž je třeba se cele oddat. Jedině tak může vzniknout skutečné dílo. To ostatně požaduje i po celém filmovém štábu. Sám např. v knize vzpomíná, jak při natáčení Solaris zažil mimořádný souzvuk s Juri Jarvetem či Natalií Bondarčukovou a proti tomu těžce zápasil s racionálním a neempatickým herectvím Donatase Banionise. Naopak o natáčení Zrcadla píše, že jeho štáb dosáhl takové jednoty a vzájemné rezonance, že žili v opravdovém uměleckém společenství čistě technické problémy přestávaly existovat jakoby samy od sebe. A kameraman, výtvarník a další dělali nejenom to, co uměli, neplnili jenom nějaký úkol, ale pokaždé o trochu pozvedli laťku svých profesionálních možností; dělali nejenom to, co je možné (čili to, o čem je známé, jak to udělat), ale i to, co se jevilo jako nevyhnutelné. Šlo o něco významnějšího, než je pouhý profesionální přístup, který je charakteristický třeba tím, že například kameraman vybírá z navržených možností jenom tu, kterou je schopen realizovat. Jedině za takových podmínek lze dosáhnout autentičnosti a opravdovosti, díky které divák nepochybuje o tom, že stěny dekorací obývají lidské dueš. Tarkovskij v Zapečetěném čase hovoří konkrétně i symbolicky, nevyhýbá se metaforám aniž by je dále dovysvětloval. Konstruuje svůj text jako přednášku, soubor názorů, ale i jako poselství, někdy nevyřčené, někdy jasně formulované, třeba tak jako v samotném závěru: Nakonec bych rád, aby divák ve kterého mám naprostou důvěru uvěřil, že jediná věc, kterou kdy lidstvo vytvořilo svým sebeodevzdáním, je umělecký obraz. Je možné, že smysl veškerého lidského úsilí spočívá v uměleckém vědomí, v bezúčelném a nezištném tvořivém aktu? Je možné, že naše schopnost tvořit je důkazem, že my sami jsme byli stvořeni k Božímu obrazu? Je to tedy kniha mnohoznačná a pestrá. Zajímavá a pestrá je i geneze celého textu. První náčrty budoucí knihy napsal Tarkovskij v roce 1964 pro sborník Když je film dokončen, v němž několik režisérů nebo jejich pedagogů shrnulo zkušenosti a dojmy po dokončeném celovečerním filmu (vedle Tarkovského např. J. Rajzman, G. Čuchraj či jejich profesor M. Romm). Ještě v témže roce vyšel ve Filmu a době český překlad této stati, sám Tarkovskij tehdy ale určitě netušil, že o filmu napíše později rozsáhlou teoretickou práci. Když na ní ale časem začal pracovat, použil tuto prvotinu jako základ první kapitoly budoucí knihy. Ta se rodila postupně, přispívaly k tomu jak Tarkovského zkušenosti z natáčených filmů, tak i z úředních obstrukcí, postupné vyjasňování si role a vztahů jednotlivých složek filmového díla a pozice tvůrce. Později mu při práci na knize pomáhala Olga Surkovová s jejíž asistencí nakonec knihu dokončil a v roce 1985 vydal v německém překladu u nakladatelství Ullstein. Kromě výše zmíněného překladu textu Když je film dokončen se čeští čtenáři mohli se Zapečetěným časem poprvé seznámit v roce 1990, kdy vyšel český překlad jiné části v samizdatovém časopise Společnosti přátel Andreje Tarkovského a duchovních hodnot Zrcadlo a to pod názvem Zvěčnělý čas. V roce 2005 pak v nakladatelství Camera obscura vyšel první velký knižní výbor Tarkovského textů Krása je symbolem pravdy, do nějž byl zařazen i tento překlad, ovšem už pod názvem Zapečetěný čas. Tarkovskij rukopis své knihy během posledních let svého života stále upravoval a doplňoval a po natočení Oběti zásadně obohatil o poslední kapitolu. V této úplné verzi pak kniha vyšla v několika zahraničních verzích (anglicky, německy, polsky). Ruský originální text zůstával dlouho bez vydání, v téměř úplné verzi (bez poslední kapitoly Oběť) vyšel poprvé až v roce 2002 ve sborníku Andrej Tarkovskij. Právě tento ruský originální text se stal základem českého vydání příbramského nakladatelství Camera obscura, personifikovaného osobou Miloše Fryše. Překlad byl vydavatelem svěřen Michalu Petříčkovi, jehož všichni držitelé českých DVD disků s Tarkovského filmy znají jako autora výborných titulků. Po dva roky se téměř výhradně zabýval nejen překladem (který je v konečném výsledku vynikající), ale i související prací s ověřováním faktů, souvislostí, vyhledáváním citací a podkladů pro poznámkový aparát. Jak už bylo předznamenáno, ruské vydání Zapečetěného času neobsahuje poslední kapitolu Oběť, která by měla být v již několik let ohlášeném a zatím stále v nedohlednu trčícím druhém ruském vydání. A tak aby bylo české vydání co nejúplnější, bylo přikročeno k překladu této kapitoly z anglické verze (Sculpting in Time, 2006, český překlad opět Michal Petříček), přičemž v českém vydání byla v samostatném oddílu v závěru knihy překladatelem provedena komparace rozdílů ruského, anglického a českého vydání. České vydání tak nabízí úplnou verzi Tarkovského knihy. Vydavatel ji ve shodě se svou ediční politikou vybavil nejen předmluvou, shrnující historii celého Tarkovského textu, ale i podrobným poznámkovým aparátem, biografickými medailony vybraných osobností (Arsenij Tarkovskij, Otar Iosseliani, Robert Bresson, Anatolij Solonicyn), originálním zněním citovaných veršů, rejstříkem jmen a uměleckých děl a dokumentačním oddílem s podrobnou Tarkovského filmografií (včetně divadelních a rozhlasových akvizic) a bibliografií české i zahraniční literatury. Petr Gajdošík Synchron

18 NOVÉ KNIHY Jim Jarmusch: Rozhovory Filmy Jima Jarmusche jsem měl vždycky rád. Jsou pro mne něčím těžko definovatelným, něčím mezi Evropou a Amerikou, u čeho si nikdy nejsem jistý, zda-li je to myšleno vážně, s nadsázkou, náhodou... Rád se k nim vracím, líbí se mi jejich hrdinové, situace do nichž je jejich autor komponuje i to, že způsob rozuzlení už pro něj není zas tak podstatný. Mám rád jeho filmovou řeč, herecký i tvůrčí tým a jeho filmový humor, z něhož na mne vane duch opravdové autentické živočišnosti. I přesto se ale musím přiznat, že hlubší uvažování nad Jarmuschovými filmy mi dosud chybělo, obvykle to pro mne byly povedené kousky, které jsem shlédl a tím to zhaslo. Dnes už vím, že jsem Jarmuschovi a jeho filmům zůstal hodně dlužen. Ukázala mi to kniha s jednoduchým názvem Rozhovory , kterou v těchto dnech vydává příbramské nakladatelství Camera obscura jako svůj v pořadí čtvrtý titul. Kniha (poprvé vydaná nakladatelstvím University Press of Mississippi v roce 2001 v ediční péči Ludviga Hertzberga, český překlad je prvním překladem anglického originálu vůbec) nabízí sedmnáct rozhovorů, které Jarmusch poskytl během prvních dvaceti let své režisérské kariéry a zahrnuje tak období od jeho prvotiny Trvalá dovolená až po snímek Ghost Dog Cesta samuraje. A nejde jen tak o ledajaké povídání. Jim Jarmusch je svým založením introvert (když v Paříži šel na vysněnou schůzku s J.-L. Godardem, tak mu ze samé nervozity jak ho oslovit a na co se ho vlastně zeptat zbyla jen otázka, jakou si dal zmrzlinu), rozhovory neposkytuje na potkání a tak se v případě této knihy jedná o skutečně reprezentativní výběr toho nejzajímavějšího, co o sobě a svých filmech v uvedeném období řekl. Rozhovory s ním vedli renomovaní autoři a kritici, např. spisovatel Luc Sante, filmový historik Peter von Bagh, režisér a kameraman Mika Kaurismäki, novinář a kritik Jonathan Rosenbaum či režisér Danny Plotnick. Ovšem ani s oznámkováním to nejzajímavější v případě této knihy nevystačíme. Jarmusch se v ní totiž ukazuje především jako mimořádně otevřená a přemýšlivá osobnost, vstřebávající jakýkoliv možný podnět, nejen z knih, filmů či hudby, ale i z osobních setkání a vůbec ze světa kolem. (Ostatně většina jeho filmů vznikla právě tak, že chtěl napsat nějakou roli pro konkrétní osobu, zápletka se dostavila až potom.) Překvapí svým kulturním rozhledem, tím, jak originálně ho tu kniha, tu scéna z filmu či hudební skladba k něčemu v jeho filmech inspirovaly. Přes tuto otevřenost je ale současně velmi zásadový, v principech své tvorby se drží své poetiky a v produkčních a distribučních záležitostech nehodlá ustoupit ani o píď. Chce mít kontrolu nad svými filmy při výrobě i při jejich distribuci. V této souvislosti jde o jeden z nejzajímavějších pohledů na téma tvůrčí nezávislosti. V rozhovorech se nebrání ani vcelku banálnímu vyprávění o tom, jak který film vznikal či jak probíhalo natáčení, ani řečem o současném stavu světa, o politice či americké společnosti. Na druhé straně je ochoten mluvit o svých filmových, literárních či hudebních láskách, o tom, co všechno má rád ( Mně se poezie líbí. Prostě se mi líbí, a hotovo. Má tady s tím snad někdo problém?! ). Do jisté míry je kniha i svéráznou biografiií, v nejednom rozhovoru se Jarmusch rozpovídá o své rodině, dětství, o studiích v New Yorku a v Paříži, kde se mj. poprvé ve větším množství setkal s neamerickými filmy, které ho ohromily (učaroval mu Bresson, Godard, Ozu), o tom, jak se víceméně shodou okolností dostal k filmu, jak k natočení jeho prvotiny přispěla šťastná náhoda daru neexponovaného negativu od Wima Wenderse atd. atd. Jarmusch i jeho tazatelé si většinou k sobě najdou cestu, jsou si vzájemně partnery, v rozhovorech se respektují a doplňují, často se rozvine dialog místo tradičního modelu otázka odpověď. Někdy je ovšem v rozhovorech cítit propastný rozdíl mezi ním a tazatelem. Jednou například odpovídá na otázku, jaké filmy v Evropě poprvé viděl a které ho zaujaly: Tak třeba filmy Vertova, Viga, Bressonovy filmy, krátké filmy Raúla Ruize.., a reportér na to reaguje: Nic mi ta jména neříkají. To byli spíš artoví filmaři?. Jarmusch se v knize ukazuje jako velmi dobrý vypravěč. Své myšlenky dokáže srozumitelně a jednoduše formulovat, zůstává ale současně velmi vtipný a originální. (Tady je třeba připomenout výborný překlad Davida Petrů.) Ano, a v knize je stejně jako v jeho filmech i dost a dost míst pro zasmání. Až si budete číst např. jeho vyprávění o návštěvě motorkářského baru ve Finsku, o tajném spolku Synové Lee Marvina, o Robertu Benignim při natáčení Mimo zákon nebo historku s Tomem Waitsem a mafiány, tak vám před očima nejdřív vyvstane dokonalý vizuální obraz popisované scény a ten vás pak spolehlivě odbourá... Příjemnou četbu! Detaily k obsahu a k distribuci knihy na stránce Petr Gajdošík Obě výše uvedené knihy lze koupit v ČR POUZE v prodejně Terryho ponožky kina Světozor, Vodičkova 41, Praha 1, po pá h, so h, a to i na dobírku, viz: Na Slovensku prodej POUZE v prodejně Slovenského filmového ústavu, Grösslingová 31, Bratislava 1, viz: Obě knihy vydalo nakladatelství Camera obscura, Miloš Fryš, Jaromíra Zástěry 539, Příbram, Svatá Hora, Událost slovenské dokumentaristiky profil Martina Slivky O tom, jak si slovenští kolegové váží dokumentaristy a etnografa Martina Slivky, vypovídá nejnovější ediční počin vydavatelství Trigon Production s.r.o. Obsáhlá publikace Ostáva človek Martin Slivka (2009) zahrnuje studii o odkazu tohoto režiséra, fotografa, vědce, pedagoga, zakladatele Filmové a televizní fakulty VŠMU v Bratislavě, ale také dlouholetého asistenta, přítele a nakonec i životopisce jiného klasika Karla (Karola) Plicky. Jejími autory jsou editoři Rudolf Urc, Ingrid Mayerová a René Lužica a procházejí v ní nejrůznější detaily Slivkova života a tvorby, připomínají (či představují) jeho základní filmy a zásadní etnografické práce a vytvářejí tak vcelku celistvý pohled na jeho plodnou třiasedmdesátiletou pouť. Následuje důkladně prokomponovaná sestava různě dlouhých a různě závažných vzpomínek od členů jeho rodiny, kolegů a přátel, za všechny jmenujme Ludvíka Barana, Štefana Kamenického, nedávno zesnulého Borise Hochela, Hans-Joachima Schlegela, Pavla Branka, Dušana Trančíka, Václava Macka, Dušana Hanáka, Marcelu Plítkovou, Ondreje Šulaje, Vlada Balca, Martina Šulíka, Alberta Marenčina a další. Vzniká tak nesmírně cenný a plastický obraz guru slovenské dokumentaristiky, který mohu vřele doporučit. A že je na konci pro přehlednost uvedena životopisná chronologie, úplná a podrobná filmografie i biografie, že je kniha vypravena 29 čb soukromými fotografiemi a 8 barevnými výtvarnými vzpomínkami, je nadstandard, který z díla činí pramen. Martin Štoll Editoři: Prof. Mgr. Art. Rudolf Urc, ArtD. dramaturg, publicista, scenárista a režisér dokumentárních filmů, zakladatel Katedry animované tvorby na FTF VŠMU. Doc. Mgr. Art. Ingrid Mayerová, ArtD. dramaturgyně, scenáristka a pedagožka v Ateliéru dokumentární tvorby na FTF VŠMU, u nás známá více pod jménem Brachtlová, Prof. PhDr. René Lužica, ArtD. etnolog, dramaturg a pedagog na Trnavské univerzitě. Možno zakoupit na cena 12,90 A nové DVD... Zapomenuté transporty vycházejí jako kolekce čtyř DVD Pozvání na projekci filmů přijal nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel Mezinárodně uznávaný čtyřdílný filmový cyklus Zapomenuté transporty, jenž dokončil loni po deseti letech výzkumu a natáčení historik a politolog Lukáš Přibyl, nyní vychází na DVD. Zapomenuté transporty průběžně získávají respekt po celém světě, a to nejen ve filmových kruzích. Kromě současně probíhajících festivalů v Palm Springs a Jewish Film Festival v New Yorku, kde Přibyl osobně doprovází díl věnovaný Polsku, jsou v Evropě a USA organizovány projekce všech čtyř filmů najednou a to nejen v rámci festivalů. Přibyl se do New Yorku vrátí. Samostatné projekce jeho filmů se odehrají přímo na Manhattanu v sále pro 600 lidí na konci března. Účast na tuto událost přijal mezi jinými uznávanými osobnostmi politického a kulturního světa nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel. Dokumentární cyklus Zapomenuté transporty (4 x 90 minut), který byl vydán 15. ledna jako kolekce čtyř filmů na DVD, byl pořízený ve dvaceti zemích světa a mluví se v něm šesti jazyky. První vydání DVD tak nabízí zatím českou verzi, v budoucnosti k ní přibudou další jazykové mutace. Cena DVD kolekce je 860 korun, objednat ji lze na adrese Kolekce obsahuje: Zapomenuté transporty do Lotyšska, Zapomenuté transporty do Estonska, Zapomenuté transporty do Běloruska, Zapomenuté transporty do Polska. 16 Synchron

19 ANIMOVANÝ ÚVAHY A NÁZORY FILM FESTIVAL ANIMOVANÝCH FILMŮ CINANIMA V PORTUGALSKU JAK JEJ ZAŽILO TRIO ČESKÝCH TVŮRCŮ JIŘÍ BARTA, ANETA KÝROVÁ A MICHAL ŽABKA V listopadu se konal v portugalském Espinhu 33. ročník mezinárodního festivalu animovaných filmů CINANIMA, kterého se zúčastnili také přední čeští tvůrci animovaného filmu Jiří Barta (soutěžil se svým nejnovějším půvabným celovečerním snímkem,, Na půdě, aneb Kdo má dneska narozeniny ), Michal Žabka, jehož Prasavi si odsud odnesli v roce 2001 cenu José Abela za nejlepší evropskou animaci a mladá, ale několika cenami již ověnčená Aneta Kýrová (v soutěži byl její krátký film Chybička se vloudí, který získal i jednu z hlavních cen na letošním AniFestu), která pro AniFest takto zaznamenala své zážitky. Můj krátký film,,chybička se vloudí už nějaký ten pátek jezdí po festivalech, ale Cinanima byl první světový festival, na kterém jsem se účastnila projekce svého filmu. S Michalem Žabkou, který se s oblibou Chybička se vloudí pasoval na mého bodyguarda, a s panem Jiřím Bartou jsme tvořili rozverné,,české trio z Belville večer teovou, jejíž film,,the Lady of Lapa bodoval i na Anijsme vydatně konzumovali mořské potvory, přes den Festu a tady byl k vidění v bloku,,10 let portugalské jsme chodili na filmy, procvičovali angličtinu a občas animace. Zde jsem také poprvé viděla známý a oceňovaný film José Miguela Ribeiry,,The Suspect. S Mi- si také,,zabonjournovali s producentem Jean-Luc Slockem, který zná leckoho z české animace, protože chalem nás hodně mrzelo, že jeho nový skvělý byl v roce 2007 porotcem AniFestu. Hodně času jsme loutkový film ze života,,sunday Drive nedosáhl ani trávili taky s porotcem Jean-Philippe Salvadorim, Monique Renaultovou, významnou animátorkou a peda- měli, když cenu za nejlepší středometrážní film získal na jednu z cen. Obrovskou radost jsme ale naopak gožkou, která bude v porotě AniFestu v příštím roce dojemný 3D snímek o chlapci a tučňákovi,,lost and a s paní Nicole Solomonovou, dlouholetou spolupracovnicí festivalu v Annecy a specialistkou na výuku na obrázek v katalogu. Grand Prix si odnesl kanadský Found z dílny Studia AKA slzela jsem už při pohledu dětské animace. Byla to právě ona, kdo nám nad druhou lahví portského prozradila: vždycky jsem si my- Cenu diváků a speciální cenu poroty získal francouz- film,,the Spine, který nás naopak vůbec neoslovil. slela, že Češi jsou tiší a uzavření lidé Z tohoto ský snímek,,logorama, ve kterém je celé město, omylu jsem ji s Michalem evidentně vyvedli. Naše bujaré veselí se ale částečně dá připsat i na vrub vínu, nalds, Signal, Adidas, Walt Disney, BBC aj.). Podivovali postavy prostě vše, z reklamních značek (McDo- které mají Portugalci opravdu senzační. jsme se, jak autoři filmu asi právně ošetřili použití log. Michal, jehož film tady byl před 9 lety oceněn, se Zřejmě nijak, protože jich tam bylo jako máku. v Espinhu pohyboval jako doma. Znovu se tu setkal Výlet, který Cinanima pořádala pro všechny oficiální se sympatickou portugalskou režisérkou Joanou Tos- účastníky festivalu, nám propršel. Kdo ale nejel a ne- Pozvánka do galerie poobědval u velkých stolů jakoby na Cinanimě ani nebyl. Ještěže nás zkušený festivalový harcovník pan Barta přemluvil k účasti, vůbec se nám totiž nechtělo. Nakonec to bylo moc prima a velmi užitečné rozprávělo se, seznamovalo, životopisovalo, vizitkovalo, pojídalo, popíjelo, veselilo. Dva plně obsazené autobusy s námi na závěr zastavily u jedné vybydlené továrny, jejíž prostory pomalovali místní umělci různými postavičkami. Jsem moc ráda, že jsme v Espinhu byli; máme spoustu zážitků filmových i osobních. A řadu nových kontaktů a kamarádů. Jo a taky jsem moc ráda, že i pan Barta je stále ještě hodně nesvůj a nervozní, když se pouští jeho film Bom Dias a brzy zase na Cinanimě. Více informací na Kontakt: Magdalena Šebestová, PR, Communication Senior Manager, Jindřicha Plachty 28, Praha 5, Tel.: , Fax: , Mobil: , V centru Prahy je galerie Lazarská. Před dvaceti lety ji otevřel Petr Lukeš, kdysi zaměstnanec Krátkého filmu ( propagace). Petr je dobrý galerista, v přehršli nově vzniklých a vznikajících a zanikajících pražských galerií si udržuje vysoký standard. Třicet let chodí po antikvariátech, zná věci kolem českého výtvarného života jako málokdo. Vernisáže v Galerii Lazarská, kousek od Václavského náměstí jsou pověstné. Minigalerie obvykle nepojme hosty a dav se vyhrne ven na chodník. V Lazarské jsou i výstavy, které se týkají české animace. Před nedávnem v tom nanoprostoru postavili k vystavovaným loutkám i scénu z Bartova filmu Na půdě. Lukeš teď připomněl Trnku. Jiří Trnka, jako guru českého (a nyní třeba i japonského animovaného filmu) samozřejmě před filmy kreslil do novin a pak ilustroval. Knížek s jeho obrázky je víc než šedesát, vydávaly se po celém světě. V roce 1968 Trnka dostal za své ilustrace Andersenových pohádek cenu H.Ch. Andersena. Tyto pohádky byly označeny za nejkrásnější knihu první poloviny 20. století. Tak jako pak stvořil kánon českého loutkového filmu, tak předtím výtvarně formuloval českou dětskou knížku. V Lazarské jsou obrázky z klasických pohádek: Carroll, Hrubín, Nezval, Němcová, Erben, nádherné kresby k pohádce Hany Doskočilové Chaloupka z marcipánu, Menzelův Míša Kulička, ilustrace Zahrady Něha, humor, lavírované kresby, ostrá perokresba.. Víme jak Trnka perfektně všecko uměl. Výstavu podpořila Městská část Prahy 1 a chodí na ni i děti ze škol. V Praze vzniklo před časem i NAKLADA- TELSTVÍ trnka. Klára Trnková vydává reprinty otcových knížek Jediné zvíře není strašidelné, kocour jezdí na tříkolce, Karkulka se ostře dívá na vlka, děti mají rozčepýřené hlavy a kluk kšandu přes košilku a velryba je vykulená víc než trosečník... Je to asi půl století co toto kreslil, jeho láska k dětem byla jak uragán Naše děti odrostly, už se nedíváme na Večerníček. Večer jsem jsi jej pustila. Jmenovalo se to Krysáci, bylo to o potkanech Mirka Humplíková Synchron

20 ANIMOVANÝ FILM Letem světem švýcarské animace Tamní kinematografie trpí tradičně úzkým publikem i velkým jazykovým rozvrstvením obyvatel, kteří mluví třemi, vezmeme-li v úvahu rétorománštinu, čtyřmi jazyky. Animace se vyučuje na luzernské škole HSLU (obdoba naší Umprum) teprve několik let, takže starší generaci animátorů tvoří v podstatě solitéři, kteří buď vystudovali za hranicemi, anebo se stali samouky. Teprve následující roky ukáží, kam dnešní studenti posunou naši tvorbu, jaké to ponese ovoce, říká tamní producent, pedagog a největší znalec domácích poměrů Rolf Bächler. Faktem zůstává, že Švýcarsko je k vlastnímu filmu relativně štědré. Podpora přichází nejen z úrovně kantonů, kteří mají kulturu ve své gesci, ale v případě kinematografie i od ústředí. Takzvaný Federální úřad kultury (L Office fédéral de la culture, OFC) disponuje sumou asi 250 tisíci švýcarských franků vyčleněných na krátké metráže animace. Její autoři mohou žádat i z dalšího měšce určeného speciálně na podporu začínajících talentů, přiznává Rolf Bächler. Kupodivu o rozdělení peněz nerozhoduje odborný sbor či komise, ale vždy jeden jmenovaný arbitr, což zůstává terčem nejrůznějších polemik. Mimochodem letos dojde ke změně na postu tohoto úředníka, jemuž umělecká veřejnost vyčítá nejen nekompetentnost, ale i to, že každý rok nevyčerpal všechny peníze. Velmi štědrý, co se týče podpory kinematografie, bývá i curyšský kanton. V rámci fondu Zürcher Filmstiftung se ročně rozdělí na dva milióny švýcarských franků, o něž se ucházejí produkční společnosti z celé země. Program dalšího vzdělávání ve filmařských profesích Focal pak nabízí peníze i na projekty mladých autorů. V jeho řídící radě sedí i zástupce švýcarské animace. Schizofrenní situace panuje tradičně ve veřejnoprávní televizi, která je nucena vstupovat do určitého počtu koprodukčních animovaných projektů, ačkoliv samotné filmy potom buď nevysílá a pokud ano, tak v ranních hodinách anebo v létě, stěžuje si Bächler, že není všechno zlato, co se blyští. Nicméně sám si je vědom, že bez toho manželství z rozumu např. s Télévision Suisse Romande by neexistovala animace ve frankofonní, tedy menší části země. O tom, že kulturní politika je v této alpské zemi rozvinutá, svědčí skutečnost, že každé tři roky se znovu projednává a uzavírá takzvaný Audiovizuální pakt. Ten upravuje způsob, jakým komerční televize, producenti, distributoři a další hráči průmyslu audiovize přispívají na podporu domácí filmové tvorby. Tím vznikne fond o řádově dvacet miliónů franků, z nichž část občas plyne i na animaci. Bächler připomíná, že jako dobrý nápad se osvědčil program zvaný Succès cinéma, podle něhož stát připlácí na každý prodaný lístek, koupený na švýcarský film. Peníze se poté rozdělí mezi všechny, kdo se na uvádění titulu podíleli. Distributoři dostanou příspěvek na marketing dalšího projektu, producenti jej investují do dalšího filmu. Pozor, musí se to vyúčtovat, jinak jej musíte vrátit, upozorňuje expert. Jenom kinaři dostanou peníze rovnou do kapsy. Co je ale hlavní, tento systém zároveň navrací do kina krátkometrážní tvorbu, neboť platí i pro případy, kdy se před zahraničním filmem nasadí domácí kraťas. Ročně jsou tímto způsobem uvedeny dva až tři animované filmečky v kinodistribuci. Na druhou stranu to v praxi dopadá tak, že producenti krátkých metráží nakonec žijí z diváckého úspěchu hlavního programu. O zájmy animátorů se stará zastřešující asociace zvaná Le Groupement Suisse de film d animation GSFA/ Schweizer trickfilmgruppe STFG, která si každoročně volí čestného prezidenta z řad animátorů. Výkonnou funkci ovšem zastává na sekretariátu Elisabeth Senffová ( info swiss-animation.ch). Do činnosti asociace spadá především zasazování se o zájmy animace, přesvědčování státních orgánů o nutnosti podpory její tvorby v rámci kulturní politiky a servis všem filmařům. Jen podpora vysílání animovaných filmů i animátorů do zahraničí přešla nedávno pod ústředí zastřešující organizace Swiss filmu. V současné době je nejlepším a nejvytíženějším studiem luzernský Swamp, za nímž stojí animátor a producent Jonas Räber. Mimochodem ten nedávno pracoval například na filmové adaptaci komiksových příběhů postavičky Titeufa, jejímž autorem je kreslíř Zep. Další studio Animagination má kousek od Lausanne Robi Engler, kombinující tradiční loutku s počítačovou animací. V Ženevě působí Zoltan Horvath se studiem Nadasdy films mimochodem součastný prezident GSFA/STFG. Animované filmy krátké metráže distribuuje v Lausanne společnost Court-cirquit, která pořádá i úspěšnou Noc krátké metráže. Neopominutelnou událostí je festival animované tvorby Fantoche, který se od nynější doby koná v městečku Baden každý rok v září. Jak se ve Švýcarsku animace dělat nemá, ukázal naopak před třemi lety ambiciózní projekt bratrů Frédérica a Samuela Guillauma Max and co. Nejdražší film v dějinách země helvétského kříže měl být takovým alpským pixarovým hitem. Pojednával o patnáctiletém chlapci, který se vydává hledat otce, jinak slavného trubadúra Johnnyho Bigouda. Ve výsledku se mísily motivy šílených vědců, útoků hmyzu i solidarity alpských vesničanů, kteří přispěchají hrdinovi na pomoc. Hned první den po premiéře ale bylo jasné, že půjde o propadák. Přepálený projekt nebyl dost komerčně promyšlený, ani tak dobře udělaný, aby jej šlo exportovat. Produkční společnost šla do konkurzu a utopila i množství státních peněz. Poučili jsme se a dnes se naši animátoři zaměřují především na menší filmy. Pochopili jsme, že cesta vede zezdola, ne přes velké riskantní projekty, říká například Zoltan Horvath, současný prezident GSFA/ STFG. AniFest, Michal Procházka Paní G NOVÁ VLNA ČESKÉ ANIMACE AniFest na cestách V rámci svých celoročních aktivit a s cílem všestranné propagace českého animovaného filmu vystoupil AniFest pod hlavičkou Institutu animované tvorby v Berlíně, kde představil svůj nový projekt s názvem Nová vlna české animace. Jde o první z plánované série DVD, která seznamuje zejména zahraniční diváky s tím nejlepším ze současné české animované tvorby. Najdeme zde zvučná jména jako například Galina Miklínová nebo Michal Žabka, ale i mladé autory (Václav Švankmajer, Martin Duda, Jaromír Plachý, Lucie Šimková-Sunková, Edita Krausová a Zdeněk Durdil), kteří o své vavříny na poli animace teprve bojují. Profesor Jiří Kubíček ve svém úvodním textu říká: Aniž by to někdo naplánoval nebo předpověděl, v české animaci se zrodilo něco nového, něco sympatického, něco životaschopného, něco smysluplného. Říkejme tomu třeba nová vlna, protože tento terminus technicus má v české kinematografii svou tradici a doposud dobrý zvuk. Je symbolem. Novou vlnu české animace představili zástupci AniFestu spolu s duem tvůrců Michalem Žabkou (Paní G) a Anetou Kýrovou (Chybička se vloudí) v Českém kulturním centru Berlín Galerie CzechPoint v době konání Berlinale, DVD ale zhlédnou také diváci na společné prezentaci Českého filmového centra, AniFestu a Freshfilmfestu na filmovém festivalu krátkých filmů ve francouzském Clermont-Ferrand. Přejme novému projektu, ale hlavně mladým autorům, šťastné mezinárodní vykročení a mnoho nových diváků. Magdalena Šebestová, AniFest 18 Synchron

Zápis ze 114. zasedání Rady Asociace režisérů a scenáristů - ARAS úterý 9.9. 2014

Zápis ze 114. zasedání Rady Asociace režisérů a scenáristů - ARAS úterý 9.9. 2014 Přítomni Adamec Miroslav Brichcín Jan Derzsiová Alena Dobeš Marek Doubková Dagmar Forst Vladimír Křístek Václav Kučera Miloslav Pátek Martin Slavíková Nataša Omluveni Soukup Petr Zápis ze 114. zasedání

Více

FILM A AUDIOVIZUÁLNÍ TVORBA

FILM A AUDIOVIZUÁLNÍ TVORBA FILM A AUDIOVIZUÁLNÍ TVORBA Film je součástí vizuálního umění. Od druhé polovině 20. století, kdy jej výtvarníci zejména formou videa začali více používat ve své tvorbě, zdomácněl v muzeích umění a galeriích.

Více

Miroslav Adamec, ARAS: JUDr. Jiří Srstka, DILIA:

Miroslav Adamec, ARAS: JUDr. Jiří Srstka, DILIA: Miroslav Adamec, ARAS: A poprosím pana doktora Srstku, aby nám vysvětlil, jak je nebezpečný nechráněný styk námětu s Českou televizí. (Smích.) Jsme malinko v časovém skluzu. Pane doktore, dobrý den. Než

Více

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu Statut festivalu Článek 1.: Charakteristika festivalu 1.1. Finále Plzeň je festival českých a slovenských filmů. Jeho posláním je umožnit návštěvníkům festivalu v období jednoho týdne srovnání: současné

Více

Fresh Film Fest Praha 2014

Fresh Film Fest Praha 2014 11. Mezinárodní filmový festival debutů a studentských filmů Fresh Film Fest Praha 2014 Statut festivalu Článek 1 Fresh Film Fest je mezinárodní filmový festival zaměřující se na celovečerní debutové snímky

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 14. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_ZSV Ročník: I. Základy společenských věd Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Základy

Více

Nabídka dárcům projektu

Nabídka dárcům projektu Popis projektu Nabídka dárcům projektu Kulturní projekt e-moc-e je neziskovým občanským sdružením, jehož cílem je propagace nekomerčního umění v České republice a podpora umělců samotných. Na internetové

Více

1954 Alena Činčerová, režisérka, scenáristka a producentka. Stanislava. Gita. Vyhlazení obce Lidice. Bruno. Antonie. Antonín

1954 Alena Činčerová, režisérka, scenáristka a producentka. Stanislava. Gita. Vyhlazení obce Lidice. Bruno. Antonie. Antonín Klavírista a skladatel Petr Malásek je, jak sám říká, s Českou televizí propojen takřka pupeční šňůrou: Oba moji rodiče krom toho, že se v televizi seznámili, patřili k jejím zakládajícím zaměstnancům.

Více

ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI. prezentace pro seminář Střed zájmu

ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI. prezentace pro seminář Střed zájmu ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI prezentace pro seminář Střed zájmu ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI (APA) spolek (dříve občanské sdružení) založený v roce 1994 členem může být výrobce nebo producent audiovizuálních

Více

Výroční zpráva KHER, o. s. za rok 2012

Výroční zpráva KHER, o. s. za rok 2012 1. Cíle sdružení Výroční zpráva KHER, o. s. za rok 2012 Občanské sdružení KHER bylo založeno 11. 4. 2012 a vzniklo na myšlence dlouhodobě podporovat vznik, propagaci a rozvoj literatury Romů. V době rozmachu

Více

1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3.

1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 15. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských

Více

Patronus 15/05. Školní hřiště od Veni

Patronus 15/05. Školní hřiště od Veni Patronus 15/05 Školní hřiště od Veni Rozhovor s profesorem Severusem Snapem (Ředitel klubového Zmijozelu) 1) Jak moc jste si podobní s knižním Snapeem? Jaký na něj vůbec máte svůj názor? S knižním Severusem

Více

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3.

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 6. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských

Více

4.1. Organizační schéma ČT v Praze

4.1. Organizační schéma ČT v Praze 4.1. Organizační schéma ČT v Praze GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ TELEVIZE Rady ČT PRÁVNÍ ÚTVAR KOMUNIKACE Odd. pro kolektivní správu Produkce Self promotion Mediální partnerství a spolupráce PR Servis Grafika

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

DOMOVNÍČEK. č. 2/2013. DS Věstonická Domovníček č. 2/2013 Stránka 1

DOMOVNÍČEK. č. 2/2013. DS Věstonická Domovníček č. 2/2013 Stránka 1 DOMOVNÍČEK č. 2/2013 DS Věstonická Domovníček č. 2/2013 Stránka 1 Slovo ředitele Domova pro seniory Věstonická Ing. Rudolf Nytl ředitel DS Věstonická Adventní doba a vánoční svátky jsou čas klidu a pohody,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA, KUNOVICE, U PÁLENICE 1620, INFORMACE O ORGANIZACI ŠKOLNÍHO ROKU 2015/2016

ZÁKLADNÍ ŠKOLA, KUNOVICE, U PÁLENICE 1620, INFORMACE O ORGANIZACI ŠKOLNÍHO ROKU 2015/2016 INFORMACE O ORGANIZACI ŠKOLNÍHO ROKU 2015/2016 Personální obsazení školy, kontakty Jméno aprobace funkce třídnictví telefon email BALOUNOVÁ Kristýna 1. stupeň Učitelka 4.A 778 406 921 balounova@zskunup.cz

Více

poslední aktualizace: 14. 10. 1893-2013 Hlavní partner 120. výročí Lidových novin

poslední aktualizace: 14. 10. 1893-2013 Hlavní partner 120. výročí Lidových novin poslední aktualizace: 14. 10. 1893-2013 Hlavní partner 120. výročí Lidových novin Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších

Více

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Název projektu: Čeština v praxi Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0254 W 2010/1 Název akce: Základy redakční práce I. Garanti akce: doc. PhDr.

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Datum: 16. března 2006. Nový televizní seriál Osobní finance

TISKOVÁ ZPRÁVA Datum: 16. března 2006. Nový televizní seriál Osobní finance TISKOVÁ ZPRÁVA Datum: 16. března 2006 Nový televizní seriál Osobní finance Komise pro cenné papíry ve spolupráci s Českou národní bankou a dalšími partnery připravila pro vysílání v České televizi pokračování

Více

Pátek. Výbušná po tátovi. Jenovéfa Boková. 6. 9. 2013 / č. 36/ samostatně neprodejné

Pátek. Výbušná po tátovi. Jenovéfa Boková. 6. 9. 2013 / č. 36/ samostatně neprodejné Pátek 6. 9. 2013 / č. 36/ samostatně neprodejné Jenovéfa Boková Výbušná po tátovi Obsah Václavák už lidem nedoporučuji. Rozhovor s Markem Bakerem, autorem bedekrů o Česku. O neplatičích a kukačkách. Jak

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 OBSAH Co je DDS?...3 Co je soubor KLAP?...4 Kdo si hraje s DDS?...5 Skupiny DDS 6 Repertoár DDS.7-9 Odehraná představení ve Švandově divadle...10-11

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

AULA A203, FAKULTA STAVEBNÍ, VUT V BRNĚ, VEVEŘÍ 95, BRNO

AULA A203, FAKULTA STAVEBNÍ, VUT V BRNĚ, VEVEŘÍ 95, BRNO KONEČNÁ POZVÁNKA NA KONFERENCI OBJEDNÁVKA FIREMNÍ PREZENTACE Ústav stavebního zkušebnictví, Fakulty stavební VUT v Brně, pod záštitou děkana Fakulty stavební prof. Ing. Rostislava Drochytky, CSc., MBA

Více

www.uzivatele- film.cz

www.uzivatele- film.cz www.uzivatele- film.cz námět filmu Povídkový film Uživatelé Žijeme v nejlepší době! námět filmu Povídkový film Uživatelé Pořád nám něco chybí! Přesto všechno se necí9me šťastni. Všechny povídky jsou variacemi

Více

SBOROVÝ DOPIS. Červen 2016

SBOROVÝ DOPIS. Červen 2016 SBOROVÝ DOPIS Červen 2016 Milí v Kristu, letošní Noc kostelů jsem společně s Danielem Červeňákem strávil v Sedlčanech. Takže to, jak probíhal večer otevřených dveří v naší modlitebně v Ječné, vím pouze

Více

Přinášíme obsah, který má oproti konkurenčním médiím výrazný časový náskok.

Přinášíme obsah, který má oproti konkurenčním médiím výrazný časový náskok. Představení projektu Internetový deník Borovan.cz je nezávislý ekonomický web zaměřený na zábavní průmysl, média a reklamu. Borovan.cz denně přináší zpravodajství, komentáře ze všech odvětví zábavního

Více

ZÁPIS ZE 7. MIMOŘÁDNÉ SCHŮZE RADY MĚSTA LIBEREC, KONANÉ DNE 23. 9. 2014 V ZASEDACÍ MÍSTNOSTI Č. 210

ZÁPIS ZE 7. MIMOŘÁDNÉ SCHŮZE RADY MĚSTA LIBEREC, KONANÉ DNE 23. 9. 2014 V ZASEDACÍ MÍSTNOSTI Č. 210 ZÁPIS ZE 7. MIMOŘÁDNÉ SCHŮZE RADY MĚSTA LIBEREC, KONANÉ DNE 23. 9. 2014 V ZASEDACÍ MÍSTNOSTI Č. 210 Ověřovatelé: Mgr. Jiří Šolc Ing. Jiří Rutkovský K bodu č. 1 Zahájení Paní primátorka zahájila 7. mimořádnou

Více

Tisková konference k restrukturalizaci České televize a programová strategie

Tisková konference k restrukturalizaci České televize a programová strategie Tisková konference k restrukturalizaci České televize a programová strategie Restrukturalizace České televize Mgr. Jiří Janeček Technická fáze digitalizace končí: Restruktualizace a adaptace ČT na nové

Více

Literatura nejen na stříbrném plátně. Jaroslav David Jana Davidová Glogarová www.osu.cz

Literatura nejen na stříbrném plátně. Jaroslav David Jana Davidová Glogarová www.osu.cz Literatura nejen na stříbrném plátně Jaroslav David Jana Davidová Glogarová www.osu.cz Otázky před cestou - Mohou filmové a televizní adaptace literatuře pomoci, nebo naopak mohou odradit od čtení? Otázky

Více

Rádio Impuls Prezentace o tom proč je Rádio Impuls nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v ČR a jak se na naší vlně můžete svézt i vy

Rádio Impuls Prezentace o tom proč je Rádio Impuls nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v ČR a jak se na naší vlně můžete svézt i vy Rádio Impuls Prezentace o tom proč je Rádio Impuls nejposlouchanější rozhlasovou stanicí v ČR a jak se na naší vlně můžete svézt i vy Rádio Impuls. Ráááádio. Ortenovo nám. 15a, 170 00 Praha 7 rádio je

Více

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek.

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek. Kdo jsme a co nabízíme: Občanské sdružení Do Houslí je divadelní zájezdová společnost, která vznikla 2. října 2007. Našimi členy jsou výhradně profesionální herci, čemuž také odpovídá kvalita uváděných

Více

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_16 Úvodní část seznámení s cílem hodiny: životopis Václava Havla Hlavní část životopis a literární tvorba Václava Havla Závěrečná část zpětná vazba probrané látky Shrnutí

Více

Ilustrovala: Michelová Kristýna 5.A Redakce: ZŠ U Nemocnice 8.A členové: Long Nguyen, Jakub Jánský, Zdeněk Bárta, Tomáš Vršek Nikola Neumannová,

Ilustrovala: Michelová Kristýna 5.A Redakce: ZŠ U Nemocnice 8.A členové: Long Nguyen, Jakub Jánský, Zdeněk Bárta, Tomáš Vršek Nikola Neumannová, Ilustrovala: Michelová Kristýna 5.A Redakce: ZŠ U Nemocnice 8.A členové: Long Nguyen, Jakub Jánský, Zdeněk Bárta, Tomáš Vršek Nikola Neumannová, Hanka Šinkorová co už to umí, mohou sami do časopisu přispívat.

Více

Seznam kandidátů na člena Rady Státního fondu kinematografie

Seznam kandidátů na člena Rady Státního fondu kinematografie Seznam kandidátů na člena Rady Státního fondu kinematografie Státní fond kinematografie vyhlásil v souladu se zákonem 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých

Více

PROJEKT PŘEDVOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ ČESKÉHO ROZHLASU PRO VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014

PROJEKT PŘEDVOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ ČESKÉHO ROZHLASU PRO VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 PROJEKT PŘEDVOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ ČESKÉHO ROZHLASU PRO VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 (k datu 26.3.2014) Strana 1 ÚVOD Předvolební vysílání Českého rozhlasu zahrnuje 10 programových řad, a to na celoplošných

Více

Československá novinářská cena

Československá novinářská cena ARCHIV KANCELÁŘE PREZIDENTA REPUBLIKY Československá novinářská cena (zřízena zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění č. 171/1964 Sb. ze dne 26. srpna 1964) SEZNAM NOSITELŮ podle matriky

Více

Kultura a vzdělávání: (kulturní domy a zařízení, kluby, ZUŠ, divadla, kina, knihovny a muzea)

Kultura a vzdělávání: (kulturní domy a zařízení, kluby, ZUŠ, divadla, kina, knihovny a muzea) Kultura a vzdělávání: (kulturní domy a zařízení, kluby, ZUŠ, divadla, kina, knihovny a muzea) Dětský pěvecký sbor Melodie (občanské sdružení) T 596 612 102 E sekretariat@zsgepiky.cz W www.zsgepiky.cz Základní

Více

koncept televizní stanice Autor konceptu Václav Slunčík tel.: 602 430 355 e-mail: v.sluncik@volny.cz

koncept televizní stanice Autor konceptu Václav Slunčík tel.: 602 430 355 e-mail: v.sluncik@volny.cz koncept televizní stanice Autor konceptu Václav Slunčík tel.: 602 430 355 e-mail: v.sluncik@volny.cz připraveno 2. ledna 2009 základní informace Motto Fotbal každý den Koncept stanice 1. LIGA je nová televizní

Více

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Ve středu 20. listopadu 2013 navštívili žáci čtvrté až deváté třídy jesenické divadlo. Divadelní představení Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej v podání

Více

Filmové setkání s člověkem, který vnímá rány osudu jako přihrávky. Olda Říha v čase, kdy mu zemřela kapela života a s ní jeho svět a on ve svém

Filmové setkání s člověkem, který vnímá rány osudu jako přihrávky. Olda Říha v čase, kdy mu zemřela kapela života a s ní jeho svět a on ve svém Filmové setkání s člověkem, který vnímá rány osudu jako přihrávky. Olda Říha v čase, kdy mu zemřela kapela života a s ní jeho svět a on ve svém pokročilém věku musí začínat od nuly. Distribuční premiéra

Více

Prezentace filmového projektu VTEŘINA

Prezentace filmového projektu VTEŘINA Prezentace filmového projektu VTEŘINA O autorovi projektu Jméno: Roman Manda Studium: 1. ročník kombinovaného studia oboru Divadlo a výchova na JAMU v Brně Profese: Vyučující na Pedagogickém lyceu na SŠ

Více

DOMOVNÍČEK. Číslo 1/2013. DS Věstonická Domovníček č. 1/2013 Stránka 1

DOMOVNÍČEK. Číslo 1/2013. DS Věstonická Domovníček č. 1/2013 Stránka 1 DOMOVNÍČEK Číslo 1/2013 DS Věstonická Domovníček č. 1/2013 Stránka 1 Slovo ředitele Domova pro seniory Věstonická Ing. Rudolfa Nytla Vážení čtenáři, dnes se Vám dostává do rukou první vydání našeho zpravodaje,

Více

Malování v Blansku je taková reality show

Malování v Blansku je taková reality show Object 1 Blansko - Člen sdružení Punkwa Jan Karpíšek, který spolu s kolegy celý tento týden tvoří v blanenské galerii, říká: Malování v Blansku je taková reality show 7.1.2009 20:40 aktualizováno 8.1.2009

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

4.4. Počet zaměstnanců dle organizačních útvarů ČT Praha (evidenční počet zaměstnanců k 31.12.2003 ve fyzických osobách)

4.4. Počet zaměstnanců dle organizačních útvarů ČT Praha (evidenční počet zaměstnanců k 31.12.2003 ve fyzických osobách) 4.4. Počet zaměstnanců dle organizačních útvarů ČT Praha Generální ředitel generální ředitel 1 sekretariát 4 strategický rozvoj 1 koordinace zahraničních vztahů 1 sekretariát Rady ČT 2 9 Útvary vrchního

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Sociální služby jsou financovány z dotací KÚ Ústí nad Labem a Komunitního plánu města Most od října do prosince 2015

Sociální služby jsou financovány z dotací KÚ Ústí nad Labem a Komunitního plánu města Most od října do prosince 2015 Měsíčník Obrnického centra sociálních služeb, příspěvkové organizace ROČNÍK II. ČÍSLO 12. PROSINEC 2015 Sociální služby jsou financovány z dotací KÚ Ústí nad Labem a Komunitního plánu města Most od října

Více

Informátor. sboru Vojkovice

Informátor. sboru Vojkovice Informátor sboru Vojkovice zima 2015 1 Slovo kazatele Kamil Majer Milá vojkovická rodinko. Stojíme na prahu nového roku. A toto období, bývá obdobím, kdy rekapitulujeme a hodnotíme rok přechozí a dáváme

Více

Představení titulu a ceník inzerce. Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit. www.magazinuni.cz

Představení titulu a ceník inzerce. Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit. www.magazinuni.cz Představení titulu a ceník inzerce Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit www.magazinuni.cz Představení titulu UNI je kulturní magazín, který se za čtvrtstoletí své existence vyprofiloval

Více

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu festival 100% INTEGRACE 14.-16.3.2014 Ing. Michal Crhonek koordinátor festivalu tanecahandicap@gmail.com michal@michalcrhonek.cz tel: +420 603 284 760 www.tanecahandicap.cz O CO JDE? Projekt Tanec a handicap

Více

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA Čl. I. Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Společnost generála M.R.Štefánika (dále jen "Sdružení ) Sídlo: Hvězdárna M.R.Štefánika,

Více

Gymnázium Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci

Gymnázium Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci Gymnázium Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci Vítejte u prezentace akce Ne moc médií Hana Hančová 2007 Projekt ASP UNESCO Člov lověk a média dia GVN v rámci projektu škol ASP UNESCO Člověk a média navázalo

Více

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne z nebe, většinou v nás zraje delší dobu. Po loňských

Více

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. Ústí nad Labem 2008 Obsah Úvod 9 1. Paul Hindemith - život a dílo v obrysech 13 1. 1 Období mládí a tvůrčích počátků 13 1. 2 Avantgardní období

Více

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST . Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Konference Krajané a čeština, Praha, 10-12. 9. 2014

Konference Krajané a čeština, Praha, 10-12. 9. 2014 Konference Krajané a čeština, Praha, 10-12. 9. 2014 jméno stát instituce Balev Anna USA Baslerová Helena Rakousko Kulturní klub Čechů a Slováků, Vídeň Basler Richard Rakousko Kulturní klub Čechů a Slováků,

Více

provozovatel regionálního vysílání na sdílených frekvencích s TV Prima: zasahuje téměř 50 % území a tedy i obyvatel ČR,

provozovatel regionálního vysílání na sdílených frekvencích s TV Prima: zasahuje téměř 50 % území a tedy i obyvatel ČR, VAŠE REGIONÁLNÍ INFORMACE RTA Holding největší síť regionálních televizí v ČR, provozovatel regionálního vysílání na sdílených frekvencích s TV Prima: RTA JIŽNÍ ČECHY RTA JIŽNÍ MORAVA RTA OSTRAVA RTA VÝCHODNÍ

Více

SETKÁNÍ INTERNÍCH AUDITORŮ Plzeň, 15. prosinec 2015 Dana Ratajská, Daniel Häusler

SETKÁNÍ INTERNÍCH AUDITORŮ Plzeň, 15. prosinec 2015 Dana Ratajská, Daniel Häusler SETKÁNÍ INTERNÍCH AUDITORŮ Plzeň, 15. prosinec 2015 Dana Ratajská, Daniel Häusler strana 2 strana 3 strana 4 Obsah 1. Český institut interních auditorů 2. Základní činnosti 3. Členství 4. Co dělá ČIIA

Více

Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla

Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla rozhovor pro Festival spisovatelů Praha Erika Zlamalová: 20. ročník

Více

Známe vítěze jubilejního ročníku Dětského činu roku! Dětský čin roku 2014 vyvrcholil slavnostním oceněním vítězů

Známe vítěze jubilejního ročníku Dětského činu roku! Dětský čin roku 2014 vyvrcholil slavnostním oceněním vítězů Známe vítěze jubilejního ročníku Dětského činu roku! Dětský čin roku 2014 vyvrcholil slavnostním oceněním vítězů Brožíkova síň Staroměstské radnice v Praze patřila první prosincový čtvrtek dětským hrdinům,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2009

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2009 Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti za rok 2009 Účetní jednotka: Umělecká agentura Ambrozia při ZŠ Pouchov HK o.p.s. IČ: 27551008 K Sokolovně

Více

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 SLOVO ÚVODEM Je tady průběh dalšího týdne a s ním přichází i náš bulvár. Opět jsme si pro Vás připravili drby z našich Vávrovických hasičských řad a nově i slibovaný

Více

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek Czech Design Week O projektu: Festival chce založit tradici mezinárodně pojaté přehlídky designu, tedy propojení Prahy, českých regionů a zahraničí. Nepůjde jen o klasickou výstavu, ale zároveň o vytvoření

Více

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s.

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s. Výroční zpráva za rok 2006 pro jednoduché čtení Napsal : Ivo Vykydal, předseda Republikového výboru Sdružení Slovníček V tomto

Více

Tisková zpráva k projektu ArtCrossing - multimediální vzdělávací projekt pro žáky, studenty a učitele V Praze, dne 27. 8. 2008

Tisková zpráva k projektu ArtCrossing - multimediální vzdělávací projekt pro žáky, studenty a učitele V Praze, dne 27. 8. 2008 Tisková zpráva k projektu ArtCrossing - multimediální vzdělávací projekt pro žáky, studenty a učitele V Praze, dne 27. 8. 2008 Národní galerie prezentuje netradiční model spolupráce se současnými umělci

Více

Zpráva o semináři Radecký dědictví.

Zpráva o semináři Radecký dědictví. Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Bilanční diagnostika 2. národní seminář

Bilanční diagnostika 2. národní seminář Bilanční diagnostika 2. národní seminář 17. - 18. 1. 2013, Kutná Hora Zpráva z jednání + fotodokumentace Téma a náplň druhého semináře, který byl zaměřen na problematiku vzdělávání a diagnostických nástrojů

Více

NÁRODNÍ INICIATIVA PRO ŽIVOT, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009

NÁRODNÍ INICIATIVA PRO ŽIVOT, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 NÁRODNÍ INICIATIVA PRO ŽIVOT, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 NÁRODNÍ INICIATIVA PRO ŽIVOT (dále jen NIŽ) je státem zaregistrovaná obecně prospěšná společnost, jejíž cílem je ochrana základního lidského práva,

Více

20 FILMOVÝCH SEZÓN V ČESKÉ TELEVIZI

20 FILMOVÝCH SEZÓN V ČESKÉ TELEVIZI 20 FILMOVÝCH SEZÓN V ČESKÉ TELEVIZI Česká televize připravila od ledna 2011 projekt s názvem 20 filmových sezón v České televizi, ve kterém nabídla televizním divákům i filmovým fandům historicky první

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Kostelec nad Černými lesy 18. 19. 4. 2012

Kostelec nad Černými lesy 18. 19. 4. 2012 Kostelec nad Černými lesy 18. 19. 4. 2012 Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávaní ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání? Jak které 1 PhDr. Dana Linkeschová, CSc.

Více

Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé!

Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé! statut_03.qxd 16.10.2003 13:59 Page 31 Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé! Dovolte, abych Vás tímto pozval k účasti na 41. ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, který se bude konat

Více

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz)

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-03-8 mobi: ISBN 978-80-88061-04-5 pdf: ISBN 978-80-88061-05-2

Více

3.5.2007-9.5.2007. Jazykové okénko... 7.5.2007 ČT 1 str. 1 07:50 Rubrika dne - Ostrava

3.5.2007-9.5.2007. Jazykové okénko... 7.5.2007 ČT 1 str. 1 07:50 Rubrika dne - Ostrava 3.5.2007-9.5.2007 Jazykové okénko... Jazykové okénko Tak a zatímco já jsem vás vítal u obrazovek, tak mě tady sledovala, čekala, až domluvím, paní Eva Jandová, vedoucí Katedry českého jazyka z Ostravské

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

Zápis z 13. schůze výboru. Místo konání: Veranda Datum: 25.11.06

Zápis z 13. schůze výboru. Místo konání: Veranda Datum: 25.11.06 Zápis z 13. schůze výboru Místo konání: Veranda Datum: 25.11.06 Přítomní: Anička Podhrázská Blanka Kovářová Hanka Vágnerová Majka Chvátalová Marcela Svěráková Marek Tomažič Milan Šleichert Tomáš Hrabánek

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Základní škola a Mateřská škola Město Touškov PROJEKTOVÝ EVROPSKÝ DEN ŽIJEME V ČESKU, OBJEVUJEME EVROPU

Základní škola a Mateřská škola Město Touškov PROJEKTOVÝ EVROPSKÝ DEN ŽIJEME V ČESKU, OBJEVUJEME EVROPU Základní škola a Mateřská škola Město Touškov PROJEKTOVÝ EVROPSKÝ DEN ŽIJEME V ČESKU, OBJEVUJEME EVROPU Harmonogram Evropského dne 8. 00 hodin 8. 15 11. 30 11. 45 13. 00 13. 30 15. 00 15. 00 slavnostní

Více

Výroční zpráva za rok 2010

Výroční zpráva za rok 2010 Výroční zpráva za rok 2010 Občanské sdružení Deštník Pražská 236 417 61 Bystřany Výroční zpráva za rok 2010 Obsah Cíle občanského sdružení Vývoj občanského sdružení Finanční podpora Členové Hospodaření

Více

Kniha mého srdce. Oddělení služeb knihovnám

Kniha mého srdce. Oddělení služeb knihovnám Page 1 of 5 Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás Vyšlo: 31.3.2009 Číslo: Ročník 19 (2009), Číslo 1 Sekce: Z knihovnických organizací Název článku: Kniha mého srdce Autor: Oddělení služeb knihovnám Zdroj:

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Vzduchoplavec Kráčmera

Vzduchoplavec Kráčmera Vzduchoplavec Kráčmera Základní informace o projektu Nositel: Antikomplex o.s. Partneři: Česká televize, JOB o.s. Celková délka: 12/2009 10/2012 Délka projektu pro školu: 1 školní rok Počet škol: 32 Počet

Více

Plánované projekty Národního divadla k Roku české hudby 2014

Plánované projekty Národního divadla k Roku české hudby 2014 Plánované projekty Národního divadla k Roku české hudby 2014 BALET NÁRODNÍHO DIVADLA Nová inscenace k Roku české hudby ČESKÁ BALETNÍ SYMFONIE II Premiéra České baletní symfonie II bude uvedena u příležitosti

Více

Ročník 19 Číslo 9. Slovo starostky. Vážení občané,

Ročník 19 Číslo 9. Slovo starostky. Vážení občané, Ročník 19 Číslo 9 Slovo starostky Vážení občané, Před nějakým časem jsme pořádali sbírku pro povodní postiženou obec Putim. Děkuji všem, kteří přispěli a prokázali, tak svoji solidaritu a dobrou vůli.

Více

Společenská rubrika. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu.

Společenská rubrika. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Domov pro seniory Pyšely Náměstí T.G. Masaryka č. l, 25l 67 Pyšely zřizovatel: Hlavní město Praha pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Vážení a milí čtenáři, říjen 2012 9. ročník, č. 10 teplé

Více

Dítě v krizi Šance pro děti? XI. celorepublikový seminář s mezinárodní účastí akreditace MŠMT ČR Č.j.: 15 853 / 2006-25 293 3. 4.

Dítě v krizi Šance pro děti? XI. celorepublikový seminář s mezinárodní účastí akreditace MŠMT ČR Č.j.: 15 853 / 2006-25 293 3. 4. Dítě v krizi Šance pro děti? XI. celorepublikový seminář s mezinárodní účastí akreditace MŠMT ČR Č.j.: 15 853 / 2006-25 293 3. 4. června 2009, Zlín Vzdělání je pro všechny děti pokračování dlouhodobého

Více

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí Zpráva o projektu 1. Název projektu: Česká školka 2. Prostředky přidělené nadací (částka, měna): 15.000 NOK 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) Petra Krylová Hammerstads

Více

Sociální média v ČS: Příležitost nebo bublina. David Lorenc, Jan Průša Přímé bankovnictví 19. října 2010

Sociální média v ČS: Příležitost nebo bublina. David Lorenc, Jan Průša Přímé bankovnictví 19. října 2010 : Příležitost nebo bublina David Lorenc, Jan Průša Přímé bankovnictví 19. října 2010 Co si myslí manažeři ČS o Facebooku Divní lidé tam dělají divné věci Je to budoucnost, zavřeme pobočky Nevím, co tam

Více

prosinec 2012 ročník XI číslo 4

prosinec 2012 ročník XI číslo 4 prosinec 2012 ročník XI číslo 4 Trochu obav a pytel legrace a dobrot Letošní mikulášskou nadílku zajistili žáci z 6.A (čert klečící Erik Skalník, stojící zleva čert Terka Kampová, anděl Kristýna Hřídelová,

Více

Přílohy. Příloha č. 1: Hloubkový rozhovor s Matějem Stránským 1 (rozhovor)

Přílohy. Příloha č. 1: Hloubkový rozhovor s Matějem Stránským 1 (rozhovor) Přílohy Příloha č. 1: Hloubkový rozhovor s Matějem Stránským 1 (rozhovor) Matěj Stránský spolupracuje s časopisem Respekt od roku 2001. Po změně formátu se stal stálým fotografem časopisu. V následujícím

Více

Povídky o dětech. Magdalena

Povídky o dětech. Magdalena Povídky o dětech Žánr: Povídkový Rok: 1964 Magdalena Milan Vošmik Vladimír Labský Magdalena Holendrová(Magdalena Procházková), Valentina Thielová(maminka), Irena Kačírková(učitelka), Vladimír Menšík(tatínek),

Více

DEN ZA DNEM LETOŠNÍMI. Program oslav 421. výročí narození J. A. Komenského Uherský Brod, březen 2013. Dny Komenského 2013 Uherský Brod

DEN ZA DNEM LETOŠNÍMI. Program oslav 421. výročí narození J. A. Komenského Uherský Brod, březen 2013. Dny Komenského 2013 Uherský Brod DEN ZA DNEM LETOŠNÍMI Program oslav 421. výročí narození J. A. Komenského Uherský Brod, březen 2013 Bůh zajisté chce, aby mezi námi byla namísto násilí láska, namísto hádek prostota víry, místo roztržek

Více

výkonná ředitelka, Regionální centrum EIA s.r.o. odborný konzultant, Regionální centrum EIA s.r.o.

výkonná ředitelka, Regionální centrum EIA s.r.o. odborný konzultant, Regionální centrum EIA s.r.o. O Záštitu byli požádáni: Mgr. Daniel Havlík náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Mgr. Kateřina Šebestová náměstkyně primátora Statutárního města Ostrava Konference je organizována s podporou Moravskoslezského

Více