Zahraniční obchod RF se službami Podmínky vstupu na ruský trh služeb v souvislosti se vstupem do WTO

Transkript

1 Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro konjunkturu Zahraniční obchod RF se službami Podmínky vstupu na ruský trh služeb v souvislosti se vstupem do WTO (zpracováno na objednávku Velvyslanectví České republiky v Moskvě) Moskva 2007

2 O B S A H 2 1. Role sféry služeb v ekonomice a v zahraničním obchodu RF. Dynamika a rozsah zahraničního obchodu se službami Význam a vývojové trendy sféry služeb Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami.. 2. Geografická struktura ruského zahraničního obchodu se službami, hlavní obchodní partneři.. 3. Odvětvová struktura zahraničního obchodu Ruska se službami Vývojové trendy odvětvové struktury a mezinárodní specializace Ruska ve sféře služeb Odvětvová struktura exportu a importu služeb v roce 2006, hlavní obchodní partneři podle druhů služeb.. 4. Obchod se službami mezi RF a Českou republikou Základní tendence a struktura 4.2. Charakteristika nejdůležitějších sektorů vzájemného obchodu se službami 4.3. Význam České republiky jako partnera RF v oblasti obchodu se službami 4.4. Perspektivy importu českých služeb do Ruska.. 5. Podmínky připuštění na ruský trh služeb v souvislosti s připojením k WTO Ruské závazky v rámci Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS) Důsledky připojení k WTO pro ruský trh služeb. Přílohy

3 1. Úloha služeb v ekonomice a v zahraničním obchodě RF. Dynamika a rozsah zahraničního obchodu se službami Význam a vývojové trendy sektoru služeb Radikální tržní přeměny v Rusku, doprovázené strukturální přestavbou ekonomiky a vznikem nových segmentů poptávky, vedly k značnému zvýšení podílu sektoru služeb na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Příslušný ukazatel stoupl z přibližně 40% v letech na 60% v polovině 90. let a v současné době činí 65-66% (64,8% v roce 2005 a 66% v roce 2006). Ve struktuře hrubé přidané hodnoty vytvořené v sektoru služeb připadá hlavní podíl na velkoobchod a maloobchod (29-31% v posledních letech), dopravu a spoje (15-16%), obchod s nemovitostmi a pronájem (14-15%), stavebnictví (8-9%) a finanční služby (5-6%). Nejdynamičtěji se v první polovině tohoto desetiletí rozvíjely takové sektory služeb jako stavebnictví (v letech téměř 1,6x zvýšení), velkoobchod a maloobchod (1,5x zvýšení), poskytování dalších komunálních, sociálních a osobních služeb, finanční služby, doprava a spoje (ve všech uvedených oblastech bylo zaznamenáno přibližně 1,4x zvýšení). Přitom HDP RF doznal v letech jen 1,3x zvýšení. Rozvoj stavebnictví byl dán zejména růstem výroby a investic, realizací národních projektů a zvýšenou u poptávkou po nových bytech ze strany obyvatelstva v situaci růstu reálných příjmů obyvatel a rychlého rozvoje hypoték. Podle výsledků dotazování vedoucích stavebních organizací, které začátkem roku 2007 provedla ruská Federální služba pro státní statistiku (Rosstat), byla jako hlavní činitel brzdící stavební činnost uvedena vysoká úroveň daní (42% dotázaných), vysoká cena materiálů (40%) a konkurence jiných stavebních firem (35%). Značné zvýšení objemu služeb v oblasti velkoobchodu a maloobchodu souviselo především s růstem reálných příjmů obyvatel (1,55x v letech ) a v důsledku toho s rozšířením maloobchodního obratu zboží (1,6x ve sledovaném období) a také s řadou specifických faktorů. K nim patřily: pokračující růst vysoce výnosného dovozu rychloobrátkového spotřebního zboží (v letech vzrostl objem dovozu zboží téměř 2,5x); změny ve struktuře výdajů na spotřební zboží v domácnostech ve prospěch nepotravinářského zboží (z 32% v roce 1995 na 34% v roce 2000 a 39% v roce 2006); výrazná aktivizace činnosti zahraničních řetězců malých a středních prodejen reagujících na zvýšení poptávky; zdokonalení forem a metod maloobchodu v důsledku rozšíření praxe spotřebního úvěrování, prodeje na objednávku, poštou, prostřednictvím televizních prodejen a počítačových sítí. Podle výsledků dotazování, které začátkem roku 2007 provedl Rosstat, zhodnotili vedoucí obchodních organizací stav konkurenčního prostředí v maloobchodu dosažený v roce

4 velmi kladně. Zdůrazňovali především snížení množství nepatřičných reklam (1/3 dotázaných), zlepšení celkového stavu konkurenčního prostředí (1/4 dotázaných) a omezení nekalé konkurence (1/6 dotázaných). Zvýšení objemů dalších komunálních, sociálních a osobních služeb je spojeno s růstem rozpočtových výdajů na tyto účely a s realizací národních projektů, jakož i se zvýšením solventnosti obyvatel vzhledem k těmto službám. K dynamickému růstu sféry finančních služeb v posledních letech došlo v důsledku značného upevnění finančního systému země na pozadí zvýšení podnikatelské aktivity a reálně disponovaných příjmů obyvatel, což stimulovalo poptávku po rozmanitých bankovních a pojišťovacích službách, z nichž velká část není zatím v Rusku dostatečně rozvinutá (zvláště retailové bankovní služby, operace s kreditními kartami, služby elektronického bankovnictví, životní pojištění, pojištění profesní odpovědnosti a zákonné pojištění odpovědnosti občanů aj.). Významným podnětem pro rychlé rozšíření sféry finančních služeb v letech bylo posílení komerční přítomnosti dceřiných struktur zahraničních bank a pojišťoven v Rusku, jejichž postavení na domácím trhu se značně upevnilo. Příchod zahraničních finančních institucí do RF vedl ke značnému zvýšení nabídky a sortimentu finančních služeb a v řadě případů také ke snížení jejich ceny. Všeobecně je ruský trh finančních služeb hodnocen zahraničními znalci jako jeden z nejperspektivnějších na celém světě. Důvodem je jednak skutečnost, že se jedná o trh v mnoha ohledech slabě rozvinutý a nenasycený s obrovským potenciálem růstu, jednak je to očekávaná poptávka po různých typech finančních služeb, která se bude v situaci ekonomického vzestupu, diverzifikace a modernizace národního hospodářství neustále zvyšovat. Podrobněji je situace na ruském trhu finančních služeb analyzována v Příloze 1. Rozšíření nabídky služeb v oblasti dopravy a spojů je, kromě celkového růstu obchodní aktivity v zemi, vysvětlováno prudkým rozvojem moderní sdělovací techniky a telekomunikací, především ve spotřebním segmentu trhu. Výnosy ze služeb v oblasti spojů se zvýšily v letech celkem o 43%, z toho výnosy ze služeb přenosného elektronického spojení o 79%, a počet uživatelů mobilních telefonů stoupl 2,2x. Výnosy z operací s nemovitostmi a pronájmu stoupaly v letech dost vysokým tempem, avšak v tomto případě působily brzdící činitelé jako dosažený vysoký stupeň nasycení trhu proti solventní poptávce a zřejmě vyhnané ceny nemovitostí, zvláště ve velkoměstech. Poslední činitel vedl mimo jiné ke snížení prostorové mobility podnikatelského sektoru a pracovní síly, což mělo za následek další destimulaci trhu s nemovitostmi a pronájmem. V letech stoupaly vysokým tempem výnosy z hotelové a restaurační činnosti. Základem tohoto růstu bylo zvýšení obchodní aktivity v zemi, zvýšení příjmů obyvatel a rozvoj cestovního ruchu. Podle údajů Banky Ruska stouply příjmy z cestování v roce 2006 o 28% proti

5 5 roku Značných změn doznala v posledních letech struktura výdajů domácností na stravování: označíme-li všechny výdaje na stravování jako 100%, pak se výdaje na nedomácí stravování mimo domov zvýšily z 3,5% v roce 2000 a 5% v letech na 7-8% v letech Dynamika a struktura tvorby hrubé přidané hodnoty ve sféře služeb v Rusku Tabulka 1 Sektory sféry služeb Dynamika v reálném vyjádření, v % oproti minulému roku v % oproti Struktura 2006, v % 2002 Hrubý domácí produkt 107,3 107,2 106,4 106,7 130,6 Hrubá přidaná hodnota ve sféře služeb, z toho: 100,0 Výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody 101,6 102,1 101,3 102,6 107,8 5,0 Stavebnictví 113,0 110,2 110,6 114,1 157,1 8,8 Velkoobchod a maloobchod; oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby 113,2 109,8 109,9 108,7 148,5 29,2 Hotely a restaurace 101, ,8 111,2 126,2 1,4 Doprava a spoje 107,2 110,5 106,8 109,4 138,4 14,55 Finanční činnost 109,6 104,5 109,8 110,4 138,8 6,4 Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb 103,0 104,5 111,8 106,1 127,7 14,7 Státní správa a zajištění vojenské bezpečnosti; povinné sociální zabezpečení 99,5 100,6 96,1 104,1 100,1 7,9 Vzdělání 100,9 101,2 100,4 101,8 104,4 4,2 Zdravotnictví a poskytování sociálních služeb 96,1 101,1 103,1 103,8 104,0 4,85 Poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb 100,0 118,4 107,5 112,7 143,4 3,0 Zdroj: Rosstat. Růst investic do základního kapitálu ve sféře služeb předstihoval v tomto desetiletí dynamiku investic v zemědělství, těžebním a zpracovatelském průmyslu. V důsledku toho se podíl sféry služeb na celkovém objemu ruských investic do základního kapitálu zvýšil z 61-62% v letech na 64-66% v letech Největší objemy investic do základního kapitálu ve sféře služeb (vzaté za 100%) připadají dnes na dopravu a spoje (okolo 37%, z toho na spoje 7-8%, přičemž investice do odvětví spojů stoupaly v tomto desetiletí rychleji,než ve většině jiných sektorů služeb), na podnikání spojené s operacemi s nemovitostmi a pronájmem (26%, třebaže reálné tempo růstu investic bylo v posledních letech poměrně nízké), na výrobu a rozdělení elektrické energie, plynu a vody (10%), stavebnictví (5,5%), na velkoobchod a maloobchod, opravy aut a domácích potřeb (5-5,5%, přičemž s předstihem stoupaly investice do maloobchodu a obchodu s dopravními prostředky, do jejich technické obsluhy a oprav, zatímco investice do velkoobchodu se značně zpomalily), na podnikání v oblasti poskytování dalších komunálních, sociálních a osobních služeb (4,5%) a na zdravotnictví (4%).

6 6 Graf 1 Investic e do základního k apitálu podle je dnotlivých obla stí s lužeb v roce (v % z celk ovéh o obje m u investic do sek toru služe b) D o prava 29,4% O perace s nem ovitostm i, pronájem 25,7% Jiné 3,2% Finanční činnost 1,9% V V elkoo bchod 2,3% M aloo bchod, obsluha techniky a op ravy 3,0% V zd ělání 3,4% Z dravotnictví 4,2% S tavebnictví 5,5% P o skytování dalších kom unálních, sociálních a oso bních služeb 4,5% S po je 7,4% Zdroj: Rosstat. Podíl sektoru služeb na celkovém objemu běžných zahraničních investic do ekonomiky RF činil v letech v průměru 54,4% a v roce ,3%. Tyto ukazatele jsou výrazně nižší, než podíl sféry služeb na celkových ruských investicích do základního kapitálu, což se vysvětluje zvýšeným zájmem zahraničních investorů na investování prostředků do palivoenergetického a hutního komplexu a také do jednotlivých odvětví potravinářského průmyslu s rychlou obchodní návratností. Na rozdíl od rozdělení celkových investic do základního kapitálu (v němž mají vedoucí postavení doprava, obchod s nemovitostmi a pronájem, výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody), ve struktuře běžných zahraničních investic do sféry služeb dominuje obchod, a to velkoobchod, což souvisí mimo jiné s rychlým šířením aktivity zahraničních obchodních řetězců v Rusku. Po něm následuje oblast obchodu s nemovitostmi a pronájmu, která je vzhledem k vysokým cenám velmi přitažlivá pro zahraniční subjekty působící zejména v oblasti spojů a finanční činnosti (kde byly v poslední době realizovány velké transakce koupě ruských aktiv zahraničními bankami a pojišťovnami). Dynamika a struktura běžných zahraničních investic do sektoru služeb v Rusku (mil. USD) Tabulka 2 Sektory sféry služeb mil. USD % Celkem 17248, , , , ,5 100,0 z toho: Výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody ,8 Stavebnictví ,3 Velkoobchod a maloobchod; oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby ,7 z toho:

7 7 Sektory sféry služeb mil. USD % obchod s autodopravními prostředky a motocykly; jejich technická obsluha a oprava ,0 Velkoobchod ,3 maloobchod; oprava domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby ,4 Hotely a restaurace ,1 Doprava a spoje ,6 z toho: Doprava ,3 Spoje ,3 Finanční činnost ,5 Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb ,2 z toho: vědecký výzkum a vývoj ,1 Státní správa a zajištění vojenské bezpečnosti; povinné sociální zabezpečení , ,1 Vzdělání 0,1 0,3 0,1 1 1,5 0,0 Zdravotnictví a poskytování sociálních služeb ,1 Poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb ,6 Zdroj: Rosstat. Podíl sektoru služeb na zahraničních investicích v ekonomice RF, alokovaných ke konci roku 2006, činil 48,1%, tedy méně než podíl na běžných investicích, protože pro sektor služeb jsou více příznačné přímé dlouhodobé kapitálové investice (zde je podíl sektoru služeb výrazně nižší, a to 36,7%), než takzvané jiné investice zastoupené obchodními a dalšími úvěry (podíl sektoru služeb na této položce je 57,4%). Na velkoobchod připadá 40,3% všech nahromaděných zahraničních investic ve službách, na podnikání s nemovitostmi a pronájmem 19,2%, na finanční činnost 14,0%, na spoje 11,0%, na dopravu 6,2% (z toho na potrubní 3,8%), na maloobchod 3,4%, na stavebnictví 1,8%, na výrobu, přenos a rozdělení elektrické energie, plynu a vody 1,3% (z toho na výrobu, přenos a rozdělení elektrické energie 1,2%), na poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb 1,1% (z toho na činnost v oblasti organizace rekreace a zábavy, kulturních a sportovních akcí 0,7%), na obchod s autodopravními prostředky a motocykly, jejich obsluhu a opravu 0,7% a na hotelovou a restaurační činnost 0,7%. Struktura nahromaděných přímých zahraničních investic v sektoru služeb se značně liší od výše uvedených ukazatelů u všech druhů investic. V rozdělení nahromaděných přímých investic v sektoru služeb mají nejsilnější pozice obchody s nemovitostmi a pronájmem 35,6%, finanční činnost 22,1%, velkoobchod a maloobchod, technická obsluha a opravy 18,0%, doprava 12,6%, spoje 4,0%, stavebnictví 3,0%. Naprostou převahu co do výše nahromaděných portfoliových investic má finanční činnost, na niž připadá 45,6% všech takovýchto investic do ekonomiky RF a 60,9% celkových portfoliových investic do sektoru služeb.

8 8 Struktura nahromaděných zahraničních investic v sektoru služeb v Rusku podle druhů investic (ke konci 2006) Tabulka 3 Investice Druhy investic, % z úhrnu Sektory sféry služeb celkem (mil. USD) Přímé Portfoliové Jiné Celkem ,2 5,3 58,5 z toho: Výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody ,9 36,1 33,0 Stavebnictví ,7 0,0 40,3 Velkoobchod a maloobchod; oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby ,7 0,05 85,25 Hotely a restaurace ,5 0,7 45,8 Doprava ,2 3,1 22,7 Spoje ,3 6,5 80,2 Finanční činnost ,2 23,2 19,6 Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb ,1 3,1 29,8 Státní správa a zajištění vojenské bezpečnosti; povinné sociální zabezpečení 41 2,4 0,0 97,6 Vzdělání 4 95,0 0,0 5,0 Zdravotnictví a poskytování sociálních služeb 75 62,7 0,0 37,3 Poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb ,9 1,1 32,0 Zdroj: Rosstat. Význam zahraničních investic je nejvyšší při zabezpečení úhrnných investičních potřeb velkoobchodu, odvětví spojů a sféry finančních služeb. Největší aktivity při investování do ruské sféry služeb projevily v posledních letech společnosti z Velké Británie, Nizozemska, Německa, Lucemburska, Kypru a z řady území offshore (Panenské ostrovy, Bahamy). Podle odhadu znalců představuje značná část zahraničních investic do sektoru služeb RF kapitál, který byl předtím vyvezen z Ruska. V současné době však zároveň, v souvislosti s definitivním sjednáním podmínek připojení země k WTO a pravidel hry na domácím trhu služeb, vzrostly objemy investic na straně strategických zahraničních investorů, kteří mají zájem na dlouhodobé obchodní přítomnosti v Rusku. V členění na jednotlivé oblasti služeb realizovaly největší investice v letech tyto země (mil. USD): v sektoru výroby a rozdělení elektrické energie, plynu a vody Velká Británie (235), Kypr (152), Finsko (43); ve stavebnictví Kypr (328), Velká Británie (109), Lucembursko (103); ve velkoobchodu a maloobchodu, opravě autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby Lucembursko (17995), Velká Británie (10702), Německo (1881), Kypr (1841), Francie (1282); v sektoru dopravy Velká Británie (153), Nizozemsko (119), Lucembursko (92); v sektoru spojů Lucembursko (3117), Velká Británie (2270), Nizozemsko (2027);

9 9 v sektoru finanční činnosti Kypr (2312), Německo (1743), Indie (446), Švýcarsko (200), Nizozemsko (114), Irsko (104); v sektoru operací s nemovitostmi a poskytování služeb Kypr (3700), Bahamy (1041), Virginské ostrovy (944), Velká Británie (721), Lucembursko (517); v sektoru státní správy a zajištění vojenské bezpečnosti, povinného sociální zabezpečení Nizozemsko (1000); v sektoru poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb Kypr (216), Velká Británie (130).

10 Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami Celkové výsledky Podle platební bilance Ruské federace činil celkový obrat zahraničního obchodu se službami 73,7 mld. USD v roce 2006 a 32,0 mld. USD v roce Export služeb činil 30,9 mld. USD v roce 2006 a 11,4 mld. USD v roce 2001; import služeb 44,7 mld. USD (2006) a 20,6 mld. USD (2001). Zahraniční obchod Ruské federace se službami v letech (mil. USD) Rok Export Import Obrat Saldo Tabulka 4 Dynamika zahraničního obchodu Ruské federace se službami v letech , stejně jako dynamika obchodu se zbožím, se vyznačovala stabilně vysokým tempem růstu. Tendence ke zvýšení se projevovaly jak v exportu, tak i v importu služeb. Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami v letech (mil. USD) Graf Развитие внешней торговли России услугами в гг. (млн.долл. США) Экспорт Импорт Сальдо Export Import Saldo

11 11 Obrat zahraničního obchodu se službami se v průběhu let 2002 až 2006 zvýšil 2,4x, přičemž zahraniční obchod se zbožím se zvýšil 3x. Nejdynamičtěji se rozvíjel export služeb. Ten se v sledovaném období zvýšil 2,7x. Import služeb stoupl pouze 2,2x. Tempo růstu zahraničního obchodu RF se službami a zbožím v (v % oproti minulému roku) Tabulka Tempo růstu, 2001 = 100 Služby Obrat 15,9 16,8 24,3 18,5 18,5 236,4 Export 19,0 19,2 27,0 21,1 23,9 270,0 Import 14,2 15,4 22,7 16,8 15,1 217,5 Zboží Obrat 8,1 26,0 32,3 31,5 27,0 300,9 Export 5,3 26,7 34,8 32,9 24,9 298,5 Import 13,4 24,8 28,0 28,7 31,4 306,1 Dynamika exportně importních operací ve sféře služeb neměla v tomto desetiletí výrazné specifické rysy ve srovnání s rozvojem obchodu se zbožím. Největší nárůst v exportu a importu služeb, stejně jako v obchodu se zbožím, byl zaznamenán v roce V následujícím období zůstalo tempo růstu exportu služeb přibližně na dosažené úrovni, zatímco dynamika exportu zboží se zpomalila. Naopak v importu došlo u služeb ke snížení tempa růstu (především vzhledem k dosažené vysoké míře uspokojení poptávky v oblasti zahraniční turistiky kvůli částečné změně orientace cestovního ruchu na levnější zájezdy do zemí Asie a Blízkého Východu vlivem zdražení eura), u zboží zase došlo k urychlení tempa růstu v souvislosti s rychlým rozšířením vnitřní poptávky, zvláště spotřebitelské. Bilance obchodu se službami, na rozdíl od obchodu se zbožím, vykazuje stabilně záporné hodnoty, což je možné vysvětlit nízkým exportním potenciálem v této sféře při zachování potřeby dovozu tradičních druhů služeb a růstu poptávky po pokrokových, intelektuálně a technicky náročných službách. V poslední době bylo rovněž patrné snížení koeficientu nevyrovnanosti obchodu se službami: příslušný ukazatel (poměr čistého salda k obratu) se snížil z 28,5% v roce 2001 na 18,3% v roce Nahromaděný deficit v obchodu se službami přesáhl 70 mld. USD za léta Stále záporná je bilance Ruska v položkách souvisejících s poskytováním turistických, stavebních, finančních, pojišťovacích a většiny typů podnikatelských a profesionálních služeb. V letech byly mimo jiné výdaje v položce autorské odměny a licenční poplatky 5,2x

12 12 větší než příjmy a import pojišťovacích služeb 3,2x převyšoval export. Rozhodující vliv na vytvoření konečného záporného salda měl vznikající deficit v položce cestování (více než 3/4 celkového deficitu v obchodu se službami v letech ). V roce 2006 byla poprvé bilance v položce služby výpočetní techniky a informační služby kladná a aktivní saldo činilo 0,02 mld. USD. Stabilně debetní charakter má pro Rusko obchod s dopravními službami, což souvisí s územním faktorem a také se značnými objemy přepravy vlastních zahraničně obchodních a tranzitních nákladů. V soustavě zahraničně obchodních styků Ruska má výměna služeb druhořadý význam. Z důvodu zatím stále nízké konkurenceschopnosti většiny sektorů ruské sféry služeb, a také nedostatečného využití moderních podnikatelských služeb v zájmu modernizace a zvyšování efektivity ekonomiky RF, činí podíl služeb na celkovém zahraničně obchodním obratu zboží a služeb 14-15%, a zvláště malý je v exportu pouze 9%. Tyto ukazatele (především v exportu) se podstatně liší od příslušné průměrné hodnoty ve světě, která dosahuje 19-20%. Zboží Služby Objemy ruského exportu a importu zboží a služeb v letech (mld. USD) Export Zboží Služby Import Graf 3 Экспорт Импорт Товары Услуги Товары Услуги Podíl služeb na celkovém exportu a importu RF (%) Tabulka Export 11,3 10,7 10,1 9,3 9,2 Import 27,8 26,3 25,5 23,7 21,5

13 13 V průběhu posledních let se podíl služeb na celkovém exportu země pohyboval v rozmezí 9-11% a import v rozmezí 21-27%. Přitom bylo zaznamenáno neustálé a dost značné snižování podílu služeb jak na celkovém exportu, tak na úhrnném importu RF. Ukazatel zahraničně obchodní kvóty - poměr objemu zahraničního obchodu se službami k HDP - není pro Rusko velký a činí okolo 8% dohromady u exportu a importu a 3% u exportu. V poměru k hrubé přidané hodnotě ve sféře služeb činí obrat zahraničního obchodu v službách 15% a cena exportních dodávek 6%. Všechny uvedené hodnoty jsou nižší než příslušné údaje v základních skupinách zemí a ve světě celkem. Lze tedy říci, že míra zapojení ruské sféry služeb do mezinárodní výměnu je zatím poměrně malá. Relativní ukazatele rozvoje zahraničního obchodu se službami v Rusku a v zahraničí (2005, %) Podíl obchodu se službami na objemu celkového obchodu se zbožím a službami Poměr objemu zahraničního obchodu se službami k HDP Tabulka 7 Poměr objemu zahraničního obchodu se službami k hrubé přidané hodnotě v oblasti služeb Rusko 14,8 8,4 14,9 Svět jako celek 18,9 11,0 15,9 Země s nízkou úrovní příjmů 19,3 9,8 19,6 Země se střední úrovní příjmů 14,5 10,5 19,3 Země s vysokou úrovní příjmů 20,2 11,1 15,4 Zdroj: Odhad podle údajů World Development Indicators, The World Bank, Rusko na světovém trhu služeb V současné době je úloha Ruska na světovém trhu služeb velmi malá a jeho podíl na celkovém exportu a importu služeb činil v roce 2006 přibližně 1,1% (export) a 1,7% (import). Podle výsledků dosažených v roce 2006 se Rusko nacházelo až na 25. místě mezi největšími exportéry služeb a výrazně zaostávalo za Čínou (2,9x), Indií (2,4x) a novými průmyslovými zeměmi a územími v Asii (Korejskou republikou, Singapurem, Hongkongem a Taiwanem). Místo a podíl Ruska na mezinárodním obchodu se zbožím a službami v roce 2006 Obchod se zbožím Obchod se službami Podíl na exportu, % 2,5 1,1 Místo v exportu Podíl na importu, % 1,3 1,7 Místo v importu Zdroj: WTO International Trade Statistics. Tabulka 8 V exportu služeb má RF nadprůměrný podíl na světovém prodeji dopravních služeb 1,6% v roce 2006 (zde má Rusko přírodní zeměpisné přednosti před konkurencí), ale nižší u výnosů v položce cestování a u výnosů z realizace jiných komerčních služeb v obou

14 14 případech 1,0%. Přitom v mnoha podpoložkách jiných komerčních služeb je podíl Ruska podstatně menší: například 0,4% světového exportu pojišťovacích a finančních služeb. V importu služeb má Rusko výrazně nadprůměrný podíl na celosvětových výdajích v položce cestování 2,7% v roce 2006, ale nižší u jiných komerčních služeb 1,6% a zvláště dopravních služeb 0,9%. Pevné a nadále se posilující pozice Ruska ve světovém importu služeb v položce cestování (podíl RF na tomto segmentu se zvýšil v roce 2006 proti roku 2000 o 0,6 bodu) jsou dány růstem příjmů obyvatelstva, upevněním rublu oproti hlavním světovým měnám, schválením programů stimulujících mezinárodní mobilitu ruských občanů (zvláště ve sféře vzdělání a zvyšování kvalifikace) a udržující se nízkou úrovní vývoje turistické infrastruktury uvnitř země. Dnes zaujímá Rusko 9. místo mezi největšími importéry turistických služeb a zaostává jen za svými partnery z velké osmičky a za Čínou. Podle údajů Světové turistické organizace připadá na Rusko 5% celkového mezinárodního cestovního ruchu a 3% všech výdajů cestujících mimo území svého státu. Rusko tak má nejintenzivnější import turistických služeb ze všech zemí mimo skupinu turisticky vyspělých zemí a malých evropských států (z hlediska poměru cestujících k celkovému počtu obyvatel a úrovně ročních výdajů při zahraničních cestách na jednoho obyvatele). Ruští občané cestující do zemí vzdáleného zahraničí utratí zpravidla víc než cestující z jiných zemí stejné ekonomické úrovně.

15 2. Geografická struktura ruského zahraničního obchodu se službami, hlavní obchodní partneři 15 Statistika zahraničního obchodu Ruské federace se službami rozlišuje tyto skupiny zemí: Společenství nezávislých států (SNS) včetně Eurasijského ekonomického společenství (EurAsES); země vzdáleného zahraničí včetně Evropské unie (EU), Asijsko-tichooceánská ekonomická spolupráce (ATES) a jiné země. Obrat zahraničního obchodu Ruska se službami v rozvržení dle skupin zemí (mil. USD) Tabulka Tempo růstu, 2002 = 100 Obrat, celkem ,9 z toho: Země SNS ,1 z toho: Země EurAsES ,1 Jiné země ,3* Služby bez rozvržení na jednotlivé země ,0* Země vzdáleného zahraničí ,0 z toho: Země ЕU ,1 Země АТES ,6 Jiné země ,4 Služby bez rozvržení na jednotlivé země ,4 Pro informaci: ЕU ,3 10 nových členů ЕU ,3 ЕU ,5 * 2005 = 100. Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika. Vzhledem k nesnadné evidenci zahraničně obchodních operací se službami není značná část takovýchto operací rozvržena na jednotlivé země. Proto mohou být skutečné objemy obchodu se službami s konkrétními zeměmi a skupinami států podstatně vyšší, a tudíž uvedená zeměpisná struktura obchodu má jen přibližný charakter. V zeměpisné struktuře ruského exportu a importu služeb dominují země vzdáleného zahraničí, jejichž podíl se ve sledovaných letech pohyboval v rozmezí 82-85%. V této skupině zemí činil obrat služeb 64,5 mld. USD v roce 2006 a zvýšil se tak více než dvakrát, a to hlavně v důsledku rychlého růstu obchodu s dopravními službami v souvislosti s rozšířením obratu zboží a také zvýšení intenzity zahraniční turistiky.

16 16 Bilance obchodu se službami s touto skupinou zemí se v posledních letech vyznačovala větším deficitem. Záporné saldo v roce 2006 dosáhlo 14,6 mld. USD, což je o 4,7 mld. USD (neboli o 47,7%) víc než v roce Největší podíl na obchodu se službami se vzdáleným zahraničím připadá na země EU 35,7% v roce 2002 a 47,4% v roce Ve srovnatelném vyjádření (tj. 25 zemí EU po celé sledované období) se obrat zvýšil 2,2x, a to přibližně stejně pro EU-15 a pro 10 nových členských zemí Evropské unie. Zahraničně obchodní obrat se zeměmi ATES se v sledovaných letech zvýšil téměř o 80%, avšak jeho podíl na obchodu se službami se zeměmi vzdáleného zahraničí se snížil z 19,1% na 15,9%. Významný podíl připadá na obchod se službami s jinými zeměmi a také na služby, které nejsou rozvrženy na jednotlivé země. Dohromady se jejich podíl na celkovém objemu operací se zeměmi vzdáleného zahraničí snížil z 37% v roce 2002 na 31% v roce 2001, přičemž hodnotový ukazatel stoupl o 72,2%. Hlavními partnery Ruska v obchodu se službami se zeměmi vzdáleného zahraničí byly v roce 2006 Německo 8,5% (v roce ,4%), Spojené království 8,3% (6,8%), Turecko 8,1% (5,6%), Spojené státy 8,0% (9,8%), Kypr 5,1% (3,3%), Finsko 4,8% (6,3%), Švýcarsko 3,8% (3,3%), Francie 3,5% (3,3%), Čína 3,0% (3,7%) a Nizozemsko 2,8% (1,7%). Na deset největších partnerských zemí připadalo v roce % celkového obratu služeb se zeměmi vzdáleného zahraničí (v roce 2002 připadalo na uvedené země 52,2%). Zahraničně obchodní obrat služeb se zeměmi SNS stoupl v roce 2006 oproti roku 2002 o 67,1%. Na konci výchozího období činil 11,1 mld. USD a jeho podíl na celkovém ruském obchodu se službami se snížil z 18% na 15%. Tato situace se vysvětluje v značné míře soustředěním cestovního ruchu na země vzdáleného zahraničí. V obchodu se službami se zeměmi SNS se v roce 2006 zvýšil podíl zemí EurAsES na 43,5% oproti 30% v roce 2002, což mimo jiné souviselo se vstupem Uzbecké republiky do Euroasijského ekonomického společenství. Rychlé tempo růstu exportních operací, sledované v posledních letech, vedlo poprvé v roce 2006 k vytvoření kladného salda výměny služeb s touto skupinou zemí, které dosáhlo 0,8 mld. USD. Hlavními partnery v obchodu se službami se SNS byly v roce 2006 Ukrajina 31,5% (v roce ,0%), Kazachstán 16,5% (15,7%) a Bělorusko 8,1% (8,4%). Dohromady na tyto tři země připadalo v roce ,1% (59,1%) celkového obratu služeb se zeměmi SNS.

17 Export služeb v rozvržení dle skupin zemí (mil. USD) 17 Tabulka Tempo růstu, 2002 = 100 Celkem ,2 z toho: Země SNS ,1 z toho: Země EurAsES ,0 Jiné země ,0* Služby bez rozvržení na jednotlivé země ,0* Země vzdáleného zahraničí ,9 z toho: Země ЕU ,1 Země АТES ,8 Jiné země ,6 Služby bez rozvržení na jednotlivé země ,0 Pro informaci: ЕU ,8 10 nových členů ЕU ,6 ЕU ,9 * 2005 = 100. Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika. Nejdynamičtěji se rozvíjel export služeb do zemí vzdáleného zahraničí. Ten se v sledovaných letech zvýšil o 133,9% a v roce 2006 dosáhl téměř 25 mld. USD oproti 10,7 mld. USD v roce Rychlým tempem stoupal export služeb do zemí ARES (téměř 2,5x v roce 2006 proti roku 2002) a služeb, které nejsou rozvrženy na jednotlivé země (taktéž 2,5x). Pomalejším tempem, než je průměr pro vzdálené zahraničí, stoupal export do EU (růst 2,2x na srovnatelném základě v přepočtu na EU-25), což bylo dáno již původně vyšší počáteční základnou. Export služeb do zemí SNS v roce 2006 oproti roku 2002 stoupl 2,1x a dosáhl 5,9 mld. USD, což je o 3,1 mld. USD více než v roce Rychlý růst byl zaznamenán v exportu služeb do zemí EurAsES téměř 3x ve sledovaném období (což v značné míře souvisí se vstupem Uzbekistánu do EurAsES a se zařazením údajů o něm do celkových výsledků roku 2006 pro tuto skupinu; odhlédneme-li od tohoto činitele, bylo zvýšení pro EurAsES 2,44x). Struktura exportu služeb se vyznačuje převahou zemí vzdáleného zahraničí, jejichž podíl přesahoval v průběhu sledovaného období 80%. Téměř polovina dodávek služeb do vzdáleného zahraničí připadá na země Evropské unie, dalších 20-21% na země ATES a 22-23% na jiné země.

18 18 Na země SNS připadalo v posledních letech 17-21% všech příjmů Ruska z exportu služeb. Dodávky do EurAsES zabezpečily 3,5% exportu služeb pro SNS v roce Graf 4 Zem ěpisná struktura exportu služeb v roce 2006 (% z úh rnu) S N S 1 9,2% Vzdálené zahraničí 80,8 % Zeměpisná struktura exportu zboží v roce 2006 (% z úhrnu) SNS 14,7% Vzdálené zahraničí 85,3% Podíl SNS v exportu služeb je vyšší než podíl v dodávkách zboží, což je dáno objektivně velkými objemy realizace ruských dopravních služeb (včetně tranzitních) a značným přílivem občanů zemí Společenství do Ruska. Podobná je situace se zeměmi ATES, jejichž podíl na ruském exportu služeb byl v roce 2006 o 5,4 bodu vyšší než na prodeji zboží. Naopak podíl EU na exportu zboží z RF o 18,3 bodu převyšoval příslušný ukazatel pro export služeb (příčinou

19 19 toho bylo nadměrné soustředění ruského palivo-energetického exportu na EU a podceňování obchodu se službami s Evropskou unií). V zemích vzdáleného zahraničí byli hlavními spotřebiteli ruských služeb v roce 2006 rezidenti ze Spojených států 10,7% veškerého prodeje služeb do vzdáleného zahraničí (v roce ,1%), z Německa 9,3% (9,6%), Velké Británie 8,5% (8,2%), Kypru 5,6% (4,2%), Švýcarska 5,1% (4,8%), Turecka 5,1% (2,4%), Francie 3,8% (4,0%), Číny 3,3% (3,3%) a Finska 3,1% (4,9%). Podíl deseti uvedených partnerských zemí činil v roce ,5%, zatímco v roce 2002 byl 50,5%. Hlavními partnery v exportu služeb do zemí SNS byly v roce 2006 Ukrajina 25% všech dodávek služeb do tohoto regionu (v roce %), Kazachstán 18,2% (16,0%), Uzbekistán 8,0%, Tádžikistán 7,6% (3,6%) a Bělorusko 6,9% (8,1%). Na tyto země připadalo v roce ,7% celkového exportu služeb do zemí SNS. Import služeb v rozvržení dle skupin zemí (mil USD) Tabulka Tempo růstu, 2002 = 100 Obrat, celkem ,4 z toho: Země SNS ,4 z toho: Země EurAsES ,7 Jiné země ,4* Služby bez rozvržení na jednotlivé země ,7* Země vzdáleného zahraničí ,6 z toho: Země ЕU ,3 Země АТES ,6 Jiné země ,2 Služby bez rozvržení na jednotlivé země ,9 Pro informaci: ЕU ,2 10 nových členů ЕU ,2 ЕU ,2 * 2005 = 100. Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika. Vysokým tempem stoupal import služeb ze zemí vzdáleného zahraničí. V letech se příslušný ukazatel zvýšil více než 2x a ke konci období činil 39,5 mld. USD. Rychlým tempem se v teto skupině zemí rozšiřoval import služeb z EU (především ve sféře turistických, stavebních, finančních a jiných podnikatelských služeb). Ten se v sledovaném období zvýšil na srovnatelném základě (v přepočtu na EU-25) o 10,4 mld. USD, neboli 2,2x. Značně pomaleji stoupal import služeb z jiných zemí (zvýšil se 1,6x) a států ATES (1,3x).

20 20 Import služeb ze SNS převyšoval v roce ,4x úroveň roku Pro EurAsES byl zaznamenám růst 1,6x s přihlédnutím k údajům o Uzbekistánu z roku 2006 a 1,4x bez údajů o Uzbekistánu. Zeměpisné rozložení importu služeb se vyznačuje stabilní a stoupající převahou zemí vzdáleného zahraničí: 83,9% úhrnného nákupu služeb v roce 2002 a 88,4% v roce Hlavním důvodem je zejména vysoká konkurenceschopnost z hlediska poměru cena kvalita poskytovaných služeb a také velká nabídka intelektuálně a technicky náročných služeb, které Rusko potřebuje k modernizaci ekonomiky. Uvnitř této skupiny zemí se upevnily pozice EU v letech o 6 bodů (v přepočtu na srovnatelném základě EU-25) a podíl seskupení dosáhl 47,3% v roce Podíl zemí na úhrnu pro vzdálené zahraničí se zase snížil v sledovaném období o 6 bodů a klesl na 12,5%. Na SNS dnes připadá pouze 11,6% celkového ruského importu služeb oproti 16,1% v roce 2002 a 19,2% v roce Uvnitř Společenství země EurAsES zabezpečily v roce ,7% všech dodávek služeb do RF z regionu, tedy téměř o 13 bodů méně než v exportu. Dynamika podílu SNS na ruském obchodu se službami (% z úhrnu) Export Import Graf 5 Динамика удельного веса СНГ в российской торговле услугами (в % к итогу) Экспорт Импорт 21, ,2 15,3 16,1 18,9 14,6 17,6 17,5 13,7 12,8 19,2 11, Na rozdíl od exportu má SNS pevnější pozice v importu zboží než v nákupu služeb. Národní sféry služeb jsou v zemích Společenství slabě rozvinuty a většinou nejsou schopny konkurence s dodavateli služeb ze vzdáleného zahraničí. Z jiných skupin zemí také pro země ATES je třeba konstatovat mnohem pevnější pozice v importu zboží RF 28,6% v roce 2006, než jako dodavatele služeb na ruský trh 11,0%. V tomto případě hraje významnou roli čínský činitel. Čína totiž vykazuje rostoucí konkurenceschopnost ve stále většim počtu sektorů zboží a rychle zvyšuje export do RF, zatímco v obchodu se službami nemá ČLR výrazné přednosti.

21 21 Graf 6 Z e m ě p is n á s tru k tu ra im p o rtu s lu ž e b v ro c e (% z ъh rn u ) S N S 1 1,6 % V zdálené zahraničí 8 8,4 % Географическая структура импорта товаров в 2006 г. (в % к итогу) СНГ 16,2 Дальнее зарубежье 83,8% Mezi dodavateli služeb ze vzdáleného zahraničí měly v roce 2006 vedoucí postavení Turecko 10,0% (v roce ,3%), Velká Británie 8,2% (6,1%), Německo 7,9% (7,7%), Spojené státy 6,3% (10,2%), Finsko 5,9% (7,0%), Kypr 4,8% (2,9%), Egypt 3,3% (1,7%), Francie 3,2% (2,9%), Švýcarsko 2,9% (2,5%). Hlavními dodavateli služeb ze zemí SNS byly Ukrajina 38,5% (v roce %), Kazachstán 14,5% (15,6%), Bělorusko 9,5% (8,7%).

22 40 klíčových zemí dovozců a poskytovatelů služeb RF v roce 2006 Dovozci služeb RF čp. Země Mil. USD Tempo růstu, 2002 = 100 Poskytovatelé služeb do RF čp. Země Mil. USD 22 Tabulka 12 Tempo růstu, 2002 = USA Turecko Německo Velká Británie Velká Británie Německo Ukrajina USA Kypr Finsko Švýcarsko Ukrajina Turecko Kypr Kazachstán Egypt Francie Francie Čína Švýcarsko Finsko Čína Nizozemsko Nizozemsko Japonsko Itálie Itálie Kazachstán Uzbekistán Španělsko Rakousko Rakousko Tádžikistán Panama Korejská republika SAE Bělorusko Polsko Kanada Bělorusko Ázerbajdžán Česko Polsko Švédsko Švédsko Řecko Irsko Izrael Moldávie Korejská republika Indie Belgie Dánsko Srbsko a Černá Hora Panama Irsko Litva Thajsko Lotyšsko Bulharsko Arménie Japonsko Norsko Norsko Estonsko Gruzie Belgie Ázerbajdžán Kirgize Dánsko Česko Chorvatsko Izrael Uzbekistán Srbsko a Černá Hora Kanada Španělsko Estonsko Vietnam Indie

23 3. Odvětvová struktura zahraničního obchodu Ruska se službami 3.1. Vývojové trendy odvětvové struktury a mezinárodní specializace Ruska ve sféře služeb V situaci ekonomického vzestupu na začátku tohoto desetiletí bylo zaznamenáno trvalé a dalekosáhlé šíření zahraničního obchodu Ruska se službami. Export služeb stoupl 2,3x v roce 2006 oproti roku Absolutní výše nárůstu za celé sledované období činila 17,3 mld. USD, z toho 29% celkového nárůstu bylo dosaženo v důsledku rozšíření exportu jiných podnikatelských služeb, 26,5% - v důsledku poskytování dopravních služeb, 20% - turistických služeb, 14% - stavebních služeb, 4% - pojišťovacích a finančních služeb, 3% - služeb výpočetní techniky a informačních služeb. 23 Graf 7 Struktura absolutního nárůstu exportu služeb v letech (celkem na на 17,3 mld. USD = 100%) Pojišťovací a funanční 4,0% Služby výpočetní techniky a informační služby 3,0% Jiné 3,5% Jiné podnikatelské služby 29,0% Stavební 14,0% Cestování 20,0% Dopravní 26,5% Hlavní nárůst exportu služeb byl tedy dosažen díky rozšíření prodeje tzv. business related services služeb (podnikatelských, profesionálních, technických, služeb výpočetní techniky a informačních služeb) a také řady tradičních druhů služeb dopravních, turistických a stavebních. Nejvyšší tempo růstu bylo v letech zaznamenáno v exportu služeb výpočetní techniky a informačních služeb 4,6x, stavebních služeb 4,4x, finančních služeb 4,1x, kulturních a rekreačních služeb (byť od velice nízkého základu) 3,7x, jiných podnikatelských služeb 3,5x, pojišťovacích služeb 3,4x. Rychlý růst exportu různých intelektuálních služeb je

24 24 dán konkurenčními přednostmi Ruska v této sféře, zvýšením poptávky po službách ruských poradenských a inovačních společností, které částečně vytlačily zahraniční konkurenci z řady segmentů trhu, a také rozšířením účasti RF na mezinárodní investiční, výrobní a vědeckotechnické spolupráci. Ke zvýšení prodeje stavebních služeb došlo v důsledku růstu objemu prací, které ruské stavební společnosti prováděly na základě smluv se zahraničními objednateli, hlavně ze zemí vzdáleného zahraničí. Rozšíření exportu pojišťovacích a finančních služeb souvisí zejména s upevněním národní finanční soustavy, s dynamickým vývojem zahraničního obchodu se zbožím (což vedlo ke zvýšení prodeje příslušných bankovních služeb a služeb pojištění zahraničně obchodních nákladů), s růstem připojišťovacích operací (zvláště v postsovětském prostoru ), se zvýšením atraktivity ruských finančních institucí jako dodavatelů služeb při operacích s cennými papíry národních společností, které byly emitovány v rublech (podle odhadů na 30% rublových korporativních dluhopisů koupili cizinci). Pomalejší, ale v absolutním vyjádření velice významný růst dodávek dopravních služeb byl dán účastí dopravních společností RF na obsluze ruského rychle rostoucího zahraničního obratu zboží a také zvýšením intenzity tranzitní přepravy po území Ruska (přispěla k tomu zahraničně politická situace, a to vysoká rizika při přepravě eurasijských nákladů přes Blízký Východ). Současně je zvýšení příjmů z realizace dopravních služeb zadržováno stárnutím materiálně technické základny námořního obchodního loďstva a fyzickým vyřazením lodí. Začátkem roku 2006 se počet námořních nákladních dopravních lodí společného užívání plujících pod vlajkou RF snížil o 15% oproti roku 2001 a o 66% oproti roku Provozně nejzpůsobilejší lodě přešly pod vlajky zemí s preferenčními daňovými režimy. Podle toho se objem mezinárodní námořní přepravy nákladů v roce 2005 snížil o 55% oproti roku 2000 a o 86% oproti roku 1995 (přitom přeprava mezi zahraničními přístavy klesla v roce 2005 oproti 2000 o 79%). Výrazné absolutní zvýšení prodeje turistických služeb ovlivnil především cenový faktor související se značným upevněním rublu v poměru k hlavním světovým měnám, zvláště k USD. V důsledku toho za podobnou nabídku služeb platí zahraniční turisté v RF v devizovém ekvivalentu podstatně více než před několika lety. Počet vjezdů zahraničních občanů ze zemí vzdáleného zahraničí do Ruska se zvýšil v roce 2006 oproti roku 2002 jen o 12%, zatímco průměrné výdaje jednoho návštěvníka RF stouply o 45% (z 336 USD v roce 2002 na 488 USD v roce 2006).

25 25 Export služeb Ruska v letech , podle druhů služeb (mil. USD) Tabulka Tempo růstu, 2002 = 100 Export služeb, celkem ,2 Doprava ,7 Cestování ,1 Služby spojů ,3 Stavební služby ,3 Pojišťovací služby ,6 Finanční služby ,9 Služby výpočetní techniky a informační služby ,3 Autorské odměny a licenční poplatky Jiné podnikatelské služby ,9 Kulturní a rekreační služby ,3 Státní služby ,1 Hlavní změnou ve struktuře exportu služeb bylo snížení podílu příjmů z turistiky z 30,6% v roce 2002 na 24,7% v roce 2006 a dále snížení exportu dopravních služeb z 40,3% na 32,6%. Současně se značně zvýšil podíl jiných podnikatelských služeb z 14,8% na 22,6% a stavebních služeb z 5,1% na 9,8%. Odvětvová struktura ruského exportu služeb v letech (% z úhrnu) Tabulka Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Doprava 40,3 37,7 37,8 36,5 32,6 Cestování 30,6 27,7 26,9 23,5 24,7 Služby spojů 3,6 2,7 2,3 2,6 2,6 Stavební služby 5,1 6,5 7,7 8,8 9,8 Pojišťovací služby 0,8 0,9 1,2 1,3 1,2 Finanční služby 1,0 1,1 1,3 1,6 1,9 Služby výpočetní techniky a informační služby 1,0 1,1 1,2 1,7 2,0 Autorské odměny a licenční poplatky 1,1 1,1 1,1 1,0 1,0 Jiné podnikatelské služby 14,8 19,6 19,1 21,3 22,6 Kulturní a rekreační služby 0,5 0,8 0,8 0,8 0,8 Státní služby 1,2 0,8 0,6 0,9 0,8 Zajímavá je trvalá tendence růstu objemů a zvyšování podílu exportu různých vědecky náročných druhů služeb. Mezi takové služby patří: služby kosmické dopravy, telekomunikační služby, služby výpočetní techniky a informační služby, autorské odměny a licenční poplatky,

26 26 služby v oblasti výzkumu a vývoje, služby v oblasti stavitelství, inženýrské služby, služby v technických oblastech. Úhrnný přírůstek exportu v uvedených položkách činil v letech ,3 mld. USD (neboli více než 13% celkového zvýšení příjmů ze služeb v příslušném období). V roce 2006 bylo dosaženo zvýšení 2,6x oproti roku 2002 a 3,3x oproti roku Podíl na celkovém exportu služeb stoupl z 9,9% v roce 2001 a 10,8% v roce 2002 na 12,1% v roce Nejdynamičtější byly ve skupině vědecky náročných služeb služby výpočetní techniky (v roce 2006 oproti 2002 růst 6,1x) a také služby v oblasti stavitelství, inženýrské služby, služby v technických oblastech (růst 3,8x). Export technologicky a znalostně náročných služeb z Ruska (mil.usd) Tabulka Celkem Kosmická doprava Telekomunikační služby Služby výpočetní techniky Informační služby Autorské odměny a licenční poplatky Služby v oblasti výzkumu a vývoje Služby v oblasti stavebnictví, inženýrské služby, služby v technických oblastech Nejvyšší indexy mezinárodní specializace Ruska v obchodu se službami se dnes nacházejí v oblasti exportu služeb, které tak či onak souvisejí s územním faktorem (existence velkého a zeměpisně výhodně situovaného území, možnosti rozvoje různých druhů turistiky aj.), a také služeb, založených na využití tradičních konkurenčních předností. 1 Mezi služby související s územním faktorem patří služby v oblasti dopravy (o celkovém indexu 1,42 v roce 2006 a 1,56 v roce 2005), spojů (1,38 v roce 2005) a mezinárodního cestovního ruchu (0,91 v roce 2006 a 0,84 v roce 2005). Ve většině uvedených kategorií a podkategorií služeb došlo v první polovině tohoto desetiletí ke snížení indexu mezinárodní specializace RF, který však i nadále převyšoval příslušné ukazatele v jiných sektorech služeb. Výjimku tvořil stabilně vysoký index mezinárodní specializace u služeb jiných druhů dopravy (což souvisí se vzrůstajícími objemy tranzitní přepravy prostřednictvím železniční a potrubní dopravy) a vcelku stabilní a rovněž dost vysoký index u služeb letecké dopravy (z důvodu zvýšení mezinárodního cestovního ruchu a udržujícího se monopolu ruských přepravců na řadě tras a také vzhledem k tradičně pevnému postavení RF na trzích přepravy neskladných a nadměrně těžkých nákladů). Nejvyšší 1 Index mezinárodní specializace znamená poměr podílu daného druhu služeb na národním exportu služeb k podílu téhož druhu služeb na světovém exportu služeb.

27 27 index mezinárodní specializace má Rusko v exportu stavebních služeb (přibližuje se ke 4), přičemž v posledních letech se tento index díky rozšíření účasti domácích společností na energetických a jiných stavbách v zahraničí podstatně zvýšil. Graf 8 Index mezinárodní specializace Ruska v obchodu se službami v letech 2002 a 2005 (poměr podílu daného druhu služeb na ruském exportu služeb k podílu téhož druhu služeb na světovém exportu služeb; v běžných cenách; -krát) Stavební služby Jinй druhy dopravy Строительные услуги Прочие виды транспорта Leteckб doprava Воздушный транспорт Vodnнdoprava Služby spojů Водный транспорт Услуги связи Cestovбnн Поездки Jiné podnikatelské služby Прочие деловые услуги Pojišťovací služby Страховые услуги Компьютерные и информационные услуги Služby výpoč. techn. a informační Услуги в сфере культуры и отдыха Kulturní a rekreační služby Финансовые услуги Finanční služby Роялти и лицензионные платежи Royalty a licenční poplatky Poznámka: světovým exportem služeb se v tomto případě rozumí úhrnný export služeb USA, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Velké Británie, Itálie, Číny, Taiwanu a Korejské republiky. Zdroj: WTO International Trade Statistics, CB RF. Příznačným trendem tohoto desetiletí je zvyšování specializace téměř u všech druhů podnikatelských služeb, i když samotné indexové ukazatele jsou stále nižší než 1. Nejvýrazněji se tento ukazatel zvýšil u jiných podnikatelských služeb, u pojišťovacích služeb, služeb výpočetní techniky a informačních služeb. Úhrnný index Ruska v celé kategorii jiných komerčních služeb (komerční služby vyjma dopravy a turistického ruchu ) stoupl z 0,60 v roce 2000 na 0,85 v roce Je třeba poukázat na to, že vysoká dynamika ruského exportu většiny druhů podnikatelských služeb, převyšující průměrné světové ukazatele, je dána nízkou počáteční základnou a zatím nezrcadlí vždy reálné konkurenční přednosti národních dodavatelů služeb. Import služeb stoupl v roce 2006 oproti roku ,9x. Absolutní výše nárůstu za celé sledované období činila 21,2 mld. USD, z toho 33% celkového nárůstu bylo dosaženo v důsledku rozšíření importu turistických služeb, 18% v důsledku importu dopravních a jiných