Analýza materiální vybavenosti pro výuku atletiky na ZŠ v Karviné

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza materiální vybavenosti pro výuku atletiky na ZŠ v Karviné"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Analýza materiální vybavenosti pro výuku atletiky na ZŠ v Karviné Bakalářská práce Brno 2012 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zuzana Hlavoňová Vypravoval: Milan Husár

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použitou literaturu i informační zdroje jsem uvedl v přiloženém seznamu. V Brně dne: Podpis autora

3 Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat paní Mgr. Zuzaně Hlavoňové za vstřícný přístup a velmi cenné rady a připomínky, jež mi usnadnily zpracování mé bakalářské práce.

4 Obsah Úvod Charakteristika atletiky Školní tělesná výchova Vzdělávací programy na školách Tělesná výchova v osnovách základních škol Atletika ve školní tělesné výchově na základních školách Školní atletické soutěže Potřebné materiální vybavení pro výuku atletiky na základních školách Běhy Skoky Skok do dálky Skok do výšky Vrhačské disciplíny Hod kriketovým míčkem a granátem Vrh koulí Praktická část Cíl práce Hypotézy Otázky pro výzkum Charakteristika zkoumaných objektů Realizace práce Vyhodnocení Vyhodnocení jednotlivých otázek Vyhodnocení hypotéz

5 Závěr Seznam literatury Seznam grafů a příloh Přílohy Resumé Summary

6 Úvod Školní tělesná výchova, jakožto významná složka všestranné a harmonické výchovy člověka, má na základních školách důležité postavení. Ve vývoji žáků je její funkce nezastupitelná, a proto je minimální hodinová dotace tělesné výchovy 2 hodiny týdně. Tělesná výchova napomáhá rozvíjet kondiční a koordinační schopnosti, zvyšuje tělesnou zdatnost a umožňuje žákům získat teoretické a praktické znalosti tělovýchovného vzdělání. Dále také může v dětech utvářet kladný vztah k pohybové aktivitě a sportu vůbec. To je, zejména v dnešní době plné počítačových her a sedavého způsobu života, velmi důležité. Ve školní tělesné výchově se setkáváme s pohybovými aktivitami, které kladou různé nároky na materiální vybavení. Některé pohybové aktivity jsou materiálně náročné a pro realizaci ve školách obtížné, jiné naopak speciální vybavení nevyžadují a dají se praktikovat v podstatě kdekoliv. Škola by však měla mít vhodné vybavení alespoň pro učivo, které vychází ze vzdělávacích programů a učebních osnov. Ve své bakalářské práci se budu zabývat analýzou materiálního vybavení pro výuku atletiky na základních školách. Cílem moji práce je zjistit, zda mají základní školy vhodné materiální vybavení pro výuku atletických disciplín, které vycházejí ze školních osnov. Analýza bude probíhat na základních školách v Karviné, jejíž prostředí je mi blízké. Analyzovat atletické vybavení jsem se rozhodl především proto, že z atletiky, jakožto základního sportovního odvětví, vychází řada přirozených pohybů (chůze, běh, skok), které tvoří základ pohybové aktivity a jsou důležitým článkem i pro ostatní sportovní odvětví. Proto by atletika měla být i nedílnou součástí školní tělesné výchovy a je nutné, aby školy měli vhodné materiální vybavení pro výuku atletických disciplín vycházejících ze školních osnov. Dalším důvodem bylo také to, že pro realizaci jednotlivých atletických disciplín je zapotřebí specifické materiální vybavení a bude tak zajímavé porovnat, pro které atletické disciplíny mají na základních školách potřebné vybavení a pro které nikoliv. 3

7 1. Charakteristika atletiky Termín atletika pochází z řeckého slova áthlon, které znamená cenu, o níž se závodí. (Šímon, 1997, str. 5) Původně se atletika dělila na lehkou a těžkou. Lehká atletika zahrnovala běhy, skoky, hody a vrhy, zatímco atletika těžká obsahovala box, vzpírání a zápas. V 60. letech 20. století se však lehká atletika organizačně oddělila a začal se používat jen zkrácený název atletika. (Šimon, 1998) Atletika je často nazývána jako královna sportů. A to nejen z důvodu, že zaujímá ústřední postavení mezi sporty, ale hlavně proto, že jako ze základního sportovního odvětví z ní vycházejí přirozené pohyby, jako jsou chůze, běh, skok či hod. Tyto pohybové schopnosti člověka jsou základem pro veškerou pohybovou aktivitu a sport, ovlivňují celkovou fyzickou zdatnost, proto by se všichni sportovci, ať se jedná o fotbalisty, basketbalisty nebo tenisty, měli v tréninku věnovat atletické přípravě. (Šimon, 1998 & Kaplan, Válková, 2009) O popularitě tohoto sportu, ve kterém došlo k největšímu rozmachu v 70. a 80. letech 20. století, svědčí i to, že nejsilnější sportovní federací je Mezinárodní atletická federace. Významný podíl na zviditelnění atletiky měla především televize, díky níž mohli diváci sledovat zajímavé, napínavé a zároveň snadno pochopitelné soutěže, které se staly ihned oblíbenými. V součastné době, atletika obsahuje 46 disciplín mužských a 44 disciplín ženských, které jsou rychlostního, vytrvalostního či silového charakteru. (Šimon, 1998 & Prukner, Machová, 2011) Atletika je sport, ve kterém je testována výkonnost člověka v rychlosti, síle, vytrvalosti a v koordinaci. (Šimon, 1998, str. 5) Měření jednotlivých výkonů je poměrně jednoduché a zároveň přesné. Využívá se časových a délkových měrných jednotek. Díky platných pravidel I.A.A.F. (Mezinárodní asociace atletických federací) jsou výsledky porovnatelné bez ohledu na dobu a místo konání soutěže. Právě tato lehce měřitelná povaha dává prostor pro experimentování a studium atletického pohybu, který se tak stal vhodným objektem zkoumání. Poznatky z tohoto zkoumání zásadně ovlivnily a obohatily 4

8 sportovní lékařství, sportovní pedagogiku, psychologii a hlavně teorii sportovního tréninku. (Šimon, 1998) Pochopitelně nejvíce atletickou teorii a metodiku ovlivnila a obohatila vrcholová atletika. Zdokonalil se systém sportovní přípravy, který bývá také často využíván na místních či regionálních úrovních pro trénink atletiky různé věkové a výkonnostní kategorie. Vrcholová atletika, díky systematického a dlouhodobého působení, vytváří předpoklady pro správný rozvoj jak fyzických, tak psychických schopností. Na nejnižší úrovni se s atletikou setkáváme v hodinách tělesné výchovy, která tvoří základ pro atletické pohyby a všestranný rozvoj vůbec, proto je také nazývaná jako základní atletika. Je zaměřena na získání základů techniky atletické chůze, běhů, některých skoků, vrhů a hodů, pomáhá nám zdokonalovat tělesnou kondici, upevňovat zdraví a některé atletické disciplíny mohou být účinným prostředkem k odstranění jednostranného zatížení. (Šimon, 1998 & Prukner, Machová, 2011) Do sféry volnočasových aktivit jedince patří rekreační atletika. Ta je oblíbena především proto, že se jedná o sport, který můžeme provazovat na venkovních sportovištích, na nezařízeném hřišti nebo ve volné přírodě. Má velkou výhodu v tom, že se dá pěstovat na čerstvém vzduchu a za každého počasí. Atletika vykonávaná v přírodě, má své kouzlo v tom, že učí člověka znovu poznávat přírodu, být s ní v kontaktu a zároveň si zlepšovat naší fyzickou kondici. (Šimon, 1998) 5

9 2. Školní tělesná výchova Již téměř 130 let je školní tělesná výchova součástí vzdělání na českých školách. Jako prvotní impulz vnímáme reformu školské soustavy, na kterou přistoupilo Rakousko po prohrané válce s Pruskem. Součástí této reformy bylo v roce 1869 zavedení povinné tělesné výchovy do osnov obecných škol. Jednalo se o dvě vyučovací jednotky týdně a hlavním cílem školní tělesné výchovy byl rozvoj síly, obratnosti, jistoty, odvahy a sebedůvěry. (Vilímová, 2009) Tělesná výchova navazuje na antický ideál, kde se považovala za vzor vzdělání jednota tělesné krásy a duševní pohody. Dnes je hlavně důležitou složkou všestranné a harmonické výchovy člověka. (Vilímová, 2009) Pojem školní tělesná výchova označuje činnost, která se uskutečňuje na základních a středních školách. Je důležitou formou pohybového učení, utužuje zdraví, zvyšuje tělesnou zdatnost, umožňuje získat teoretické a praktické znalosti tělovýchovného vzdělání a je vůbec nejrozšířenější formou organizované sportovní činnosti. (Kaplan, Válková, 2009) Podle Vilímové (2009), patří mezi hlavní úkoly tělesné výchovy zvládnutí, zdokonalení a stabilizace pohybových dovedností. Stejně tak by měla rozvíjet kondiční a koordinační pohybové schopnosti, utvářet v nás trvalý vztah k pohybové aktivitě a v neposlední řadě by měla být zdrojem získávání informací z oblasti sportu. Žáci, díky školní tělesné výchově, navzájem poznávají své pohybové možnosti i omezení, překonávají zábrany a učí se vybírat správné řešení situace. Na základě společného zájmu spolu spolupracují, dostávají se do vzájemného kontaktu, uplatňují svojí tvořivost, což často může vést k utužování kolektivu a ke vzniku nového přátelství či part. (Vilímová, 2009) 6

10 2.1 Vzdělávací programy na školách Přístup ke vzdělání v České republice se výrazně změnil vstupem České republiky do Evropské unie. Hlavním dokumentem, který formuluje nové principy kurikulární politiky, se stal Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Tento program, zpracovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zahrnuje nové kurikulární dokumenty pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let, které tvoří dvě úrovně. Jedná se o úroveň státní a školní. Na státní úrovni je zpracován Národní program vzdělávání a také rámcové vzdělávací programy (RVP). Zatímco Národní program vzdělávání formuluje vzdělávání jako celek, RVP určují závazné rámce vzdělávání pro konkrétní etapy (předškolní, základní a střední). Školní úroveň se týká jednotlivých škol, které si sami vytváří své vlastní školní vzdělávací programy na základě podmínek příslušného RVP. (http://www.pf.jcu.cz/research/svp/rvp-zv-0905.pdf) RVP vymezuje vzdělávací obsah jednotlivých škol. Obsah pro základní vzdělávání vychází konkrétně z rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, přičemž každá oblast zahrnuje vzdělávací obory sobě podobné. Obor Tělesná výchova spadá společně s Výchovou ke zdraví do oblasti Člověk a zdraví. Jednotlivé učební plány a osnovy jsou pak součástí školních vzdělávacích programů. (http://www.pf.jcu.cz/research/svp/rvp-zv-0905.pdf) Tělesná výchova v osnovách základních škol Tělesná výchova je v učebních osnovách jako povinný předmět určena žákům ve všech ročnících základních škol. Zařazují se minimálně dvě vyučovací hodiny týdně pro každý ročník základní školy. Učební osnovy ve své úvodní části zahrnují charakteristiku předmětu, vymezují cíle i pokyny k řízení výchovně vzdělávacího procesu. V další části formulují obsah učiva a způsob dosažení cílů. Učivo je členěno do tří, vzájemně propojených etap, které zohledňují vývoj žáků, jejich pohybovou úroveň atd. (Vilímová, 2009) 7

11 Do první etapy řadíme 1. a 2. ročník, se kterými je spojen nástup žáků do školy a postupné přizpůsobení se pracovnímu zatížení. Tělesná výchova je převážně zaměřená na hravé pojetí, kdy se klade důraz nejenom na prožitek, ale také na zdravotní účinek pohybových schopností. Utváří se základní pohybové dovednosti i nové hygienické a organizační návyky. (Vilímová, 2009) Druhou etapu naplňuje 3. až 5. ročník. Žáci jsou ve věku, kdy dochází k prudkému rozvoji pohybových dovedností, rozvíjí se koordinace a rychlost, projevuje se zvětšený zájem o pohybovou aktivitu. Tělesná výchova je orientovaná na míčové a pohybové hry, učí se základním pravidlům míčových her. Klade se důraz na správnou přípravu před sportovní činností, na zdravotně zaměřené činnosti a bezpečnost při sportování. (Vilímová, 2009) V poslední etapě je zahrnut druhý stupeň základní školy, tedy 6. až 9. ročník. V těchto ročnících jsou třídy zpravidla děleny na skupiny dívek a chlapců. Žáci dospívají, mohou lépe uplatňovat své silové a vytrvalostní předpoklady, poznávají smysl a cíl svých aktivit, jsou schopni vzájemné spolupráci ve skupině a projevuje se u nich soutěživost. (Vilímová, 2009) Obsah předmětu TV je převážně vyučován v koncentrovaných tematických blocích proto jsou i osnovy členěny do tematických celků. (Vilímová, 2009, str. 108) Učivo není děleno do ročníků, ale jedná se o ucelený soubor námětů a výstupů pro výše uvedené vzdělávací etapy. V dřívějších osnovách byl přesně stanoven obsah pro jednotlivé ročníky včetně kontrolních cviků. V součastné době však výběr učiva určuje učitel, který tak utváří konkrétní vzdělávací program. Výhradně je rozlišováno jen učivo základní a prohlubující. Platí však, že základní učivo nižší etapy je součástí základního učiva etapy vyšší, které je náročnější. Je tedy vhodné vycházet z jednodušších prvků, které již mají žáci zažité. (Vilímová, 2009 & Kaplan, Válková, 2009) Přehled tematických celků jak uvádí Vilímová (2009): Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpečnost v TV a sportu 8

12 Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičení Gymnastika Rytmické a kondiční gymnastické činnosti s hudbou, tanec Úpoly Atletika Pohybové hry a netradiční pohybové činnosti Sportovní hry Plavání Bruslení Lyžování Turistika a pobyt v přírodě Je nutno podotknout, že vzhledem k potřebě prostorových podmínek a specifického vybavení jsou jednotlivé tematické celky, jako je plavání, lyžování, bruslení, turistika a pobyt v přírodě, zahrnovány do výuky ve formě kurzů, soustředěné výuky nebo do jiných organizačních forem. (Vilímová, 2009) 2.2 Atletika ve školní tělesné výchově na základních školách Atletika je ve školní tělesné výchově zařazena na všech stupních škol a má své tradiční postavení, které by neměl vyučující snižovat. A to nejen proto, že všestranně rozvíjí rychlost, sílu, vytrvalost a obratnost, podílí se na zdokonalování pohybových dovedností, upevňování zdraví a odolnosti žáků, ale také proto, že svým charakterem podporuje výchovu kladných morálních hodnot a vzbuzuje u žáků houževnatost, ukázněnost či kolektivnost. (Kaplan, Válková, 2009 & Choutková, Vomáčka, Blahušová, 1979) Učitel, při výuce atletiky, by měl zvolit vhodnou organizaci a strukturu vyučovací jednotky, správně vybrat obsah atletických disciplín a průpravných cvičení v závislosti na věku, úrovni tělesného vývoje žáků a jejich pohybové 9

13 připravenosti. Měl by brát ohled na podmínky a prostředí, v nichž výuka probíhá, přihlížet k cílům, kterých chce dosáhnout a na základě toho vybírat vhodné učivo, které by obsahovalo nácvik a zdokonalení atletických disciplín, rozvoj obecných a speciálních pohybových schopností a základní pravidla atletiky. (Choutková, Vomáčka, Blahušová, 1979) Cílem atletiky v 1. a ve 2. ročníku na ZŠ by mělo být rozvíjení základních pohybových schopností, jako je vytrvalost, rychlost, dynamická síla a obratnost. Žáci v těchto ročnících mají schopnost napodobovat a reprodukovat pohyb, proto je tady důležitá funkce učitele v tom, aby žákům správně předvedl pohyb, který mají vykonávat. Zájem o atletická cvičení se však projevuje spontánně. Důvodem je prostředí, ve kterém se při atletice nacházejí, a které jim umožňuje běhat, skákat nebo si s něčím házet. Dále se děti díky atletiky mohou identifikovat se skupinou, mají možnost vyniknutí a srovnání s ostatními. (Vilímová, 1997) Základní učivo atletiky pro 1. a 2. ročník dle Vilímové (1997): Rychlý běh na metrů. Vytrvalostní běh postupně až do 12 minut. Běh přes přiměřené přírodní i umělé překážky. Skok do dálky z místa odrazem snožmo. Skok do dálky z rozběhu. Hod míčkem horním obloukem na dálku. Prohlubující učivo atletiky pro 1. a 2. ročník dle Vilímové (1997): Rychlý běh na metrů s přebíháním úzkých (20 cm) pravidelně rozestavěných překážek. Skok dalekovysoký z rozběhu. Hod míčkem horním obloukem na cíl. Ve 3. a 4. ročníku na ZŠ by učitelé tělesné výchovy, potažmo atletiky, měli pokračovat v rozvíjení základních pohybových schopností a klást důraz na zvyšování funkčnosti vnitřních orgánů. U žáků by mělo docházet k osvojování 10

14 základních soutěžních pravidel atletiky a měla by se rozvíjet schopnost mobilizovat vnitřní síly při měřených výkonech. (Vilímová, 1997) Základní učivo atletiky pro 3. a 4. ročník dle Vilímové (1997): Rychlý běh na m s nízkým startem na čas. Rychlý běh na m s přebíháním pravidelně rozestavěných nízkých překážek (20 40 cm). Vytrvalostní běh postupně až do 12 minut (i na výkon). Skok daleký z místa odrazem snožmo na výkon. Skok daleký z rozběhu i s měřením výkonu. Hod míčkem na výkon. Prohlubující učivo atletiky pro 3. a 4. ročník dle Vilímové (1997): Nácvik dalšího způsobu skoku vysokého. Zdokonalení techniky běhu běžecká abeceda. Běh terénem přes přírodní i umělé překážky až do 25 minut s vloženými přestávkami. V 5. ročníku by se vyučující měl zaměřovat na zdokonalování techniky provedení atletických činností, které se žáci již učili. (Vilímová, 1997) Následuje 2. stupeň základní školy, pro nějž je charakteristickým znakem výrazný tělesný růst žáků. Avšak u jednotlivců dochází k výrazným váhovým a výškovým odchylkám. Na tuto okolnost by měl vyučující brát ohled v některých atletických disciplínách, především ve skoku do výšky čí vrhu koulí. Atletika je řazena do všech ročníku 2. stupně ZŠ v doporučeném rozsahu 18 hodin ročně. V hodinách by se mělo pokračovat v rozvoji pohybových schopností, mělo by docházet k osvojení atletických dovedností, které jsou obsaženy v učebních osnovách a žáci by již měli prokazovat přiměřenou atletickou výkonnost. (Vilímová, 1997) 11

15 Základní učivo atletiky dle Vilímové (1997): ročník: Běh na 60 metrů. Běh na 1500 metrů (v ročníku jen dívky). Skok do dálky skrčmo. Skok do výšky ročník: Polovysoký a nízký start. Hod míčkem 150 g (na dálku i na cíl) ročník: Běh na 3000 m (jen chlapci). Štafetový běh. Hod granátem 350 g (na dálku i na cíl). Prohlubující učivo atletiky dle Vilímové (1997): ročník: Překážkový běh. Vrh koulí. 2.3 Školní atletické soutěže Základem atletické činnosti jsou soutěže, které jsou také nedílnou součástí školní atletiky. Tyto soutěže by měly u žáků vzbuzovat zájem o závodění, měly by zjišťovat, jak tělovýchovná činnost ovlivňuje žáka, ať už po stránce zdravotní, vzdělávací nebo výchovné. V neposlední řadě nám tyto soutěže umožňují, na základě získaných údajů, porovnání jednotlivých žáků, tříd a škol v jednotlivých disciplínách. (Vilímová, Kotyza, Luža, 2000 & Šimon, 1998) 12

16 Školní atletické soutěže většinou pořádá Asociace školních sportovních klubů České republiky spolu s Českým atletickým svazem. Je pro ně charakteristické především vyhodnocování soutěží družstev, která však nejsou sestavena jako výběry okresní nebo oblastní, nýbrž družstvo tvoří vždy žáci školy, kterou navštěvují. To vede školy ke zvýšenému zájmu o atletiku a ta dostává větší prostor v hodinách tělesné výchovy. (Vilímová, Kotyza, Luža, 2000 & Šimon, 1998) 13

17 3. Potřebné materiální vybavení pro výuku atletiky na základních školách Pro výuku atletiky ve školní tělesné výchově je nutné alespoň základní materiální vybavení, které je potřebné pro disciplíny vycházející z učebních osnov na základních školách, tedy pro běhy a základní technické disciplíny. Rozhodně by neměla chybět uzavřená atletická trať, vybavení pro vrh koulí a skoky. Toto základní atletické vybavení se zpravidla nachází na jednom školním atletickém hřišti. Výhodou takového hřiště je, že se dá využít i u jiných činností tělesné výchovy. (Chromý, Válková, 1985 & Statelová, Daniš, 1983) Vzhledem k organizaci a pevnému časovému rozvrhu ve školní tělesné výchově, je nutné, aby školní hřiště nebyly vzdálené od školy více jak 300 m, popřípadě 5 minut chůze. Také nesmí trasu mezi školou a hřištěm křižovat žádná vozovka s hustou dopravou. (Statelová, Daniš, 1983) Materiální podmínky mohou ovlivnit jak obsah, tak prostředky a formy výuky. Na učitele jsou tak kladeny specifické nároky z hlediska materiálněorganizačního. Měl by řádně připravit dostupné vybavení, pečovat o jeho údržbu, a to ať už z důvodů výcvikových, výchovných nebo bezpečnostních. (Chromý, Válková, 1985 & Choutková, Vomáčka, Blahušová, 1979) O potřebném vybavení je třeba se dohodnout s členy předmětové rady Tělesné výchovy ve škole, avšak učitel může zajistit některé pomůcky společnou výrobou s žáky, kteří svou aktivitou mohou přispět k tvorbě jednoduchých pomůcek. Jedná se zejména o drobná náčiní, která slouží především jednotlivcům. Tato výrobní činnost má navíc i výchovný charakter, a to nejen ve smyslu učení žáků pracovitosti, ale také proto, že si žáci více váží náčiní, které vyrobili vlastním úsilím. (Chromý, Válková, 1985 & Choutková, Vomáčka, Blahušová, 1979) 14

18 3.1 Běhy Základem atletiky je běh, který je pokládán za nejdůležitější tělesné cvičení vůbec. Je samostatnou atletickou disciplínou, avšak tvoří základ většiny atletických disciplín i mnoho dalších sportovních odvětví. Stejně jako u chůze, tak i u běhu se jedná o cyklické pohyby, kdy nohy, paže a trup vykonávají stále stejné opakující se pohyby. Rozdíl je však v tom, že při chůzi jsme neustále v kontaktu se zemí, zatímco při běhu se dostáváme do tzv. fáze letu, kdy chodidla v určitém okamžiku nejsou v kontaktu s podložkou. (Válková, 1992 & Choutková, Sušanka, Beran, 1977) Můžeme tedy říct, že: chůze je soustava kroků, běh je soustava skoků. (Válková, 1992, str. 11) Podle Válkové (1992) dělíme běhy: Podle způsobu provádění na běhy: Hladké Překážkové Štafetové Podle délky tratě na běhy: Krátké (sprinty do 400 m včetně) Střední (do 3000 m) Vytrvalostní (nad 3000 m) Podle místa konání na běhy: Na dráze (otevřené - v hale) Mimo dráhu Přespolní Silniční Lesní Vybavení, které by mělo být k dispozici pro běhy, zahrnuje běžecký ovál, přímou atletickou trať (jako součást běžeckého oválu nebo samostatně), startovací zařízení, startovní bloky, překážky a štafetové kolíky. 15

19 Běžecký ovál Klasický závodní běžecký ovál je dlouhý 400 m a na mezinárodní úrovni by měl obsahovat nejméně 6 drah, které se od sebe neliší a jsou široké nejméně 122 cm a nejvíce 125 cm. Běžecký ovál se skládá ze dvou 100 metrových přímých úseků a ze dvou symetrických oblouků. V běžné vyučovací jednotce se však využije jen prostor kolem m. Kromě toho děti při vytrvalostním běhu na dlouhém ovále lehce ztrácejí motivaci a uběhnou méně metrů než na kratším okruhu. Proto se pro školní potřeby budují běžecké ovály, které jsou kratší ( m) a v optimálním případě mají alespoň 4 stejně široké dráhy. Vnitřní stranu tratě ohraničuje obrubník z betonu, dřeva, ocele nebo jiného materiálu, na který je vhodné trvale vyznačit označení pro start, cíl, rozestavění překážek apod. Startovní a cílová čára se vyznačuje bílou čárou, která je 5 cm široká a je kolmá na čáry vymezující jednotlivé dráhy. (Chromý, Válková, 1985 & Statelová, Daniš, 1983) Přímá atletická trať Zpravidla se přímé atletické tratě budují jako součást uzavřeného běžeckého oválu a jsou určeny pro hladké a překážkové běhy od 60 m do 110 m. Ovšem v některých případech se můžou zřizovat samostatně. S touto variantou se často setkáváme právě na školách, kde není dostatek pozemku pro běžecký ovál. Právě od prostoru se odvíjí i délka přímé tratě, která se pohybuje od m, přičemž před startovní čarou má být prostor 4 5 m a za cílovou čarou se musí nechat volný prostor minimálně 10 m. (Statelová, Daniš, 1983) Startovací zařízení V atletice se jako startovací zařízení využívají startovaní pistole nebo tzv. klapačky. Ve školní praxi se převážně setkáváme s klapačkou, která se skládá z dvou dřevěných destiček, jejichž rozměry jsou asi 25 x 15 cm a na obou stranách jsou opatřeny držadly. Při startovním povelu Připravte se! je klapačka úplně rozevřena, při povelu Pozor! se její ramena přiblíží a při úplném sklepnutí se vybíhá. (Chromý, Válková, 1985) 16

20 Startovní bloky Startovní bloky jsou tvořeny tuhou konstrukci, která je pomocí hřebů pevně usazena na dráze tak, aby co nejméně poškodila dráhu a byla rychle odstranitelná. Na tuto konstrukci se uchycují dvě samostatné, tvrdé nebo vyduté opěrné plochy pro chodidla. Upevnění opěrných ploch je stabilní, avšak nemělo by bránit v posunutí opěr vpřed a vzad, aby si závodník mohl upravit vzájemnou polohu opěr podle svých zvyků a potřeb. Startovní bloky se musí bezpodmínečně použít při závodech dlouhých do 400 m. Naopak při bězích nad 400 m se použít nesmějí. (Šimon, 1998) Překážky Překážku, jejíž hmotnost musí být alespoň 10 kg a maximální šířka 122cm, tvoří dvě základny o délce 70 cm, dva stojany a horní příčka. Základny a stojany jsou zhotoveny z kovu nebo jiného vhodného materiálu, zatímco horní příčka je zpravidla dřevěná. Stojany jsou upevněny na konci základen tak, aby ke sklopení překážky byla třeba síla minimálně 35,6 39,2 N, když síla působí ve středu horní hrany dřevěné příčky. Výška překážky se dá regulovat, tudíž se jedna překážka využívá pro více závodů. (Šimon, 1998) Štafetové kolíky Štafetový kolík je kruhové duté těleso o průměru 40 mm a délce 30 cm. Jeho hmotnost musí být minimálně 50 gramů a vyrábí se ze dřeva, kovu nebo jiného tuhého materiálu. Ve školách jej lze vyrobit například z násady ke smetáku, která má sice menší průměr než závodní kolíky, avšak tato velikost může být pro dětskou dlaň z počátku výhodnější. (Chromý, Válková, 1985 & 17

21 3.2 Skoky Jak uvádí Válková (1992), skoky řadíme mezi technické disciplíny, které dělíme na horizontální (skok do dálky, trojskok) a vertikální (skok do výšky, skok o tyči). U žáků patří skoky mezi nejoblíbenější atletické disciplíny vůbec, i proto je nutné, aby pro ně školy měly potřebné materiální vybavení Skok do dálky Skok do dálky patří mezi nejpřirozenější a zároveň nejstarší atletické disciplíny. Cílem je překonat co největší vzdálenost. Závisí tedy na rychlosti rozběhu, který musí být přiměřeně dlouhý, na správném odrazu a úhlu vzletu. (Válková, 1992) Rozlišujeme 3 způsoby skoku do dálky: Skrčný (základní) Závěsný Kročný Jejich název vychází z doprovodných pohybů při letové fázi. U způsobu skrčného jde odrazová noha vpřed, přidává se ke švihové a společně předkopnou vpřed. Kdežto při způsobu závěsném se v letu švihová noha uvolněně spouští dolů, ohnutá pod tělem se potkává s druhou nohou, paže se setkávají ve vzpažení, dochází k prohnutí v oblasti beder a k typické závěsné poloze. Poslední způsob je kročný, pro který je charakteristické, že skokan při letové fázi pokračuje v běžeckých pohybech. (Válková, 1992) Zařízení pro skok do dálky zahrnuje doskočiště, rozběhovou dráhu a odrazové břevno. Doskočiště Podle pravidel musí být šířka doskočiště nejméně 2,75 m a nejvýše 3 m. Doskočiště musí být naplněno pískem tak, aby jeho povrch byl zarovnán do úrovně odrazového břevna. (Statelová, Daniš, 1983 & 18

22 Rozběhová dráha Závodní délka rozběhové dráhy by měla být minimálně 40 m. Jestliže je dostatečný prostor, je vhodné, aby rozběhová dráha nebyla kratší než 45 m. Naopak pro školní a cvičební účely postačuje délka 30 m. Dráha musí být široká 1,22 m ± 0,01 m a musí ji ohraničovat 5 cm široké bíle čáry. (Statelová, Daniš, 1983) Odrazové břevno Odrazové břevno označuje místo odrazu a musí být zapuštěno tak, aby jeho vrchní plocha nepřesahovala úroveň plochy rozběžiště. Zpravidla se zhotovuje ze dřeva, které musí mít délku 122 cm, šířku 20 cm a hloubku 10 cm. Hrana břevna, která je blíže doskočiště, se nazývá odrazová čára. Ta musí být vzdálena minimálně 1 m od předního okraje doskočiště a 10 m od zadního. Avšak pro školní potřeby je dostačujících 7 9 m od zadního okraje. (Daniš, Statelová, 1983) Skok do výšky Skok do výšky patří u žáků mezi nejoblíbenější disciplíny vůbec. U této disciplíny je cílem překonat co nejvyšší překážku (laťku). Jedná se o disciplínu rychlostně silového charakteru. Závisí tedy hlavně na rychlosti rozběhu, úhlu a síle odrazu, ale také na koordinovaném pohybu při přechodu přes laťku. (Válková, 1992, Vilímová a kolektiv, 1997) K překonání laťky slouží mnoho různých způsobů techniky. Avšak v součastné době jednoznačně dominuje flop. Pro realizaci tohoto způsobu je však nutné, aby bylo k dispozici vhodné materiální vybavení, které zamezí nebezpečí úrazu. (Válková, 1992, Vilímová a kolektiv, 1997) Pro skok do výšky je nezbytné mít vhodnou rozběhovou plochu s odrazištěm, laťku, 2 stojany a doskočiště. 19

23 Rozběhová plocha a odraziště Rozběžiště má tvar kruhového výseče a musí být upravené tak, aby z každého úhlu směrem k laťce byl možný rozběh nejméně 15 m. Jestliže to podmínky dovolují, nemělo by rozběžiště být menší než 25 m. Součástí rozběžiště je odraziště. Jedná se o vodorovnou plochu, která se nachází 3 3,5 m před doskočištěm. (Daniš, Statelová, 1983, & Stojany a podpěry pro laťku Stojany, jsou tuhé konstrukce, jejichž výška musí být taková, aby minimálně o 10 cm převyšovala výšku laťky, na niž je laťka zvednuta. Stojany jsou od sebe vzdáleny 4 m a v průběhu soutěže se s nimi nesmí manipulovat, pokud rozhodčí neuzná, jejich postavení za nezpůsobilé. (http://www.atletika.cz/clenskasekce/rozhodci/legislativa/pravidla-atletiky/) Stojany obsahují pevně uchycené podpěry pro laťku. Podpěry musí se stojany svírat pravý úhel a směřovat k protilehlému stojanu. Jedná se o ploché, pravoúhlé nosné plošky 4 cm široké a 6 cm dlouhé. Na podpěry, které nesmí pokrývat guma nebo jiný materiál zvyšující tření, se pokládá laťka tak, aby mezi koncem laťky a stojany, byla mezera alespoň 1 cm. To umožňuje, aby laťka dotykem závodníka lehce spadla na zem. (http://www.atletika.cz/clenskasekce/rozhodci/legislativa/pravidla-atletiky/) Laťka Laťka nesmí být z kovu, ale ze sklolaminátu či jiného vhodného materiálu. Její délka musí být 4 m a hmotnost maximálně 2 kg. Vyjma koncových dílů, pro uložení na nosné plošky, má laťka kruhový průřez o průměru 30 mm. Koncové díly jsou široké mm a dlouhé mm, musí být zploštělé a nesmí je pokrývat guma nebo jiný materiál, který by zvyšoval tření mezi nimi a nosnými ploškami. Po uložení se laťka smí prohnout nejvýše o 2 cm a uprostřed musí být označena tak, aby ji bylo dobře vidět. (Šimon, 1998 & 20

24 Doskočiště Doskočiště musí umožňovat závodníkům bezpečně zakončit skok, proto je vhodné, jej zhotovovat z materiálu, který dobře tlumí dopad. Rozměry doskočiště musí být alespoň 5 x 3 m, přičemž delší strana musí být postavena vodorovně s rovinou stojanů. Stojany a doskočiště musí být od sebe vzdálené nejméně 10 cm, aby nemohla být laťka shozena pohybem doskočiště. (Šimon, 1998 & 3.3 Vrhačské disciplíny Do vrhačských disciplín patří všechny hody (oštěpem, diskem, kladivem, granátem, míčkem) a vrh koulí. Zatímco při vrhu je náčiní uvedeno do pohybu trčením paže po přímce, při hodech dochází ke švihu paže po oblouku. (Chromý, Válková, 1985) Ve školní tělesné výchově se na ZŠ setkáváme s hody míčkem, granátem a vrhem koulí. (Chromý, Válková, 1985) Hod kriketovým míčkem a granátem Hod míčkem a granátem vytvářejí určité předpoklady pro hod oštěpem, proto jsou také řazeny do osnov základních škol. Jedná se tedy především o pomocné atletické disciplíny, které nejsou součástí vrcholných soutěží, ale pouze výkonnostních. (Válková, 1992) Hod míčkem a granátem vychází z přirozených pohybů, přesto je poměrně složité zvládnout správnou techniku, která se u obou hodů zásadně liší jen v úchopu náčiní. Celý hod můžeme rozdělit na držení náčiní a rozběh, přechod do odhodového postavení, vlastní odhod a přeskok. Během rozběhu, který je libovolně dlouhý, stupňovaný, získáme optimální rychlost pro vlastní odhod. Odhod začíná pohybem chodidla nohy na straně házející paže, poté se postupně zapojují svaly dolních končetin, pánve, trupu, ramene a nakonec paže. (Choutková, Sušanka, Beran, 1977) 21

25 Závodní materiální vybavení pro hod míčkem a granátem je zařízení pro hod oštěpem s rozběhovou dráhou a výsečí pro dopad náčiní. Toto vybavení však v běžné školní tělesné výchově užijeme jen sporadicky, proto v podstatě stačí větší rovná plocha pro dostatečný rozběh (10 20 m) a dopad náčiní. Dále by určitě neměl chybět dostatečný počet kriketových míčků a granátů. (Chromý, Válková, 1985) Kriketový míček Kriketový míček musí být kulatý, kožený a nesmí být lehčí než 150 g. (Šimon, 1980) Granát Tvarem se podobá vojenskému vejčitému granátu a jeho hmotnost nesmí být menší než 350 g. (Šimon, 1980) Vrh koulí Vrh koulí patří mezi základní atletické disciplíny rychlostně silového charakteru. Do školních osnov je řazena především proto, že přispívá k rozvoji svalové síly a napomáhá k zlepšování dynamiky motorické činnosti. V této disciplíně je cílem je vrhnout těžkou koulí co nejdále, přičemž atleti nesmí koulí házet. Jestliže se má jednat o vrh, musíme náčiní tlačit tak, aby byl loket neustále za zápěstím. (Vacula, 1983 & Langer, 2009) Při této technicky náročné disciplíně je třeba vynaložit maximální nervosvalové úsilí a využít přesné koordinace pohybů. Délku vrhu ovlivňuje úhel vzlet koule a rychlosti, kterou má koule v okamžiku vypuštění. Je důležité, aby koule v době, kdy opouští prsty vrhající ruky, měla co nejvyšší rychlost, a proto na ní působíme po co nejdelší dráze (obvykle cm). (Vacula, 1983 & Langer, 2009) V součastné době známe několik technik vrhu koulí, avšak nejpoužívanější je vrh zádovou technikou. Za objevitele této techniky je považován Američan Parry O Brien, který začal touto technikou vrhat v roce Při této technice je důležité, aby docházelo k plynulému spojení přemístění nohou s vlastním 22

26 odvržením náčiním. Tuto techniku rozděluje do několika fází: držení koule, základní postavení, startovní postavení, přemístění nohou (sun), vlastní vrh a ukončení vrhu přeskokem. (Vacula, 1983 & Langer, 2009) Vybavení pro vrh koulí má dvě základní části: vržiště a dopadovou plochu. Dále je nutné dostatečný počet různě těžkých koulí. Vržiště Vržiště má tvar kruhu, jehož průměr je 2,135 m. Kruh je položen o 2 cm níž než dopadová plocha. Je ohraničen ocelovým obrubníkem, který je do terénu zapuštěn tak, aby jeho horní okraj byl o 2 cm výš jak betonová plocha kruhu. V přední části kruhu je upevněno zarážecí břevno, které se zhotovuje ze dřeva a jehož vnitřní plocha splývá s vnitřní plochou obrubníku. Zarážecí břevno musí být široké 30 cm na krajích a 11, 2 cm uprostřed. Délka břevna musí být 1,21 m a výška 10 cm nad úrovní vnitřní plochy kruhu. (Statelová, Daniš, 1983 & Dopadová plocha Dopadová plocha má tvar kruhové výseče s poloměrem m. Pro školní tělesnou výchovu je dostačujících poloměr i m. Povrch dopadové plochy je nejčastěji škvárový nebo antukový. (Statelová, Daniš, 1983) Náčiní koule Náčiní musí mít kulovitý tvar a hladký povrch. Zhotovuje se z železa, mosazi nebo jiného kovu, který není měkčí než mosaz. Koule pro muže má průměr mm a hmotnost 7, 260 kg. Ženy mají kouli o průměru mm a hmotnosti 4 kg. Pro potřeby základní školy je nutné mít koule o průměru mm a hmotnosti 3 kg, které jsou určeny pro žákyně a mladší žáky. Pro starší žáky jsou určené koule o průměru mm a hmotnosti 4 kg. (http://www.atletika.cz/clenska-sekce/rozhodci/legislativa/pravidla-atletiky/) 23

27 4. Praktická část 4.1 Cíl práce V praktické části pomocí dotazníků analyzuji dostupnost materiálního vybavení pro výuku atletiky na základních školách v Karviné. Cílem moji práce je zjistit, zda mají základní školy v Karviné adekvátní vybavení pro výuku atletických disciplín, které se vyučují na základních školách. 4.2 Hypotézy Při stanovení hypotéz budu vycházet z vlastních zkušeností a poznatků získaných během studia na jedné ze základních škol v Karviné. V průběhu studia jsem se účastnil různých sportovních soutěží, které se konaly na jednotlivých základních školách. Díky tomu jsem měl vytvořenou představu o stavu materiální vybavenosti. Hypotéza 1: Předpokládám, že základní školy v Karviné budou mít nejlepší materiální vybavení pro hladké běhy. Hypotéza 2: Předpokládám, že alespoň 70% základních škol v Karviné bude mít nezbytné vybavení pro skok daleký. Hypotéza 3: Předpokládám, že alespoň 60% základních škol v Karviné bude mít nezbytné vybavení pro skok do výšky. Hypotéza 4: Předpokládám, že více než 80% základních škol v Karviné bude mít vhodné vybavení pro hody kriketovým míčkem a granátem. Hypotéza 5: Předpokládám, že méně než 20% základních škol v Karviné bude mít vybavení pro vrh koulí. 24

28 4.3 Otázky pro výzkum 1. Pro kterou atletickou disciplínu, vycházející ze školních osnov, mají školy nejlepší materiální vybavení? 2. Pro kterou atletickou disciplínu, vycházející ze školních osnov, mají školy nejhorší materiální vybavení? 3. Která ze základních škol v Karviné má nejlepší podmínky pro výuku atletiky? 4. Kolik procent základních škol v Karviné má běžecký ovál a přímou atletickou trať? 5. Má alespoň 70 % základních škol v Karviné potřebné vybavení pro skok do dálky? 6. Má alespoň 60 % základních škol v Karviné potřebné vybavení pro skok do výšky? 7. Má více než 80 % základních škol v Karviné potřebné vybavení pro hod kriketovým míčkem a granátem? 8. Kolik procent základních škol v Karviné má vybavení pro vrh koulí? 4.4 Charakteristika zkoumaných objektů Jak vyplývá z názvu mé bakalářské práce, výzkum jsem prováděl na základních školách v Karviné. Základní školy se nachází v různých částech města. V městské části Karviná Ráj se nachází čtyři základní školy (ZŠ Školská, ZŠ Borovského, ZŠ U Lesa a ZŠ Prameny), v části Karviná Nové Město další tři (ZŠ Dělnická, ZŠ Cihelní a ZŠ Družby), v současné době již pouze dvě v Karviné Mizerov (ZŠ U Studny a ZŠ Majakovského) a poslední dvě v Karviné Hranicích (ZŠ Mendelova a ZŠ Slovenská). V Karviné se také nacházejí dvě zvláštní a jedna polská základní škola, avšak ty jsem záměrně vynechal. Dohromady jsem tedy do svého výzkumu zahrnul 11 základních škol, které jsem osobně navštívil s předem vytvořeným dotazníkem určeným pro učitele tělesné výchovy. 25

29 4.5 Realizace práce Předně bylo důležité seznámit se s vzdělávacími programy a osnovami pro základní školy. V nich jsem se zaměřil hlavně na tělesnou výchovu a výuku atletiky. Z vyučovacích osnov jsem zjistil, jaké atletické disciplíny by se měly zařazovat do výuky na základních školách. Následně jsem začal studovat dostupnou literaturu týkající se těchto atletických disciplín. Díky tomu jsem zjistil, jaké vybavení je potřebné pro uskutečnění těchto disciplín a na základě toho, jsem vytvořil dotazník, v němž zkoumám, jaké jsou podmínky pro výuku atletiky na základních školách. Dotazník je tvořen celkem z 20 uzavřených otázek, jež směřovali k zjištění cílů. První část dotazníku byla zaměřena na vybavení týkající se běhů, další část na skokanské disciplíny a poslední část na hody a vrhy. Dotazník byl určený pro vyplnění učitelem tělesné výchovy, který by měl mít přehled o potřebném vybavení. Ve většině případů jsem měl štěstí a zastihl učitele v době pauzy mezi vyučováním, kdy jsme společně dotazník vyplnili. Avšak ne vždy to bylo tak snadné. Někteří vyučující nebyli na škole k zastižení nebo zrovna vyučovali. V těchto případech jsem na sekretariátě požádal o kontakt na vyučujícího, během dne jsem se s ním spojil, seznámil ho s problémem a domluvil si s ním schůzku, na které jsme dotazník vyplnili. Zatímco 10 z 11 oslovených škol mi dotazník ochotně vyplnilo, jedna škola (ZŠ Majakovského), mě odmítla, přičemž argumentovala časovou vytížeností. A proto ji do mého výzkumu nezahrnuji a budu dále pracovat se zbylými 10 základními školami, které během vyplňování dotazníků souhlasily s využitím jejich výsledků v mé práci. Po shromáždění všech výsledků jsem začal s jejich zpracováváním. Vytvořil jsem tabulky, grafy, vyhodnotil hypotézy a vyvodil závěry. Pro vyhodnocení hypotéz bylo nutné si určit, jaké vybavení je pro jednotlivé disciplíny nezbytné: 26

30 Hladké běhy: 1. Běžecký ovál ( m) 2. Přímá atletická trať (alespoň 50 m) 3. Startovní bloky (alespoň 2) Skoky: Skok do dálky: 1. Doskočiště 2. Rozběhovou dráhu s odrazovým břevnem a délkou alespoň 20 m Skok do výšky: 1. Doskočiště (3 x 5 m) 2. Rozběhová plocha alespoň 15 m 3. 2 stojany 4. Laťku Hody a vrhy: Hod kriketovým míčkem a granátem: 1. Větší rovná plocha pro dostatečný rozběh a dopad míčku (granátu) 2. Alespoň 15 kriketových míčků 3. Alespoň 15 granátů Vrh koulí 1. Kruh pro vrh koulí 2. Výseč pro dopad koule 3. Alespoň 5 ks koulí o hmotnosti 3 a 4 kg 27

31 4.6 Vyhodnocení Vzhledem k tomu, že jsem všechny školy navštívil a mluvil s potřebnými vyučujícími osobně, má návratnost dotazníků byla celkem úspěšná. Vyjma jedné základní školy (ZŠ Majakovského) se zbývající školy postavili k otázkám kladně a ochotně mi s vyplněním dotazníku pomohly. Proto budu ve vyhodnocení výsledků pokračovat s těmito základními školami. Jedná se o těchto 10 základních škol: ZŠ Školská, ZŠ Borovského, ZŠ U Lesa, ZŠ Prameny, ZŠ Dělnická, ZŠ Cihelní, ZŠ Družba, ZŠ U Studny, ZŠ Mendelova a ZŠ Slovenská. V následující části práce nejprve vyhodnotím jednotlivé otázky (podle dat získaných z dotazníku) a následně hypotézy Vyhodnocení jednotlivých otázek Otázka č. 1 Máte běžecký ovál? ANO 9 NE 1 Graf 1 Běžecký ovál 1) Běžecký ovál 10% 90% ANO NE Zdroj: Vlastní dotazník Z grafu č. 1 nám vyplývá, že 90 % základních škol v Karviné má vlastní běžecký ovál o velikosti m. 28

32 Otázka č. 2 Máte přímou atletickou trať? Ano, jako součást běžeckého oválu 9 Ano, samostatně 1 Ne, nemáme 0 Graf 2 Přímá atletická trať 2) Přímá atletická trať 0% 10% 90% Ano, jako součást běžeckého oválu Ano, samostatně Ne, nemáme Zdroj: Vlastní dotazník Graf č. 2 znázorňuje, že 90 % základních škol má přímou atletickou trať jako součást běžeckého oválu a 10 % škol samostatně. Dále z grafu vyplývá, že žádné ze zkoumaných škol přímá atletická trať nechybí. Otázka č. 3 Máte startovací zařízení? Ano, startovní pistoli 1 Ano, klapačku 1 Ne, nemáme 8 Graf 3 Startovací zařízení 3) Startovací zařízení 80% 10% 10% Ano, startovní pistoli Ano, klapačku Ne, nemáme Zdroj: Vlastní dotazník 29

33 Z grafu č. 3 vyplývá, že 80 % škol nepoužívá žádné startovací zařízení, 10% škol používá startovací pistoli a zbylých 10 % používá klapačku. Takový výsledek je pravděpodobně zapříčiněn tím, že na většině škol používají převážně Otázka č. 4 Máte alespoň 2 startovní bloky? ANO 8 NE 2 Graf 4 Startovní bloky 4) Startovní bloky 20% 80% ANO NE Zdroj: Vlastní dotazník Graf č. 4 ukazuje, že 80 % škol má alespoň 2 startovní bloky, naopak 20 % škol nikoliv. Nesplňují tak podmínky pro krátké běhy do vzdálenosti 400 m. Otázka č. 5 Máte alespoň 10 překážek pro překážkové běhy? ANO 1 NE 9 Graf 5 Překážky 5) Překážky 90% 10% ANO NE Zdroj: Vlastní dotazník 30

34 Graf č. 5 poukazuje na to, že 90 % základních škol v Karviné nemá alespoň 10 překážek pro překážkové běhy. Tento výsledek je sice špatný, ale z mého pohledu nijak překvapivý. Sám jsem se jako žák na základní škole s výukou překážkových běhů nesetkal. Během výzkumu jsem se pak na jedné ze základních škol dozvěděl, že překážky nemají proto, že jsou pro výuku nevhodné. Což mě překvapilo, jelikož překážkový běh je v doporučených osnovách pro ZŠ uveden. Otázka č. 6 Máte alespoň 4 štafetové kolíky? ANO 10 NE 0 Graf č. 6 Štafetové kolíky 6) Štafetové kolíky 0% ANO 100% NE Zdroj: Vlastní dotazník Graf č. 6 znázorňuje 100 % výskyt štafetových kolíků na základních školách. Tento výsledek byl zcela očekávaný a to i z toho důvodu, že štafetové kolíky lze lehce vyrobit i za pomocí žáků. Otázka č. 7 Máte doskočiště pro skok daleký? ANO 9 NE 1 31

35 Graf č. 7 Doskočiště 7) Doskočiště 10% ANO 90% NE Zdroj: Vlastní dotazník Z grafu č. 7 vyplývá, že 90 % základních škol v Karviné má doskočiště pro skok do dálky. Na tomto velice dobrém výsledku se podílí fakt, že skok do dálky patří mezi tradiční disciplíny, které jsou součástí školní atletiky. Výsledek navíc není tak překvapivý i proto, že mezi dětmi patří skok do dálky k těm oblíbenějším disciplínám. Otázka č. 8 Má Vaše rozběhová dráha pro skok do dálky alespoň 20 m? ANO 8 NE 2 Graf č. 8 Rozběhová dráha 8) Rozběhová dráha o délce 20 m 20% 80% ANO NE Zdroj: Vlastní dotazník 32

36 Graf č. 8 poukazuje na to, že 80 % základních škol v Karviné má rozběhovou dráhu pro skok do dálky o délce alespoň 20 m. Naopak 20 % škol nemá buďto žádnou, nebo příliš krátkou pro dostatečný rozběh. Otázka č. 9 Má Vaše rozběhová dráha dřevěné odrazové břevno, které je vzdálené 1-3 m od bližší hrany doskočiště? ANO 8 NE 2 Graf č. 9 Rozběhová dráha s odrážecím břevnem 9) Rozběhová dráha s odrážecím břevnem 20% 80% ANO NE Zdroj: Vlastní dotazník Z grafu č. 9 můžeme vyčíst, že 80 % základních škol v Karviné má vyhovující rozběhovou dráhu s dřevěným odrážecím břevnem, které je vzdálené 1 3 m od bližší hrany doskočiště. Otázka č. 10 Máte možnosti skoku do výšky? (Laťku, 2 stojany a doskočiště) ANO 10 NE 0 Graf č. 10 Laťka, stojany a doskočiště 10) Laťka, stojany a doskočiště 0% 100% ANO NE Zdroj: Vlastní dotazník 33

37 Z grafu č. 10 můžeme vyvodit, že na všech z 10 základních škol lze nějakým způsobem provádět skok do výšky. Školy tedy mají k dispozici stojany, laťku nebo gumu a doskočiště. Otázka č. 11 Má Vaše rozběhová plocha pro skok do výšky alespoň 15 m? ANO 8 NE 2 Graf č. 11 Rozběhová plocha 11) Rozběhová plocha 20% 80% ANO NE Zdroj: Vlastní dotazník Z grafu č. 11 můžeme vyčíst, že 80 % základních škol v Karviné má vyhovující rozběhovou plochu pro skok do výšky. Otázka č. 12 Je rozměr Vašeho doskočiště alespoň 3 x 5 m? ANO 7 NE 3 Graf č. 12 Doskočiště 12) Doskočiště 30% 70% ANO NE Zdroj: Vlastní dotazník 34

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví 1. ročník zacvičit pod vedením učitele jednoduché cviky provádět pod vedením učitele pohybové aktivity zdravotně zaměřené činnosti správné držení těla, průpravná, koordinační, dechová a relaxační cvičení

Více

Člověk a zdraví Tělesná výchova

Člověk a zdraví Tělesná výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Člověk a zdraví Tělesná výchova 2. období 5. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje k: poznávání

Více

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace 1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tělesná výchova Předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 6. Ročník: 6. - při vytrvalosti uplatní vůli rozvijí dynamiku a rychlost - zvládá techniky nových atletických disciplín získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy zejména v Poháru rozhlasu a Přespolním

Více

Sada pro atletickou pfiípravku. Literatura: DOSTÁL, E., VELEBIL, V. a kol. Didaktika školní atletiky. Praha: UK, 1992.

Sada pro atletickou pfiípravku. Literatura: DOSTÁL, E., VELEBIL, V. a kol. Didaktika školní atletiky. Praha: UK, 1992. Český atletický svaz ve spolupráci s firmou Jipast a.s. navrhl Sadu pro atletickou přípravku, která obsahuje nářadí a náčiní využitelné v tréninku desetiletých a jedenáctiletých atletů. SADA PRO ATLETICKOU

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově

TĚLESNÁ VÝCHOVA. - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově Průběžně osvojované vědomosti a dovednosti: TĚLESNÁ VÝCHOVA - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově - Základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi - Základní organizační činnosti

Více

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Gymnastika Příprava ke sportovnímu výkonu příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti tanečky, základy estetického pohybu Zvládá základní

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova je totožný se vzdělávacím obsahem oboru Tělesná výchova. TV je součástí

Více

- topografie- orientace na mapě

- topografie- orientace na mapě Ročník: 6. - aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem - usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti a z nabídky zvolí vhodný

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Věra Hauptmannová podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje

Více

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Ročník: 3. Časová dotace: 2 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví Význam pohybu pro zdraví pohybový režim žáků délka a intenzita pohybu Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Spojuje

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Zdravotně orientovaná zdatnost. Svalová nerovnováha (strečink) Zdravotně zaměřená cvičení

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Zdravotně orientovaná zdatnost. Svalová nerovnováha (strečink) Zdravotně zaměřená cvičení Vyučovací předmět: Tělesná výchova (zpracováno do bloků,, kvinta - oktáva) Usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti Ověří jednoduchými testy úroveň stále se zvyšující zdatnosti Jednoduchými testy si ověří

Více

24-41-M/01 Strojírenství

24-41-M/01 Strojírenství Učební osnova vyučovacího předmětu tělesná výchova Obor vzdělání: -1-M/01 Strojírenství 6-1-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium: Platnost:

Více

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Seminář Tv Gymnázium Dr.

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Seminář Tv Gymnázium Dr. školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Příprava a rozcvička Žák: použije správné vybavení připraví se na pohybovou aktivitu rozcvičí se - vhodné oblečení a obuv - rozcvička - protahovací a napínací, zahřívací

Více

Tělesná výchova 6. ročník

Tělesná výchova 6. ročník Tělesná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Mezipředmětové vztahy,průř.tém. Pomůcky, literatura aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu

Více

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých. 5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Charakteristika předmětu Tělesná výchova Předmět Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti Člověk

Více

Předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje

Více

Tělesná výchova 6. ročník

Tělesná výchova 6. ročník Tělesná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Mezipředmětové vztahy,průř.tém. Pomůcky, literatura aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obor vzdělání: 24-41-M/01 Strojírenství 26-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium:

Více

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti 5.1.9.2Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět : Tělesná výchova Ročník: 1. Výstup Učivo Průřezová témata Zvládá základní přípravu organismu před pohybovou

Více

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Ročník: 1. - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené možnosti - uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech

Více

Předmět: Tělesná výchova

Předmět: Tělesná výchova 5.8 Oblast: Člověk a zdraví 5.8.2 Obor: Tělesná výchova Předmět: Tělesná výchova Charakteristika předmětu tělesná výchova 1. stupeň Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je realizována vzdělávacím oborem Tělesná

Více

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Člověk a zdraví Tělesná výchova 6.22 Tělesná výchova 1.stupeň Tělesná výchova je vyučovacím předmětem, jehoţ cíle, zaměření

Více

5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň

5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň 5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE,

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, VZDĚLÁVACÍ OBOR TĚLESNÁ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Tělesná výchova svým obsahem navazuje na výstupy vzdělávací oblasti Člověk a zdraví na 1. stupni.

Více

SADA PRO ATLETICKOU PŘÍPRAVKU 10 11 let

SADA PRO ATLETICKOU PŘÍPRAVKU 10 11 let SADA PRO ATLETICKOU PŘÍPRAVKU 10 11 let OBSAH SADY: startovní bloky 2 ks překážky sklopné 6 ks kriketový míček 4 ks štafetový kolík 6 ks oštěp 2 ks disk 2 ks dětské kladivo (odhodový pytlík) 1 ks stopky

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: ČLOVĚK A SPORT OVO: 4.1.,4.2., 4.3, Význam biorytmů pro zdraví a 4.4., 4.5, 5.1. pohybovou aktivitu Pojmy osvojovaných činností Základní pojmy spojené s

Více

V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova

V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova 1/6 V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova V.8.2. I 1. stupeň V.8.2.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Obor tělesná výchova směřuje k poznání vlastních pohybových

Více

9.3.16. Člověk a zdraví Tělesná výchova

9.3.16. Člověk a zdraví Tělesná výchova Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Hlavní okruhy Výstupy z RVP ZV realizace Metody práce Průřezová tém. obor zvlád. téma ročník ČINNOSTI Dovede se orientovat ve IX. Zásady bezpečnosti

Více

volitelný předmět ročník zodpovídá SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA ATLETICKÉ TŘÍDY 6. ŠULC MARTIN

volitelný předmět ročník zodpovídá SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA ATLETICKÉ TŘÍDY 6. ŠULC MARTIN Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Tělesná výchova ve 3. ročníku

Tělesná výchova ve 3. ročníku Tělesná výchova ve 3. ročníku Září Seznámení s Tv Pohybové hry - šplh o tyči - běh na 50 metrů Povely, signály, znamení Soutěživé hry Podílení se na realizaci pravidelného pohybového režimu. Spojování

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině,

Více

5.8.2 Tělesná výchova povinný předmět

5.8.2 Tělesná výchova povinný předmět 5.8.2 Tělesná výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 2 2 2 2 2 3 2+1 2+1 2+1 Předmět tělesná výchova je vyučován

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy: Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Období: 3. období Počet hodin ročník: 66 66 66 66 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

VÝUKOVÉ KARTY: SPORTOVNÍ CHŮZE

VÝUKOVÉ KARTY: SPORTOVNÍ CHŮZE VÝUKOVÉ KARTY: SPORTOVNÍ CHŮZE Tato specifická atletická disciplína může být dětem přiblížena pomocí různých soutěží a hrátek. Soutěže a činnosti IAAF Dětské atletiky tuto disciplínu nezahrnují do svého

Více

ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY

ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY Možnosti a úskalí zdravého životního stylu žáků ZŠ a jejich vztah k pohybu ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY Pavlína 2015 Analýza dat Dotazník pro učitele tělesné výchovy Slovní

Více

Tělesná výchova - 1. ročník

Tělesná výchova - 1. ročník Tělesná výchova - 1. ročník reaguje na základní pokyny a povely Pohybové a organizační činnosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti dodržuje bezpečnostní a hygienické

Více

Předmět: Tělesná výchova

Předmět: Tělesná výchova Činnosti ovlivňující zdraví 1 aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem 3 samostatně se připraví před pohybovou činností

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a zdraví Tělesná výchova

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE. Člověk a zdraví Tělesná výchova UČEBNÍ OSNOVY ZŠ a MŠ CHRAŠTICE Vzdělávací oblast Cílové zaměření vzdělávací oblasti Učíme žáky poznávat zdraví jako nejdůležitější životní hodnotu chápat zdraví jako vyvážený stav tělesné, duševní i sociální

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Vzdělávací obor Tělesná výchova

Vzdělávací obor Tělesná výchova Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce 1. ČINNOSTI Kompetence pracovní, k učení, sociální, 1.Pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu OVLIVŇUJÍCÍ personální, pracovní, komunikativní

Více

Předmět: Tělesná výchova Ročník: 1.

Předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Ročník: 1. - Dodržuje a uplatňuje za pomoci učitele pravidla bezpečnosti a hygieny při atletických činnostech - Používá vhodný sportovní oděv a obuv, umí se samostatně převléci - Zná a reaguje na smluvené

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA. Volitelný předmět

Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA. Volitelný předmět 3. Učební osnovy volitelných předmětů Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Organizační vymezení předmětu: Sportovní

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova, I. stupeň

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova, I. stupeň Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova, I. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací

Více

1. Sprint na 60 m (jeden pokus v jednom dni) 2. Skok do dálky z rozběhu (tři pokusy v jednom dni)

1. Sprint na 60 m (jeden pokus v jednom dni) 2. Skok do dálky z rozběhu (tři pokusy v jednom dni) 1. Sprint na 60 m Z nízkého startu, podle pravidel atletiky platných od 1. 1. 2010, startování jako ve vícebojích, tj. po prvním chybném startu musí být varováni všichni závodníci v daném běhu. Kdo zaviní

Více

Tělesná výchova 1. 3. ročník

Tělesná výchova 1. 3. ročník Tělesná výchova 1. 3. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti. Zná

Více

Předmět:: Tělesná výchova

Předmět:: Tělesná výchova Činnosti ovlivňující zdraví 1 aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem 3 samostatně se připraví před pohybovou činností

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Příprava na cvičení Žák: použije vhodné oblečení a obuv 1 ZV Základní vzdělávání Správné dýchání a držení těla správně dýchá správně drží tělo OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ

Více

Tělesná výchova 1. ročník

Tělesná výchova 1. ročník Období Ročníkový výstup Učivo zvládá základní přípravu organismu před pohybovou aktivitou seznámí se s protahovacími a napínacími cviky pro zahřátí a uvolnění spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost

Více

Předmět: Základy gymnastiky

Předmět: Základy gymnastiky Předmět: Základy gymnastiky Charakteristika volitelného předmětu základy gymnastiky 1. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.14.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Výchova ke zdraví PŘEDMĚT: Tělesná výchova - dívky ROČNÍK: 6. při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli zvládá techniku nové atletické disciplíny

Více

Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Vzdělávací obsah

Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Vzdělávací obsah Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Činnosti ovlivňující zdraví Bezpečnost při pohybových činnostech. Hygiena při TV, osobní hygiena,

Více

Ročník III. A. Téma: Cíl: Žák - Poznámky Vazba na ŠVP: Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičení

Ročník III. A. Téma: Cíl: Žák - Poznámky Vazba na ŠVP: Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičení Tématický plán Předmět Tělesná výchova Vyučující PhDr. Eva Bomerová Školní rok 2012/2013 Ročník III. A hod./týd. 3 14. září - 8. prosince Téma: Cíl: Žák - Poznámky Vazba na ŠVP: Průpravná, kondiční, koordinační,

Více

Hodnocení a klasifikace TV na druhém stupni

Hodnocení a klasifikace TV na druhém stupni Hodnocení a klasifikace TV na druhém stupni Při hodnocení a následné klasifikaci předmětu tělesná výchova bude brán ohled na individuální možnosti a schopnosti žáků. Zohledněna budou též případná výkonnostní

Více

Rozvíjená kompetence Občanské Učení Pracovní Komunikace. Návaznost na další předměty Př - biorytmy, péče o zdraví, první pomoc

Rozvíjená kompetence Občanské Učení Pracovní Komunikace. Návaznost na další předměty Př - biorytmy, péče o zdraví, první pomoc Očekávaný výstup předmětu: Tv 6 - užívá osvojené názvosloví na úrovni cvičence - zná a užívá základní tělocvičné pojmy - rozumí povelům pořadových cvičení a správně na ně reaguje, - usiluje o zlepšení

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti, projevuje samostatnou vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti Žák zařazuje do pohybového režimu cviky posilující

Více

Tělesná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu. Cíle předmětu

Tělesná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu. Cíle předmětu Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova se podílí na komplexnějším vzdělávání žáků nejen v oblasti pohybových aktivit a pohybového učení, ale jako součást

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 2 2+1 2+1 2+1 2 2 2 2 1+1 Povinnost (skupina)

Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 2 2+1 2+1 2+1 2 2 2 2 1+1 Povinnost (skupina) 382 Vzdělávací oblast : ČLOVĚK A ZDRAVÍ Vyučovací předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA 2. stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 2 2+1 2+1 2+1

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň - je realizována v 1. - 5. ročníku - v každém ročníku jsou 2 hodiny týdně Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy: a) činnosti

Více

Tělesná výchova nižší gymnázium

Tělesná výchova nižší gymnázium Tělesná výchova nižší gymnázium Obsahové vymezení Tělesná výchova je všeobecně vzdělávací předmět, který vychází z ZV ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a je realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích

Více

OKRESNÍ KOLA 2014. Sprint na 60 m (jeden pokus)

OKRESNÍ KOLA 2014. Sprint na 60 m (jeden pokus) PRAVIDLA DISCIPLÍN PRAVIDLA DISCIPLÍN OKRESNÍ KOLA 2014 Sprint na 60 m Z nízkého startu, podle pravidel atletiky platných od 1.1.2010, startování jako ve vícebojích, tj. po prvním chybném startu musí být

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA - l. ROČNÍK Uplatňuje pravidla bezpečnosti při atletických činnostech, za pomoci uč. Je dodržuje. Dovede se samostatně převléct do cvičebního úboru. Reaguje na základní pokyny, signály

Více

Zpomalení a detail na kotníky. Skiping normální rychlost Zpomalení - šipka na záda, koleno, ruce společně s komentářem

Zpomalení a detail na kotníky. Skiping normální rychlost Zpomalení - šipka na záda, koleno, ruce společně s komentářem Scénář DVD atletika AT1,AT2 Menu výběr: Běžecká abeceda Švihová technika Nízký start a šlapavá technika Štafetový běh Hod míčkem Vrh koulí Skok do dálky základní technika krok Skok do výšky flop Poznámka:

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova 8. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Činnosti ovlivňující zdraví aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova 9. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Činnosti ovlivňující zdraví aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti

Více

Povinný předmět (verze 2013)

Povinný předmět (verze 2013) Povinný předmět (verze 2013) Název kurzu: Rozvoj pohybových schopností Počet kb.: 2 Identifikační kód: KTV/6219 KTV/0397 KTV/6137 Hodinová dotace: 1/1, KS 3hod. Semestr: letni Forma výuky: semestrální

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU TĚLESNÁ VÝCHOVA Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva): Datum platnosti ŠVP od: 1. 9. 2009 Zedník 36-67-H/01

Více

Tělesná výchova ročník TÉMA

Tělesná výchova ročník TÉMA Tělesná výchova ročník TÉMA 1-4 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede

Více

A) OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT

A) OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT A) OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT 1. Gymnastika základní: její cíle, úkoly a funkce, obsah, anatomicko-fyziologická podstata cvičení. 2. Gymnastika nářaďová- kruhy, hrazda,

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let

Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let Podstata sportovní přípravy dětí * Jejím hlavním rysem je přípravný charakter,ve kterém se budují základní kameny vrcholového výkonu,

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Ročník: 9. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu OSV: 1 OSV: 1 + 2 OSV: 1 + 2 + 3

Ročník: 9. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu OSV: 1 OSV: 1 + 2 OSV: 1 + 2 + 3 Předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník: 9. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje

Více

VÝUKOVÉ KARTY: SKOKY ZE DŘEPU SNOŽMO VPŘED Žabáci

VÝUKOVÉ KARTY: SKOKY ZE DŘEPU SNOŽMO VPŘED Žabáci VÝUKOVÉ KARTY: SKOKY ZE DŘEPU SNOŽMO VPŘED Žabáci Rozbor disciplíny: Skokanské disciplíny nekladou nárok pouze na sílu dolních končetin, ale také na koordinaci dolních a horních končetin, na souběžný pohyb

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8. 3 Sportovní hry Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají v rámci nabídky volitelných předmětů

Více

Školení cvičitelů III. třídy všeobecné gymnastiky. Praha, 2014 Miroslav Zítko

Školení cvičitelů III. třídy všeobecné gymnastiky. Praha, 2014 Miroslav Zítko Školení cvičitelů III. třídy všeobecné gymnastiky Praha, 2014 Miroslav Zítko Gymnastika Gymnastiku chápeme jako otevřený systém metodicky uspořádaných pohybových činností esteticko-koordinačního charakteru

Více

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Tělesná výchova.

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Tělesná výchova. TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu Tělesná výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, oboru Tělesná výchova. Předmět Tělesná výchova jako součást komplexnějšího

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 4.7 Vzdělávací oblast Člověk a zdraví 4.7.1 Tělesná výchova 4.7.1 Vzdělávací obsah oboru Výchova ke zdraví je integrován v předmětech Tělesná výchova, Biologie, Výchova k občanství a Science. 1. 2. 3.

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Tělesná výchova vyšší gymnázium

Tělesná výchova vyšší gymnázium Tělesná výchova vyšší gymnázium Obsahové vymezení Tělesná výchova je všeobecně vzdělávací předmět, který vychází z ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a je realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost. Provede laickou první pomoc, přivolá

Více

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví tělesná výchova Ročník: 1. 2. Kompetence ( výstupy ) Ví, že pohyb je vhodný pro zdraví. Zná základní pravidla chování a řídí se jimi. Zná zásady správného sezení, držení

Více

Plánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko

Plánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko Plánování ve školní TV Zpracoval: Ondřej Šimko Plánování ve školní TV je záměrná a cílevědomá činnost učitele k stanovení co nejracionálnějšího způsobu realizace a postupu v plnění vytčených cílů PLÁNOVÁNÍ

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Tělesná výchova - 1. 3. ročník Vzdělávací obsah

Tělesná výchova - 1. 3. ročník Vzdělávací obsah Tělesná výchova - 1. 3. ročník Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Bezpečnost při pohybových činnostech (činnosti ovlivňující zdraví) Hygiena při Tv Poučení o bezpečném chování

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Tělesná výchova Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. stupeň KAPITOLA 9. - TĚLESNÁ

Více

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory: Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova na I. stupni Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tělesná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova na I. stupni Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova na I. stupni Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obsahem předmětu je aktivní pohyb žáků, který vede od poznání

Více

Výukový program pedagogiky sportovního tréninku

Výukový program pedagogiky sportovního tréninku Výukový program pedagogiky sportovního tréninku Studijní rok: 2011/12 Studijní obor, ročník: navazující Mgr. Počet hodin: 12/12 Vyučující: Doc. PaedDr. M. Lehnert, Dr. Cíl vyučovacího předmětu: prohloubit

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

TĚLESNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6.,7.,8. a 9. ročníku 2 hodiny týdně TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Vzdělávání

Více