CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Češi za hranicemi: design kvalitativní studie mezinárodních dobrovolníků

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Češi za hranicemi: design kvalitativní studie mezinárodních dobrovolníků"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Češi za hranicemi: design kvalitativní studie mezinárodních dobrovolníků Vojtěch Vodseďálek Vedoucí práce: Mgr. Vladislava Závrská Olomouc, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracoval/a samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne Vojtěch Vodseďálek

3 Poděkování: Na prvním místě bych rád poděkoval vedoucí práce, Mgr. Vladislavě Závrské, za její ochotu se podílet na této práci, její odborné rady a osobní přístup, který pro mě byl silnou motivací k dopsání celé práce. Dále děkuji své rodině za podporu při studiu bez ní bych nebyl schopen začít studovat ani studium dokončit. V neposlední řadě patří mé díky i CARITAS-VOŠs Olomouc. Děkuji za možnost zde absolvovat studium, které bylo obohacující nejen po odborné stránce, ale i po té duchovní. Duchovno, individuální přístup a ochota tvoří nezaměnitelnou atmosféru této školy a věřím, že si tyto hodnoty uchovám do svého budoucího pracovního i osobního života.

4 Citát: Lucius Annaeus Seneca: Alteri vivas oportet, si vis tibi vivere. Musíš žít pro jiné, chceš-li žít pro sebe.

5 Obsah Úvod Teoretické rámování dobrovolnictví Dobrovolnictví a mezinárodní dobrovolnictví Historický kontext dobrovolnictví Charakteristiky dobrovolníků a dobrovolnictví ve 21. století Typy mezinárodního dobrovolnictví Mezinárodní dobrovolnictví jako nástroj mezinárodního vzdělávání Mezinárodní dobrovolnictví jako nástroj mezinárodní spolupráce a humanitární pomoci Metodologie výzkumného šetření Výzkumný přístup a cíl výzkumu Metody tvorby dat Výzkumný vzorek Reflexu vstupu do terénu Metody analýzy dat Závěr Seznam literatury Internetové zdroje Zákony Anotace Annotation... 33

6 Úvod Design empirického šetření, který právě držíte v rukou, vznikl na půdě CARITAS - Vyšší odborné školy sociální Olomouc, jako závěrečná práce oboru Sociální a humanitární práce. Cílem absolventské práce bylo navrhnout projekt empirického šetření zaměřeného na problematiku mezinárodního dobrovolnictví, blíže na jeho aktéry mezinárodní dobrovolníky. Empirické šetření je navrženo v kvalitativním paradigmatu, s cílem zkonstruovat typologii mezinárodních dobrovolníků. Tato práce sloužila jako projekt empirického šetření, které jsem uskutečnil v rámci práce bakalářské. Dobrovolnictví se v posledních dvaceti letech profiluje jako jeden z důležitých prvků sociální práce a poskytování sociálních služeb. V neziskových nestátních organizacích se dobrovolníci stávají nedílnou součástí při tvorbě občanského sektoru, který je ve společnosti situován mezi jednotlivci a státem. Mezinárodní dobrovolnictví staví na stejných základech tedy dobrovolného poskytování volného času na pomoc druhé osobě bez vidiny zisku. Jeho specifikum je prostředí, v rámci něhož se uskutečňuje, neboť se musí odehrávat vně území státu, ze kterého mezinárodní dobrovolník pochází. Stejně tak jako dobrovolnictví v České republice, i mezinárodní dobrovolnictví nabývá různých podob a v historii se proměňovalo. Proto se v rámci teoretického rámování dobrovolnictví zabývám definováním obou výše zmíněných typů dobrovolnictví, jejich historickým kontextem, stejně tak jako i různými podobami, kterých mohou nabývat. Vzhledem k záměru projektu, nechybí v této části ani obecná charakteristika dobrovolníků. Navazuje na ni druhá, metodologická část. Jelikož je tato část základem výzkumu, byla použita i v bakalářské práci, která informuje o výsledcích realizace návrhu výzkumu. Vzhledem k nízkému zájmu české akademické obce o mezinárodní dobrovolnictví je toto téma zpracováno především na základě zahraniční literatury. Jako hlavní zdroj sloužily především studie Centra sociálního rozvoje (Center for Social Development) z Washingtonské univerzity v Saint Louis, jehož představitelé se dlouhodobě zabývají fenoménem mezinárodního dobrovolnictví. Na druhou stranu nelze vynechat české ukotvení dobrovolnictví, o které se, dle mého názoru, nejlépe zasloužil Frič se svými spolupracovníky, jež v roce 2010 představili svůj výzkum Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v České republice na začátku 21. století. Také odborný časopis Sociální práce/sociálná práca, byl pramenem cenných informací - zvláště pak 6

7 jeho 4. vydání roku 2011 věnované právě dobrovolnictví. Pokud se týká informací o sociálně vědním výzkumu, vycházel jsem opět především ze zahraničních publikací (nejvýrazněji z publikací Given (ed) a Padgett 2008). 7

8 1 TEORETICKÉ RÁMOVÁNÍ DOBROVOLNICTVÍ 1.1 Dobrovolnictví a mezinárodní dobrovolnictví Dobrovolnictvím se rozumí pojem, jenž vyjadřuje svobodně zvolenou aktivitu, která je směřována druhému člověku nebo skupině osob a za kterou není očekávána finanční odměna. Takto Dekker a Halman (2003, dle Frič, Pospíšilová, Tošner, Vávra 2010: 9) definují tři základní prvky dobrovolnictví, které se objevují napříč jeho odbornými definicemi. Pro účely této studie je však potřeba termín dobrovolnictví více specifikovat, neboť výše zmíněné prvky se vyskytují i v tzv. neformálním dobrovolnictví, někdy též označované jako občanská výpomoc. Jedná se o styl dobrovolnictví, které není realizované skrze organizaci a nejčastěji se jedná o sousedskou výpomoc. 1 Studie si nebere za cíl zkoumat tuto oblast dobrovolnictví, ale bude se soustředit na formální dobrovolnictví, tak jak jej definuje Penner (dle Frič a kol. 2010: 10) jako:..dlouhodobé, plánované a svobodně zvolené (discretionary) prosociální chování 2 ve prospěch cizích druhých osob, které se odehrává v kontextu organizace. Tošner a Sozanská (2002: 36-37) tento typ dobrovolnictví nazývají veřejně prospěšné, a staví oproti němu vzájemně prospěšné dobrovolnictví, které je typické tím, že se odehrává uvnitř nějakého společenství, nicméně jeho účelem není pomoc lidem vně dané komunity, ale pouze jejím členům. 3 Formální dobrovolnictví, jak je zřejmé z jeho definice, klade také důraz na to, aby jeho výsledky nesměřovaly k blízkým známým osobám dobrovolníka. Penner (2002, dle Frič a kol. 2010: 10) se domnívá, že pokud je pomoc poskytována uvnitř rodiny, vytrácí se z ní ona dobrovolnost, neboť jsou jeho aktéři motivováni jistou povinností a je zde přítomen prvek reciprocity. Definice mezinárodního dobrovolnictví se od definice formálního dobrovolnictví příliš neliší. V odborném diskursu je definováno jakožto organizovaná část služby pro společnost realizovaná dobrovolníky, kteří pracují za hranicemi jiné země nebo zemí (Sherraden 2008: 397). V Českém prostředí se jeho vymezení zaobírá spíše specifiky dobrovolnictví pro dobrovolníka. Mezinárodní dobrovolnictví v sobě spojuje příležitost k rozvoji osobních schopností a dovedností, intenzivní interkulturní 1 Frič a Pospíšilová (2009: 1) uvádí, že v České republice se tomuto typu věnuje 38 % dobrovolníků a z nich 72 % má zkušenost právě se sousedskou výpomocí. 2 Pro-sociální chování: chování vykonané ve prospěch druhého člověka nebo skupiny osob, které nenese vidinu zisku. (Slaměník, Výrost 2008: 285) 3 Nejčastěji se jedná o farní sdružení, sportovní a zájmové kluby. 8

9 učení, možnost přímé pomoci místním komunitám při realizaci veřejně prospěšných projektů a současně posiluje osvětu o dobrovolnictví a občanské angažovanosti v české společnosti (INEX 2012: 4). 1.2 Historický kontext dobrovolnictví Prostor, v rámci něhož působí organizace 4, které dobrovolnictví zprostředkovávají, se v dějinách různě proměňoval a v České republice prošel za posledních třicet let radikálním vývojem. Jeho kořeny sahají až do konce 13. století, kdy na našem území začaly vznikat řemeslnické spolky, tzv. cechy, které zakládali lidé různých profesí, aby si v rámci nich poskytovali podporu, sdíleli finance a zkušenosti. Ty však měly později mandatorní povahu. Nicméně vedle nich vznikala dobrovolná bratrstva a družiny. Všechny tyto organizace vyplňovaly prostor mezi obyčejnými lidmi a šlechtou a panovníkem. Největší rozkvět dobrovolného spolčování znamenalo období osvícenství, kdy myšlenky obecného blaha a vzdělávání nechávají vznikat nejrůznějším mecenášským a vědeckým spolkům. (Andrle 2002: 2) To znamenalo i odklon od vzájemně prospěšného dobrovolnictví k obecně prospěšnému. Devatenácté století pak s sebou přineslo i počátky mezinárodního dobrovolnictví. Švejnoha (2006: 6) uvádí jako průkopníky mezinárodního dobrovolnictví 5 Nikolaje Ivanovič Pirogova a Florence Nightingal, kteří působili jako ošetřovatelé raněných během Krymské války v 50. letech. Nejdůležitější zlom v pomáhání za hranicemi však nastal po notoricky známé bitvě u Solferina (1859), na kterou roku 1863 navazovalo založení Mezinárodního výboru červené kříže, 6 (Švejnoha 2006: 8-9). Avšak první mezinárodní dobrovolnictví, tak jak jej známe dnes, se událo poměrně spontánně roku 1920, kdy Pierre Cérésole svolal skupinu 20 aktivistů z Evropy, aby pomáhali s rekonstrukcí zničené vesnice nedaleko francouzského 4 Jedná se o ty organizace, které vyplňují tzv. občanský sektor, tedy prostor mezi státem a jednotlivci. Jejich základními právními úpravami jsou Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod tedy právo shromažďovací, právo sdružovat se ve spolcích a společnostech, právo zakládat politické strany a hnutí, svoboda náboženství a také Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Před rokem 2014, jsme v České republice rozlišovali nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, zájmové sdružení právnických osob, církevní organizace, občanská sdružení atd. Nový občanský zákoník s sebou přinesl několik změn, například změnu názvu u obecně prospěšných organizací na ústavy a občanských sdružení na spolky, nicméně činnost neziskových organizací neohrozil. Spíše se snaží o jejich lepší legislativní ukotvení a větší transparentnost. 5 Nejedná se o explicitní pojmenování mezinárodních dobrovolníků, spíše prvních lidí, kteří se začali angažovat za hranicemi svého státu na pomoc druhým. 6 Roku 1868 byl založen Vlastenecký pomocný spolek pro království české, předchůdce Československého červeného kříže 9

10 Verdunu 7. (Policar, Hofmannová 2011; CCIVS 2011; SCI 8 ). V té samé době, během první republiky, na našem území vznikaly již velmi dobře organizované spolky a některé z nich se zachovaly až dodnes (Sokol, Mánes, Junák - Skaut). Konec druhé světové války a nástup komunismu znamenal pro dobrovolnictví a občanský sektor veliký otřes. Když se v únoru 1948 chopila komunistická strana moci, začala oblast dobrovolného sdružování přizpůsobovat svým potřebám. Především přistoupila k poměrně rychlé paralyzaci dobrovolnického aktivismu, který svojí ideovou a politickou orientací komunistické ideologii nevyhovoval, nebo jí přímo protiřečil. (Frič. a kol. 2010: 34-35). Takto vývoj pokračoval po celou dobu komunistické vlády, kdy se za dobrovolnictví považovala nucená práce v tzv. brigádách socialistické práce, jež měla pomáhat plnit pětiletky, spolky byly rušeny nebo transformovány pod Národní frontu a jejich hlavní funkcí se stalo budování socialistické společnosti. Nicméně dobrovolnické snahy udržovali i tzv. odpůrci státu, tedy disidenti a ostatní lidé pronásledovaní režimem, kteří se tajně sdružovali a snažili se o uchování demokratických ideálů. K nejznámějším organizacím patřily Charta 77, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných a církevní organizace. V západním bloku se mezitím rozvíjelo a organizovalo mezinárodní dobrovolnictví. Za zmínku stojí především založení Koordinačního výboru pro dobrovolnické pracovní tábory (Coordination Committee for Voluntary Workcamps) při UNESCO roku V padesátých letech pak získalo mezinárodní dobrovolnictví i podporu z řad vládních a politických orgánů, všeobecně sdíleným mottem totiž bylo sloužit a učit se (to serve and to learn) (INEX 2011: 4). I přes všechny snahy socialistických zemí odříznout Západ od Východu, organizaci Service Civil International 10 se podařilo spolupracovat na workcampech i s východním blokem např. v roce 1964 se jeden uskutečnil v Československu (Ujfaluši, Dvořáková 2010: 16-17). Roku 1970 byla založena pod Organizací Spojených Národů 11 (United Nations) platforma pro dobrovolníky (United Nations Volunteers), kteří se mohou dodnes účastnit hned několika odlišných projektů 7 Tento způsob pomoci se začal označovat jako tzv. workcamp (pracovní tábor) Později přejmenováno na Coordination Comittee for International Voluntary Effort, které působí na poli mezinárodního dobrovolnictví dodnes. 10 první mezinárodní dobrovolnická organizace její hlavní snahou bylo a stále je, bourání předsudků a propagace míru skrze organizování mezinárodních dobrovolnických projektů. 11 Přesněji pod UNDP Rozvojový program Organizace spojených národů 10

11 humanitární a mírotvorné mise, rozvojové mise atd. 12 Šanci navázat na dobrovolnické aktivity první republiky bez pokroucených ideologických názorů a možnost účastnit se mezinárodního dobrovolnictví dostali lidé na českém území až po Sametové revoluci roku I když by se dalo předpokládat, že pád komunismu přinesl rozkvět dobrovolnictví, nebylo tomu ze začátku tak. Sametová revoluce lidem přinesla osvobození od mandatorní, neautentické dobrovolnické práce. Občané využili demokratický nárok na občanský klid a s úlevou se od dobrovolnických aktivit distancovali. (Frič a kol. 2010: 47). I přes těžké začátky se dobrovolnictví a s ním i zcela nová podoba občanského sektoru začaly znovu dostávat do povědomí společnosti. Upustilo se od neorganizovaného shromažďování v rámci komunit a s nástupem neziskových organizací se začal rozvíjet tzv. manažerský model dobrovolnictví, kdy jsou dobrovolníci vedeni v rámci organizace profesionálním koordinátorem. Tento posun, jak se domnívá Frič a kol., může mít příčinu i ve změně přístupu státu k neziskovému sektoru. Tvrzení podkládá teorií od Salamon a Anheier (1998) o čtyřech neziskových režimech 13, kteří věří, že otázka, proč lidé v určitých společnostech mají větší sklon k dobrovolnictví než v ostatních, se dá zodpovědět porozuměním vztahu mezi organizacemi občanské společnosti 14 a určitými vrstvami obyvatel, kteří pak určují chod státu. (Frič a kol. 2010: 13 14) Deset let od pádu komunismu, roku 1999, vzniklo první dobrovolnické centrum HESTIA. Jeho význam je zřetelný hlavně v propagaci a modernizaci formálního dobrovolnictví, kdy díky úzkým kontaktům se zahraničními partnery, pomáhá přenášet západní know-how do našeho občanského sektoru. Legislativní ukotvení dobrovolnictví reguluje zákon o dobrovolnické službě platný od roku Zákon upravuje postavení dobrovolníka zakotvuje povinnost uzavírat smluvní vztahy, čímž poskytuje dobrovolníkovi vysokou míru ochrany, upravuje nábor, evidenci, přípravu a vykonávání 12 Více informací na: 13 Liberální model přenechává velkou část odpovědnosti v rámci sociálních služeb právě na soukromé iniciativě a dobrovolnictví. Opakem je sociálně demokratický vzorec, podle kterého se stát velmi angažuje v zajišťování sociálních potřeb. Korporativní stojí mezi výše zmíněnými modely, vyskytují se zde štědré dávky od státu a při tom zde existuje rozsáhlá platforma organizací občanského sektoru. Posledním vzorcem, tedy etatistickým se rozumí silná role státu a jeho cílený odsun třetího sektoru na okraj zájmů. (Salamon, Anheier 1996, podle Frič, Benáček, Potůček 2008: 157) 14 V této studii je používán také termín neziskové/nestátní organizace. 15 Velmi důležitým iniciačním krokem byl mezinárodní rok dobrovolnictví. Ten vznikl na žádost Japonska v OSN, které chtělo formální cestou vyjádřit díky všem dobrovolníkům, jež pomáhali právě v Japonsku po zemětřesení roku Dalším neodmyslitelnou hnací silou v procesu ustavování dobrovolnictví byl i tlak ze strany neziskových organizací. 11

12 dobrovolnické činnosti a poskytuje jistotu příjemcům dobrovolnické činnosti (Jiránek 2003: 1). Další okruhy, k nimž se zákon vyjadřuje, souvisí s mezinárodním dobrovolnictvím, kdy definuje termíny, jako jsou vysílající a přijímající organizace 16, minimální věk dobrovolníka, dále pak řeší otázku důchodového a veřejného zdravotního pojištění atd. Historický vývoj České republiky i celého světa, jakkoliv byl pro dobrovolnictví komplikovaný, dopomohl k chápání dobrovolnictví jako činnosti, která je v demokratické společnosti nezastupitelná. Dokládá to i jeho definice ve Všeobecné deklaraci o dobrovolnictví: Dobrovolnictví je základním stavebním prvkem občanské společnosti. Uskutečňuje nejvznešenější aspirace lidstva - touhu po míru, svobodě, příležitostech, bezpečí a spravedlnosti pro všechny. (IAVE 2001). V této studii (která je však pouze plánem výzkumného šetření) je ústředním zájmem snaha pochopit, kdo jsou lidé, kteří mají chuť tyto aspirace naplňovat v rámci mezinárodního dobrovolnictví. 1.3 Charakteristiky dobrovolníků a dobrovolnictví ve 21. století Z výzkumů dobrovolnictví máme možnost poznat obecnou charakteristiku dobrovolníka, který se angažuje v rámci České republiky. Například Frič a Pospíšilová jej definují následovně: pracuje pravidelně a dlouhodobě až tři čtvrtiny dobrovolníků pracuje déle než dva roky pro tu samou organizaci. Je loajálním členem své organizace i proto, že zde nachází přátelské prostředí a silné emocionální vazby na jiné členy organizace. Většinou jde o menší zájmovou organizaci (klub, sdružení spolek) bez zaměstnanců s nízkou mírou profesionalizace řízení dobrovolníků Motivace dobrovolníka je volnočasová a pohodová má ze své dobrovolnické aktivity požitek, užívá si ji a baví ho to. (2009: 5). V kontextu mezinárodního dobrovolnictví rozsáhlejší charakteristika jeho aktérů chybí. Autoři z Centra pro sociální rozvoj (Center for Social Development - CSD) Sherraden, Lough a McBride, kteří se dlouhodobě se zabývají problematikou mezinárodního dobrovolnictví, obecně definují mezinárodního dobrovolníka následovně: je mladý, vzdělaný, zámožný a bílý 17 (2008: 398). Právě vzhledem k absenci alespoň podobně obecné definice mezinárodního dobrovolníka pocházejícího 16 Organizace (většinou nestátní, nezisková), která poskytuje služby v zahraničí a v níž dobrovolník působí. Organizace, přes kterou dobrovolník do zahraničí odjede, je označována jako organizace vysílající. Právní zakotvení obou organizací se nachází v Zákonu o dobrovolnické službě 198/2002 Sb. v paragrafu 4, Přeloženo autorem 12

13 z České republiky, si studie klade za cíl, mimo jiné, dozvědět se více informací o lidech, kteří participují na programech mezinárodního dobrovolnictví Další teoretické zpracování života dobrovolníků přináší z jiného úhlu pohledu Evans a Saxton. Ve své publikaci 21st Century Volunteer (2005) se soustřeďují na popis moderního dobrovolníka, který je podle nich ovlivňován vlivy moderní společnosti. Popisují tak hlavních devět trendů 18 v přístupu moderního dobrovolníka k dobrovolnictví, a vedle nich vymezují i šest nejdůležitějších vlivů 19 moderní společnosti, které určovaly jeho přerod. Transformaci stylu dobrovolnické participace si uvědomují i Hustinx s Lammertyn, kteří také vidí jeho příčinu v celospolečenských změnách ovlivněných modernizací společnosti. Teorie modernizačního procesu je podle těchto autorů zásadním prvkem přeměny vzorců dobrovolnictví, které není jednolitým a neměnným jevem, nýbrž se vyvíjí spolu se společností 20. (2003: ) Ve výzkumech se jim podařilo dokázat, že opravdu existují dva vzorce dobrovolnické participace, při čemž jeden z nich representuje starý model dobrovolníka kolektivní a oproti němu staví reflexivní model, jenž definuje moderního dobrovolníka. Největšími rozdíly mezi nimi shrnují následovně. Kolektivní dobrovolník se dlouhodobě věnuje práci v jedné organizaci a nepřemýšlí příliš o okolních možnostech zkrátka v ní působí automaticky, na druhé straně nový/reflexní dobrovolník se zabývá tím, kde je pro něj v tuto chvíli nejlepší uplatnění, kde by se mohl nejlépe rozvíjet, co by bylo pro něj samotného zajímavé atd. (Hustinx, Lammertyn 2003: 175) Podobným směrem se ubírá i Frič a kol., kdy se snaží zmapovat právě vzorce dobrovolnické participace od Hustinx s Lammertyn v České republice a porovnat jejich zastoupení s ostatními zeměmi. Činní tak kvůli zjištění, zda-li a jakým způsobem ovlivnila komunistická éra vývoj dobrovolnictví v Čechách předpokládají přitom, že 18 Trendy moderního dobrovolníka jsou mj. odklon od dobrovolnictví založeným na přebytečném čase, který je potřeba nějakým způsobem využít. V dnešní době totiž musí organizace soupeřit s nepřeberným množstvím alternativ, které ve svém volném čase může člověk provozovat. Dále například fakt, že mladí lidé chtějí být více aktivní, přinášet své nápady a zkoušet nové věci a proto vyhledávají více aktivistické organizace než ty dobrovolnické. (Evans, Saxton 2005: 44-47) 19 Mezi ně řadí například stále stárnoucí populaci nebo zvyšování dosaženého vzdělání, kdy je dokázáno, že lidé s vyšším vzděláním se více účastní dobrovolnických aktivit. Na jednu stranu se tedy organizace mohou těšit na přísun dobrovolníků, ale také musí počítat s tím, že lidé budou chtít více využívat své schopnosti a znalosti. To znamená, že jim budou muset organizace více vycházet vstříc a pečlivě jim hledat uplatnění. (Evans, Saxton 2005: 15-18) 20 Podporou této teze může být nepřímo i kniha Tekutá modernita od Baumana, která se zabývá přerodem člověka v postmoderní době. Expresivně pak například sděluje, že Postmodernita je určitou etapou vývoje individuí i společenských vztahů (Bauman 2002: 25) 13

14 větší zastoupení kolektivního vzorce bude signalizovat opožděnější reakci na změnu společenských poměrů právě vlivem komunistického režimu. Pro tyto účely přetvořili analytický rámec zkoumání dobrovolnictví, který využíval Hustinx s Lammertyn, a na jeho základě vytvořili ideální konfiguraci dimenzí kolektivního a reflexivního vzorce dobrovolnictví, které shrnují v následující tabulce. 1. Styl dobrovolnické participace 2. Motivace dobrovolníků 3. Sociální kapitál dobrovolníků 4. Organizace dobrovolnictví 5. Kulturní rámec dobrovolnictví 6. Společenská hodnota a podpora dobrovolnictví Zdroj: Frič a kol. 2010: Kolektivní vzorec Dlouhodobý, stabilní, spojený s členstvím v OOS Normativní a altruistická Převaha silných vazeb na komunitu, vysoká úroveň emocionálně podbarvených vazeb na členy organizace Domácky řízené, hierarchicky uspořádané organizace Kolektivismus Reziduální přístup kompenzační a komplementární pohled na dobrovolnictví Reflexivní vzorec Krátkodobý, nestabilní, odpojený od členství v OOS Egoistická až požitkářská Převaha slabých vazeb na komunitu, instrumentální vazby na členy organizace Vysoká míra profesionalizace dobrovolnických aktivit v organizaci Individualismus Emancipační přístup dobrovolnictví jako preferovaná hodnota Výsledky svého výzkumu pak shrnují následovně. Propojenost dimenzí struktury dobrovolnictví celkově není tak silná, jak jsme očekávali, což signalizuje, že ani případně zjištěné empirické vzorce dobrovolnictví v ČR nebudou nijak ostře vyhraněné a budou se spíše odvíjet od společného základu, který lze hledat v kolektivistické hodnotové orientaci dobrovolníků. (Frič a kol. 2010: 166) V rámci realizace návrhu studie bude zajímavé porovnávat, zda se i v rámci mezinárodního dobrovolnictví dá rozlišovat mezi kolektivním a reflexivním vzorcem. Kvůli možnosti porovnání dat a teoretickému ukotvení okruhů, jež využívali během výzkumů Frič a kol., jsou některé z nich zahrnuty do tohoto výzkumu. Jedná se o motivaci dobrovolníků, organizaci dobrovolnictví a styl dobrovolnické participace. 14

15 Sherraden a kol. (2008: 399) předpokládají, že mezinárodní dobrovolnictví 21 může ovlivňovat i struktura organizace, přes kterou dobrovolník do zahraničí vyjíždí, stejně tak jako zvolený projekt mezinárodního dobrovolnictví. Z tohoto důvodu se nyní zaměřím na typy mezinárodního dobrovolnictví, kde budou popsány alternativy, které dobrovolníci mají při výběru mezinárodním dobrovolnictví. 1.4 Typy mezinárodního dobrovolnictví Nejčastějším dělením jsou dva možné typy účasti dobrovolníků na projektech v zahraničí služby, (1.4.1.) jež se soustřeďují na rozvojovou spolupráci, či humanitární pomoc, a služby, (1.4.2.) které pomáhají budovat mezinárodní (interkulturní/mezikulturní) porozumění (vzdělání/kompetence). (Sherraden a kol. 2006: 7-8; Mezinárodní dobrovolnictví a rozvojová spolupráce 22 ) V rámci nich můžeme podle délky dobrovolnictví dělit na dlouhodé, střednědobé a krátkodobé. Nicméně v této studii budeme vycházet ze Zákona o dobrovolnické službě, který rozeznává pouze krátkodobou (do tří měsíců) a dlouhodobou dobrovolnickou službu (více jak tři měsíce). (zákon o dobrovolnické službě 2). Největší důraz přitom bude kladen na dlouhodbé mezinárodní dobrovolnictví, jelikož se studie soustředí právě na dobrovolníky, kteří vyjeli do zahraničí na delší dobu než tři měsíce Mezinárodní dobrovolnictví jako nástroj mezinárodního vzdělávání Mezinárodní vzdělávání umožňuje jedinci rozvíjet chápání a přijímání různorodosti jako pozitivního jevu a hodnotit rozdíly mezi lidmi z různých kultur jako přínosné.vede k respektování neustále rostoucí kulturní rozmanitosti a otevírá cestu různým způsobům života, myšlení a chápání světa (Buryánek 2002: 13). Takto zní definice z metodiky pro interkulturní vzdělávání na školách, neboť oblast mezinárodního/ interkulturního vzdělávání již není spojená pouze s mezinárodním dobrovolnictvím. Vzhledem k současné míře globalizace 23, mají lidé stále větší možnost setkávání se s cizími kulturami i v rámci České republiky, a právě proto se profiluje mezinárodní vzdělávání jakožto samostatný obor. Devadesát pět procent učastníků 21 Soustředí se na efektivitu mezinárodního dobrovolnictví Globalizace je souborem procesů, jež spojují země v oblastech ekonomie a technologií a v sociálních, kulturních a politických aspektech (http://www.rozvojovka.cz/globalizace ) 15

16 výzkumu 24 Centra pro sociální rozvoj (CSD) prohlásilo, že díky mezinárodní zkušenosti (international experience) dokáží oceňovat jiné kultury a získali lepší pochopení pro komunitu se kterou pracovali. Dále uvádějí, že jim mezinárodní dobrovolnictví změnilo jejich předchozí představy o světě a také dopomohlo k tomu, že bývalí dobrovolníci tráví více času s jedinci jiného rasového či etnického původu. (Lough, McBride, Sherraden, 2009: 5) Z toho důvodu můžeme usuzovat, že i v mém výzkumu bude budování mezinárodního vzdělávání jednou z častých odpovědí při hodnocení přínosu dobrovolnictví. Pro záměry těchto typů projektů - tedy zvýšení povědomí o jiných kulturách, budování interkulturních kompetencí a globální vize světa atd., nejsou kladeny velké požadavky na předchozí znalosti a specializaci dobrovolníků. Sherraden a kol. uvádí, že stačí chuť pomáhat a učit se, neboť i přes důležitost samotné práce dobrovolníka, je v těchto projektech kladen největší důraz na mezinárodní zkušenost, občanskou angažovanost (civic engagement) a osobní rozvoj (2006: 7). Nejčastějšími realizátory projektů zaměřených na mezinárodní vzdělávání jsou neziskové organizace. Dobrovolníci si platí většinu výdajů sami, ale jídlo a ubytování jim může být poskytnuto zdarma jakožto kompenzace práce, kterou na projektech vykonávají (Sherraden a kol. 2006: 6). V rámci tohoto druhu mezinárodního dobrovolnictví vyjíždí dobrovolníci nejčastěji na tzv. workcampy. Jedná se o skupinové projekty, na kterých se podílejí účastníci z různých zemí světa a společně pracují na jednom nebo více úkolů. Jak jsem již zmínil dříve, tento způsob pomoci má kořeny v období po první světové válce, kdy se osvědčily jako dobrý nástroj budování mezinárodních vztahů a obnovy zničených měst a památek. Tuto podobu si zachovaly dodnes a organizace INEX-SDA, jako jedna z jejich hlavních zprostředkovatelů je definuje následovně: Workcamp je 2-3 týdenní skupinový dobrovolnický projekt. Sjede se na něm skupina lidí z různých koutů světa, kteří po celou dobu společně žijí a pracují. Účastníci tak mají jedinečnou příležitost seznámit se s rozličnými kulturami a zároveň poznat do hloubky kulturu země, kde jsou dobrovolníky. Kromě příležitosti přispět vlastní prací veřejně prospěšnému projektu jsou dobrovolnické projekty významným prostorem pro poznávání a učení se. 25. Účastníci mají možnost si vybrat z množství projektů zaměřených na oblasti, jako jsou ekologie, sociální práce, kultura a umění. 24 Mezinárodní dobrovolvníci, kteří se vrátili zpět do své země

17 Dlouhodobé projekty zaměřené na mezinárodní vzdělávání mají na rozdíl od krátkodobých spíše individuální povahu 26. Jejich kořeny lze hledat v misionářských cestách 19. Století. V rámci dlouhodobých projektu, mezinárodní dobrovolníci participují nejčastěji v komunitních službách, jako jsou například školy, domovy pro lidi se speciálními potřebami, střediska na podporu migrantů nebo environmentální organizace (Sherraden a kol. 2006: 8). Na rozdíl od workcampů jsou v dlouhodobých projektech požadovány jisté zkušenosti a znalosti dobrovolníka v oblasti, na které bude participovat v přijímací organizaci. Pokud bychom srovnávali výstupy z krátkodobých a dlouhodobých projektů, ty dlouhodobé se jeví jako čitelnější. Mají totiž větší potenciál pro rozvoj výměny vědomostí, technických znalostí a zkušeností mezi dobrovolníky a místními obyvateli. (Sherraden a kol. 2008: 404) V minulém roce (2013) skončil jeden z nejznámějších projektů mezinárodního dobrovolnictví, které mělo snahu budovat v mladých lidech mezinárodní porozumění. Jednalo se o Evropskou dobrovolnou službu (European Voluntary Service EVS) pod programem Evropské Unie - Mládež v Akci, kde měli zájemci možnost, bez velkých finančních nákladů, odjet na dva měsíce až jeden rok do jedné z evropských zemí a působit jako dobrovolník ve zvolené organizaci 27. Tento projekt se letos stal součástí programu Erasmus Mezinárodní dobrovolnictví jako nástroj mezinárodní spolupráce a humanitární pomoci Roku 2010 vstoupil v České republice v platnost Zákon č. 151/2010 Sb. O zahraniční rozvojové spolupráci 28 následovně 29 : a humanitární pomoci, který je definuje zahraniční rozvojovou spoluprací je souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích, humanitární pomocí poskytovanou do 26 Výjimkou můžou být programy organizace Canada World Youth, která pořádá skupinové dlouhodobé projekty. Více informací na: 27 Více informací na: 28 Dříve označovaná jako rozvojová pomoc, avšak současná podoba klade důraz na zúčastněné partnerství a proto název spolupráce. 29 Jedná se o oficiální rozvojovou spolupráci, kdy většina vyvinutých zemí má jasně definovanou politiku zahraniční rozvojové spolupráce, při které financuje a realizuje rozvojové projekty. Více na: Neoficiální rozvojová spolupráce se ve své podstatě liší pouze tím, že není financovaná z prostředků státního rozpočtu a zahrnuje více odvětví pomoci realizované zejména neziskovými organizacemi. 17

Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti. Marek Vyskočil 2014

Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti. Marek Vyskočil 2014 Dobrovolnictví Role a hodnota ve společnosti Marek Vyskočil 2014 Obsah Úvod do problematiky dobrovolnictví Legislativní praxe Dobrovolnictví v ČR a ve Světě Hodnota dobrovolnické práce Práce s dobrovolníky

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské sociální práce. Mezinárodní sociální a humanitární práce

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské sociální práce. Mezinárodní sociální a humanitární práce Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce Mezinárodní sociální a humanitární práce Vojtěch Vodseďálek Češi za hranicemi: Kvalitativní studie

Více

INEX Sdružení dobrovolných aktivit

INEX Sdružení dobrovolných aktivit INEX Sdružení dobrovolných aktivit Kdo jsme nevládní a nezisková organizace založena v roce 1991 Naše cíle rozvoj mezinárodního dobrovolnictví a aktivního občanství prostor pro získávání zkušeností, znalostí

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným

Více

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková Balíček ICN Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní zátěže sester Kapitola 5: Důležitost pracovního

Více

Vzory a hodnoty dobrovolnictví

Vzory a hodnoty dobrovolnictví Vzory a hodnoty dobrovolnictví Pavol Frič (Fakulta sociálních věd UK) a Tereza Pospíšilová (Fakulta humanitních studií UK) Projekt Vzory a hodnoty dobrovolnictví v české a norské společnosti realizuje

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Důvody vstupu do politických stran

Důvody vstupu do politických stran pv811 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Důvody vstupu do politických stran Technické

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Jiří Tošner

Jiří Tošner HESTIA - Centrum pro dobrovolnictví, z. ú. Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 tel.: 224 872 075 e-mail: info@hest.cz www.hest.cz, www.dobrovolnik.cz Dobrovolnictví v komunitě - - cesta k občanské soudržnosti

Více

1. Případová studie - obecně

1. Případová studie - obecně Zdravím, tato opora má dvě kapitoly: 1. Případová studie obecně je skutečně neskutečně obecná 2. Případová studie z pohledu DIVMAN a JEVTECH je praktičtější a srozumitelnější 1. Případová studie - obecně

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Dobrovolnictví a komerční firmy

Dobrovolnictví a komerční firmy Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 tel.: 224 872 075 e-mail: info@hest.cz http://www.hest.cz http://www.dobrovolnik.cz Dobrovolnictví a komerční firmy Jiří Tošner 2.6.2014 1 I. Mýty o dobrovolnictví Dobrovolnictví

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Dobrovolnictví Mýty a skutečnost. Mgr. Helena Pěnkavová SZŠ a VOŠZ Karlovy Vary

Dobrovolnictví Mýty a skutečnost. Mgr. Helena Pěnkavová SZŠ a VOŠZ Karlovy Vary Dobrovolnictví Mýty a skutečnost Mgr. Helena Pěnkavová SZŠ a VOŠZ Karlovy Vary Dobrovolnictví mýty a skutečnost Definice Legislativa Motivace dobrovolnictví Mýty a skutečnost Zkušenosti z praxe Dobrovolnictví

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI . Tematická sekce NSZM VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI HESTIA Národní dobrovolnické centrum Praha, 16. května 2013 Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Naše historie Sdružení Futura vzniká v roce 1981 na popud skupiny dobrovolníků různých profesí, rodičů a dětí se zdravotním postižením pro začlenění osob se zdravotním

Více

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

A B C D E F. Třicátá léta ve 20. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením

Více

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Fabiánová Pavlína, Gladyszová Eva, Holubová Aneta, Jirmanová Eliška, Kameníková Marie, Klbečková Gabriela, Miklasová Anežka, Svečulová Michaela,

Fabiánová Pavlína, Gladyszová Eva, Holubová Aneta, Jirmanová Eliška, Kameníková Marie, Klbečková Gabriela, Miklasová Anežka, Svečulová Michaela, Fabiánová Pavlína, Gladyszová Eva, Holubová Aneta, Jirmanová Eliška, Kameníková Marie, Klbečková Gabriela, Miklasová Anežka, Svečulová Michaela, Štukavcová Anežka Studentský život Porovnání studentského

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Hodnocení oponenta bakalářské práce

Hodnocení oponenta bakalářské práce Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta multimediálních komunikací Hodnocení oponenta bakalářské práce Jméno a příjmení studenta Nike Silná Vedoucí práce MgA. Václav Ondroušek Obor/ateliér Multimedia a

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Iberoamerikanistika je interdisciplinární obor tzv. areálních studií, jenž se zabývá problematikou zeměpisného a kulturně historického regionu ibero-amerického

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

ENTITLE - Národní workshop

ENTITLE - Národní workshop Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/entitle-narodni-workshop) ENTITLE - Národní workshop 28. 5. 2009 Národní workshop Entitle představil stejnojmenný projekt, který má pomáhat knihovnám při

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Metodika pro vnitřní evaluaci projektů PO 3 OP VVV. Místní akční plány rozvoje vzdělávání Krajské akční plány rozvoje vzdělávání

Metodika pro vnitřní evaluaci projektů PO 3 OP VVV. Místní akční plány rozvoje vzdělávání Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Metodika pro vnitřní evaluaci projektů PO 3 OP VVV Místní akční plány rozvoje vzdělávání Krajské akční plány rozvoje vzdělávání 1 Verze: 1.0 Vydal: Datum platnosti: Řídicí orgán OP VVV Dnem zveřejnění

Více

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ Filip Kuchař Proč toto téma? Podmětem jeden z výsledků kulatého stolu CŠM z 12.2011 Pedagogický výzkum a pedagogická praxe soulad, antipatie či lhostejnost?

Více

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování Organizační chování Rozvoj poznání v organizačním chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Komunitní školy v České republice

Komunitní školy v České republice Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ

Více

Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí

Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Dlouhodobý koncepční záměr pro léta 2016-2020 Projednáno poradou vedení CENIA a schváleno Rozhodnutím 12-2015, č.j. 3692/CEN/15 ze

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Evaluace česko-německých projektů předškolních zařízení

Evaluace česko-německých projektů předškolních zařízení Evaluace česko-německých projektů předškolních zařízení Koncepce Stav: 4. 2. 2011 Tandem Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch V

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

T E Z E K. na téma: Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve sledovaném podniku

T E Z E K. na téma: Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve sledovaném podniku Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ T E Z E K D I P L O M O V É P R Á C I na téma: Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve sledovaném podniku Vypracovala:

Více

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013 Brno JUDr. Věra Vojáčková,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ

SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY? ANALÝZA ROZHODOVACÍHO PROCESU RODIČŮ Mgr. Zuzana Svobodová Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK Myslíkova 7, Praha 1 OBSAH PREZENTACE 1. Základní

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

ÚVODNÍ SLOVO. Milí přátelé,

ÚVODNÍ SLOVO. Milí přátelé, ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, rok 2013 se staví jako první a odvážný rok do řady našich plánů. Misericordia o.p.s. zahájila svou činnost a pomalu se rozhlíží jako dítě, které právě objevilo něco nového. Stejně

Více

KAMARÁDI V OLOMOUCI. Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína

KAMARÁDI V OLOMOUCI. Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína KAMARÁDI V OLOMOUCI MPV4 Olomouc, 29.11.2012 Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína 1 A takto náš výzkum začal

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům

Postoje české veřejnosti k cizincům TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům Technické

Více

Rozvrh. Prospectus, s.r.o. Školení pro NNO, Phare CZ01.02.01.02 (NROS) 1. I. Události, které se odehrály od posledního setkání (10 min)

Rozvrh. Prospectus, s.r.o. Školení pro NNO, Phare CZ01.02.01.02 (NROS) 1. I. Události, které se odehrály od posledního setkání (10 min) Zahájení modulu II Vítejte! Výměna zkušeností v návaznosti na modul I Poznatky ze studijní cesty do Bruselu Očekávané události M2: zahájení modulu II 1 Rozvrh 1. Události, které se odehrály od posledního

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Veronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura

Veronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura Veronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura Obsah 1. Výzkumné téma 2. Cíle výzkumu 3. Výzkumné otázky 4. Výzkumné

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VAVROUŠKOVO STIPENDIUM

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VAVROUŠKOVO STIPENDIUM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VAVROUŠKOVO STIPENDIUM JMÉNO: Kateřina Kulichová ROČNÍK: I. Mgr. NÁZEV PRAXE/STÁŽE: Sdílení zkušeností v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a jejich využití. VÝŠE STIPENDIA:

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

Občanská společnost a venkov

Občanská společnost a venkov Občanská společnost a venkov Jaký byl obsah semináře Co je to venkov (znaky města, znaky vesnice) Vývoj vesnice od středověku dodnes Vesnice jako živá komunita Současné problémy vesnice a co s tím? Nejmenší

Více

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014

Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Stát a nestátní neziskové organizace (NNO) JUDr. Hana Frištenská Duben 2014 Definice NNO, relevantní pro účely státní politiky Mezinárodní definice Definice RVNNO podle právních typů Definice ČSÚ Mezinárodní

Více

Junior Diplomat Initiative, z. s. Stanovy spolku

Junior Diplomat Initiative, z. s. Stanovy spolku Junior Diplomat Initiative, z. s. Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo 1) Junior Diplomat Initiative, z. s. (dále jen spolek ) má své sídlo v Praze, na adrese Náměstí Winstona Churchilla 4, PSČ 130 67. Výslovnost

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více