Využití manažerského účetnictví ve vybraném podniku. Lukáš Marek

Transkript

1 Využití manažerského účetnictví ve vybraném podniku Lukáš Marek Bakalářská práce 2011

2

3

4 PROHLÁ ENÍ AUTORA BAKALÁ SKÉ PRÁCE Beru na v domí, e: odevzdáním bakalá ské práce souhlasím se zve ejn ním své práce podle zákona. 111/1998 Sb. o vysokých kolách a o zm n a dopln ní dal ích zákon (zákon o vysokých kolách), ve zn ní pozd j ích právních p edpis, bez ohledu na výsledek obhajoby 1 ; bakalá ská práce bude ulo ena v elektronické podob v univerzitním informa ním systému dostupná k nahlédnutí: bez omezení; pouze prezen n v rámci Univerzity Tomá e Bati ve Zlín ; na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon) ve zn ní pozd j ích právních p edpis, zejm. 35 odst. 3 2 ; podle 60 3 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlín právo na uzav ení licen ní smlouvy o u ití kolního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; 1 zákon. 111/1998 Sb. o vysokých kolách a o zm n a dopln ní dal ích zákon (zákon o vysokých kolách), ve zn ní pozd j ích právních p edpis, 47b Zve ej ování záv re ných prací: (1) Vysoká kola nevýd le n zve ej uje diserta ní, diplomové, bakalá ské a rigorózní práce, u kterých prob hla obhajoba, v etn posudk oponent a výsledku obhajoby prost ednictvím databáze kvalifika ních prací, kterou spravuje. Zp sob zve ejn ní stanoví vnit ní p edpis vysoké koly. (2) Diserta ní, diplomové, bakalá ské a rigorózní práce odevzdané uchaze em k obhajob musí být té nejmén p t pracovních dn p ed konáním obhajoby zve ejn ny k nahlí ení ve ejnosti v míst ur eném vnit ním p edpisem vysoké koly nebo není-li tak ur- eno, v míst pracovi t vysoké koly, kde se má konat obhajoba práce. Ka dý si m e ze zve ejn né práce po izovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmno eniny. (3) Platí, e odevzdáním práce autor souhlasí se zve ejn ním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 2 zákon. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon) ve zn ní pozd j ích právních p edpis, 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje kola nebo kolské i vzd lávací za ízení, u ije-li nikoli za ú elem p ímého nebo nep ímého hospodá ského nebo obchodního prosp chu k výuce nebo k vlastní pot eb dílo vytvo ené ákem nebo studentem ke spln ní kolních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke kole nebo kolskému i vzd lávacího za ízení ( kolní dílo). 3 zákon. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon) ve zn ní pozd j ích právních p edpis, 60 kolní dílo: (1) kola nebo kolské i vzd lávací za ízení mají za obvyklých podmínek právo na uzav ení licen ní smlouvy o u ití kolního díla ( 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla ud lit svolení bez vá ného d vodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chyb jícího projevu jeho v le u soudu. Ustanovení 35 odst. 3 z stává nedot eno.

5 podle 60 4 odst. 2 a 3 mohu u ít své dílo bakalá skou práci - nebo poskytnout licenci k jejímu vyu ití jen s p edchozím písemným souhlasem Univerzity Tomá e Bati ve Zlín, která je oprávn na v takovém p ípad ode mne po adovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad, které byly Univerzitou Tomá e Bati ve Zlín na vytvo ení díla vynalo eny (a do jejich skute né vý e); pokud bylo k vypracování bakalá ské práce vyu ito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomá e Bati ve Zlín nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným ú el m (tj. k nekomer nímu vyu ití), nelze výsledky bakalá ské práce vyu ít ke komer ním ú el m. Prohla uji, e: jsem bakalá skou práci zpracoval samostatn a pou ité informa ní zdroje jsem citoval; odevzdaná verze bakalá ské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou toto né. Ve Zlín 4 zákon. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon) ve zn ní pozd j ích právních p edpis, 60 kolní dílo: (2) Není-li sjednáno jinak, m e autor kolního díla své dílo u ít i poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávn nými zájmy koly nebo kolského i vzd lávacího za ízení. (3) kola nebo kolské i vzd lávací za ízení jsou oprávn ny po adovat, aby jim autor kolního díla z výd lku jím dosa eného v souvislosti s u itím díla i poskytnutím licence podle odstavce 2 p im en p isp l na úhradu náklad, které na vytvo ení díla vynalo ily, a to podle okolností a do jejich skute né vý e; p itom se p ihlédne k vý i výd lku dosa eného kolou nebo kolským i vzd lávacím za ízením z u ití kolního díla podle odstavce 1.

6 ABSTRAKT Tato bakalá ská práce je zam ena na analýzu stávající úrovn vyu ití mana erského ú etnictví ve vybraném podniku. Bakalá ská práce se zabývá mana erským ú etnictvím firmy XY s r. o. Práce popisuje ve své teoretické ásti jednotlivé prvky mana erského ú etnictví, které by mohly pro daný podnik p icházet v úvahu. Praktická ást je zam ena na popis vybraného podniku, jeho informa ní systém a vyu ití nástroj mana erského ú etnictví v tomto podniku. V záv ru práce jsou uvedena doporu ení vedoucí ke zlep ení stávající úrovn mana erského ú etnictví ve vybraném podniku. Klí ová slova: Mana erské ú etnictví, informa ní systém, controlling, kalkulace, rozpo etnictví ABSTRACT This bachelor work concentrates on the current level of usage of managerial accounting in selected company. Bachelor work is concerned with the managerial accounting in company XY s r. o. In the theoretic part of this work there is a describtion of individual elements of managerial accounting which could be used by company XY s r. o. The practical part concentrates on description of this selected company, its informatic system and on the usage of managerial accounting instruments. In the end there are formulated advices, which can improve current level of managerial accounting in selected company. Keywords: Managerial accounting, budgetary accounting information system, controlling, calculation,

7 Rád bych pod koval Ing. Milan Otrusinové, Ph. D. za spolupráci, pomoc a cenné p ipomínky v pr b hu psaní této práce. Také bych cht l pod kovat zam stnanc m sledované spole nosti za poskytnutí podklad pot ebných ke zpracování této práce. Prohla uji, e odevzdaná verze bakalá ské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou toto né.

8 OBSAH ÚVOD METODIKA A CÍL PRÁCE I TEORETICKÁ ÁST Ú ETNICTVÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Ú ETNICTVÍ ROZD LENÍ Ú ETNÍCH SYSTÉM ROZDÍLY FINAN NÍHO A MANA ERSKÉHO Ú ETNICTVÍ LEN NÍ NÁKLAD V Ú ETNICTVÍ Druhové len ní náklad Ú elové len ní náklad Kalkula ní len ní náklad MANA ERSKÉ Ú ETNICTVÍ VÝVOJ MANA ERSKÉHO Ú ETNICTVÍ VZNIK MANA ERSKÉHO Ú ETNICTVÍ STRUKTURA MANA ERSKÉHO Ú ETNICTVÍ Nákladové ú etnictví Rozpo etnictví Kalkulace a kalkulování Kalkulace a tvorba ceny Základní klasifikace kalkulací Vztah mana erského ú etnictví a controllingu Informa ní systém II PRAKTICKÁ ÁST PROFIL SPOLE NOSTI VZD LÁVÁNÍ ZAM STNANC SPOLE NOSTI CÍLE A VIZE SPOLE NOSTI XY S R. O PRODUKTY SPOLE NOSTI XY S R. O HLAVNÍ PRODUKTY Obecní rozhlasy Kabelové televize Monitoring OV DOPL KOVÉ PRODUKTY Ú ETNICTVÍ VE SPOLE NOSTI XY S R. O POSTUP Ú TOVÁNÍ P ÍPAD VE SPOLE NOSTI XY S R. O Ú ETNÍ SYSTÉM VE SPOLE NOSTI XY S R. O KALKULACE NÁKLAD VE SPOLE NOSTI XY S R. O Kalkula ní metoda vyu ívaná spole ností XY s r. o Cenová kalkulace produktu ROZPO ETNICTVÍ CONTROLLING ANALÝZA MANA ERSKÉHO Ú ETNICTVÍ SPOLE NOSTI... 42

9 6.1 ANALÝZA Ú ETNÍHO INFORMA NÍHO SYSTÉMU ANALÝZA KALKULACÍ ANALÝZA ROZPO ETNICTVÍ ANALÝZA CONTROLLINGU NÁVRHY A DOPORU ENÍ ZÁV R SEZNAM POU ITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZK SEZNAM TABULEK SEZNAM P ÍLOH... 54

10 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 10 ÚVOD Tato bakalá ská práce se zabývá tématem Vyu ití mana erského ú etnictví ve vybraném podniku. V dne ní dob je mana erské ú etnictví d le itým zdrojem informací, které jsou pot ebné pro rychlé a správné rozhodování pracovník ve vedoucích pozicích, a proto jsem si zvolil toto téma. Tato práce bude rozd lena do dvou hlavních ástí. První ástí bude teoretická a budu se v ní zabývat teoretickou podstatou mana erského ú etnictví. V kapitole budou uvedeny základní rozdíly mezi ú etnictvím finan ním a mana erským. Budou popsány základní nástroje, které mohou být v rámci mana erského ú etnictví vyu ívány jako nap íklad kalkulace, rozpo etnictví a controlling. Druhá ást bakalá ské práce bude praktická a bude rozd lena do n kolika kapitol. Na za átku bude popsána sledovaná spole nost a její základní charakteristické znaky, jako nap íklad obor podnikání, ve kterém p sobí, a hlavní produkty, kterými se firma zabývá. Následn se budu v novat mana erskému ú etnictví v této spole nosti a jeho vybraným nástroj m, kterými jsou ú etní systém spole nosti, kalkulace náklad, rozpo etnictví a controlling. Dále se pokusím o zhodnocení vyu ití mana erského ú etnictví ve sledované spole nosti a uvedu mo ná doporu ení vedoucí ke zlep ení vyu ívání mana erského ú etnictví v této spole nosti.

11 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 11 METODIKA A CÍL PRÁCE Informace pro tuto bakalá skou práci byly erpány z mnoha r znorodých zdroj. P i vypracovávání teoretické ásti byly poznatky získávány p evá n z odborné literatury, zabývající se vymezenou tématikou. V praktické ásti jsem erpal z internetových stránek spole nosti, interních katalogových list a interních podnikových sm rnic. Tyto dokumenty mi poskytly náhled na podnikové cíle i systém ízení managementu firmy. P i analýze mana erského ú etnictví a jeho vyu ití jsem vycházel p edev ím z rozhovor se zam stnanci spole nosti a z materiál poskytnutých touto spole ností. Rozhovory probíhaly nej- ast ji s hlavní ú etní a s obchodním zástupcem. P i rozhovoru jsem si získané poznatky zapisoval, následn analyzoval a poté zpracoval do praktické ásti bakalá ské práce. Cílem této bakalá ské práce je na základ teoretických poznatk provést rozbor mana erského ú etnictví v konkrétním podniku, popsat informa ní systém, metody a nástroje, které jsou v tomto podniku vyu ívány a navrhnout mo ná doporu ení vedoucí ke zlep ení systému mana erského ú etnictví v podniku.

12 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 12 I. TEORETICKÁ ÁST

13 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 13 1 Ú ETNICTVÍ Ú etnictví m eme ozna it jako uzav enou vnit n uspo ádanou soustavu informací, díky které se v pen ní jednotce zji uje, m í a hodnotí hospodá ská innost této ú etní jednotky. Ú etnictví sleduje a zachycuje stav a pohyb majetku, vlastního kapitálu a závazk a výsledku hospoda ení. Za cíl ú etnictví pova ujeme poskytnutí v em u ivatel m v rný a poctivý obraz p edm tu ú etnictví a finan ní situace ú etní jednotky. Zákon o ú etnictví vysv tluje princip v rného a poctivého zobrazení touto formulací: zobrazení je v rné, kdy obsah polo ek ú etní uzáv rky je stejný se skute ným stavem, který je zárove zobrazen v souladu s ú etními metodami, jejich pou ití je ú etní jednotce ulo eno na základ zákona, zobrazení je poctivé, jakmile jsou p i n m u ity ú etní metody zp sobem, který vede k dosa ení v rnosti. (Paseková, Otrusinová, 2007) 1.1 Právní úprava ú etnictví Ú etní jednotky, které vedou ú etnictví, musí v eské republice dodr ovat soustavu r zných p edpis na úrovni zákon, vyhlá ek, eských ú etních standard, provád cích p edpis a norem, které navazují na zákony. Prvotním zákonem, dle kterého se musí ú etní jednotka ídit, je Zákon o ú etnictví (. 563/1991/Sb. v aktuálním zn ní), dal ím je pak Obchodní zákoník (. 513/1991 Sb.) a následují da ové a jiné p edpisy. Kdy se zamyslíme nad da ovými p edpisy, tak jsou v t inou pro ú etní jednotku d le ité p edev ím Zákon o daních z p íjm a Zákon o dani z p idané hodnoty. Finan ní ú etnictví v eské republice je ízeno Ministerstvem financí, které má za úkol regulování ú etnictví pomocí zákona o ú etnictví a dal ích, na n j navazujících provád cích p edpis. Od roku 2003 jsou provád cím p edpisem k zákonu o ú etnictví vyhlá ky Ministerstva financí, jejich ustanovení jsou od roku 2004 rozpracována do podoby eských ú etních standard. Zákon o ú etnictví platí obecn pro v echny ú etní jednotky, na rozdíl od vyhlá ek a eských ú etních standard, které jsou vydány pro vybrané typy ú etních jednotek samostatn. (Paseková, Otrusinová, 2007)

14 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Rozd lení ú etních systém Ve 20. století se v oblasti ú etnictví objevilo n kolik my lenek, které ovlivnily, i ovliv ují vývoj a pohled na ú etnictví. Jednou z t ch základních je poznatek, e zp sob zobrazení podnikatelského transforma ního procesu je specifický podle toho, kdo je u ivatelem ú etních informací a jaké rozhodovací úlohy e í. Dle tohoto rozli ení je samoz ejm nutné zobrazení rozd lovat. Dochází tak v dne ní dob k faktu, e je ú etnictví ve vysp lých ekonomikách obsahov rozd leno. Vývojem ú etnictví bylo zji t no, e jednotlivé ú etní informaci m eme klasifikovat na: ú etní informace finan ního ú etnictví, které pokládá za cíl zobrazit podnikatelský proces p edev ím z pohledu vyjád ení informa ních pot eb tzv. externích u ivatel, ú etní informace da ového ú etnictví, jeho smyslem je zobrazení stejného procesu prvotn s ohledem na p esný výpo et da ových pohledávek v i státu a závazk v i jiným objekt m, ú etní informace, které vyu ívají pro ízení podnikatelských proces pracovníci na r zných stupních podnikového vedení (Popesko a kol., 2008) Na základ tohoto rozd lení ú etních informací m eme charakterizovat jednotlivé druhy ú etních systém. Tyto druhy m eme tedy rozd lit na dva velké systémy - Finan ní a da ové ú etnictví a Mana erské ú etnictví. Rozd lení ú etních systém je velmi slo itou otázkou a auto i, zabývající se touto problematikou se v rozd lení asto li í. Nap íklad Kup ák ve své knize Finan ní ú etnictví v lesním hospodá ství d lí ú etnictví na ú etnictví finan ní, vnitropodnikové a mana erské. Vý e uvedené základní rozd lení ú etních systém jsem vybral podle jednoduchosti a srozumitelnosti tohoto rozd lení a také kv li mnoha rozdíl m, které mezi t mito dv ma systémy existují. V následujícím textu si uvedeme základní aspekty zmi ovaných systém. Charakteristickým rysem finan ního ú etnictví je povinné respektování platných p edpis, fiskálních po adavk a také nutnost p izp sobení v eobecn p ijímané interpretaci informací. Jeho základní funkcí je poskytnout informace o tom, jak je daný podnik ekonomicky schopný. Finan ní ú etnictví je zam ené na stabilitu a vychází z finan ního pojetí náklad. Finan ní ú etnictví informuje p edev ím o hospoda ení podniku, stavu jeho majetku, nákladových a výnosových ú t, jeho platební schopnosti apod. Ú etní výkazy

15 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 15 musí spl ovat základní po adavky, kterými jsou spolehlivost, relevantnost, srovnatelnost a srozumitelnost. Výsledky finan ního ú etnictví jsou ur eny prvotn pro externí u ivatele, pro které je hlavním cílem stabilita podniku a také jeho dlouhodobá efektivnost. Vedení podniku se pokou í analyzovat finan ní situaci a odhalit silné a slabé stránky v jeho innosti. (Lan a, Sedlá ek, 2005) Mana erské ú etnictví se adí mezi disciplíny pom rn mladé. Na rozdíl od finan ního ú etnictví se jedná o systém, který je ur en v prvé ad pro mana ery na v ech úrovních ízení. To znamená, e je ur eno pro interní u ivatele mana ery, výkonné editele, vrcholové mana ery, p ípadn i vlastníky a t mto u ivatel m slou í pro jejich innost v podniku, p edev ím pro její ízení a hodnocení. V bec první varianta mana erského ú etnictví m la formu tzv. nákladového ú etnictví, jeho za átky jsou spojeny s rozvojem pr myslu. Jeho p vodním úkolem bylo zji ování náklad pro pot eby výsledné kalkulace dle ur ité struktury a jednotlivých útvar. Nákladové ú etnictví se v této podob obrací na minulost. (Popesko a kol., 2008) Obrázek 1 - Struktura ú etních systém (Popesko a kol., 2008) 1.3 Rozdíly finan ního a mana erského ú etnictví Jak ji bylo uvedeno, rozdílem mezi finan ním a mana erským ú etnictvím je specifický zp sob zobrazení podnikatelského transforma ního procesu podle toho, kdo je u ivatelem ú etních informací a jaké rozhodovací úlohy e í. Toto není samoz ejm jediný rozdíl mezi finan ním a mana erským ú etnictvím. Dal í rozdíly nám pom e p iblí it následující tabulka.

16 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 16 Tabulka 1 - Rozdíly mezi fin. a mana erským ú etnictvím (Lan a, Sedlá ek, 2005) Finan ní ú etnictví Mana erské ú etnictví Ur ení informací pro externí subjekty pro vnit ní ú ely Rozsah informací za celý podnik za útvary, výrobky, procesy Vyu ití informací pro stanovení finan ních efekt a rozvoj podniku pro zvy ování hospodárnosti i efektivnosti asová orientace Charakter informací kontrola dosa ené skute nosti jednozna ná skute nost (d raz na jednotnost, p esnost a pr kaznost) ízení budoucnosti navíc i tendence vývoje (d raz na význam pro ízení a na pohotovost informací) Pravidelnost podávání v pravidelných obdobích v r zných asových interva- informací (nap. fiskální rok) lech podle stanoveného cíle Právní omezení právními p edpisy, ú etními bez omezení (pouze ve vzta- zásadami apod. hu k FÚ) len ní náklad podle charakteru (druhu) náklad ú elové len ní, podle vztahu ke zm nám Oce ování vymezeno p edpisy podle vnitropodnikových zásad (vnitropodnikové ceny) 1.4 len ní náklad v ú etnictví Jak je uvedeno v p edchozí tabulce, pro finan ní ú etnictví se lépe hodí druhové len ní náklad a mana erskému ú etnictví lépe slou í ú elové len ní náklad. V následujícím textu jsou proto vysv tleny základní principy len ní náklad Druhové len ní náklad P edev ím po adavky, které jsou vyvolané ízením podniku jako celku a pot eba orientace v naturální podstat podnikem spot ebovávaných zdroj, vy adují vykazování ná-

17 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 17 klad v druhovém len ní. V tomto len ní d líme tedy náklady na základ nákladových druh, p i em nákladovými druhy jsou rozum ny v cn stejnorodé polo ky náklad. Za základní nákladové druhy se p itom pova ují: spot eba materiálu a spot eba energie spot eba a pou ití externích prací a slu eb (poradenské a servisní slu by apod.) mzdové a ostatní osobní náklady (zde pat í i soc. a zdrav. poji t ní), odpisy dlouhodobého nehmotného i hmotného majetku, finan ní náklady (bank. poplatky, nákl. úroky apod.) (Hradecký a kol., 2008) Význam tohoto len ní náklad tkví v zaji t ní proporcí mezi pot ebou výrobních initel a pohotovými zdroji v rámci jejich slo ení, mno ství a asu. Dal ím významem je mo nost vykázat náklady za celkovou innost podniku za sledované asové období, co se promítá ve finan ním ú etnictví ve výkazu zisku a ztráty a také v mo nosti agregace nákladových druh za vy í hospodá ský celek. Nevýhodou tohoto len ní je, e nákladový druh je vykazován pouze globáln za celou innost bez mo nosti ur ení konkrétního ú elu jeho vynalo ení. Tento fakt znemo uje hodnotit racionalitu vynalo ených náklad na díl í podnikové výkony nebo na r zné objemy. (Lan a a Sedlá ek, 2005) Nákladové druhy vstupující do podniku lze ozna it jako náklady: Prvotní zachycované p i jejich vstupu do podniku, Externí které vznikají spot ebou výrobk, prací a slu eb externích dodavatel, Jednoduché jen nelze dále lenit na jednodu í slo ky. V rozd lení náklad jednotlivých st edisek ale krom prvotních náklad najdeme i nákladové polo ky, které p edstavující spot ebu vnitropodnikových výkon, co je specifické pro mana erské ú etnictví. Jde o tzv. náklady druhotné, které vznikají jako následek spot eby výkon, ji p edtím vyrobených ve vlastním podniku, náklady interní, u nich podnik vystupuje jako vlastní dodavatel a náklady slo ené, které mají komplexní charakter, jsou tedy seskupeny z n kolika druh prvotních náklad, spot ebovaných p i výrob daného vnitropodnikového výkonu. (Hradecký a kol., 2008)

18 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Ú elové len ní náklad Odli n ne druhové len ní je uspo ádáno ú elové len ní náklad. Toto len ní vyjad uje p ímý vztah náklad k ú elu jejich vynalo ení. Toto len ní se zabývá otázkou - co má být výsledkem procesu, v n m budou vynalo ené náklady spot ebovány. Charakteristickým znakem ka dého nákladu je, e ka dý náklad musí mít ji p i samém zárodku vymezenou ú elovost, bez tohoto znaku by bylo nesmyslné jej v bec vynakládat. ( echová, 2011) Ú elov náklady rozd lujeme na náklady jednicové a náklady re ijní. Náklady jednicovými rozumíme náklady na jednici produkce p ímo m itelné. Tyto náklady rostou p ímo úm rn s po tem kus nebo s asem. Mezi náklady jednicové adíme p edev ím p ímé mzdy a spot ebovaný materiál. V mnoha podnicích se tyto náklady se kalkulují do norem spot eby a následn se porovnávají se skute ností. Tyto náklady souvisí s technologií, proto mohou být jinými autory nazývány jako technologické. (Hun ová, 2007) Náklady re ijní jsou náklady spot ebovávané na tvorbu a udr ení podmínek bezproblémového a racionálního chodu výrobní a jiné innosti. Mezi tyto náklady se zapo ítávají nejen náklady na obsluhu, zaji t ní a ízení t chto proces, ale také ta ást jednicových náklad, která se vztahuje na technologický proces p íslu né innosti jako celku a úzce souvisí s ur itým obdobím a ne s jednotlivými výkony. Nákladový úkol se u t chto náklad ur í v dy ve vztahu k asovému období. Zárove je úkol stanoven podle místa vzniku, tj. ve kterém útvaru je daný náklad spot ebován. (Hradecký a kol., 2008) Kalkula ní len ní náklad Produkt nebo výrobek je oce ován v t inou bu vlastními náklady (zejména pro pot ebu finan ního ú etnictví) nebo ve vý i skute ných ekonomických náklad (a to pro pot eby mana erského rozhodování mana erského ú etnictví). V tomto ohledu se náklady d lí na náklady p ímé a nep ímé. (Hun ová, 2007) Náklady p ímé jsou náklady, které jsou zpravidla p ímo p i aditelné k ur ité konkrétní aktivit. P ímo souvisí s jednotkou díl ího výkonu. Náklady nep ímé jsou to náklady, které s rozsahem dané produkce i aktivity p ímo nesouvisí. adíme do nich re ii výrobní, která má vztah k provozu a technologii. Dále sem

19 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 19 pat í re ie odbytová, která se týká nap íklad zásobování, odbytu a skladování a také do této kategorie pat í správní re ie, pod ní si m eme p edstavit výdaje na správu a ízení, na výzkum a vývoj nových výrobk, náklady na kvalifikaci a sociální zabezpe ení apod.) Re- ie výrobní a odbytová mají charakter áste n variabilních a áste n fixních náklad, kde to re ie správní se objevuje z v t í ásti jako náklady fixní. P i výpo tu náklad na jednici výkonu se re ijní náklady propo ítávají na jednici výkonu a poté p ipo ítají k náklad m jednicovým p ímým. (Hun ová, 2007) Obrázek 2 - Základní kalkula ní vzorec pro výpo et vl. náklad (Hun ová, 2007)

20 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 20 2 MANA ERSKÉ Ú ETNICTVÍ Mana erské ú etnictví tvo í informa ní a metodickou základnu pro rozhodování podnikových mana er a vlastník. Zájem vlastník spo ívá p edev ím ve zhodnocení vlo eného kapitálu, zájem mana er je zam en na rentabilitu a finan ní stabilitu. Mana- erské ú etnictví jako informa ní systém pro rozhodování poskytuje nap íklad informace o slo kách podnikatelského procesu, jako jsou majetek a jeho zdroje, náklady a výnosy, hospodá ský výsledek a jeho rozd lení apod. (Havelec, 1997) 2.1 Vývoj mana erského ú etnictví Schopnost systémov zobrazit podnikatelský proces v jeho úplnosti a nep etr itosti, co je hlavní p edností ú etnictví, se v mana erském ú etnictví nep etr it rozvíjí. Tento slo itý proces si pro el historickým vývojem. V tomto procesu ud lalo odv tví mana erského ú etnictví nejv t í pokrok v postupném zvy ování spektra poskytovaných informací z hlediska jejich vztahu k fázím rozhodovacího procesu. v historické fázi se (tehdy zvané nákladové) ú etnictví soust e ovalo hlavn na zji t ní reáln vynalo ených náklad a výnos zejména vzhledem k jejich vztahu k provád ným výkon m, innostem. Pozd ji p ibyl i vztah k jednotlivým útvar m, které za vynalo ené náklady, respektive realizované výnosy odpovídaly, ve druhé fázi umo nil tento systém takto roz len né reálné náklady porovnat se ádoucím (plánovaným i kalkulovaným) stavem a pomocí tohoto porovnání následn dát podklady pro krátkodobé a st edn dobé ízení pomocí odchylek, ve t etí fázi je snahou mana erského ú etnictví roz í it spektrum podávaných informací o ty, které umo ují vyhodnocovat r zné pravd podobné varianty budoucího rozvoje podniku. Typ t chto informací tak umo uje vyu ít nákladové ú etnictví nejen pro b né ízení, ale i pro rozhodování o budoucnosti.(král a kol., 2002) 2.2 Vznik mana erského ú etnictví Za období vzniku mana erského ú etnictví je ozna ováno p er stání nákladového ú etnictví v mana erské ú etnictví. Tento proces je datován do druhé poloviny 20. století, kdy se jádrem pozornosti stává budoucnost a informa ní podpora mana er. Na tomto po-

21 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 21 átku se objevila kritika stavu tehdej ího nákladového ú etnictví v roce 1987, ve kterém byla publikována poprvé kniha amerických profesor Kaplana a Johnsona se jménem Ztráta smyslu s podtitulem Vzestup a pád mana erského ú etnictví. Konec osmdesátých let 20. století v ak není jen obdobím kritiky, ale je spojen také s nástupem nových p ístup a nástroj mana erského ú etnictví, jejich rozvoj trvá dodnes. (Hradecký a kol., 2008) 2.3 Struktura mana erského ú etnictví V dne ní dob m eme charakterizovat jednotlivé nástroje, ze kterých mana erské ú etnictví erpá informace. Mezi tyto nástroje, které spolu integrují, za azujeme: nákladového ú etnictví, rozpo etnictví, kalkulace, controlling. (Hradecký a kol., 2008) Nákladové ú etnictví Cílem nákladového ú etnictví je p edev ím zobrazit související náklady, výnosy a zisk konkrétních produkt a umo nit tak mana er m podniku pomocí t chto základních finan ních charakteristik sledovat a vyhodnocovat reáln ji nákladovost a ziskovost jednotlivých výrobk a následn jejich ziskový p ínos ke kone né produkci firmy. (Pet ík, 2005) V dne ní dob se mana erské ú etnictví zabývá p edev ím faktory ovliv ujícími dlouhodobý r st podniku a získávání konkuren ní výhody na trhu. Proto je d le ité definovat náklady jako hodnotov vyjád ené, ú elné vynalo ení ekonomických zdroj podniku, ú elov souvisejících s jeho ekonomickou inností. Jde tedy o vynalo ení zdroj, které by m lo být racionální a p im ené a m lo by být v t sném vztah k výkon m.(král a kol., 2002) Nákladové ú etnictví se v první fázi orientuje jen na zji t ní reáln vynalo ených náklad a skute ných výnos ve vztahu k podnikovým výkon m. Dal ím stupn m je zji t ní jejich vztahu k díl ím proces m, innostem a útvar m, které jsou p vodci t chto náklad a výnos. Ve druhé fázi jsou skute né náklady porovnávány s po adovaným stavem. (Král a kol., 2002)

22 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Rozpo etnictví Jedním ze subsystém mana erského ú etnictví je rozpo etnictví. Rozpo etnictví zpracovává informace p edb ného charakteru a slou í ke stanovení úkol pro jednotlivé odd lení i úrovn podniku. V popisu práce má rozpo etnictví problematiku náklad, výnos a hospodá ského výsledku. Rozpo etnictví je p evodním m stkem mezi finan ním plánem a kalkula ním systémem. Rozpo ty se sestavují na rozdíl od plán obvykle na krat- í období (do jednoho roku), m eme je tedy ozna it za nástroje operativního ízení. Sestavování rozpo t se v t inou odehrává na základ vyjednávání mezi vy ími a ni ími úrovn mi ízení. (Lan a, Sedlá ek, 2005) Rozpo et m eme popsat t mito slovy: stanovuje hodnotové ukazatele v pen ních jednotkách, stanovuje úkoly s rozdílnou mírou závaznosti podle konkrétních podmínek, má vazbu na ur ité asové období, nezakládá se v dy na exaktn stanovených veli inách. Rozpo et tedy m eme nazvat plánem, jeho pomocí se zji ují náklady a výnosy podniku i jednotlivých útvar na jejich plánovanou innost v ur itém období. Mezi hlavní funkce rozpo tu pat í: stanovení úkol v nákladech jednotlivým útvar m, kontrola hospodárnosti v jednotlivých útvarech, poskytnutí podklad pro stanovení sazeb re ií v p edb ných kalkulacích nebo pro zú tování náklad v ú etnictví. (Popesko a kol., 2008) Rozpo etnictví má za úkol poskytnutí podklad pro stanovení cíl hospodá ské innosti podniku (podnikový rozpo et) a zárove zavedení t chto cíl formou jednotlivých rozpo t st ediska do vnitropodnikových útvar. (Lan a, Sedlá ek, 2005) Kalkulace a kalkulování Jednou z metod modelování hospodá ských veli in jsou kalkulace. Kalkulace jsou zalo eny v prvé ad na matematických propo tech. Hlavním p edm tem kalkulací jsou vlastní náklady podniku. Kalkulace pracují velmi asto i s naturálními jednotkami nebo s ukazateli.

23 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 23 Pojmem kalkulace m eme charakterizovat: kalkulaci jako innost - stanovování náklad, metodu kalkulace jako standardizovaný kalkula ní postup, výsledek kalkula ní innosti - kalkulované náklady, st edisko kalkulace - místo, kde se kalkulace provádí. (Hun ová, 2007) Pozornost kalkulacím v nuje velké procento dne ních podnik a kalkulace neustále nabývají na významu. Kalkulace a kalkulování pat í k hlavním nástroj m úsp ného ízení podniku a jsou chápány jako nedílná sou ást mana erského ú etnictví. Kalkulace slou í pro rozhodovací úlohy, jako jsou nap íklad: ízení výroby výrobní, technologické s jiné kalkulace, stanovení vlastních náklad p i aktivaci výkon, posouzení rentability výrobk a p ípadných zm n sortimentní skladby, rozbory hospodárnosti výroby s cílem sní it náklady a zvý it zisk, stanovení cen v daném tr ním prost edí za ur itých výrobních a kapitálových podmínek, posuzování vývoje náklad a cen jednotlivých výrob a výrobk v rámci ur itého trhu ( asto s pou itím asových ad), posuzování zám r taktického i strategického plánování, vyhodnocování technických a technologických zm n, odpov dnostní útvarové ízení. (Hun ová, 2007) Kalkulace a tvorba ceny Ceny vstup a výstup jsou veli iny, které jsou ur ovány bu to trhem nebo vyjednáváním se zákazníkem nebo jsou stanoveny podle specifické zákonné normy. M eme tedy íci, e jsou dány v i podnikové ekonomice exogenn. Filozofií podnik v t inou je, e z ceny výstup a dosa ených výnos je nutné uhradit náklady a dosáhnout ur itého zisku. Hlavní slo kou výnos a ceny výstupu jsou tr by, které lze vypo ítat jako sou in ceny a mno ství výkonu. P edm tem jejich rozhodování jsou v ak ob slo ky: vý e ceny, kdy je nutné respektovat její exogenní charakter, charakter a mno ství výkon. (Havelec, 1997)

24 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Základní klasifikace kalkulací Tabulka 2 - Základní klasifikace kalkulací (Hun ová, 2007) Podle asového horizontu - operativní - strategické Z hlediska zahrnutým náklad - absorp ní (s úplnými náklady) - s neúplnými náklady Podle ú elu - p edb né a následné - rozdílové - výsledné Podle techniky zpracování výchozích soubor dat - propo tové - normové - odborným odhadem Vztah mana erského ú etnictví a controllingu Pojem controlling nelze zú it jen na kontrolu údaj. Ozna ení control obsahuje i slo ky ízení. Controlling je vlastn nástroj ízení, který má za úkol koordinaci plánování, kontroly a zaji t ní datové základny tak, aby se p sobilo na zlep ení podnikových výsledk. Controlling se asto d lí do 2 oblastí: oblast plánování a kontroly, kde jsou mezi nimi velice úzké vazby (úkol kontrola) oblast správného zaji t ní informa ní základny pro následné ízení Controlling se na rozdíl od mana erského ú etnictví opírá nejen o pen ní (hodnotovou) formu informací, ale i nepen ní informace.[12] Informa ní systém Mana erské ú etnictví je mo né chápat jako celý informa ní systém spole nosti. Informa ním systémem se rozumí systém sb ru a p enosu dat a informací. Je tedy komunika ním systémem podniku i organizace. V ka dém podniku je nutné usm rnit tok informací správným sm rem a stanovit nap íklad i to, zda sb r dat bude zaji ován písemným zápisem i snímáním, jakým zp sobem se povede ú etnictví, zda ú etní knihy budou zpra-

25 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 25 covávány ru n nebo pomocí výpo etní techniky nebo zda práce s t mito d le itými daty bude provád na vlastními silami nebo dodavatelskou cestou. (Hun ová, 2007) Zpracování ú etních dat pomocí výpo etní techniky, reprezentované dnes vyu íváním po íta samostatných nebo zapojených v síti, dalo informa nímu systému nové, d íve netu ené dimenze. Zisk informací a nové informa ní technologie jsou v dne ní dob sou- ástí ka dého podniku, proto pou ívání ú etních softwar v podnicích u není ádnou výjimkou. Tyto ú etní softwary umo ují informace získávat velmi rychle i ze vzdálených soubor dat, umo ují získávat agregované výstupy, jako nap íklad p ehledy, výkazy, tabulky a grafy, a to tém ihned po zadání vstupních dat. Obrovsky se tím zvy uje dostupnost a rychlost zpracování informací, t ch ú etních nevyjímaje. (Hun ová, 2007)

26 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 26 II. PRAKTICKÁ ÁST

27 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 27 3 PROFIL SPOLE NOSTI Spole nost XY s r. o. je zapsána v Obchodním rejst íku vedeném krajským soudem m sta Brna. Byla zalo ena 1. ervna 1992 a p edm tem její innosti je í ení televizních a rozhlasových program dle 19, odst. 1 zák.. 468/91 Sb. v platném zn ní a také provozování televizního vysílání í eného prost ednictvím kabelových systém. [1] Tato firma má 23 zam stnanc a p sobí na eském trhu elektronických komunikací. Nosnými produkty firmy jsou kabelová televize, multifunk ní datové sít (internet v kabelové TV) a bezdrátové komunika ní sít (systémy pro varování obyvatelstva, obecní a evakua ní rozhlasy, elektronické sirény, apod.). Spole nost XY s r. o. se orientuje od roku 2006 prost ednictvím vlastního vývojového odd lení na etrnost k ivotnímu prost edí a na minimalizování energetické náro nosti dodávaných systém. Firma vyvinula sofistikované sít a také aplikace slou ící pro monitorování a ízení iroké kály technologií a za ízení umíst ných ve venkovním prost edí (nap. decentrální i t ní odpadních vod, bezdrátové senzorové sít apod.). [4] Krom výroby n kterých komponent pro své vlastní produkty se spole nost zam - uje také na kvalitu záru ního a pozáru ního servisu, jednorázová i pravidelná kolení u ivatel a r zné seminá e a veletrhy. V oblasti produkt pro varování a vyrozum ní obyvatelstva pat í spole nost XY s r. o. k p edním firmám v R a vysoký standard slu eb ji adí mezi vyhledávané dodavatele. Za realizaci produkt obdr ela XY spol. s r. o. adu ocen ní jako nap íklad ocen ní pro nejlep í firmy R - TOP CZECH QUALITY 2. stupn a certifikát ISO 9001:2008 a bezpe nostní prov rky pro stupe "D". [2] 3.1 Vzd lávání zam stnanc spole nosti Spole nost XY s r. o. se ji druhým rokem realizuje v projektu "Vzd lávání zam stnanc spole nosti XY s r. o." Jedná se o komplexní vzd lávací program, jeho vzd lávací aktivity pat í do oblasti obecného vzd lávání. Je financován z prost edk Evropského sociálního fondu v R prost ednictvím Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost a státního rozpo tu R.

28 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 28 Ve firm probíhá projekt formou poradenství, konzultací a ú asti zam stnanc na uzav ených i otev ených kurzech. Do projektu je zapojen management spole nosti i výrobní a THP zam stnanci, kte í se zú astní 10 uzav ených a 36 otev ených kurz. Vzd lávací, poradenské a konzulta ní aktivity v rámci projektu jsou uskute ovány ve spolupráci s externí poradenskou a vzd lávací institucí vybranou ve výb rovém ízení. [2] 3.2 Cíle a vize spole nosti XY s r. o. Ka dá spole nost si v dne ní dob klade ur ité cíle, kterých by cht la v budoucnu dosáhnout. Vedení spole nosti XY s r. o. svou inností usiluje hlavn o udr ení stávající klientely a dal í roz í ení okruhu svých zákazník. K dosa ení t chto zám r stanovuje vedení firmy "politiku integrovaného systému managementu". V t chto cílech se firma také zavazuje ve vztahu k ivotnímu prost edí, e bude vytvá et podmínky pro interní komunikaci se zam stnanci a také externími zainteresovanými stranami a zárove bude d sledn plnit po adavky norem, na ízení a zákon. Mezi cíle, které si firma v tomto sm ru pokládá, pat í nap íklad: udr ení soustavného technického vývoje firemního produktu zam eného na varování a vyrozum ní obyvatelstva, dodávaného na trh pod obchodním názvem IVVS (informa ní výstra ní a varovací systém), posílení významného postavení firmy v oblasti provozování a servisu televizních kabelových rozvod ve zlínském regionu, snaha o neustálé zji ování po adavk zákazník, soustavné roz i ování zakázkové elektrotechnické výroby firmy, zam ené p edev ím na nadstavbové prvky technologií pro firemní produkty, trvalé aktivní zapojování firmy do program dota ní politiky R i EU s cílem maximáln erpat finan ní zdroje státního rozpo tu i evropských fond pro urychlení rozvoje a lidských zdroj. Tato politika je zpracována v souladu s firemními dlouhodobými zám ry a je p ístupná v em zam stnanc m firmy a ve ejnosti. Pro v echny zam stnance firmy je tato politika závazná. [4]

29 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 29 4 PRODUKTY SPOLE NOSTI XY S R. O. Produkty spole nosti XY s r. o. m eme rozd lit do dvou hlavních kategorií. Do první kategorie m eme za adit tzv. nosné hlavní produkty spole nosti, ze kterých firma erpá nejv t í zisky. Mezi tyto produkty pat í provozování a správa obecních rozhlas a kabelových televizí, monitoring OV a je t do lo ského roku sem pat ila instalace a správa fotovoltaických systém. Do druhé kategorie, dopl kových produkt, m eme za adit nap íklad systém dezem nebo instalování ve ejného LED osv tlení v obcích i m stech. 4.1 Hlavní produkty Obecní rozhlasy Spole nost XY s r. o. zabezpe uje komplexní slu by v oblasti projekce, výstavby, rekonstrukce a servisu "obecních" (místních) rozhlas v ech typ jako jsou nap íklad bezdrátové rozhlasy, vnit ní rozhlasové okruhy v budovách apod. [2] Kabelové televize Tento produkt je ve spole nosti XY s r. o. pova ován za zlatou ílu. Instalacemi a provozováním kabelových sítí se firma zabývá ji od samého za átku jejího fungování. V dne ní dob firma zaji uje provoz 37 kabelových sítí o celkovém po- tu cca 6000 domácností. Do firmy pravideln p itékají peníze za provozování t chto sítí, jejich údr bu, servis a r zné dodate ných instalací. Vzhledem k etnosti provozovaných kabelových sítí a jejich dlouhodobému provozu se nem eme firemnímu ozna ení divit. Tomuto faktu napomáhá také rychlý rozvoj techniky, sm ující k roz i ování p enosových mo ností u nabízených slu eb Monitoring OV Obrázek 3 - Reklamní panel Kabelová sí [11] V roce 2010 ukon ila spole nost XY s r. o. t íletý cyklus vývoje projektu Monitoring i t ní odpadních vod. V roce 2011 se projektem zabývalo Ministerstvo pr myslu a obchodu

30 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 30 a výsledkem jejich zkoumání bylo schválení projektu, p i em bylo firm p islíbeno i áste né dotování tohoto projektu. I tento fakt dává spole nosti jistotu, e projekt je smysluplný. V sou asné dob spole nost XY s r. o. podniká obchodní kroky k získání potencionálních zákazník a v roce 2011 je v plánu pilotní projekt tohoto produktu. M e se stát, e se tento projekt v budoucnu stane firemním íslem 1. Momentáln je tedy tento produkt na za átku svého ivotního cyklu a spole nost doufá, e jeho realizace bude spojená s velkým úsp chem. 4.2 Dopl kové produkty Mezi vedlej í innosti sledované spole nosti pat í budování sítí ve ejného LED osv tlení, provozování infokanál a TV studií, trasování in enýrských sítí a mo nost práce s plo inou. Tyto produkty i slu by m eme ale ozna it spí e jako dopl ující.

31 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 31 5 Ú ETNICTVÍ VE SPOLE NOSTI XY S R. O. Jak ji bylo uvedeno v teoretické ásti této práce, finan ní ú etnictví ka dé spole nosti je povinné respektovat právní legislativu daného státu. Mana erské ú etnictví zpracovává velké mno ství informací pocházejících práv z ú etnictví finan ního, a proto mají právní p edpisy velký vliv i na procesy probíhající v mana erském ú etnictví. Systém zpracování ú etnictví ve spole nosti XY s r. o. se ídí ustanoveními zákona. 563/1991 Sb. o ú etnictví ve zn ní pozd j ích p edpis. Mezi dal í p edpisy, kterými se ú etnictví vybrané spole nosti ídí, pat í: Obchodní zákoník. 513/1991 Sb., Ú etní standardy pro podnikatele, a jiné zákony (nap. zákon o dani z p íjm, zákon o DPH atd.). [13] Za vedení ú etnictví ve firm XY s r. o. jsou odpov dní pracovníci ekonomickopersonálního odd lení. Toto odd lení se skládá z úsek : ú tárna a personální odd lení, jak m eme vid t na schématu organiza ní struktury podniku, uvedeném v p íloze bakalá ské práce. V ú tárn jsou vedeny pracovní pozice hlavní ú etní, fakturantka, mzdová ú etní, skladová ú etní a pokladník. Vedení ú etnictví ve spole nosti XY s r. o. mají na starosti dv zam stnankyn, které zastávají kumulované pracovní pozice. S pozicí hlavní ú etní je slou ena pozice fakturantky a mzdové ú etní. Druhá pracovnice zastává funkci skladové ú etní a pokladníka.

32 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Postup ú tování p ípad ve spole nosti XY s r. o. Zaú tování ka dé operace probíhá ve sledované spole nosti v dy odli n, v závislosti na druhu produktu (stavba, realizace kabelové sít aj.). Nyní uvedu obecný p íklad postupu od základní tvorby rozpo tu operace a po její zaú tování do ú etního systému, který jsem vypozoroval z postupu práce zam stnanc firmy. Na za átku ka dé nové ú etní situace vedoucí produktu sestaví rozpo et pro provedení této zakázky. V závislosti na druhu produktu se tímto úkolem zabývá vedoucí, který má na daný produkt specializaci. Vedoucí produktu sestaví interní seznam materiálu, který je k realizaci pot eba a p edá ho skladové ú etní. Ta má za úkol postarat se o objednávku tohoto materiálu. Po dodání materiálu do firmy dostává ú etní doklad hlavní ú etní, která k tomuto dokladu vystaví firemní ú etní p edpis s pot ebnými údaji. Ukázku firemního p edpisu uvádím na obrázku. 4. Obrázek 4 - Ú etní p edpis spole nosti XY s r.o. [13] Ú etní p edpis s ú etním dokladem následn putuje k editeli spole nosti, jen p ekontroluje konkrétní údaje na ú etním dokladu a p edpisu, a pokud je v e v po ádku, svým podpisem ú etní p ípad schválí. Po podpisu doklad vrací zp t hlavní ú etní, která zaú tuje fakturovanou ástku nebo její jednotlivé polo ky do ú etního systému. Takto zaú tovaná operace eká na své uhrazení. P ístup do ú etního systému má editel spole nosti XY s r. o. a jen on dává impuls hlavní ú etní k úhrad plateb a dal ích nále itostí, které si p eje realizovat. Na základ jeho po adavk provádí hlavní ú etní pot ebné kroky vedoucí k zaplacení. Na následujícím obrázku. 5 m eme vid t schéma pr b hu zaú tování operací ve spole nosti XY s r. o.

33 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 33 Obrázek 5 - Proces ú tování p ípad ve spole nosti [autor] Hlavní ú etní si nechává ka dý den zobrazit výpis z ú tu pomocí internetového bankovnictví, aby zkontrolovala v echny odeslané a p ijaté platby. Pokud je v e správn zaplaceno, provádí proú tování ú etních p ípad v ú etním systému. 5.2 Ú etní systém ve spole nosti XY s r. o. Spole nost XY s r. o. za ala v roce 1999 pro zpracování svého ú etnictví pou ívat ú etní systém Money S3. Firma vkládá svoji d v ru do ji vyzkou eného systému, proto e tento elektronický ú etní systém pat í k nejroz í en j ím ú etním a ekonomickým systém m firem v eské republice. Firma si vybrala tento produkt také z d vodu nulových náklad na zavedení a instalaci. Výhodou je i fakt, e systém nevy aduje nákup dal ího dodate ného softwaru. Pro firmu je výhodné i jednoduché ovládání a p ehlednost pro u ivatele. Money S3 je pro spole nost vhodný, pon vad je ur en pro vedení ú etnictví men ích a st edních firem. Spole nost se adí mezi typické u ivatele produktu Money S3, jimi jsou spole nosti, které pou ívají pro vedení ú etnictví maximáln deset po íta v síti a mají men í nároky na mno ství po izovaných doklad. [6] Ú etní systém umo uje sledovat ve keré náklady a výnosy p ehledn len né podle innosti nebo zakázek. len ní náklad podle jednotlivých uskute ovaných zakázek vyu- ívá spole nost ve velké mí e. Systém kumuluje jednotlivé náklady na základ jména za-

34 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 34 kázky, a proto si firma m e v kterýkoli okam ik pr b hu realizace zakázky zjistit sumu náklad, které ji vynalo ila. Hlavní ú etní knihou je ú etní deník. Ú etní software Money S3 jej vytvá í automaticky p i zápisu prvotních doklad. Ú etní osnovu si firma XY s r. o. voliteln nastavila podle svých pot eb. [6] Podle mého názoru tento ú etní systém poskytuje v echny prost edky a funkce, které spole nost ke svému zpracování ú etnictví pot ebuje. Sice nabízí je t mnoho dal ích aplikací, které spole nost nepou ívá, ale zárove není vylou eno, e n kterou z nich bude firma v budoucnu pot ebovat. Kdyby tato situace nastala, mohla by hlavní ú etní vyu ít slu- eb technické podpory ú etního systému na telefonu a byly by jí sd leny ve keré informace o pot ebné aplikaci. Myslím si, e pro spole nost je výhodné, e se software pravideln aktualizuje podle m nících se legislativních ustanovení ú etnictví, co spole nosti usnad- uje práci. Odpov di zam stnanc i vedení m p esv d ily o tom, e jsou s tímto ú etním systémem spokojeni a e se jim s tímto programem dob e pracuje. 5.3 Kalkulace náklad ve spole nosti XY s r. o. Kalkulace náklad ve spole nosti XY s r. o. m eme rozd lit do dvou oblastí. První z nich jsou kalkulace vlastních produkt firmy a druhou jsou kalkulace zakázek (výstavba kabelových sítí apod.). Rozdílem mezi t mito dv ma oblastmi jsou produkty, na které se kalkulace vztahuje, jednotlivé polo ky kalkulací a také pracovníci, kterých se jednotlivý proces kalkulací týká. P i kalkulaci vlastních produkt firmy se do procesu zapojují vývojoví a výrobní pracovníci spole n s vedoucím konkrétního produktu. Postup pr b hu kalkulace jsem znázornil na obrázku. 6. Zjednodu enou matematickou rovnici kalkulací náklad ve spole nosti XY spol. s r. o. bych popsal jako sou et p ímých a ostatních náklad produktu s re ijními náklady. P ímými náklady rozumím náklady, které jsou p ímo p i aditelné k ur itému konkrétnímu produktu a p ímo tak souvisí s jednotkou díl ího výkonu. Nep ímými náklady jsou ty, které s rozsahem dané produkce p ímo nesouvisí a re ijními náklady rozumím náklady spot ebovávané na tvorbu a udr ení podmínek bezproblémového a racionálního chodu výrobní innosti. Z rozboru kalkulací této spole nosti jsem analyzoval, e d le itou a dosti slo itou otázkou je vy íslení sazby re ijních náklad. P ed samotným výpo tem je nutné nejprve zjistit celkovou vý i re ijních náklad a obrat spole nosti v daném roce. Procentuálním

35 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 35 podílem t chto dvou prvk dostaneme výslednou sazbu re ijních náklad. Toto procento se následn p ipo ítává ke kalkulaci náklad ka dého jednotlivého produktu. Toto procento se vy íslí jedenkrát za rok a sazba re ijních náklad je platná po celý dal í rok. Více se budu výpo tu re ijních náklad v novat v dal ím textu práce. Kalkulaci staveb se ve firm v nuje bu to vedoucí daného produktu, zástupce obchodního odd lení nebo oba tito zam stnanci zárove. Tyto kalkulace probíhají v dy na základ p esn stanovených po adavk jednotlivé zakázky, kterou spole nost obvykle získává prost ednictvím výb rového ízení. U kalkulace staveb je postup v podstat stejný jako u kalkulace vlastních produkt, jen se v procesu v t inou neobjevují vývojoví pracovníci a pracovníci výrobní se do procesu zapojují jen okrajov. Nejv t í rozdíl mezi dv ma druhy kalkulací ve spole nosti XY s r. o. je tedy v zapojení zam stnanc do procesu tvorby kalkulace Kalkula ní metoda vyu ívaná spole ností XY s r. o. Kalkula ní metody rozd lujeme do dvou velkých skupin, a to na metody absorp ní a neabsorp ní. Z dostupných informací jsem analyzoval, e spole nost pou ívá absorp ní kalkulace, konkrétn p irá kovou (zakázkovou) metodu. Kdy spole nost provádí p irá kovou kalkulaci, tak p ímé náklady p i azuje p ímo na kalkula ní jednici a re ijní náklady p i azuje k výkon m pomocí p irá ek. Tato metoda má dv varianty, které se li í svým vztahem k rozvrhovým základnám. Pro suma ní metodu, kterou spole nost pou ívá, je charakteristické, e se vý e p irá ky zji uje ze vztahu mezi re ijními náklady a jednou rozvrhovou základnou. Za tuto základnu je ve spole nosti XY s r. o. pova ován obrat, z eho vyplývá, e se jedná o rozvrhovou základnu pen ní. P irá ka se tedy ve spole nosti XY s r. o. vypo ítává v procentech, a to na základ následujícího matematického vzorce: PP = NRN/RZ K, kde PP procento p irá ky re ijních náklad, NRN nep ímé re ijní náklady, RZ rozvrhová základna v K Myslím si, e by spole nost m la p ehodnotit sv j stávající postup a zam it se p i stanovování re ijních náklad na více rozvrhových základen. Této metod se íká diferen-

36 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 36 covaná p irá ková kalkulace a je v mnoha ohledech pro firmu p esn j í ne stávající suma ní metoda Cenová kalkulace produktu Na základ rozhovor se zam stnanci firmy jsem vyhodnotil postupné fáze kalkula ního procesu ve spole nosti XY s r. o. V první fázi tohoto procesu provede zástupce obchodního odd lení p edb nou kalkulaci a spole n s ostatními po adavky na produkt ji po le technickému úseku (na obrázku. 6 je zna en jako Vývoj). Tito pracovníci p edb nou kalkulaci prostudují a zjistí, zda se dá tento produkt podle p edem zadané kalkulace a po adavk sestrojit, pop ípad zjistí odchylky od p edb né kalkulace. Pro tvorbu kalkulací se pou ívají r zné typy kalkula ních vzorc. Analyzováním firemního postupu kalkulací jsem zjistil, e spole nost pou ívá ve v t in p ípad kalkula ní vzorec, který je svými znaky podobný typovému kalkula nímu vzorci. Kalkula ní vzorec, který podle mého názoru pou ívá spole nosti XY s r. o. uvádím v tab. 3. Tabulka 3 - Kalkula ní vzorec spole nosti [autor] P ímý jednicový materiál (skladový) + p ímý jednicový materiál (neskladový) + p ímé jednicové mzdy = Vlastní náklady výroby + re ijní náklady = Úplné vlastní náklady výkonu + obchodní mar e = Prodejní cena (bez DPH) Na základ tohoto kalkula ního vzorce tedy vznikají ve spole nosti p edb né kalkulace. Pro názornou ukázku a zárove pro mo nosti dal í analýzy kalkulací, jsem vytvo il následující tabulku, která znázor uje konkrétní p edb nou kalkulaci náklad ve spole nosti XY s r. o.