Ing. Zdeněk Pavlík Katedra mezinárodního obchodu FMV VŠE v Praze zdenek.pavlik@vse.cz
|
|
- Jindřich Netrval
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Možné výhody a nevýhody volného měnového kurzu pro české exportéry v souvislosti se světovou finanční a ekonomickou krizí 1 Possible advantages and disadvantages of the flexible exchange rate for Czech exporters in connection with the world financial and economic crisis Ing. Zdeněk Pavlík Katedra mezinárodního obchodu FMV VŠE v Praze zdenek.pavlik@vse.cz Úvod Světová finanční krize, která má svůj počátek v druhé polovině roku 2007 ve Spojených státech amerických (USA) především na základě vyústění dlouhodobých problémů amerického finančního trhu nejprve v oblasti hypotečních úvěrů, se vlivem globalizace jak finančních trhů, tak také samotných světových ekonomik, přenesla téměř do celého vyspělého světa a přinesla s sebou významné ekonomické změny. Tyto změny jsou povětšinou negativního charakteru se škodlivým dopadem na jednotlivé ekonomické ukazatele. 2 Zároveň je důležité zmínit, že každá krize zároveň vytváří nové příležitosti, pomáhá odbourat neefektivní investice a navracet ekonomický systém do rovnováhy. Toto platí také pro systémy měnových kurzů, které mohou být v souvislosti s novými podmínkami na měnových trzích opět zkoumány a analyzovány. Jedněmi z ekonomických ukazatelů, které byly ovlivněny světovou finanční a ekonomickou krizí, jsou měnové kurzy zemí střední a východní Evropy (především vůči euru), konkrétně také měnový kurz české koruny vůči euru. Právě v důsledku světové finanční a ekonomické krize trpí měnové kurzy 1 Tento článek byl vypracován v rámci fakultního vědeckého projektu IGS při Vysoké škole ekonomické pro rok s názvem: Řešení dopadů finanční a ekonomické krize na vývozce v ČR a číslem F2/19/2010. Spoluřešiteli jsou: Ing. Michal Nejedlý (navrhovatel), Ing. Eva Švábková a koordinátor je: doc. Ing. Eva Černohlávková, CSc. 2 Těmto negativním dopadům nedokázala zabránit ani akvistická měnová politika světových centrálních bank, ani nastavení pravidel fungování finančního systému v podobě regulace a dohledu finančních institucí působících na finančních trzích. Světová finanční krize kulminovala v souvislosti s pádem americké investiční banky Lehman Brothers v říjnu roku 2008 a značně se poté projevila v nastavení podmínek fungování finančního systému vyspělých světových ekonomik
2 těchto zemí, včetně České republiky, vysokou volatilitou, především od druhé poloviny roku Specifickou pozici v tomto případě zaujímá Slovensko, které zavedlo společnou evropskou měnu euro od 1. ledna roku Bude proto velmi zajímavé sledovat, jak se euro na Slovensku ekonomicky projeví a zda bude nejen pro exportéry na Slovensku ekonomicky efektivní, či zda by pro Slovenskou ekonomiku a její exportéry bývalo lepší, kdyby využívala národní měnu (slovenskou korunu) tak, jak je tomu v případě České republiky a jejích exportérů. 4 Obrázek 1: Vývoj měnového páru CZK/EUR v letech Zdroj: Data Eurostat o měnových kurzech. Vlastní propočty. Tento příspěvek se zaměřuje na identifikaci dopadů volatility měnového kurzu CZK/EUR na exportéry v České republice, a to v souvislosti se světovou finanční a ekonomickou krizí. Cílem příspěvku je definování možných výhod 3 Volatilita kurzu české koruny vůči euru je zaznamenána na obrázku 1. 4 Členství v měnové unii s jednotnou měnou euro neumožňuje v případě Slovenska získat konkurenční výhody prostřednictvím znehodnocení měny. Na druhou stranu je Slovensko chráněno před přehnanou reakcí finančních trhů, která může vyústit až v měnovou krizi. Poslední věta je v poslední době velmi kontroverzní (například v souvislosti s problémy Řecka či dále Portugalska, Španělska nebo Irska a Itálie), protože euro jako jednotná měna je ovlivněna diskuzemi o jeho samotné existenci a o existenci samotné evropské měnové unie
3 a nevýhod, které jsou spjaty s existencí národní měny v systému plovoucího měnového kurzu v době finanční a ekonomické krize pro exportující subjekty v České republice. Výhody či nevýhody, respektive rizika, by měly poukázat na to, zda je pro české exportéry, potažmo celou Českou republiku, výhodnější systém fixního měnového kurzu v podobě eura či zda je lepší setrvání v režimu řízeného flexibilního měnového kurzu. V této souvislosti bude, zatím z krátkodobého hlediska, vhodné porovnat systém plovoucího kurzu národní měny v České republice se systémem fixního měnového kurzu eura na Slovensku. Hlavní výhody a rizika plovoucího měnového kurzu V ekonomické teorii se objevují dva základní typy systémů měnových kurzů. S určitým zjednodušením lze definovat: (1) systém flexibilního měnového kurzu a (2) systém fixního měnového kurzu. Z hlediska jejich funkce se jedná o odlišné typy, ale také se mezi těmito dvěma systémy objevuje plno variant, které se více či méně přibližují k té či oné variantě. Nejčastěji se tyto varianty systémů měnových kurzů liší mírou ovlivňování měnového kurzu ze strany centrální měnové autority (centrální banky), anebo důrazem na tržní faktory determinující měnový kurz. Tím, že v ekonomice dochází k systematickému a dynamickému vývoji ekonomických proměnných na mezinárodních měnových trzích, aktéři hospodářských politik musí neustále vyhodnocovat měnící se podmínky a dle nich diskutovat potenciální výhody a nevýhody daných systémů měnových kurzů. Následující text se bude zabývat hlavními výhodami systému flexibilního (pohyblivého) měnového kurzu. A) Možné výhody flexibilního měnového kurzu Mezi hlavní výhody systému plovoucího měnového kurzu patří nezávislá měnová politika. Podle některých ekonomických teorií 5 může centrální banka pomoci povzbudit agregátní poptávku ve své ekonomice, čímž se pokouší eliminovat ekonomický cyklus. Centrální banka se tak snaží pomocí snižování 5 Například monetaristická teorie, která vychází z kvantitativní teorie peněz a která tvrdí, že peníze jsou příčinou změn v ekonomice. Podle monetaristické teorie je toto možné v krátkém období a se zaměřením na tempo růstu měnové zásoby [HOLMAN, R., A KOL.: Dějiny ekonomického myšlení. 2. vydání. Praha, C. H. Beck, 2001, s ]
4 své referenční úrokové sazby 6 redukovat vliv ekonomických šoků na jednotlivé makroekonomické agregáty, především spotřebu, investice a v malé otevřené ekonomice jako je Česká republika také na exporty. Takto se pokouší zmírnit či zvýšit klesající tempo růstu HDP, respektive odstraňovat produkční gap, a snížit zvyšující se míru nezaměstnanosti s tím, že není dotčen její hlavní cíl, a sice cenová hladina. Pokud by v budoucnu došlo ke ztrátě nezávislé měnové politiky v případě České republiky, znamenalo by to, že by byl odstraněn kurzový vyrovnávací proces platební bilance, což by mohlo mít negativní dopad na český vývoj HDP a zaměstnanost. Vše se tak děje za praktického předpokladu, že ceny, včetně mezd, jsou nepružné směrem dolů a krátkodobě nepružné vůbec. Tato skutečnost je velmi významná v době světové finanční a ekonomické krize, která do české ekonomiky dorazila jako vnější šok v podobě nižší zahraniční poptávky po českých ekonomických statcích. V tomto případě je možné vidět v nezávislé měnové politice v systému flexibilního měnového kurzu ekonomickou výhodu. Výše zmiňovaná nezávislá měnová politika umožňuje zachovávat kurzový vyrovnávací proces české ekonomiky. Právě nezávislé racionální rozhodování centrální banky má své dopady na flexibilní měnový kurz. Měnový kurz v případě poklesu úrokových sazeb znehodnocuje, hlavně v případě malých otevřených ekonomik. Tento aspekt vychází z hypotézy o zhodnocení měny při růstu úrokové míry. Tato hypotéza říká, že růst úrokové míry v České republice vyvolá zvýšený příliv kapitálu ze zahraničí, například z EU, což povede k tlaku na apreciaci domácí měny české koruny a tedy k následnému zhodnocování této měny. Zhodnocená měna je poté výsledkem přebytku kapitálového účtu platební bilance České republiky. V našem případě se jedná o opačný proces, kdy pokles úrokové míry v České republice vede ke znehodnocení české koruny na měnovém trhu. 7 6 Současný měnový systém inflačního cílení vychází z teoretické koncepce poskeynesiánství a nového keynesiánství. Systém je založen na absolutní endogenně měnové báze a peněz a dále na inflačních očekávání ekonomických subjektů. Systém využívá transmisního mechanismu úrokových sazeb, kdy centrální banka má pod kontrolou krátkodobou referenční úrokovou sazbu a pomocí ní se snaží ovlivnit ostatní úrokové sazby v ekonomice, peněžní zásobu a také měnový kurz s konečným cílem v podobě cílované inflace [REVENDA, Z., MANDEL, M. KODERA, J. A KOL. Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management Press, 2005, s ]. 7 Kromě této hypotézy existuje opačná teorie, která říká, že země s vyšší úrokovou mírou by měla mít měnu slabší. Tato skutečnost vychází z platnosti kryté a nekryté úrokové parity, neboli při investici do domácí a zahraničních aktiv by nemělo docházet k arbitrážním - 4 -
5 Velmi významnou úlohu hraje, již výše zmiňovaný, zahraniční ekonomický vývoj, který má bezprostřední dopad na vývoj v ekonomice domácí. V období finanční a ekonomické krize by mělo být výhodnější, že národní měna se může znehodnotit (v našem případě oproti euru či americkému dolaru). Toto znehodnocení umožní zvýšení konkurenceschopnosti domácích výrobků oproti zahraničním a podpoří tak domácí exportující subjekty, kteří z relativně nižší ceny jejich zboží těží. Všechny výše zmiňované faktory jsou pozitivní pro české exportéry v době světové finanční a ekonomické krize. B) Možná rizika flexibilního měnového kurzu Ve středním až dlouhém časovém období je znehodnocení domácí měny, v našem případě české koruny vůči euru, spojeno s rizikem růstu cenové hladiny. V České republice je cenová hladina měřena pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI consumer price index). Toto riziko vyplývá z konstrukce reálného měnového kurzu, který je ve své základní podobě definován následně: RER = ER * PF / PD RER je reálný měnový kurz, ER je nominální měnový kurz, PF je zahraniční cenová hladina a PD je domácí cenová hladina (CPI). Reálný měnový kurz (RER) měří relativní konkurenceschopnost domácího zboží vůči zahraničnímu. Jestliže se RER kvantitativně zvyšuje, například prostřednictvím kvantitativního růstu ER (koruna se vůči euru znehodnocuje), stává se domácí zboží relativně levnější na zahraničních trzích. V delším časovém období však dochází k tomu, že se zvyšuje poptávka po domácím zboží v důsledku substitučního efektu mezi domácím a zahraničním zbožím a dochází také k růstu jeho ceny. Cenová hladina v domácí ekonomice tak má tendenci se zvyšovat (roste PD). V tomto případě také reaguje centrální banka, která má v režimu cílování inflace 8 svůj hlavní cíl stanoven stabilní cenovou hladinu a začíná zvyšovat úrokové sazby. Vyšší úrokové sazby, opět na základě výše uváděné teorie o zhodnocení měny s vyšší úrokovou sazbou, tlačí na apreciaci kurzu domácí měny vůči zahraniční (koruny vůči euru). Nominální měnový kurz ER se tak opět snižuje. Konečným důsledkem je znehodnocený nominální měnový kurz a příležitostem. Obě hypotézy však nejsou navzájem v rozporu, ale představují pouze dvě rozdílné časové období v rámci jednoho procesu [Více k tomuto tématu v: REVENDA, Z., MANDEL, M. KODERA, J. A KOL. Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management Press, 2005, s ]. 8 Více k systému cílování inflace na internetových stránkách ČNB: ČNB (2010): Inflační cílování, (cit ). Dostupné z www:
6 vyšší cenová hladina v domácí ekonomice (v tomto případě nebereme v úvahu vliv zahraniční cenové hladiny). Významným rizikem také zůstává otázka splnění tzv. Marschall Lernerovy podmínky, 9 především v době světové finanční a ekonomické krize. V této době totiž většina světových ekonomik prochází recesí, která má vliv na celosvětovou spotřebu a investice. V tomto případě nemusí ani znehodnocení jak nominálního, tak samotného reálného měnového kurzu vést k vyšší exportní výkonnosti domácí ekonomiky. Pro exportéry v České republice to znamená, že její hlavní zahraniční obchodní partneři (především z Německa a dalších zemí Evropské unie) nejsou ochotni nakupovat od českých dodavatelů za relativně nižší ceny, protože si to zkrátka v době celosvětového ekonomického zpomalení a rizika slabého odbytu jejich výrobků nemohou nebo nechtějí dovolit. Velkým rizikem flexibilního měnového kurzu je, že nemusí motivovat exportéry k dlouhodobějším investicím do inovací a technologií, které by se promítly do vyšší kvality jejich výrobků a zvyšování produktivity práce, což by podpořilo ekonomickou efektivnost celé národní ekonomiky. Tuto skutečnost definuje autor jako tzv. exportní morální hazard. Tento fenomén spočívá v tom, že depreciace domácí měny může vyvolávat mezi exportujícími subjekty zdání, že jejich výrobky jsou co do kvality konkurenceschopnější oproti výrobkům zahraničních subjektů a nemusí je motivovat k tomu, aby reagovaly na měnící se globální podmínky v oblasti výroby, technologií a inovací. Domácí exportní výrobci nejsou motivováni k implementaci důležitých strukturálních reforem, které jsou pro země konvergující k vyspělejším ekonomikám nezbytné, a naopak bývají v očekávání dalšího znehodnocení národní měny, které jim krátkodobě zajistí nižší cenu jejich výrobků na zahraničních trzích. V konečném důsledku tak exportní morální hazard může vést k tomu, že daná ekonomika dlouhodobě zaostává za ostatními národními ekonomikami v oblasti kvality výroby a následné kvality ekonomických statků, což se ruku v ruce projevuje v celonárodní ekonomické výkonnosti, včetně kvality životního stylu dané národní ekonomiky. Jedním z posledních významných rizik, která jsou spojena se znehodnocením kurzu domácí měny vůči měnám zahraničním v systému flexibilních kurzů, může být riziko přestřelení (oveshooting) jeho teoreticky 9 Základní informace k Marschall Lernerově podmínce lze nalézt v: Wikipedia.org (2010): Marschall Lernerova podmínka, Wikipedia, 2010 (cit ). Dostupné z www: cs&u= shall%25e2%2580%2593lerner_condition
7 rovnovážné úrovně. 10 Kromě politiky centrální banky a následné racionální reakce ekonomických subjektů v domácí ekonomice může docházet k přestřelení měnového kurzu nad nebo pod jeho teoreticky rovnovážnou úroveň v důsledku iracionální reakce arbitražérů a spekulantů na měnových, resp. devizových, trzích. Tato reakce je spíše než fundamentálního charakteru reakcí technickou a především psychologickou, což nijak neodporuje dornbuschově předpokladu racionality, plynoucí z jakési paniky na globálních finančních trzích či plynoucí z krátkodobě špatného vyhodnocení nedostatečně relevantních informací o ekonomickém vývoji v domácí ekonomice a na zahraničních trzích. S touto skutečností je úzce spojen problém asymetrických informací týkajících se české ekonomiky od druhé polovině roku 2008 až do poloviny roku V tomto období byla česká ekonomika zařazena mezi problémové rozvíjející se země z regionu střední a východní Evropy, aniž by byl brán zřetel na fundamentálně silné ukazatele zdraví ekonomiky české republiky, především v podobě stabilního a ziskového finančního systému, který nepotřeboval žádnou státní pomoc 11 a také v podobě relativně malého veřejného zadlužení (tato skutečnost však nesmí být v žádném případě podceňována, protože dynamika veřejného zadlužení v České republice je značná až nebezpečná). Z laického pohledu by se mohlo říci, že Česká republika byla zařazena do jednoho pytle společně s dalšími zeměmi střední a východní Evropy jako například Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, či dokonce Ukrajina, bez ohledu na skutečnou ekonomickou situaci ekonomik z tohoto regionu. Závěrem této části textu je potřeba zmínit asi největší riziko plynoucí z titulu flexibilního měnového kurzu. Jestliže platí, že Česká republika je malou otevřenou ekonomikou a že její exporty směřují přibližně z 80% do zemí s fixním měnovým kurzem euro, poté je největším rizikem volatilita měnového kurzu, a to jak na makroekonomické, tak mikroekonomické úrovni. Volatilita představuje pro české exportéry nepredikovatelný vývoj měnového kurzu a tedy neznámý dopad do jejich finančních bilancí. Čím vyšší je volatilita měnového 10 Tento koncept teoreticky rozpracoval pan Dornbusch ve svém článku: Expectations and Exchange Rate dynamics [Dornbusch, R. (1976): Expectations and Exchange Rate dynamics. Journal of Political Economy, The University of Chicago Press, Chicago. Čl. 84, č. 6, dec Strany Dostupné z www: Na příkladu vývoje měnového páru české koruny vůči euru v letech ho autor rozpracovává ve svém článku: Přestřelení měnového kurzu CZK/EUR v rámci jeho dlouhodobého trendu [Pavlík, Z. (2010): Přestřelení měnového kurzu CZK/EUR v rámci jeho dlouhodobého trendu, VŠE, Praha, ISBN: ]. 11 PAVLÍK, Z. Dopady světové finanční krize na stabilitu finančního systému v ČR, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín,
8 kurzu, tím vyšší riziko musí exportér podstoupit. Pokud by došlo k náhlému posílení české koruny vůči euru, ihned se snižuje exportérovi korunová hodnota jeho pohledávek do zahraničí (eurová pohledávka denominovaná v korunách). 12 Na tomto místě je důležité zmínit, že existují metody, jak se proti volatilitě bránit, jedná se o interní či externí metody eliminace měnového rizika. 13 Právě volatilita měnového kurzu bude analyzována v následujícím textu. Volatilita měnového kurzu CZK/EUR na příkladu českého exportéra Na případové studii, která bude předmětem následujícího textu a která navazuje na výše uvedené údaje, je možné ukázat na pozitiva a negativa, která jsou spojená s existencí systému řízeného floatingu. Stěžejní otázkou v tomto případě bude, zda je depreciace domácí měny vůči euru (kvantitativní růst ukazatele CZK/EUR vyjádřené v přímé kotaci) pro českého exportéra výhodná? Na obrázku 1 z úvodu tohoto článku je patrné, že CZK vůči euru je v souvislosti se světovou finanční a ekonomickou krizí silně volatilní. V létě roku 2008 se kurz dostal k hladině 22,000 CZK/EUR a poté dokázal oslabit k hladině 29,000 CZK/EUR v první čtvrtletí roku Člen představenstva Svazu průmyslu České republiky a generální ředitel společnosti Linet pan Zbyněk Frolík ke kolísání CZK vůči EUR říká následující: K naprosto nepředvídatelné fluktuaci koruny se přidaly fatální dopady na poptávku a vzniká rovnice, s jejímž řešením nemáme žádné historické zkušenosti. Za tak turbulentních podmínek totiž přestávají platit obvyklé nástroje a předpoklady. Aktuální oslabování koruny nemusí nutně znamenat nárůst tržeb exportérů. Paradoxně může naopak podniky, které si kurz zajišťují, položit na lopatky. 14 Pan Frolík poukazuje na to, že většina exportních firem si pro následující první rok zajišťuje přibližně 75 % svých předpokládaných příjmů z obchodu se svými zahraničními partnery. Pro druhý rok to bývá v průměru asi 40 % příjmů. Z těchto praktických informací vyplývá, že slabší koruna vůči euru by mohla 12 Opět za předpokladu platnosti Marschall Lernerovy podmínky. 13 K interním metodám eliminace měnového rizika naleznete více v: TAUŠER, J. Interní metody zajištění kurzových rizik. Sborník 10. Mezinárodní vědecké konference Česko a Slovensko v mezinárodním obchodě a podnikání, VŠE v Praze, ISBN: Více informací k externím metodám naleznete například v: TAUŠER, J. (2007): Měnový kurz v mezinárodním podnikání. Nakladatelství Oeconomica, VŠE, Praha, FROLÍK, Z.: Jak může exportéra ničit kolísání koruny. Hospodářské noviny, HN.IHNED.CZ, (cit ). Dostupné z www: _d
9 exportérům pomoci ve větší míře až za dva roky. Pokud se exportní firma chová zodpovědně a zajišťuje si své pohledávky ze zahraničí, poté to pro ni může mít negativní dopad. 15 Nyní je vhodné ukázat si tyto skutečnosti na příkladě: Dne 1. března roku 2008 český exportér očekával inkaso za svou nasmlouvanou pohledávku v hodnotě EUR z Německa k datu 1. března roku 2009 (příklad abstrahuje pro jednoduchost od pojištění této pohledávky z důvodu jejího 100% nesplnění, které by pro exportéra znamenalo další náklady); 1. března roku 2008 se tento exportér rozhodoval o zajištění či nezajištění této eurové pohledávky; aktuální měnový kurz k datu 1. března 2008 se pohyboval na hodnotě 25,200 CZK/EUR; exportér se nerozhodoval, zda provést zajištění či nikoli, pouze podle aktuální hodnoty měnového kurzu, ale také analyzoval poslední odhady budoucího měnového kurzu v horizontu jednoho roku (očekávaný měnový kurz byl pro následující rok mezi hodnotami 25,200-25,400 CZK/EUR); zbývá jen dodat, že jeho korunové náklady, které jsou spojeny s touto zakázkou, jsou kalkulovány ve výši CZK. Na základě vyhodnocení možností zajištění měnového rizika se exportér rozhodl pro forwardovou operaci, která byla v té době k dispozici u místní banky, a rozhodl se prodat svých CZK k datu v efektivním kurzu 25,200 CZK/EUR. Předpokládané inkaso této eurové pohledávky bylo ve výši CZK. Předpokládaný a zajištěný zisk je pro exportéra byl roven rozdílu zisku a kalkulovaných nákladů, tedy CZK. Jedná se o dostatečnou marži ve výši přibližně 17 %. Skutečný vývoj měnového kurzu CZK/EUR je zachycen na obrázku 2 níže. Z obrázku je opět patrné určité obousměrné přestřelení měnového kurzu, kdy v létě roku 2008 se kurz dostal k hladině 22,000 CZK/EUR a poté dokázal oslabit k hladině 29,000 CZK/EUR v první čtvrtletí roku Z obrázku je také patrné, že hodnota měnového kurzu byla v dubnu roku 2009 na hodnotě 27,150 CZK/EUR Viz tamtéž. 16 Měnový kurz 27,150 CZK/EUR k datu je možné najít na stránkách České národní banky:
10 Obrázek 2: Vývoj měnového páru CZK/EUR v letech Zdroj: Data Eurostat o měnových kurzech. Vlastní propočty. V souvislosti se světovou finanční a ekonomickou krizí došlo ještě k jednomu negativnímu vývoji, a sice českému exportérovi se podařilo prodat pouze 84% své očekávané pohledávky. Český exportér tak získal za své dodávky pouze EUR. Co se týče nákladů exportéra, ty se taktéž snížily na 84%, to znamená na hodnotu CZK. Jak tedy bude vypadat kalkulace zisku pro českého exportéra v tomto případě? Hodnota kurzu ke dni je 27,150 CZK/EUR, exportér prodává CZK v tomto kurzu, ale získal pouze EUR, což znamená, že musí na měnovém trhu EUR dokoupit (v kurzu 27,150 CZK/EUR). Jeho náklady jsou na úrovni CZK. Jeho výsledný zisk je poté zachycen v tabulce 1. Z tabulky je patrné, že konečný výsledek je pro exportéra negativní, protože dosáhl ztráty CZK. Pokud by na měnovém trhu došlo k ještě vyššímu znehodnocení CZK/EUR, dosáhla by ztráta ještě větších rozměrů. Na příkladu je patrné, jak důležitá je správná kalkulace budoucích exportních zakázek a správné rozhodnutí o jejich zajištění. Samozřejmě platí, že čím vyšší je volatilita měnového kurzu, tím vyšší je riziko změny hodnoty pohledávky pro exportéra a tím složitější je správná kalkulace finančních toků
11 Tabulka 1: Kalkulace zisku českého exportéra Kalkulace zisku exportéra výnosy , náklady ztráta z forwardové operace , celkový zisk Zdroj: Vlastní propočty. Fixní měnový kurz euro a jeho srovnání s floatingem Společnou evropskou měnu Slovensko zavedlo od začátku roku Do určité míry tím umožnilo srovnání české ekonomiky se systémem floatingu a slovenské ekonomiky právě se společnou měnou euro, a to i přesto, že se jedná o velmi krátký časový horizont. Společná měna by měla pomoci eliminovat výše zmiňované nevýhody flexibilního měnového kurzu. Dále bývají ze strany zastánců jednotné měnové unie uváděny přínosy plynoucí ze zapojení do evropské měnové unie jako snížení transakčních a administrativních nákladů spojených s různými měnami, snížení nákladů s řízením kurzových a úrokových rizik, zjednodušení kalkulací očekávaných výnosů, nákladů a cen v mezinárodním srovnání, zvýšení stability měnových kurzů prostřednictvím především větší hloubky měnového trhu, nižší úrokové míry, které by měly podpořit efektivnější alokaci investic, větší mobilitu kapitálu a expanzi zahraničního obchodu. Tyto přínosy by měly být doplněny stabilní centrální měnovou autoritou v podobě Evropské centrální banky (ECB), která by měla podpořit stabilizovat evropskou vnitřní i vnější ekonomickou rovnováhu. Všechny tyto faktory by se měly pozitivně projevit ve vyšším ekonomickém růstu, nižší míře nezaměstnanosti a nižší míře inflace. Pro exportní subjekty ekonomiky, která je členem eurozóny, jako například Slovenska, je rozhodující, že společná měna by měla podpořit zvýšení objemu zahraničního obchodu především s členskými státy měnové unie, ale také vůči třetím zemím v důsledku toho, že země je členem měnové unie s jednoznačně vyšší váhou na celosvětovém obchodě. Vliv společné měny na zahraniční obchod teoreticky rozpracoval pan A. K. Rose, který ve svém článku One Money, One Market: the Effect of Common Currencies on Trade ROSE, A. K. One Money, One Market: the Effect of Common Currencies on Trade, NBER Working Paper No. 7432, 1999 (cit ). Dostupné z www:
12 poukazuje na to, že národní ekonomika po přijetí společné měny zaznamenává vyšší objem zahraničního obchodu. Na obrázku 3 je možné pozorovat vývoj exportu Slovenské republiky, která fungovala do v systému flexibilního měnového kurzu. Od roku 2009 již přijala euro a je řádným členem eurozóny se společnou měnou euro. Na tomto místě je důležité zmínit, že Slovenská republika měla režim fixního měnového kurzu prakticky od vstupu do systému ERM II. Finanční trhy již totiž pracovaly s očekáváním, že od Slovensko přijme euro, a proto volatilita slovenské koruny vůči euru se s blížícím přijetím termínu eura neustále snižovala. Obrázek 3: Vývoj slovenského exportu od ledna 2005 od března 2010 (v milionech EUR a očištěno sezonně a od nepracovních dnů) Zdroj: Data Eurostat. Vlastní propočty. Z obrázku 3 je patrné, že Roseův předpoklad v případě Slovenska s nevětší pravděpodobností nemohl být splněn. K největšímu propadu v hodnotě slovenského exportu totiž došlo mezi prosincem 2008 a lednem 2009, a to z hodnoty 1847 milionů EUR na hodnotu 1490 milionů EUR (jednalo se o přibližně o 24% propad). Od ledna roku 2009, kdy slovenský export dosáhl svého dna, se hodnota exportu Slovenska neustále zvyšuje. Mezi lednem
13 až lednem 2010 se zvýšil o 22%. Z tohoto hlediska není možné plně vyvrátit Roseovo tvrzení, že společná měna by měla zajistit vyšší objemy zahraničního obchodu. Naopak, s největší pravděpodobností stojí za razantním propadem exportu na začátku roku 2009 světová finanční a ekonomická krize, a to především prostřednictvím nižší zahraniční poptávky (především ze zemí společné měnové unie). Z tohoto pohledu je tedy příliš brzy na tvrzení, že společná měna v rámci fixního měnového kurzu má jednoznačný pozitivní či negativní dopad na exportní schopnosti národní ekonomiky. Obrázek 4: Vývoj českého exportu od ledna 2005 od března 2010 (v milionech CZK a očištěno sezonně a od nepracovních dnů) Zdroj: Data Eurostat. Vlastní propočty. V případě České republiky v systému řízeného floatingu je vývoj exportu do jisté míry podobný jako vývoj na Slovensku. Opět této skutečnosti můžeme přiřadit příčinu v podobě světové finanční a ekonomické krize. Nicméně v případě české ekonomiky je možné definovat jeden patrný rozdíl spočívající, mimo systému floatingu, v dynamice poklesu českého exportu v souvislosti se světovou finanční a ekonomickou krizí. V epicentru krize v posledním čtvrtletí
14 roku 2008, kdy začala rapidně klesat zahraniční poptávka po českém zboží, začal také razantně působit kurzový vyrovnávací proces. Kurz české koruny vůči euru se začal velmi rychle znehodnocovat, což bylo již několikrát zmiňováno výše. Znehodnocování kurzu se podílelo na pomalejším poklesu českého exportu, který se na začátku roku 2010 také odrazil od svého dna a mezi lednem 2009 a lednem 2010 se zvýšil přibližně o 15%. Exportní výkonnost České republiky, společně s fundamentálním návratem koruny k dlouhodobému apreciačnímu trendu vůči euru, opět začala zvyšovat tempo svého růstu. Největší rozdíly mezi slovenským exportem v době světové finanční a ekonomické krize a českým exportem v té samé době je v jejich dynamice. Slovenský export se snížil mnohem rychleji než český, poté se ale dokázal rychleji zvednout. Flexibilní měnový kurz v tomto případě zapůsobil jako jakýsi buffer (nárazník), který umožňuje národní ekonomice plynulejší adaptaci na problémy ve vnější poptávce ze strany zahraničních obchodních partnerů. Závěr Světová finanční a ekonomická krize se jednoznačně projevila ve všech zemích střední a východní Evropy a jejich měnových kurzech, a to bez rozdílu tohoto, jaký systém měnového kurzu daná země využívá. V obecné rovině je možné rozdělit dva základní typy systémů měnových kurzů, a sice fixní měnový kurz a flexibilní měnový kurz. Reprezentantem fixního kurzu se pro potřeby článku stala Slovenská republika. Naproti tomu Česká republika byla reprezentantem flexibilního měnového kurzu. Stěžejní výhodou flexibilního měnového kurzu je nezávislá měnová politika a s ní spojený kurzový vyrovnávací proces, který může pomoci národní ekonomice při překonání poklesu zahraniční poptávky ze strany obchodních partnerů. Největší nevýhody flexibilního měnového kurzu jsou hrozba vyšší míry inflace v delším období při systematickém znehodnocování národní měny a exportní morální harazd ze strany exportérů. Samostatnou otázkou zůstává splnění Marshall Lernerovy podmínky. Největší nevýhodou systému flexibilního kurzu je volatilita měnového kurzu, která však musí být podmíněna negativními informacemi z domácí ekonomiky. Negativní dopady volatility měnového kurzu v době finanční a ekonomické krize byly popsány pomocí praktického příkladu na exportní firmy v České republice. Pokud však bude mít česká ekonomika fundamentálně zdravé základní makroekonomické ukazatele, včetně veřejných financí, neměla by jí žádná velká volatilita měnového kurzu negativně ovlivňovat, a to za předpokladu, že se již finanční trhy poučily ohledně odlišností jednotlivých zemí střední a východní Evropy
15 Ohledně Slovenska, jeho členství v měnové unii neumožňuje získání konkurenční výhody prostřednictvím znehodnocení měny, ale zároveň také chrání ekonomiku před přehnanou reakcí finančních trhů spojenou s výše popsanými negativními důsledky vysoké volatility měnového kurzu. Slovenská ekonomika je díky přijetí eura posuzována ne jako součást středoevropského regionu, ale jako součást eurozóny. Na zhodnocení skutečných přínosů a negativ společné měny eura na Slovensku bude potřeba ještě nějaký čas počkat. Nicméně základní srovnání českého flexibilního měnového kurzu a slovenského fixního měnového kurzu je možné v souvislosti s finanční a ekonomickou krizí. V tomto případě se projevují největší rozdíly mezi slovenským exportem a českým exportem v jejich dynamice. Slovenský export se snížil mnohem rychleji než český, poté se ale dokázal rychleji zvednout. Naproti tomu tempo poklesu českého exportu v době krize byl plynulejší a následně také tempo růstu po odeznění hlavních symptomů krize bylo také pozvolnější. Flexibilní měnový kurz v tomto případě zapůsobil jako buffer (nárazník), který umožňuje národní ekonomice plynulejší adaptaci na problémy ve vnější poptávce ze strany zahraničních obchodních partnerů. Na definitivní závěr je vhodné v současné době zmínit současné problémy jihoevropských zemí v čele s Řeckem, které představují reálnou hrozbu pro samotný koncept jednotné evropské měnové unie s eurem. Především tyto skutečnosti společně se světovou finanční a ekonomickou krizí způsobily značnou změnu ve veřejném mínění českých občanů a také českých, nejen exportních, firem ve vztahu k přijetí jednotné společné měny. Po všech výše uvedných informací a touto na závěr deklarovanou skutečností se pro české exportéry, a dále celou českou ekonomiku, jeví výhodnější současný měnový systém řízeného flexibilního měnového kurzu
16 Summary The world financial and economic crisis which has disclosed during the year 2007 in USA, has enlarged the world economy next year. This crisis has influenced exchange rates of the Mid and Eastern Europe countries (included Czech republic and Slovak republic) too. This article focuses on advantages and disadvantages ot the flexible exchange rate for Czech exporters in connection with the world financial and economic crisis. The main advantages and disadvantages are mentioned in the first chapter. In next chapter the volatility of the exchange rate of the czech currency is described on czech exporters example and in the system of the flexible exchange rate. Finally the comparsion of the system of the flexible exchange rate and the fixed exchange rate is provided on example of the Czech republic and Slovak republic
17 Literatura: 1. ČNB (2010): Inflační cílování, Dostupné z www: 2. ČNB (2010): Měnová politika ČNB, Dostupné on-line: 3. DORNBUSCH, R. (1976): Expectations and Exchange Rate dynamics. Journal of Political Economy, The University of Chicago Press, Chicago. Čl. 84, č. 6, dec Strany Dostupné z www: 4. FROLÍK, Z.: Jak může exportéra ničit kolísání koruny. Hospodářské noviny, HN.IHNED.CZ, Dostupné z www: 5. HOLMAN, R., A KOL.: Dějiny ekonomického myšlení. 2. vydání. Praha, C. H. Beck, ISBN: MANDEL, M., TOMŠÍK, V. (2003): Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice, Management Press, Praha, ISBN: PAVLÍK, Z. (2010): Přestřelení měnového kurzu CZK/EUR v rámci jeho dlouhodobého trendu, VŠE, Praha, ISBN: PAVLÍK, Z. Dopady světové finanční krize na stabilitu finančního systému v ČR, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín, REVENDA, Z., MANDEL, M. KODERA, J. A KOL. Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management Press, ISBN: ROSE, A. K. One Money, One Market: the Effect of Common Currencies on Trade, NBER Working Paper No. 7432, Dostupné z www: TAUŠER, J. (2007): Měnový kurz v mezinárodním podnikání. Nakladatelství Oeconomica, VŠE, Praha, ISBN: Wikipedia.org (2010): Marschall Lernerova podmínka, Wikipedia, Dostupné z www: cs&u= ipedia.org/wiki/marshall%25e2%2580%2593lerner_condition. 13. ŽAMBERSKÝ, P., TAUŠER, J. (2003): Ekonomie měnového kurzu I, VŠE, Praha, ISBN:
1. Vnější ekonomické prostředí
1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ
Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním
VíceJak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka
STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 14 Růstové faktory českého strojírenství 17. dubna 14 Jak povzbudit ekonomický růst během recese Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka Recese
VíceVÝVOJ MĚNOVÝCH KURSŮ A ČINITELÉ JE OVLIVŇUJÍCÍ DEVELOPMENT OF EXCHANGE RATES AND FACTORS DETERMINING IT. Josef Brčák
VÝVOJ MĚNOVÝCH KURSŮ A ČINITELÉ JE OVLIVŇUJÍCÍ DEVELOPMENT OF EXCHANGE RATES AND FACTORS DETERMINING IT Josef Brčák Anotace: Příspěvek se zabývá problematikovou vývoje měnových kursů, analýzou činitelů
VíceKVĚTEN 2009 VE ZNAMENÍ ZLEPŠUJÍCÍ SE NÁLADY NA TRZÍCH
KVĚTEN 2009 VE ZNAMENÍ ZLEPŠUJÍCÍ SE NÁLADY NA TRZÍCH Makrodata v ČR zveřejněná v květnu: HDP za 1.čtvrtletí 2009 klesl meziročně o 3,4% (očekával se pokles pouze o 1,8%) Průmyslová produkce se v březnu
VíceN_MF_B Mezinárodní finance_a Devizový kurs. zákon jedné ceny parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy.
N_MF_B Mezinárodní finance_a Devizový kurs zákon jedné ceny parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Devizový kurs definice Je cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v měnových jednotkách
Více4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti
4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4.1 Porovnání s předchozím makroekonomickým scénářem Rozdíly makroekonomických scénářů současného a loňského programu vyplývají z následujících
VíceMěnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer
Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Institut ekonomických studií FSV UK 20. listopadu 2014 Obsah Vývoj měnové politiky ČNB a české ekonomiky před
VíceČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE
ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceMakrodata v ČR zveřejněná v září:
Makrodata v ČR zveřejněná v září: HDP podle konečných údajů vzrostla ve druhém čtvrtletí česká ekonomika oproti prvnímu čtvrtletí o 0,9 % (odhad 0,8 %). Meziročně o 2,4 % (odhad 2,2 %). Průmyslová produkce
VíceTrh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.
Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň
Více3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii
. Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř
VíceSvaz průmyslu a dopravy ČR
Svaz průmyslu a dopravy ČR Statistické šetření SPČR a ČNB v nefinančních podnicích Výsledky za 4. Vyhodnocení a komentáře 2 O šetření Pravidelné čtvrtletní šetření SPČR a ČNB Od roku 2011, dodnes celkem
VíceIII. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou
III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (společný dokument Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky)
VíceKurzový přizpůsobovací mechanismus
Kurzový přizpůsobovací mechanismus pohledem nové makroekonomie otevřené ekonomiky Filip Novotný Vysoká škola finanční a správní Praha, 15. dubna 2008 Osnova přednášky Analýza vnější ekonomické rovnováhy
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.
VíceMetodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09
Metodický list č. 3 Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 3. blok. Tento tématický blok je rozdělen
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Říjen 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem listopadu stouply spotřebitelské ceny v říjnu o 4,0 procenta meziročně, což
Více3. Konvergenční procesy
. Konvergenční procesy.. Nominální konvergence Česká republika neměla v předchozích letech s plněním maastrichtských kritérií nominální konvergence směrem k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ
Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl
VíceZměny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments
Změny devizového kurzu ČNB a vývoj mezd Changes in the exchange rate of the CNB and wage developments Abstrakt Jaruše Krauseová Oslabení české koruny ovlivnilo pozitivní vývoj tržeb exportujících firem.
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Únor 2013 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle konečných čísel klesl HDP meziročně o 1,7 procent a mezi-čtvrtletně o 0,2 procent ve 4. čtvrtletí a potvrdil
VíceJak rychle rostla česká ekonomika?
Jak rychle rostla česká ekonomika? Ukazatel HDP nevystihuje plně výkon ekonomiky, přesto je používán ve většině analýz. Použijeme-li k charakteristice výkonu české ekonomiky ukazatele reálného důchodu,
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ
Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním
Vícedopady na českou ekonomiku Miroslav Singer guvernér, 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012
Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku Miroslav Singer guvernér, r, Česká národní banka 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012 Obsah Příčiny krize v eurozóně Nejnovější makroekonomický
VíceMakroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému
Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 20. listopadu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním
VíceMinisterstvo financí č. j. MF- 26 622/2015/11. Makroekonomický rámec na rok 2016
Ministerstvo financí č. j. MF- 26 622/2015/11 A. Makroekonomický rámec na rok 2016 Obsah 1 Shrnutí... 2 2 Předpoklady budoucího vývoje... 3 2.1 Vnější prostředí... 3 2.2 Fiskální politika... 8 2.3 Měnová
Více1. Vnější ekonomické prostředí
1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních
VíceOtevřená ekonomika, měnový kurz
Otevřená ekonomika, měnový kurz Obsah přednášky Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice Nominální a reálný měnový kurz Determinace měnového kurzu v krátkém a dlouhém období Úroková
VíceStrategie přistoupení České republiky k eurozóně
Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu
VíceČeská ekonomika na cestě k oživení a měnová politika ČNB. Miroslav Singer
Česká ekonomika na cestě k oživení a měnová politika ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka EY Executive Party 26. května 2014 Obsah Vývoj měnové politiky ČNB a české ekonomiky před listopadem
Víceské krize na českou ekonomiku a její
Dopady hospodářsk ské krize na českou ekonomiku a její finanční sektor Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Ernst & Young, Executive Party Praha, 14. října 2009 Obsah Světová hospodářská
VícePen P íze í II. Mezinárodní trh peněz 1.3.2012
Peníze II. Mezinárodní trh peněz 1.3.2012 plynulý rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů (pohyb statků a služeb, VF) rozvinutý mezinárodní platební systém tzv. volně směnitelné měny - na jejich využívání
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceGlobální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy
Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy (Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. květen 2016 2 Globální
VíceRok 2012 byl pro dluhopisy a měny střední Evropy výnosný
www.csob.cz www.csob.cz/analyzy 14. prosince 2012 Česká republika, Polsko, Maďarsko Levnější benzín přistřihl inflaci křídla 2 2 Česká republika Česká ekonomika na přelomu roku 3 3 Výhled na týden MNB
VíceMěnově politické doporučení
Měnově politické doporučení 1. Vyhodnocení měnově politických rozhodovacích kritérií pro 4. SZ V hodnocení makroekonomického rámce od lednové (velké) i březnové (malé) SZ nedochází k výraznějším změnám.
VíceMAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB
Box MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY Na základě údajů dostupných k 22. únoru 2013 sestavili pracovníci projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Podle těchto projekcí by měl
VíceAktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně
Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové
VíceMakroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému
Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 17. květnu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Podle
VíceHlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)
Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ
Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj
VíceVYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU
VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky
VíceMonetárn a vývoj kurzu v kontextu
Monetárn rní politika ČNB a vývoj kurzu v kontextu společné měny euro Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Kouty u Ledče nad Sázavou 22. května 2008 Struktura prezentace 1 Základní
VíceKonvergenční zpráva Červen 2016
Konvergenční zpráva Červen 2016 Obsah 1 Úvod 2 2 Rámec analýzy 4 2.1 Hospodářská konvergence 4 Rámeček 1 Cenový vývoj 5 Rámeček 2 Fiskální vývoj 7 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 11 Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých
VíceInflace, devizový kurs a translační devizová expozice (teoretické aspekty) #
Inflace, devizový kurs a translační devizová expozice (teoretické aspekty) # Jaroslava Durčáková Vývoj kursu české koruny k americkému dolaru a k euru v posledních deseti letech zřejmě mnoho firem přesvědčil
Vícepředmětu MAKROEKONOMIE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem
Více- 1 - Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014:
- 1-1 Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014: Průmyslová produkce za červen rostla o 8,1% y/y Maloobchodní tržby za červen vzrostly o 8,2% y/y Nezaměstnanost v červenci stagnovala na úrovni 7,4% Inflace
Vícelní autorita a jejich reakce ském m cyklu
Měnová a fiskáln lní autorita a jejich reakce v hospodářsk ském m cyklu Diskusní panel BIVŠ Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 20. října 2009 Hospodářská politika hospodářsko-politické
VíceSolidní výhled zatížen solidní nejistotou. Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA CFO Club 3.února 2016
Solidní výhled zatížen solidní nejistotou Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA CFO Club 3.února 2016 Hlavní scénář globálního výhledu 2014 2015 2016 2017 Svět, růst HDP v % 3,4 3,2 3,6 3,7 USA, růst HDP v
VíceVYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi
VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. srpen 2012 Vybraná témata 12/2012 2 Evropská centrální banka (ECB), jako centrální banka pro jednotnou měnu
VíceC Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon
C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon Oživení české ekonomiky příznivě pokračuje a dochází také k přesunu těžiště růstu od čistých exportů k domácí poptávce. Dominantním faktorem
Vícei R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Výpočet reálné úrokové míry Téma cvičení Příklad
Výpočet reálné úrokové míry Makroekonomie I i R = i N π i R. reálná úroková míra Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Nominální a reálná
VíceI. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12
1998 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO GUVERNÉRA ÈNB 1 I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3 I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11 II.1 Organizaèní schéma 12 III. MÌNOVÁ
VíceMEZINÁRODNÍ EKONOMIE KURZOVÁ POLITIKA PENÍZE, ÚROKOVÉ SAZBY A SMĚNNÉ KURZY
MEZINÁRODNÍ EKONOMIE KURZOVÁ POLITIKA PENÍZE, ÚROKOVÉ SAZBY A SMĚNNÉ KURZY 3. kapitola Krugman Obstfeld. SMĚNNÉ KURZY A DEVIZOVÉ TRHY ZÁKLADNÍ PROBLÉMY TEORIE DETERMINACE SMĚNNÉHO KURZU Směnný kurz umožňuje
VíceVyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let 2005 2010
Vyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let 2005 2010 Martin Maršík, Jitka Papáčková Vysoká škola technická a ekonomická Abstrakt V předloženém článku autoři rozebírají vývoj
VíceMakroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB. Miroslav Singer
Makroekonomický vývoj v ČR a měnová politika ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Jihočeská univerzita České Budějovice, 10. března 2014 Obsah Nedávný makroekonomický vývoj v ČR Měnová politika
VíceDalší servery s elektronickým obsahem
Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
VíceBulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny
Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění Pozn.: Data uvedená v Bulletinu lze využít i pro potřeby produktů FLEXI INVEST 2008 a H-FIX, zejména pro případ mimořádných
VíceMAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU
MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU Na základě údajů dostupných k 20. květnu 2005 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný
VíceUniverzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová
Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Přizpůsobovací mechanizmy ekonomiky na monetární politiku Bc. Šárka Rokytová Diplomová práce 2011 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré
VíceMakroekonomické projekce pro eurozónu z března 2016 sestavené pracovníky ECB 1
Makroekonomické projekce pro eurozónu z března 2016 sestavené pracovníky ECB 1 1 Výhled eurozóny: přehled a hlavní rysy Očekává se, že hospodářské oživení v eurozóně bude pokračovat, byť s menší dynamikou,
Více1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS
Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu
VíceQuo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009. Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR
Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009 Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR Svět kolem nás update Leden 2009 Finanční krize odstartovala před více než
VíceKursová politika v ČR 90. léta. 1. Volba fixního kursu. Comparison of inflation development with and without currency anchor a
Kursová politika v ČR 9. léta 1. Volba fixního kursu Comparison of inflation development with and without currency anchor a Stabilization by means of exchange rate anchor Country Q Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 Czechoslovakia
VíceDOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR
DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR Růžena Vintrová, CES VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR dne 21. 11. 2006 Obsah: Dvojí pohled na přijetí eura
VíceČeská ekonomika: 10 let v EU, 1 rok po devizových intervencích
Česká ekonomika: 10 let v EU, 1 rok po devizových intervencích Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Ústí nad Labem, 4. listopadu 2014 Obsah prezentace Česká ekonomika po vstupu do EU Reálná
VíceLevné peníze z ECB dávají středoevropským měnám křídla
www.csob.cz www.csob.cz/analyzy 2. března 212 Polsko Polsko (opět) ukázalo zbytku střední Evropy záda 2 Výhled na týden NBP zachová sazby na 4,5 % 5 Levné peníze z ECB dávají středoevropským měnám křídla
VíceZPRÁVA O INFLACI / LEDEN
ZPRÁVA O INFLACI / LEDEN ZPRÁVA O INFLACI / LEDEN 1 OBSAH SEZNAM TABULEK POUŽITÝCH V TEXTU 2 SEZNAM GRAFŮ POUŽITÝCH V TEXTU 3 SEZNAM BOXŮ A PŘÍLOH OBSAŽENÝCH V MINULÝCH ZPRÁVÁCH O INFLACI 5 POUŽITÉ ZKRATKY
VícePorovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1
Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ
Investiční oddělení Duben 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Ministerstvo financí zvýšilo koncem dubna odhad letošního tempa růstu české ekonomiky na 5,3 procenta z 5,0
VíceFAKULTA EKONOMICKÁ. Bakalářská práce. Vývoj inflace a její vliv na domácnosti v ČR
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Vývoj inflace a její vliv na domácnosti v ČR The development of inflation and its effect on households in Czech Republic. Lucie Burešová
VíceMalé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010
Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující
VíceMetodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného NMgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2010-2011
Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného NMgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2010-2011 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je
VíceZPRÁVA O INFLACI / LEDEN
ZPRÁVA O INFLACI / LEDEN 26 ZPRÁVA O INFLACI / LEDEN OBSAH 1 SEZNAM TABULEK POUŽITÝCH V TEXTU 2 SEZNAM GRAFŮ POUŽITÝCH V TEXTU 3 SEZNAM BOXŮ A PŘÍLOH OBSAŽENÝCH V MINULÝCH ZPRÁVÁCH O INFLACI 5 POUŽITÉ
VíceManažerské účetnictví pro strategické řízení II. 1) Kalkulace cílových nákladů. 2) Kalkulace životního cyklu
Manažerské účetnictví pro strategické řízení II. 1) Kalkulace cílových nákladů 2) Kalkulace životního cyklu 3) Balanced Scorecard - zákaznická oblast, zaměstnanecká oblast, hodnotová oblast Změny v podnikatelském
VíceFiskální dopady měnové politiky
Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita
VíceInvestiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Leden 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika
Investiční oddělení Leden 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Česká republika má konečně vládu. Poslanecká sněmovna dala v lednu, osm měsíců po parlamentních volbách, důvěru
VíceBankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.
10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový
VíceEkonomická transformace a její lekce pro dnešek
Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země
VíceKonvenční a nekonvenční měnová politika ČNB Luboš Komárek
Konvenční a nekonvenční měnová politika ČNB Luboš Komárek Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Pardubice, 20. října 2015 Obsah prezentace I. Úvod II. Konvenční měnová politika ČNB III. Rizika
VíceNominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace
Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace Václav Žďárek CES VŠEM, Praha www.cesvsem.cz Seminář MF ČR, Smilovice, 6. června 2007 Struktura prezentace 1. Úvod 2. Celkový pohled
VíceTÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016
TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 Důvěra v českou ekonomiku je nejsilnější od června 2008 V české ekonomice se na začátku roku důvěra zlepšila, když souhrnný indikátor důvěry
VíceŽivotní cyklus podniku
Životní cyklus podniku Příjmy / výdaje Stabilizace Krize Růst Zánik Založen ení,, vznik Čas Základní fáze životního cyklu podniku: založení, růst, stabilizace, krize a zánik Jsou odrazem - vývoje makroekonomického
VíceSekce měnová a statistiky. V Praze dne 30. ledna 2009 Čj. 2009 / 64 / 410. Materiál k projednání v bankovní radě České národní banky
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Sekce měnová a statistiky OMEZENÝ PŘÍSTUP po dobu 6 let V Praze dne 3. ledna 9 Čj. 9 / 6 / 1 Materiál k projednání v bankovní radě České národní banky 1. situační zpráva o hospodářském
VíceEkonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz
Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25
Vícesazby vyšší, bylo by hůř). ČNB sáhla k netradičním nástrojům.
Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2015 Téma 12 Současné problémy hospodářské teorie a politiky. Intervence ČNB, listopad 2013 Klesá hrubý domácí produkt, roste nezaměstnanost
VíceStátní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004
Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceVliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva
Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ. Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody.
SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ Téma: Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody. Zpracoval(a): Dvořáková Hana Fojtíková Veronika Maříková Jana Datum prezentace: 21.dubna 2004
VíceKOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU. Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů
KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. (VŠFS, Praha) Ing. Alena Maaytová, Ph.D. (VŠE, Praha) Bc. Ullíková (VŠFS, Praha) Anotace: Analýza vývoje veřejných
VíceDomácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013
Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 6. Zadluženost českých domácností 6.1. Úvěry domácnostem od bank Dominance úvěrů na bydlení Zadluženosti českých domácností dominují
VíceINFLAČNÍ OČEKÁVÁNÍ FINANČNÍHO TRHU BŘEZEN. Sekce bankovních obchodů Odbor řízení měnových operací a finančních trhů
INFLAČNÍ OČEKÁVÁNÍ FINANČNÍHO TRHU BŘEZEN Sekce bankovních obchodů Odbor řízení měnových operací a finančních trhů 2015 I. SHRNUTÍ 2 Březnového šetření se zúčastnilo dvanáct domácích a jeden zahraniční
VíceVysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Bakalářská práce 2011 Jiří Pour
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Bakalářská práce 2011 Jiří Pour Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra měnové teorie a politiky Studijní obor:
VíceKonkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?
Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu
VíceTÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016
TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní
Více