Hudba u opavských minoritů v 18. století

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hudba u opavských minoritů v 18. století"

Transkript

1 Masarykova universita v Brně Filosofická fakulta Hudební věda Zdeňka Myšková Hudba u opavských minoritů v 18. století Magisterská práce Vedoucí práce: Mgr. Vladimír Maňas, Ph. D. Brno 2014

2 Prohlašuji, že jsem magisterskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Zdeňka Myšková

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce Mgr. Vladimíru Maňasovi, Ph.D. za cenné podněty při zpracovávání práce a Bc. Jiřímu Krátkému za pomoc při překladech z německého kurentu. Rovněž bych chtěla poděkovat Evě Bohuslavové za pomoc s překladem a své rodině za podporu a trpělivost.

4 Obsah Úvod Stav bádání Stav pramenné základny Stručné dějiny minoritského kláštera Vznik opavského minoritského kláštera Dějiny kláštera konce 17. a 18. století Hudba u minoritů Hudebníci Kostelní fundace Chronologický přehled fundací Hudební nástroje kostela sv. Ducha Varhany Další nástroje Sbírka minoritského kostela sv. Ducha Dochované hudebniny Skladatelé Neidentifikovatelní skladatelé Identifikovatelní skladatelé Itálie a Španělsko Německé země České země Opisovači Závěr Zusammenfassung Summary Soupis pramenů a literatury a. Soupis pramenů b. Soupis literatury c. Internetové odkazy Přílohy

5 Úvod Hudba u minoritů v Opavě představuje neprobádané téma, o němž se v literatuře objevují jen velmi kusé informace. Autoři hesla Opava ve Slovníku české hudební kultury připomínají minoritský řád pouze v souvislosti s dalšími řády, jejichž koncentrace podněcovala v Opavě kulturní rozmach (srov. BOŽENEK SETTARI 1997: 645). O tom, že o minoritech neexistuje žádná studie, dokládá i Racek poznámkou, že bude ještě třeba důkladně prostudovat vedle dalších klášterů i hudební minulost minoritského kláštera (srov. RACEK 1954: 10). Též Jiří Sehnal v Dějinách hudby na Moravě, který se velmi podrobně věnoval dějinám církevní hudby, nepodal o minoritech mnoho informací. Ve svém pojednání přímo uvádí: Hudební minulost minoritů, kteří měli v 17. a 18. století své konventy v Brně, Opavě, Jihlavě a Krnově, je dosud neprobádaná. Řád, který dal české hudbě Ferdinanda Bernarda Artophaea, Bohuslava Matěje Černohorského a Česlava Vaňuru, jistě nebyl ani na Moravě z hudebního hlediska bezvýznamný. Potvrzuje to jednak dochovaná sbírka kostela sv. Ducha v Opavě z 2. poloviny 18. století a velké varhany v kostele sv. Janů v Brně od Sieberova žáka Antona Richtera z roku 1732 (SEHNAL VYSLOUŽIL 2001: 86). Významný materiál pro zpracování studie o hudebním dění opavských minoritů v 18. století na kůru u sv. Ducha tvoří prameny. Na prvním místě se jedná o zpracování hudebnin minoritské sbírky a vytvoření soupisu, který je součástí přílohy. Informace v soupisu vycházejí z popisu samotných hudebnin a opírají se o databázi OPAC-RISM. 1 Identifikace skladatelů je dále založena na vyhledávání hesel v odborných slovnících. 2 Tyto informace umožňují analyzovat repertoár chrámového prostředí v 18. a na počátku 19. století z několika hledisek: můžeme sledovat zastoupení autorů jednotlivých zemí, výskyt liturgických forem a nástrojové obsazení. Na základě využití sekundárních pramenů, jako jsou například kostelní účty a fundační listiny bylo možné zčásti doložit nástrojové obsazení a podat částečný přehled fundací. Střípky jmen hudebníků, kteří se podíleli na hudebním dění minoritského kostela, bylo možné zjistit z titulních listů hudebnin, zápisů na partech nebo z poznámek v Manuale minoritského provinciála Štěpána Christa. 1 OPAC-RISM [online]. Přístupné z: < 2 Grove, ČSHS, Dlabacž, PHSN II, EItner Q a další. 6

6 Časově je práce zasazena do 18. století, ale vzhledem k poznámkám o provádění skladeb dochovaných na partech nebo titulních listech hudebnin, přesahuje i do 19. století. Cílem magisterské práce je zpracování studie, která má z částečných informací, které se uchovaly, vytvořit obraz o liturgickém dění a hudebním provozu na kůru sv. Ducha v Opavě. Tímto by měla práce alepoň částěčně přispět zahlazení prázdných míst Opavy na hudebně-historickém poli. 7

7 1 Stav bádání 1.1 Stav pramenné základny O historii opavských minoritů se můžeme dočíst z několika publikací. Základní informace poskytují Encyklopedie moravských a slezských klášterů (Foltýn 2005: ) a Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích (srov. BUBEN 2006: ). Z regionálních historiků se dějinami kláštera zabýval František Šigut. Ten ve své pozůstalosti zanechal strojopis Dějiny kláštera sv. Ducha v Opavě. 3 Velmi podrobně sleduje dějiny až do počátku 17. století. Historii kláštera se v knize Kirche und Kloster der P. P. Minoriten zum Heiligen Geist in Troppau rovněž věnoval Ernst Baumann (1902). Ucelený přehled literatury a studií, které poskytují informace k dané problematice, podal Josef Svátek ve studii K stavebním změnám minoritského konventu v Opavě (1957). Nověji se vznikem kláštera na základě archeologického výzkumu zabýval Prix a Zezula (2002). Pramenný materiál je uložen v Zemském archivu v Opavě, kde se nachází fond Minorité v Opavě. Z období 18. století se ve fondu dochovalo kolem dvaceti pramenů. Patří mezi ně knihy sakristie, kde jsou uloženy záznamy o odsloužených mších, účetní deník konventu, katalog konventní knihovny, fundační listiny, soupisy mešních fundací a rukopisné životopisy některých světců a jiných význačných osobností. Pro vytvoření částečného obrazu liturgie jsou nejdůležitějšám materiálem Originály a opisy mešních fundačních listin pro kostel sv. Ducha ( ). 4 Zlomek jmen hudebníků, kteří se podíleli na hudební produkci minoritského kostela, bylo možné zachytit z Manuale Štěpána Christa, zvl. katalogů zemřelých bratrů a zemřelých bratrů moravské provincie. 5 Některá jména zaznamenal ve své studii Bohumír Indra (1958: ). Další jména se dochovala na partech skladeb minoritské sbírky. Zprávu o muzikologickém průzkumu sbírky podal v roce 1949 Bohumil Štědroň (1949: 380) a o rok později roku 1950 Oldřich Petráš (1950: ). Další zpráva o minoritském hudebním archivu pochází ze 70. let (1972: 96 97). Nejvíce informací o sbírce nám poskytly samotné hudebniny uložené ve Slezském zemském muzeu. 3 ZAO. Fond Pozůstalost Františka Šiguta. Sign. 133 Karton 12 Dějiny kláštera sv. Ducha v Opavě. 4 ZAO. Aktový materiál C. 46 b Originály a opisy mešních fundačních listin pro kostel sv. Ducha ( ). 5 [CHRIST, Stephanus]: Manuale. Liber [secun]dus. Cathalog[us] n[ost]roru[m] Defunctoru[m] Fratru[m]. Manuale. Liber [secun]dus. Cathalog[us] n[ost]roru[m] Fratruru[m] Pro[vinci]a. Moravia. MZK, Rkp. Mn 60. f. 8

8 Informace k varhanám byly především čerpány z publikací Jiřího Sehnala (2003, 2004) a z internetové databáze Štěpána Svobody, věnující se varhanám a varhanářům 6 a ze studie Josefa Svátka (1957: 133). Poznámky o dalších nástrojích byly získány ze záznamů o opravách z účetní knihy farního úřadu. Údaje o skladatelích byly částěčně čerpány z titulních listů, za základ ovšem posloužil text vyhledávaný v odborných lexikách (Grove, ČSHS, PHSN, Dlabacž a další). 6 Dostupné z < 9

9 2 Stručné dějiny minoritského kláštera 2.1 Vznik opavského minoritského kláštera Vznik minoritského kláštera v Opavě je zahalen nejasnostmi. Usazení minoritů je často zasazováno do roku 1234 nebo Kronikář Štěpán Christ se ve svém Manuale zmiňuje, že v tomto roce vznikla fundace, která je připisována knížeti Měškovi II. Opolskému. V roce 1239 ji měl potvrdit český král Václav II. Toto datum je však sporné a v novějších studiích, které se věnují historii řádu, je zmiňováno spíše jako pozůstatek barokní tradice (FOLTÝN 2005: 542). Foltýn ve své encyklopedii uvádí, že první známka pravděpodobné činnosti minoritů v Opavě pochází z 31. března roku 1237, kdy papež Řehoř IX. reagoval na stížnost proti zpochybňování stigmat sv. Františka zdejším dominikánským kazatelem Burchardem (Foltýn 2005: 542). Na základě archeologického průzkumu z roku 2000 datuje Zezula založení kláštera do 2. poloviny 40. let 13. století (PRIX ZEZULA 2002: 275). Pravděpodobně od roku 1239 tvořily minoritské konventy v Čechách, na Moravě, ve Slezku a Polsku česko-polskou provincii. Opavský klášter byl do této řádové provincie přijat (BUBEN 2006: 164). Lze tedy předpokládat, že opavský konvent byl založen nedlouho před zmíněným datem, tedy někdy ve druhé polovině čtyřicátých let 13. století. Za fundátora můžeme označit nejspíše moravského markraběte Přemysla II. V letech byly moravské konventy přiřazeny k provincii rakouské, konventy v Opavě a Krnově řídil slezský komisař (comissarius Silesiae). Roku 1732 se moravské konventy odpoutaly od rakouské provincie a vytvořily samostatnou provincii moravskou, která existovala až do roku Tato provincie sv. Cyrila Metoděje byla rozdělena na 3 kustodie. Opava spolu s Uničovem a Krnovem tvořila kustodii sv. Bonaventury (BUBEN 2006: ). 2.2 Dějiny kláštera konce 17. a 18. století V dějinách kláštera můžeme zaznamenat jeho rozkvět do 2. poloviny 16. století. Ani husitské války nijak výrazně nepoznamenaly klášterní život. V souvislosti s reformací můžeme pak od 2. poloviny 16. století sledovat postupný úpadek kláštera. V tomto období registrujeme množící se spory mezi městem a klášterem, vlivem hojných prodejů a pronájmů dochází k hospodářskému úpadku. Rovněž v této neslavné éře minoritského kláštera dochází k úpadku řeholního života. Během 17. století se úpadek kláštera pak ještě více prohluboval. 10

10 V následujícím 18. století pak zaznamenal klášter prudký rozvoj nejen v oblasti přestavby kláštera, ale došlo i ke vzkříšení řeholního života a s tím i k rozkvětu liturgické hudby, která se nám do dnešní doby zachovala v podobě rozsáhlé minoritské sbírky. Počátek 17. století se nese ve jménu protestantských útoků. 15. února 1604 přepadli protestanti klášter a vyplenili kostel. Tehdejší kvardián Alexandr Paenetius, který byl přímo ohrožován na životě, musel na rok a půl uprchnout z města. Na Opavu pak byl uvalen císařský acht. Opravy kláštera byly zahájeny až v roce Kvardián Pavel Meinhart, který do svého úřadu nastoupil v roce 1608, přinutil Bertolda Tvorkovského, aby se zdevastovaný areál začal opravovat. V červenci roku 1621 byl klášter vydrancován oddíly krnovského vévody Jana Jiřího z Hohenzollernu. V té době byl minorita Barnabáš jediným katolickým knězem ve městě a musel zastávat službu i ve farním kostele. Další pustošení na sebe nenechalo dlouho čekat a v roce 1627 klášter vyplenili Dánové. K opravám kostela došlo v roce Byla přestavěna kaple při severním boku presbytáře a v roce 1666 byla k severní lodi připojena velká kaple sv. Antonína Paduánského. Byl pořízen oltář sv. Antonína Paduánského na místě, kde je dnes oltář sv. Josefa Pěstouna Téhož roku byla také Samuelem Reichlem vystavěna kaple sv. Františka, později výkropní kaple. (SVÁTEK 1957: 133). Jako první byl v této kapli v roce 1668 pohřben Samuel Reichel. V roce 1745 úředník Johann Adam Pröbstel, krerý zemřel 20. června a 1769 Johann Anton Pino von Friedenthal (BAUMANN 1902: 28). Požár, který 24. května 1689 zasáhl město a s ním i klášter, byl poslední ránou, kterou klášter utrpěl v 17. století. Došlo při něm ke zřícení pozdně gotické klenby presbytáře. Během požáru shořelo osm oltářů, kazatelna, varhany a některá paramenta. Tehdejší kvardián P. Albert Kunze přislíbil kostel i klášter zrenovovat (BAUMANN 1902: 22). S opravami se začalo již v roce 1690 a pokračovalo až do 18. století. Během tohoto období došlo k celkové barokní přestavbě kláštera. Opravy konventu skončily v roce 1695, práce na kostele pokračovaly až do roku 1712, kdy byl osazen nový hlavní oltář od laického bratra Adama Erdta (FOLTÝN 2005: 548). K rozšíření chrámové lodi došlo v roce 1714, a to do stran trojicemi kaplí. V letech byly vymalovány klenby kostela freskařem Janem Kryštofem Handkem (FOLTÝN 2005: ). K další přestavbě, tentokrát západního průčelí kostela došlo v roce V letech na místě po dvou zbouraných domech před klášterem vznikají dvě nová křídla 11

11 budovy konventu, čímž klášter nabyl nynějšího rozsahu a podoby (BUBEN 2006: 185). Dominantou chrámového prostoru se stala centrální kaple sv. Antonína Paduánského, vybudovaná před rokem 1745 (FOLTÝN 2005: ). V roce 1749 vyrobil laický bratr Valentin Nähring svatostánek a v témže roce 18. července jej připevnil na hlavní oltář. 1. srpna byl přenesen na hlavní oltář také obraz Panny Marie Pomocné, který byl nejdříve v kapli sv. Antonína a potom u oltáře sv. Františka. Rovněž týž rok byla rozšířena výkropní kaple a opatřena kazatelnou a novými lavicemi. Bratr Valentin Nähring zhotovil ještě v roce 1751 oltář sv. Antonína Paduánského a v r oltář sv. Josefa Kupertinského (SVÁTEK 1957: 134). Z rozhodnutí císaře Josef II byl zrušen v roce 1782 sousední klášter klarisek. O rok později roku 1783 došlo ke stavebním úpravám bývalé oratoře sester a také jižní části křídla ambitu jejich kláštera, které byly přičleněny ke kostelu sv. Ducha (BUBEN 2006: 185). Roku 1783 koupili minorité oltář sv. Floriána, který stál dříve jako hlavní oltář v kostele sv. Kláry a umístili jej do nově vytvořené kaple (bývalá oratoř sester klarisek). Obraz namaloval opavský malíř Ignác Günther (SVÁTEK 1957: 134). Rok 1785 je důležitý z hlediska nově ustanoveného druhého farního úřadu u sv. Ducha a tím založení nové inkorporované fary. Dne v klášteře znovu hořelo. Oheň zničil kryptu s náhrobky opavských vévodů, hlavní oltář, kapli sv. Antonína, kapli zemřelých, kazatelnu, varhany a strany oratoře (BAUMANN 1902: 23). Škody způsobené požárem byly následně odstraňovány v letech a klášter spolu s kostelem byl celkově obnoven (BUBEN 2006: 185). Malířskou výzdobou chrámu i severní centrální kaple minorité pověřili opavského malíře Ignáce Günthera (FOLTÝN 2005: 548). V roce 1788 došlo k odprodeji dvoru na Ratibořském předměstí, jehož součástí byly dva mlýny (BUBEN 2006: 185). 12

12 3 Hudba u minoritů 3.1 Hudebníci O hudebnících, kteří se starali o provoz hudby na kůru u minoritů, poskytují písemné prameny pouze kusé informace. Informace se nedochovaly pravděpodobně v důsledku požárů, které klášter utrpěl zvláště v letech 1689 a Pokud napřeme svou veškerou pozornost na získávání veškerých informací týkajících se varhaníků u sv. Ducha, vyvstane nám jméno Jiří JANDEŠOVSKÝ (řečený Jandišek), jenž zde působil v letech (INDRA 1958: 113). Další jména minoritských hudebníků, kteří působili na kůru sv. Ducha, zaznamenal v písemných pramenech kronikář a kvardián brněnského konventu Štěpán Christ. 7 V jedné z kapitol nazvané Katalog našich zemřelých bratrů je zapsáno jméno laického bratra Masimiliana Lindera SVEVA, který podle Christovy zprávy vykonával varhanickou praxi po mnoho let, zemřel 1. prosince roku 1711 v Opavě. 8 Jméno varhaníka a skladatele Mariana WELSCHERA se nachází v katalogu bratrů moravské provincie. 9 Jako vynikající varhaník působil ve Vídni, Opavě a Brně. Narodil se 14. září 1677, 2. února 1706 složil řádové sliby a 21. března téhož roku přijal svátost kněžství. Ve kterých letech působil v Opavě, nevíme. Roku 1720 se stal vikářem a byl považován znamenitého hudebníka. Zemřel v Brně 8. března v roce Jeremias KARGER 10 působil v Opavě jako regenschori a několikrát byl novicmistrem. Narodil se 20. prosince Věčné sliby složil 8. června 1711 a o rok později 12. března 1712 byl vysvěcen na kněze. V Opavě zemřel 7. srpna roku Další Damascensus HANN 11 působil v kostele sv. Ducha při mších jako zpěvák. Byl považován za dobrého hudebníka a podle zápisu tenorista et bassista můžeme uvažovat o tom, že jeho hlas měl neobvyklý rozsah. Narodil se 28. dubna Dne 2. srpna 1718 složil věčné sliby a svátost kněžství mu byla udělena o tři roky později, a to dne 20. září Datum ani místo jeho úmrtí není známo. 7 [Christ, Stephanus]: Manuale. MZK, Rkp. Mn 60. f. 8 [Christ, Stephanus]: Manuale. Liber [secun]dus. Cathalog[us] n[ost]roru[m] Defunctoru[m] Fratru[m], f [Christ, Stephanus]: Manuale. Liber [secun]dus. Cathalog[us] n[ost]roru[m] Fratruru[m] Pro[vinci]a. Moravia, f Tamtéž, f Tamtéž, f

13 Nevíme přesně, jakým způsobem obohacoval hudební stránku liturgie laický bratr Michael TIL, který pocházel z Moravského Marckersdorffu. V katalogu zemřelých bratrů je pouze zapsán jako laic[us] musicu[us]. 12 Narodil se 26. července , řádové sliby složil 10. října Zemřel velmi mladý ve svých třiceti pěti letech ve Fulneku 9. prosince v roce U jména Ludvica GÖTHINGERA nacházíme v Manuale 14 poznámku Musicus. Narodil se 8. dubna Řádové sliby složil 4. září 1734 a 17. března 1735 byl vysvěcen na kněze. Vzhledem k tomu, že od roku 1749 působil jako regenschori v Krnově, je tudíž nanejvýš pravděpodobné, že se při svém pobytu v Opavě v minoritském klášteře mohl též věnovat hudbě. Datum úmrtí Christ neuvádí. Kromě Kargera a Hanna uvádí Jan Racek s odkazem na odbornou práci Jiřího Sibíka 15 ještě jméno řádového skladatele Theodosia SCHLICHTIGA, 16 kterého zatím nebylo možno v pramenech dohledat (RACEK 1954: 10). V minoritské sbírce je zaznamenán jako autor tří skladeb Johann SCHLICHTIG, který působil jako varhaník děkanského kostela v Bruntále. 17 Na hudební složce se u minoritů podíleli i hudebníci ze zámeckých kapel a okolí. (GREGOR 1987: 63). Jedním z tehdy významných aktivních hudebníků byl i Josef Puschmann, který pro minority složil hudbu již k výše zmíněné hře Singspiel über das Leben des gegen Gott Lieb-vollen Heiligen Joseph von Copertin, jež byla 19. června 1768 provedena u příležitosti svatořečení Josefa Kopertinského (JIRGENS 2000: 1456). Puschmann byl v té době od 1767/68 činný u hraběte Ignáce Dominika Chorinského ve Velkých Hošticích (BOŽENEK 1971: 134). Pacificus NAEHRING, autor textu výše uvedené liturgické hry, působil podle Jirgense v minoritském klášteře jako regenschori (JIRGENS 2000: 1456). U čtyřiceti skladeb je na titulním listě v názvu skladeb zapsán jako P[at]ris Pacifici Naehring nebo P[at]ris Pacifici z toho u dvou skladeb (A 5, 8) je zaznamenán jako opisovač, za jménem je uvedena zkratka mpris, mp. 12 [Christ, Stephanus]: Manuale. Liber [secun]dus. Cathalog[us] n[ost]roru[m] Defunctoru[m] Fratru[m], f V katalogu bratrů moravské provincie, je uvedeno, že se narodil 26. června. [Christ, Stephanus]: Manuale. Liber [secun]dus. Cathalog[us] n[ost]roru[m] Fratruru[m] Pro[vinci]a. Moravia, f Tamtéž, f Sibík, Jan. K dějinám hudby ostravského kraje. Strojopis. Praha, Na titulním listě skladby pod číslem A 180 je zaznamenáno: Joanne Schlichtig Organista Decanalis Ecclesiae Freudenthalensis. 14

14 Tabulka 1 Přehled skladeb, kde je na titulním listě zmíněn regenschori Pacificus Naehring Sign. SZM autor skladba datace A 1 Albrechtsberger Anton Johann Regina caeli 4/4 18. st. A 4 Bernecker Franz Lauda Sion in F 4/4 18. st. A 5 Bernecker Franz Ave Regina in Es 1763 A 7 Bernecker Franz Introitus Missae pro Dominica Passionis et Palmarum 4/4 18. st. A 8 Bernecker Franz Regina caeli in B 1763 A 15 Erasmo Carl Beatus vir 4/4 18 st. A 16 Erasmo Carl Dixit Dominus in C 4/4 18 st. A 17 Erasmo Carl Laudate Dominum in F 4/4 18 st. A 18 Erasmo Carl Laudate pueri in C 4/4 18 st. A 23 Brosmann, Damasus Motetto in E. De communi Virginum O quam pulchra est cca 1800 A 27 Brosmann, Damasus Offertorium Exultate aeterni amores in C ante 1778 A 37 Gassmann, Florian Leopold Regina caeli 3/3 18. st. A 60 Hoffmann, Leopold Missa in C cca 1807 A 61 Hoffmann, Leopold Missa in C cca 1800 A 62 Hoffmann, Leopold Missa in C ante 1808 A 63 Hoffmann, Leopold Motteto Atra nocte incubante in B cca 1800 A 64 Hoffmann, Leopold Motteto In laeto choro angelorum in C cca 1800 A 68 Holzbauer, Ignaz Motteto Jubilate Deo in C cca 1800 A 81 Jaroš, Václav Offertorium Estotefortes in bello in D 1/4 19. st. A 82 Jaroš, Václav Motteto Preces precibus in D 1/4 19. st. A 86 Kamler, Gottfried Litaniae in D cca 1800 A 99 Kraus, Lambert Missa in C 4/4 18 st. A 108 Kučera Antonín Offertorium Ave mundi spes in C 1/4 19. st. A 122 Mayer, Joseph Offertorium in C De Resurrectione Domini Terra tremuit in C cca 1800 A 144 Offner, Wolfgang 6 Ave Regina caelorum 1768 A 145 Offner, Wolfgang 4 Regina caeli 3/3 18. st. A 146 Offner, Wolfgang 2 Regina caeli 3/3 18. st. A 158 Perez, Davide Aria Unica est columba mea in D cca 1800 A 167 Puschmann, Josef Litaniae in C 1778 A 169 Puschmann, Josef Litaniae in d 4/4 18 st. A 170 Puschmann, Josef Regina Caeli in C 4/4 18 st. A 174 Reuter, Georg Litaniae in C 1761 A 175 Reuter, Georg Missa in C cca 1805 A 180 Schlichtig, Johann Requiem 1/4 19. st. A 191 Kalous, Václav Litaniae in C 1/4 19. st. A 193 Kalous, Václav Offertorium pro festo Beatae Virginis in coelos assumptae Assumpta est Amria in D 1/4 19. st. A 195 Kalous, Václav Missa Sancti Simeonis cca 1807 A 198 Stadler, Maximilian Litaniae in F 1/4 19. st. A 200 Tauber, Mauritius Litaniae in B 1/4 19. st. A 225 Zechner, Johann Georg Veni sancte Spiritus 1/4 19. st. Philipp SCHÜTZ se podle Sehnala narodil ve Slezku pravděpodobně v roce Ve své žádosti o místo kapelníka olomoucké katedrály uvedl, že v roce 1768 zpíval při provedení hry o sv. Josefu Kopertinském. V Olomouci studoval práva a během studií chodil vypomáhat kapelníkovi Neumannnovi jako zpěvák, houslista a violonista. Po smrti Neumanna mu bylo prozatímně svěřeno řízení kůru olomoucké katedrály a výchova mladých 15

15 zpěváků diskantistů. Po Puschmannově smrti, který zemřel před 4. únorem 1794, nastoupil Schütz 8. března téhož roku na jeho kapelnické místo (SEHNAL 1988: 52 54). Další jména zpěváků se občas objevují na partech skladeb jako jména describentů. Antonius PITTLITZECK 18 se na partech S, T, B skladby Ave Regina Caelorum od Wolfganga Offnera (A 144) podepsal jako tenorista. Ve skladbě Regina Caeli (A 146) od stejného skladatele se podepsal Tenorista & Synt. Alumnus. V roce 1807 opsal Joseph HATSČKE party A a Cor I u skladby Johanna Georga PAUSEWANGA a podepsal se jako altist. V souvislosti s provedením Mše c moll od Ludwiga van Beethovena dne 28. září 1811 v kostele sv. Ducha za účasti samotného skladatele, je zmíněn regenschori Josef SCHMIDT a Aloys FUCH, který jako dvanáctiletý student opavského gymnázia zpíval sopránové sólo (RACEK 1946: 73). Jirgens v encyklopedii nešťastně pojmenovává provedenou skladbu jako Missa solemnis (JIRGENS 2000: 1456). Pod tímto názvem dnes již vnímáme Missu sollemnis D dur, která vznikla až mnohem později. Tuto událost zmiňuje též Gregor ve své práci Hudební místopis Severomoravského kraje (GREGOR 1987: 64). Baumann tuto událost řadí na konec roku 1807 nebo začátek roku 1808, kdy Beethoven pobýval u knížete Karla Lichnovského na Hradci (BAUMANN 1902: 33). Josef Schmidt byl v roce 1806 přijat do kostela sv. Ducha jako světský regenschori a varhaník roku 1806 s ročním platem 50 zl. Od 1. února do října mu bylo vyplaceno 37 zl. a 30 kr. V důsledku státního bankrotu bylo v roce 1811 regenschorimu vyplaceno celkem 208 zl. a 20 kr. Od 1. ledna 1811 do 15. března 10 zl. a 25 kr. Od 16. března do 31. prosince 197 zl. 55 kr. V roce 1812 už bylo varhaníkovi a regenschorimu v jedné osobě opět vypláceno 50 zl a tento plat se objevuje bez přerušení až do roku 1816, kdy končí záznamy knihy účtů též Pitliczek. 19 Účetní kniha (Empfang bey der neu errichteten Pfarrey: Kirche zum Heiligen Geist in Troppau Ab Anno 1785Inv. č. 1, Sign. IIc, IIId, IV. 16

16 Tabulka 2 Abecední přehled hudebníků u minoritů. příjmení Fuchs Aloys Gregorius, Pater jméno datum narození Göthinger Ludvic ? Hann Damascensus ? datum úmrtí funkce zpěvák, gymnazista řádový skladatel regenschori v Krnově Opava? bon[us] music[us] tenorista et bassista období působení a vztah k provozu hudby na kůru sv. Ducha zpíval 1811 při provedení Beethovenovy Missa in C Hatsčke Joseph altista Jandešovský Jiří varhaník Karger Jeremias Opava regenschori Linder Masimilianus Svevus? Opava varhaník Naehring Pacificus regenschori Pittlitzeck Antonius tenorista, opisovač Puschmann Josef skladatel Schlichtig Theodosius? řádový skladatel Schütz Philipp 1750 Schmidt Joseph Til Michael Olomouc Fulnek Welscher Marian Brno zpěvák regenschori, varhaník laic[us] music[us] varhaník a skladatel Vídeň, Opava, Brno autor textu liturgické hry o Josefu Copertinskému složil hudbu ke hře Singspiel über das Leben des gegen Gott Lieb-vollen Heiligen Joseph von Copertin, provedena 19. června zpíval při oslavách svatořečení sv. Josefa Copertinského 17

17 3.2 Kostelní fundace K ekonomické prosperitě mnoha církevních institucí, včetně klášterů, přispívaly fundace, tj. finanční kapitál, darovaný soukromou osobou klášteru nebo kostelu s podmínkou, že pravidelný roční úrok bude věnován na dárcův úmysl, přičemž část úroku leckdy připadala i spoluúčinkujícím kostelním hudebníkům.... (ROMPOTLOVÁ 1997: 102). Stejně tak ani minoritský klášter se neobešel bez potřebných finančních prostředků. Fundace jako doklad provozu liturgické hudby můžeme v kostele sv. Ducha doložit již od 15. století. Významným pramenem poznání jsou dochované Orignály a opisy mešních fundačních listin pro kostel sv. Ducha v Opavě, 20 Spisy mešních fundací u sv. Ducha v Opavě. 21 Nejvýznamnější fundace zaznamenal ve svém spise i Štěpán Christ. 22 V dochovaných pramenech je zmiňován na prvním místě jako donátor kníže Viktorin, který minoritům věnoval dvůr na Ratibořském předměstí. Vedle knížete Viktorina byl ještě v 18. st. za zakladatele považován těšínský kníže Měšek II. Minorité měli za povinnost za své zakladatele každou sobotu a neděli sloužit mši a o kvatembru zpívat kněžské hodinky. 23 Z 15. století se dochovaly dva opisy fundační listiny z roku Dalších šest pochází až ze století 17. a nejvíce listin (19) se dochovalo z 18. století. Ze 16. století se nedochovala ani jedna fundace pravděpodobně v důsledku několika požárů, které klášter zasáhly. Největší donátorkou v 18. století byla Juliana Margaretha Kichlerin. Její fundace se objevují v letech: 1711, 1722, 1724, V roce 1726 byla pohřbena v pohřební kapli. Minoritskému konventu odkázala svůj dům č. 138 mezi trhy (BAUMANN 1902: 28). Pravděpodobně v důsledku pohromy v podobě ohně, která zasáhla klášter v roce 1689, byla v roce 1714 magistrátem Opavy zřízena fundace na 60fl. Z toho byla placena zpívaná mše ke cti sv. Floriána a ve výročí po oktávu věrných zemřelých zpívaná mše za všechny zemřelé senátory a občany. I když se z 18. století zachovalo mnoho fundací opatřené velkou částkou ve zlatých, většinou byly určeny pouze ke sloužení čtených mší nebo hudební stránka nebyla vůbec zaznamenána. Údaje o odměnách hudebníků se tedy v pramenech objevují jen výjimečně. 20 ZAO, Fond Minorité v Opavě. Karton 46, Sign. b. Orignály a opisy mešních fundačních listin pro kostel sv. Ducha v Opavě ZAO, Fond Minorité v Opavě. Karton 46, Sign. c. Spisy mešních fundací u sv. Ducha v Opavě [Christ, S.]: Manuale. 23 ZAO, Fond Pozůstalost Františka Šiguta. Sign. 133 Karton 12 Dějiny kláštera sv. Ducha v Opavě. 18

18 Fundace Joana Francisca Ludwiga Capitanea na 300 zl. rýnských byla zřízena v roce Ročně z ní bylo použito 18 zl., a to 9 zl. na hudbu a 9 zl. na intenci knězi. Jako jediná nám zanechala informaci o platu varhaníka, který za doprovázené litanie s požehnáním u oltáře sv. Anny dostával 3fl. Za zpívané litanie dostávali zpěváci též 3fl. Běžně se za zpívané Salve Regina se platilo 30 xr, za Requiem 1fl. 30 xr., zpívané officium defunctorum 2fl., a zpívané lytanie 1fl Chronologický přehled fundací et 1516 kníže Viktorin fl. Každou neděli mše k Panně Marii, v sobotu zpívaná mše za jeho rodinu zpívaná mše s vystavením náhrobku, officium defunctorum. Stephanus Christ rozšířil fundaci i na svátky za všechny zakladatele a donátory Jacobus Szumi (Summy) Chrenonensis, prefekt. 360 fl.; 5 zpívaných requiem a officium defunctorum. Každé čtvrtletí zpívané Requiem Vinarii Oppavienses 120 fl; Středa po Letnicích zpívané requiem za zemřelé vinaře Joannes Alter de Rosenau 1800 fl.; 1200fl. Každé úterý figurálně zpívané litanie de Nostre Jesu s výstavem nejsvětější svátosti a antifonou O Salutaris Hostia. Na provádění litanií během roku bylo určeno 60 fl Franciscus Zelnitius a jeho manželka Elisabetha 150 fl.; zpívaná mše za Františka Magistratus et Civitas Oppaviensis 60fl.; zpívaná mše ke cti sv. Floriána, ve výročí zpívaná mše po oktávu věrných zemřelých za všechny zemřelé senátory a občany Anna Theresia Francisca de Reichweinin 1200fl; slavná výroční mše v kapli zemřelých s výstavem náhrobku a officium. 24 ZAO, Fond Minorité v Opavě. Karton 46, Sign. c. Spisy mešních fundací u sv. Ducha v Opavě ZAO, Fond Minorité v Opavě. Karton 46, Sign. b. Orignály a opisy mešních fundačních listin pro kostel sv. Ducha v Opavě [Christ, S.]: Manuale Funda[ti]o[n]es V[enera]b[i]lis Conve[n]t[us] Oppavie[n]sis ad S[anctum] Sp[i]r[i]tu[m]. 19

19 Paulus Franciscus Polach Decanus Notarius apostolicus dia[e]cesis olom[oucensis] 1000 fl., zpívaná výroční mše Andreas Haabel 1000fl.; každé pondělí zpívané requiem, zpívané litanie Juliana Margaretha Kichlerin 4000fl.; 1000 fl. zpívané litanie k P. Marii s výstavem Nejsvětější svátosti, 3000 fl. březen - zpívaná mše za p. Augustina a officium defunctorum Juliana Margaretha Kichlerin 4000fl.; každou sobotu zpívaná mše u hlavního oltáře k P. Marii Pomocné za sebe, zpívaná výroční mše za sebe s officiem a výstavem náhrobku Joannes Baptista Bettich, sekretář města Opavy 575fl.; et ve výroční den figurálně zpívané mše Joanes Franciscus Capitaneus od S. Cláry 300fl.; Každé úterý litanie a požehnání s varhanami u oltáře sv. Anny; varhaník 3fl., zpívané lytanie 3 fl Henericus de Stolzenheim 1000fl.; ve výroční den zpívané requiem v kapli zemřelých a officium defunctorem a 50 mší Johann Franz Ludwig Capitaneus ad S. Claram 3160 fl. ve výročí úmrtí figuálně provedené requiem 20

20 4 Hudební nástroje kostela sv. Ducha 4.1 Varhany Výskyt varhan v kostelích je nezpochybnitelným dokladem provozování chrámové hudby. První zmínka o existenci varhan v opavském minoritském kostele sv. Ducha pochází ze 16. století. Varhany v kostele sv. Ducha, které jsou klíčovým dokladem dokazujícím provozování hudby u místních minoritů, lze doložit již v 16. století. František Šigut ve svých Dějinách kláštera sv. Ducha v Opavě 27 uvádí informaci, že v roce 1581 žádal kvardián Tomáš Rabaský po zemských stavech peněžní příspěvek, který byl použit na stavbu nových varhan. Pro tuto činnost mu bylo povoleno použít 25 zl. Další zmínka o varhanách pochází z roku 1689, kdy 24. května, jak píše Svátek ve své studii podle protokolu o škodě, shořely spolu s dalším inventářem kostela (srov. SVÁTEK 1957: 134). Požáry byly v minulých časech velmi časté a jejich následky byly většinou devastující, což dokládá i toto neštěstí. Kromě varhan shořelo ještě osm oltářů, kazatelna, věž, zvony a veškerá paramenta. Konvent a kostel byl pak opět pomalu zařízen, a to nejčastěji z almužen a milodarů místních obyvatel, což bylo uskutečněno za vedení kvardiána P. Alberta Kunzeho (BAUMANN 1902: 22). Můžeme tedy s určitostí předpokládat, že byly pořízeny další varhany. Na jejich opravě se v roce 1723 podílel varhanář Václav (Wenzel) Thiel, který byl varhanářem v Opavě v druhé třetině 18. století. Varhanářskému řemeslu se pravděpodobně vyučil u Ignáce Ryšáka v Opavě. Po Ryšákově smrti se 24. února 1721 oženil s jeho vdovou Kristinou. Zemřel v Opavě 21. března 1763 (SEHNAL 2003: 128). Následných čtyřicet let nemáme o varhanách bližší informace. V roce 1761 postavil Joseph Sebastian Staudinger (1729, Slezko, , Andělská Hora) 28 dvoumanuálové varhany s devatenácti rejstříky za 650 zl. Varhany měly mechanickou trakturu, vzdušnice byla zásuvková (SEHNAL 2004: 21; SVOBODA b). Dne 20. června roku 1790 opět klášter hořel. Stejně jako předchozí tragédie měla i tato událost ničivé následky. Spolu s varhanami padl za oběť požáru i velmi bohatý kostelní 27 ZAO. Fond Pozůstalost Františka Šiguta. Sign. 133 Karton 12 Dějiny kláštera sv. Ducha v Opavě. 28 [online]. SVOBODA, Štěpán [cit ]. Dostupné z: < 21

21 inventář hlavní oltář, kaple sv. Antonína, výkropní kaple, kazatelna, postranní oltáře a sakristie (SVÁTEK 1957: 134). Kreuzinger se ve své kronice zmiňuje o tom, že opavský malíř Ignác Günther namaloval na jedné ze stěn kostela varhany, jaké zde byly před požárem (KREUZINGER 2002: 86). Sehnal ve své knize uvádí, že Günther 1796 vymaloval po obou stranách kůru varhany za výplatu ve výši 20 zl. (SEHNAL 2003: 135). Podle sdělení Dr. Schenkové se dozvídáme, že jde nejspíše o výzdobu nacházející se u varhan, jež se datuje k 90. letům 18. století. Ze Sehnalovy knihy o Barokním varhanářství bylo zjištěno, že roku 1793 měl minoritský klášter zájem o dvoumanuálové varhany s třiceti čtyřmi rejstříky. Právě takový nástroj se nacházel v premonstrátském klášteru na Hradisku u Olomouce. Nástroj ovšem minorité nezískali, novým majitelem varhan se stal dominikánský kostel sv. Michala v Olomouci, jenž roku 1794 věnoval minoritskému klášteru své původní varhany (SEHNAL 2003: 30). Podle Svátkovy studie prošly ony zmiňované varhany větší rekonstrukci. Na tyto varhany hrál Ludwig van Beethoven během své první návštěvy u knížete Karla Lichnovského na jeho panství (SVÁTEK 1957: ). Svátek uvádí, že k této události došlo v říjnu roku Racek se ve své studii píše, že návštěva knížete na Hradci proběhla přibližně v časovém rozmezí od počátku července do konce září roku Tuto skutečnost dokládají dopisy, které Beethoven psal nakladatelům Breitkopf & Härtel a nakladateli Georgu Thomsonovi do Londýna (RACEK 1964: 68). Pravidelná oprava těchto varhan je zaznamenána v Účetní knize farního úřadu. 29 V roce 1802 bylo varhanáři zaplaceno za opravu varhan 8 zl. O rok později v roce 1803 byla provedena oprava varhan za 3 zl. V roce 1804 opravil varhanář měchy za 24 zl. Z roku 1805 pochází zmínka o renovaci hudebních nástrojů, která včetně opravy varhan stála 8 zl. Roku 1807 zaplatili minorité za čtyři jirchy na opravu měchů 8 zl. 30 kr., oprava měchů pak následně stála 11 zl. Roku 1808 provedl varhanář nové kožení foukacích měchů. Tato oprava měchů a další oprava na varhanách stála celkem 120 zl. O dva roky později v roce 1810 musely být měchy znovu opraveny za částku 2 zl. Následně v roce 1813 byla oprava měchů a varhan ohodnocena na částku 5 zl. 29 Účetní kniha (Empfang bey der neu errichteten Pfarrey: Kirche zum Heiligen Geist in Troppau Ab Anno 1785 Inv. č. 1, Sign. IIc, IIId, IV. 22

22 Kromě varhan vlastnili minorité v kostele sv. Ducha i positiv. Doklad o tom nám podává Účetní kniha farního úřadu. 30 Zde se dovídáme, že 9. října 1789 minorité prodali positiv za 30 zl. O tom, že byl pořízen další pozitiv, nemáme svědectví. Z roku 1801 však pochází zmínka, že varhanáři bylo zaplaceno za opravu positivu 2 zl. Mohli bychom se tedy domnívat, že minorité měli buď ve vlastnictví dva positivy, nebo pořídili pozitiv nový, o němž se žádné informace nedochovaly. Kde byl pozitiv umístěn, nevíme. Můžeme se však domívat, že stál ve výkropní kapli, kde od 17. století konalo své pobožnosti dušičkové bratrstvo (SVÁTEK 1957: 133). 4.2 Další nástroje O dalších nástrojích minoritského kůru nám prameny neposkytují mnoho informací. Účetní kniha farního úřadu nám podává zprávy o opravách některých hudebních nástrojů. Většinou se jedná pořízení strun, oprava violonu a tympán. V roce 1794 byly pořízeny struny a opraven violon za 8 zl. a 24 kr. Roku 1795 zaplatili minorité za struny a opravu hudebních nástrojů 3 zl. 40 kr. O čtyři roky později v roce 1799 byla oprava nástrojů a pořízení strun nákladnější, stála 12 zl. V roce 1803 byly pořízeny struny na housle za 7 zl. 36 kr. Roku 1806 stálo přetažení kůží tympánu 2 zl. O osm let později v roce 1814 stála oprava tympánu 4 zl. Na opravu byly pořízeny dvě nové kůže za 10 zl. a jejich natažení stálo 3 zl. Nástrojové a hlasové obsazení minoritského kůru můžeme rekonstruovat z titulních listů dochovaných skladeb. Sbor byl nejčastěji obsazen v hlasech sólově po jednom, v některých skladbách je každý hlas obsazen v hlasech po dvou. Většinou se jedná o skladby, kde se vyskytují i sólové party. V některých kompozicích se vyskytují i zvláštnosti. Te Deum Vicenta MARTÍNA, které bylo původně árií z opery a jež upravil Johann SCHNITZLER, se počítá se třemi tenory. Velikonoční mariánskou antifonu Regina caeli napsal neznámý skladatel GABRIEL pro čtyři basy. V 19. století se pak setkáváme i s vícenásobným obsazením jednitlivých hlasů u skladby Ave Maria od nedohledaného skladatele GEYGERA: S 1 (3x), S 2 (3x), A (4x), T (2x) B (2x). Housle byly nejčastěji obsazovány po dvou. Výjimečně se setkáváme i s obsazením vl 1 (2x), vl 2 (2x) nebo jsou první housle obsazeny po třech. Viola nebo alto viola byla obsazována samostaně, výjimečně po dvou. 30 Účetní kniha (Empfang bey der neu errichteten Pfarrey: Kirche zum Heiligen Geist in Troppau Ab Anno 1785 Inv. č. 1, Sign. IIc, IIId, IV. 23

23 Dechové nátroje (flétny, hoboje, klarinety, fagoty, clariny, horny, trombony) většinou uvedené v partech po dvou, se objevují u skladeb, které byly prováděny při slavnostních mších nebo svátcích. Totéž platí o využití bicích nástrojů tympánů. 24

24 5 Sbírka minoritského kostela sv. Ducha Ve dnech září roku 1949 byl nákladem Slezského studijního ústavu v Opavě uskutečněn první muzikologický průzkum Slezska. Výzkum provedli studenti semináře hudební výchovy na pedagogické fakultě Masarykovy university v Brně pod vedením Bohumíra Štědroně. Z původního záměru prozkoumat oblasti Opavska a Krnovska se nakonec rozhodli blíže probádat sbírku minoritského kostela sv. Ducha v Opavě, která se jim jevila nejbohatší a nejcennější. Štědroň uvádí, že bylo zkatalogizováno na pět set hudebnin nalezených ve třech skříních za kůrem kostela sv. Ducha. Jeden soupis včetně incipitů měl obdržet Slezský studijní ústav (srov. ŠTĚDROŇ 1949: 380). O rok později ve dnech prosince pokračovali studenti semináře hudební výchovy pod vedením Bohumíra Štědroně ve výzkumu a zaměřili se na zbývající části hudebnin minoritské sbírky. Podle Petráše provedli detailní průzkum hudebnin včetně tematicky vypracovaného katalogu uspořádaného abecedně podle jmen autorů. Ve zprávě uvádí z původního počtu pětiset hudebnin však pouze tři sta čísel (srov. PETRÁŠ 1950: ). Další zmínka o hudebninách pochází až z roku 1972, kdy v časopise Slezského muzea vyšel článek o minoritském hudebním archivu. Podle článku čítal archiv v sedmdesátých letech 970 hudebnin, z nichž 726 bylo seřazeno a odborně uloženo v prostorách klášterní budovy, zbytek (244 jednotek) je součástí sbírky muzikologického oddělení Slezského zemského muzea v Opavě (M. N. 1972: 96 97). Jejikož se prozatím nepodařilo zjistit nic bližšího k minoritskému archivu, který by se měl nacházet přímo v konvetu, všechny následující poznámky se týkají sbírky uložené ve Slezském zemském muzeu. Počátky hudebního archivu opavských minoritů můžeme zasadit do 2. poloviny 18. století. Podle záznamu na titulních listech pochází nejstarší opis z roku Datum bylo zapsáno na titulní list litanií Georga von REUTERA (A 174). Další nejstarší opisy vznikly v roce Tímto datem byly opatřeny dvě BERNECKEROVY skladby Ave Regina in Es (A 5) a Regina caeli in B (A 8). U obou dvou je uveden tehdejší regenschori minoritského kláštera Pacificus NAEHRING jako opisovač. Můžeme předpokládat, že i další Berneckerovi skladby byly pořízeny ve stejném období. V roce 1768 bylo do archivu pořízeno šest mariánských antifon Ave Regina Caelorum Wolfganga OFFNERA (A 144) a následující rok 1769 slavnostní offertorium O vota audi in G 25

25 (A 39) od Joana GEYERA. Další skladby od Jana Antonína KOŽELUHA (A 96), Josefa PUSCHMANNA (A 167) a Damasa BROSMANNA (A 27) pocházejí až z roku Větší rozšíření archivu spadá až do období po požáru v roce Poznámkou na titulním listě post incendium 1790 je opatřeno dvacet dva skladeb od autorů: BENDA Felix (A 3), GULITZ Alexius (A 44), HAYDN Michael (A 45), HOLZBAUER Ignaz (A 67), HÝBL Vilém (A 79), KEINZ Joseph /P. Josepho Augustiniano Discalceato/ (A 84), KAMLER Gottfried (A 87) srovnáno s jiným rukopisem, KIMMERLING Robert (A 90), KRAUS Lambert (A 100), KUČERA Antonín (A 109), LAUBE Antonín (A 114), LINKA Jiří Ignác (A 117), LOOS Karel (A 119) srovnáno s jiným opisem, MAYER Joseph (A 125), NAVRÁTIL František (A 131, (A 132), NAUMANN Anton (A 135), SCHNITZLER Johann HAYDN Joseph (A 189), SCHNITZLER Johann (A 190), VAŇHAL Jan Křtitel (A 214), ANONYMUS (A 239, 240). Skladby Josefa NOVOTNÉHO byly pořízeny v letech 1795 (A 141) a 1797 (A 140). Z roku 1799 pochází opis skladby Antonína KUČERY (A 110). Bez přesného určení data pochází ze 3. třetiny 18. století přibližně deset skladeb, ze 4. čtvrtiny 18. století dvacet pět skladeb. Pravděpodobně kolem roku 1800 bylo pořízeno čtyřicet dva skladeb. V prvním desetiletí 19. století se objevují data u devatenácti skladeb: 1802 SCHNITZLER Johann (A 186), THENY Jan (A 202); 1803 HÝBL Vilém (A 72) podle data provedení, THENY Jan (A 206); 1805 KŘÍŽKOVSKÝ (A 102), NEUMANN Vincenc (A 139) obě skladby určeny podle data provedení; 1806 HÝBL Vilém (A 71) NEUMANN Vincenc (A 136) obě skladby určeny podle data provedení; 1807 HOFFMANN Leopold (A 60), JAROŠ Václav (A 80), KALOUS Václav (A 195) skladby určeny podle data provedení, KROMMER František (A 105), PAUSEWANG Johann Georg (A 152); 1808 BROSSMANN Damassus (A 26, A 28), (A 29, A 30, A 31) datum určeno podle jiného opisu; 1811 VAŇHAL Johann Baptist (A 209) podle data provedení. V první čtvrtině bylo pořízeno padesát osm opisů a z následujícího období celkem čtyřicet osm skladeb. Podle údajů z Časopisu slezského muzea spadá poslední doplnění archívu do roku 1855, kdy měl být pořízen nový inventář hudebních archiválií. V následujícím období byly pořizovány tištěné materiály, výrazně ovlivněných dobovou módou (M. M. 1972: 96 97). Skladby byly převedeny ze Slezského studijního ústavu do Slezského zemského muzea MZM. Muzikologické sbírky skupina A

26 5.1 Dochované hudebniny V minoritské sbírce se nacházejí skladby od 107 skladatelů. Nejmenší zastouopení má Španělsko (1), dále Itálie (4). Od autorů německých zemí se ve sbírce nachází třicet sedm skladeb. České země jsou zastoupeny čtyřiceti osmi skladeb od autorů českého původu. Čtrnáct z nich pocházelo nebo působilo přímo v místním regionu. Z olomouckých skladatelů zde jsou zastoupeni: Josef Pichler, Vincenc a Anton Neumannovi, Antonín Kučera, Vilém Hýbl a z Kopečku u Olomouce Václav Jaroš. Přímo z Opavy se dochovala skladba minority patera Gregoria. Dále jsou zde zachovány skladby Johanna Schlichtiga, který byl varhaníkem v Bruntále, ředitele rýmařovského kůru Johanna Schnitzlera, faráře frenštátského kostela Johanna Thenyho, v Českém Těšíně pak působil skladatel Hájek. Archiválie z této doby dokumentují styk minoritů se slezskými zámeckými kapelami, jmenovitě s kapelou ve Velkých Hošticích, kde byl zaměstnán Josef Puschmann. Minoritský konvent byl rovněž zásobován notovým materiálem z piaristické koleje v Bílé Vodě. Od skladatele P. Damasse Brossmanna je ve sbírce uchováno celkem čtrnáct skladeb. U minoritů můžeme vypozorovat rovněž zálibu v kompozicích řádových skladatelů. Kromě výše jmenovaného Brossmana byly na kůru sv. Ducha prováděny i skladby dalších piaristů: Erasma Carla, Václava Kalouse a Wolfganga Offnera. Z benediktýnských skladatelů najdeme ve sbírce jména: Franze Bühlera, Roberta Kimmerlinga a Lamberta Krause. Augustiniánský řád reprezentuje Joseph Keinz, Eugen Pausch byl cisterciákem, Maximilian Stadler jezuitou a Johannes Lohelius premonstrátem. V neposlední řadě nemůžeme opomenout P. Gregoria, který působil v opavském klášteře. 27

27 6 Skladatelé Skladatelé minoritské sbírky uložené ve Slezském zemském muzeu, byli rozděleni do dvou skupin. První skupinu tvoří skladatelé, jejichž jména nebylo možno dohledat v dostupné literatuře. Do druhé skupiny byli zařazení skladatelé, u kterých byla určena jejich totožnost na základě jména a příjmení. U některých jsou zapsány nekompletní informace, pocházející nejčastěji ze zápisů na titulních listech skladeb. Autoři obou oddílů jsou seřazeni podle abecedy. 6.1 Neidentifikovatelní skladatelé Z celkového počtu se nepodařilo identifikovat sedmnáct skladatelů. Jejich jména nejsou obsažena v dostupných slovnících, nebo pouze podle jejich příjmení nelze určit, o kterého autora se jedná (MÜLLER, HETSCH, KLOS, KOPS, TEYBER). Pod označením ANONYMUS se ve sbírce minoritského kláštera nachází 14 skladeb: Lytaniae in A (A 227), 3 ofertoria Offertorium in B (A 229), Offertorium duo De quodlibet Sancto & de Communi Virg. (A 230), Offertorium consistens in Terzetto Suscepit Israel (A 231), Ad jubila ad plausus in D (A 233), 8 Pange linqua (A 234), Introibunt (A 235), 5 mší za zemřelé Requiem solemne in Es (A 236), Requiem (A 237), Requiem in C (A 239), Missa de Requiem germanica (A 240), Requiem in Es (A 242), IV Stationes Theophoricae (A 241) a Te Deum (A 244). DREYER. Podle OPAC-RISM byl skladatelem a opisovačem. Na titulních listech objevuje se i jako osoba, které bylo dílo věnováno. U minoritů se dochovala jeho Missa solemnis (A 33). FÜGERL Johann Karl, skladatel 18. století, který podle OPAC-RISM tvořil v letech , zanechal v minoritské sbírce dva hymny Pange lingua (A 35). Od neznámého autora, který je na titulním listu zapsán GABRIEL, je ve sbírce mariánská antifona Regina Caeli (A 36). GEYER Joan není totožný se skladatelem Gayer Jan Nep. Ondřej Josef Jakub uvedeným ve slovníku ČSHS na str Na titulní straně rukopisu je uveden jako P. Joan Geyer S. J. Jde tedy nejspíše o jezuitského řádového skladatele. Jeho ofertorium O Domine vota audi in G (A 39) bylo určeno k provádění při slavnostech. GEYGER patří rovněž mezi jména, která se nepodařilo dohledat. Z roku 1878 pochází opis skladby Ave Maria (A 40). 28

28 Na titulní straně skladby Missa in F (A 59) je autor zapsán jako composta dal signore Hetsch. V OPAC-RISM je uveden jako neznámý autor. Pod jménem HETSCH se v OPAC- RISM nachází ještě skladby Louise Hetsche ( ), jestli ale jde stejného autora, nevíme. KAMLER Gottfried byl skladatelem v 18. století. Na RISM-OPAC jsou od něj uvedeny celkem čtyři skladby. Jedny Litnaniae in D pochází z kostela P. Marie z Dubu nad Moravou. Další tři skladby jsou součástí minoritské sbírky. Lytaniae Lau. & de SS. Noe Jesu in D (A 86), Mottetto de Tempore Tu es fortis in Es (A 87), Pange lingua in C (A 88). Na partu Vla II je poznámka: Diese Noten wurd Hern Consistorial Canzelist von Stöhr mit meinem Überreichten Decret nach Catrein bey Herrn Joseph Bösz Chyrurgii am Dohm in Nro 33. ausgelöscht, alwo ich im Quartir war. Skladatel KLOS zanechal ve sbírce pouze jednu skladbu Requiem in F (A 92). Na partu Cor II se podepsal describent jako Johann Langer Gramatista. Další skladby uvedené v RISM-OPAC pod stejným jménem pocházejí z Heraltic a Rožďalovic. Klos se objevuje jako interpret v operách a operetách. V RISMU můžeme ještě najít jména Klos Václav, Klos Wenzel, jestli jde ale o stejného autora, nevíme. Od KOPSE se v minoritské sbírce zachovaly dvě mše Missa in B (A 94) na Bílou sobotu, Missa in D pro Coena Domini (A 95). V OPAC-RISM se objevuje i jméno skladatele Kops, Jan ( c), který tvořil v 18. století. Neznámý autor Franz Xaver KÜHN napsal ofertorium Christum natum Dominum in D (A 232), které bylo prováděno ve vánoční době. MASCHINGER psal litanie a mariánské antifony. Jeho skladby se dochovaly v Gerasu v Rakousku, Heralticích, Pelhřimově a Opavě, kde jsou uloženy jeho loretánské Lytaniae in Es (A 121) /RISM-OPAC/. V hymnu Pange lingua in C (A 102) od autora KRISKOVSKÉHO se na konci hlasu Org nachází datum 9. května Nevíme, o jakého autora jde. Pavel Křížkovský se narodil až roku Od skladatele MÜLLERA je v minoritské sbírce obsažena skladba Due Quartetti Deum omnes agnoscite, Exsultate justi in Domino (A 127). Na základě příjmení nelze určit, o kterého z Müllerů jde. 29

29 TAUBER Mauritius je skladatel, od kterého je ve sbírce pouze jediná skladba Litaniae in B (A 200). Od autora TEYBERA je v minoritské sbírce uložena Missa sollemnis in D (A 201). Nelze zjistit, o kterého skladatele jde. V RISMu se vyskytuje jméno Teyber Anton ( ), který byl kapelníkem, skladatelem, varhaníkem, klavíristou, celistou a umělcem. Byl příbuzný s Teyber, Elisabeth a Teyber, Franz. WILLERT Ferdinand je autorem dvou skladeb minoritské sbírky. Pod signaturou A 216 se nachází dva hymny Pange lingua in D a in Es. 6.2 Identifikovatelní skladatelé Ve sbírce se zachovaly skladby od sto sedmi skladatelů. Devadesát skladatelů bylo možno dohledat v dostupných slovnících. Informace vycházejí ze současného stavu bádaní, některé z nich nemusí být zcela přesné nebo jsou neúplné. U skladatelů byly zjišťovány biografické údaje (data narození a úmrtí, místo jejich působení vztahující se především k chrámové hudbě), dále byly skladby popsány na základě poznámek, které se zachovaly na titulních listech nebo partech skladeb. Z hlediska národnosti jsou ve sbírce zastoupeni skladatelé z těchto zemí: Španělsko, Itálie, německé země, kam řadíme oblast Rakouska a Německa, a české země, které jsou zastoupeny oblastmi Čechy, Morava a Slezsko. Španělsko je zastoupeno pouze jedním skladatelem Vicentem MARTÍNEM y Solerem. Pět autorů tvořilo na území Itálie a z toho jeden Gaettano BRUNETTI byl činný jak na italském, tak španělském území. Dva skladatelé Nicolo JOMELLI a Vincenzo RIGHINI působili jak v Itálii, tak v Německu. V německých zemích působilo celkem třicet šest skladatelů. Nejpočetnější skupinu (49) pak tvoří skladatelé pocházející z českých zemí Itálie a Španělsko BRUNETTI, Gaetano ( ) houslový virtuoz a skladatel. Byl žákem Nardiniho, později v roce 1766 odešel do Madridu k Boccherinimu. Jakmile se u něj zdokonalil, donutil Boccheriniho pomocí intrik, aby se vzdal svého úřadu dvorního skladatele. Napsal 31 symfonií pro orchestr a několik komorních skladeb (RIEMANN 1896: 107). Ve sbírce u minoritů se od něj zachovala pouze jedna chrámová skladba Aria in D de Tempore Eia mortales accedite (A 13). 30

Poznámka k chybně zařazované svátostce - odznaku bratrstva

Poznámka k chybně zařazované svátostce - odznaku bratrstva Poznámka k chybně zařazované svátostce - odznaku bratrstva Svátostku, resp. odznak, který vidíte na obrázku jsme na specializovaných webových stránkách v minulosti opakovaně zaznamenali všichni, kdož se

Více

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)

ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,

Více

Minorité Pardubice [1516] Státní oblastní archiv v Zámrsku CZ215000010//359 Inventář archivní pomůcka č. 8991 NAD č. 359

Minorité Pardubice [1516] Státní oblastní archiv v Zámrsku CZ215000010//359 Inventář archivní pomůcka č. 8991 NAD č. 359 Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku CZ215000010//359 Inventář archivní pomůcka č. 8991 NAD č. 359 Minorité Pardubice [1516] Zpracovala: PhDr. Markéta Česáková

Více

Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014

Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014 Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014 ÚVODNÍK Milí čtenáři Děníčku, připomeňme si jeden ze závěrů, který udělal Tomáš Zendulka v minulém čísle Děníčku, a to možný prodej

Více

ecclesia Ransir - Rancířov 1257-2007

ecclesia Ransir - Rancířov 1257-2007 g ecclesia Ransir - Rancířov 1257-2007 h G 750. výročí vzniku farnosti H Rancířov obec leží 10 km jihozápadně od Jemnice v nadmořské výšce 474 m. Počtem obyvatel i domů malá ves patří pod OÚ Dešná, Jihočeský

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a věží. Nejhodnotnější interiéry zámku s rokokovými nástěnnými malbami

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Rudolf Kopecký

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Rudolf Kopecký Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Ing. dr. Rudolf Kopecký (1869-1984) Prozatímní inventární soupis NAD č. 668 evidenční pomůcka č. 258 Miroslav Balcar Praha 2004 Ing. dr. Rudolf

Více

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově NA PAMÁTKU Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově 29. května 2015 Obec Svinov, povýšená v roce 1936 na město, se na přelomu 19. a 20. století stále rychleji přetvářela z původně zemědělské vesnice v moderní

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

Trojtřídní národní škola v Moravském Lačnově, dům č. 125

Trojtřídní národní škola v Moravském Lačnově, dům č. 125 Moravský Lačnov, dům č. 129 Vlastník: Demel Johann a Marie roz. Kruschina Obrázek dole: Kaple v Lačnově společně s rychtou a školou tvořila střed obce. Okolí kaple, která byla již bohužel zbořena (1971),

Více

Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská slaví 155. narozeniny

Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská slaví 155. narozeniny Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská slaví 155. narozeniny Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská (Bfs Bb) je známým a úspěšným smíšeným pěveckým tělesem doma i v zahraničí. Letos oslavuje

Více

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 Vyšehradský hřbitov je jednou z dominantních součástí Národní kulturní památky Vyšehrad. Je zde mimořádné soustředění hrobů význačných osobností, jež se ve své

Více

Velehradská bazilika od severovýchodu.

Velehradská bazilika od severovýchodu. Velehradská bazilika od severovýchodu. Pohled na areál kláštera Velehrad od východu. Kovové předměty z doby Velkomoravské. Nahoře vlevo: gombík a prsten zdobený granulací, Mikulčice, 9. stol. Nahoře vpravo:

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Zuman František

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Zuman František Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Zuman František (1890-1950) Prozatímní inventární seznam NAD č. 589 evidenční pomůcka č. 211 Honzáková Valerie Praha 1971 František Zuman (2.

Více

Odpovědět na výzvy své doby

Odpovědět na výzvy své doby Odpovědět na výzvy své doby Scénář s podněty ke katechezi mladých a dospělých věřících Určení programu: Program je vhodný pro mladé a dospělé lidi. Lze ho zařadit jako tematický blok do programu systematické

Více

Historie působení církve ADVENTISTŮ s.d. na Vrbensku, Krnovsku a Bruntálsku.

Historie působení církve ADVENTISTŮ s.d. na Vrbensku, Krnovsku a Bruntálsku. Historie působení církve ADVENTISTŮ s.d. na Vrbensku, Krnovsku a Bruntálsku. Historie sboru Církve adventistů sedmého dne ve Vrbně pod Pradědem má své počátky v Krnově, kam věřící z oblasti Vrbenska léta

Více

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296 Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích Archiv obce Hlince 1884 1945 Inventář EL NAD č.: 56 AP č.: 296 Kateřina Nová, Jiří Kříž Plasy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3

Více

Z ludgeřovického chrámu sv. Mikuláše

Z ludgeřovického chrámu sv. Mikuláše Z ludgeřovického chrámu sv. Mikuláše Příloha č. 1 kroniky obce Ludgeřovice za rok 2009 Hasiči si uctili svého patrona sv. Floriana Tak jako každoročně o první květnové neděli ludgeřovičtí hasiči spolu

Více

Kühnův smíšený sbor nám. Bořislavka 2075/11 160 00 Praha 6 IČO: 45250367 web: www.kuhnchoir.cz e-mail: info@kuhnchoir.cz

Kühnův smíšený sbor nám. Bořislavka 2075/11 160 00 Praha 6 IČO: 45250367 web: www.kuhnchoir.cz e-mail: info@kuhnchoir.cz Kühnův smíšený sbor nám. Bořislavka 2075/11 160 00 Praha 6 IČO: 45250367 web: www.kuhnchoir.cz e-mail: info@kuhnchoir.cz VÝROČNÍ ZPRÁVA 2015 Kühnův smíšený sbor Kühnův smíšený sbor je dobrovolným sdružením

Více

5/2013. dobroučské farnosti. Slovo duchovního správce. neděle 28. dubna 2013 5. neděle velikonoční. Zdrávas Maria

5/2013. dobroučské farnosti. Slovo duchovního správce. neděle 28. dubna 2013 5. neděle velikonoční. Zdrávas Maria dobroučské farnosti neděle 28. dubna 2013 5. neděle velikonoční 5/2013 Bratři a sestry. Bože, tvůj Syn, náš Vykupitel, se narodil z Panny Marie, ona se tak stala pro nás prostřednicí všech milostí. Vyslyš

Více

Farní pouť Slapy 14. května 2016 Jednotlivé trasy : Trasa 1 Praha Slapy parníkem Trasa 2 Bojanovice žst. - Slapy - délka 9,5 km

Farní pouť Slapy 14. května 2016 Jednotlivé trasy : Trasa 1 Praha Slapy parníkem Trasa 2 Bojanovice žst. - Slapy - délka 9,5 km Farní pouť Slapy 14. května 2016 Letošní farní pouť nás zavede na Slapy do kostela sv. Petra a Pavla. Poutní mše bude začínat ve 13:30 a bude jí sloužit P.Václav Snětina OSB. Dále je uvedeno několik tras,

Více

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ Doplň názvy not. Napiš půlové noty. e 1 c 1 g 1 h 1 d 1 a 1 c 2 f 1 Zařaď hudební nástroje (smyčcové, dechové plechové-žesťové, dechové dřevěné, bicí). TYMPÁNY POZOUN KONTRABAS

Více

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus

Více

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 -

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 - Ú p i c e - město, které se rozkládá po obou březích řeky Úpy. Vznikla v 11. století na obchodní stezce v téže době jako Trutnov. Původně obec při vtoku potoka téhož jména do Úpy. Na ostrohu nad ní později

Více

Svìtové dìdictví UNESCO MAULBRONN

Svìtové dìdictví UNESCO MAULBRONN Svìtové dìdictví UNESCO MAULBRONN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko MAULBRONN 12 D BADEN-WÜRTTEMBERG BÁDENSKO-WÜRTTEMBERSKO Mìsteèko s nejvìtším zachovalým

Více

Seznam ne-jezuitů pohřbených v klatovských katakombách

Seznam ne-jezuitů pohřbených v klatovských katakombách Seznam zesnulých dobrodinců a přátel jezuitského řádu z řad měšťanů, šlechty a duchovenstva, pohřbených v kryptách jezuitského chrámu Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce z Loyoly v Klatovech

Více

TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ

TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ Barokní památky stále pohledově dotvářejí naši českou krajinu a města, Slaný nevyjímaje. Barok na Slánsku a ve Slaném to však není jen monumentální architektura, ale i malba

Více

[Andreas MILCSAK] Rodiče Štefan MILČÁK (* okolo 1704, 1777)? FABULKOVÁ. [Anna SZALAJI]

[Andreas MILCSAK] Rodiče Štefan MILČÁK (* okolo 1704, 1777)? FABULKOVÁ. [Anna SZALAJI] Ondřej MILČÁK [Andreas MILCSAK] * okolo 1757 13.3.1829 Brutovce (zhruba 72 let) Štefan MILČÁK (* okolo 1704, 1777)? FABULKOVÁ 10.10.1779 Brutovce (ženich 22 let, nevěsta 27 let) VOJTKO Řehoř KRIVECSKÝ

Více

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Historický snímek Neptunovy kašny v Olomouci, Fotoarchiv Vlastivědného muzea v Olomouci, sign: BV000731. Kašny, které byly jako účelová zařízení nádrže na vodu určeny

Více

Role Karla I. z Lichtenštejna v procesu pobělohorských konfiskací a jejich aktualizace ve 20. století

Role Karla I. z Lichtenštejna v procesu pobělohorských konfiskací a jejich aktualizace ve 20. století Role Karla I. z Lichtenštejna v procesu pobělohorských konfiskací a jejich aktualizace ve 20. století Výjezdní seminář v rámci předmětu Moravský velmož 1600. VI. Konfiskace moravského velmože Konání: Zámek

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Černý Richard (14. 8. 1885 28. 7. 1923) (1891 1923 (1924)) INVENTÁŘ NAD č. 804 evidenční pomůcka č. 301 Kamila Mádrová Praha 2008 Obsah: I.

Více

Farní kostel sv. Havla

Farní kostel sv. Havla Farní kostel sv. Havla Dominantou obce je kostel sv. Havla. Nejstarší záznamy o chotýšanském kostele jsou datovány již od roku 1350.1) Stavba je jednolodní se západní věží. Obdélná loď přechází na východě

Více

VY_32_INOVACE_11 Johann Sebastian Bach: Braniborské koncerty_39

VY_32_INOVACE_11 Johann Sebastian Bach: Braniborské koncerty_39 VY_32_INOVACE_11 Johann Sebastian Bach: Braniborské koncerty_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské

Více

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 ROZVOJOVÁ STRATEGIE OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 Historie Obce Kostomlaty pod Milešovkou Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní

Více

KLÁŠTER BROUMOV NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA

KLÁŠTER BROUMOV NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA KLÁŠTER BROUMOV NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA BROUMOVSKÝ KLÁŠTER JE MÍSTEM, KDE SE DOSLOVA MŮŽETE DOTKNOUT HISTORIE, ALE I MÍSTEM, KDE SE SETKÁVAJÍ LIDÉ MNOHA NÁRODNOSTÍ A KTERÉ ŽIJE BOHATÝM SPOLEČENSKÝM A

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Město Nymburk

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Město Nymburk Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Město Nymburk Jméno a příjmení: Kája Víchová Třída: 5.A Školní rok: 2013/2014 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31. 03.

Více

WOLFGANG AMADEUS MOZART

WOLFGANG AMADEUS MOZART WOLFGANG AMADEUS MOZART Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: Ročník: šestý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. stupni Žáci se seznámí se seznámí se životem a dílem klasicistního hudebního

Více

Žádná tma není pro tebe temná: jako den svítí, temnota je jako světlo.

Žádná tma není pro tebe temná: jako den svítí, temnota je jako světlo. OBČASNÍK FARNOSTÍ KYSELOVICE CHROPYNĚ BŘEST Žádná tma není pro tebe temná: jako den svítí, temnota je jako světlo. Ž 139,12 NOC KOSTELŮ 2015 Noc kostelů má svůj původ v roce 2000 v Německu a Rakousku.

Více

Filharmonie zahraje na pardubické univerzitě 14.11.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický

Filharmonie zahraje na pardubické univerzitě 14.11.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický Mladá fronta DNES Filharmonie zahraje na pardubické univerzitě 14.11.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický (gg) Univerzita Pardubice PARDUBICE Výročí událostí spjatých se studenty, které se uskutečnily

Více

Kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové

Kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové Kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové HISTORIE Nejstarší písemná památka uvádí, že kostel sv. Petra a Pavla patřil na klášterním panství žďárského kláštera cisterciáků k nejstarším. Kostel měl mít

Více

Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867)

Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867) Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867) Inventář EL NAD č.: 715 AP č.: 406 Radka Kinkorová Horšovský Týn 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce

Více

Cech polních mistrů Horažďovice. EL NAD č.: 2186. AP č.: 573

Cech polních mistrů Horažďovice. EL NAD č.: 2186. AP č.: 573 Státní okresní archiv Klatovy Cech polních mistrů Horažďovice 1725 1788 Inventář EL NAD č.: 2186 AP č.: 573 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Haller Antonín

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Haller Antonín Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Haller Antonín (1868-1943) Prozatímní inventární seznam NAD č. 403 evidenční pomůcka č. 141 Mrklasová Otylie Praha 1952 Antonín Haller, sládek,

Více

Adršpach. V Adršpašských skalách zřícenina Starý hrad (Althaus) založen ve 13. století, zanikl v 15. století.

Adršpach. V Adršpašských skalách zřícenina Starý hrad (Althaus) založen ve 13. století, zanikl v 15. století. Adršpach - obec horského rázu rozložená podél silnice má dvě části: Horní a Dolní. Od založení byli původními obyvateli vždy Němci. Jméno znamená vesnice kance. Kolem roku 1250 kraj kolem horního toku

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Základní škola T. G. Masaryka Blatná, okr. Strakonice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Autor práce: Tereza Fořtová, IX. tř. Vedoucí práce: Mgr. Blanka Posavádová Školní rok: 2012/2013 Úvod Zámek Blatná

Více

RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH

RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH Anna Andrlová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni Doplňování knihovních fondů je proces nebo činnost, při kterém dochází

Více

W lfg f ang n A madeus s Moza z rt

W lfg f ang n A madeus s Moza z rt Wolfgang Amadeus Mozart Anotace Prezentace seznámí žáky se životem a dílem Wolfganga Amadea Mozarta. V úvodu si žáci zopakují znalosti z předchozích hodin, eventuálně učivo z nižších ročníků. V průběhu

Více

ŠKVORECKÝ ZÁMEK Tìším se dovnitø, já ve Škvorci vyrostla, ale teï poprvé mám možnost do zámku se podívat, nechala se slyšet jedna sedmdesátiletá dáma. Bylo to v sobotu 18. záøí, v rámci Škvoreckého jarmarku,

Více

Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina

Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina Božena Kabelíková Muzeum Vysočiny Třebíč 1 Kraj Vysočina Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatnéčásti

Více

Nová historie Klusáčků z Přibyslavi

Nová historie Klusáčků z Přibyslavi Nová historie Klusáčků z Přibyslavi Psát rodopisné studie bez prozkoumání všech pramenů není jistě z odborného pohledu správné. Studium archivních pramenů je však náročné na znalosti i čas a je pro laického

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 28. října

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 28. října HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 28. října Hostivice, květen 2010 Ulice 28. října 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Chřiby, 11.4.2015. Přejezd autobusu : dále po 432, doleva 50 Buchlovice odb. Zlechov Tupesy Velehrad

Chřiby, 11.4.2015. Přejezd autobusu : dále po 432, doleva 50 Buchlovice odb. Zlechov Tupesy Velehrad Chřiby, 11.4.2015 Trasa autobusu: Ostrava D1 exit 298 Lipník - 47 Přerov - 55 Říkovice - D1 exit 258 Kroměříž 367 Kroměříž kruh. objezd nám. Míru 1.výjezd 432 Važany Šelešovice Zdounky Roští n Přejezd

Více

Zajímavá místa Obsah Obsah 2 Velké Losiny 3 Javorník 6 Šternberk 8 Javoříčko 10 Bouzov 13 Olomouc 15 2 Velké Losiny Zámek 4 Papírna 5 3 Velké Losiny - zámek Jedna z nejznámějších dominant obce Velké Losiny

Více

1. Charakteristika školy

1. Charakteristika školy 2 Obsah 1. Charakteristika školy str. 3 2. Vzdělávací programy školy str. 4 3. Zaměstnanci školy str. 5-6 4. Přijímání žáků do ZUŠ str. 7 5. Zařazování žáků str. 8-9 6. Příspěvek na provoz školy str. 10

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7.

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Nerudova Hostivice, listopad 2010 Ulice Nerudova 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Léta dávno minulá pánů z Lichtenburka Jan Kokot z Příchodu Trojan z Ostružna Kate- řina Hanušek z Běstviny

Léta dávno minulá pánů z Lichtenburka Jan Kokot z Příchodu Trojan z Ostružna Kate- řina Hanušek z Běstviny Léta dávno minulá Nejstarší zprávy o Běstvině jsou sice raně historické, ale skromné. Jsou obsaženy v letopise kanovníka vyšehradského, který jako pokračovatel kronikáře Kosmy popsal události českého státu

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

DATABÁZE AUTORŮ DIGITALIZOVANÉHO KNIHOPISU

DATABÁZE AUTORŮ DIGITALIZOVANÉHO KNIHOPISU DATABÁZE AUTORŮ DIGITALIZOVANÉHO KNIHOPISU Václav Pumprla Úvod Oblastí výzkumu mého zájmu je česky a slovensky psaná literatura raného novověku, konkrétněji literární produkce obsažená v Knihopisu českých

Více

KALENDÁŘOVÉ ÚLOHY PRO TALENTY, vč. metodického listu. doc. PhDr. Marta Volfová, CSc.

KALENDÁŘOVÉ ÚLOHY PRO TALENTY, vč. metodického listu. doc. PhDr. Marta Volfová, CSc. KALENDÁŘOVÉ ÚLOHY PRO TALENTY, vč. metodického listu doc. PhDr. Marta Volfová, CSc. Centrum talentů M&F&I, Univerzita Hradec Králové, 2010 Kalendářové úlohy jsou zahaleny určitou tajemností a přitahují

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

Pivovary v bývalém kartuziánském klášteře a velkostatku v Králově Poli

Pivovary v bývalém kartuziánském klášteře a velkostatku v Králově Poli Pivovary v bývalém kartuziánském klášteře a velkostatku v Králově Poli Petr Holub, David Merta, Jaroslav Sadílek Areál někdejšího hospodářského dvora v Králově Poli organicky navazuje na komplex někdejšího

Více

Význam oslav pro Broumovsko pro Broumovsko znamená toto výročí okamžik objevení místa za kopcem prvními obyvateli připomínáme si hodnoty, které zde

Význam oslav pro Broumovsko pro Broumovsko znamená toto výročí okamžik objevení místa za kopcem prvními obyvateli připomínáme si hodnoty, které zde 800. výročí příchodu řádu na Broumovsko je příležitostí ukázat, jak důležitá je minulost pro současnost. Vstup benediktinů do regionu významně ovlivnil jeho rozvoj ve sféře vzdělání, kultury, správní i

Více

Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2004

Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2004 Zpráva o činnosti Archivu Národního technického muzea v Praze za rok 2004 Podle plánu na rok 2004 měl archiv plnit tři hlavní úkoly : 1 pokračovat ve vysoušení archiválií postižených povodní v roce 2002,

Více

I I r- ( Chórové lavice v kněž/ tl kostela sv. Petra a Pavla Na titulní straně: Celkový pohled na novofíšský kostel

I I r- ( Chórové lavice v kněž/ tl kostela sv. Petra a Pavla Na titulní straně: Celkový pohled na novofíšský kostel -.. \ I I I r- ( Chórové lavice v kněž/ tl kostela sv. Petra a Pavla Na titulní straně: Celkový pohled na novofíšský kostel NovA Ří~E Městečko rozložené kolem svažujícího se náměstí ohtéká na severovýchodě

Více

Letecký pohled na obec v roce 2010. Na obecní pečeti z r. 1782 je ve znaku uveden strom lípa.

Letecký pohled na obec v roce 2010. Na obecní pečeti z r. 1782 je ve znaku uveden strom lípa. Obec Lipová se poprvé připomíná v r. 1362, kdy ji drželi synové zemřelého Peška z Veletin. V zakládací listině vizovického kláštera z r. 1261 je uveden Lipovský potok, patrně zde stála i osada Lipová.

Více

ZPRÁVA O ŽIVOTĚ A STAVU FARNÍHO SBORU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V PRAZE 8 LIBNI ZA ROK 2007

ZPRÁVA O ŽIVOTĚ A STAVU FARNÍHO SBORU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V PRAZE 8 LIBNI ZA ROK 2007 ZPRÁVA O ŽIVOTĚ A STAVU FARNÍHO SBORU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ V PRAZE 8 LIBNI ZA ROK 2007 1. ÚVOD Staršovstvo sboru předkládá tuto zprávu společenství sboru. Činí tak v důvěře, že se může stát

Více

1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč

1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč 1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč Názvy not v notové osnově určuje klíč. V hudbě se běžně používají čtyři základní klíče: houslový, altový (violový), tenorový a basový. Houslový klíč (G klíč)

Více

Husův kostel ve Vratimově

Husův kostel ve Vratimově Info PRO Vratimov (2014-9) Husův kostel ve Vratimově Město Vratimov nemá mnoho historických památek, a proto by bylo určitě dobré, vážit si toho mála, co nám generace našich předků přenechala. V naší obci

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

Leopold I.Berchtold. MUDr. Olga Gimunová, Ph.D

Leopold I.Berchtold. MUDr. Olga Gimunová, Ph.D Leopold I.Berchtold MUDr. Olga Gimunová, Ph.D Rod hrabat Berchtoldů Berchtoldové přišli do našich zemí z Tyrolska. Šlechtický rod věrný Habsburkům. Prapředek Berchtoldů měl zasadit první smrtelnou ránu

Více

Vysokoškolské katolické hnutí Olomouc, o. s. ZPRÁVA PRO SPONZORY

Vysokoškolské katolické hnutí Olomouc, o. s. ZPRÁVA PRO SPONZORY Vysokoškolské katolické hnutí Olomouc, o. s. ZPRÁVA PRO SPONZORY za rok 2012 Kdo jsme Vysokoškolské katolické hnutí Olomouc (VKH) je občanské sdružení věřících studentů Univerzity Palackého v Olomouci

Více

Předmět: Technologie rekonstrukcí historických objektů Kat.. technologie staveb - 2011 PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR

Předmět: Technologie rekonstrukcí historických objektů Kat.. technologie staveb - 2011 PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR VZNIK PAMÁTKOVÉ PÉČE Lze najít řadu příkladů zájmu o památky již v dřívějších dobách, ať jde o sbírání ostatků, či uměleckých děl, práce vedutistů, či v pěstování historické vlastivědy.

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií VIII. Archiv Národního muzea (Praha 7 - Holešovice) (pokračování) V archivu Národního muzea se ve fondu G nachází Eichlerova topografická sbírka. Tento

Více

neperiodický zpravodaj zastupitelstva obcí Horní Pěna a Malíkov nad Nežárkou stránky obce: www.hornipena.cz

neperiodický zpravodaj zastupitelstva obcí Horní Pěna a Malíkov nad Nežárkou stránky obce: www.hornipena.cz Ohlasy od Dřeva neperiodický zpravodaj zastupitelstva obcí Horní Pěna a Malíkov nad Nežárkou stránky obce: www.hornipena.cz registrace u Ministerstva kultury ČR, odbor médií a audiovize v r. 2007 pod evidenčním

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Sýkora Artuš, Ing.

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Sýkora Artuš, Ing. Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Sýkora Artuš, Ing. (1921-1949) Prozatímní inventární seznam NAD č. 420 evidenční pomůcka č. 150 Mrklasová Otylie Praha 1953 Ing. Artuš Sýkora

Více

Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš Mikoláš Aleš je jednou z nejvýznamnějších osobností generace Národního divadla. Byl předním malířem českých dějin a bezpochyby se podílel na utváření českého umění. Jeho tvorba byla ovlivněna,zvláště

Více

Téma Přemyslovna Svatá Anežka Česká a její doba

Téma Přemyslovna Svatá Anežka Česká a její doba MŠMT ku příležitosti výročí Přemyslovny sv. Anežky České vyhlašuje celostátní výtvarnou soutěž: Přemyslovna sv. Anežka Česká a její doba Je to mimořádná postava našich dějin. Její životní dílo, osobní

Více

Bonus: Děti Marie Terezie

Bonus: Děti Marie Terezie Bonus: Děti Marie Terezie Marie Alžběta (1737 1740) Marie Anna (6. října 1738, Vídeň 19. listopadu 1789, Klagenfurt) Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, byla dobročinnou a sociálně angažovanou dcerou královny

Více

Státní diapozitivový a filmový ústav

Státní diapozitivový a filmový ústav Státní diapozitivový a filmový ústav 1920 1940 Inventář NFA 2009 Název archivu: Název archivní pomůcky: Národní filmový archiv, Praha Státní diapozitivový a filmový ústav Časový rozsah pomůcky: 1920 1940

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

MĚSTO NÁZEV PAMÁTKY VE DNECH EHD OTEVŘENA POPIS PAMÁTKY

MĚSTO NÁZEV PAMÁTKY VE DNECH EHD OTEVŘENA POPIS PAMÁTKY MĚSTO NÁZEV PAMÁTKY VE DNECH EHD OTEVŘENA POPIS PAMÁTKY Chrast, Náměstí 1 Kostel Nejsvětější Trojice 14.09.2008 10.00-12.00 hod. Chrast, Podlažice Kostel sv. Markéty 14.09.2008 10.00-12.00 hod. Chrast,

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

CLARINA - ROD (popisky k následujícím stránkám)

CLARINA - ROD (popisky k následujícím stránkám) CLARINA - ROD (popisky k následujícím stránkám) 01 Obrázek rodokmenu rožmberského rodu, jehož autorem je bibliografií mnohokrát jmenovaný archivář Václav Březan. Genealogické dílo pochází z doby okolo

Více

Dějiny kostela sv. Jakuba

Dějiny kostela sv. Jakuba Dějiny kostela sv. Jakuba zpracoval Pavel Ramík Kostel sv. Jakuba leží v těsné blízkosti místeckého náměstí. V minulých dobách jistě tvořil dominantu města, ale v současné době je téměř skryt za hradbou

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

Úřad vlády České republiky LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC. Úřad vlády České republiky

Úřad vlády České republiky LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC. Úřad vlády České republiky Úřad vlády České republiky LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC Úřad vlády České republiky Západní průčelí paláce se vstupním portálem LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC Nedaleko Karlova mostu na nároží ulic

Více

Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2010

Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2010 1 Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2010 Archiv Pražského hradu je od 1. 7. 2003 organizačně zařazen do odboru spisové a archivní služby Kanceláře prezidenta republiky. Archiv PH k 31.12.

Více

P#ipravil:,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa. MWNF pracovní #íslo: CZ 32. Schodišt#

P#ipravil:,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa. MWNF pracovní #íslo: CZ 32. Schodišt# Název památky: Zámek Jarom##ice nad Rokytnou Známé též jako: Jarmeritz Photograph: Pavel #ech Lokace: Jarom##ice nad Rokytnou, 70 km západn# od Brna, Jarom##ice nad Rokytnou, Morava, Czech Republic Datace:

Více

Paskovský zámek jaká bude jeho další budoucnost?

Paskovský zámek jaká bude jeho další budoucnost? Info PRO Vratimov (2014-5) Paskovský zámek jaká bude jeho další budoucnost? V sobotu 1. března naše sdružení PRO Vratimov o. s. využilo nabídky starosty města Paskov, pana Petra Baďury, na prohlídku Paskovského

Více

Jaroslav Pošvář (1900 1984)

Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář, další z právních historiků z vůle osudu, patřil spolu s Jiřím Cvetlerem a Hynkem Bulínem k těm málo profesorům brněnské právnické fakulty, kteří na ní působili

Více

ZÁPIS DO OBECNÍ KRONIKY ZA ROK 2014

ZÁPIS DO OBECNÍ KRONIKY ZA ROK 2014 ZÁPIS DO OBECNÍ KRONIKY ZA ROK 2014 Počasí Lednové počasí roku 2014 lze charakterizovat jako teplotně nadprůměrné. Převládalo oblačno, mlhavo, denní teploty stoupaly k 5 C, o víkendu 18. a 19. 1. bylo

Více

Jan Ignác František Vojta Musicus salutaris

Jan Ignác František Vojta Musicus salutaris Jan Ignác František Vojta Musicus salutaris F1 0141 [8595017414121] TT- 65:54, vyšlo 5/2006 J.I.F.Vojta, bakalář filozofie a promovaný doktor medicíny byl současníkem Henricha I. F. Bibera. Kromě jeho

Více

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Hradec Králové

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Hradec Králové Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Hradec Králové Tato trasa je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, které jsou vhodné pro bezbariérové cestování Všechny publikované

Více

KOMPOZICE LITANIÍ V KLATOVSKÉ HUDEBNÍ SBÍRCE

KOMPOZICE LITANIÍ V KLATOVSKÉ HUDEBNÍ SBÍRCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA HUDEBNÍ KULTURY KOMPOZICE LITANIÍ V KLATOVSKÉ HUDEBNÍ SBÍRCE DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Eliška Rendlová Učitelství pro SŠ, obor Hv-Nj Vedoucí práce:

Více

Základní umělecká škola Gustava Mahlera Humpolec VÝROČNÍ ZPRÁVA ZUŠ G.MAHLERA HUMPOLEC ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

Základní umělecká škola Gustava Mahlera Humpolec VÝROČNÍ ZPRÁVA ZUŠ G.MAHLERA HUMPOLEC ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Základní umělecká škola Gustava Mahlera Humpolec VÝROČNÍ ZPRÁVA ZUŠ G.MAHLERA HUMPOLEC ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název školy, adresa: Základní umělecká škola Gustava Mahlera, Humpolec,

Více

Datace: 1658 1679, 1728, 1745, 1760. Typ: Církevní kostel. Donáto#i: Lev z Kounic, #ád dominikán#

Datace: 1658 1679, 1728, 1745, 1760. Typ: Církevní kostel. Donáto#i: Lev z Kounic, #ád dominikán# Název památky: Dominikánský kostel sv. Michala, Brno Lokace: Brno, Dominikánské nám#stí, Brno, Morava, Czech Republic Datace: 1658 1679, 1728, 1745, 1760 Photograph: Pavel #ech Auto#i: Jan K#titel Erna

Více

BEDŘICH SMETANA. 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha

BEDŘICH SMETANA. 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha BEDŘICH SMETANA 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha významný český hudební skladatel období romantismu Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli. Jeho otec se jmenoval František

Více

INFORMACE Z OBECNÍHO ÚŘADU:

INFORMACE Z OBECNÍHO ÚŘADU: OKENSKÝ ZPRAVODAJ LISTOPAD 2 0 1 1 INFORMACE Z OBECNÍHO ÚŘADU: Veřejné zasedání zastupitelstva obce se konalo ve středu 16.listopadu 2011. Zastupitelstvo bylo mimo jiné také informováno o možnosti odkoupení

Více