Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje"

Transkript

1 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.20 Botanický inventarizační průzkum v PR Skučák Závěrečná zpráva Zpracovatel: Mgr. Michal Krátký, Sagittaria Termín: Leden 2011

2 Obsah 1 Úvod Název průzkumu Cíl průzkumu Použitá metodika Výsledky Bibliografické údaje Seznam použitých informačních zdrojů...10 Příloha č. 1: Fotodokumentace...12 Přílohač. 2: Mapa dílčích ploch a vegetace v PR Skučák...18 Příloha č. 3: Mapa významných druhů v PR Skučák...19 Příloha č. 4: Mapa pořízených fotografií

3 1 ÚVOD Zpráva o realizaci projektu obsahuje výsledky dostupných zdrojů a historických dat o předmětném chráněném území - Přírodní rezervace Skučák a výsledky nalezených druhů při pochůzkách provedených v průběhu roku NÁZEV PRŮZKUMU Botanický inventarizační průzkum v PR Skučák CÍL PRŮZKUMU Zpracování floristického průzkumu a inventarizace rostlinných společenstev v Přírodní rezervaci Skučák a návrh vhodného managementu k udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany PR. 4 POUŽITÁ METODIKA Samotný průzkum probíhal podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005). V roce 2010 v návaznosti na průzkumy z předcházejících let probíhá flóristická inventarizace vyšších rostlin a mapování vývoje vegetace na území PR. Území bylo rozděleno na 9 dílčích částí (viz níže). Každá vymezená plochy byla v rámci průzkumu procházena a byl zaznamenán výskyt jednotlivých taxonů v každé části zvlášť do připraveného škrtáku. V rámci návštěvy, pokud bylo možno, byla provedena fotodokumentace významných druhů a jevů. Terénní poznámky ze škrtáků byly převedeny do excelové tabulky (viz Příloha č. 1). Do terénní mapy byly zaznamenávány výskyty zastoupených společenstev, které jsou zpracovány do mapové přílohy (viz Příloha č. 2). Při zpracování výsledků byly použity jména taxonů podle Klíče ke květeně ČR (Kubát et al., 2002), jména syntaxonů podle přehledu rostlinných společenstev ČR (Moravec et al., 1995). Míra ohrožení taxonů bude posuzována dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Holub & Procházka 2000). Pro determinaci taxonů bylo použito Klíče ke květeně ČR (Kubát et al., 2002), a Květena ČR (Hejný, Slavík B. 1988, 1990, 1992, a Slavík 1995, 1997, 2000). 3

4 5 VÝSLEDKY 5.1 PŘÍRODNÍ REZERVACE SKUČÁK Lokalita PR Skučák se nachází v těsné blízkosti obce Rychvald v nadmořské výšce cca 210 m n. m. Území náleží do fytogeografického okresu 83 Ostravská pánev (Hejný, Slavík 1988). Gemorfologicky dle Demka (1987) náleží území do Severních vněkarpatských sníženin, celku Ostravské pánve, okrsku Orlovské plošiny. Dle klimatické mapy náleží území PR do mírně teplé oblasti MT10 (Quitt 1971). Podloží tvoří kvartérní hlíny, spraše, písky a štěrky. Půdu v okolí rybníka tvoří typický glej přecházející do fluvizemě glejové. Potencionální přirozenou vegetaci dle mapy potencionální přirozené vegetace (Neuhäuselová 1998) tvoří střemchová jasenina. Území PR je tvořeno rybníkem s 5 ostrovy a břehovými porosty a původně mělčím horním rybníkem dnes přeměněným na rozsáhlou rákosinu a přiléhající luční společenstva a na ně navazující olšiny. V této rákosině byly vyhloubeny dvě tůně pro vytvoření vodních biotopů více či méně izolovaných od vlastního rybníka pro vodní vegetaci a živočichy. Bližší charakteristiku území uvádí Vansa (1983) a Hrabovský (1994). Dle zřizovacího předpisu slouží rezervace k ochraně rostlinných společenstev s plavínem štítnatým a vodního ptactva Vymezení jednotlivých částí území Území PR bylo mapováno v devíti níže popsaných částí. Tyto části byly v rámci průzkumu procházeny pěšky v brodících kalhotech. a) luční komplex Luční komplex se nachází v jihovýchodní části území tvořený mozaikou různých lučních společenstev v závislosti na podmáčení ploch. V rámci této plochy jsou vytvořena různá společenstva, která se v průběhu let prostorově mění. V posledních letech se zde projevuje mírné zaklesnutí hladiny podpovrchové vody způsobené vypuštěním rybníka při jeho odbahňování a následným snížením hladiny v rybníce při obnově populací plavínu štítnatého. Společenstva zde volně přechází z přilehlé rákosiny (svaz Phragmition communis) přes společenstva vysokých ostřic k vlhkým pcháčovým až psárkovým loukám. V roce 2010 byly některé části velmi zvodněné díky vydatným dešťům v průběhu května. Z tohoto důvodu se vytvořily ve sníženinách mělčí tůně s výskytem bublinatky jižní. Některé sušší části luk jsou ruderalizované třtinou křovištní nebo kopřivami. b) nově vybudovaná tůň Nově vybudovaná tůň amébovitého tvaru postupně osidlovaná vodní vegetací. Tůň byla vybudována při odbahnění rybníka v roce Tůň je sycená jednak napojením přes rákosinu na rybník a dále také přívodním kanálem odvádějící vodu z olšiny. V tůni byl vybudován velký středový ostrov a pak menší ostrůvek v jižní části tůně. Nejbližší okolí břehů tůně je pravidelně po vybudování koseno k potlačení rozrůstajícího se rákosu. Na ostrovech se pomalu začínají uchycovat náletové dřeviny. U přítokové části od přívodního kanálu se postupně rozrůstá kolonie Hottonie palustris. c) starší tůň Tůň v severní části rákosiny s příkrými břehy a dvěma ostrovy jako deponie vytěžené zeminy. Tůň vybudovali rybáři v roce 2001 jako refugium pro repatriaci plavínu štítnatého z prostředků Programu péče o krajinu. Tůň je hluboká cca 1 m. V roce 2002 zde byly zaznamenány semenáčky plavínu štítnatého a v roce 2004 zde byl plavín vysazen v počtu 20 ks. Tito jedinci byli nalezeni na obnaženém dně u výpusti rybníka a částečně přeneseni do této tůně, částečně uchovávání v kultivaci Sagittarie v Olomouci. Břehy a ostrovy jsou zarostlé náletem olše, které z velké části zastiňují tůň. Od roku 2008 je již tůň bez nálezu plavínu štítnatého. 4

5 d) rybník Poměrně plochý rybník s původně bohatou vodní vegetací. Za období od vyhlášení chráněného území proběhl postupný ústup vodních rostlin z rybníka díky intenzivnímu rybnikářskému hospodaření spojeného s krmením ryb, přihnojováním a vápněním. Díky tomu došlo ke kumulaci většího množství sedimentu na dně rybníka. Vlivem těchto faktorů došlo k postupnému vymizení téměř většiny vodních makrofyt. Tento stav se radikálně změnil v roce kdy byly provedeny práce na odbahnění rybníka a obnově starých a vytvoření nových ostrovů. Po odbahnění se na obnaženém dně vytvořily porosty rákosin s dominantními druhy Phragmites australis, Typha latifolia, Typha angustifolia, Schoenoplectus lacustris, Glyceria maxima a dalších. Tyto druhy pak byly doplněny po zaplavení vodou i vodními makrofyty, převážně druhy Potamogeton lucens a také semenáčky Nymhoides peltata. Bohužel v rybníce poté došlo k invazi plůdku karase stříbřitého a jeho následnému přemnožení. Poté začala vodní vegetace znovu řídnout a mizet. V roce 2008 se snižovalo zastoupení orobinců v litorálu a mírně stouplo zastoupení Carex riparia. V roce 2010 byla z počátku vegetační sezóny velmi dobrá průhlednost vody umožňující v mělčích částech rybníka dopad slunečních paprsků až na dno. Tento aspekt umožnil dobrý rozvoj vodní vegetace a zarostení vodního sloupce submerzními rostlinami v mělčích částech rybníka. Litorální porosty tvořené převážně rákosem, v menší míře pak orobinci, zblochanem vodním a v příbřežní části i sítinou rozkladitou postupně snižují svůj rozsah oproti situaci po odbahnění rybníka. e) přívodní kanál Přívodní kanál odvádí vodu z olšiny a napájí nově vybudovanou tůň. V tomto kanále se v roce 2007 znovu objevila Hottonia palustris. Od roku 2008 se populace rozrůstá a vyplňuje prakticky celou plochu přívodního kanálu až do tůní. V roce 2010 byl přívodní kanál zcela zarosten žebratkou, která vytvořila i větší kolonii u zaústění do amébovité tůně. f) olšina Olšina při východním okraji území vzniklá částečně přirozeným náletem olše. g) rákosina Rozsáhlá rákosina rozkládající se ve východní polovině sledovaného území s dominantními porosty Phragmites australis. U dělící hráze rybníka a rákosiny je přepouštěcí objekt a na něj navazující volná vodní hladina táhnoucí se východně dovnitř rákosiny. Uprostřed rákosiny je vytvořeno několik oček s rozvolněným rákosem nebo s volnou hladinou. h) ostrovy Veškeré ostrovy v rámci rybníka i tůní byly vytvořeny či opraveny při budování tůní a odbahnění rybníka. Dominanty zde tvoří rákos, orobince, náletové dřeviny vrby a olše nebo ruderální vegetace s kopřivou a pcháčem. Nejsevernější ostrov rybníka je bez vegetace s rozprostřeným štěrkem pro hnízdění racků a dalších ptáků. i) břehové porosty Břehové porosty rybníka jsou poznamenány několika faktory. Prvním z nich je uložení sedimentu při odbahnění rybníka v roce Bylinné patro proto tvoří především ruderální poroty. Dalším faktorem ovlivňující vegetaci je existence zahrádky na západním břehu. V břehových porostech se také vyskytují drobné skládky odpadků a zahradního odpadu. V břehovém porostu severního břehu se tak vyskytuje Matteuccia struthiopteris, která zde pravděpodobně takto zplaněla Zjištěné taxony na území PR Skučák Viz tabulka v příloze 1 (soubor xls, jen v elektronické verzi na CD/DVD). 5

6 5.1.3 Zjištěná rostlinná společenstva v PR Skučák V rámci průzkumy byly zaznamenány následující společenstva: Třída Lemnetea řád Lemnetalia minoris Svaz Lemnion minoris Lemno-Spirodeletum Společenstvo volně plovoucích rostlin na hladině rybníka se závislostí výskytu na fyzikálních vlastnostech prostředí (proud vody, směr větru). Výskyt je vázán na eutrofní stojaté a mírně tekoucí vody. Společenstvo velmi řídce zastoupené převážně v litorálních porostech rákosu a orobinců a jejich okolí na rybníce, na vybudovaných tůních, v přívodním kanálu a v podmáčených místech v luční části a v olšině. řád Lemno-Utricularietalia Svaz Utricularion vulgaris Utricularietum australis Společenstvo submerzní rostlin vyskytující se v zálivu rybníka u nápustního kanálu, v nově vytvořené tůni a v drobných zaplavených tůňkách u dělící hráze v rámci lučního komplexu. řád Hydrocharitetalia Svaz Hydrocharition Ceratophylletum demersi Společenstvo vyskytující se na volné ploše rybníka zatím jen v malých pokryvnostech. Jeho zastoupení však v některých částech litorálu postupně výrazně vzrůstá. To je způsobeno především vyšší průhledností vody v důsledku odclonění odlehlejších částí od vlivu rybí obsádky. Při větším přemnožení způsobuje nadměrné zarůstání vodního sloupce a následné úhyny ryb v důsledku kyslíkového deficitu během vegetační sezóny. Toto riziko na rybníce hrozí při uvolněných obsádkách ryb. Pro potlačení druhu je nejlepší metodou zimování rybníka a dále pak nasazení meliorační obsádky těžších forem kapra. Nasazení těžších forem amura bílého má k potlačení růžkatců menší efekt než předcházející způsoby. Třída Potametea řád Potametalia Svaz Nymphaion albae Nymphoidetum peltate Společenstvo rostlin eutrofních vod kořenujících ve dně a vytvářející na hladině natantní listy. Velmi prořídlá společenstva vytvořena v litorálních porostech především při severní a východní části rybníka. Nupharo lutei-nymphaetum albae Společenstvo rostlin eutrofních vod kořenujících ve dně a vytvářející na hladině natantní listy. V roce 2008 společenstvo nebylo nalezeno. Na rybníce a ve staré tůni byly vysazeni jedinci leknínů z komerčně prodávaných kultivarů (růžová forma). Druhy snáší i větší zabahnění rybníka s větší mocností sedimentu. V takových biotopech se pak však rozmnožují spíše vegetativně. Při zimování dochází k vymrzání oddenků stulíku i leknínu. Svaz Magnopotamion Potametum lucentis Na rybníce jde o velmi hojný typ vegetace vyskytující se roztroušeně po celém rybníce a především v nově vytvořené tůni. Velký rozsah tohoto společenstva se vytvořil po odbahnění rybníka. Další vývoj společenstva je závislý na intenzitě rybnikářského hospodaření udržujícího dobré průhlednosti vody během vegetační sezóny. Svaz Parvopotamion 6

7 Potametum crispi Společenstva eutrofních a mezotrofních vod. Rdest kadeřavý se rozmnožuje semeny a turiony. Vzhledem k biologii druhu vytváří pouze rozvolněná společenstva a spíše se vyskytuje jako doprovodný taxon jiných asociací vodních rostlin. Na rybníce se vyskytuje roztroušeně společně s ostatními rdesty. Parvopotamo-Zannichellietum palustris Společenstva eutrofních a mezotrofních vod s tendencí šíření po hnojení rybníků. Na Skučáku se vyskytuje roztroušeně po ploše rybníka a tůní. řád Callitricho-batrachietalia Svaz Batrachion aquatilis Hottonietum palustris Společenstvo ponořených vodních rostlin mělkých stojatých vod podmíněných dočasným vynořením. Společenstvo s žebratkou je vytvořeno v přívodním kanále. Jeho dlouhodobá existence je nejasná vzhledem k jeho normálnímu meziročnímu kolísání. Pro jeho podporu je nutné zajistit rozkolísanost vodního režimu. V roce 2008 došlo k rozrůstání populace v přívodním kanále od olšiny směrem k tůni. Batrachietum circinati V roce 2010 bylo nalezeno toto společenstvo při březích rybníka u hráze. Třída Phragmito Magnocaricetea řád Phragmitetalia Svaz Phragmition communis Typhetum angustifoliae Světlomilné společenstvo mezotrofních a eutrofních vod převážně zastoupené jedním dominantním druhem. Roste v litorálních lemech mrtvých ramen řek, jezerech, rybnících, tůních, terénních sníženinách a v mírně tekoucích vodách. Ve srovnání s Typha latifolia roste ve větších hloubkách ( cm). Na Skučáku se vyskytuje roztroušeně až vzácně společně s následujícím společenstvem. V roce 2008 pokračoval trend ústupu společenstva z litorálu rybníka po jejich vytvoření při odbahnění rybníka. Velikost jejich ústupu bude závislá na intenzitě rybničního hospodaření. Typhetum latifoliae Světlomilné společenstvo mezotrofních a eutrofních vod převážně zastoupené jedním dominantním druhem. Roste v litorálních lemech mrtvých ramen řek, jezerech, rybnících, tůních, terénních sníženinách a v mírně tekoucích vodách a také v antropicky podmíněných plochách se znečištěnou vodou. Na rybníce se vyskytuje roztroušeně v litorální části rybníka s mírně ustupujícím trendem. Phragmitetum communis Společenstvo mezotrofních a eutrofních vod. Jedná se o velmi stabilní společenstvo s velkou schopností se vegetativně množit. Při vysokých obsádkách postupně ustupuje a porost se rozpadá na podryté jednotlivé trsy, které se posléze uvolňují v plovoucí ostrůvky. Nejčastěji se vyskytující společenstvo tohoto svazu na území PR vyskytující se částečně na rybníce, ostrovech a na ploše velké rákosiny. Sparganietum erecti Společenstvo vytváří litorální porosty eutrofních stojatých a mírně tekoucích vod s hlubšími sapropelovými půdami a rozkolísaným vodním režimem. Na Skučáku se společenstva nachází v plošně menším rozsahu v severním litorálu rybníka a v obou tůních. Scirpetum lacustris Společenstvo vytváří litorální porosty eutrofních stojatých a mírně tekoucích vod především teplejších oblastí. Na Skučáku se společenstvo objevilo po odbahnění rybníka roztroušeně v litorálu severní a východní části. řád Oenanthetalia aquaticae svaz Oenantion aquaticae Butomo-Alismatetum plantaginis-aquaticae Společenstva osidlující stanoviště s kolísajícím vodním režimem na okrajích vodních 7

8 nádrží, potoků a řek. Sekundárně se vyskytují také v rybnících, kanálech, zavodnění příkopy a materiálové jámy. Porosty se šíří v prvních letech po vytvoření nádrží, objevují se na obnažených dnech a velmi krátce po zaplavení. Později ustupují konkurenčním druhům, především orobincům. Společenstvo se na Skučáku vyskytuje v břehových partiích východního břehu, nátokové části a při březích nové tůně. řád Nasturtio-Glycerietalia svaz Sparganio-Glycerion fluitantis Leersietum oryzoidis Společenstva pobřežních porostů malých vodních toků. Po přístupu organických látek mají tendenci k šíření. Na Skučáku pouze ve fragmentu na břehu západní hráze. Další vývoj společenstva je těžko odhadnutelný. řád Magnocaricetalia svaz Caricion gracilis Caricetum gracilis Caricetum ripariae Caricetum acutiformis Caricetum vesicariae Caricetum vulpinae Výše zmíněná společenstva rostou v litorálech přirozených i antropogenních vodních nádrží, říčních ramen a materiálových jam stojatých a mírně tekoucích mezotrofních a mírně eutrofních vod. Na Skučáku se vytváří především na okraji rákosin přecházející v louku a po obvodu tůní (především nové). Pro podporu těchto společenstev je třeba zachovat podmáčení ploch (i kolísavě) a jednou za čas provést odstranění biomasy v termínu červenec srpen. V místech s tendencí expanze rákosu (především kraje tůní) je potřeba provádět kosení každoročně. Phalaridetum arundinaceae Společenstva osidlují především zazemněná říční ramena, litorální zónu vodních nádrží přirozeného i antropogenního původu a mírné terénní sníženiny v aluviích řek. Na Skučáku se vyskytuje v mozaice luční části v depresích především ploch ponechaných ladem. Třída Molinio-Arrhenathretea řád Molinietalia Svaz Deschampsion cespitosae Poo trivialis-alopecuretum pratensis Svaz Calthion palustris Angelico sylvestris-cirsietum oleracei Cirsietum rivularis Scirpetum sylvatici Filipendulo ulnariae-geranietum palustris Lysimachio vulgaris-filipenduletum ulmariae Společenstva vlhkých luk závislé na různém stupni jarního zaplavení. V PR Skučák vytváří mozaiku ve vlhkostním gradientu od rákosin a vysokých ostřic luční části. Jejich stav je hodně poznamenaný dlouholetou absencí managementu s expanzí třtiny křovištní, kopřivy a dalších ruderálních druhů. Třída Alnetea glutinosae řád Alnetalia glutinosae Svaz Alnion glutinosae Carici acutiformis-alnetum glutinosae Mokřadní olšina částečně zřejmě vzniklá přirozeným náletem ve východní části území. Společenstvo je částečně narušeno výsadbou monokultury jasanu ztepilého pozvolna prosychající. 8

9 5.1.4 Hospodaření v PR Skučák Hospodaření v PR Skučák je v několika rovinách. V první řadě se jedná o rybniční hospodaření realizované pomocí nájemce rybníka Rybářství Rychvald. Hospodaření na rybníce významně ovlivňuje průhlednosti vody, stav vodní vegetace a v neposlední řadě i faunu vázanou na rybník. V minulosti až do odbahnění rybníka v roce 2005 docházelo k nasazení příliš velkých obsádek ryb včetně nepůvodních druhů amura bílého a tolstolobika bílého. Vyšší obsádky byly částečně zapříčiněny neúplným slovením rybníka při pravidelných každoročních výlovech. Po odbahnění nebyly do rybníka nasazeny žádné ryby, ale z povodí se sem dostal karas stříbřitý, který se neúměrně pomnožil a způsobil opět silný zákal vody během vegetační sezóny. Proto se poslední roky nasazují do rybníka dravé ryby pro tlumení výskytu karase. Hospodaření v luční části a v rákosině je zadáváno AOPK ČR, střediskem Ostrava a jsou koseny jednou ročně luční enklávy ve východní části a okolo nově vybudovaných tůní. Na podzim a v zimním období je každoročně sečena část rákosiny pro odstranění hromadící se biomasy. Pro další hospodaření v PR doporučuji extenzivní rybářské hospodaření s nasazením dravých ryb pro potlačení invazních nepůvodních ryb a jejich celkové slovení při výlovech. Částečné letnění nebo zimování rybníka pro podporu rozvoje litorálních porostů. V luční části provádět pravidelné kosení travních porostů jednou ročně, plochy s větší ruderalizací s výskytem třtiny křovištní sekat v dřívějších termínech (květen červen), optimálně však 2x ročně Sledované významné druhy rostlin Komentován je výskyt pouze u vybraných druhů, zbylé druhy budou uvedeny v souhrnné zprávě. Tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides Sw.) Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako ohrožený druh C3, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny není zařazen mezi zvláště chráněné druhy. Druh byl v minulosti na lokalitě nalezen na jednom místě u vjezdu na loviště v západní části PR. V roce 2009 byl druh nalezen i na obnaženém dně podél východní hráze rybníka oddělující rybník od rákosiny. V roce 2010 druh zatím nebyl potvrzen. Místo nálezu z roku 2009 bylo letos zatím přeplaveno vodou. Výskyt po částečném opadu vody je pravděpodobný Plavín štítnatý (Nymphoides peltata) (S.G.Gmel.) O. Kuntze Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako kriticky ohrožený druh C1, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny je klasifikován také jako kriticky ohrožený druh 1. Druh se na lokalitě vyskytuje s přestávkami celá desetiletí nejméně od roku V devadesátých letech druh z rybníka vymizel. Poté byl autorem přechodně nalezen v roce 2003 a v roce 2004 na obnaženém dně. Po odbahnění rybníka se populace obnovila ze semenné banky. V roce 2006 a 2007 však populace vlivem zákalu vody a vlivu nadměrného výskytu plevelných ryb (karase stříbřitého) opět značně prořídla. V roce 2008 tento trend nadále pokračoval a v roce 2009 druh definitivně vymizel. Pro obnovu plavínu štítnatého je stěžejní vyzimování rybníka a postupné pomalé napouštění v počátku vegetační sezóny při udržování dobrých průhledností vody. Stěžejní je zamezení pronikání karase stříbřitého z povodí do rybníka instalací hustší mřížky na přítoku, slovením pokud možno všech ryb z rybníka a nasazení dravců (štika, candát) pro potlačení případného potěru. V roce 2010 jsou zatím podmínky pro výskyt druhu optimální. Průhlednost vody v mělčích částech rybníka je až na dno. I přes tuto skutečnost druh nebyl na lokalitě zaznamenán. Rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius) Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako silně ohrožený druh C2, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny není zařazen mezi zvláště chráněné druhy. Druh se v území vyskytuje v nově vybudované tůni a v mělkých okrajích rybníka, hojněji v nápustní části rybníka u dělící hráze. V roce 2010 je zastoupen v 9

10 rybníce v poměrně bohaté populaci. Rozvoj tohoto druhu lze přičítat dobrým průhlednostem vody až na dno v počátku této vegetační sezóny. Rdest světlý (Potamogeton lucens L.) Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako druh vyžadující další pozornost C4a, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny není zařazen mezi zvláště chráněné druhy. Druh se na lokalitě vyskytuje hojně v obou tůních i na ploše rybníka každoročně ve velké populaci. 6 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE Mandák M. a kol. (2007): Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce Ms. [Depon. in: KÚ Moravskoslezského kraje] Ostrava. Hrabovský S. (1994): Přírodní rezervace Skučák, Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava. Krátký M., Faina R. (2001): Ochrana plavínu štítnatého. Sagittaria, Olomouc. Krátký M. (2002): Zhodnocení stavu pobřežní a litorální vegetace na lokalitách s výskytem druhu Nymphoides peltata. Sagittaria, Olomouc. Krátký M. (2003a): Zhodnocení stavu pobřežní a litorální vegetace na lokalitách s výskytem druhu Nymphoides peltata. Sagittaria, Olomouc. Krátký M (2007): Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Skučák kód ZCHÚ: 395 Moravskoslezský kraj, okres Karviná, k.ú. Rychvald. Sagittaria, Olomouc. Krátký M (2008): Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Skučák kód ZCHÚ: 395 Moravskoslezský kraj, okres Karviná, k.ú. Rychvald. Sagittaria, Olomouc. Koutecká V. (1996): Průzkum vodních a mokřadních druhů makrofyt vybraných lokalit v k.ú. Rychvald. Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava, p. 10. Neuschlová Š (1985): Přehled druhu zjištěných v SPR Skučák, Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava. Vansa M. (1983): Státní přírodní rezervace Skučák, Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava. Weissmannová H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek X., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. 7 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Čech, L., Kočí, M. et Prausová, R. (2005): Floristická inventarizace. In Kolektiv (2005): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. AOPK ČR, Praha. DEMEK, J. [eds.] (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky, Hory a nížiny. Praha: Academia. Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1990): Květena České republiky 2. Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1992): Květena České republiky 3. Academia, Praha. Holub J. & Procházka F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic Preslia 72: Jatiová M. et Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Arca JiMfa Třebíč. Kubát K., HroudaL., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. 928 p., Academia, Praha. 10

11 Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení, Severočeskou přírodou, Litoměřice, příloha 1995, p. 29. Neuhäuselová a kol. (1998) Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky Academia Praha. Oťaheľová h. (1995): Lemnetea. Potametea. ln.: Valachovič M. (ed.), Rastlinné spoločenstvá Slovenska 1. Pionierska vegetácia, p , Bratislava. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Studia geographica 16, Brno. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) Příroda, Praha, 18: Pyšek, P., Sádlo, J. et Mandák, B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, 74 (2): Slavík B. [ed.] (1995): Květena České republiky 4. Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (1997): Květena České republiky 5. Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (2000): Květena České republiky 6. Academia, Praha. Valachovič M. [eds.](2001): Rastlinné spoločenstvá Slovenska 3. Vegetácia mokradí, Bratislava, 434 pp. 11

12 PŘÍLOHA Č. 1: FOTODOKUMENTACE Obr. 1: Luční komplex s porostem pcháčových luk Obr. 2: Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) 12

13 Obr. 3: Porost s rdestem ostrolistým (Potamogeton angustifolius) Obr. 4: Plocha 3 starší tůň zarostlá náletem 13

14 Obr. 5: Přívodní kanál s žebratkou bahenní (Hottonia palustris) Obr. 6: Mokřadní olšina 14

15 Obr. 7: Bublinatka jižní (Utricularia minor) Obr. 8: Společenstvo s Rdestem světlým (Potamogeton lucens) 15

16 Obr. 9: Plocha 7 Rákosina s očkem s volnou hladinou prorostlou submerzní vegetací Obr. 10: Plocha 2 Nová tůň se submerzní vegetací 16

17 Obr. 11: Pohled na rybník z hráze 17

18 PŘÍLOHAČ. 2: MAPA DÍLČÍCH PLOCH A VEGETACE V PR SKUČÁK 18

19 PŘÍLOHA Č. 3: MAPA VÝZNAMNÝCH DRUHŮ V PR SKUČÁK 19

20 PŘÍLOHA Č. 4: MAPA POŘÍZENÝCH FOTOGRAFIÍ 20

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan

Více

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Populační ekologie, stanovištní nároky a generativní reprodukce kriticky ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR (Adenophora liliifolia,

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje.

Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje. KVK08_prstnatec_D660_ZZ_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje. Název projektu: Mapování prstnatce májového Evidenční

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606

Více

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko Plán péče o přírodní památku Šafránová stráň na období 2009 2018 Obsah: 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ - PŘÍRODNÍ

Více

Příloha 4 k průběžné zprávě č. 2. Dílčí výsledky expedice Norsko 2015 17.7.-28-7. 2015

Příloha 4 k průběžné zprávě č. 2. Dílčí výsledky expedice Norsko 2015 17.7.-28-7. 2015 Příloha 4 k průběžné zprávě č. 2 Název projektu: Realizace záchranného programu pro rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus Wulfen) Dílčí výsledky expedice Norsko 2015 17.7.-28-7. 2015 4.12.2015 Program

Více

Vodních a mokřadních rostlin

Vodních a mokřadních rostlin Vodních a mokřadních rostlin Litorál Litorál pobřežní pásmo, vymezeno fotickou zónou Ripál pobřežní pásmo tekoucích vod Sublitorál vymezen letní hladinou podzemní vody, natantní a submerzní hydrofyty hlouběji,

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Týniště Předmět ochrany a jeho popis Hlavním předmětem ochrany je populace kuňky

Více

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT

Více

Pístovské mokřady 2009

Pístovské mokřady 2009 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pístovské mokřady 2009 Zpráva o činnosti na pronajatých pozemcích p.č. 485/1 a 485/3

Více

Přírodní rezervace Skučák

Přírodní rezervace Skučák Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Skučák Krajský

Více

Makrotyta vyšší rostliny

Makrotyta vyšší rostliny VODNÍ MAKROFYTA cvičení Makrotyta vyšší rostliny primárním článkem potravního řetězce tvorba organické hmoty produkce kyslíku při fotosyntéze Miloslav Petrtýl http://home.czu.cz/petrtyl/ Specifika vodního

Více

Monitoring aluviálních ekosystémů

Monitoring aluviálních ekosystémů Monitoring aluviálních ekosystémů součást projektu VaV 610/4/01 Zpráva pro AOPK ČR DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie zpracoval: Bc. Záboj Hrázský České Budějovice 2004 Tato práce je součástí projektu

Více

Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?

Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární

Více

Životní formy vodních rostlin

Životní formy vodních rostlin Životní formy vodních rostlin Hydrofyta celý nebo převážná část životního cyklu ve vodě mikrofyta řasy a sinice fytoplankton perifyton makrofyta cévnaté rostliny submerzní makrofyta ponořenérostliny(např.

Více

Ohrožené druhy bylin v lesích

Ohrožené druhy bylin v lesích Ohrožené druhy bylin v lesích Metodika společného programu LČR a ČSOP I. Úvod Metodika je určená na ochranu ohrožených bylin v lesích, na lesních okrajích, světlinách, podmáčených místech a dalších lokalitách

Více

MAPOVANIE REÁLNEJ VEGETÁCIE PRÍRODNEJ REZERVÁCIE ŠTĚPÁN

MAPOVANIE REÁLNEJ VEGETÁCIE PRÍRODNEJ REZERVÁCIE ŠTĚPÁN 55 ACTA FACULTATIS ECOLOGIAE, 26: 55 60 Zvolen (Slovakia), 2012 MAPOVANIE REÁLNEJ VEGETÁCIE PRÍRODNEJ REZERVÁCIE ŠTĚPÁN Barbora Štěpánová Martina Drozdová Radmila Kučerová Barbara Stalmachová Vysoká škola

Více

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe)

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) rozšíření a management v Bílých Karpatech Zpracovali Eva Hettenbergerová & Karel Fajmon 2014 Obsah Úvod... 3 Metodika průzkumu... 3 Výsledky... 5 Závěr a poznámky

Více

Mapování makrofyt ve vodním toku či vodní nádrži

Mapování makrofyt ve vodním toku či vodní nádrži Mapování makrofyt ve vodním toku či vodní nádrži RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Katedra biologie, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň, GSM: +420724745117;

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

Plán péče o přírodní rezervaci Žabakor na období 2008-2017

Plán péče o přírodní rezervaci Žabakor na období 2008-2017 Plán péče o přírodní rezervaci Žabakor na období 2008- 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN evidenční kód území : 1937 kategorie : přírodní

Více

S - atelier, Poděbradova 111, Brno 612 00 Ing. Jiří Schneider, Ing. Jitka Schneiderová. Plán péče pro přírodní památku KOZEL

S - atelier, Poděbradova 111, Brno 612 00 Ing. Jiří Schneider, Ing. Jitka Schneiderová. Plán péče pro přírodní památku KOZEL S - atelier, Poděbradova 111, Brno 612 00 Ing. Jiří Schneider, Ing. Jitka Schneiderová Plán péče pro přírodní památku KOZEL na období 2005-2014 Ing. Jiří Schneider Obsah 1. Základní identifikační a popisné

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů

Více

Plán péče o PP Sochorov

Plán péče o PP Sochorov Mgr. Jiří Juřička, Štoky 406, 582 53 Štoky Juricka.J@seznam.cz, tel. 724 054 609 Plán péče o PP Sochorov na období 2012 2022 Návrh na vyhlášení 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační

Více

VEGETACE MOKŘADŮ JIŽNÍHO OBVODU VELKÉ PODKRUŠNOHORSKÉ VÝSYPKY

VEGETACE MOKŘADŮ JIŽNÍHO OBVODU VELKÉ PODKRUŠNOHORSKÉ VÝSYPKY SBORNÍK MUZEA KARLOVARSKÉHO KRAJE 20 (2012) 195 VEGETACE MOKŘADŮ JIŽNÍHO OBVODU VELKÉ PODKRUŠNOHORSKÉ VÝSYPKY Petr Krása ÚVOD Předkládaný materiál vychází z autorovy diplomové práce Mokřadní vegetace jihovýchodní

Více

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými

Více

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LITORÁLNÍ MAKROFYTA V NÁDRŽI S KOLÍSAJÍCÍ VODNÍ HLADINOU. Monika Krolová Josef Hejzlar Hana Čížková

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LITORÁLNÍ MAKROFYTA V NÁDRŽI S KOLÍSAJÍCÍ VODNÍ HLADINOU. Monika Krolová Josef Hejzlar Hana Čížková FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LITORÁLNÍ MAKROFYTA V NÁDRŽI S KOLÍSAJÍCÍ VODNÍ HLADINOU Monika Krolová Josef Hejzlar Hana Čížková Zonace litorálního porostu u přirozených ekosystémů Supralitorál Eulitorál Infralitorál

Více

Metodika podpůrného transferu (repatriace) vranky obecné (Cottus gobio)

Metodika podpůrného transferu (repatriace) vranky obecné (Cottus gobio) Metodika podpůrného transferu (repatriace) vranky obecné (Cottus gobio) v rámci aktivity: C Konkrétní ochranářské aktivity C7 - Vytváření podmínek pro nerušený vývoj populací vranek Daphne ČR Institut

Více

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka na období 2016-2025 listopad 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2501 kategorie ochrany: přírodní

Více

CHKO Litovelské Pomoraví

CHKO Litovelské Pomoraví CHKO Litovelské Pomoraví AOPK ČR Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Správa CHKO Litovelské Pomoraví, Husova ul. 906/5, Litovel Společenský význam ZCHÚ a Správa CHKO Litovelské Pomoraví

Více

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO Jan Losík červenec 2012 2 Zpracovatel: Mgr.

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

1. Celkový pohled na lesní část, olšina s porostem ostřice třeslicovité.

1. Celkový pohled na lesní část, olšina s porostem ostřice třeslicovité. 7. Přírodní rezervace Novodvorský močál Na jihovýchodním okraji Panských Nových Dvorů tam, kde začíná lesní komplex bývalého vojenského lesa a kde byl kdysi rybník, vzniklo samovolnou sukcesí (vývojem)

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Octárna CZ0213818

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Octárna CZ0213818 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Octárna CZ0213818 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Octárna Kód lokality: CZ0213818 Kód lokality v ÚSOP: 2572

Více

PRŮZKUM VEGETACE A STUDIUM JEJÍCH ZMĚN V SOUVISLOSTI S ŘÍZENÝMI ZÁSAHY V NPR BOHDANEČSKÝ RYBNÍK A RYBNÍK MATKA

PRŮZKUM VEGETACE A STUDIUM JEJÍCH ZMĚN V SOUVISLOSTI S ŘÍZENÝMI ZÁSAHY V NPR BOHDANEČSKÝ RYBNÍK A RYBNÍK MATKA Vč. sb. přír. - Práce a studie, 8(2000): 159-182 ISBN: 80-86046 - 49-4 PRŮZKUM VEGETACE A STUDIUM JEJÍCH ZMĚN V SOUVISLOSTI S ŘÍZENÝMI ZÁSAHY V NPR BOHDANEČSKÝ RYBNÍK A RYBNÍK MATKA Research of vegetation

Více

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace)

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace) Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace) Ing. Pavlína Hakrová, Ph.D. Vodní ekosystémy mokřady (wetlands) Definice: území

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní

Více

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 2013 Štěpán Koval & Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování výsledků Štěpán Koval, Magda Zmrhalová Fotodokumentace Štěpán Koval (ŠK), Magda Zmrhalová (MZ) Grafické

Více

Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024

Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024 Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen na období 1. 1. 2014 31. 12. 2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1258 kategorie ochrany: přírodní

Více

LILIOPSIDA jednoděložné

LILIOPSIDA jednoděložné LILIOPSIDA jednoděložné Embryo má zpravidla jedinou dělohu. Hlavní kořen obvykle záhy zakrní a místo něho se vyvinou z báze hypokotylu adventivní kořínky. Časté jsou oddenky, hlízy a cibule, vesměs s adventivními

Více

REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE

REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE ZADAVATEL: OBEC HRABYNĚ ZPRACOVATEL: EKOTOXA s.r.o. PROJEKT DUBEN 2014 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole

Více

BOHEMIA CENTRALIS 25 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A K RAJINY ČR STŘEDISKO PRAHA PRAHA 1996 1

BOHEMIA CENTRALIS 25 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A K RAJINY ČR STŘEDISKO PRAHA PRAHA 1996 1 BOHEMIA CENTRALIS 25 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR STŘEDISKO PRAHA PRAHA 1996 1 2 Redakční rada Jan Němec (výkonný redaktor) Petr Čepek Jan Jeník Vojen Ložek Petr Moucha Pavel Pecina Marie Pivničková

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka

Více

Ježkovice. prameniště/studánka. evidenční číslo 1

Ježkovice. prameniště/studánka. evidenční číslo 1 studánka evidenční číslo 6 typ lokality: studánka místní název: U Pražcovny/2 zaměření N 49 8 53,7 EO 6 53 24, 488 m n.m. katastr Ježkovice lokalizace - v lesním svahu na pravém břehu zdrojnice Lažáneckého

Více

VBB03 Scirpo fluitantis-potametum polygonifolii Allorge 1921 Vegetace mělkých vod s rdestem rdesnolistým

VBB03 Scirpo fluitantis-potametum polygonifolii Allorge 1921 Vegetace mělkých vod s rdestem rdesnolistým VBB03 Scirpo fluitantis-potametum polygonifolii Allorge 1921 Vegetace mělkých vod s rdestem rdesnolistým Tabulka 4, sloupec 3 (str. 147) Orig. (Allorge 1921): Association à Scirpus fluitans et Potamogeton

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava

Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava Jan Losík, Alice Háková říjen 2013 2

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

Plán péče o Přírodní památku. Polichno. na období 2012 2022

Plán péče o Přírodní památku. Polichno. na období 2012 2022 Plán péče o Přírodní památku Polichno na období 2012 2022 Obsah 1. Základní údaje o EVL přírodní památce... 1 1.1 Základní identifikační údaje... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území... 1 1.3 Stručný popis území...

Více

MCD02 Caricetum buekii Hejný et Kopecký in Kopecký et Hejný 1965 Poříční vegetace s ostřicí Buekovou. Phalaridion arundinaceae

MCD02 Caricetum buekii Hejný et Kopecký in Kopecký et Hejný 1965 Poříční vegetace s ostřicí Buekovou. Phalaridion arundinaceae Phalaridion arundinaceae Orig. (Kopecký & Hejný 1965): Caricetum buekii Hejný et Kopecký 1964 (ass. nov.) Diagnostické druhy: Carex buekii Konstantní druhy: Carex buekii, Urtica dioica Dominantní druhy:

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC Obr. 1. Pravý břeh Ohře s rybím přechodem. Zde má být umístěna MVE. ZHOTOVITEL: RNDr. Luboš Beran, PhD. Křivenice 58 277 03 Horní Počaply e-mail: lubos.beran.krivenice@seznam.cz

Více

MCH02 Caricetum acutiformis Eggler 1933* Mokřadní vegetace s ostřicí ostrou

MCH02 Caricetum acutiformis Eggler 1933* Mokřadní vegetace s ostřicí ostrou 558 MCH02 Caricetum acutiformis Eggler 1933* Mokřadní vegetace s ostřicí ostrou Tabulka 12, sloupec 10 (str. 549) Nomen conservandum propositum (proti Caricetum acutiformi-gracilis von Soó 1927 a Caricetum

Více

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu reg. č. projektu: CZ. 1. 07/1. 3. 11/02. 0007 Sada metodických listů: KABINET PŘÍRODOPISU Název

Více

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 08. ochrana a tvorba životního prostředí Návrh plánu územního systému ekologické stability části katastrálního území Hluboká nad Vltavou A proposal of the teritorial

Více

Plán péče o Národní přírodní rezervaci NOVOZÁMECKÝ RYBNÍK na období 2009 2012

Plán péče o Národní přírodní rezervaci NOVOZÁMECKÝ RYBNÍK na období 2009 2012 Plán péče o Národní přírodní rezervaci NOVOZÁMECKÝ RYBNÍK na období 2009 2012 2 1. Základní identifikační údaje 1.1 Kategorie, název a kód ZCHÚ: NPR Novozámecký rybník, 279 1.2 Platný právní předpis nebo

Více

1. Základní identifikační a popisné údaje

1. Základní identifikační a popisné údaje 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní

Více

MCF02. Thelypteris palustris. -Phragmitetum australis Kuiper ex van Donselaar et al Plovoucí rákosinové ostrůvky s kapradiníkem bažinným

MCF02. Thelypteris palustris. -Phragmitetum australis Kuiper ex van Donselaar et al Plovoucí rákosinové ostrůvky s kapradiníkem bažinným MCF02 Thelypterido palustris- -Phragmitetum australis Kuiper ex van Donselaar et al. 1961 Plovoucí rákosinové ostrůvky s kapradiníkem bažinným Tabulka 11, sloupec 10 (str. 496) Orig. (van Donselaar et

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

MCA08 Equisetetum fluviatilis Nowiński 1930* Mokřadní vegetace s přesličkou poříční

MCA08 Equisetetum fluviatilis Nowiński 1930* Mokřadní vegetace s přesličkou poříční MCA08 Equisetetum fluviatilis Nowiński 1930* Mokřadní vegetace s přesličkou poříční Tabulka 9, sloupec 8 (str. 429) Nomen mutatum propositum Orig. (Nowiński 1930): Equisetetum heleocharis (Equisetum heleocharis

Více

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace KLIMATICKÉ POMĚRY ČR Faktory o rázu makroklimatu rozhodují faktory: INVARIANTY (neměnné, stálé) geografická šířka poloha vzhledem k oceánu ráz aktivního povrchu georeliéf (anemoorografický efekt) nadmořská

Více

Přírodní památka Tesařov

Přírodní památka Tesařov Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název

Více

Nároky na stanoviště

Nároky na stanoviště Základní rozdělení Vzplývavé (lekníny, stulíky, ) Submerzní ponořené (pramenička, vodní mor kanadský) Plovoucí (voďanka, kotvice, tokozelka) Pobřežní (většina vlhkomilných trvalek) Nároky na stanoviště

Více

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny 158 ZDENĚK ZELINKA Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny Zdeněk Zelinka GRADA PUBLISHING Obsah Úvod... 7 1 Co je podzemní voda... 8 1.1 Voda průlinová...

Více

OBSAH Doporučená citace díla:

OBSAH Doporučená citace díla: OBSAH Obsah...1 Metodika a materiál...2 Přehled lokalit...2 Metodika sledování lokalit...3 Excerpce publikovaných údajů...3 Komentář k metodice stanovení výše náhrad škod...3 Výsledky...4 Mimohnízdní populace...4

Více

Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ0813463 Paskov na období 2012 2021

Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ0813463 Paskov na období 2012 2021 Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ0813463 Paskov na období 2012 2021 Zhotovitel zakázky: Mgr. RADIM

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Stavby v rybářství

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Stavby v rybářství Ing. JOSEF POKORNÝ, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Stavby v rybářství PRAHA 2009 OBSAH PŘEDMLUVA....................................... 9 1 ÚVODEM........................................... 10 1.1 Hydrosféra...........................................

Více

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015.

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015. Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015. Tento dokument obsahuje seznam zajímavých přírodních lokalit, které je možno lokalizovat v katastru města Strakonice v souvislosti s

Více

MCG02 Equiseto fluviatilis-caricetum rostratae Zumpfe 1929* Vegetace oligotrofních stojatých vod s ostřicí zobánkatou

MCG02 Equiseto fluviatilis-caricetum rostratae Zumpfe 1929* Vegetace oligotrofních stojatých vod s ostřicí zobánkatou MCG02 Equiseto fluviatilis-caricetum rostratae Zumpfe 1929* Vegetace oligotrofních stojatých vod s ostřicí zobánkatou Tabulka 12, sloupec 2 (str. 549) Nomen mutatum propositum Orig. (Zumpfe 1929): Equisetum

Více

Plán péče o přírodní památku Rybník Neratov

Plán péče o přírodní památku Rybník Neratov Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Plán péče o přírodní památku Rybník Neratov na období 2014-2023 Zpracoval v listopadu 2013 ing. Darek Lacina Obsah Obsah... 2 1. Základní údaje o zvláště

Více

VBD04 Batrachietum rionii Hejný et Husák in Dykyjová et Květ 1978 Vegetace mělkých brakických vod s lakušníkem Rionovým

VBD04 Batrachietum rionii Hejný et Husák in Dykyjová et Květ 1978 Vegetace mělkých brakických vod s lakušníkem Rionovým mohou postupně dosáhnout i velké pokryvnosti. Dále se objevují juvenilní exempláře druhů rákosin, např. Oenanthe aquatica a Phragmites australis. Ve fytocenologických snímcích této vegetace u nás bylo

Více

Jílové u Děčína - škola

Jílové u Děčína - škola Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Jílové u Děčína - škola CZ0423653 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Jílové u Děčína - škola Kód lokality:

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

Objednatel: Karlovarský kraj Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary IČ: 70891168

Objednatel: Karlovarský kraj Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary IČ: 70891168 PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ REZERVACI DĚVÍN 2016 2025 Objednatel: Karlovarský kraj Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary IČ: 70891168 Zpracovatel: Občanské sdružení Ploučnice Lipová 627 363

Více

První nález raka říčního (Astacus astacus) v kvadrátu 5562. Jiří Patoka & Lukáš Kalous. Abstrakt

První nález raka říčního (Astacus astacus) v kvadrátu 5562. Jiří Patoka & Lukáš Kalous. Abstrakt První nález raka říčního (Astacus astacus) v kvadrátu 5562 Jiří Patoka & Lukáš Kalous Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra zoologie a rybářství,

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 Vyhodnocení vlivů Koncepce na ZADAVATEL: ZPRACOVAL: STATUTÁRNÍ MĚSTO JIHLAVA Mgr. Zdeněk

Více

stupeň ohrožení Silně ohrožený

stupeň ohrožení Silně ohrožený Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum

Více

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Plán péče o přírodní památku Smrčina Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní

Více

PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ BEDŘICHOVSKÝ POTOK

PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ BEDŘICHOVSKÝ POTOK O EVL 1.1 PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ BEDŘICHOVSKÝ POTOK Dílčí plnění, část 1.1 zpracování plánu péče o navrženou EVL/ZCHÚ na základě zpracovaných podkladů, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy

Více

SPOLEČNOST PRO OCHRANU MOTÝLŮ

SPOLEČNOST PRO OCHRANU MOTÝLŮ SPOLEČNOST PRO OCHRANU MOTÝLŮ Aktuality 2011 Vážení přátelé motýlů a přírody, dovolte nám při této příležitosti stručně představit Společnost pro ochranu motýlů České republiky (SOM). Tato organizace je

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková

Více

Višňovce 1291 Hulín 76824 Pavel Šálek - předseda IČO:65270011 Zdenka Tupá - hospodářka Bankovní spojení:1482174349/0800 Miroslava Matulová -

Višňovce 1291 Hulín 76824 Pavel Šálek - předseda IČO:65270011 Zdenka Tupá - hospodářka Bankovní spojení:1482174349/0800 Miroslava Matulová - Sídlo ZO: Výbor ZO: Višňovce 1291 Hulín 76824 Pavel Šálek - předseda IČO:65270011 Zdenka Tupá - hospodářka Bankovní spojení:1482174349/0800 Miroslava Matulová - revizorka E-mail:zde.tu@seznam.cz Josef

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY listopad 2012 Plán péče pro přírodní památku Dolejší dráhy na období 2014 2023 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Kalspot CZ0213029

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Kalspot CZ0213029 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Kalspot CZ0213029 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Kalspot Kód lokality: CZ0213029 Kód lokality v ÚSOP: 2543

Více

TOPOLY ROSTOUCÍ ENERGIE

TOPOLY ROSTOUCÍ ENERGIE TOPOLY ROSTOUCÍ ENERGIE POVOLOVÁNÍ PĚSTOVÁNÍ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN Ing. Markéta Zárubová Městský úřad Trutnov, odbor životního prostředí, ochrana přírody a krajiny Slovanské náměstí 165, 541 16 Trutnov

Více

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

MCC09 Batrachio circinati-alismatetum graminei Hejný in Dykyjová et Květ 1978* Mokřadní vegetace s žabníkem trávolistým

MCC09 Batrachio circinati-alismatetum graminei Hejný in Dykyjová et Květ 1978* Mokřadní vegetace s žabníkem trávolistým MCC09 Batrachio circinati-alismatetum graminei Hejný in Dykyjová et Květ 1978* Mokřadní vegetace s žabníkem trávolistým Tabulka 10, sloupec 9 (str. 457) Orig. (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23

Více

Výzva č. 10/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory

Výzva č. 10/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory Výzva č. 10/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního

Více

MCA01 Schoenoplectetum lacustris Chouard 1924* Rákosiny se skřípincem jezerním. Vegetace rákosin a vysokých ostřic (Phragmito-Magno-Caricetea)

MCA01 Schoenoplectetum lacustris Chouard 1924* Rákosiny se skřípincem jezerním. Vegetace rákosin a vysokých ostřic (Phragmito-Magno-Caricetea) Nomen mutatum propositum et nomen conservandum propositum (proti Scirpo lacustris-glycerietum aquaticae Allorge 1921) Orig. (Chouard 1924): Association à Scirpus lacustris (Scirpus lacustris = Schoenoplectus

Více