Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Transkript

1 KONFERENCE Š KOLŠKE HO MANAGEMENTU Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

2 SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ 1. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU Centrum školského managementu PedF UK v Praze Myslíkova 7, Praha 1 Organizační výbor konference: Ing. Petr Svoboda, Ph.D. Mgr. Bc. Jitka Jackuláková Andrea Batíková Editor: PhDr. Václav Trojan, Ph.D. Ing. Petr Svoboda, Ph.D. 1 Konference školského managementu

3 Sborník příspěvků z mezinárodní konference školského managementu Praha 2012 Recenzovali: prof. PhDr. Milan Pol, CSc. PaedDr. Tomáš Bouda ISBN Konference školského managementu

4 OBSAH OBSAH... 3 PROGRAM KONFERENCE ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU... 5 ROZPIS SEKCÍ NA KONFERENCI ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU... 7 SLOVO ÚVODEM... 9 PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ, HLAVNÍ PŘEDNÁŠKY ŠKOLSKÝ MANAGEMENT V PERSPEKTIVĚ TŘÍ ČASOVÝCH ROVIN Václav TROJAN STEP ANALÝZA MANAGEMENTU VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Jaroslav KALOUS OBSAHOVÁ INOVÁCIA KURZU ŠKOLSKÝ MANAŽMENT PRE ŠTUDIJNÉ ODBORY UČITEĽSTVA A UČITEĽOV KONTINUÁLNEHO VZDELÁVANIA V SR Mária PISOŇOVÁ AKTUÁLNE PROBLÉMY ŠKOLSKÉHO MANAŽMENTU A VZDELÁVANIA ŠKOLSKÝCH MANAŽÉROV V SR A ICH REFLEXIA VO VÝSKUMOCH A PUBLIKÁCIÁCH Zdenek OBDRŽÁLEK SEKCE 1 KONTEXTY ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU KOORDINÁTOR ŠVP - ŘEDITEL, MANAŽER, TRENÉR NEBO GURU? Josef ZEMEK ROZSAH PRÁVOMOCÍ A AUTONÓMIA Z POHĽADU VÝKONNÝCH RIADITEĽOV ŠKÔL Miriam BITTEROVA KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ Filip KUCHAŘ MOTIVACE ŘEDITELŮ MATEŘSKÝCH A ZÁKLADNÍCH ŠKOL PRO VÝKON FCE. 58 Irena LHOTKOVÁ CHARAKTERISTIKY UČITELSKÝCH SBORŮ Jan VODA SEKCE 2 KOMPETENCE ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ VE ŠKOLSTVÍ OSOBNOSŤ RIADITEĽA ŠKOLY V KONTEXTE VÝSLEDKOV NÁRODNÝCH A MEDZINÁRODNÝCH VÝSKUMOV Alena HAŠKOVÁ KONCEPT MANAŽERSKÝCH A LÍDROVSKÝCH ZPŮSOBILOSTÍ ŘEDITELŮ ŠKOL V OBDOBÍ TRANSFORMACE ČESKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU Michaela Tureckiová Konference školského managementu

5 KOMPETENČNÍ PROFIL ŘEDITELŮ ŠKOL Milan BAREŠ STUDIUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU V RÁMCI PROFESNÍ PŘÍPRAVY PŘEDŠKOLNÍCH PEDAGOGŮ NA PDF UHK Vladimíra HORNÁČKOVÁ MANAŽERSKÉ INSPIRACE ROZDĚLENÍ ČINNOSTÍ ZÁSTUPCE ŘEDITELE, JEJICH ROLE V ŘÍZENÍ ŠKOLY - JEDNA Z MOŽNOSTÍ Martina THUMSOVÁ ICT JAKO NEOPOMINUTELNÁ KOMPONENTA MANAŽERSKÉ ZPŮSOBILOSTI Petr SVOBODA POSTOJE RIADITELIEK MATERSKÝCH ŠKOL K PROBLEMATIKE ICH ĎALŠIEHO VZDELÁVANIA Kinga HORVÁTHOVÁ Konference školského managementu

6 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU PROGRAM KONFERENCE ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU 1. DEN - termín konání: Doba konání: 9:30-17:00 hod. Místo konání: Myslíkova 7, Praha 1, přízemí - místnost č. M006 Občerstvení se bude podávat v 1. patře místnost M103. Program : 9:30 10:00 Registrace účastníků konference, občerstvení 10:00-10:30 Zahájení, uvítání 10:30 12:30 Plenární zasedání, hlavní přednášky 12:30 13:30 Přestávka na oběd 13:30 15:00 Sekce 1 Kontexty školského managementu 15:00 15:30 Občerstvení 15:30 17:00 Sekce 2 Kompetence řídících pracovníků ve školství 5 Konference školského managementu

7 2. DEN - termín konání: Doba konání: 9:15-16:00 hod. Místo konání: Aula, M. D. Rettigové 4, Praha 1 Občerstvení se bude podávat ve Velkém sále od 13:00 hod. Program : 9:15 9:30 Prezence účastníků konference 9:30-10:15 Zahájení, představení projektu Profesionalizace klíčových kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení 10:15 11:30 Vystoupení garantů a zhodnocení jednotlivých modulů 11:30 12:00 Reflexe vedoucích modulů podpůrných poradenských center 12:00 12:30 Slavnostní předávání osvědčení absolventům 12:30 13:00 Přestávka 13:00 16:00 Reflexe projektu, odborná diskuze, občerstvení Další informace naleznete na Praha, CŠM, za přípravný výbor konference Ing. Petr Svoboda, Ph.D. 6 Konference školského managementu

8 ROZPIS SEKCÍ NA KONFERENCI ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU 9:30 10:00 Registrace účastníků konference, občerstvení PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ, HLAVNÍ PŘEDNÁŠKY 10:00-10:45 Zahájení, uvítání. Školský management v perspektivě tří časových rovin PhDr. Václav Trojan, Ph.D. 10:45 11:30 STEP analýza managementu vzdělávání v ČR Doc. Jaroslav Kalous, Ph.D. 11:30 12:00 Obsahová inovácia kurzu Školský manažment pre študijné odbory učiteľstva a učiteľov kontinuálneho vzdelávania v SR. Doc. PaedDr. Mária Pisoňová, PhD., mim. prof. 12:00 12:30 Aktuálne problémy školského manažmentu a vzdelávania školských manažérov v SR a ich reflexia vo výskumoch a publikáciách Prof. PhDr. Zdenek Obdržálek, DrSc. 12:30 13:30 Přestávka na oběd SEKCE 1 KONTEXTY ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU klíčová slova: manažerské funkce, konkurzy, autonomie 13:30 13:45 Koordinátor - ředitel, manažer, trenér nebo guru? Mgr. Josef Zemek 13:45 14:00 Rozsah právomocí a autonómia z pohľadu výkonných riaditeľov škôl Prof. Ing. Miriam Bitterová, PhD. 14:00 14:15 Každý jsme jiný, ale všichni řídíme školství Mgr. Filip Kuchař 7 Konference školského managementu

9 14:15 14:30 Motivace řídících pracovníků ve školství Mgr. Irena Lhotková, Ph.D. 14:30 14:45 Charakteristiky učitelských sborů PhDr. Jan Voda, Ph.D. 14:45 15:30 Občerstvení SEKCE 2 KOMPETENCE ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ VE ŠKOLSTVÍ klíčová slova: kompetence, další vzdělávání, profesní příprava 15:30 15:45 Learning to lead together Glynn Kirkham, Prof. PaedDr. Alena Hašková, Csc., Mgr. Eliška Křižková 15:45 16:00 Osobnosť riaditeľa školy v kontexte výsledkov národných a medzinárodných výskumov Prof. PaedDr. Alena Hašková, CSc. 16:00 16:15 Koncept manažerských a lídrovských způsobilostí ředitelů škol v období transformace českého vzdělávacího systému PhDr. Michaela Tureckiová, CSc. 16:15 16:30 Kompetenční profil ředitelů škol Ing. Bc. Milan Bareš 16:30 16:45 Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PdF UHK PaedDr. Vladimíra Hornáčková, Ph.D. 16:45 17:00 Rozdělení činností zástupce ředitele, jejich role v řízení školy jedna z možností Mgr. Martina Tumsová 8. ČERVNA 2012 viz časový harmonogram v programu konference. 8 Konference školského managementu

10 SLOVO ÚVODEM Konference školského managementu byla realizována pracovištěm Centrum školského managementu PedF UK v Praze ve dnech června Šlo o zásadní setkání odborníků z České republiky i ze zahraničí, které reflektovalo současný stav oboru a nastínilo možnou budoucí cestu. Konference byla uspořádána nejen jako připomenutí dosavadního dvacetiletého vývoje vzdělávání řídících pracovníků ve školství, ale i jako vyvrcholení dosavadního cyklu kulatých stolů, které byly uvedeným pracovištěm realizovány v uplynulém období. Šlo o setkání odborníků, jednotlivé akce měly toto zaměření: Celoživotní učení manažerů vzdělávání Příprava vzdělávacích lídrů Strategické řízení v českém školství Mission impossible? Pedagogický výzkum a pedagogická praxe soulad, antipatie či lhostejnost Jak změní novela školského zákona řízení školy? Sborník vědeckých sdělení z Konference školského managementu realizované v Praze obsahuje příspěvky reflektující obor školský management z mnoha úhlů pohledu. Sdělení výzkumníka, vzdělavatele ředitelů, zřizovatele, ředitele školy i pedagogického pracovníka vytváří onen průsečík stanovisek, který je nezbytný pro tříbení názorů, kladení otázek a hledání odpovědí. Pevně věřím, že předkládaný soubor najde svoje čtenáře, ovlivní jejich názory a stane se odrazovým můstkem pro další konferenční ročníky. Praha, červenec 2012 PhDr. Václav Trojan, Ph.D. Vedoucí katedry CŠM PedF UK v Praze 9 Konference školského managementu

11 PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ, HLAVNÍ PŘEDNÁŠKY ŠKOLSKÝ MANAGEMENT V PERSPEKTIVĚ TŘÍ ČASOVÝCH ROVIN Václav TROJAN Příspěvek se zabývá třemi časovými rovinami oboru školský management z pohledu páteřního pracoviště Centra školského managementu PedF UK v Praze. Autor stručně provází čtenáře historií, přítomností i přicházejícími výzvami a strukturuje článek tímto způsobem: reakce na změnu podmínek stabilizace v přítomnosti ovlivňování budoucnosti Ředitel školy je klíčovým faktorem školy, ovlivňuje její kvalitu, klima i celkové výsledky a jeho důležitost logicky vzrostla v procesu kurikulární reformy. Je proto žádoucí a nezbytné, aby se tomuto člověku věnovala maximální pozornost, péče a vzdělání. Příspěvek dále kriticky pojmenovává současný stav ovlivňující hrozbou zpětné politizace školy a ukazuje perspektivy a oborové výzvy, které by mohl současnému stavu pomoci. Školský management se jako specifický obor začal rozvíjet v devadesátých letech minulého století. Šlo o reakci na změnu režimu a s tím související změny ve školství i v jednotlivých školách. Najednou pochopitelně nebylo možné, aby nejdůležitější kvalifikací ředitele byla politická a stranická příslušnost a ochota spolupracovat se státní mocí, došlo k územně správním změnám a posunu v pravomocích nejen v oblasti školství. Definice školského managementu záleží na úrovni, se kterou hodláme pracovat. Zdali půjde o celkový systém řízení škol a školství, popř. zdali půjde o řízení konkrétní školy či vzdělávacího zařízení. Podle toho se bude lišit i konkrétní definice a zacílení zájmu (více Trunda 2012). Oba pohledy dohromady vytvářejí onu plasticitu a mnohotvárnost, s níž se tato disciplína musí vyrovnávat při zohlednění obecně manažerských principů na jedné straně a nezpochybnitelných specifik školství (Trojan 2012) na straně druhé. Školy po roce 1989 velice rychle dostávaly autonomii dosud nevídanou, během krátké doby (nelze mluvit ani o jedné ředitelské generaci) nastal radikální posun od direktivního řízení k právní subjektivitě a samostatnosti, o níž mohly předchozí generace ředitelů a učitelů uvažovat či snít jen velmi opatrně a potichu. Na druhé straně je možno dnes s odstupem více než dvou desetiletí říci, že na mnohé změny nebyli pracovníci ve školách připraveni a tudíž nesporně historickou příležitost nepochopili, neuchopili a mnohdy se stavěli proti ní. Tehdy logicky rychlé uvolnění pravidel, rozbití odvětvového řízení a pomocných institucí, na které se školy mohly tradičně spoléhat, se časem ukázalo jako neuvážené. Rozhodně byla podceněna rovina komunikační, vysvětlovací a jistě byla podceněna personální situace v resortu školství. 10 Konference školského managementu

12 Systematické vzdělávání ředitelů škol a později obecně řídících pracovníků ve školství začalo v České republice v první polovině devadesátých let. Zásluhou profesora Jiřího Kotáska bylo založeno pracoviště v rámci PedF UK v Praze, které se věnovalo tomuto vzdělávání, ale také výzkumu školství a profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků. V jejím čele se vystřídala řada zajímavých postav od zmíněného profesora Kotáska přes Janu Kohnovou a Jaroslava Kalouse. Zmíněný ústav se postupně rozdělil na tři části, však současné pracoviště pečující o vzdělávání řídících pracovníků ve školství Centrum školského managementu PedF UK v Praze považuje rok 1992 za základní bod svého vývoje, a proto také svoji konferenci realizovalo jako připomenutí dvacetiletého vývoje pracoviště. Samostatnou katedrou se Centrum stalo v roce Je třeba připomenout Jaroslava Kalouse, Jiřího Svobodu, Františka Bacíka, slovenské spolupracovníky z UKF v Nitře a zejména Lenku Slavíkovou, která velice zmodernizovala toto pracoviště, navázala řadu mezinárodních kontaktů a převzala množství inspirací pro celý systém vzdělávání řídících pracovníků v České republice, důležitá byla zejména anglická cesta. Katedra se stala skutečně páteřním oborovým pracovištěm, spolupracovala s dalšími institucemi u nás, na Slovensku i v zahraničí, ovlivňovala legislativní vývoj v oblasti řídících pracovníků. Srovnáme-li počet škol tzv. regionálního školství a počet dosavadních absolventů všech studijních programů, je jasné, jak ovlivnila katedrální činnost rozhodující část českých škol1. Obor Školský management (bakalářský obor, kombinovaná forma) dosud absolvovalo 808 osob, obor Management vzdělávání (navazující magisterský obor, kombinovaná forma) 19 osob, kurzy celoživotního vzdělávání (SVPP, dříve FS II) prošlo přes osob. Katedra realizovala projekt ESF Úspěšný ředitel (NIDV ), který absolvovalo přes 300 osob a právě dokončuje projekt ESF Profesionalizace klíčových kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení, který kompletně ukončuje přes 100 osob a dílčími moduly prošlo přes 500 řídících pracovníků. Tato první časová rovina oboru reakce na změny situace byla poznamenána překotným vývojem českého školství, prudkými změnami a jistou bezradností vyplývající z rychlosti prováděných změn a jejich důsledků po Listopadu Šlo o již zmíněné územně správní uspořádání, zrušení odvětvového řízení škol a nastupující právní subjektivitu škol. Obor byl poznamenán jistým nepochopením či přímo podceňováním ze strany klasických akademiků a jistě trpěl nedostatkem odborníků. Naštěstí brzy vznikly základní publikace (např. Bacík a kol, 1995) a byly implementovány zahraniční inspirace. Překotnost situace zapříčinila začleňování módních témat, jistou nesystematičnost a masovost vzdělávacích programů. Přes všechny uváděné problémy se situace rychle zlepšovala. Druhá rovina stabilizace je vymezena dvěma základními právními předpisy (zákony 561/2004 Sb. a 563/2004 Sb. v platném znění), které v současné době ovšem spíše tápou a komplikují situaci. Školství se potýká s opětovnou politizací škol a ředitel tím pádem rukojmím politiků než nezávislým odborníkem. Probíhající kurikulární reforma značně mění tvář a klima škol, však základním nedostatkem zůstává skutečnost, že české školství nemá vizi2, směřování a je stále více ovlivňování krátkými politickými cykly. 1 V elektronické Virtuální manažerské univerzitě je k dnešnímu dni evidováno jmen a na moodle katedry jmen. Jde o studenty, pedagogy i spolupracující ředitele škol 2 Od vydání posledního dokumentu tzv. Bílé knihy již uplynula řada let 11 Konference školského managementu

13 V regionálním školství prudce ubývá žáků, zejména v kategorii let, však i základní školy na tom nejsou lépe. V tuto chvíli jsou české základní školy naplněny na 60,7%, jednotlivé kraje se pohybují v intervalu 57,9% - 65,8%. Školy a jejich ředitelé nejsou sami schopni tuto situaci řešit, politici řešení odkládají a tato situace má prokazatelný vliv na snižování úrovně škol a výsledků žáků. Nehledě na nepříznivé konkurenční prostředí, které nevytváří nové nabídky a programy, ale spíše podlézá žákům a jejich rodičům. Mění se také postoje společnosti (Walterová 2011) a role školy, což se samozřejmě projevuje v celkové atmosféře řízení škol. V neposlední řadě je třeba si uvědomit specifické postavení ředitele, který je stále pedagogickým pracovníkem a paradoxně musí být schopen naplnit roli lídra, manažera i vykonavatele procesu, což je značně neobvyklé uspořádání. Nezbývá čas na řízení kvality výuky (více zpráva McKinsey, 2010), pedagogického procesu a jeho výsledků. Navíc poslední novela školského zákona přinesla vysokou míru znejistění ředitele školy jeho jmenováním na určitou dobu a vysokou míru politické podřízenosti. Co se týče oboru v této etapě se již jedná o stabilizovaný obor s pevnou strukturou a postavením. Zabývá se větším množství cílových skupin, kromě ředitelů škol, zástupců a vedoucích školských zařízení také středním managementem (Lhotková 2012), jehož příslušníci jsou nenahraditelní v moderním pojetí řízení školy. Vzdělávací programy obsahují teoretické vymezení, ale také reflektují požadavky praxe, moduly jsou provázány a spojeny praktickými aktivitami. Pracoviště se snaží začleňovat prvky školského managementu do pregraduální přípravy budoucích učitelů. Vytváří se síť pracovišť v rámci České republiky (Praha, Brno, Olomouc, Ostrava, Liberec) a prohlubuje mezinárodní spolupráce. Malá katedra se tak postupně vzhledem k počtu studentů stává větším oborem studovaným na Pedagogické fakultě UK v Praze. Vznikla řada studijních textů a publikací potřebných ke studiu. Nepřehlédnutelným úspěchem byla akreditace a otevření nového studijního oboru navazujícího magisterského studia Management vzdělávání v roce Rovinu budoucnosti je možno nazvat rovinou ovlivňování. Je třeba stále přesvědčovat decizní sféru o potřebě jistého posunu v této oblasti, pracoviště hodlá stále participovat na budování systému vzdělávání řídících pracovníků ve školství, který se bude věnovat všem potřebným cílovým skupinám. Je žádoucí, aby základy oboru získali všichni budoucí učitelé již v průběhu svého základního studia. Katedra se bude dále zabývat svými výzkumnými tématy v rámci výzkumného záměru PedF UK, programu Prvouk i dalších, často mezinárodních aktivit. Množství studentů dává k dispozici nepřeberné množství materiálu a inspirací ze závěrečných prací, které budou více než dosud vytěžovány a využívány k řešení oborových otázek, bude se rozvíjet výzkum zejména v magisterském programu a v rámci doktorského studia. Závěr Ve školství není komplikovanější (a zároveň důležitější) role, než je role ředitele školy (Trojan 2012). Obor školský management tím pádem musí nejen reagovat na stávající situace, ale musí být navíc schopen předbíhat dobu, ukazovat cestu, využívat zahraničí inspirace a dobré zkušenosti ku prospěchu rozvoje škol. Mnohé věci se zdají býti samozřejmostí a přitom se často jeví, že řediteli školy je situace stále více komplikována mnoha faktory, než aby dostával potřebnou podporu. Autor článku poukázal na vývoj a současný stav ve vzdělávání řídících pracovníků a ukázal, kterým směrem by se mohl obor vydat v budoucnosti. Naznačil, že pracoviště Centrum školského managementu PedF UK v Praze má jasnou vizi a dobré předpoklady k realizaci svých záměrů. Jeho cílem je nejen vzdělávat 12 Konference školského managementu

14 profesionální řídící pracovníky ve školství, ale také reflektovat vývojové trendy řízení škol a školských zařízení a obecné trendy vývoje českého školství. Tímto spojením pracoviště spoluutváří a kultivuje obory školský management i management vzdělávání v České republice. Literatura [1] ČERNÝ, K; GREGER, D.; WALTEROVÁ, E.: Školství věc (ne) veřejná. Karolinum Praha [2] Kalous, Jaroslav et al. Příprava řídících pracovníků ve školství. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN [3] LHOTKOVÁ, I (2012). Střední management v české základní škole. Orbis scholae 3/2011, [4] LHOTKOVÁ, I; TROJAN, V.; KITZBERGER, J: Kompetence řídících pracovníků ve školství, 104 s., Wolters Kluver 2012, ISBN [5] Pol, Milan. Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN [6] Průcha, Jan, ed. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, s. ISBN [7] Průcha, Jan, Walterová, Eliška a Mareš, Jiří. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, s. ISBN [8] Slavíková, Lenka. Příprava řídících pracovníků ve vybraných evropských zemích In. Vedení školy. Praha RAABE 1999 [9] Slavíková, Lenka. Řízení školy a pedagogického procesu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, s. Školský management. Řízení pedagogického procesu. ISBN [10] TROJAN, V. Hýčkáme si ředitele škol? Řízení školy [11] TROJAN, Václav. Pedagogický proces a jeho řízení. Praha: PedF UK, 2012, 172 s. ISBN [12] TROJAN, V. (2012). Vzdělávání řídících pracovníků v českém školství. Orbis scholae 3/2011, [13] TRUNDA, J. Řízení školy ve znalostní společnosti. Praha: PedF UK, 2012, 94 s. ISBN [14] Walterová, Eliška a kol. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, sv. (295 s., s ). ISBN Kontaktní adresa PhDr. Václav Trojan, Ph.D. Název pracoviště: Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Adresa: Myslíkova 7, Praha 1 tel.: vaclav.trojan@pedf.cuni.cz 13 Konference školského managementu

15 STEP ANALÝZA MANAGEMENTU VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Jaroslav KALOUS Abstrakt Příspěvek podává stručný přehled hlavních charakteristik vnějšího prostředí, které podstatným způsobem ovlivňují vývoj vzdělávání. Všímá si hlavních megatrendů vývoje světa, vlivu globalizace na současné pojetí kvalifikace a místa České republiky v globální soutěži. Hlavní tezí je všestranný význam vzdělávání za všech okolností. Úvod Při strategickém řízení běžně používáme metodu SWOT analýzy, která zahrnuje hodnocení vnějších a vnitřních podmínek, na jejichž základě pak formuluje slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby. Vedle metody SWOT analýzy se v praxi i teorii můžeme setkat i s metodou STEP analýzy. Ta spočívá v hodnocení vlivu pouze vnějších faktorů na chod organizace v následujících segmentech: S - společenské (sociální) faktory T - technické (technologické) faktory E - ekonomické faktory P - politicko-právní faktory Další varianty téže metody jsou PEST analýza, STEEP analýza, PEEST analýza, kde druhé E znamená ekologické faktory. Nestačí, když je vedoucí pracovník dobrý manažer. V rychle se vyvíjejícím světě musí být i lídrem, schopným reagovat na turbulentní změny vnějšího prostředí. V tomto příspěvku se pokusíme v krátkosti poukázat na hlavní charakteristiky vnějšího prostředí, které vývoj vzdělávání ovlivňují podstatným způsobem. Megatrendy Budoucnost nikdo nezná, přesto je třeba se na ni připravovat. Mezi prognostiky existuje relativní konsensus, že pokud bude probíhat vývoj kontinuálně, jsou následující trendy vývoje světa skoro jisté i : Populace v rozvinutých zemích přestane růst a začne stárnout. Populace v rozvojovém světě bude dále prudce růst. Svět bude čím dál tím více propojený ekonomicky i kulturně. Nastane obrovská expanze informací, jejich množství i přístupnosti; poroste podíl ekonomických produktů založených na informacích a vědění. Technologické inovace budou pokračovat stejným tempem nebo rychleji. Politická moc se stane více diverzifikovanou. Lidská povaha se výrazněji nezmění. 14 Konference školského managementu

16 Je velmi pravděpodobné, že na charakter světa v blízké budoucnosti budou mít demografické faktory větší vliv než faktory technologické ii. Dnes žije na světě 7 miliard lidí; jen Čína a Indie mají dohromady skoro 40 % světové populace, podíl Evropy na počtu všech obyvatel planety představuje zhruba jednu desetinu a stále se snižuje iii. Exponenciálně vzrůstající počet osob potřebuje neméně exponenciálně rostoucí produkci potravy, těžbu surovin, stavbu obydlí, komunikací atd. Lidé žijí déle, svět je čím dál tím více urbanizovaný a populace roste nejrychleji tam, kde si lidé mohou nejobtížněji zajistit nutné životní potřeby. Stárnoucí obyvatelstvo bude znamenat vzrůstající zatížení sociálních programů, především výdajů na důchody a také na zdravotní péči. Tlak na veřejné rozpočty v Evropě bude velmi výrazný, možná i destabilizující. Předpokládaná délka života se zvýšila na dříve nevídané hodnoty a současně počet dětí na jednu ženu nebyl nikdy předtím tak nízký. Čeká nás proto v historii naprosto nová situace: obrácení poměru mezi mladými a starými, hrozící globální demografickou krizí. Globalizace a kvalifikace Globalizace je důležitý zdroj ekonomického růstu, kdy se ekonomiky specializují v oblastech, v nichž jsou vynikající, a připojují se k praktikám ekonomik s největší produktivitou. Globální ekonomická integrace bude pokračovat tak, jak technika bude překonávat existující bariéry a jak se ke globálnímu trhu budou připojovat nové země. Ekonomická a politická moc bude pokračovat ve své cestě ze Spojených států do Asie, zvláště pak do Číny a Indie. Tlakem na snižování nákladů práce dochází k přesunům průmyslové výroby a tím i pracovních míst do méně rozvinutých států s levnou pracovní silou. V globalizované ekonomice se obzvláště ohroženou skupinou stávají méně kvalifikovaní dělníci v rozvinutých zemích. Nemohou obstát v konkurenci s mnohem početnější a levnější pracovní sílou z rozvojových zemí. Klíčovými pojmy ekonomické úspěšnosti a konkurenceschopnosti se tak stávají "inovační schopnost", "lidské zdroje", "lidský kapitál", "nehmotné investice" apod.; souhrnně tyto tendence shrnujeme pod pojem znalostní ekonomika či společnost vědění. Existuje nejméně šest vážných důvodů, proč je dobré o společnost vědění usilovat: Neobnovitelné přírodní zdroje stále ubývají. Stárnutí populace vede k nutnosti prodlužování ekonomické aktivity. Díky vývoji informačních technologií lze snadno vše vzájemně komparovat. Efektivní využití vědění je nejdůležitějším faktorem konkurenceschopnosti. Cena výrobků a služeb se stále více odvíjí od vloženého vědění (know-how), než od cen surovin a práce. Vědomostní pracovníci se stávají nejčetnější a klíčovou skupinou pracovního trhu. iv Země, která chce plně participovat na společnosti vědění, musí usilovat o co nejlepší naplnění následujících pěti předpokladů: Právní a ekonomické prostředí, které umožňuje volný pohyb vědění, investic a podporu podnikání; Vzdělaná populace schopná vytvářet, sdílet a užívat vědění; 15 Konference školského managementu

17 Dynamická informační infrastruktura umožňující efektivní komunikaci, zpracování a rozšiřování informací; Síť výzkumných center, univerzit, think tanků, soukromých podniků a neziskových organizací schopných se napojit na vzrůstající množství globálního vědění, přizpůsobovat ho lokálním podmínkám a vytvářet vědění nové. Sociální kapitál, který umožňuje lidem spolu žít, spolupracovat a vytvářet synergie. Pro společnost vědění jsou rozhodující lidé s vyšším než středním vzděláním. Z 255 milionů ekonomicky aktivní populace (25-64 let) s vysokoškolským vzděláním v zemích OECD a G20 jich žije 25,8 % v USA, 12,1 % v Číně, 11,4 % v Japonsku. Náš podíl činí 0,4 %. Podle prognózy US. Department of Labor dnešní žáci vystřídají do svých 38 let různých zaměstnání. Důsledkem prudkého technologického vývoje je již zcela nepopiratelná důležitost celoživotního učení. Další vzdělávání je ve vyspělých státech jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví. Místo ČR v globální soutěži O budoucnosti naší země nelze uvažovat bez celosvětového kontextu, neboť vnější faktory ovlivňují naší zemi zásadním způsobem; 99,85 % obyvatel Země dnes žije mimo území České republiky. Globalizace je jedním z nejvýraznějších a nejdůležitějších trendů současnosti; jedná se o rozšíření, prohloubení a zrychlení spojení přes hranice států. Projevuje se především v ekonomice: stále větší množství zboží, služeb a kapitálu se přemisťuje po celém globu. Lidé se též svobodněji pohybují, což s sebou přináší větší etnickou a kulturní diverzitu. Díky neustále se vyvíjejícím technologiím proudí svobodně informace a komunikace mezi kterýmikoli lidmi na světě se stala nesmírně snadnou. v Za rok vznikne na světě 40 exabytů (40 x ) nových informací. To je víc než za předchozích 5 tisíc let. Denně vyjde na světě 3 tisíce nových knih. Nové technické informace se zdvojnásobují každé dva roky. To, co se studenti naučili v prvním ročníku vysoké školy, může být již ve třetím ročníku zastaralé. Škola tak musí připravovat studenty pro profese, které ještě neexistují, učit řešit problémy, o jejichž existenci ještě nevíme, a užívat technologie, které ještě nebyly vynalezeny. Konkurenceschopnost je možné definovat jako schopnost země využívat všechny své zdroje a schopnosti ke zlepšení životních podmínek svých obyvatel" vi,vii. Jaké má naše země zdroje a jak moc efektivně je využívá? Vlivem prudkého poklesu porodnosti a očekávaného pozitivního vývoje úmrtnosti se ČR stane jednou z nejstarších zemí Evropy (a tudíž i světa). I za předpokladu zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu se budou zhoršovat relace mezi věkovými skupinami, což se negativně projeví v mnoha oblastech rozvoje společnosti. Podíl lidí v práceschopném věku na českém trhu práce je v současné době relativně příznivý, ale bude se postupně zhoršovat a situace se bude dramatizovat. Podíl populace nad 65 let k populaci 15 64letých se do roku 2050 ztrojnásobí viii. Limitujícími faktory českého hospodářského růstu jsou kvalita lidského kapitálu a kvalita řízení. I přes modernizaci kapitálového vybavení tráví Češi v práci více času, než je průměr v EU. Češi pracují dlouho, ale ne příliš efektivně. Navíc tráví více času domácími pracemi. Hodina české práce stojí necelých 20 % průměru EU. 16 Konference školského managementu

18 Nízké mzdové náklady však provází také nízká produktivita práce (55 % průměru EU-15), což tuto cenovou komparativní výhodu oslabuje. ix V posledních letech se česká ekonomika stala montovnou Evropy a další ekonomický růst ČR tak bude zřejmě záviset na schopnosti přeorientovat se na výrobu zboží a služeb s vyšší přidanou hodnotou. Podíl high-tech exportu na celkovém exportu činil v v ČR ke konci roku ,7 %, zatímco v EU-15 dosáhl 17,5 %. Právě další nárůst high-tech exportu v dalších letech je klíčový ve vztahu k budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky x. Veřejné výdaje ČR jsou ve velké míře směrovány na zákonem předem vymezené účely, obvykle neproduktivní povahy; převážnou většinu státního rozpočtu tvoří mandatorní výdaje. Tím je velmi omezen prostor pro aktivní fiskální politiku a adresnou prorůstovou výdajovou podporu. Naše země se bezdůvodně zadlužuje: celkový veřejný dluh již překročil výši 1,7 bilionu korun xi. Význam vzdělání Ať čeká lidstvo jakákoli budoucnost, nezpochybňuje to význam vzdělání, které přispívá ke spokojenosti a kvalitě života mnoha různými způsoby xii,xiii : Posiluje schopnosti a dovednosti lidí, kterým tak pomáhá zvyšovat produktivitu práce i více vydělávat (přispívá k lidskému kapitálu). Zvyšuje inovační kapacitu země a vytváří znalosti směřující k novým technologiím, produktům a procesům, které podporují růst. Poskytuje lepší příležitosti více lidem (přispívá tak ke spravedlivosti). Podporuje sociální rozvoj posilováním sociální koheze (rozšiřuje tak sociální kapitál). Zlepšuje zdraví a výživu. Obohacuje život přímo (např. potěšením z inteligentního myšlení a pocitu seberealizace, které poskytuje). Lidé s vyšším vzděláním jsou šťastnější, dělají lepší rozhodnutí ohledně osobních financí, trpí méně nezaměstnaností. Vzdělání tedy snižuje pravděpodobnost sociálních problémů, které poškozují ekonomický rozvoj. Význam vzdělání chápou intuitivně rodiče, kteří se snaží zajistit co nejlepší vzdělání pro své děti, stejně tak jako různí nositelé Nobelovy ceny za ekonomii. Např. Joseph Stiglitz Vzdělání je investicí do jednotlivců, která přináší zisk, tak jako kterákoli jiná kapitálová investice xiv. Vzdělání je základní investicí do budoucnosti, pro zajištění dlouhodobého rozvoje potenciálu země tvrdí OECD xv. Jak je to s českými investicemi do budoucnosti? Česká republika je pod průměrem zemí OECD ve všech klíčových ukazatelích investic do vzdělání (podíl HDP investovaného do vzdělávání, podíl investic do vzdělávání na veřejných výdajích, průměrné výdaje na žáka/studenta, průměrné platy učitelů). Všechny české vlády se významem vzdělávání verbálně zaklínají xvi, na podíl investovaný do školství to ale nemá vliv. Největší investovaný podíl byl v roce ,3 % HDP, postupně však klesal. Reálně od roku 2001 do současnosti kolísá mezi 4,2 % a 4,5 % xvii,xviii. 17 Konference školského managementu

19 Jaké jsou výstupy z našeho vzdělávacího systému? Celkově je v České republice jeden z nejvyšších podílů středoškoláků v zemích OECD. Pokud by kritériem vzdělanosti bylo dosažení alespoň vyššího středního vzdělání (ISCED 3), řadila by se Česká republika dlouhodobě na druhé místo ve vzdělanostní úrovni OECD. Jinak je tomu u vysokoškolského vzdělání. Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 xix má ukončené vysokoškolské vzdělání 12,4 % obyvatelstva ve věku 15 a více let. To je pozitivní vývoj oproti předchozímu sčítání před deseti lety, kdy to bylo pouze 8,9 %. Ve věkové kohortě má vysokoškolské vzdělání jen 10,8 %, mezi těmi, kteří začali studovat už po roce 1989 (věková kohorta 25-34), je to už 20,2 %. Ale stále je to skoro polovina proti odpovídajícím kohortám zemí OECD (22,3 %, resp. 37,0 %). Cíl, ke kterému se Evropská rada svým programem Evropa 2020 zavázala, je pak 40 % xx. Kdyby Česká republika chtěla srovnat krok alespoň s dnešním průměrem OECD, muselo by si terciární vzdělání doplnit alespoň půl milionu našich dospělých spoluobčanů. Dospělá populace v ČR však nejeví o další vzdělávání velký zájem participuje jen 7,5 %, oproti tomu v EU-27 9,1 % a v EU-15 10,4 % xxi,xxii. Zatímco naši tenisté, hokejisté a další sportovci dosahují světových výsledků, žádná česká vysoká škola nefiguruje v žebříčku prvních tří set světových univerzit. Počet odborných článků z oblasti společenských věd, stejně tak jako počet udělených mezinárodních patentů je velmi nízký xxiii. Základní komunikativní kompetence průměrného Čecha je dnes zhruba poloviční ve srovnání s průměrným Západoevropanem xxiv. Vedle těchto známých faktů byla v loňském roce uveřejněna i mezinárodní srovnání vzdělávacích výsledků středoškolské mládeže a jejich národohospodářské důsledky. Česká republika se hned od roku 1990 zapojila do mezinárodních výzkumů srovnávajících vzdělávací výsledky. První výsledky byly skvělé, ale postupně se zhoršovaly. Poradenská firma McKinsey & Company: v publikaci Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení stanovuje prognózu ohledně poklesu úrovně výsledků českých žáků v šetření TIMSS a podíl tohoto trendu na HDP: I kdyby se dnes dosavadní pokles úrovně zastavil, zhoršení výsledků od r by zemi do roku 2050 stálo v ekonomickém vyjádření odhadem až 11 % HDP ročně. To představuje v dnešní situaci cca 400 miliard korun xxv. V šetření PISA 2009 jsou výsledky českých patnáctiletých žáků v průměru srovnávaných zemí, ale za období od posledního testování se výrazně zhoršily; v matematické gramotnosti nejvíce ze všech zúčastněných zemí, v přírodních vědách je zhoršení druhé nejvyšší. K výraznému zhoršení došlo i u čtenářské gramotnosti; tam jsme propadli až do podprůměru. Ze zemí OECD je na tom významně hůře pouze Turecko, Chile a Mexiko. NERV spočítal predikci na základě šetření PISA 2009: Pokud by se zlepšil výsledek českých patnáctiletých studentů v PISA testech o 25 bodů, zvýšil by se HDP ČR v roce 2050 o 7,2 %. Pokud by výsledky českých studentů dosáhly na úroveň Finska, byl by český HDP v roce 2050 vyšší o 8,3 %. To v přepočtu znamená stovky miliard korun. Jak je to tedy s efektivitou investic do českého školství? Je pro budoucí blaho země žádoucí teď co nejvíce ušetřit? Dle závěrečné zprávy NERV by aplikace poznatků výzkumu, vývoje a inovací do ekonomického procesu společně s kvalitním vzděláváním byla nejtrvalejším zdrojem prosperity České republiky. 18 Konference školského managementu

20 Závěr Česká republika se stále nachází na strategické křižovatce. Základním problémem je, že jak převážná část mocenských a intelektuálních elit, tak široké vrstvy občanstva odmítají vzít tento fakt v plné míře na vědomí. Velká část kapacit se vyčerpává žabomyšími spory, nekonečným řešením problémů včerejška xxvi. Vedle nich, resp. nad nimi ovšem existují strategické problémy budoucnosti: problémy demografického vývoje, ekonomické konkurenceschopnosti, sociální soudržnosti a budování společnosti vědění. Co dělá dobrá vláda? Dobrá vláda operuje současně v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Vlády mají morální, ale i praktickou zodpovědnost za starost o dlouhodobý horizont. Mnoho vlád neuspělo proto, že nehleděly dopředu. V globalizovaném světě spolu nesoutěží jen země velké a malé, bohaté a chudé, ale také země pomalé a rychlé, zapojené do celosvětových sítí či země uzavřené. Víc než výchozí stav dnes o prosperitě rozhoduje schopnost rychlé adaptace na prudce se měnící podmínky světového vývoje. Poznámky i Potůček, M. a kol. (2003) ii Rischard, J.F. (2002) iii iv Drucker (2001) v OECD (2010) vi Institute for Management Development (2011) 2011 World Competitiveness Yearbook. Laussane: IMD. vii WEF (2011) The Global Competitiveness Report vii Rychtaříková, J (2011) ix Kolektiv CES VŠEM, NOZV NVF (2010) x Mejstřík, M. a kolektiv NERV (2011) xi xii OECD (2001) xiv OECD (2011) xv Stiglitz, J. (1997) xvi OECD (2011) xvii Když vláda ČR přijímala svým usnesením č. 277 ze dne 7. dubna 1999 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílou knihu), součástí usnesení bylo též Zvýšit veřejné výdaje na vzdělávání z necelých 4,5% HDP na 6% HDP v roce xviii ÚIV: Vývojová ročenka školství v ČR. Viz xix Úrok, který musíme z veřejného dluhu každoročně platit - 55 miliard Kč - představuje polovinu rozpočtu na celé školství (regionální školství 83 miliard, vysoké školy spolu s VaV 36 miliard, celkem v roce miliard Kč). xx xxi xxii xxiii Eurydice (2012) ixxiv viz xxv ixxvi McKinsey and Company (2010). xxvi Mediálně nefrekventovanější témata vzdělávací politiky státní maturita a školné diskutujeme přes dvacet let. Již publikace z roku 1992 (OECD, 1992) odkazovala na probíhající diskuse o školném včetně dobře fungujícího systému podpor studentů. 19 Konference školského managementu