FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE"

Transkript

1 ADAMEC JIŘÍ FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE Závislost a návykové poruchy u dětí a dospívajících Brno

2 Závislost a návykové poruchy u dětí a dospívajících Adamec Jiří B r n o

3 Adamec Jiří Filosofický seminář katedra teorie ISBN

4 ÚVOD Naším úkolem je, pojednat o problematice závislostí u dětí a dospívajících. Téma chceme prolínat, rovněž otázkami filosofickými. Důvodem pro sepsání tohoto materiálu je: 1. seznámit se s danou problematikou z jejího aktuálního stavu, 2. vymezit rizika, pokud by nastoupený trend rozvoje závislostí pokračoval, 3. zdůvodnit prevenci pro zpomalení, nebo případně širší omezení daného vývoje. Otázky dětské psychiatrie se ukázaly po roce 1989 jako zásadní. Celá desetiletí zanedbávaná oblast jedné kapitoly psychiatrie, zaměřené na zdraví společnosti nebyla dostatečně studována. Tato okolnost způsobila, že pionýři české moderní poválečné psychologie dětí (za všechny jmenujme zejm. prof. Matějčka), i když měli v mnohém jasno a drželi krok se světovým výzkumem, nebyli bráni dostatečně vážně. V devadesátých letech minulého století, se proto velmi rychle začaly vzniklé mezery doplňovat (např. M. Vágnerová, V. Pokorná). Materiály dnes dostupné široké veřejnosti jsou již zcela srovnatelné s těmi, které sleduji na pultech knihkupectví v zahraničí (Pokorná, Vágnerová, 4

5 Svoboda). Vedle toho, překladová literatura (nakl. Grada, Triton, Portál) tyto, ještě do nedávna pociťované mezery doplňuje, i když často musíme sledovat první vydání daného svazku, které je nejednou staršího data a tudíž představuje přeci jen pouze zacelení torza z minulosti. V nástinu, jenž zde předkládám se mi vodítkem stal objemný svazek německých autorů s encyklopedickým obsahem (Thomasius, Schulte- Markwort, Küstner, Riedesser: Suchtstörungen im Kindes - und Jugendalter, Das Handbuch, Grundlagen und Praxis, Stuttgart 2009, Vrl. Schattauer). Autoři jsou vysokoškolskými a klinickými pracovníky na universitě v Hamburku a téma, které vypracovali značně překračuje svým rozsahem běžný typ učebnic, které jsme zvyklí studovat z dostupných zdrojů. Rozhodl jsem se proto, využít možnosti daný titul si obstarat, prostudovat a společně s vlastními zkušenostmi uplatnit rovněž na psychologických přednáškách Filosofického semináře katedry teorie v Brně. Z jednotlivých příspěvků se postupně rozvinul text, jenž zde k dalšímu užitku našich posluchačů předávám, nyní v ucelené podobě. Adamec Jiří - červenec

6 FILOSOFICKÉ STUPNĚ PŘÍSTUPU Člověka znepokojuje každý okamžik jeho existence. Toto znepokojení však nemá znamenat, že člověk prohrává trvale moment svého života. Znepokojenost je důležitou indikací, upozorňující nás na fakt, že život je vnímán. Této znepokojenosti jsme si navykli říkat, starost o každodenní pobývání v realitě. Často na sobě pozorujeme, jak se naše pohledy na jednu a tutéž okolnost mění. V takových stavech, kdy se nehodláme smířit s tím, jaké nálady v nás každodenní průběh života vyvolává, nejčastěji selháváme. Znepokojení vystoupí o to více, o kolik, vedle svých blízkých, podobným psychickým stavům podléháme útokem na jejich domělé chyby. To jsme však již v situaci, kdy symbolicky, např. vyprovokováním tématu pro hádku, vnucujeme svoji znepokojenost okolí. Znepokojení je prožitek. Představuje nějakou intensitu, dobu trvání, způsob chování a volbu prostředků. Po skončení hádky se podivujeme nad tím, jak nás emoce zaplavily tam, kde stačí pouhý rozum. Jenže, co znamená výraz: pouhý rozum? Jde tu předně o to, že na počátku hádky, sporu atp., máme nezvladatelné nutkání 6

7 projevit se útočným způsobem. Tedy, ještě před tím, než dojde, např. ke slovní při, pociťujeme bojovnost, neodvratnou potřebu druhému vysvětlit své důvody, které by dostatečně vyjádřili naše vždy dobře míněné snahy. Mnohá nedorozumění mezi lidmi vznikají právě proto, že trvale působící znepokojenost a reálné životní okolnosti se neshodují v představě a jejich realisaci. Tímto falešným vědomím o neuspořádanosti našeho života, se stáváme zavislými na pozorování a závisti k druhým. Takto rovněž pojímáme nepravé vědomí o vlastní, tzv. osamocenosti. Zrušit závist a osamocenost lze trpělivou komunikací s nejbližšími. Znepokojenost jako trvalý stav, se tak může změnit ve spokojenost ze sdílení pravdy o sobě samých, s druhými. Teprve v takové vzájemnosti člověk dospívá k jednotě se sebou samým a každodennost se z pouhého přebývání mění na život nezatížený anticipacemi k horšímu v budoucím, ale přitakáním lepšímu v přítomném. Vedle těchto způsobů našeho chování, kdy se snažíme být nekonfliktní a přesto se do nejrůznějších střetů dostáváme, je zde ještě druhá strana téhož problému a tím je, onen často jemný rozdíl mezi obyčejnou znepokojeností, kterou vyrovnáváme naše vědomě řízené způsoby a vždy 7

8 se prosazující oblasti zájmů, z nichž je nám téměř nemožno sejít do pohodovějších sfér prožitků. Tedy, řečeno psychologicky, jakási jemnost patologie nás pronásleduje a, tu a tam, zahrozí. Proč myslet? Otázky návykových porucha a poruch závislosti nutně souvisí rovněž s filosofickými otázkami, přístupem klienta k životu jak v intimně osobní oblasti, tak stejně i v oblasti široce sociální, v oblasti světa svého okolí. Toto hledisko můžeme blíže osvětlit, prozatím jen tak, že se jen krátce zmíníme o základním filosofickém určení lidské existence z pozic jejího naplnění, či zdůvodnění základních otázek. Je pro člověka se závislostí, nebo návykovou poruchou, bez rozdílu věku typické, že má obtíže s koncentrací, myšlením, tvořivým usuzováním vůbec. Závislosti všeho druhu na svěžesti myšlení ubírají zásadním způsobem. Otázka myšlení, je proto, zcela primárním problémem. Můžeme také uvést, že člověk je duševně zdráv jen tak, jak myslí. Nebo i jinak, měřítkem duševního zdraví je 8

9 způsob našeho myšlení, jakož i odtud vycházejících motivů k jednání, které z tohoto myšlení nakonec plynou. Tudíž, prevencí k odmítnutí stylu života směřujícího k závislosti je otázka, proč myslet? Člověk se zajímá o svět. Zájem tohoto druhu vychází z vědomí, které eviduje sebe samo a okolí v němž pobývá. Ten, kdo takový zájem provozuje je člověk. Je-li člověk tím, kdo takový zájem hodlá i naplnit, potom je to záměr, jenž je také vědomý nebo nevědomý. Člověk svými záměry usiluje o evidenci jistot. Myšlení je hledání jistot v labyrintu zdánlivých nahodilostí. Zájem o svět je rovněž zájmem o celek, neboť každodennost se rozpouští v nekonečné množině jednotlivin. Myslet proto znamená také, vycházet za hranice vlastní jednotlivosti, transponovat se do okolí a podstupovat námahu srážek s těmi, kdo se vydali stejnou cestou. Myšlení je potom úkol společného úsilí, ale pouze tam, kde jako míra skutečného uvažování převládá vytrvalost. Myšlení se děje v logu (λογος) a je předpokladem ke změnám, jako µεταβολη nebo κινησις. Onen LOGOS, slovo, myšlenka, předpokládá nadání k uspořádanosti všeho, co rozum napadá a vědomí činí předmětem 9

10 doměle prvního a snad i nejdůležitějšího zájmu, s vyloučením všeho ostatního. Vědomí je ego, které tomu, co lze myslet ukládá prvotnost v aktech vlastního Já. Vědomí není myšlení. Vědomí pouze eviduje to, co myšlení námahou postupu logické metody, kterou si zvolilo, vykazuje jako výsledek v konečných soudech, či v jejich případných modifikacích odkazujících, tak jako tak, na svá původní východiska. Skutečná myšlenka je vzácnost, měnící jednou pro vždy tvář světa a to, v jistou budoucnost. Myšlení je nesmlouvavá přítomnost. Když uvažuji o stolu, na kterém píši, není to věc minulosti, ani budoucnosti. Přítomnost konání je nevývratná tím, že jest. Jak je to, ale se vzpomínkami a nebo přáními? Při vzpomínce na psaní, které již bylo, zpřítomňuji minulost. Stejně tak u přání psát přítomním budoucí. Myšlení tak ze všeho, co je v jeho dosahu, dělá věc aktuálních stavů. Logos sjednocuje představou, řečí, vzdálené, usebírá pod křídla zájmu o pochopení, co jinak trvá v osamocenosti a nikdy se nepotkávajíc. Toto oživování jsoucna je vlastní lidskému bytí základní úkol v řemeslu myslet. To, 10

11 že myšlení je úkol, však ještě neodpovídá na otázku: proč myslet? V úkolu lze uvíznout jednou pro vždy s nevědomím o jeho faktickém poslání. Proto otázka: proč myslet (?), nadále trvá. René Descartés zdánlivě odpověď nabízí svojí formulí: cogito ergo sum. Jenže, toto myšlení je vzato ze subjektu a opět se do subjektu navrací. Skutečnému myšlení, ale běží o navázání vztahu s nejvzdálenějším jsoucím. Jako takové je myšlení však v naší každodennosti jen pohledem z otevřeného okna, které náleží vymezující místnosti subjektivního světa, vystrašeného vším, co je v dohledu jeho okolí. Jelikož rozum tímto oknem okolí vtahuje do své místnosti, domnívá se, že veškero rozrušení z vnějšku pomine, neboť bude tímto přizváním okolí učiněno dostupným a známým. Avšak je to pouze okno, které je otevřeno. Hosté, kterých si vážíme a neskrýváme je, přichází dveřmi. Nyní je proto otázkou, jak se to má s našimi slovy, jimiž myšlenky činíme zjevnými pro druhé. 11

12 Slovo Bez možnosti ukázat na to, co se má stát společným zájmem, je předmět takového zájmu nemožný. Ukázat značí uvést do vymezení a současně také do odlišení. Jak může člověk něco vymezit a současně odlišit? Nemaje slova, udělá to tím, že uchopí např. lžíci a přemístí ji. Naopak, ve slovech popisujících lžíci může tato zůstat na svém místě a přesto vyjádřením o jejím tvaru a zdobení, tedy slovem, způsobíme to, že věc nabude odlišení, byť jen v představě. Jak a čím se liší věc, ve světě reálných a tudíž sobě vzdálených předmětů, vzhledem ke své vlastní skutečnosti, a dále od toho, co je na věci spatřováno v rozlišení pouhými slovy a oslovováním, a od nich pocházejících představ? Slovo není věc. Slovo proniká svět věcí přibližováním jsoucna tomu vědomí, které tímto slovem vládne. Aby slovo mohlo působit ve sféře představ musí, kromě oslovení nést obsah. Ovšem nikoliv obsah jako pojem (tj. vnitřek), ale jako přirozený soujem odkazů na věci, které se nachází v rozdílu, v jinakosti. Slovo se má k věci jako prostředek. Toto má se k věci značí, že slovo je 12

13 k věci přiřazeno. Člověk přiřazuje slovo k věcem. Společně jsou slova a věci fungující jednotou mezi vědomím a světem, z něhož věci pochází. Svět, ale může být také pouhé slovo. Potom to, ale znamená, že i svět je věc. A, co slovo samo, může se stát věcí? Věcí je vždy jen to, čemu člověk přisoudí význam v oslovování. Oslovující význačnost věcí prostřednictvím slov dělá z toho, co je reálné, svět slovní zásoby. Realita není v počtu slov, ale v tom, co dojde oslovení. Tak např. hřbitov je slovo označující místo věčného odpočinku. Oslovení místa věčného odpočinku ještě nedává tomuto místu realitu, jako spíše určení tohoto místa k účelu, pro nějž bylo zřízeno. Ve slově hřbitov je uchováván soujem okolností, kterými je založeno pouze přitakání předpokládající, aby služebnost místa věčného odpočinku odpovídala technické údržbě, jako je zídka, branka, vzdálenost a úprava jednotlivých hrobů, atp. Stejně tak pocity, které toto slovo a jiná slova nesou, oslovují věci s nimiž máme předešlou zkušenost. Emoce ve slovech jsou vlastně shluky obrazů v uspořádání, která zpravidla, co do jejich intensity působení, neovládáme a mohou být proto vnímány nesrozumitelně. Věci, skutečné reality se 13

14 za slovy vytrácejí do nicoty. Rozpouští se v obrazech stále méně a méně spojených s realitou. Naopak, pocitové fenomény si slovy podržují a dokonce posilují vlastní intensitu. Na místo podnětů z věcí, pro oslovování, nastupuje podnět emotivní. Svět věcí, zabezpečován slovy je střídán silou podnětů, vycházejících z nálady. Tak se z věcí, oslovovaných stává předmět zájmu pouze tehdy, je-li tato věc hodna našeho citového rozpoložení, nebo jsme-li jí natolik zaujati, že si svou emotivitou u nás získá, takto vynucené, místo. Pakliže jsme pojednali o myšlení a slově zbývá ještě třetí oblast význačností, jakými je problém svobody. Svoboda Žijeme sice v demokracii, která dovoluje maximum realizací našich svobodných rozhodnutí, ale ne vše, co ve skutečnosti konáme je z hlediska takové svobody slučitelné s morálkou. Tato ambivalence postojů k danému tématu mnohdy působí tak, že nikdo z přítomných na závěrečnou výzvu po přednášce, položit otázku, nereaguje. Mnohdy je při podobných tématech 14

15 citelné to, že posluchači vlastně ani neví, na co přesně se mají ptát. Morální kredity jednotlivce se pouze neochotně zajímají o morální kredity společnosti a pokud jsou komentovány, tak mnohdy jen v negativní podobě, jako odsudek vnějšku, tedy něčeho, co je mimo individuální odpovědnost. Vedle morálních postojů obsahuje lidské konání rovněž postoje emotivní. Ty jsou mnohdy lidskými jedinci komentovány zvláštním iracionálním způsobem. Volba mezi svobodou, morálkou a racionalitou tvoří velmi složitý komplex motivačních okruhů. Rozmotat takové klubko vnitřních konspirací není často jednoduché. Vedle, tedy mravních a vnějškově evidentních způsobů, kterými se člověk projevuje jsou to mnohdy i založené konflikty, jimiž prokládá jedinec své způsoby jednání, čímž se dostává do kontrární situace s vlastním svědomím. A pokud mu jeho chování okolí připomíná, není vždy ochoten přijmout takovou vnější kritiku za právoplatnou. Otázka svobody je mnohdy prvním nárazníkem, jímž se bráníme vlivu sociálních nároků. Chceme se věnovat otázce zaměřené na objasnění psychologie svobody. Tyto otázky mají za 15

16 svůj hlavní předmět nikoliv nějakou abstraktní oblast poznávání, ale naopak, zcela konkrétní způsob života člověka. Svoboda je široce abstraktní pojem, spojený zejména s vědomím o sobě samém (sebevědomím) a vědomím o druhých subjektech, v nějakém okruhu vyskytujících se fysických Já v mé blízkosti. S těmito subjekty vedu trvalý dialog. Porovnávám vlastní zájmy se zájmy druhých lidí. Zvažuji předpoklady pro dosahování svých cílů na základě toho, do jaké míry budu nucen s druhými lidmi přicházet do kontaktu a překonávat jejich odpor. Taková volba následně představuje první základní výraz pro sebeurčení, jakým je vnímání morálního dosahu, který bude mít nástroj, jenž pro své zájmy zvolím. Svoboda je potom nalezení takového nástroje, jenž druhé subjekty neomezuje a mé potřeby jsou naplněny takto bezkonfliktním způsobem. Svoboda proto rovněž zahrnuje, v zásadě minimalizaci sociálního, ale i fysického kontaktu s naším okolím je to prakticky uplatňovaná i n d i v i d u a c e, jedinečnost v samostatnosti a zachování tvůrčích schopností a seberealisaci. Individuace je zpravidla to první, co nás v souboru otázek o svobodách napadá. Jenže 16

17 člověk nežije osamocen, není zvíře, ani bůh (Aristotelés, Politika, Etika Nikomachova), ale musí každodenně odolávat nárokům společenského soužití. Tento fakt činí individuační svobodu člověka méně dostupnou. Prožívání denních potřeb, se nese v duchu přemáhání sociálních nároků, jejich smiřováním s osobními požadavky. A, aby taková věc měla ještě další prvky obtížnosti, žádá se po jednotlivci širší, politická zaangažovanost na veřejných aktivitách, respektu státního zájmu a dokonce zapojení ve věcech celoevropské, unijní integrace, dále i celosvětových hnutích nejrůznějšího typu, atp. Můžeme proto, v tomto smyslu hovořit také o nejrůznějších poměrech svobod. Tedy svoboda typu společenského uspořádání jako je demokracie, nejrůznější varianty sociálně státních zřízení (Švédsko, Švýcarsko, USA) a dále, např. vnitřní zápasy o význam dopadu sociálních nároků soužití za trvale reformovaných, právních (zákonodárných) oblastí, kterými je společnost řízena v konkrétních životních aktivitách. Tudíž typ svobody, který si chceme blíže rozebrat je pouze fragmentem, jinak celé škály zájmu uplatňovaných svobod. I tak nesmíme zapomínat, že v např. deklarované jako právo lidu (jus 17

18 publicum) by i zde mělo znít v základním, humánním určení. Neboť, ať chceme nebo ne, vždy se veškerá svoboda našeho života staví vůči svobodám těch, kdo jsou v naší blízkosti, stejně jako vůči těm, kdo jsou nám vzdálenější. Svoboda a její morální rámec překračuje pouhé individuální mezníky, jisto jistě faktem, že nejsme osamoceni jednak svojí vůlí, která nás žene přirozeně do kontaktu se sociálním okolím, stejně jako okolí od nás vyžaduje vždy konkrétní způsoby zaujímání postojů a jejich realizace. Obecná právní nauka za jedno z kritérií sociální svobody a jejího naplnění komentuje tzv. pragmatiku, tj. zejména ekonomické propojení mezi svobodou a hospodářskými potřebami. Nechceme zde příliš mechanisticky zasahovat a přenášet jednu oblast zájmů na druhou a vysvětlovat tak míru nároku onoho pragmatického zatížení věci. Svoboda je sama o sobě dosti náročný podnik. Natož, přidáme-li k jejím obsahům ještě ekonomiku. Nemůžeme ovšem vynechat to, že stejně jako ve službách sociálního státu, tak podobně i v rámci individuace je pro uplatnění svobodných nároků nutný jeden základní činitel, který se nutí otázkou: a sice, co je předmětem svobody? Je jím, zdá se, 18

19 vždy nějaká forma platnosti takového zájmu, který odpovídá spokojenosti, tedy ekonomickému dosažení cíle, potvrzení individuální nezávislosti (v mezích možností sociálního uspořádání dané společnosti), tedy žádost neboli libido. Ve dvou případech všeho, co až doposud zaznělo však musíme zdůraznit následující. Každý člověk je z hlediska morálky spojen s prostředím a primární rodinnou zátěží, utvářejících jeho normy a způsoby sebeprezentací. Tato oblast vnitřních významů, naší vybavenosti (to, co je obsahem naší psýchy, C.G. Jung) zásadním způsobem modeluje také naše cesty k motivacím, až k jejich uplatnění v konkrétních formách jednání. Významy, které člověk přisuzuje věcem a jejich ekonomické hodnotě, či prospěšnosti, ke své osobě, dokládá mravní stránku vzhledem k obsahu svého vnitřního světa. Jedná se tedy o další oblast svobody člověka, svobodu vnitřního obrazu a z něj pocházející možnosti projektovat mravní hodnoty do okolí. Tato úzká provázanost vnější a vnitřní svobody, tedy svobody jednání a svobody myšlení v systému hodnot, představuje nejednou okruh otázek, které komplikují např. partnerské soužití. Už jen v tom, 19

20 když klientka podotýká: Neumím dělat první kroky pro smíření, a stejně by to měl vždy udělat, jako první, muž. Projekce sociální role muže a tím i jeho odpovědnosti učinili klientku neschopnou vytvářet v rodinném prostředí přijatelnou atmosféru soužití. Ekonomická hodnota muže byla degradována pouze na to, co je očekáváno, kam žádná investice neproudí. (Viz, také E. Fromm a jeho často kritisované teze k danému tématu.) Cesta ke svobodě každého člověka představuje trvalý, celoživotní zápas. Svobody ve smyslu nic nedělat, utrácet lehko nabyté prostředky, atp. lze dosáhnout. Ovšem, potom je otázkou, zda se ještě jedná o svobodu, když takto pojatý její obsah postrádá jednu základní rovinu, konflikt a neustálé prověřování možností rozvíjet osobnost na základě sociálních střetů. Předložený model již svobodu postrádá; jedná se spíše o vydělenost, izolovanost, vymezení směrem k obecné nepotřebnosti. Pakliže bychom s touto tezí souhlasili, je zřejmé, že svobodu deklaruje již zmíněná tvůrčí schopnost. Dokonce svobodou se jen stěží může nazývat takový životní styl, který pouze kopíruje nějakou jinou formu sebeprezentace. Samozřejmě, hovoříme zde jednak o parazitujícím životním stylu, 20

21 nebo takové formě existence, kde hlavní pohnutkou k seberealisaci jsou nejrůznější, společností samou vyzdvihované ikony popularity. Pravá svoboda se neshoduje s jakoukoliv formou zprostředkovanosti. Mnohdy právě ta, nemálo jedincům způsobuje uvíznutí na přijímaných autoritách a devastuje jejich osobní morálku. Ještě jedna okolnost je v těchto souvislostech zajímavá. Každý člověk si v určitém stádiu svého života prochází obdobím, kdy chce změnit svět, revolucionisuje vlastní pohledy na společenské, ale stejně tak i rodinné problémy, atp. Děje se to zejména v letech zhruba od čtrnácti do sedmnácti let. Je to v zásdě druhé období našeho vzdoru (první sahá asi do let mezi jeden a půl až třetím rokem života). Toto vnímání individuační potřeby, nechat na všem v okolí vlastní stopu, pouze moralisujícím způsobem vyzvedává osobní zájem nad zájem většiny. Tedy opět nic nového. Uplatnit svoje vnímání svobody, pokud možno potlačováním všeho, co se jeví stát v cestě našich seberealizací. Na tomto příkladu je naprosto zjevné, že svoboda je, mj. učení se schopnostem zacházet s morálními hodnotami. 21

22 Jak z předcházejícího plyne, promýšlení otázky svobody se lze v životě jednotlivce, ale stejně tak i v životě společnosti účastnit jak dogmatisovanou, tedy jednostrannou formou, tak formou otevřeného dialogu všech, kdo jsou k danému tématu ochotni přispět. Svoboda je předně pravda o tom, jaký je život. Pravda tohoto druhu znamená odhalit na člověku předmět jeho bytí, jako svého druhu pobývání ve světě významů. Bytí-ve-světě je pouze jméno pro fakt obecně platné události. Avšak nacházením smyslu významů dosahuje člověk jistoty, že budoucnost lze zaopatřit přítomným staráním se o. Každé takové starání se o, jako svůj základ předjímá myšlení a toho, kdo myslí. Předmětem svobody je tedy člověk a způsob jeho myšlení. Svobota je, takto myšlení člověka uplatňované směrem k sobě a světu kolem něj. Svoboda je vždy při ruce. Její pohotovost k platnosti však nemusí být nazřena a využita. Svoboda se skrývá za vším, co je nazýváno jako: nutnost, řád, muset, ne jinak, toto si dovolit nelze, nikdy bych se neodvážil, atp. Tedy, jedná se o problém bytí a jeho popření. Tím se však svoboda stává vzácností a možností jen pro nemnohé, neboť 22

23 prolomí-li ledy obav a nastolí tak posun směrem k tomu, co se až dosud zakazovalo, pomůže starému přechodem k novému - - tušené se stane skutečností, avšak opětovně nesvobodnou v zaopatřování všeho, co má novému zachovat právo na životaschopnost. Člověk současně s tím, jak myslí odráží svoji vnitřní svobodu v činnostech a postojích. Technika, umění a náboženství - - tedy vynálezectví, tvořivost a transcendence (zejména, tyto tři oblasti zpodobování) vyzrazují na člověku jeho neodejmutelné fysické bytí, vztah k jsoucnu a sobě samému. Tím, co bylo až doposud předesláno jsme vymezili ideální stav lidské existence. Uvědomme si, ale že do potřeby návyků a závislostí se člověk dostává právě proto, že některou z výše interpretovaných oblastí, ve své výbavě postrádá. Aby vyplnil vakuum myšlenek, vakuum slov a vakuum svobody, potřebuje k tomu vždy nějakého zprostředkovatele. Vakuum myšlenek, slov nebo svobody činí člověka prázdným, frustrovaným, nastraženým. Tento stav zoufalství, podporovaný vlohami k závislosti jen umocňuje náhradní touhy. Ty mají nechat zapomenout na přítomnost bolesti. 23

24 VĚKOVÁ STÁDIA A ZÁVISLOST 1. Přirozené sklony k závislostem. Člověk se do tohoto světa vpravuje biologicky. Možnost vytvořit si dostatečně adaptabilní základ fysiologicky fungujících procesů, které člověka uschopňují k životu v každodennosti je dáno kvalitami prenatálního a raně postnatálního vývoje. Spory o způsobu umístění člověka a jeho života v tomto světě, zde ovšem nepovažuji za vhodné, jelikož podobné tématické rozvádění zahrnuje pouhé a nutno říce, že také zcela prázdné spekulace. Vzhledem k výše zmíněnému, fysiologicky podmíněnému procesu vývoje, to pro reálně fungující organismus, dále znamená, zajištění pravidelného přísunu potravy a dalších zdrojů energie, stejně jako vedlejších, např. smyslových podnětů z prostředí. Vlastní adaptace potom spočívá v tom, že se na základě daných jevů organismus v tomto prostředí chová způsobem, kdy některé jevy fixuje, vytváří si k nim zkušenost a jiné, málo důležité pro samo přežití, nechává bez odezvy. Ve vzájemném propojení těchto fenoménů se ukrývá základ k návykovosti. Fenomény podporující stabilitu organismus podržuje (fixuje) a 24

25 vyhledává dále jejich zdroj. Tato potřeba pátrat po prameni je dána již tím, že přísun výše jmenovaných složek splňuje základní podmínku, jakou je pravidelnost stejně jako nutkání příjmu vyšších dávek. Současně je těmito mechanickými podmínkami splněno i dosahování cíle organismu, zajistit přísun potravy energie k zabezpečení (zachování) vlastního života. Na počátečním stádiu biologického vývoje organismus tuto pravidelnost přijímá bezděčně a fixuje do úrovně potřeby ty zdroje, které vyhodnocuje jako výhodné (prospěšné) pro svoji adaptaci. Živočišné buňky, jako základní stavební kameny lidského těla kódují, pomocí genetických řetězců, které mají uschovány ve svém buněčném jádru, veškeré impulsy jak na úrovni jejich kvality a kvantity, tak i co do rozpoznávání časového rozvrhu, v němž jsou do organismu vpravovány. Společným jmenovatelem tohoto procesu, který zvyšuje možnou úroveň pozdějšího návyku a závislosti je intensita. Tyto okolnosti jsou přirozeným základem k tomu, aby organismus podobné jevy v dalším svém vývoji rozvíjel, měl k nim přirozený sklon, nebo na některých typech zpracování ustrnul v abnormalitě akceptace. 25

26 Vyjádřeno paradoxem: pokud by člověk neměl vytvořené pre-biologické návyky, jen obtížně by přežíval v přírodních, stejně tak, jako v sociálních podmínkách, vlastní existence. 2. Genetika a neurologie. Člověk je k závislostem predisponován geneticky. Každý gen je schopen, při poruše své funkce vázat na sebe takové množství energie, biologicky podmíněných vazeb, které oslabují funkčnost ostatních částí organismu. Hovoříme proto o geneticky kvantitativní podmíněnosti poruch závislosti. 1 Studie z posledních let prokázali, že např. alkoholové závislosti jsou percentuálně vyšší u mužů (48-73%) než u žen (51-63%). 2 Konkrétně za alkoholovou závislost a návykové poruchu jsou odpovědné: 1, 4, 7, 10, 11, chromosom a dále dopamin D 4 receptor, cytochrom P 450 2E1 gen; pro opiáty, nikotin, kokain např. dopamin D 2 receptor gen. 3 V tomto výčtu bychom mohli dnes 1 Thomasius, Suchtstörungen im Kindes- und Jugendalter, S. 108 an., Stuttgart Tamtéž, S. 109 an. 3 Tamtéž, S. 109 an. 26

27 pokračovat, neboť moderní genetické inženýrství vytvořilo již téměř kompletní seznam základní genové epidemologie poruch závislsoti. Z neurologického hlediska je zde ovšem jedna zajímavá oblast. Pokud hovoříme o produktech geneticky popdmíněných variet fungování organismu, ovlivňujících jeho sklony k závislostem a návykovosti, nemůžeme se vyhnout otázce, jak tyto okolnosti vznikají. Dostáváme se k problému tzv. metabolické závislosti. Látková výměna zprostředkovává organismu potřebné zdroje energie. Takto dodávané zdroje umožňují buněčným strukturám rychlejší dělení (mitósu). Růst organismu a jeho reakce na měnící se podmínky jak z vnitřního těla, tak z prostředí vyžadují biochemické a biofysikální nastavení, dostatečně stabilní jak v oblasti elementární tak v oblasti molekulární. Zejména elementární oblast fungování organismu bio fysikální schéma je předpokladem, že následné funkce se budou odehrávat s náležitou přesností. Molekulární funkce, které spadají do oblasti biochemických procesů, jsou založeny na vyhodnocování a autoregulaci látek, jejichž základní strukturou je chemická sloučenina. Obě funkce jsou tedy izolované, jen co 27

28 do vlastních činností, tj. mechanismu práce, kterou vykonávají. Jinak se, samozřejmě vzájemně prostupují a vytváří celek v oblasti fungování organismu. I tak jsou ovšem v bio - fysikální struktuře organismu zastoupeny základní jevy, jako např. elementární částice, jejich fysikální působení (spin, parita, podivnost, valence, kvantum účinku). Fotomechanický efekt a jeho předpoklad působení v organismu např. rostliny, způsobuje možnost růstu, vývoje atd. Jedná se stále o tentýž proces, který formuloval Albert Einstein, a který rovněž matematicky zdůvodnil Max Planck jako vzájemné působení elementárních částic o nejmenší hodnotě, která je konstantní: 6,62 x erg./sek. Veškeré bio fysikální děje se odehrávají ze základu tohoto kvanta účinku. Látka a pole jsou vždy v minimální, ovšem nikdy v menší míře, než bylo uvedeno, zastoupeny také v lidském organismu. Nervové impulsy mají jednak hodnoty klasické energie a jejího působení mechanickým předáváním na spoje, které jsou k těmto zpracováním bioenergií předurčeny (např. synapse, myeliny), a za druhé jsou z hlediska vlastní dynamiky vyjádřením vrozené dispozice, vytvářet takovou míru reaktivity, která je dána genetickou výbavou organismu jako 28

29 celku. Genomy jsou schopné kódovat jednotlivé biochemické procesy, vzniklé z těchto biofysikálních podkladů. Z těchto procesů vznikají teprve sloučeninové složky (serotonin, dopamin, GABA, endorfin, estrogen, testosteron, melanin, tyroxyn, noradrenalin, prolaktin, melatonin, glukokortikoidy aj.). Na elementární úrovni je toto kódování zastoupeno vyrovnáváním homeostásy tzv. ionizací ( + 1, - 1; K, +/- Cl +/- ) a v dalším průběhu procesem metabolisace již přímo souvisejícího s energeticky výživovou komunikací s prostředím (látková výměna). Živočišná buňka, která je delší dobu vystavena zvýšené intensitě (náporu) jednostranných impulsů (v období počínající závislosti), pozvolna vyvíjí obranu k tomuto působení tím, že fakticky takový tlak ustojí, a to dodávkou adaptační energie z okolních částí organismu. Jakmile však intensita těchto impulsů trvá déle, než je možné genetickou predispozicí se takovému tlaku bránit, dochází k buněčnému odumření; organismus hledá nové buněčné pole; jelikož ostatní oblasti organismu jsou energeticky oslabené a nárok jednostranného působení (dodávka alkoholu, drogy) nadále trvá, organismus kolabuje: nejdříve zvýšením tzv. 29

30 bažení a následně poruchami v široké oblasti multifaktorového působení na život organismu, život člověka. Zásadní rozdíly jsou, v tomto ohledu mezi dítětem a dospělým člověkem. Dítě si vytváří sklon k akceptaci návykovosti daleko rychleji než dospělý, neboť nemá dostatečnou zkušenost s jinými fenomény, vzhledem ke svému věku a přijímá i podléhá více tomu, co na něj aktuálně působí. 4 Pokud bychom tuto geneticky neurologickou část měli doplnit ještě o další informace, nebude na škodu, když do základních tezí uvedeme následující: 1. mozek pracuje s komparacemi 2. vyhodnocování informací se mozek vždy účastní jako celek 3. mozek potřebuje informace jako předpoklad pro zvládání budoucí adaptace na nové situace 4 The Oxford Companion to the Mind (ed. by R.L. Gregory), p. 155, Oxford

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Diagnostika specifických poruch učení a chování PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Historický přehled Počátky zájmu na přelomu 19/20 století (Heinz Werner, Arnold Gesell) České prostředí prof. Antonín Heveroch

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění ní podle 2958 občanského zákoníku) C. Aktivity a Participace Mezinárodní klasifikace funkčních ních

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci.

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci. Psychologie 10 Otázka číslo: 1 Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu syntézu srovnávání abstrakci zobecňování indukci dedukci analogii (je možno více správných odpovědí) Otázka číslo: 2 Myšlení se uskutečňuje

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

Psychologický seminář 4. ročník

Psychologický seminář 4. ročník Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 STRES FRUSTRACE DEPRIVACE KONFLIKT 1) STRES zátěž, kdy je organismus nucen mobilizovat

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová Stavba mozku Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0112 Hlavní oddíly mozku Prodloužená mícha Její funkcí je přepojování signálů do vyšších center mozku. Řídí základní reflexy - dýchání, činnost

Více

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík Drogy a jejich účinky MUDr. Jakub Minařík Terminologie Droga Droga je látka, která splňuje dva základní požadavky: 1. Ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání objektivní reality, tedy má psychotropní

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

NÁŠ SVĚT. 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Klasifikace předmětů

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP

SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP Vyučující: Mgr.Jana Mosesová Obor: Sociální politika a sociální práce Typ studia: bakalářské, kombinované Ukončení: zápočet (4EK) Požadavky k zápočtu: zpracování seminární

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

Název materiálu: Emoce Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Emoce Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. ociální pedagog. Osobnost pedagoga volného času

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. ociální pedagog. Osobnost pedagoga volného času Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická ociální pedagog Osobnost pedagoga volného času O čem to bude Kuchařka jak na to je v nás Každý jsme jiný, proto každý bude upřednostňovat jiné

Více

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života Psychologie 00 Otázka číslo: 1 Osobnost: je hotova již při narození se formuje se během individuálního života je ovlivněna především přírodním prostředím je individuální jednotou biologických, psychologických

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

Humanistické modely Faye G. Abdellah Modle 21 problémů ošetřovatelství. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Faye G. Abdellah Modle 21 problémů ošetřovatelství. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Faye G. Abdellah Modle 21 problémů ošetřovatelství Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie * 13.3.1919 New York City Sestra Průkopnice ošetřovatelského výzkumu Bc. (1945),

Více

- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých 1. Identifikační údaje Školní družina tvoří se školou jednu právnickou osobu, proto jsou tyto údaje součástí školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Škola neomezených možností. 2. Konkrétní

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI VY_32_INOVACE_PSY_17 ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Vymezení pojmu komunikace

Vymezení pojmu komunikace SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více