Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti"

Transkript

1 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Fotomtri a raiomtri Důlžitou částí kvatitativího popisu optického září j určováí jho mohutosti B, jsou přímo měřitlé, a proto rgtických charaktristik. Samoté vktory pol ( ) jsou vhoé. Určováím rgtických a výkoových vlastostí optického září s zabývá fotomtri rspktiv raiomtri. Raiomtri s zabývá zářím jako formou rgi a používá objktiví vličiy. Fotomtri s omzuj pouz a září vyvolávající v oku zrakový vjm, ty a spktrálí obor viitlého září (cca 4-75 m), a vztahuj s k spktrálí citlivosti liského oka. Kažé fotomtrické vličiě opovíá raiomtrická vličia (viz tab. 1). Přitom jjich vztah závisí a spktrálím složí světla a a použitých jotkách. Raiomtrické vličiy Fotomtrické vličiy zářivý tok ázv jotka ázv jotka W světlý tok lum (lm) zářivost I W.sr -1 svítivost I kala (c) zář, plošá zářivost (jas) itzita vyzařováí itzita ozáří L W.m -.sr -1 jas L c.m - W.m - světlí (itzita světlí) lm.m - W.m - osvětlí (itzita osvětlí) lux (lx) xpozic (ávka ozáří) W.s.m - xpozic (osvit) lx.s Tab. 1. Raiomtrické a fotomtrické vličiy a jotky. Raiomtrické vličiy (viz tab. ) záklam j zářivá rgi Q (J). Už jsm vlastě používali objmovou hustotu zářivé rgi Q u V zářivý tok (výko) (W) časová stří hoota Q t plošá hustota zářivého toku (itzita) ϕ (Wm - ) u ε (1) () ϕ (3) S časová stří hoota vlikosti Poyitigova vktoru S cε 1

2 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Další raiomtrické vličiy s vztahují k zrojům září bo ozařovaým přmětům. Zářivost boového zroj I Ω k Ω j lmt prostorového úhlu. Prostorový úhl Ω j číslě urč plochou, ktrou vytíá kužl omzující prostorový úhl z kulové plochy opsaé z vrcholu kužl jotkovým poloměrm. Jotkou j straiá (sr) (1 sr j prostorový úhl, jmuž příslušjící kužl vytíá z koul jotkového poloměru plochu vrchlíku jotkové vlikosti). Povrch koul 4π r plý prostorový úhl j rov 4π. Itzita ozáří (5) A poíl zářivého toku a obsahu plošky, a ktrou tto tok opaá. Poku j ploška kolmá k os kužl, potom A Ω k r j vzálost plošky o zroj. (6) r V přípaě šikmého opau po úhlm bu (viz obr. 1) A r Ω A (7) cos cos takž v místě plošky A bu itzita ozáří (4) cos I A r r Ω cos (8) Itzita ozáří (v fotomtrii osvětlí) plochy boovým zrojm rost přímo úměrě s zářivostí I (svítivostí) zroj v příslušém směru a klsá s čtvrcm vzálosti r o zroj a s kosim úhlu opau. Z A A Obr. 1. K fiici itzity ozáří plošky boovým zrojm.

3 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Zářivost plošého zroj Njsou-li rozměry zroj zabatlé proti vzálosti, v íž pozorujm jho světlé účiky, musím a tělso hlět jako a plošý zroj. Zvolím-li a povrchu takového zroj plošku S, ktrá j vlmi malá, můžm ji považovat za zářící bo a fiovat jjí zářivost stjě jako u boového zroj. Z clkového toku, ktrý ploška vysílá o clého poloprostoru, připaá a lmtárí prostorový úhl Ω část ( ) směru určém úhlm uává potom poíl J-li ploška ( ) I Ω. Zářivost plošky v S lmtárí, má ovšm i jjí zářivost v všch směrch lmtárí vlikost. Zářivost plochy kočé vlikost v zvolém směru j pak součtm zářivostí jotlivých lmtárích plošk, a ktré jsm plochu rozělili. Prostorový úhl Ω, jímž určujm zářivost plošky, j kočě malý. Proto světlý tok ( ), ktrý zářící bo ahrazující plošku S vysílá v zvolém směru o prostorového úhlu Ω, j zřjmě shoý s zářivým tokm šířícím s z plošky (9) S v paprscích, ktré jsou všchy rovoběžé s aým směrm (obr. ). Tto svazk rovoběžých paprsků j tím užší, čím větší j oklo o kolmic k plošc S a tím mší j zřjmě také zářivý tok tok ( ), ktrý s z plošky S v aém směru šíří. Přpokláám ovšm, ž clkový zářivý vysílaý ploškou S o poloprostoru j o všch směrů rozlož rovoměrě. ( ) S ( ) S Zářivý tok ( ) Obr.. K jasu plošého zroj. j ty úměrý příčému průřzu S světlého svazku, jhož plášť tvoří paprsky rovoběžé s zvolým směrm. Plocha roviy kolmé k vyštřovaému směru září S j rova průmětu plošky S o S Scos (1) 3

4 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri a uává zálivou vlikost svítící plošky ochýlém o ormály svítící plošky ( ) ( ) cos S. Potom zářivý tok ( ) v směru S o úhl j urč vztahm (11) k ( ) j zářivý tok vysílaý ploškou S v kolmém směru. Vyělím-li tuto rovici prostorovým úhlm Ω, přstavujíc si opět plošku jako zářící bo, ostam vztah mzi zářivostí k ploš I v směru ochýlém o kolmic o úhl a zářivostí v směru kolmém I I cos (1) To j tzv. Lambrtův záko, pol ktrého zářivost izotropího roviého plošého zroj v kažém jho boě klsá s kosim oklou o kolmic k ploš zroj. Zroj zářící pol Lambrtova zákoa s azývají kosiové. Obr. 3. Lambrtův kosiový záko. Poílm zářivosti I plošky v zvolém směru a zálivé vlikosti S plošku j urča plošá zářivost (zář) L plošého zroj v aém místě a směru. L I I S S L Plošá zářivost ty závisí a sklou jjí ormály o směru, v ktrém plošku pozorujm. Plošá zářivost jako měrá vličia závisí a rozměrch přmětu ai a jho vzálosti o oka, protož j přímo úměrá zářivosti, jž s s vzálostí měí. Poslí raiomtrickou vličiou, ktrou zbývá fiovat j itzita vyzařováí zvolém místě povrchu zářícího tělsa j urča poílm zářivého toku ploška S kolm zvolého místa vysílá o clého poloprostoru, a této plošky S (13) V, ktrý malá (14) 4

5 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Pro kosiový zářič můžm ovoit vztah mzi itzitou vyzařováí a plošou zářivostí. Zvolm si za prvk prostorového úhlu Ω úhl omzý věma kužly o vrcholových úhlch a + (obr. 4). Tyto kužly vytíají a povrchu koul poloměru r opsaé z střu vyštřovaé plošky plochu πrsi. r, takž lmtárí prostorový úhl S πr si. Ω πsi. (15) r r Z clkového zářivého toku, ktrý ploška vysílá o clého poloprostoru, připaá a prostorový úhl Ω tok r S Obr. 4. K výpočtu itzity vyzařováí plošého zroj. ( ) cos si cos IΩ L S Ω πl S (16) π πl S sicos πl S π I (17) boť pro kosiový zářič můžm plošou zářivost považovat za kostatí L L. Ty pro itzitu vyzařováí kosiového zářič ostávám vztah S I S π πl čili itzita vyzařováí kosiového zářič j π -krát větší ž jho plošá zářivost. Zářivý tok, ktrý ploška vysílá o clého poloprostoru po jé straě zářícího povrchu, j rověž π - krát větší ž jjí zářivost v směru kolmém k povrchu. Výš uvé vztahy mzi raiomtrickými vličiami platí i mzi opovíajícími vličiami fotomtrickými a slouží k fiováí vztahů mzi fotomtrickými vličiami. (18) 5

6 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Obr. 5. Kosiový zářič (Lambrtovský povrch). V přípaě moochromatické vly bu k ω 1 iωt () t ( ω) ω π (19) * ω, protož fukc () t j rálá. Potom ω 1 iωt 1 iωt () t t () t ω ω t ω () t t π π ω ωω ω ω ω ω π π π Ty clkovou hustotu toku rgi moochromatické vly můžm vyjářit jako itgrál spktrálí (moochromatické) plošé hustoty toku rgi ( ) I ω ω I () t Iω ( ω) µ () ε ω. (1) Za moochromatické září potom považujm takové září, ktré při řší aého problému stačí popsat jiou frkvcí. Poku tomu tak í, hovořím o září polychromatickém a charaktrizujm ho spktrálí hustotou I ω ( ω ), I ν ( ν ) bo I λ ( λ ). ν λ () I Iν Iλ c k Iλ I ν (3) λ Aalogicky lz zavést spktrálí hustoty i pro ostatí raiomtrické a fotomtrické vličiy. 6

7 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Obor vlových élk září, ktré buí v oku zrakový vjm (obor viitlého září), sahá přibližě o 4 o 75 m. Avšak oko í pro clý obor viitlého září stjě citlivé. Njméě j citlivé a vlové élky lžící a okrajích oboru viitlého září, citlivější j a vlové élky, jž jsou přibližě uprostř tohoto oboru, a jcitlivější j a žlutozlé světlo vlové élky 555 m. Poměrou spktrálí světlou účiost fiujm jako poměr λmax Vλ V( λ ) 1 (4) λ vyjařující citlivost oka a světlo vlové élky λ v srováí s maximálí citlivostí a světlo vlové élky λ max 555 m (k λ a vlových élkách λ rspktiv λ max ) viz obr.6 křivka (1). λ max jsou spktrálí hustoty zářivého toku a Zářivý tok, charaktrizující zhoocí výkou přášého zářím ormálím liským okm vzhlm k rozílé citlivosti a růzé barvy, azývám světlým tokm. K (5) k K j tzv. světlá účiost září. Jotkou světlého toku j lum (lm). Zavm-li spktrálí hustotu světlého toku λ (jako poíl světlého toku v ifiitzimálím itrvalu vlových élk a rozsahu tohoto itrvalu), potom λλ. (6) poměrá spktrálí světlá účiost fotopické viěí skotopické viěí vlová élka (m) Obr. 6. Poměrá spktrálí světlá účiost při fotopickém (ím) a skotopickém (soumrakovém) viěí. 7

8 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Jlikož liské oko raguj a optické září růzých vlových élk růzě, fiuj s spktrálí světlá účiost září jako poměr spktrálí hustoty světlého toku v ifiitzimálím itrvalu vlových élk a spktrálí hustoty zářivého toku v ifiitzimálím itrvalu vlových élk λ K λ. (7) ( ) λ Njvětší spktrálí světlá účiost K m j 683 lm/w pro moochromatické světlé září o vlové élc 555 m. Potom pro poměrou spktrálí světlou účiost (4) ply z (7) λ λ K( λ ) V ( λ) KmV ( λ) a ty V ( ) λ ( λ ) m λmax K λ. (8) K spktrálí světlá účiost (lm/w) , 57 m fotopické viěí skotopické viěí 683, 555 m vlová élka (m) Obr. 7. Spktrálí světlá účiost při fotopickém (ím) viěí a skotopickém (soumrakovém) viěí. Uvé úaj pro poměrou spktrálí světlou účiost platí j při ostatčě itzívím osvětlí. Při přchou o ího světla v soumrak s clá křivka V λ posu směrm k kratším vlovým élkám, tj. při slabém osvětlí j citlivost oka a črvém okraji spktra (lší vlové élky) ižší a a moré straě spktra (kratší vlové élky) vyšší. To j tzv. Purkyňův jv. ám-li va papíry, črvý a morý, tak s ám při obvyklém ím světl jví morý papír tmavší ž črvý. Zatmím-li ostatčě (al úplě) místost, jakmil s oko akomouj a tmu, morý papír s ám zá světljší ž črvý. Za silého osvětlí přvláá vímáí čípky, při ěmž rozlišujm barvy (fotopické, í 8

9 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri viěí). Při slabém osvětlí přvláá vímáí tyčikami, takž viím j růzé ostíy morošé (skotopické, soumrakové viěí). Pro skotopické viěí bu maximálí světlá účiost K 17 lm/w. Poměrá spktrálí světlá účiost skotopického viěí V λ (zázorěá a obr. 6) osahuj maxima pro září vlové élky 57 m. m 9

10 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Vličia Začka Jotka Dfiic zářivá rgi Q J časový itgrál zářivého toku (rgi optického září) t Q t zářivý tok (výko optického září) zářivost plošá zářivost (jas) plošá hustota zářivého toku (itzita optického září) itzita vyzařováí itzita ozáří xpozic, ávka ozáří W vyjařuj výko přášý optickým zářím; j urč rgií Q procházjící slovaým místm (plochou) za čas t Q t I W.sr -1 vyjařuj schopost aého, přibližě boového zroj vyzařovat v aém směru, j urča poílm lmtárího zářivého toku a lmtárího prostorového úhlu Ω, v ěmž j tto tok vyzařová I Ω L W.m -.sr -1 j urča poílm zářivosti I lmtárí plošky o obsahu S zroj v zvolém směru a kolmého průmětu plošky v tomto směru I 1 L S.cos cos SΩ ϕ ( I ) ( I ) ( ) W.m - poíl zářivého toku kolmo prostupujícího lmtárí plochou a jjího obsahu S ϕ S W.m - j urča poílm zářivého toku vysílaého aou ploškou zroj o poloprostoru a obsahu S této plošky S W.m - j urča poílm zářivého toku a obsahu A plošky, a ktrou tto tok opaá A H W.s.m - plošá hustota zářivé rgi, ktrá opala a aou plochu v časovém itrvalu o t o ( I ) t ; j to souči stří itzity ozáří oby t, po ktrou ozáří působí H t. Tab.. Raiomtrické jotky a vličiy a jjich fiic. a 1

11 Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Vličia Začka Jotka Dfiic světlé možství Q lumskua časový itgrál zářivého toku lm.s t Q t světlý tok lum lm svítivost I kala c vyjařuj schopost zářivého toku vyvolat zrakový vjm; světlý tok vysílaý z přibližě boového zroj o prostorového úhlu Ω j urč itgrálm svítivosti I v oboru tohoto úhlu, j ty součim stří svítivosti I a vlikosti úhlu Ω Ω IΩ I. Ω vyjařuj schopost přibližě boového zroj vyvolat v aém směru zrakový vjm. Svítivost j záklaí fotomtrická vličia. I Ω jas L c.m - j urč poílm svítivosti I lmtárí plošky o obsahu S zroj v zvolém směru a kolmého průmětu plošky v tomto směru světlí, itzita světlí osvětlí, itzita osvětlí osvit, xpozic ( I ) H lm.m - lux lx luxskua ls.s I 1 L cos SΩ ( S.cos) j určo poílm světlého toku vysílaého aou ploškou zroj o poloprostoru a obsahu S této plošky S j určo poílm světlého toku a obsahu A plošky, a ktrou tto tok opaá A plošá hustota světlého možství, ktré opalo a aou plochu v časovém itrvalu o t o t ; j to souči střího osvětlí a oby t, po ktrou osvětlí působí H t. Tab. 3. Fotomtrické jotky a vličiy a jjich fiic. 11

Trivium z optiky 37. 6. Fotometrie

Trivium z optiky 37. 6. Fotometrie Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit

Více

OPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Fotometrie definuje a studuje veličiny charakterizující působení světelného záření na

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

Kapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku

Kapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku Kapitola - - Kapitola Bohrova tori atomu vodíku Obsah:. Klasické modly atomu. Spktrum atomu vodíku.3 Bohrův modl atomu vodíku. Frack-Hrtzův pokus Litratura: [] BEISER A. Úvod do modrí fyziky [] HORÁK Z.,

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 Ptr Dourmashkin MIT 6, přklad: Vítězslav Kříha (7) Obsah SADA 4 ÚLOHA 1: LIDSKÝ KONDENZÁTO ÚLOHA : UDĚLEJTE SI KONDENZÁTO ÚLOHA 3: KONDENZÁTOY ÚLOHA 4: PĚT KÁTKÝCH

Více

ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY

ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNKY 1. Rovinný úhel α (rad) arcα a/r a'/l (pro malé, zorné, úhly) α a α a' a arcα / π α/36 (malým se rozumí r/a >3 až 5) r l. Prostorový úhel Ω S/r (sr) steradián, Ω 4π 1 spat

Více

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav

Více

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání: RADIOMETRIE, FOTOMETRIE http://cs.wikipedia.org/wiki/kandela http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/12_energie/12_energie.htm M. Vrbová, H. Jelínková, P. Gavrilov. Úvod do laserové techniky, skripta ČVUT,

Více

9. Umělé osvětlení. 9.1 Základní veličiny. e. (9.1) I =. (9.6)

9. Umělé osvětlení. 9.1 Základní veličiny. e. (9.1) I =. (9.6) 9. Umělé osvětlení Umělé osvětlení vhodně doplňuje nebo cela nahrauje denní osvětlení v případě jeho nedostatku a tím přispívá ke lepšení rakové pohody člověka. Umělé osvětlení ale potřebuje droj energie,

Více

telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší http://webs.zcu.cz/fel/kee/st/st.pdf

telná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší http://webs.zcu.cz/fel/kee/st/st.pdf Světeln telná technika Literatura: Habel +kol.: Světelná technika a osvětlování - FCC Public Praha 1995 Ing. Jana Lepší Sokanský + kol.: ČSO Ostrava: http://www.csorsostrava.cz/index_publikace.htm http://www.csorsostrava.cz/index_sborniky.htm

Více

Geometrická optika. Energetické vlastnosti optického záření. zářivý tok (výkon záření) Φ e. spektrální hustota zářivého toku Φ Φ = e

Geometrická optika. Energetické vlastnosti optického záření. zářivý tok (výkon záření) Φ e. spektrální hustota zářivého toku Φ Φ = e Enrgticé vlastnosti opticého zářní popisují zářní z hlisa přnosu nrgi raiomtricé vličiny zářivý to (výon zářní) t W [W] zářivá nrgi W, trá proj za jnotu času nějaou plochou sptrální hustota zářivého tou

Více

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů. Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří

Více

ZÁKLADY SVĚTELNÉ TECHNIKY

ZÁKLADY SVĚTELNÉ TECHNIKY ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁKLADY SVĚTELNÉ TECHNIKY Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. Praha 202 Předmluva Předkládaný učební text je určen studentům elektrotechnické fakulty

Více

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme DERIVACE FUNKCE Má zásadí výzam při vyštřováí fukčích závislostí j v matmatic, al také v aplikacích, apř v chmii, fyzic, koomii a jiých vědích oborch Pricip drivováí formulovali v 7 stoltí závisl a sobě

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

REKUPERAČNÍ VÝMĚNÍK TEPLA

REKUPERAČNÍ VÝMĚNÍK TEPLA REKUPERAČNÍ VÝMĚNÍK TEPLA 0. Zaáí cičí - a záklaě měří rkupračího ýměíku pla yhooť pomíky ílí pla pro růzá plooá mia (ou, zuch) j. urč hooy oučiilů přupu pla (), [W.m -.K - ] a o za růzých pomík - rychloí

Více

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha prosinec 2014 1 ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ PROCES VIDĚNÍ - 1. oko jako čidlo zraku zajistí nejen příjem informace přinášené

Více

6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu

6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu 6 Elktronový spin Elktronový spin j vličina poněkud záhadná, vličina, ktrá nmá obdoby v klasickém svět. Do kvantové mchaniky s spin dostal jako xprimntální fakt: z řady xprimntů totiž vyplývalo, ž kromě

Více

IV-1 Energie soustavy bodových nábojů... 2 IV-2 Energie elektrického pole pro náboj rozmístěný obecně na povrchu a uvnitř objemu tělesa...

IV-1 Energie soustavy bodových nábojů... 2 IV-2 Energie elektrického pole pro náboj rozmístěný obecně na povrchu a uvnitř objemu tělesa... IV- Eergie soustavy bodových ábojů... IV- Eergie elektrického pole pro áboj rozmístěý obecě a povrchu a uvitř objemu tělesa... 3 IV-3 Eergie elektrického pole v abitém kodezátoru... 3 IV-4 Eergie elektrostatického

Více

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY Záš pojmy A. Popiš aspoň jede fyzikálí experimet měřeí rychlosti světla. - viz apříklad Michelsoův, Fizeaův, Roemerův pokus. Defiuj a popiš fyzikálí veličiu idex lomu. - je to bezrozměrá fyzikálí veličia

Více

Charakteristiky optického záření

Charakteristiky optického záření Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární

Více

ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH VLASTNOSTÍ OTEVŘENÉHO OBVODU V UZAVŘENÉ REGULAČNÍ SMYČCE

ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH VLASTNOSTÍ OTEVŘENÉHO OBVODU V UZAVŘENÉ REGULAČNÍ SMYČCE Nové mtod a postp v olasti přístrojové tchnik, atomatického řízní a informatik Ústav přístrojové a řídicí tchnik ČVUT v Praz odorný sminář Jindřichův Hradc, 28. až 29. května 2009 ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH

Více

Elektrické světlo příklady

Elektrické světlo příklady Elektrické světlo příklady ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY. Rovinný úhel (rad) = arc = a/r = a'/l (pro malé, zorné, úhly) a a' a arc / π = /36 (malým se rozumí r/a >3 až 5) r l. Prostorový úhel Ω = S/r

Více

2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu

2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu 2. efiice plazmatu, základí charakteristiky plazmatu efiice plazmatu Plazma bývá obyčejě ozačováo za čtvrté skupeství hmoty. Pokud zahříváme pevou látku, dojde k jejímu roztaveí, při dalším zahříváí se

Více

ROTAČNÍ KVADRIKY. Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou

ROTAČNÍ KVADRIKY. Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou ROTAČNÍ KVADRIKY Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou Rotační kvadriky jsou rotační plochy, které vzniknou rotací kuželosečky kolem některé její osy.

Více

4.5.9 Vznik střídavého proudu

4.5.9 Vznik střídavého proudu 4.5.9 Vzik střídavého proudu Předpoklady: 4508 Miulá hodia: Pokud se v uzavřeém závitu měí magetický idukčí tok, idukuje se v ěm elektrické apětí =. Př. 1: Vodorově orietovaá smyčka se pohybuje rovoměrě

Více

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty: Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi

Více

Interakce světla s prostředím

Interakce světla s prostředím Iterakce světla s prostředím světlo dopadající rozptyl absorpce světlo odražeé světlo prošlé prostředím ODRAZ A LOM The Light Fatastic, kap. 2 Light rays ad Huyges pricip, str. 31 Roviá vla E = E 0 cos

Více

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet 6 Charakteristiky áhodé veličiy. Nejdůležitější diskrétí a spojitá rozděleí. 6.1. Číselé charakteristiky áhodé veličiy 6.1.1. Středí hodota Uvažujme ejprve diskrétí áhodou veličiu X s rozděleím {x }, {p

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin FSI UT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin OSNOA 11. KAPITOLY Úvod do měření světelných

Více

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC A JIŘÍ VONDRÁK APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA MODUL 01 OPTICKÁ ZOBRAZENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Více

Optické přístroje. Lidské oko

Optické přístroje. Lidské oko Optické přístroje Lidské oko Oko je kulovitého tvaru o průměru asi 4 mm, má hlavní části: Rohovka Duhovka Zornice (oční pupila): otvor v duhovce, průměr se mění s osvětlením oka (max.,5 mm) Oční čočka:

Více

Projektování automatizovaných systémů

Projektování automatizovaných systémů Projektování automatizovaných systémů Osvald Modrlák, Petr Školník, Jaroslav Semerád, Albín Dobeš, Frank Worlitz TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Více

PENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM

PENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:

Více

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například: 1. SVĚTELNÉ ZDROJE. ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přes den vidíme předměty ve svém okolí, v noci je nevidíme, je tma. V za temněné učebně předměty nevidíme. Když rozsvítíme svíčku nebo žárovku, vidíme nejen svítící těleso,

Více

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek Spš lko PŘÍKOPY El. viční z základů lkochniky. očník Podl knihy Blahovc Základy lkochniky v příkladch a úlohách zpacoval ing. Eduad ladislav Kulhánk yšší odboná a sřdní půmyslová škola lkochnická Faniška

Více

sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu

sin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu MĚŘENÍ INDEXU LOMU REFRAKTOMETREM Jedou z charakteristických optických veliči daé látky je absolutím idexu lomu. Je to podíl rychlosti světla ve vakuu c a v daém prostředí v: c (1) v Průchod světla rozhraím

Více

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY Ing. Petr Žák VÝVOJ ČLOVĚKA vývoj člověka přizpůsobení okolnímu prostředí (adaptace) příjem informací o okolním prostředí smyslové orgány rozhraní pro příjem informací SMYSLOVÉ

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ..07/.5.00/4.080 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

8. Stereometrie 1 bod

8. Stereometrie 1 bod 8. Stereometrie 1 bod 8.1. Poměr objemů pravidelného čtyřbokého hranolu a jemu vepsaného válce je 4 : π b) : π c) : π d) : π e) 4 : π. 8.. Zmenšíme-li poloměr podstavy kužele o polovinu a jeho výšku zvětšíme

Více

ENERGETICKÁ NÁROČNOST OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV

ENERGETICKÁ NÁROČNOST OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV ENERGETICKÁ NÁROČNOST OSVĚTLOVACÍCH SOUSTAV Ing. Petr Žák, Ph.D. Etna s.r.o., Mečislavova 2, Praha 4, zak@etna.cz Problematice energetické náročnosti a úspor elektrické energie je pozornost věnována již

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZIT PLCKÉHO V OLOMOUCI PŘÍROOVĚECKÁ FKULT KTER LGEBRY GEOMETRIE OSVĚTLENÍ VE STŘEOVÉM PROMÍTÁNÍ LINEÁRNÍ PERSPEKTIVĚ Bakalářká práce Vedoucí práce: RNr. Leka Juklová, Ph.. Rok odevdáí 202 Vypracovala:

Více

4. Magnetické pole. 4.1. Fyzikální podstata magnetismu. je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů

4. Magnetické pole. 4.1. Fyzikální podstata magnetismu. je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů 4. Magnetické pole je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů 4.1. Fyzikální podstata magnetismu Magnetické pole vytváří permanentní (stálý) magnet, nebo elektromagnet. Stálý magnet,

Více

UMĚLÉ OSVĚTLENÍ V BUDOVÁCH. Ing. Bohumír Garlík, CSc. Katedra TZB

UMĚLÉ OSVĚTLENÍ V BUDOVÁCH. Ing. Bohumír Garlík, CSc. Katedra TZB UMĚLÉ OSVĚTLENÍ V BUDOVÁCH Ing. Bohumír Garlík, CSc. Katedra TZB Praha 2008 1. PŘEDNÁŠKA 2. Měrné jednotky používané ve světelné technice: Měrové jednotky rovinného úhlu Rovinný úhel různoběžky: α je ten,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta Elektrotechnická Katedra elektroenergetiky a ekologie Studijní obor: AEk - Aplikovaná elektrotechnika DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh světelného zdroje pro osvit ovládacího

Více

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení., Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou

Více

Uţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27

Uţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27 Uţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27 3.1.6 Měření světelného toku a měrného výkonu světelných zdrojů Cíl: Hlavním cílem úlohy je měření světelného toku a měrného výkonu různých světelných zdrojů

Více

SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaiser, Emil Košťál xkaiserj@feld.cvut.cz

SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaiser, Emil Košťál xkaiserj@feld.cvut.cz SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaisr, Emil Košťál xkaisrj@fld.cvut.cz ČVUT, Fakulta lktrotchnická, katdra Radiolktroniky Tchnická 2, 166 27 Praha 6 1. Úvod Článk s

Více

20. Eukleidovský prostor

20. Eukleidovský prostor 20 Eukleidovský prostor V této kapitole budeme pokračovat ve studiu dalších vlastostí afiích prostorů avšak s tím rozdílem že místo obecého vektorového prostoru budeme uvažovat prostor uitárí Proto bude

Více

Učební text k přednášce UFY008

Učební text k přednášce UFY008 Lom hranolem lámavé stěny lámavá hrana lámavý úhel ϕ deviace δ úhel, o který je po výstupu z hranolu vychýlen světelný paprsek ležící v rovině kolmé k lámavé hraně (v tzv. hlavním řezu hranolu), který

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Optika. Základní vlastnosti světla. Optika - nauka o světle; Světlo je elmg. vlnění, které vyvolává vjem v našem oku.

FYZIKA 4. ROČNÍK. Optika. Základní vlastnosti světla. Optika - nauka o světle; Světlo je elmg. vlnění, které vyvolává vjem v našem oku. Základí vlastosti světla - auka o světle; Světlo je elmg. vlěí, které vyvolává vjem v ašem oku. Přehled elmg. vlěí: - dlouhé vly - středí rozhlasové - krátké - velmi krátké - ifračerveé zářeí - viditelé

Více

VLIV MODIFIKACE MATICE HMOTNOSTI NA VÝSLEDKY MODÁLNÍ ANALÝZY

VLIV MODIFIKACE MATICE HMOTNOSTI NA VÝSLEDKY MODÁLNÍ ANALÝZY VLIV MODIFIKACE MAICE HMONOSI NA VÝSLEDKY MODÁLNÍ ANALÝZY omáš Brzobohatý, Alxadros Markopoulos Fakulta strojí, katdra mchaiky VŠB-U Ostrava, řída 7. listopadu, 78 Abstrakt Při řší dyamických úloh mtodou

Více

Euklidovský prostor Stručnější verze

Euklidovský prostor Stručnější verze [1] Euklidovský prostor Stručnější verze definice Eulidovského prostoru kartézský souřadnicový systém vektorový součin v E 3 vlastnosti přímek a rovin v E 3 a) eprostor-v2, 16, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c)

Více

Otázky z kapitoly Stereometrie

Otázky z kapitoly Stereometrie Otázky z kapitoly Stereometrie 10. února 015 Obsah 1 Krokované příklady (0 otázek) 1 Metrické vlastnosti (30 otázek) 1.1 Obtížnost 1 (16 otázek)....................................... 1. Obtížnost (14

Více

2.9.16 Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus

2.9.16 Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus .9.6 Přirozná ponnciální funkc, přirozný ritmus Přdpokldy: 95 Pdgogická poznámk: V klsické gymnziální sdě j přirozná ponnciální funkc 0; j funkc y = +. Asi dvkrát vyrán jko funkc, jjíž tčnou v odě [ ]

Více

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří

Více

ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně

ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně 1 PŘÍLOHY Příloha 1 Měření příkonu a svítivosti halogenové žárovky H4 při kolísání palubního napětí automobilu Cíl úlohy: Cílem této úlohy je změřit příkon, osvětlení a svítivost automobilového světlometu

Více

8. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁSADY OSVĚTLOVÁNÍ

8. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁSADY OSVĚTLOVÁNÍ 8. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁSADY OSVĚTLOVÁNÍ Cílem osvětlení určitého prostoru je vytvořit v něm v souladu s jeho určením co nejpříznivější podmínky pro požadovanou činnost lidí a pro vznik jejich zrakové pohody.

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 - technické předmět Ing. Jan Jemelík 1 Každé

Více

Demonstrace skládání barev

Demonstrace skládání barev Vltrh nápadů učitlů fyziky I Dmonstrac skládání barv DENĚK NAVRÁTIL Přírodovědcká fakulta MU Brno Úvod Studnti střdních škol si často stěžují na nzáživnost nzajímavost a matmatickou obtížnost výuky fyziky.

Více

Měření úhlového rozptylu odraženého a propuštěného světla

Měření úhlového rozptylu odraženého a propuštěného světla PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO OLOMOUC Katedra optiky Měření úhlového rozptylu odraženého a propuštěného světla DIPLOMOVÁ PRÁCE Vypracoval Vedoucí bakalářské práce Studijní obor Práce odevzdána

Více

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku

Více

Kapacita. Gaussův zákon elektrostatiky

Kapacita. Gaussův zákon elektrostatiky Kapacita Dosud jsme se zabývali vztahy mezi náboji ve vakuu. Prostředí mezi náboji jsme charakterizovali permitivitou ε a uvedli jsme, že ve vakuu je ε = 8,854.1-1 C.V -1.m -1. V této kapitole se budeme

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas! MECHANICKÉ VLNĚNÍ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í uveďte rozdíly mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním zdroj mechanického vlnění musí. a to musí být přenášeno vhodným prostředím,

Více

f(x) = 9x3 5 x 2. f(x) = xe x2 f(x) = ln(x2 ) f(x) =

f(x) = 9x3 5 x 2. f(x) = xe x2 f(x) = ln(x2 ) f(x) = Zadání projektů Projekt 1 f(x) = 9x3 5 2. Určete souřadnice vrcholů obdélníka ABCD, jehož dva vrcholy mají kladnou y-ovou souřadnici a leží na parabole dané rovnicí y = 16 x 2 a další dva vrcholy leží

Více

C V I Č E N Í 4 1. Představení firmy Splintex Czech 2. Vlastnosti skla a skloviny 3. Aditivita 4. Příklady výpočtů

C V I Č E N Í 4 1. Představení firmy Splintex Czech 2. Vlastnosti skla a skloviny 3. Aditivita 4. Příklady výpočtů Techologe skla 00/03 C V I Č E N Í 4. Představeí rmy pltex Czech. Vlastost skla a sklovy 3. Adtvta 4. Příklady výpočtů Hospodářská akulta. Představeí rmy pltex Czech a.s. [,] Frma pltex Czech je součástí

Více

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Náhodá veličia Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 45/004. Náhodá veličia Většia áhodých pokusů má jako výsledky reálá čísla. Budeme tedy dále áhodou veličiou rozumět proměou, která

Více

Optika. v = f. c = f. světlo elektromagnetické vlnění spektrum: ve vakuu: viditelné záření (světlo): 400 nm (fialová) 700 nm (červená)

Optika. v = f. c = f. světlo elektromagnetické vlnění spektrum: ve vakuu: viditelné záření (světlo): 400 nm (fialová) 700 nm (červená) Optika světlo elektromagnetickévlnění spektrum: v = f vevakuu: c = f viditelnézáření(světlo):400nm(fialová) 700nm(červená) Optika šířenísvětla(vlnění):huygensůvprincip Každýbodprostoru,kamvlněnídorazí,jebodovým

Více

sf_2014.notebook March 31, 2015 http://cs.wikipedia.org/wiki/hudebn%c3%ad_n%c3%a1stroj

sf_2014.notebook March 31, 2015 http://cs.wikipedia.org/wiki/hudebn%c3%ad_n%c3%a1stroj http://cs.wikipedia.org/wiki/hudebn%c3%ad_n%c3%a1stroj 1 2 3 4 5 6 7 8 Jakou maximální rychlostí může projíždět automobil zatáčku (o poloměru 50 m) tak, aby se navylila voda z nádoby (hrnec válec o poloměru

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #9 Základní experimenty akustiky Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 3.11.014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě spočítejte,

Více

Zrcadlení v lineární perspektivě

Zrcadlení v lineární perspektivě Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5 ROČNÍKOVÁ PRÁCE Zrcadlení v lineární perspektivě Vypracoval: Lukáš Rehberger Třída: 8. M Školní rok: 2013/2014 Seminář: Deskriptivní geometrie Prohlašuji,

Více

Učební text k přednášce UFY102

Učební text k přednášce UFY102 Učbí txt k přdášc UFY ifrakc světla ifrakc (ohyb) světla Christia Huygs ukázal, ž přímočaré šíří vloplochy lz vysvětlit jako suprpozici skudárích sférických vl vyzářých z všch částí vloplochy. Jstliž ějaká

Více

Řešené příklady z OPTIKY II

Řešené příklady z OPTIKY II Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Řešené příklady z OPTIKY II V následujícím článku uvádíme několik vybraných příkladů z tématu Optika i s uvedením

Více

STOČ 2013 - Studentská tvůrčí a odborná činnost 25. dubna 2013, FAI UTB ve Zlíně. Klíčová slova: Terahertz, olejomalba, index lomu

STOČ 2013 - Studentská tvůrčí a odborná činnost 25. dubna 2013, FAI UTB ve Zlíně. Klíčová slova: Terahertz, olejomalba, index lomu Stuetská tvůrčí a oborá čiost STOČ 013 Využití Terahertz frekvecí pro aalýzu uměleckých ěl Raka Matušová Uiverzita Tomáše Bati ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, Na Stráěmi 4511, 760 05 Zlí, Česká

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)

Více

Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava Katedra elektrotechiky Fakulta elektrotechiky a iformatiky, VŠB - TU Ostrava 10. STŘÍDAVÉ STROJE Obsah 1. Asychroí stroje 1. Výzam a použití asychroích strojů 1.2 Pricip čiosti a provedeí asychroího motoru.

Více

Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin

Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin Úloha č. 2 Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin Úkoly měření: 1. Určete dynamickou viskozitu z měření doby pádu kuličky v kapalině (glycerinu, roztoku polysacharidu ve vodě) při laboratorní

Více

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA 2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost

Více

Účinky záření na sbírkové materiály

Účinky záření na sbírkové materiály Účinky záření na sbírkové materiály 1 Záření - základní pojmy elektromagnetické spektrum tvoří několik typů záření světlo má charakter elektromagnetického vlnění optické záření elektromagnetické záření

Více

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout. Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.

Více

1. Základy měření neelektrických veličin

1. Základy měření neelektrických veličin . Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost

Více

Geometrické těleso je prostorově omezený geometrický útvar. Jeho hranicí, povrchem, je uzavřená plocha.

Geometrické těleso je prostorově omezený geometrický útvar. Jeho hranicí, povrchem, je uzavřená plocha. 18. Tělesa řezy, objemy a povrchy, (řez krychle, kvádru, jehlanu, objemy a povrchy mnohostěnů, rotačních těles a jejich částí včetně komolých těles, obvody a obsahy mnohoúhelníků, kruhu a jeho částí) Tělesa

Více

S V Ě T L O A O S V Ě T L O V Á N Í

S V Ě T L O A O S V Ě T L O V Á N Í VŠB - TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky S V Ě T L O A O S V Ě T L O V Á N Í 1. Úvod 2. Elektrické světelné zdroje 3. Elektrická svítidla 4. Umělé osvětlení

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ KALIBRACE DIGITÁLNÍHO FOTOAPARÁTU PRO ÚČELY MĚŘENÍ JASU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ KALIBRACE DIGITÁLNÍHO FOTOAPARÁTU PRO ÚČELY MĚŘENÍ JASU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV ELEKTROENERGETIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Bc. Pavel Hájek

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Bc. Pavel Hájek ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE 8 Bc. Pavl Hájk ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavbní, Katdra spciální godézi Názv diplomové prác: Vbudování, zaměřní a výpočt bodového

Více

Úvod do zpracování měření

Úvod do zpracování měření Laboratorí cvičeí ze Základů fyziky Fakulta techologická, UTB ve Zlíě Cvičeí č. Úvod do zpracováí měřeí Teorie chyb Opakujeme-li měřeí téže fyzikálí veličiy za stejých podmíek ěkolikrát za sebou, dostáváme

Více

Úvod do lineárního programování

Úvod do lineárního programování Úvod do lieárího programováí ) Defiice úlohy Jedá se o optimalizaí problémy které jsou popsáy soustavou lieárích rovic a erovic. Kritéria optimalizace jsou rovž lieárí. Promé v této úloze abývají reálých

Více

Difrakce na mřížce. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 7

Difrakce na mřížce. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 7 Úloha č. 7 Difrakce na mřížce Úkoly měření: 1. Prostudujte difrakci na mřížce, štěrbině a dvojštěrbině. 2. Na základě měření určete: a) Vzdálenost štěrbin u zvolených mřížek. b) Změřte a vypočítejte úhlovou

Více

Stereometrie pro učební obory

Stereometrie pro učební obory Variace 1 Stereometrie pro učební obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz 1. Vzájemná poloha prostorových

Více

7. Světelné jevy a jejich využití

7. Světelné jevy a jejich využití 7. Světelné jevy a jejich využití - zápis výkladu - 41. až 43. hodina - B) Optické vlastnosti oka Oko = spojná optická soustava s měnitelnou ohniskovou vzdáleností zjednodušené schéma oka z biologického

Více

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které

Více

Smyslová soustava člověka (laboratorní práce)

Smyslová soustava člověka (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Smyslová soustava člověka (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-34 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 8. třída

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

ŠROUBOVÉ PLOCHY. 1. Základní úlohy na šroubových plochách.

ŠROUBOVÉ PLOCHY. 1. Základní úlohy na šroubových plochách. ŠROUBOVÉ PLOCHY 1. Základní úlohy na šroubových plochách. Šroubová plocha Φ vzniká šroubovým pohybem křivky k, která není trajektorií daného šroubového pohybu. Je-li pohyb levotočivý (pravotočivý je i

Více

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy:

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy: Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: PSK1-10 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Ukázka fyzikálních principů, na kterých

Více

Algoritmus RSA. Vilém Vychodil. 4. března 2002. Abstrakt

Algoritmus RSA. Vilém Vychodil. 4. března 2002. Abstrakt Algoritmus RSA Vilém Vychodil 4. břza 2002 Abstrakt Násldující podpůrý txt stručě shruj základí problmatiky při šifrováí algoritmm RSA. Sm spadá j samotý pricip algoritmu, al i základí mtody grováí vlkých

Více