MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

Transkript

1 MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE verze 16.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, Zelená linka pro zájemce o dotace: leden 2010

2 OSNOVA 1 ÚVOD Účel manuálu a použití Modelu FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Stručný souhrn pojmů Oblast zpracování finanční analýzy Výpočet míry podpory POPIS MODELU PLOŠNÉ PLYNOFIKACE Struktura Modelu Barevná konvence a formát vstupních dat Vyplnění Modelu plošné plynofikace INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY List Info List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpočet míry podpory List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP List Makroekonomická data VELKÉ PROJEKTY Použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení Metodika zpracování ekonomické analýzy (EA) Zadávání dat do Modelu Velké projekty List Ekonomická analýza List Výstupy do Žádosti - CZK List Výstupy do žádosti - EUR SKUPINOVÉ PROJEKTY Postup při zpracováni Skupinových projektů KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ Kontrola formálních údajů

3 7.2. Posouzení výsledků z FA ( Individuální projekty) Posouzení výsledků FEA ( Velké projekty ) Posouzení výsledků FEA ( Skupinové projekty ) SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK REJSTŘÍK PŘÍLOHY

4 1 ÚVOD Obecná pravidla evropských fondů v rámci politiky soudržnosti vyžadují zpracovat, u projektů které vytvářejí příjmy a jejich celkové investiční náklady přesahují 25 mil EUR (tzv. Velký projekt ) 1 analýzu nákladů a přínosů (dále jen CBA ), a to v plném rozsahu tj. zpracování finanční, ekonomické a citlivostní analýzy a analýzy rizik. 2 Tyto projekty jsou přímo posuzovány Evropskou komisí (dále jen EK ). U projektů, jejichž investiční náklady nepřesahují 25 mil EUR, ale tyto projekty vytvářejí příjmy a zároveň nepodléhají pravidlům o veřejné podpoře 3, je vyžadováno zpracovat pouze finanční analýzu (dále jen FA ) Projektu. Pro usnadnění zpracování CBA v rámci dotačního titulu Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP ), byl vyhotoven nástroj, tzv. Model, 4 který zpracovateli analýzy (dále jen Zpracovatel ) usnadní a zajistí zpracování povinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, ekonomické analýzy a citlivostní analýzy a analýzy rizik) v souladu s aktuálními metodickými dokumenty. Přílohou Žádosti u projektů generujících příjem je vlastní vyplněný Model a zpráva (viz Příloha 1 Manuálu). 5 V rámci snadnější orientace, je v Manuálu pro dílčí části CBA používáno následujících označení: FA - finanční analýza a FEA - finanční, ekonomická a citlivostní analýza. V Modelech není implementována ta část CBA, která se týká zpracování analýzy rizik, jejíž zpracování je vyžadováno v rámci předložení Žádosti pro Velké projekty. 6 Jako vhodné metodické zdroje pro zpracování Analýzy Rizik je možné použít dokument EK - Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects kapitola Účel manuálu a použití Modelu Manuál k Modelu plošné plynofikace, slouží jako vhodná pomůcka při vyplňování a zadávání dat do Modelu, ale také jako vhodná pomůcka pro posouzení a vyhodnocení relevantnosti obdržených výsledků. V manuálu jsou uvedeny minimální požadavky na vstupní data pro níže uvedené typy projektů:. Individuální projekt. 2 Velký projekt. 2 Obecně lze říci, že požadavky na základní vstupní data jsou pro všechny tři výše uvedené typy projektů shodné s tím, že v rámci tzv. Velkých projektů, musí být zpracována CBA v plném rozsahu. Proto je rozsah vstupních dat oproti Individuálním projektům, o něco větší. Tento manuál je vyhotoven pouze pro tzv. Model plošné plynofikace, který je základním modelem pro zpracování FA/FEA pro ty projekty, které generují příjem a 1 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 2 Nařízení ES 1083/2006, oddíl 2, článek 40 odrážka e. 3 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 4 Model pro zpracování finanční a ekonomické analýzy a určení výše podpory u projektů generujících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Model je vytvořen ve standardním softwarovém prostředí MS Excel. 5 Směrnice MŽP o předkládání žádostí. 6 Nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, Příloha XXI velký projekt žádost o potvrzení podpory podle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 846/

5 svým zaměřením odpovídají požadavkům na projekty, které jsou předkládány do OPŽP v rámci prioritní osy 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí, respektive do oblasti podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší (jedná se zejména o projekty rozšíření stávající plynovodní sítě, neboť tento typ projektů nemůže být zpracováván Energetickým modelem zelená louka ani Energetickým modelem přírůstkovým ). Model je určen k použití v programu MS Excel, verze 2003 a Zpracování FA/FEA jiným softwarem není přípustné. Při zadávání dat do Modelu se předpokládá, že Zpracovatel FA/FEA má základní úroveň dovedností s prací na PC a znalosti fungování programu MS Excel. Model a Manuál respektují pokyny českých úřadů z hlediska podrobných národních pravidel, např. v oblasti způsobilosti nákladů k financování z Evropských fondů. Manuál také předpokládá, že Zpracovatel má základní znalosti ohledně podmínek a pravidel dotačního titulu OPŽP, respektive jeho Implementačního dokumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dokumentů, vztahujících se k dotačnímu titulu OPŽP. Model a manuál vychází z aktuálního stavu následujících, níže uvedených metodických dokumentů: Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, June

6 2 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Hlavním účelem FA/FEA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu, stanovení míry podpory a posouzení udržitelnosti projektu. U ekonomické anlýzy (dále jen EA ) je hlavním výstupem posouzení celospolečenských přínosů projektu. Obvykle se tato analýza provádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsou vlastníkem a provozovatelem různé subjekty, je zapotřebí, aby byla taktéž FA/FEA konsolidována za oba subjekty. Pro stanovení výsledků FA je použita metodika diskontovaných peněžních toků, zpracovaná dle metodického pokynu vydaného EK. Hlavními výsledky zpracované FA jsou především následující údaje: Zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu. Stanovení příspěvku Společenství, respektive výše podpory z OPŽP. Kontrola finanční udržitelnosti projektu ve smyslu tvorby dostatečné části čistých příjmů (tj. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady), a to ve výši více než poloviny hodnoty původní investice na konci ekonomické životnosti daného prvku projektu. Finanční návratnost investice lze posoudit odhadem finanční čisté současné hodnoty (FNPV/C) a finanční míry návratnosti (FRR/C). Tyto ukazatele vyjadřují schopnost čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být FNPV/C záporná a FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá ve FA. Všechny tyto zásady vycházejí z metodického pokynu EK Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment projects 9. Výše příspěvku Společenství, respektive výše dotace z OPŽP se stanovuje v souladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Je nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek Společenství upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování projektu. Finanční udržitelnost je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru poplatků (jako zdroj příjmů projektu) měl vycházet ze skutečné potřeby zdrojů a ceny by měly pokrývat přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou část odpisů aktiv Stručný souhrn pojmů Projekt vytvářející příjem Je definován v prvním odstavci článku 55 Nařízení Rady 1083/2006/ES takto: Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. To znamená, že projekty, které vytvářejí pouze úspory jako např. zateplování veřejných budov nejsou projekty vytvářející příjmy (vyjma projektů, kde např. vlastník budovy tuto budovu pronajímá a tudíž získává příjem v podobě nájemného služba za úplatu ). Naproti tomu např. projekt, který je zaměřen na rekonstrukce Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Dokument Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

7 (rozšíření stávající plynovodní sítě) může být projektem, kde dochází pouze k úsporám v provozních nákladech, ale souvisí se službou za úplatu a z tohoto důvodu je nutné zpracovat CBA (projekt generující příjem). Projekty, které poskytují službu bez úplaty (jako např. výtopna pro veřejnou budovu) taktéž nejsou projekty, vytvářející příjmy. Dále je nutné zdůraznit, že relevantní příjem, je příjem dané investice a nikoliv příjem celého systému, jehož je projekt součástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady daného projektu pro účel finanční analýzy, musí být definovány jako přírůstkové příjmy a náklady, tj. jako rozdíl mezi příjmy ve scénáři s projektem a ve scénáři bez projektu, toto platí obdobně i pro položku nákladů. V případě, že scénář bez projektu nemá ani příjmy a ani náklady (projekt na tzv. zelené louce ), jsou poté příjmy a náklady daného projektu zároveň přírůstkovými příjmy a náklady. Individuální projekt 11 V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. Velký projekt 12 V Implementačním dokumentu OPŽP je velký projekt definován následovně: Operace složená z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady v případě životního prostředí přesahují 25 milionů EUR. Za velký projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů tzv. skupinový projekt, za předpokladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli) a za podmínky, že jeho celkové náklady převýší hranici 25 milionů EUR. Pro určení celkových nákladů projektu se započítává také DPH, které je součástí celkových nákladů projektu bez ohledu na jeho nezpůsobilost. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Je souhrnná analýza, která je využívána k prokázání, zda je z ekonomického pohledu žádoucí daný projekt realizovat a zda jeho realizace přispěje k plnění cílů regionální politiky EU. Jestliže je výsledek posuzování kladný, je následně prokazováno, zda je příspěvek Společenství (z fondů EU) nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu. Plná analýza CBA (vyžadována pro velké projekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, ekonomická analýza s analýzou citlivosti a riziková analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednou ze součástí CBA a musí být zpracovávána pro projekty vytvářející příjmy, které nepodléhají pravidlům veřejné podpory. Hlavním účelem FA je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit 11 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 12 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 7

8 následující údaje: zhodnocení finanční návratnosti investice a vlastního (národního) kapitálu, stanovení příspěvku Společenství a kontrola finanční udržitelnosti projektu. Ekonomická analýza (EA) a citlivostní analýza Ekonomická analýza s analýzou citlivosti je jednou ze součástí CBA a musí být zpracována jako součást CBA pro tzv. Velké projekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prokázání celospolečenských přínosů předkládaného projektu. Citlivostní analýza je zaměřena na zjištění kritických proměnných projektu, a to jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska ekonomické analýzy. Provádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i ekonomické výkonnosti. Provozní fáze projektu Provozní fáze projektu je časový horizont, definovaný rokem uvedení projektu do provozu a obdobím zpracování analýzy, které je uváděno v metodických dokumentech EK. Pro projekty v oblasti plynofikací je provozní fáze projektu automaticky nastavena na 25 let (včetně roku uvedení projektu do provozu). Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) Referenční období FEA je definováno jako období přípravy a realizace projektu (první rok přípravy/realizace projektu, který lze zahrnout do referenčního období FEA je rok 2007) 13 plus provozní fáze projektu. Referenční období FEA je tedy vůči délce provozní fáze projektu delší o přípravnou a realizační fázi projektu. Cenová úroveň Vzhledem ke skutečnosti, že v některých částech Modelu jsou používány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyto pojmy jednoznačně definovat. Stálé ceny jsou ceny, vyjádřené vždy k dané cenové úrovni, která je určena jako základní, např. k začátku roku Pokud pak od roku 2009 do roku 2010 dojde ke zvýšení cen výstavby o 5 % pouze z důvodu inflace cen stavebních prací, jsou náklady na tuto výstavbu v roce 2010 ve stálých cenách stejné, jako v roce Lze stručně shrnout, že stálé ceny jsou ceny vyčištěné od vlivu inflace. Běžné ceny jsou naopak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažovanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v roce 2010 o 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v roce Běžné ceny jsou tedy ceny, které zahrnují inflaci. Diskontování Diskontování je analytický nástroj, kterým se srovnávají náklady, přínosy a finanční toky v čase a který vyjadřuje základní skutečnost, že peníze v budoucnu mají nižší hodnotu, než peníze v současnosti. Pro každý rok, kterým je daný tok peněz posunutý do budoucna, dojde ke snížení jeho hodnoty součinem s faktorem 1/(1 + r), kde r je diskontní sazba v procentech. Diskontní sazba je koeficient pro výpočet současné hodnoty předpokládaných budoucích hotovostních toků. Pro FA/FEA je r nastaven na hodnotu navrženou EK ve výši 5 %, totéž platí pro ekonomickou analýzu, kde je ovšem diskontní sazba ve výši 5,5 % je datum uskutečnění prvních způsobilých nákladů na přípravu a realizaci projektu. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 8

9 NPV Čistá současná hodnota Součet hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů) a všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice, které jsou převedeny na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí diskontováním budoucích toků. NPV/C Čistá současná hodnota (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů EU, měla by být NPV/C záporná. Tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v korunách. NPV/K Čistá současná hodnota (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory, tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu, investovaného do projektu v korunách. FRR Finanční míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) ve FA rovna nule. FRR/C Finanční míra návratnosti (bez podpory Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s jeho investičními náklady bez ohledu na to, jak jsou tyto náklady financovány. Aby mohl projekt žádat příspěvek z fondů, měla by být FRR/C nižší, než diskontní sazba použitá pro analýzu (tedy FRR/C < 5 %). Tato hodnota vyjadřuje celkovou návratnost projektu v procentech. FRR/K Finanční míra návratnosti (s podporou Společenství) Je spočítána na základě srovnání čistých příjmů projektu s investovaným kapitálem příjemce podpory tj. s ohledem na to, jak jsou investiční náklady financovány (vč. odečtení příspěvku Společenství). Vyjadřuje návratnost národního kapitálu investovaného do projektu v procentech. ENPV - Ekonomická čistá současná hodnota Současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů. V případě, že čistá současná hodnota je větší než nula, je projekt přijatelný. ERR Ekonomická míra návratnosti Taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota budoucích socio-ekonomických nákladů a přínosů (ENPV) v ekonomické analýze rovna nule. B/C - Poměr přínosů a nákladů Podíl součtu všech přínosů plynoucích z investice, k nákladům na investici. Pokud je index větší než jedna, je následně projekt přijatelný Oblast zpracování finanční analýzy FA/FEA je zpracovávána vzhledem k infrastruktuře, která bude v rámci projektu realizována (rozšiřována souladu s určením Modelu plošné plynofikace zcela nově budována). 9

10 V případě výstavby zcela nové infrastruktury (projekt na tzv. zelené louce ) je/bude analýza počítána pouze za infrastrukturu realizovanou v rámci projektu a tedy počítána pouze vzhledem k této infrastruktuře. V případě, že Žadatel (budoucí vlastník) již v současnosti vlastní daný typ infrastruktury (systémy dálkového zásobování teplem, kotelny,...) nesmí být náklady a ani příjmy ze stávající infrastruktury (nedotčené projektem) v rámci analýzy započítávány z toho důvodu, že infrastruktura není součástí projektu je oddělitelná, samostatně provozovaná! U projektů na zelené louce mají být do FA/FEA zahrnuty pouze finanční toky, které bezprostředně souvisí s projektem. Relevantní příjmy v rámci analýzy jsou pouze ty příjmy, které jsou přímo hrazeny uživateli / zákazníky za danou službu. 14 Obdobně jsou náklady projektu chápány jako náklady, které jsou vyvolány v přímé souvislosti s projektem (provozní náklady projektu fixní a variabilní). Náklady a příjmy projektu, které jsou v analýze vyčísleny, musí být ve zprávě k FA/FEA a analýze samotné detailně stanoveny. V rámci analýzy není v položkách nákladů a příjmů (cash-flow) projektu počítáno s finančními toky (cash-flow), které jsou uskutečňovány mezi vlastníkem a provozovatelem podporované infrastruktury. Například nájemné, které je placeno vlastníkovi infrastruktury od provozovatele (je-li vlastník a provozovatel odlišný), není zohledňováno ani v příjmech ani v nákladech, protože jde o tok uvnitř analyzovaného systému Výpočet míry podpory V rámci Modelu je implementována metodika výpočtu FA, která je v souladu s metodickými dokumenty, 15 publikovanými EK. Stručný popis výpočtu je uveden v sekci níže. Použité názvosloví je převzato z oficiálního zveřejněného překladu Přílohy XXI, Nařízení Rady (ES) č. 846/2009. Krok 1: stanovení míry nedostatku financování (R) Nejdříve je třeba určit způsobilé výdaje (EE) v souladu s čl Nařízení Rady 1083/2006/ES: EE = DIC DNR Kde: EE jsou diskontované způsobilé výdaje, DIC jsou diskontované investiční náklady a DNR jsou diskontované čisté příjmy. Poté je míra nedostatku financování (R) stanovena jako: R = EE / DIC Krok 2: stanovení částky rozhodnutí (DA) Je částka, které se týká míra spolufinancování pro prioritní osu (čl Nařízení Rady 1083/2006/ES): DA = EC * R Kde EC jsou nediskontované způsobilé náklady. Krok 3: stanovení (maximální) výše příspěvku Společenství EU příspěvek = DA * CR pa 14 Nařízení Rady (ES) č.1083/2006, článek 55 odst Pracovní dokument 4 Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, EK, srpen Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects, Final Report, červen

11 Kde CR pa je maximální míra spolufinancování z fondů EU, určená pro prioritní osu dle rozhodnutí Komise, kterým byl přijat operační program (čl Nařízení Rady 1083/2006/ES). 11

12 3 POPIS MODELU PLOŠNÉ PLYNOFIKACE Model plošné plynofikace je vytvořen v softwarovém prostředí MS Excel, jeho struktura i způsob vyplnění jsou tak srozumitelné všem uživatelům se základní znalostí softwarového balíku MS Office, verzí 2003, resp V podkapitolách níže je přiblížena struktura Modelu a vysvětleno použití Barevné konvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Modelu a jeho kontrolu Struktura Modelu Model je rozdělen do několika tématických listů, kde jsou shromažďována data, která jsou si svojí povahou podobná. Model plošné plynofikace obsahuje následující listy: List Info List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpočet míry podpory List Zdroje financování List Výstup pro SFŽP List Ekonomická analýza List Výstupy do žádosti - CZK List Výstupy do žádosti EUR List Makroekonomická data Klad listů představuje kompromis mezi postupem Zpracovatele (Žadatele) při vyplňování Modelu a koncepcí Modelu vzhledem k výpočtové provázanosti jeho částí. V kapitole č Vyplnění Modelu plošné plynofikace - je popsán způsob vyplnění Modelu, respektující výše uvedenou strukturu a pořadí kladu listů Barevná konvence a formát vstupních dat Barevná konvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracovateli (Žadateli) orientaci a vyplnění Modelu, vč. následné kontroly vyplnění Modelu. Při její dodržení je minimalizováno riziko, že Zpracovatel (Žadatel) vyplní Model nesprávným způsobem, příp. opomene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky označují vstupní data, která musí Zpracovatel Modelu povinně vyplnit. Tyto buňky nejsou uzamčeny, tzn. že Zpracovatel FA/FEA může položky v buňkách kopírovat nebo mohou být tyto buňky propojeny s jiným souborem MS Excel. Data, která se zadávají do tmavě žlutých buněk, slouží ke kontrole ostatních zadaných vstupních dat nebo jsou nezbytná k zajištění správné funkce a výpočtu Modelu. Zpracovatel musí vyplnit všechny žlutě podbarvené položky i v případě, kdy je jejich hodnota nulová (tzn. Zpracovatel musí zadat hodnotu rovnu 0 ). Světle žluté buňky jsou v Modelu počítány automaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) nebo představují užitečné 12

13 doplňující informace o charakteru daného projektu. Buňky nejsou uzamčeny, proto do nich lze vkládat, kopírovat nebo lze propojovat konkrétní data (případně text). Je zapotřebí upozornit, že jestliže Zpracovatel změní předdefinované nebo vypočtené hodnoty, musí tyto změny detailně zdůvodnit ve zprávě k FA/FEA předkládaného projektu. Šedivé buňky v Modelu vesměs označují dílčí záhlaví tabulek nebo takové buňky, které jsou vždy prázdné (nejsou relevantní) nebo obsahují hodnotu 0. Tyto buňky Zpracovatel FA/FEA nemůže nijak měnit ani upravovat. Buňky, které nejsou vybarveny (bílé buňky), jsou v rámci Modelu dopočítávány automaticky. Buňky jsou uzamčeny a není možné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a to v závislosti na Zpracovatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele nebo délky výstavby (závisí na položce Předpokládané datum zahájení realizace projektu a Předpokládané datum ukončení realizace projektu ). Záporná čísla jsou v Modelu znázorňována dle účetního zvyku, tedy v závorkách. Hodnoty, které jsou v Modelu počítány, ale jejich hodnota je rovna = 0, jsou znázorněny Vyplnění Modelu plošné plynofikace Pro zajištění korektního výpočtu a následného obdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracovatel (Žadatel) při vyplňování postupoval v souladu s tímto Manuálem. Pouze při správném vyplnění všech údajů je Model funkční. To především znamená, aby Zpracovatel FA/FEA vkládal do Modelu nezbytná minimálně požadovaná data (blíže viz kap. 3.2 Barevná konvence). Kromě toho formuluje SFŽP ČR následující doporučený postup při vyplňování modelů FA/FEA. S cílem maximálně zjednodušit a usnadnit zpracování Modelu plošné plynofikace, doporučuje SFŽP Zpracovatelům (Žadatelům) využít následujícího postupu při zpracování FA/FEA: 1. Zpracovatel přistoupí ke zpracování Modelu poté, co se důkladně seznámil s relevantními dokumenty souvisejícími s podáváním Žádosti o podporu z OPŽP, především Implementačním dokumentem OPŽP v platném znění, částmi obecně platnými pro všechny prioritní osy a specificky platnými pro relevantní prioritní osu. 2. Zpracovatel se nejdříve seznámí s tímto Manuálem, závaznou osnovou Zprávy k Modelu plošné plynofikace (Příloha č. 1), příp. vypracovaným příkladem (Příloha č. 2). 3. Na základě těchto informací Zpracovatel (Žadatel) obstará podkladové materiály, potřebné pro řádné zpracování Modelu plošné plynofikace, příp. bude konzultovat problémové okruhy s odpovědnými pracovníky SFŽP. 4. Následně Zpracovatel přistoupí k vyplnění Modelu a sestavení Zprávy. 5. Zpracovatel ukončí zpracování Modelu kontrolou relevance, úplnosti a správnosti dat zadaných do Modelu, a dále kontrolou formální, věcné i obsahové správnosti a úplnosti Zprávy, vč. požadovaných příloh. 13

14 Zpracovatel v rámci zpracování FA pro Individuální projekt vyplňuje následující listy: List Info ; List Investiční náklady běžné ceny ; List Náklady a příjmy ; List Zdroje financování ; List Výstup pro SFŽP. Ve zvláštních případech, kdy bude pouze část infrastruktury projektu využívána způsobem generujícím příjem, vyplní Zpracovatel rovněž údaje na listu Výpočet míry podpory. Tyto skutečnosti zkonzultuje s pracovníky SFŽP. Zpracovatel v rámci zpracování FA pro Velký projekt vyplňuje, kromě listů pro Individuální projekt, rovněž následující listy: List Výpočet míry podpory (pouze tabulková část Citlivostní analýza a případné vyplnění údajů v tabulkové části Výpočet míry finanční mezery ); List Ekonomická analýza ; List Výstupy do žádosti - CZK (pouze tabulková část Dorovnání rozdílů ze zaokrouhlování ). Nedílnou součástí zpracování FA/FEA je, vedle vyplnění Modelu, též zpracování Zprávy k FA/FEA. Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracovatel analýzy popsat zadané hodnoty nákladů a příjmů včetně jejich stanovení či odkazů na zdroj/e těchto hodnot. Případné úpravy přednastavených prognóz 16 budou ve Zprávě nejen popsány, ale i zdůvodněny! 16 Přednastavené prognózy slouží k výpočtu hodnot v průběhu celého období analýzy. V přednastavených prognózách jsou používána buď Zpracovatelem zadaná data nebo Modelem vypočtená data, nicméně přednastavené prognózy, které jsou umístěny v tmavě nebo světle žlutých buňkách, mohou být Zpracovatelem upraveny. 14

15 4 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V Implementačním dokumentu OPŽP je individuální projekt definován následovně: Je konkrétní ucelený projektový záměr, jehož celkové náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnout 25 milionů EUR. Za individuální projekt v tomto smyslu bude považován i projekt, skládající se z více menších podprojektů, tzv. skupinový projekt za předpokladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelného úkolu s jasně určenými cíli a jeho celkové náklady nepřevýší hranici 25 milionů EUR. V následujících kapitolách jsou detailně popsány jednotlivé listy Modelu, které Zpracovatel vyplňuje v případě zpracování FA pro tzv. Individuální projekt List Info Základní data, která musí Zpracovatel analýzy na listu Info vyplnit, jsou souhrnné údaje o Žadateli a samotném projektu, ke kterému je Model plošné plynofikace zpracováván. Údaje, uvedené v tomto listu musí odpovídat údajům, uvedeným v elektronické Žádosti BENE-FILL. 17 V rámci listu Info je uvedeno v rámečku znění textu o seznámení se Zpracovatele, resp. Žadatele se zpracovávaným Modelem plošné plynofikace dle příslušného Manuálu, vč. dokumentů s tím souvisejících. List Info musí být podepsán a stvrzen Žadatelem o dotaci z OPŽP a Zpracovatelem Modelu. Obrázek 1: List Info 17 Odkazuje na platný formulář žádosti, který Žadatel vyplňuje v elektronickém prostředí BENE-FILL. 15

16 Tabulková část Identifikace Žadatele a projektu V rámci tohoto listu musí Zpracovatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F6]: Uvést jméno/název Žadatele, který předkládá Žádost na projekt. Název projektu [buňka F7]: Uvést přesný název projektu, který je/bude uváděn ve všech souvisejících dokumentech k Žádosti na projekt. ID projektu [buňka F8]: Uvést identifikační číslo projektu (ID projektu), které odpovídá číslu, vygenerovaném z elektronické Žádosti BENE-FILL. Kontaktní osoba Žadatele [buňka F9]: Zpracovatel uvede jméno osoby, která je kontaktní osobou Žadatele v rámci předložené Žádosti na projekt (příloha Žádosti Doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídlo Žadatele [buňka F10]: Zpracovatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádost do OPŽP, adresa musí být shodná s údajem v elektronické Žádosti BENE-FILL. Telefon [buňka F11]: Zpracovatel vyplní telefonní číslo na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9. [buňka F12]: Zpracovatel vyplní kontaktní na kontaktní osobu, uvedenou v buňce F9, nebo na žádající subjekt. Prioritní osa (číslo) [buňka F14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo prioritní osy 2, které odpovídá prioritní ose, do které svým zaměřením projekt spadá a pro kterou je Model vytvořen. Zařazení projektu do uvedené prioritní osy musí být v souladu Implementačním dokumentem OPŽP. Prioritní osa (text) [buňka K14]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována s přesným zněním textu prioritní osy (Zlepšování kvality ovzduší), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané prioritní osy odpovídá Implementačním dokumentu OPŽP. Oblast podpory (číslo) [buňka F15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na číslo relevantní oblasti podpory (2.1), která vychází ze zadaného čísla prioritní osy v buňce F14. V rámci Modelu plošné plynofikace a dle Implementačního dokumentu OPŽP se jedná pouze o jednu oblast podpory. Oblast podpory (text) [buňka K15]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je předdefinována na přesné znění textu oblasti podpory (Zlepšení kvality ovzduší), odpovídající číslu oblasti podpory, zadaném do buňky F15. Přesné znění textu oblasti podpory zadané prioritní osy, je definováno v Implementačním dokumentu OPŽP. Míra spolufinancování prioritní osy [buňka F16]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hodnotu 85 %. 18 Zahájení finanční a ekonomické analýzy (rok) [buňka I19]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na zahájení výpočtu 18 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění, podpora bude poskytována z prostředků Fondu soudržnosti s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. 16

17 FA/FEA v roce 2007, a to z důvodu možnosti započítání způsobilých nákladů projektu. Provozní fáze projektu (let) [buňka I20]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Pro projekty v rámci Modelu plošná plynofikace je standardně přednastavena délka provozní fáze projektu na 25 let (od roku uvedení projektu do provozu) a není možné ji měnit. Referenční období FEA (příprava, realizace a provoz projektu) (let) [buňka I21]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka se dopočítá automaticky s tím, že relevantní hodnota se zobrazí až po vyplnění kompletních údajů na listu Info a dále údajů o investičních nákladech, nákladech a příjmech projektu. Předpokládané datum zahájení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum zahájení stavebních a montážních prací na projektu v požadovaném formátu. Předpokládané datum ukončení realizace projektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracovatel vyplní předpokládané datum ukončení realizace projektu v požadovaném formátu. Datum ovlivňuje proporcionální přiřazení provozních nákladů, respektive provozních příjmů projektu v prvním roce provozu projektu (více viz List Náklady a příjmy ). Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I25]: Zpracovatel položku nevyplňuje, hodnota je dopočítána automaticky. Cenová úroveň nákladů a výnosů (rok) [buňka I27]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenová úroveň je standardně nastavena na cenovou úroveň roku, kdy je vyhlášena daná výzva do OPŽP. Kategorie projektu (Individuální/Velký) [buňka I28]: Zpracovatel zvolí charakter projektu s ohledem na předpokládané celkové náklady projektu (vč. DPH) a předpokládaný kurz EUR v době schválení projektu Řídícím orgánem 19. Zpracovatel pro určení charakteru projektu vychází z definice pro Velké projekty, uvedené v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Způsob přepočtu směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty je dán Metodickým pokynem Ministerstva financí. 20 Má Žadatel nárok na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I30]: Zpracovatel vyplní položku v závislosti na charakteru žádajícího subjektu. Vrácení DPH je vztaženo pouze na investiční položky na listu Investiční náklady - běžné ceny, nikoli na provozní náklady a příjmy projektu. V případě, že žádající subjekt je plátcem DPH, vybere v této buňce Zpracovatel možnost ANO, což znamená, že Žadatel má nárok na vrácení DPH (vratná DPH se stává nezpůsobilým nákladem projektu). V případě, že žádající subjekt není plátcem DPH, vybere Zpracovatel možnost NE, čímž nemá Žadatel nárok na vrácení DPH (DPH se stává způsobilým 19 Orientační dobu od předložení projektu po jeho schválení ŘO může Zpracovatel určit na základě Schématu schvalování velkých projektů OPŽP, uvedeného v Příručce pro žadatele v platném znění. 20 Příloha č. 1 - Pokyn pro použití směnného kurzu pro aplikaci čl. 39 Obecného nařízení a pro sledování čerpání alokací operačních programů s velkými projekty, Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období

18 nákladem projektu). V případě že Žadatel má nárok na vrácení DPH pouze u vybraných položek uvedených na Listu Investiční náklady-běžné ceny, musí Zpracovatel vybrat možnost částečně (na listu Investiční nákladyběžné ceny následně určí ve [sloupci U] položky, u kterých nemá nárok na odpočet DPH). Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? (ANO/NE) [buňka I32]: Zpracovatel nemá možnost položku měnit, standardně je předdefinována na možnost NE, tzn. že Žadatel nemá nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory. Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt? (veřejný/soukromý) [buňka I34]: Zpracovatel položku nevyplňuje. Položka je standardně nastavena na možnost veřejný, jelikož v případě projektů řešených Modelem plošné plynofikace, nemůže být žádajícím subjektem soukromý subjekt. Typy Žadatelů (příjemců podpory) jsou pro jednotlivé prioritní osy uvedeny v Implementačním dokumentu OPŽP v platném znění. Pokud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (obec/kraj/ostatní veřejný) [buňka I35]: V případě, že Žadatelem je město nebo obec, vybere Zpracovatel možnost obec, pokud je Žadatelem kraj, vybere možnost kraj a pokud je Žadatelem jiný veřejný subjekt, vybere možnost ostatní veřejný List Investiční náklady běžné ceny V rámci tohoto listu Zpracovatel vyplňuje investiční náklady projektu v běžných cenách, které odpovídají cenové úrovni roku, kdy byly/budou jednotlivé náklady vynaloženy. To znamená, že např. projektové náklady ve zpracovaném položkovém rozpočtu, by měly být zpracovány v cenových úrovních dle předpokládaného období realizace projektu. Investiční náklady zadané do Modelu (v běžných cenách ), musí odpovídat investičním nákladům, uvedeným v položkovém rozpočtu, který je součástí projektové dokumentace a položkovému rozpočtu, který Žadatel vyplnil v elektronické Žádosti BENE-FILL (záložka J, resp. J2). Údaje, týkající se investičních nákladů, se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo !!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících Kč, tj. 21 tis. Kč, přesto však Model počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Jsou - li investiční náklady projektu zpracovány například v c.ú. roku 2008, ovšem předpokládaná realizace projektu je plánována na roky 2009 a 2010, lze následně pro aktualizaci položkového rozpočtu využít předdefinovaných indexů, které jsou uvedeny v Modelu na listu Makroekonomická data. Pro přepočet investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položky Výstavba, lze pro finanční částku odpovídající danému roku využít indexu Index cen stavebních prací - list Makroekonomická data [řádek 30]. Pro položky investičních nákladů, které jsou svým charakterem zařaditelné do položek Projekce, Nákup pozemků, Stroje a zařízení, Rezerva, Propagace, Dozor v průběhu výstavby, lze pro finanční částky odpovídající danému roku, využít indexu Index měnověpolitických cen,- list Makroekonomická data, [řádek 29]. Takto aktualizovaný položkový rozpočet musí být následně vydán zpracovatelem projektové dokumentace jako položkový rozpočet předkládaného projektu. 18

19 Investiční náklady, které svým charakterem přímo nesouvisejí s realizovaným projektem, nemohou být zařazeny do nákladů projektu. Investiční náklady musí být vyplněny v souladu s požadavky na způsobilost investičních nákladů dle relevantních pokynů OPŽP. List Investiční náklady běžné ceny je rozdělen do 3 hlavních oblastí: Celkové investiční náklady. Nezpůsobilé investiční náklady. Způsobilé investiční náklady. Úprava DPH, částečné plátcovství DPH Zpracovatel analýzy může upravit přednastavenou výši DPH, která odpovídá jednotlivým položkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může dojít v tom případě, že Žadatel je na některé položky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé položky plátcem není. Pro korektní zajištění výpočtu je v tomto případě zapotřebí postupovat následovně: Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny u položky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve sloupci U a/nebo W 0 % místo původních 100 %. Takto nastavené DPH pro danou položku je v rámci výpočtu definováno jako součást nezpůsobilých nákladů projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že je DPH zahrnuto do celkových nákladů projektu, a to i v případě, má-li Žadatel nárok na vrácení DPH, je následně částka, odpovídající vratnému DPH, samostatně uvedena na listu Zdroje financování - [Buňka H47], více viz Kapitola 4.6 V případě, že Žadatel nakoupí službu nebo dílo (vyhotovené posudky, analýzy) od neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není poté DPH součástí nákladů projektu (Žadatel jej nemůže nárokovat). Zpracovatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [sloupec T a/nebo V] pro danou položku jako rovnu 0, tzn. že DPH pro danou položku nebude vůbec vypočteno, a tudíž nebude ani počítáno do celkových nákladů projektu. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že tato skutečnost může nastávat pro všechny tři výše uvedené případy plátce, neplátce nebo částečný plátce DPH. Je-li Žadatel plátcem DPH, je DPH následně započítáno do celkových nákladů projektu, nicméně částka odpovídající DPH, je v rámci výpočtu definována jako nezpůsobilý náklad projektu. V tomto případě musí Zpracovatel nastavit pouze jedinou položku: Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH?, možnost ANO. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH pro danou položku [sloupec T a/nebo V] rovnu 0. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakoupí službu či dílo (např. Projektovou dokumentaci) v jednom roce (např. 2008) od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit Sazbu DPH [sloupec T a/nebo V] pro danou položku rovnu 0. Pokud v dalších letech (např. 2009) nakoupí stejnou službu (např. Projektovou dokumentaci) od 19

20 plátce DPH, může Zpracovatel analýzy využít buňky Volitelná položka, kterou pojmenuje dle služby a ve [sloupci T a/nebo V] zadá odpovídající výši DPH. Při vyplnění názvu do uvedené buňky dojde ke žlutému podbarvení řádku a následně je možné v jednotlivých letech realizace projektu promítnout investiční náklad k dané činnosti. Uvedený postup platí také pro neplátce DPH s tím rozdílem, že Zpracovatel analýzy vybere na listu Info možnost Ne : Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? možnost Ne. Je -li Žadatel neplátcem DPH a nakoupí službu od neplátce DPH, musí Zpracovatel analýzy nastavit danou položku [sloupec T a/nebo V] rovnu 0. Změna plátcovství DPH v průběhu realizace projektu V případě, že dojde ke změně plátcovství DPH v průběhu přípravné a realizační fáze projektu, postupuje Zpracovatel (Žadatel) následovně: Na listu Info zvolit položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny pak pro danou položku, které se týká přechod plátcovství DPH, uvést ve sloupci U a/nebo W místo původních 100 % upravené procentní vyjádření poměru DPH v letech plátcovství ku součtu celkového DPH za všechny roky a položky. Takto nastavené DPH je v rámci výpočtu z části zahrnuto do nezpůsobilých nákladů projektu a z části do způsobilých nákladů projektu. Zohlednění změny plátcovství DPH ve vztahu ke způsobilým nákladům projektu může být rovněž provedeno pomocí volitelných položek (např. rozdělením předmětné předdefinované položky na částky s rozdílnou způsobilostí DPH a následným nastavením % způsobilosti (0 či 100) ve sloupci U a/nebo W ). Veškeré skutečnosti související s přechodem plátcovství DPH a zadáním odpovídajících hodnot do Modelu musí Zpracovatel (Žadatel) detailně popsat ve Zprávě k FA/FEA. Celkové investiční náklady 20

21 Obrázek 2: List Investiční náklady běžné ceny celkové náklady projektu Vyplní - li Zpracovatel korektně na listu Info položku Předpokládané datum zahájení realizace projektu a položku Předpokládané datum ukončení realizace projektu, automaticky se žlutě podbarví položky investičních nákladů, které odpovídají období realizace projektu. Některé položky jsou automaticky žlutě podbarveny v letech, které odpovídají ještě rokům před zadaným předpokládaným počátkem realizace projektu (projekce, nákup pozemků a staveb, viz body níže). Nicméně i tyto náklady mohou být náklady projektu, a to jak způsobilými tak i nezpůsobilými (více viz Implementační dokument OPŽP). 21 V rámci standardního položkového rozpočtu jsou většinou uvedeny také položky Příprava staveniště a Kompletační činnost, suma těchto položek musí být přiřazena do jedné z položek investičních nákladů Výstavba nebo Stroje a zařízení. Projekce a příprava (poplatky za plány/stavební projekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikož počátek způsobilosti nákladů přípravných prací projektu je nastaven k datu , je možné vyplnit investiční náklady již od roku V rámci těchto položek Zpracovatel vyplní náklady související s projektem, které Žadatel vydal/vydá v jednotlivých letech přípravy a realizace projektu. Projektové náklady jsou definovány v Implementačním dokumentu OPŽP (jedná se například o projektové dokumentace, zpracování žádosti, zadávací dokumentace dle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění - pouze zadávací dokumentace na realizaci daného opatření, nikoliv na přípravu projektu a odborný dozor či správce stavby, a to včetně organizace zadávacího řízení, atd.). Náklady za jednotlivé činnosti jsou přehledně rozděleny, např. dokumentace pro územní rozhodnutí/stavební povolení, odborný posudek, studie proveditelnosti, FA/FEA, zadávací dokumentace na realizaci daného opatření na financující subjekt, zhotovitele stavby, atd. Zpracovatel má v rámci této položky většinu druhů nákladů a činností předdefinováno, má však dále možnost v rámci položek Volitelná položka zadat další možné druhy činností, týkajících se projektu. Pokud místo položky Volitelná položka Zpracovatel vyplní jiný druh činnosti, který není uveden u této položky v řádcích výše, dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je umožněno v jednotlivých letech realizace projektu zadání investičních nákladů k dané činnosti. 21 Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 21

22 Nákup pozemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 19]: Jelikož počátek obecné způsobilosti nákladů projektu je nastaven k datu , je možné vyplnit investiční náklady již od roku V rámci této položky Zpracovatel vyplní náklady za nákup pozemků, souvisejících s realizací projektu. Zpracovatel může v této oblasti, nad rámec předdefinovaných položek, definovat pouze 2 položky. Jestliže tedy v rámci projektu dochází k nákupu více pozemků, je vhodné dílčí položky agregovat do jedné nebo 2 položek. Pokud dochází v rámci projektu nákupu budov, pak musí být všechny investiční náklady za tyto budovy zahrnuty pouze v jedné předdefinované položce Nákup budov. Na základě přidělené životnosti (40 let),jsou následně počítány teoretické odpisy a položka je zahrnuta do výpočtu udržitelnosti projektu. Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 30]: Zpracovatel vyplní investiční náklady v rámci předdefinovaných položek (komunikace, redukční stanice, STL síť, přípojky, atd ) a zároveň je mu umožněno vyplnění dalších 3 činností v řádcích Volitelná položka. Zpracovatel vyplní název do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení řádku (roků) a následně je mu umožněno zadání investičních nákladů k dané činnosti v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci Y (pravý okraj listu) vyplnit hodnotu, která odpovídá životnosti zadané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu objektu, kterého se výstavba týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice položky, respektive stanovení případné zbytkové hodnoty položky v listu Náklady a příjmy. Například je-li životnost definované položky 30 let, musí být tato položka po 30-ti letech reinvestována. V případě, že délka životnosti položky přesahuje referenční období analýzy, bude na konci analýzy vypočtena tzv. zbytková hodnota, více viz sekce Zbytková hodnota. Stroje a zařízení (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 41]: Zpracovateli je umožněno vyplnění několika činností v rámci položky (technologie) do buněk Volitelná položka. Zpracovatel v tomto případě musí vyplnit název určité technologie do buňky Volitelná položka, čímž dojde ke žlutému podbarvení relevantních řádků (roků) a následně je umožněno vyplnění investičních nákladů k dané technologii v jednotlivých letech realizace projektu. V rámci této položky musí dále Zpracovatel ve sloupci Y vyplnit položku, která odpovídá životnosti dané položky. Stanovení délky životnosti by mělo být definováno na základě typu stroje/zařízení, kterého se daná technologie nebo zařízení týká. Vyplnění doby životnosti je nezbytné pro následný výpočet reinvestice výstavby v listu Náklady a příjmy, tzn. je - li životnost 15 let, je tato technologie (zařízení) po 15-ti letech reinvestována. Dále je nutné, aby Zpracovatel v rámci celkových investičních nákladů projektu zadal ostatní investiční náklady, které se počítají z celkových přímých způsobilých realizačních nákladů projektu. 22 Určení výše způsobilosti investičních nákladů pro 22 Přímé realizační výdaje jsou výdaje dle jednotlivých prioritních os přímo přispívající ke splnění cílů příslušného projektu. Do přímých realizačních výdajů lze zahrnout i náklady na dokumentaci skutečného provedení. Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí , v platném znění. 22

23 danou položku je detailně uveden v Implementačním dokumentu OPŽP, příp. v upřesňujících závazných dokumentech dotačního titulu OPŽP. Rezerva (nepředvídatelné události) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Rezervu může Žadatel nárokovat pouze v případech, kdy se jedná o objektivní, věcně správné a nepředvídatelné náklady vzešlé na straně příjemce podpory. Výše rezervy je stanovena, dle Implementačního dokumentu OPŽP, ve výši max. 5 % z celkových způsobilých přímých realizačních nákladů projektu. Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na rezervu do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v průběhu realizace projektu. Technická pomoc (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Do nákladů na technickou pomoc mohou být zahrnuty např. náklady na obecného poradce projektu a činnosti, související s komunikací se SFŽP v rámci projektu, realizovaného z OPŽP (fakturace, monitorovací zprávy, apod.). Zpracovatel rozdělí vypočítané náklady na technickou pomoc do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto náklady nejsou svým charakterem v Implementačním dokumentu OPŽP definovány jako způsobilé náklady, je proto celková výše těchto nákladů specifikována jako nezpůsobilé náklady projektu (viz Tabulka Nezpůsobilé náklady projektu položka Technická pomoc ). Propagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 59]: Z důvodu spolufinancování projektu z finančních prostředků EU, musí být Žadatelem alokovány prostředky na propagaci projektu (billboard, novinová inzerce, pamětní deska.). Zpracovatel vyplní vypočítané náklady na propagaci do jednotlivých let tak, jak předpokládá její využití v rámci realizace projektu, více viz Implementační dokument OPŽP, případně upřesňující dokumenty. Dozor v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 60]: Zpracovatel vyplní náklady na dozor v průběhu výstavby, případně náklady na správce stavby do let, které odpovídají předpokládanému období realizace projektu. Výše způsobilých nákladů je uvedena v Implementačním dokumentu OPŽP. Celkem (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové náklady se automaticky dopočítají dle zadaných hodnot investičních nákladů projektu v jednotlivých letech. DPH (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se automaticky dopočítá v jednotlivých letech dle zadaných investičních nákladů projektu. Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 63]: Zpracovatel položku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkové investiční náklady vč. DPH se automaticky dopočítají v jednotlivých letech jako součet investičních nákladů v řádku 59 a vypočítané výše DPH v řádku 60. Nezpůsobilé investiční náklady Tato tabulková část, resp. jednotlivé položky v ní uvedené, jsou členěny shodně s tabulkovou částí Celkové investiční náklady. V položkách jsou uvedeny náklady, spojené s předkládaným projektem, které jsou svojí povahou nebo výší definovány jako nezpůsobilé náklady projektu. Výši způsobilých nákladů a jejich povahu určuje 23