Tento materiál byl zpracován v rámci projektu Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov (Mosty), reg.č. CZ.1.07/1.2.11/

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tento materiál byl zpracován v rámci projektu Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov (Mosty), reg.č. CZ.1.07/1.2.11/01.0003."

Transkript

1 Diagnostika specifických poruch učení - vývojových poruch - a doporučené postupy náprav (metodický materiál pro učitele a rodiče) Indikátor : CP,,Poruchy učení je termín označující heterogenní skupinu obtíží, které se projeví při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání a matematiky. Tyto obtíže mají individuální charakter a vznikají na podkladě dysfunkční centrální mozkové soustavy. Ačkoli se poruchy učení mohou objevit souběžně s jinými handicapujícími podmínkami (např. senzorická postižení, mentální retardace, poruchy chování) nebo vnějšími vlivy (např. kulturní odlišnosti, nedostatečné popř. neúměrné vedení), nejsou poruchy učení přímým důsledkem těchto podmínek nebo vlivů." (Matějček 1995, s. 24). Problematika specifických poruch učení je aktuálním problémem současného školství. Jde o téma dosti diskutované, které je již zafixováno v podvědomí laické, či odborné veřejnosti. Vlivem výzkumu vystupují nové skutečnosti, které jsou pramenem současného hledání a poznání, nových přístupů a metod. Velmi důležitá a nutná je včasná diagnostika, reedukační péče a podpora. Žáci se specifickými poruchami učení nebo chování tvoří velkou skupinu žáků integrovaných či zohledňovaných ve vzdělávání na základní škole. Specifické poruchy učení, jejich definice a etiologie,,problematika SPU se rozvíjí v těsné součinnosti teorie a praxe, postupně získává interdisciplinární podobu. Díky své multifaktoritě má vliv na osobnost člověka, na prostředí ve kterém žije a proto se stává předmětem zájmu mnoha vědních disciplín." Specifické poruchy učení nepříznivě zasahují do osobního rozvoje dětí školního věku, většinou již při nástupu do prvního ročníku základní školy, tím však negativně působí a ovlivňují vzdělávání dětí s SPU. Proto musíme specifickým poruchám učení věnovat značnou pozornost, včas tyto poruchy diagnostikovat, snažit se s ohledem na individualitu jedince najít vhodné metody nápravy. Vždy je důležitá spolupráce jak za strany odborníků z pedagogicko- psychologické poradny (diagnostika SPU), tak za strany pedagogů a rodičů. Specifické poruchy učení se vyznačují u jednotlivých osob řadou různých příznaků, které se obtížně zobecňují, v současnosti se stávají problémem nejen pedagogickým, ale i psychologickým, problematikou se také zabývají neurologové, psychiatři i jazykovědci. Etiologie SPU,,O příčinách vzniku specifických poruch učení existuje řada teorií. Důležité je, zda vycházíme z aspektů neurofyziologických, psychologických, speciálně pedagogických, sociologických či lingvistických." Český psychiatr O. Kučera (v padesátých letech 20. století) ve svých výzkumných pracích naznačil směr pátrání po příčinách specifických poruch učení. Výzkum prováděl v dětské psychiatrické léčebně v Dolních Počernicích u své skupiny dyslektiků, zjistil následující příčiny obtíží: - lehká mozková dysfunkce (encefalopatie) asi v 50 % případů - dědičnost (hereditární příčiny) ve 20 % případů - kombinace LMD a dědičnost v 15 % případů - neurotická nebo nezjištěná etiologie. Etiologie specifických poruch učení, podmíněná jednotlivými přístupy, je velmi pestrá. V počátcích se omezovala pouze na deskriptivní výčet specifických chyb, kterých se děti s dyslexií dopouštějí. Jiné práce se snaží postihnout funkční etiologii v rovině kognitivní a mimokognitivní.,,další přístup hledá kauzální vlivy specifických poruch učení v drobném poškození mozku. Nejnovější výzkum se však se však zaměřuje na specifickou funkci mozkových hemisfér a jejich vzájemné propojení."

2 Podle nejnovějších výzkumů můžeme chápat příčiny specifických poruch chování a učení v prvé řadě dispoziční (konstituční) příčiny: - genetické vlivy s odchylkami ve funkci CNS - lehká mozková postižení s netypickou dominancí hemisfér a odchylnou organizací mozkových aktivit a netypickou dominancí hemisfér. Mezi dispoziční (konstituční) příčiny se začleňují genetické vlivy. Pokorná (1997) upozorňuje, že je nutné opustit pohled na specifické poruchy učení ze zorného úhlu jednotlivých symptomů, tvrdí, že při hledání příčiny je nutné systémový přístup, který nás nutí pohlížet na žáka se specifickou poruchou učení jako na celého člověka se všemi okolnostmi, v nichž žije. Na jeho vývoj před narozením i po narození, jeho rodinu, podmínky pro získávání poznatků, požadavky na vzdělávání společnosti, ve které žije. LMD na jejím vzniku se podílejí činitelé působící v době těhotenství matky, okolnosti porodu i rané dětství. Činitelé prenatální (před narozením dítěte) metabolické poruchy, genetické poruchy, infekční poruchy (u matky přenos na plod), poruchy toxické, psychické poruchy matky v době těhotenství. Činitelé perinatální (období kolem porodu, do 10 dnů od narození). Těžký porod (klešťový porod, protrahovaný porod, koncem pánevním, nedonošený nebo přenášený). Činitelé postnatální (po porodu) infekční onemocnění, poruchy metabolismu, záněty mozku, úrazy hlavy. Do určité míry negativně ovlivňuje školní výchovy dětí rodinné a školní prostředí. Nepříznivé vlivy školního prostředí, či rodinného, nejsou přímou příčinou specifických poruch učení, ale mohou spolupodmiňovat jejich projevy a negativně ovlivňovat školní výchovu žáka. V rodinném prostředí se může jednat o styl výchovy, je zřejmé, že těmto dětem neprospívá ani přílišná péče a podpora ze všech stran, nenaučí se tak překonávat ani malé překážky. Naopak dítě, které je odkázáno jen samo na sebe, vedeno k velké samostatnosti se nenaučí spolupracovat. Velký vliv na školní výkony dětí má také emocionální klima rodiny. Za významný moment je také pokládáno, jaký vztah zaujímají rodiče ke škole, učitelům dítěte a jaký význam přikládají školní práci a vzdělání vůbec. Příznivé, či nepříznivé školní prostředí netvoří pouze pedagog, nebo pedagogové. Úroveň jednotlivých škol není srovnatelná, někteří ředitelé jsou zaměřeni na dobrou pověst školy ve smyslu nároků. Jiní ředitelé se zaměřují i na děti méně úspěšné, otevírají ve svých školách třídy specializované nebo jiná podpůrná zařízení. Bylo zjištěno, že děti méně úspěšné, mezi které děti se specifickými poruchami učení patří, mají v běžné třídě méně příležitostí se projevit. Někdy je učitelé takzvaně chrání před neúspěchem, nebo tvrdí, že se jejich neobratná řeč a špatné čtení nedá poslouchat.,,postoje učitelů jsou ovlivněny skutečností, že žáci se specifickými poruchami učení jsou pro ně problémem. Považují tyto děti za nenadané, líné, nepozorné, nepořádné, vzpurné, nesamostatné. Myslí si o nich, ve srovnání s jinými dětmi, že nemají zájem o výuku. Tyto děti naopak žijí v domnění, že jim učitelé nedůvěřují a ostatním dětem nadržují. Přitom rodiče dětí se specifickými poruchami učení obvykle říkají, že se jejich dítě do školy těšilo, ale brzy se pod tlakem neúspěchů a pro příliš dlouhou (až několika hodinovou) domácí přípravu u nich vyvinula nechuť nebo dokonce odpor ke škole. Při řešení tohoto problému, bude jeho úspěšnost záviset na citové podpoře ze strany rodičů a učitelů domluvit se na společných krocích ve prospěch dítěte." Klasifikace SPU Dyslexie je specifická poruchy čtení, patří mezi nejčastější specifické poruchy učení. Jedná se o poruchu schopnosti naučit se číst běžnými metodami a porozumět čtenému textu, přestože inteligence takového dítěte není snížená.,,sotva můžeme předpokládat, že existují jediná, vnitřně jednotná schopnost pro čtení. Má-li se dítě naučit číst, je k tomu nepochybně třeba souhrn celé řady jednotlivých základních funkcí, např. zrakového rozlišování tvarů, sluchového rozlišování hlásek a slabik, zrakové i sluchové paměti, smyslu pro rytmus, orientaci v čase a prostoru, schopnost slučovat jednotlivé složky ve funkční celky apod."

3 Dysgrafie je specifická porucha grafického projevu, zejména je postižena celková úprava písma, písemného projevu, držení psacího náčiní je křečovité nebo nesprávné, dítě tlačí na psací náčiní, tahy nejsou plynulé. Obtížně si pamatuje tvary písmen, písmo je neurovnané, kostrbaté, písmena nejsou stejně velká, v diktovaných slabikách, či slovech píše pouze některá písmena, většinou ta, která si pamatuje. Dítě nepíše háčky, čárky, neslyší správně všechna písmena. Žák se těžko soustředí na obsahovou a gramatickou stránku projevu.,,dysgrafik se nenaučil psát, ačkoliv netrpí žádnou smyslovou vadou ani žádnou závažnou poruchou pohybovou a ačkoliv nemá žádné závažné nedostatky v oblasti inteligence ani v oblasti citových vztahů." Dysortografie je specifická porucha pravopisu, často se vyskytuje ve spojitosti s dyslexií. Nepostihuje celou oblast gramatiky jazyka, týká se tzv. specifických dysortografických jevů. Dyskalkulie je specifická porucha matematických schopností. Dle charakteru členíme na několik typů: - praktognostická (neschopnost pochopení pojmu číslo) - verbální (nedokáže postupně vyjmenovat řadu čísel) - lexická (neschopnost číst čísla, číslice, operační symboly) - grafická (neschopnost psát matematické znaky) - operační (neschopnost provádět matematické operace: sčítaní, odčítání, násobení a dělení) - ideognostická (neschopnost chápat matematické pojmy).,,dyskalkulie jsou vzácnější než dyslexie. Nízká úroveň vědomostí z matematiky je často důsledkem nedostatečné, nebo špatné výchovy a vyučování, ne důsledkem narušení matematických schopností." Dyspinxie je specifická porucha kreslení, charakteristická nízkou úrovní kresby. Dítě zachází s tužkou neobratně, tvrdě. Nedokáže přenést svou představu na papír, má potíže s pochopením perspektivy. Dysmúzie je specifická porucha, která postihuje schopnost vnímání a reprodukce hudby, dítě má obtíže v rozlišování tónů, nepamatuje si melodii, nerozlišuje a nemá schopnost reprodukovat rytmus. Dyspraxie je specifická porucha obratnosti, schopnosti vykonávat složité úkony, problémy se objevují při běžných denních činnostech i ve vyučování.,,specifická porucha oblasti, schopnosti vykonávat složité úkony se může projevit jak při běžných denních činnostech, tak ve vyučování. Tyto děti bývají pomalé, nezručné, neupravené, jejich výrobky jsou nevzhledné. Jejich obtíže se mohou projevit jak při psaní, kreslení, tělesné výchově i při pracovním vyučování, ale také při mluvení, protože dyspraxie může způsobit artikulační neobratnost." Charakteristika dyslexie a dysortografie Dyslexie Je specifická porucha čtení projevující se neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami. V doslovném překladu znamená potíže se slovy, nebo poruchu v práci se slovy, přesně pak poruchy ve vyjadřování řečí psanou (v psaní) a ve zpracování psané řeči (ve čtení). Dítě má problémy s rozpoznáním a zapamatováním si jednotlivých písmen, zvláště pak v rozlišování písmen tvarově podobných (b-d, s-z, t-j). Problém může být i rozlišení zvukově podobných hlásek (a-e-o, b-p). Pro dítě je náročné spojování hlásek v slabiku a souvislé čtení slov, související s oslabením v oblasti spolupráce mozkových hemisfér. U dítěte s dyslexií může porucha postihnout rychlost čtení, správnost čtení, porozumění čtenému textu. Žák vynechává, nebo přidává písmena, domýšlí si čtený text. Dělá mu problém udržet pozornost očí na jednom řádku, vrací se, problém sledovat řádek ve směru zleva doprava. Čtení u

4 žáka může být překotné s chybami nebo bez chyb, ale pomalé a těžkopádné, nechápe smysl přečteného textu.,,na čtení se podílejí obě mozkové hemisféry, přičemž každá plní svoji specifickou funkci. Levá hemisféra přednostně zpracovává řeč (slova, věty), slabiky (jako fonetické jednotky řeči), vnímá melodii, konfigurace písmen znamenajících slovo, provádí analyticko syntetickou činnost (sekvenční analýzu). Pravá hemisféra se přednostně zabývá vnímáním přírodních zvuků a hluků, izolovaných hlásek (fonémů), rytmu, vnímáním prostorových vztahů, tvarů písmen jako tvarů. Podílí se na globálním vnímání, poznávání obličejů, dodává emocionální složky vjemů. Pravohemisférový typ dyslexie - děti čtou pomalu, trhaně, dosti nepřesně. Čtení zůstává na úrovni pravohemisférové - percepční. Reedukace musí být zaměřena na aktivování levé hemisféry. Levohemisférový typ dyslexie - děti čtou rychle, dělají mnoho chyb, čtenému textu nerozumějí. Čtení probíhá více pomocí levé (řečové) hemisféry. Lze říci, že etapa percepční, tj. počátek,,čtení" byla přeskočena, nedostatečně zvládnuta. Reedukace je zaměřena na percepci, pravolevou a prostorovou orientaci. Mezi poslední definice se řadí definice dyslexie výboru Ortonovy dyslektické společnosti z roku 1994:,,Dyslexie je jednou z více výrazných poruch učení. Jde o specifickou řečovou poruchu konstitučního původu, která se vyznačuje problémy s dekódováním jednotlivých slov, odrážejícími obvykle nedostatečnou schopnost fonologického zpracování. Tyto potíže se často objevují neočekávaně vzhledem k věku a dalším kognitivním a akademickým schopnostem. Nejsou výsledkem generalizované vývojové poruchy nebo smyslového postižení. Dyslexie se projevuje obtížemi různého druhu při práci s různými formami jazyka a vedle potíží se čtením, často zahrnuje i nápadné problémy při osvojování dovednosti psát a dodržovat pravopisnou normu." Dysortografie,,Dysortografici mají postiženou schopnost sluchové analýzy, fonematický sluch a sluchovou percepci vůbec." Dysortografie je specifická porucha pravopisu, vyskytující se velice často ve spojení s dyslexií. Tato specifická porucha nepostihuje celou oblast gramatiky jazyka, ale týká se tzv. specifických dysortografických jevů: - vynechávky - záměny písmen - zkomoleniny - nesprávné umístění nebo vynechané vyznačení délek samohlásek - chyby v měkčení. Negativně ovlivňuje také proces aplikace gramatického učiva. Dysortografici mají postiženou schopnost sluchové analýzy, fonematický sluch a sluchovou percepci vůbec. Dysortografie bývá často doprovázena specifickými vadami řeči (chyby z artikulační neobratnosti), neschopnost rozložit slovo na slabiky a slabiky v hlásky. Žák vynechává písmena, přidává písmena, či dochází k přehazování písmen. Naučená gramatická pravidla neuplatňuje v písemném projevu. Diagnostika dyslexie a dysortografie,,diagnostika je východiskem výchovně vzdělávacího procesu vůbec a reedukace především. Jejím cílem je stanovení úrovně vědomostí a dovedností, charakteristika poznávacích procesů, sociálních vztahů, osobnostních charakteristik a dalších faktorů, které se podílejí na úspěchu či neúspěchu dítěte." Role pedagoga je velice důležitá při prvotní diagnostice žáka. Pedagog je s žákem v denním styku a může si všímat nedostatků, které můžou být příčinou specifických poruch učení. K prokázání a ověření specifických poruch učení odesílá pedagog žáka do Pedagogicko-psychologické poradny. Důležitou pomůckou pro pracovníky pedagogicko-psychologické poradny je vypsaný školní dotazník, který je vodítkem pro prokázání či vyloučení specifických poruch učení. Diagnostika jedinců se specifickou poruchou učení se uskutečňuje v pedagogicko psychologické

5 poradně (na návrh školy, či rodičů žáka). Úvodní vyšetření zahrnuje rozhovor s rodiči, písemné sdělení učitele, či rozhovor sním, rozhovor s dítětem. Na základě těchto rozhovorů dochází ke zpracování osobní anamnézy, rodinné anamnézy a anamnézy prostředí. Mezi základní diagnostické prostředky patří speciální zkoušky, výsledky vypovídají o intelektové úrovni dítěte a jeho výkonech v jednotlivých percepčních oblastech. Výsledkem diagnostiky je diagnóza, na stanovení diagnózy se podílejí psycholog, speciální pedagog, je-li třeba i další specialisté, např. neurolog, foniatr, oftalmolog, pediatr. Stanovení diagnostických kritérií je velice složité a odpovídají dané legislativě.,,diagnostika prováděná na specializovaném pracovišti se liší od té, která je prováděna v běžné či specializované třídě. V podmínkách třídy je sledování žáka dlouhodobé, je ovlivněno atmosférou školy, třídy, osobností učitele." Vyšetření výkonu čtení Při vyšetření výkonu čtení sledujeme rychlost čtení, porozumění čtenému textu, analyzujeme chyby ve čtení, sledujeme chování dítěte při čtení. K posouzení se používají normované texty vypracované v roce 1987 Z. Matějčkem a kol., rychlost čtení je vyjádřena čtenářským kvocientem (ČQ), rychlost čtení se stanovuje podle počtu správně přečtených slov za první minutu. Dítě čte celkem tři minuty. V dalších minutách se sleduje, zda výkon zůstane stejný, nebo klesá, či naopak stoupá. Vyvrcholením čtenářské dovednosti je porozumění čtenému textu. Sleduje se tím, že žáka poprosíme, aby vyprávěl obsah čteného textu. Jako vhodnější se zdá žádat od dítěte odpovědi na otázky týkající se přečteného textu. Zkouška čtení patří mezi základní diagnostické zkoušky. Úroveň písemného projevu Máme možnost posoudit z rozboru školních sešitů, z diktátu, opisu a přepisu při vyšetření. Úroveň psaní hodnotíme z hlediska grafické, pravopisné a obsahové stránky, přičemž všechny oblasti se vzájemně ovlivňují. Opis ukazuje grafomotorické zvládnutí tvarů písmen a jejich uspořádání ve slova, popř. věty. Přepis sleduje tytéž cíle, navíc dítě musí zvládat vztah mezi tiskacími a psacími písmeny. U grafické stránky písemného projevu sledujeme i způsob sezení při psaní, držení psacího náčiní, pracovní tempo, tvary písmen, velikost písmen, rychlost vybavování písmen, uspořádání na ploše. Vyšetření pravopisu Zvládnutí pravopisu posuzujeme na základě diktátu a volného tématu, porovnáme výkon v poradně se školními sešity. Při rozboru chyb rozlišujeme tzv. specifické dysortografické chyby a chyby pravopisné. Cílem není odlišení typů chyb a jejich součet, ale především odhalování příčin chyb a jejich následné odstraňování. Při vysokém výskytu specifických dysortografických chyb porovnáváme úroveň sluchové percepce, kde často spočívá příčina. Pokud zde nejsou obtíže (dítě odpovídá hbitě, bez zaváhání a přemýšlení), pak můžeme zjistit následující příčiny chyb (má grafomotorické obtíže, pomalé pracovní tempo, nemůže si vybavit tvary písmen, nemá vytvořený návyk diktovat si, přemýšlet nad správným tvarem, neumí po sobě přečíst napsaný text, nevidí v textu chyby, má problémy se soustředěním. Dopouští-li se dítě mnoha pravopisných chyb, zde je velmi důležitá diferenciální diagnostika (hledáme odpověď, zda dítě umí gramatické pravidla ústně, jak píše doplňovací cvičení, počet chyb, jak dovede vyhledat v diktátech chyby.,,při vyšetření pravopisu jsou využívány diktáty obsahující tzv. specifické dysortografické jevy. Důležité je i porovnání diktátu psaného v poradně s diktáty a dalšími písemnými projevy psanými ve škole. Ve školních sešitech se porucha manifestuje velmi výrazně. Jestliže dítě napíše v poradně diktát téměř bez chyb, zatímco školní diktát se hemží chybami, lze předpokládat, že příčinou je pomalé pracovní tempo dítěte, nesoustředění, absence návyku po sobě práci kontrolovat." Další speciálně zaměřené zkoušky - kresba postavy - zkouška školní zralosti

6 - test koncentrace a pozornosti (SPU, ADHD, ADD) - SPAS - zjišťujeme sebepojetí dítěte (SPU) - test vizuomotorické koordinace M. Frostigové - zkouška ke zjištění vizuo-motorické koordinace - zkoušky zaměřené na zjištění úrovně matematických schopností diagnostika matematických schopností je složitou činností, naši odborníci se jí snaží stále více propracovat. Možnosti vzdělávání a podpory žáků se specifickými poruchami učení Žáci se specifickými poruchami učení jsou zařazováni do příslušného typu školského zařízení na základě doporučení a výsledků odborného psychologického a speciálně pedagogického vyšetření, za souhlasu ředitele školy a zákonného zástupce dítěte. Co se týče obsahu, vzdělávací proces se zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Reedukační péči zajišťuje kvalifikovaný personál. Je nutno vytvořit vhodné podmínky pro výuku, specifické postupy a metody výuky. Týmová spolupráce rodiny - školy poradenské instituce, musí být na velmi dobré úrovni. Důležitá je prevence specifických poruch učení, již u dětí předškolního věku mohou být zaznamenány některé projevy, deficity, které mohou být rizikovými faktory z hlediska specifických poruch učení. U dětí předškolního věku a u dětí po nástupu do školního vzdělávání se provádí screening. Po nástupu školní docházky provádí nejčastěji učitel depistáž dětí s těmito obtížemi. Základní diagnostika probíhá v pedagogickopsychologické poradně. Legislativní úprava vzdělávání žáků se SPU Vzdělávání v České republice legislativně upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání (Školský zákon) ze dne 24. září Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna Na tento zákon navazuje Vyhláška č. 72/2005 Sb., ze dne 9. února 2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních. Poradenské služby ve školách a školských zařízení jsou poskytovány dětem, žákům, studentům (dále je žák), jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením. Školská poradenská zařízení a školy poskytují standardní poradenské služby bezplatně. Cílem pedagogicko-psychologického poradenství je poskytnout podporu a odbornou pomoc při řešení osobních problémů žáka, naplnit vzdělávací potřeby a rozvíjet schopnosti, dovednosti a zájmy před zahájením a v průběhu vzdělávání. Další náplní je prevence sociálně patologických jevů a výchovných obtíží, vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů integrace žáků se zdravotním postižením a žáků, kteří jsou příslušníky národnostních menšin nebo etnických skupin, dále žáků mimořádně nadaných. Pomáhají při volbě vzdělávací cesty a pozdějšího profesního uplatnění. Rozvíjejí pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické znalosti a profesní dovednosti pedagogických pracovníků ve školách a školských zařízeních.,,hlavním úkolem současnosti je optimalizovat síť poradenských zařízení, zajistit jejich funkční propojení mezi sebou, jejich návaznost na práci učitelů a výchovných poradců na školách a podpořit jejich působnost zavedením uceleného systému vzdělávání a profesního rozvoje. Typy školských poradenských zařízení jsou: pedagogicko-psychologická poradna (PPP), speciálně pedagogické centrum (SPC). Školské poradenské zařízení zpracovává záznamy o vyšetření a péči individuální i skupinové a záznamy o spolupráci se školami a školskými zařízeními. Ve škole jsou poskytovány poradenské služby zpravidla výchovným poradcem a školním metodikem prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky. Poskytování poradenských služeb ve škole může být zajištěno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem. Výchovný poradce pracuje na všech základních, středních speciálních školách, většinou se jedná o učitele, který mimo svého úvazku plní i úkoly pedagogického a psychologického poradenství v oblasti výchovy, vzdělání a volby studia či povolání žáka. Provádí vyhledávání a orientační šetření žáků, jejíchž psychický a sociální vývoj, výchova, vzdělávání nebo příprava na budoucí povolání vyžaduje zvláštní pozornost. Školní metodik prevence podílí se na koordinaci aktivit v oblasti prevence sociálně

7 patologických jevů u žáků. Školní psycholog, speciální pedagog jejich hlavním cílem je především snižování rizika vzniku výchovných, výukových problémů a negativních jevů ve vývoji žáka. Další vyhláškou vycházející ze školského zákona a upravující vzdělávání žáků s SPU je Vyhláška č. 73/2005 Sb., ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Ke vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí mimořádně nadaných se využívá speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů. Speciálně vzděláváni jsou žáci, u kterých byly speciálně vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může být uskutečňováno formou individuální integrace, skupinové integrace, ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením nebo kombinací těchto tří forem. Ve všech organizačních formách vzdělávání je nutné vytvořit podmínky pro úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich speciálních vzdělávacích potřeb. Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je třeba vycházet z konkrétní identifikace a popisu speciálních vzdělávacích potřeb žáka. V případě potřeby se stanoví individuální vzdělávací plán a to především pro žáky individuálně integrované, žáky s hlubokým mentálním postižením, také pro žáky skupinově integrované nebo žáky speciální školy. Vyhláška dále upravuje organizaci speciálního vzdělávání, zařazování žáků se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání, počty žáků. Pojednává o péči, bezpečnosti a zdraví žáků. Poslední část vyhlášky je o vzdělávání žáků mimořádně nadaných. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání (RVP ZV),,Národní program rozvoje vzdělávání v České republice tzv. Bílá kniha (2001) vymezuje nové směry vzdělávací a kurikulární politiky. Jedním ze základních znaků těchto změn je i nová struktura a poslání kurikulárních dokumentů. Nadále jsou kurikulární dokumenty vytvářeny na dvojí úrovni - státní a školní." RVP ZV Je komplexní pedagogický dokument, který má ovlivňovat a usměrňovat vzdělávání na všech typech škol, poskytujících základní vzdělávání, vymezuje především očekávání státu na výstupu ze základního vzdělávání v podobě klíčových kompetencí, k jejichž naplnění vzdělání směřuje. Klíčové kompetence jsou soubory vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě. Kromě klíčových kompetencí také vymezuje vzdělávací obsah, výstupy a učivo. RVP ZV je dokument, který připravuje stát. RVP ZV je dokument programový, není určen přímo k výuce. Podle něj si školy připraví svůj školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP), jeho příprava je plně v kompetenci školy. Stěžejní částí dokumentu jsou vzdělávací oblasti a obory vzdělávacích oblastí. RVP ZV vymezuje devět koncipovaných oblastí, jež zahrnují obsah celého závazného základního vzdělávání: jazyk a jazykové komunikace (mateřský jazyk, cizí jazyk), matematika, informační a komunikační technologie, člověk a jeho svět, člověk a společnost (výchova k občanství, dějepis), člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis), umění a kultura (hudební výchova, výtvarná výchova a dramatická výchova), člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova a zdravotní tělesná výchova), člověk a svět práce. Relativně samostatnou část tvoří průřezová témata a podpůrné prostředky. Průřezová témata mají formativní charakter, nepředpokládají významné rozšíření poznatkového základu základního vzdělání. Jsou založena na syntézách poznatků a dovedností, koordinaci aktivit probíhajících ve škole i mimo ni. Důležitá je odborná připravenost a týmová spolupráce v pedagogickém sboru. Smyslem je zavádět do vyučování různé nové formy, hlavně projektovou výuku, složí k doplnění učiva o praktická a životní témata. Patří k nim například: interkulturní výchova, mediální výchova, environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, výchova demokratického občana. Rámcový vzdělávací program obsahuje také kapitolu, která se zabývá vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími

8 potřebami. Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním.,,skupinová péče je prováděna formou edukativních a stimulačních skupin či individuálně vedené reedukace. Do této péče jsou vtaženi i rodiče, zúčastňují se společných skupinových sezení, což má současně veliký motivační efekt pro jejich děti." Organizace vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení Formu vzdělání a poskytnutí reedukační péče navrhují pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogická centra. V současné době existují základní možnosti péče: Individuální péče prováděná v rámci kmenové třídy, tento způsob péče se uplatňuje u mírnějších forem poruchy v rámci třídy základní školy. Učitel by měl mít základní vědomosti a dovednosti v dané problematice, měl by vytvořit co nejlepší podmínky pro reedukační postupy. Dítě může být ve třídě základní školy i integrováno při poruchách je těžšího stupně, kdy jsou podmínky splněny a zachovány. Integrace je doporučována žákům a studentům s průměrným i nadprůměrným intelektem, žákům, kteří jsou zvídaví, snadno adaptabilní. Individuální péče prováděná učitelem, absolventem speciálního kurzu. Péči zajišťuje i speciální pedagog. Působí ve třídě základní školy, vede dyslektické kroužky, kabinety dyslektiků, reedukační péči, postupy konzultuje s poradenskými pracovišti. Třídy individuální péče, které jsou zřizovány při základních školách. Děti sem dochází v průběhu dne. Většinou se jedná o hodiny českého jazyka se zaměřením na reedukační péči. Reedukační péči zajišťuje speciální pedagog.,,cestující učitel" většinou pracovník pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. Dochází do základní školy a v průběhu vyučování provádí reedukační péči. Základní školy pro žáky s poruchami učení. O dítě se stará tým odborníků, je zajištěna individuální péče během celého vyučovacího procesu. Dětské psychiatrické léčebny, zde jsou léčeny a vzdělávány děti s těžkým stupněm postižení, probíhá tu i reedukační péče a péče terapeutická. Individuální a skupinová péče v pedagogicko-psychologické poradně, speciálně pedagogickém centru, středisku výchovné péče. Skupiny jsou organizovány pro děti předškolní i pro žáky základní školy.,,skupinová péče je prováděna formou edukativních a stimulačních skupin či individuálně vedené reedukace. Do této péče jsou vtaženi i rodiče, zúčastňují se společných skupinových sezení, což má současně veliký motivační efekt pro jejich děti." Individuální integrace dítěte do třídy Na základě doporučení školy a PPP, se souhlasem ředitele školy může být dítě integrováno do běžné třídy. Výuka na základě IVP (dle zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky č. 73/2005 Sb.) IVP navrhuje a zpracovává učitel, schvaluje ředitel ZŠ se souhlasem zákonných zástupců dítěte. Obsah krátkodobé a dlouhodobé cíle, plán učiva, pedagogický postup, způsob hodnocení i to jak se bude podílet žák a jeho rodina. Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení Obsah vzdělání se zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Měla by být provedena analýza silných stránek dítěte, je žádoucí se zaměřit na to, co již ovládá a na tomto zjištění postavit koncept podpory. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou. Aby byl vzdělávací proces úspěšný je nutno dodržovat určité podmínky, mezi základní řadíme: učitel musí znát a respektovat specifické problémy žáka, individuálně s ním pracovat, respektovat jeho pracovní tempo, často opakovat probrané učivo, měl by přihlížet k charakteru poruchy při klasifikaci a hodnocení žáka (doporučuje se žáka hodnotit slovně), využívat ověřené postupy i nové metody náprav specifických poruch učení, důležitý je snížený počet žáků ve třídě, zařazení do vhodné skupiny žáků, prostředí má být přehledné a strukturované, uspořádání třídy tak, aby mohly být uplatněny i potřeby žáka s edukativními problémy, podmínky pro klidnou samostatnou práci, pravidelný režim dne, pravidelná relaxace, dobrá komunikace školy s rodiči.,,úspěch a dosažení dobrých výsledků v edukačním procesu žáka se specifickými poruchami učení znamená mít dostatek vědomostí z oblasti poruch učení a chování, obrnit se vytrvalostí a dobrou vůlí, zažívat uspokojení i z malých úspěchů dosažených při práci."

9 Pro integrované žáky se zpracovává individuální vzdělávací plán (IVP). Vypracovává jej třídní učitel ve spolupráci s poradenským zařízením (PPP, SPC), popřípadě s výchovným poradcem, školním psychologem a zákonným zástupcem dítěte. IVP vychází z učebních dokumentů školy, obsahuje všechny významné skutečnosti důležité pro úspěšnou integraci žáka. Forma zpracování a důležité náležitosti k sestavení IVP jsou ošetřeny Školským zákonem č. 561/2004 Sb., Vyhláškou č. 73/2005 Sb. Reedukace specifických poruch učení,,proces reedukace specifických poruch učení lze charakterizovat jako dlouhodobý diagnostickoterapeutický proces, jehož cílem je odstranění nebo zmírnění obtíží dítěte a zlepšení celkového stavu psychiky dítěte." Reedukační péče je zajišťována kvalifikovaným personálem, vytvořením vhodných podmínek pro výuku, specifickými postupy a metodami výuky. To ale však musí být podpořeno týmovou spoluprací rodiny školy poradenské instituce. V rámci běžných reedukačních metod realizovaných ve speciálně pedagogické péči o jedince s SPU v současné době využívá širší pedagogická veřejnost a odborníci ve své praxi i alternativní metody a postupy. Úspěch a dosažení dobrých výsledků v edukačním procesu žáka se specifickými poruchami učení znamená mít dostatek vědomostí z oblasti poruch učení a chování. Východiskem reedukace je diagnostický rozbor případu je třeba znát mechanismy, které ke vzniku poruchy vedly a klinický obraz, kterým se projevují. Znát závěry diagnostiky, možnosti dítěte (intelekt), schopnost koncentrace, volní vlastnosti i motivací k práci., tzv. vnitřní podmínky jedince. Na druhé straně nesmíme opomenout vnější podmínky, protože ty se týkají rodiny a její podpory, učitele, ostatních osob, které přicházejí do styku s dítětem. Obecné zásady: Nápravný postup je nutno přizpůsobit individuální povaze případu (cvičení reedukace musíme vybírat v souladu se schopnostmi samotného žáka, stanovit obtížnost dílčích úkolů). Vytvořit příznivou léčebnou atmosféru, tj. atmosféru důvěry, spolupráce, optimismu všech zainteresovaných lidí. Nápravná péče má mít komplexní ráz důležitá je motivace, aktivní souhra všech složek odborné péče. Dobrý začátek zlaté pravidlo, které nám připomíná dát dítěti pocítit úspěch již v počátcích terapie. Zájem dítěte udržet snažit se přeměnit počáteční zájem v trvalou snahu pomoci odměn, prožitků úspěšnosti. Účelný výběr nápravných metod nutno volit nápravné metody dle stupně a povahy defektu a s ohledem na fázi nápravy, v níž se dítě nachází. Pro reedukaci volíme nejpřirozenější metody a techniky, které respektují jedince. Cílem nápravy není jen překonat specifické nedostatky, ale umožnit dítěti, aby se naučilo samo sebe korigovat a bylo úspěšné.,,poslední zásadou strategie nápravy poruch učení je, vše co má dítě pochopit a co mu předkládáme, mělo strukturu. Pamatujeme si to, co si dovedeme představit." Náprava specifických poruch učení je chronickým diagnostickoterapeutickým pokusem. Cvičení reedukace musíme vybírat v souladu se schopnostmi žáka. Úspěchu dosáhneme tehdy, když budeme při nápravě postupovat po malých krocích. Další důležitou strategií je pravidelnost, nejlépe denně (zde hrají svou úlohu rodiče, aby na dítě dohlédli). Prognózu odhadovat realisticky. Zajistit další životní dráhu dítěti se specifickou poruchou učení, je nezbytné směrovat dítě další vzdělávací cestou či sociálnímu uplatnění. Náprava dyslexie,,čtení je jedna z klíčových dovedností otevírající prostor ke vzdělávání, ke společenskému uplatnění jedince. Většina dětí zvládne tuto dovednost bez výraznějších problémů. Pro některé je to však obtížný a náročný úkol z hlediska požadavků současné společnosti." Technika čtení Zrakoprostorová identifikace písmen Zrakové vnímání tvarů písmen projevujeme hmatem (ohmatávání a poznávání písmen se zavřenýma očima). Používáme textilní písmena, písmena utvářená z drátů a dalších materiálu (b-d-p). Spojení hláska písmeno Čím lépe a pevněji je písmeno utvořeno, tím rychleji postupuje proces osvojování

10 čtení. Lze číst písmena z karet, z obrazovky počítače, čtení řady písmen atd. Rychlé čtení písmen je jednou z oblastí, kde se výrazně odlišují s dyslexií od běžné populace. K vyvozování písmen, utváření spojů mezi hláskou a písmenem se při reedukaci vracíme u všech dětí, které písmena při čtení luští a zaměňují, protože není dostatečně zafixována hláska - písmeno. Opomíjení tohoto kroku má za následek (nejčastěji z důvodů věku dítěte) opakovaně pomalé čtení. Je proto nejvhodnější vyvozovat hlásku nejdříve ve spojení s přírodními nebo umělými zvuky. Například fff - fouká vítr, ččč - kočka, ááá otevření úst u lékaře. Pomůcky: modelování písmen, malování, vytrhávání z papíru, poznávání textilních písmen podle hmatu a následné vyslovení hlásky, práce s písmeny z polystyrenu, s písmeny modelovanými z plastelíny. Záměny písmen tvarově podobných Děti zaměňují písmena tvarově podobná (b-d, m-n, a-e ), zvukově podobná (t-d, sykavky), písmena lišící se délkou, ale též písmena zcela nepodobná. Při záměnách písmen tvarově podobných provádíme cvičení zrakové percepce. Znovu vyvození písmene b ve spojení s obrázkem např. bu, bu, bu, bim, bam. Stejný postup zachováváme při vyvození a automatizaci písmena d. Porovnání obou zaměňovaných písmen - obtahování písmen na tabuli, vyhledávání a zaškrtávání písmen v textu, podtrhávání slov, která obsahují toto písmena. Po dostatečném zafixování obou písmen následuje práce se slovy, která obsahují obě písmena. Záměny písmen zvukově podobných Zaměňuje-li dítě písmena zvukově podobná, zjišťujeme, zda je sluchem rozlišuje a správně vyslovuje. Často jsou zaměňována písmena zcela náhodně a to v tom případě, kdy není zautomatizováno spojení hláska - písmeno. Spojování písmen do slabik Slabika je při výuce čtení analyticko-syntetickou metodou, důležitou stavební jednotkou a proto je jejich zvládnutí a automatizace velmi důležité. K automatizaci slabik používáme slabiky psané na kartách. Jsou-li děti příliš brzy vedeny k plynulému čtení slov, aniž by zvládly slabiku, čtou si slova potichu pro sebe po písmenech a teprve potom je vyslovují na hlas. Tento způsob bývá označován jako dvojí čtení. Dvojí čtení je často uváděnou chybou při práci s dyslektiky. Čtení slov se zvyšující se náročností hláskové stavby Cílem této etapy není pouze slova klopotně přeslabikovat, ale zvládnout je jako celek. K cíli lze dojít opakovaným čtením slov se stoupající se náročností a odpovídajících textů z nich sestavených. Opakované čtení slov vede k automatizaci (cvičení prováděná 5 10 minut). Čtení vět souvislého textu - čtení snadných vět, které jsou ihned spojovány s obsahem. - čtení souvislého textu. Je nutné používat velmi snadné a krátké texty s ohledem na věk dítěte. Porozumění čtenému textu Dítě se soustředí na techniku čtení a uniká mu obsah. Proto přiřazuje slova, nebo celé věty k obrázkům, překrýváme spodní části písmen při čtení, zakrýváme celá slova. Čtení známého textu ve kterém jsou vynechána (přelepena slova). Porozumění probíhá na více úrovních a je ovlivněno úrovní čtení i věku.,,porozumění čtenému textu je jedním ze základních požadavků při nácviku čtení. Zvláště dětem s obtížemi ve čtení, které se příliš soustředí na technickou stránku výkonu, obsah textu často uniká." Náměty pro práci s textem: Sluchová pozornost - učitel předčítá text, žáci reagují na dané slovo (kočka).

11 Sluchová analýza - syntéza. Učitel přečítá text, žáci počítají věty, slova ve větách, urči počet slabik ve slově, rozlož na hlásky slovo, které slovo vznikne složením hlásek n-e-b-o-j-í-? Urči, kterými hláskami se slova liší (nebijí-nehojí). Zraková percepce - označ v každé větě začátek a konec, spočítej věty, spočítej kolikrát je v textu slovo kočka, čti pouze první písmena, vyhledej nejdelší a nejkratší slovo. Pravolevá a prostorová orientace (orientace na stránce v knize). Na které straně je příběh, kolik má odstavců, ukaž prstem zleva doprava. Řeč (slovní zásoba, gramatické kategorie, artikulace), říkej slova zdrobnělá kočka kočička, říkej slova opačná nablízku-daleko, jaká může být myš, gramatické kategorie, vyhledej podstatná jména, slovesa... Práce s textem v učebnici - úkoly zaměřené na pochopení obsahu (vyprávěj příběh, vymysli konec příběhu...), úkoly zaměřené na čtení obtížných slov (utvoř ze slabik slovo, doplň chybějící písmena...). Metody práce s dítětem: Čtení s okénkem Nejobvyklejší pomůcka, které se používá při výuce čtení u dyslektiků je tzv. čtecí okénko. Je to obdélník z barevné lepenky nebo neprůhledné folie, na jehož jedné straně je vystřiženo okénko pro jednu slabiku. Někdy se používá i okénka, kde výřez je prodloužen tak, aby odkrýval několik slov na řádku. Výřez okénka se nasadí žák na řádek a čte tu slabiku, kterou ve výřezu vidí. Po přečtení slabiky posune okénko na další slabiku směrem doprava. Pozornost čtenáře je soustřeďována jen k jedinému místu, většina textu je zakryta a nepůsobí rušivě. Poněvadž čtenář čte a vidí v okénku jen jedinou slabiku, zdá se mu čtení snazší. Hlavním účelem metody čtení s okénkem je odstraňování dvojitého čtení, cvičit správné oční pohyby po řádku zleva doprava. Plynulým pohybem okénka navozujeme i plynulost čtení. Přerušované čtení Z praxe známe, že dyslektici v hodinách čtení nesledují čtený článek. Stává se tak pro malý zájem o čtení, pro odklon pozornosti ale často také proto, že dyslektik nestačí sledovat text, který je čten jinou osobou. Abychom žáky na sledování čteného textu připravili, používáme k tomu průpravného cvičení tzv.,,přerušovaného čtení." Žák dostane příkaz, aby sledoval očima text článku, který čte učitel. Když učitel přestane číst, má žák přečíst jediné následující slovo. Učitel tedy začne číst, po několika slovech čtení přeruší, další slovo přečte žák, pokračuje učitel, po přerušení opět žák atd. Čtení v duetu Vhodné je i krátké společné čtení, tzv.,,čtení v duetu." Společným čtením s dospělým čtenářem přebírá dyslektik návyky správného čtení, správné rychlosti čtení i větné intonace. Společné čtení zbavuje dyslektika strachu ze čtení a dodává mu odvahy. Toto čtení však nesmí být dlouhé. Žák by se začal za dospělým čtenářem zpožďovat a opakoval by jen to co, před zlomkem vteřiny slyšel. Vhodné je, aby se takto společně četly jen krátké úseky článků (např. vždy první věta v odstavci). Čtení víceslabičných slov Často dyslektik nesnadno čte několikaslabičné slovo, protože nedovede odhadnout, kam až jednotlivé slabiky ve slově sahají. Pro ulehčení a překonání této obtíže zavádíme cvičení,,zaškrtávání samohlásek" a,,obloučkování slabik." Žák má v daném textu tužkou vyškrtnout samohlásky při současném hlasitém čtení nebo tvoří obloučky od jedné samohlásky k další. Doporučíme, aby četl slabiku vždy až po samohlásku. Tím si uvědomí, že nejvlastnějším elementem slabiky je samohláska, která ji v podstatě tvoří. Metoda dublového čtení Používá se u žáků, kteří čtou nepřesně, domýšlejí koncovky slov nebo často chybují. Technika metody spočívá v tom, že žák čte hlasitě daný text o slovo zpět za hlasitým čtením pedagoga (rodiče).

12 Metoda obtahování Je vhodná pro počáteční stádia reedukace u těžkých případů dyslexie a dysgrafie. Žák si vymyslí nějaké těžké slovo, které by sám ani nenapsal, ani nepřečetl. Když slovo vymyslí, napíšeme je velkými písmeny na list papíru. Žák jednotlivá písmena obtahuje prstem přitom se papíru musí skutečně dotýkat a každé písmeno zvlášť vyslovit. Metoda Fernaldové Pro nápravu čtení u pomalých čtenářů metoda je vhodná pro děti, které mají dobrou strategii čtení, ale jejichž čtení je pomalé. Určíme text asi 10 řádků, který má čtenář přelétnout zrakem (nesnadný, nezvyklý úkol). Současně se sledováním řádků si tužkou podtrhává nesnadná slova. Metoda postřehování Tato metoda se osvědčila při inverzích ve čtení. Žákovi exponujeme na zlomek vteřiny slabiku, slovo, skupinu slov (podle úrovně čtení) a žák má za úkol text přečíst. Pro lepší zvládnutí užíváme barevnosti. Začínáme s postřehováním celků, na které dítě stačí, nároky zvyšujeme. Při nácviku délky samohlásek je nutné, aby byla přečtena každá dlouhá samohláska i čárka oddělující větné celky. Délky se nacvičují pomocí bzučáku, píšťalky, kapesní svítilny, grafického symbolického značení, je možno využít rytmizace.,,čtení je dovednost, která umožňuje člověku odpoutat se od smyslové závislosti na realitě a otevírá mu možnosti poznání celého světa. Je hlavním nástrojem vzdělávání a školní výuky obzvláště. Na jeho zvládnutí závisí úspěšnost vyučovacího procesu ve všech výukových předmětech." Náprava dysortografie,,dysortografie je specifická porucha pravopisu, vyskytuje se velice často ve spojení s dyslexií. Tato porucha nepostihuje celou oblast gramatiky jazyka, ale týká se tzv. specifických dysortografických jevů, vynechávek, záměn tvarově podobných písmen v písemné podobě." Při reedukaci dysortografie se zaměřujeme na nedostatečně rozvinuté funkce, které jsou nejčastěji příčinou poruchy, na odstraňování specifických chyb a na zvládnutí mluvnického učiva. Rozlišování DI, TI, NI / DY, TY, NY,,Chyby při rozlišování di, ti, ni / dy, ty, ny jsou nejčastěji způsobeny nedostatky v oblasti sluchového vnímání. Dalšími příčinami může být snížená schopnost aplikovat učivo o tvrdých a měkkých souhláskách, nedostatečné zafixování tohoto učiva i příčiny pramenící z psychických vlastností žáka." Vedeme žáky k tomu, aby si diktovali, co píší a napsané po sobě zkontrolovali. Využíváme tvrdých kostek například ze dřeva (vhodné jsou staré dětské kostky s obrázky), na které napíšeme tvrdé slabiky dy, ty, ny a měkké kostky z molitanu, na něž napíšeme měkké slabiky di, ti, ni. Dítě bere kostky do ruky a hmatem a zároveň zrakem srovnává. Dítě může mít kostky k dispozici i při psaní diktátu. Rozlišování sykavek (S, C, Z, Š, Č, Ž) Příčinou při rozlišování sykavek bývá nesprávná výslovnost a nedostatečně vyvinuté sluchové vnímání. K nápravě požíváme karty s písmeny a obrázky se slovy, které obsahují sykavku. Vynechávání, přidávání písmen (slabik) Příčinou bývají nedostatky ve sluchové analýze a syntéze, potíže s vybavováním si písmen, nesoustředěnost, špatná výslovnost, grafomotorické obtíže. Při nápravě cvičíme sluchovou analýzu a syntézu slov, klademe důraz na pečlivou výslovnost. Hranice slov v písmenu

13 ,,Žák píše dvě i více slov dohromady, spojuje předložky se slovy, nerozlišuje začátek a konec věty. Tyto obtíže se často spojují s vynecháváním a přidáváním písmen či slabik." Dětem pomáháme obrázky a kartami, které znázorňují jedno slovo, necháme je určovat počet slov ve větě, kterou řekne učitel, rozdělují větu napsanou jako jedno slovo. Osvojování mluvnického učiva Při probírání mluvnice pomáháme dětem kartičkami s krátkými a dlouhými samohláskami, s měkkými a tvrdým i. Měkkými a tvrdými kostkami, kartami s dvojicemi párových souhlásek, které se jinak píší a jinak vyslovují a různými přehlednými tabulkami probíraných mluvnických jevů. Dále využíváme průhledné folie (dítě nepíše věty, ale doplňuje jen procvičovaný mluvnický jev), diktáty píšeme s přípravou, dovolíme dětem při diktátě používat všechny pomůcky (například tabulku psacích písmen abecedy, kostky), které jim mohou pomoci. Využíváme bzučáku. Rozvíjíme zrakové a sluchové vnímání formou her. Neopravujeme červeně (chyby se fixují,,červené moře" - nemotivuje). Přístupy k žákovi se specifickou poruchou učení ve škole a v rodině Zásady přístupu k dítěti s SPU ve třídě Mezi zásady patří: vhodným způsobem vysvětlit ostatním dětem rozdílný přístup k hodnocení žáků se specifickou poruchou učení, důležité je dát dítěti s touto poruchou zažít pocit úspěchu, chválit jej za snahu (dítě často vynaloží veškeré úsilí při zvládání školních úkolů, ale výsledný efekt je minimální), hodnocení a klasifikaci je třeba zvýraznit motivační složkou hodnocení, hodnotit pouze jevy, které žák zvládl, při hodnocení využívat i jiných forem hodnocení - bodové hodnocení, při klasifikaci žáků ve věku povinné školní docházky se doporučuje upřednostnit slovní hodnocení, specifický přístup ke klasifikaci žáků je třeba uplatňovat ve všech předmětech, do kterých se promítají příznaky postižení, výkony dítěte hodnotit spravedlivě, posadit dítě ve třídě před sebe, samotné nebo vedle klidného dítěte, ne vedle upovídaného, posadit jej lépe doprostřed než na kraj. Vysvětlovat novou látku krátkými větami a jednoduchými slovy, ujišťovat ho, že to dobře pochopilo a vštěpit mu posloupnosti, domluvit se na úkolech - krátké termíny, na známkování, na počtech možných chyb, na počtu zadaných úkolů, vyhnout se únavě, rychlému rytmu, pomoci mu v počátku plnění svého úkolu, být trpělivý nad jeho pomalostí (to je základ úspěchu a dítě se nestresuje), nechat dítě objevovat svoje schopnosti a využívat to před třídou, je třeba rozvíjet poznatky o poruchách učení informovaný pedagog ví, co dělat. Škola by měla informovat o možnostech získat více poznatků týkajících se poruch. Způsobilý učitel by měl rozlišit, kdy jsou poruchy vážné, kdy ne, rozlišit druh dyslexie. Hledat možnosti přizpůsobení školní docházky v závislosti na druhu závažnosti případů, např. učinit opatření pro úspěch, aby dítě zažilo úspěch. Uspokojování potřeb dítěte s SPU vyžaduje přátelskou, kooperativní atmosféru ve třídě, vnímavého a objektivního pedagoga. Dítě by mělo mít pocit, že je jedním z kolektivu, v němž jsou všichni přátelé. Třída i jedinec sám hodnocení učitele přebírají, je-li dítě označeno vlivem například nerozpoznané dyslexie jako líné, přejímá toto hodnocení celá třída, ale i žák je zmanipulován k převzetí této role. Pro dítě je potřeba úspěchu silným hnacím motorem. Ve výuce zadáváme takové úkoly, které je dítě schopné plnit, nebo náročnější úkoly členíme na menší kroky. Nepodaří-li se dítěti dosáhnout úspěchu v pozitivních momentech, bude je vyhledávat v jakékoliv činnosti negativní. Učitel by měl předcházet neúspěchům žáků, nezdůrazňovat je, měl by preferovat pozitivní hodnocení vykonané práce, formovat reálné sebehodnocení žáka a přiměřenou úroveň aspirace.,,děti s poruchami učení musíme vést tak, aby měli možnost zažívat úspěch. Musíme hledat oblast, v níž jsou úspěšní, v níž je můžeme pochválit." Učitelé při práci se žákem se specifickou poruchou učení by měli respektovat individuální práci s žákem, respektovat jeho pracovní tempo, často opakovat učivo, přihlédnout k charakteru poruchy při klasifikaci a hodnocení, používat ověřené postupy i nové metody náprav. Je vhodné snížení počtu žáků ve třídě, zařazení do vhodné skupiny

14 žáků, přehledné a strukturované prostředí, pravidelný režim dne, pravidelná relaxace, aktivní spolupráce s rodiči zaměřená na jednotnost přístupu.

DYSLEXIE - porucha čtení. (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu)

DYSLEXIE - porucha čtení. (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu) DYSLEXIE - porucha čtení (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu) Reedukace dyslexie: Příprava na čtení spočívá v rozvoji percepce (zrakové, sluchové),

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ Program: 1. Specifické poruchy učení ( SPU ) 2. Vliv SPU na psychiku mladšího školáka 3. Kineziologická cvičení 4. Individuální konzultace SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ Jsou různorodé

Více

PODPORA SPU VE VÝUCE. projevy, potřeby, úpravy a metody

PODPORA SPU VE VÝUCE. projevy, potřeby, úpravy a metody PODPORA SPU VE VÝUCE projevy, potřeby, úpravy a metody Projevy Dyslexie Pomalé čtení -Namáhavé -Dvojí -Ztrácí se, vrací se -Málo chyb-opravuje -Záměny,opakuje přečtené Přepisuje velmi pomalu -Víc času

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení jsou poruchy způsobující problémy v rámci vzdělávacího procesu, kdy postižení projevují nedostatečně rozvinuté schopnosti, což jim způsobuje výukové obtíže.

Více

11. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

11. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13160ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení

Více

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU Sluchové vnímání se vyvíjí již od pátého měsíce nitroděložního života. Po narození reaguje dítě na zvukový podnět nediferencovanou pohybovou reakcí. Později

Více

OVĚŘENO: Datum: 8.4 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 8.4 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 9, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se 3.3 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním

Více

DYSORTOGRAFIE - (porucha postihující pravopis) !!! Nezahrnuje celou gramatiku!!! Vztahuje se převážně na tzv. specifické dysortografické jevy.

DYSORTOGRAFIE - (porucha postihující pravopis) !!! Nezahrnuje celou gramatiku!!! Vztahuje se převážně na tzv. specifické dysortografické jevy. DYSORTOGRAFIE - (porucha postihující pravopis)!!! Nezahrnuje celou gramatiku!!! Vztahuje se převážně na tzv. specifické dysortografické jevy. Specifické dysortografické jevy: - rozlišování krátkých a dlouhých

Více

Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum narození: Třída: Rok školní docházky:

Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum narození: Třída: Rok školní docházky: Pedagogická diagnostika žáka zařazeného do vzdělávacího programu RVP ZV - LMP podklad pro rediagnostiku ( dle 1 odst.5 Vyhlášky č. 72/2005 Sb. v platném znění) Škola: Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum

Více

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování

Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn ředitele SOŠ a SOU, Kladno, Dubská ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Metodický pokyn stanovuje podrobnosti organizačního zajištění a postupů při vzdělávání žáků

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Cvičení pro nápravu SPU VŽDY VYCHÁZÍME Z DIAGNOSTICKÝCH ZJIŠTĚNÍ!

Cvičení pro nápravu SPU VŽDY VYCHÁZÍME Z DIAGNOSTICKÝCH ZJIŠTĚNÍ! Cvičení pro nápravu SPU VŽDY VYCHÁZÍME Z DIAGNOSTICKÝCH ZJIŠTĚNÍ! Sluchová analýza a syntéza řeči Rozlišování slov ve větě pozor, i předložka je samostatné slovo Rozkládání slov na slabiky zkoušet i slova,

Více

ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A) ŽÁCI SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM Do této skupiny patří především žáci dlouhodobě nemocní, kteří do školy nedochází nebo se účastní výuky

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 2. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 2. ročník 1. a 2.díl (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení 1. a 2.

Více

ŠKOLNÍ DOTAZNÍK K VYŠETŘENÍ ŽÁKA V SPC. Dítě je v péči dalších odborníků klinický psycholog, logoped, odborný lékař, PPP, jiné SPC

ŠKOLNÍ DOTAZNÍK K VYŠETŘENÍ ŽÁKA V SPC. Dítě je v péči dalších odborníků klinický psycholog, logoped, odborný lékař, PPP, jiné SPC SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM při Základní škole a Praktické škole Benešov Konopišťská 386, 256 01 Benešov E-mail: spcbenesov@seznam.cz mobil: 734357465 ŠKOLNÍ DOTAZNÍK K VYŠETŘENÍ ŽÁKA V SPC Vážená paní

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY Školní vzdělávací program Základní školy v Heřmanově Městci vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí RVP ZV. Specificky

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Kriteria hodnocení práce ve 2. třídě

Kriteria hodnocení práce ve 2. třídě Kriteria hodnocení práce ve 2. třídě Český jazyk Jazyková výchova (co hodnotíme) - žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hláskya slabiky, porovnává významy slov, třídí podle zobecněného

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Základní škola a Základní umělecká škola, Liberec, Jabloňová 564/43 příspěvková organizace KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Zařazování žáků se specifickými poruchami učení

Zařazování žáků se specifickými poruchami učení Zařazování žáků se specifickými poruchami učení V běžné základní škole jsou dvě možnosti práce s dětmi s určitým handicapem. Může se jednat o zařazení skupiny dětí se stejným druhem postižení do specializované

Více

Přehled akreditovaných programů, PorCeTa, o.p.s.

Přehled akreditovaných programů, PorCeTa, o.p.s. Přehled akreditovaných programů, PorCeTa, o.p.s. Agrese a agresivita u dětí předškolního roku Seminář je zaměřen na problematiku vzrůstající agresivity u dětí předškolního věku a její důsledky pro další

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více

Práce s barevnými čtecími fóliemi pro žáky s SPU ve výuce českého, anglického a německého jazyka. Ing. Libuše Novotná

Práce s barevnými čtecími fóliemi pro žáky s SPU ve výuce českého, anglického a německého jazyka. Ing. Libuše Novotná Práce s barevnými čtecími fóliemi pro žáky s SPU ve výuce českého, anglického a německého jazyka Ing. Libuše Novotná 1 Ing. Libuše Novotná PROGRAM: 1. SPU mateřský a cizí jazyk 2. Barva jako podklad čteného

Více

Zásady hodnocení a tolerance dětí se speciálními výukovými potřebami

Zásady hodnocení a tolerance dětí se speciálními výukovými potřebami Zásady hodnocení a tolerance dětí se speciálními výukovými potřebami Metodický pokyn MŠMT ČR č. j. 23 472/92-21 Vyhláška MŠMT ČR č. 291/1991 Sb. Obecné zásady: 1. Ke zjišťování vědomostí a dovedností žáka

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ

ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ Sluchové vnímání je jednou ze základních poznávacích funkcí, jež je podmínkou pro zvládnutí technicky správného čtení a bezchybného psaní. U některých dětí bývá proces vnímání

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) Charakteristika předmětu V návaznosti na obsah učiva 1. a 2. ročníku žáci začínají vytvářet jednoduché věty, kde se potřebné výrazy a spojení procvičují. Žáci

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Zaměření školy je všeobecné s důrazem na přírodovědné předměty a cizí jazyky. Zaměření školy naplňuje na nižším stupni cíle základního

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

16) PROBLÉMOVÝ ŽÁK VE ŠKOLY

16) PROBLÉMOVÝ ŽÁK VE ŠKOLY 16) PROBLÉMOVÝ ŽÁK VE ŠKOLY SPECIFICKÉ VÝVOJOVÉ PORUCHY UČENÍ A ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOST (ETIOLOGIE, SYMPTOMY, DIAGNOSTIKA), SYNDROM ADMD (ETIOLOGIE, SYMPTOMY) SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ - SPU jsou vývojové poruchy.

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je koncipován

Více

Příloha č. 8. 5.2.1.2. Anglický jazyk (AJ)

Příloha č. 8. 5.2.1.2. Anglický jazyk (AJ) Příloha č. 8 5.2.1.2. Anglický jazyk (AJ) a) Obsahové vymezení Předmět Anglický jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a je vyučován v 6. 9. ročníku. Výuka plynule navazuje na

Více

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět.

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace / Cizí jazyk Vyučovací předmět: Anglický jazyk, I. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA JAVORNÍK, OKRES JESENÍK Příloha změny pro školní rok 2014/2015 (příloha mění některé kapitoly a přidává některé kapitoly navíc) 4.6. UČEBNÍ

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá, frázuje a volí vhodné tempo řeči 6. volí

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

Zkušenosti s integrací žáků s poruchou autistického spektra v základní škole

Zkušenosti s integrací žáků s poruchou autistického spektra v základní škole Zkušenosti s integrací žáků s poruchou autistického spektra v základní škole Základní škola Pardubice Studánka, Pod Zahradami 317 bezbariérová, pavilónová škola v zeleném areálu se 720 žáky Zákon č. 561/2004

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Vypracovala: Mgr. Jana Nováková SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ Specifické poruchy učení jsou poruchy způsobující problémy v rámci vzdělávacího procesu, kdy se u takto postižených jedinců

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9

ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9 ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9 EU PENÍZE ŠKOLÁM Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Individualizace

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika ŠVP Škola nabízí studium ve vzdělávacím programu Gymnázium VG. Hlavními rysy programu jsou: účelné rozložení základního - společného - učiva do nižších ročníků studia

Více

Hodnocení žáků 3. ročníku podle vzdělávacího programu Škola pro děti

Hodnocení žáků 3. ročníku podle vzdělávacího programu Škola pro děti Hodnocení žáků 3. ročníku podle vzdělávacího programu Škola pro děti Úvodem Ve 3. ročníku se snažíme, aby hodnocení žáků bylo sice motivační, zároveň se však nevyhneme větším rozdílům mezi žáky. Je to

Více

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami Mgr. Kristina Konečná, školní speciální pedagog Dne: 28.8. 2014 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Základní informace k přednášce

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Kladno

Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Kladno Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Kladno Vážená paní ředitelko, pane řediteli, PPP SK, pracoviště Kladno bude v letošním školním roce opět pořádat několik cyklů zaměřených

Více

5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah předmětu Anglický jazyk je dán obsahem vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace,

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

DYSKALKULIE - porucha matematických schopností

DYSKALKULIE - porucha matematických schopností DYSKALKULIE - porucha matematických schopností Při řešení různých matematických úloh se uplatňují speciální matematické faktory: verbální (zadávání úloh, jejich řešení, odpovědi na otázky ve formě řeči

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016 Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu

Více

C/ Plány osobní rozvoje na podporu dětí ohrožených školní neúspěšností

C/ Plány osobní rozvoje na podporu dětí ohrožených školní neúspěšností Plán inkluzivního vzdělávání školy Základní škola J. Gutha-Jarkovského, Truhlářská 22, Praha 1 1. Základní údaje Základní škola J. Gutha-Jarkovského je běžnou základní školou v centru Prahy. Už mnoho let

Více

1 SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ A JEJICH ETIOLOGIE. 1.1 Specifické poruchy učení definice, klasifikace

1 SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ A JEJICH ETIOLOGIE. 1.1 Specifické poruchy učení definice, klasifikace 8 1 SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ A JEJICH ETIOLOGIE 1.1 Specifické poruchy učení definice, klasifikace V odborné literatuře pedagogické, psychologické se setkáváme s termínem specifické poruchy učení a chování,

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

Specifické vývojové poruchy učení a chování

Specifické vývojové poruchy učení a chování Specifické vývojové poruchy učení a chování Doc.PaedDr. Olga Zelinková, CSc. Jackie Stuart Automobilový závodník F 1 Nikdo si neumí představit, kolik ponížení zažívá ve škole dítě s dyslexií 1 SPU jsou

Více

3. U EBNÍ PLÁN 3.1. Systém výuky

3. U EBNÍ PLÁN 3.1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3.1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník. Žáci

Více

Vzdělávací program. Systém poradenských služeb pro zdravotně postižené občany v ČR

Vzdělávací program. Systém poradenských služeb pro zdravotně postižené občany v ČR Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více