o hodnocení plnění za rok 2018

Transkript

1 ZPRÁVA o hodnocení plnění REGIONÁLNÍHO AKČNÍHO PLÁNU PLZEŇSKÉHO KRAJE za rok 2018 Datum: Vypracoval: Ing. Petra Ježková, sekretariát Regionální stálé konference pro území Plzeňského kraje Ing. Filip Uhlík, ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Schválila: Regionální stálá konference Plzeňského kraje Dne: 20. března 2019 Usnesení č.: RSK PK č. 12/03 1

2 Obsah Úvod... 4 Analýza využití finančních prostředků z ESIF... 5 Operační program Doprava (OP D)... 5 Přehled čerpání OP Doprava v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně Přehled čerpání OP Doprava v Plzeňském kraji CZV v Kč rok Mezikrajské srovnání čerpání OP D dle stavů projektů, Mezikrajské srovnání čerpání OP D přepočet na 1 obyvatele... 7 Integrovaný regionální operační program... 8 Přehled čerpání IROP v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně Přehled čerpání IROP v Plzeňském kraji CZV v Kč rok Mezikrajské srovnání čerpání IROP dle stavů projektů, Mezikrajské srovnání čerpání IROP přepočet na 1 obyvatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Přehled čerpání OP PIK v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně Přehled čerpání OP PIK v Plzeňském kraji CZV v Kč rok Mezikrajské srovnání čerpání OP PIK dle stavů projektů, Mezikrajské srovnání čerpání OP PIK přepočet na 1 obyvatele Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Přehled čerpání OP VVV v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně Přehled čerpání OP VVV v Plzeňském kraji CZV v Kč rok Mezikrajské srovnání čerpání OP VVV dle stavů projektů, Mezikrajské srovnání čerpání OP VVV přepočet na 1 obyvatele Operační program Zaměstnanost Přehled čerpání OP ZAM v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně Přehled čerpání OP ZAM v Plzeňském kraji CZV v Kč rok Mezikrajské srovnání čerpání OP ZAM dle stavů projektů, Mezikrajské srovnání čerpání OP ZAM přepočet na 1 obyvatele Operační program Životní prostředí Přehled čerpání OP ŽP v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně Přehled čerpání OP ŽP v Plzeňském kraji CZV v Kč rok Mezikrajské srovnání čerpání OP ŽP dle stavů projektů, Mezikrajské srovnání čerpání OP ŽP přepočet na 1 obyvatele Shrnutí analýzy čerpání prostředků ESIF Celkový přehled čerpání operačních programů v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně Celkový přehled čerpání operačních programů v Plzeňském kraji CZV v Kč - rok

3 Mezikrajské srovnání čerpání OP financovaných z ESIF kumulativně CZV v Kč Mezikrajské srovnání čerpání OP financovaných z ESIF přepočet na 1 obyvatele CZV v Kč Přehled disponibilních prostředků Analýza využití finančních prostředků ESIF na úrovni aktivit RAP PK Oblast Dopravy Oblast Životního prostředí Oblast Vzdělávání Oblast Sociálních věcí a zdravotnictví Oblast Kultury a cestovního ruchu Oblast Veřejné správy a IZS Oblast Podnikání, vědy, výzkumu a inovací Analýza územního rozložení alokací z ESIF v rámci Plzeňského kraje Integrovaný regionální operační program Operační program Doprava Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Zaměstnanost Operační program Životní prostředí Analýza čerpání dotačních titulů Plzeňského kraje Seznam zkratek

4 Úvod Regionální akční plán (dále jen RAP) je novým nástrojem politiky regionálního rozvoje České republiky. RAP je realizován na území každého kraje. Za jeho správu a koordinaci je zodpovědná příslušná regionální stálá konference, která tuto činnost vykonává prostřednictvím svého sekretariátu. Hlavním cílem realizace RAP v programovém období je naplňování územní dimenze a cílů Strategie regionálního rozvoje ČR a jejich provázání s krajskou úrovní. RAP konkretizuje podobu předpokládaného využití ESI fondů v oblastech s územní dimenzí v území Plzeňského kraje, a je tak významným podkladem pro řídící orgány operačních programů při zjišťování absorpční kapacity a při přípravě výzev v těchto oblastech. Zároveň umožňuje zmapování tzv. bílých míst tzn. oblastí významných pro rozvoj kraje, které nejsou pokryty žádným národním či evropským dotačním titulem, a identifikovat případné bariéry, které by mohly bránit čerpání prostředků z evropských zdrojů na projekty připravované v kraji. Regionální akční plán Plzeňského kraje (dále jen RAP PK) byl vytvořen v roce 2015 na základě metodiky vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a schválen Regionální stálou konferencí Plzeňského kraje (dále jen RSK PK) dne RAP PK vychází z potřeb kraje definovaných v Programu rozvoje Plzeňského kraje, národními strategiemi a respektuje rovněž strategické dokumenty obcí a jejich sdružení na území Plzeňského kraje. V návaznosti na Strategii regionálního rozvoje ČR , operační programy ESIF a strategické dokumenty platné pro území kraje jsou aktivity RAP PK členěny do níže uvedených oblastí: Doprava Životní prostředí Vzdělávání Sociální věci a zdravotnictví Kultura, památková péče a cestovní ruch Podpora podnikání a inovací Věda, výzkum a vzdělávání Veřejná správa a Integrovaný záchranný systém V každé z výše uvedených oblastí je RAP rozpracován do úrovní aktivit, které zahrnují typově obdobné projekty. Ke každé z aktivit je přiřazen zdroj jejího financování, finanční plán členěný do jednotlivých let, její vazba na strategické dokumenty kraje a Strategii SRR ČR a v případě, že je možné, jsou uvedeni i nositelé projektů zařazených pod konkrétní aktivitu. Zpráva o hodnocení plnění Regionálního akčního plánu Plzeňského kraje je předkládána za období od do , a je členěna do 3 hlavních částí: První část je zaměřena na analýzu čerpání finančních prostředků z operačních programů ESIF. Každý z operačních programů je analyzován na úrovni specifických cílů a sledovány jsou zde údaje o předložených projektech, projektech schválených a projektech, které jsou již v realizaci, případně ukončené. Druhá část zprávy obsahuje karty všech aktivit RAP PK rozdělené do jednotlivých oblastí (viz výše). Každá karta obsahuje údaje o vazbě aktivity na SRR ČR , a shrnutí naplňování plánu uvedeného v RAP pro danou aktivitu jak slovně, tak z finančního hlediska. Poslední část zprávy obsahuje analýzu čerpání finančních prostředků ESIF z územního hlediska. Data z jednotlivých operačních programů, převzatá z MS 2014+, jsou v této analýze rozdělena dle místa realizace jednotlivých projektů. 4

5 Analýza využití finančních prostředků z ESIF Analýza byla provedena z eportu dat z Monitorovacího systému MS 2014+, který sekretariátům regionálních stálých konferencí poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. U každého z operačních programů jsou uvedena jak data vztažená pouze k roku 2018, tak přehled celkového čerpání daného operačního programu, aby bylo možné jednoduché porovnání. Finanční částky uvedené v tabulkách níže vyjadřují celkové způsobilé výdaje projektů. Projekty jsou do jednotlivých kategorií rozděleny dle stavů, v nichž byly k vedeny v MS následovně: Podané všechny projekty předložené v daném programu bez ohledu na stav, v němž jsou v danou chvíli evidovány V hodnocení projekty, které se nacházely ve stavu PP 20 PP 29, případně ve stavech PU projekty schválené, ale zařazené na seznam náhradníků Schválené projekty, které se nacházely ve stavu PP 30 PP 35 V realizaci/ukončené projekty, které se nacházely ve stavu PP 36 PP43 Zamítnuté projekty, které se k v negativních stavech PN00b PN40b Výčet všech projektových stavů využívaných v MS je uveden v příloze č. 1 této zprávy Operační program Doprava (OP D) Operační program Doprava (dále jen OP Doprava ) představuje v programovém období hlavní finanční a technický dokument pro naplňování strategických investičních potřeb a řešení klíčových problémů v sektoru dopravy v České republice. OP Doprava představuje z hlediska objemu finančních prostředků v programovém období jeden z největších operačních programů v České republice - připadá na něj cca 4,56 mld. EUR (přibližně 123 mld. Kč). Hlavním tematickým cílem je Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách. V rámci tohoto tematického cíle jde zejména o dokončení páteřní infrastruktury a napojení regionů na síť TEN-T; zlepšení po stránce kvality a funkčnosti; odstranění přetrvávajících úzkých míst v klíčové infrastruktuře; podporu udržitelné mobility s důrazem na města. Přehled čerpání OP Doprava v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně RAP CELKEM OP Doprava Specifické cíle Stav projektů CELKEM Podané Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení ITI PLZEŇ Podané Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení Podané Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení tab. č. 1 přehled čerpání OP Doprava , vlastní zpracování CLLD (MAS) 5

6 Přehled čerpání OP Doprava v Plzeňském kraji CZV v Kč rok 2018 RAP CELKEM OP Doprava Specifické cíle Stav projektů CELKEM Podané Schválené Realizované a ukončené Podané Schválené Realizované a ukončené tab. č. 2 přehled čerpání OP Doprava rok 2018, vlastní zpracování ITI PLZEŇ Nejvíce projektů, s místem realizace v Plzeňském kraji směřovalo jak v roce 2018, tak po celou dosavadní dobu čerpání prostředků z tohoto OP do Specifického cíle Zlepšení infrastruktury pro vyšší konkurenceschopnost a větší využití železniční dopravy. Prozatím byly v tomto SC realizovány projekty v celkovém objemu téměř 4 mld. Kč. V roce 2018 byla v OP D zahájena realizace 4 nových projektů, přičemž 3 z nich jsou realizovány v rámci již zmiňovaného SC 1.1 a 4. projekt je realizován v rámci SC Vytvoření podmínek pro zvýšení využívání veřejné hromadné dopravy ve městech v elektrické trakci. Projekty realizované v rámci SC 1.1 jsou zaměřeny na zkvalitnění železniční dopravy, projekt realizovaný v SC 1.4 je zaměřen na výměnu technologií měníren MHD v Plzni. Mezikrajské srovnání čerpání OP D dle stavů projektů, OP D Podané V realizaci/ ukončené Schválené % úspěšnosti Hlavní město Praha , , ,00 30,09% Jihočeský kraj , , ,00 85,05% Jihomoravský kraj , , ,59 34,02% Karlovarský kraj , ,22 0,00 100,00% Kraj Vysočina , , ,00 98,33% Královéhradecký kraj , ,77 0,00 112,68% Liberecký kraj , ,37 0,00 98,20% Moravskoslezský kraj , ,20 0,00 77,59% Olomoucký kraj , ,41 0,00 67,18% Pardubický kraj , ,95 0,00 98,40% Plzeňský kraj , , ,00 70,10% Středočeský kraj , ,87 0,00 92,09% Ústecký kraj , ,75 0,00 62,83% Zlínský kraj , ,00 0,00 100,00% CELKEM , , ,59 73,45% tab. 3 mezikrajské srovnání čerpání OP D, , vlastní zpracování V operačním programu Doprava byly dosud předloženy projekty v celkovém objemu téměř 122 mld.kč. Pokud toto číslo porovnáme se sumou projektů schválených, realizovaných a ukončených, je možné vypočítat míru úspěšnosti předkládaných projektů, která se v tomto OP pohybuje poměrně vysoko na 73,45%. V rámci OP byly předloženy projekty s místem realizace v Plzeňském kraji v celkovém objemu 7,5 mld. Kč, přičemž za úspěšné můžeme považovat projekty v celkovém objemu 5,2 mld. Kč, tzn., že úspěšnost projektů směřujících do PK přesahuje 70% a velmi se tak blíží republikovému průměru. 6

7 Z pohledu úspěšnosti čerpání jsou na tom nejlépe kraj Zlínský a Karlovarský, kterým se získat dotační prostředky na všechny předložené projekty, naopak nejméně se čerpání v tomto OP dařilo v Jihomoravském kraji. Celkově nejvíce prostředků bylo prozatím proinvestováno v kraji Vysočina a Středočeském kraji. Mezikrajské srovnání čerpání OP D přepočet na 1 obyvatele OP D Podané V realizaci/ ukončené Schválené Pořadí* Hlavní město Praha 8 742, ,17 18, Jihočeský kraj 9 594, ,37 909,21 7. Jihomoravský kraj , ,74 451, Karlovarský kraj 9 613, ,60 0,00 4. Kraj Vysočina , ,02 233,31 1. Královéhradecký kraj 6 218, ,72 0,00 9. Liberecký kraj 5 271, ,53 0, Moravskoslezský kraj , ,08 0,00 6. Olomoucký kraj , ,75 0,00 8. Pardubický kraj , ,56 0,00 2. Plzeňský kraj , , ,90 5. Středočeský kraj , ,99 0,00 3. Ústecký kraj 8 208, ,62 0, Zlínský kraj 1 549, ,91 0, Ø na 1 obyvatele ČR , ,07 213,65 tab. č. 4 mezikrajské srovnání čerpání OPD přepočet na 1 obyvatele * pořadí krajů dle úspěšnosti projektů - úspěšné projekty (schválené + v realizaci/ukončené) Pro jiný pohled na čerpání prostředků OPD byl zvolen přepočet celkových způsobilých výdajů projektů na 1 obyvatele daného kraje. Počet obyvatel je převzat z dat ČSÚ k Z uvedeného srovnání vyplývá, že v přepočtu na 1 občana ČR bylo v tomto operačním programu proinvestováno již 8,225 tisíce Kč. Z tohoto úhlu pohledu je neúspěšnějším krajem, který v OP D čerpá nejvíce finančních prostředků na 1 občana kraj Vysočina, naopak nejhůře si v tomto porovnání stojí Zlínský kraj. Plzeňský kraj s v daném srovnání umístil na 5. místě, když na jeho území bylo prozatím proinvestováno 7,25 tisíce Kč na 1 občana. 7

8 Integrovaný regionální operační program IROP je široce zaměřený program směřující k vylepšení kvality života v různých částech České republiky formou podpory rozvoje konkurenceschopnosti, infrastruktury, veřejné správy a dalších oblastí. Hlavními oblastmi, do nichž bude podpora směřovat, jsou silnice II., případně III. třídy, dopravní obslužnost, Integrovaný záchranný systém, sociální integrace, sociální podnikání, zdravotnická zařízení s důrazem na špičkovou specializovanou péči, vzdělávání, zlepšení energetické účinnosti v budovách, kulturní památky včetně muzeí, tzv. e-government a územní plánování měst a obcí. 1 Přehled čerpání IROP v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně IROP Specifické cíle Stav projektů RAP CELKEM Podané Schválené Realizované a ukončené CELKEM Zamítnuté V hodnocení Podané ITI PLZEŇ Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení Podané CLLD (MAS) Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení tab. č. 5 přehled čerpání IROP , vlastní zpracování

9 Přehled čerpání IROP v Plzeňském kraji CZV v Kč rok 2018 IROP Specifické cíle Stav projektů RAP CELKEM Podané Schválené Realizované a ukončené CELKEM ITI PLZEŇ Podané Schválené Realizované a ukončené CLLD (MAS) Podané Schválené Realizované a ukončené tab. č. 6 přehled čerpání IROP rok 2018, vlastní zpracování V celkovém srovnání směřovalo nejvíce projektů podaných v Plzeňském kraji do SC Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T, do specifického cíle Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení, a specifického cíle Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví. Celkově byly doposud v Plzeňském kraji předloženy projekty v objemu 10,66 mld. Kč, přičemž projekty, které jsou schváleny anebo jsou již ve fázi realizace, či dokonce ukončené dosahují výše 5,8 mld. Kč. Pokud se zaměříme čistě na rok 2018, byly zde předkládány projekty pouze do SC 1.1, 2.4 a 2.5 (Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení), a to v celkovém objemu 346 milionů Kč. V tomto roce vstoupily do realizace projekty v celkovém objemu 2,3 mld. Kč, tzn. téměř polovina z celkové částky všech úspěšných projektů uvedených výše. Nejvíce prostředků směřuje na projekt do specifického cíle 2.4 a 1.1, nejméně naopak do SC 2.2 (Vznik nových a rozvoj eistujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání). V rámci ITI plzeňské metropolitní oblasti byly v roce 2018 předkládány projekty pouze v SC 2.4 výzva č. 10, 12, 13 a 17 týkající se infrastruktury pro základní a střední školy, nicméně do fáze realizace v tomto období vstoupily krom projektů ve zmiňovaném SC 2.4 také projekty v SC Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy, Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi a SC Vznik nových a rozvoj eistujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání. Z celkového objemu finančních prostředků připadajících na realizované a ukončené projekty IROP v Plzeňském kraji pro rok 2018 bylo v rámci ITI profinancováno 517 milionů Kč. V průběhu roku 2018 byly již také v plném proudu výzvy jednotlivých MAS na území Plzeňského kraje v rámci CLLD. Celkově byly v roce 2018 v jejich výzvách předloženy projekty v celkovém objemu 17,5 milionů Kč, do realizace však vstoupily projekty v celkovém objemu téměř 121 milionů Kč (předložené již v roce 2017). V rámci těchto výzev jsou realizovány projekty menšího rozsahu. Finančně nejnáročnějšími projekty, realizovanými v roce 2018 byly projekty Komunitní centrum Stará radnice Staňkov a Obnova 9

10 kapitulské síně konventu kláštera Chotěšov, každý za více než 10 milionů Kč, naopak nejmenším projektem byl projekt Podpora vybavení mobilního týmu pro poskytování sociální rehabilitace pro lidi s duševním onemocněním na Sušicku za 331 tisíc Kč. Mezikrajské srovnání čerpání IROP dle stavů projektů, IROP Podané V realizaci/ ukončené Schválené Zamítnuté V hodnocení % úspěšnosti Hlavní město Praha ,94% Jihočeský kraj ,66% Jihomoravský kraj ,07% Karlovarský kraj ,63% Kraj Vysočina ,25% Královéhradecký kraj ,19% Liberecký kraj ,94% Moravskoslezský kraj ,60% Olomoucký kraj ,03% Pardubický kraj ,80% Plzeňský kraj ,45% Středočeský kraj ,63% Ústecký kraj ,52% Zlínský kraj ,09% CELKEM ,31% tab. č. 7 mezikrajské srovnání čerpání IROP V Integrovaném regionálním operačním programu byly do konce roku 2018 předloženy projekty v celkové výši 187 mld. Kč, přičemž největší objem připadá na Středočeský a Jihomoravský kraj. Ke konci roku 2018 byly ve stavu realizace či ukončené projekty v celkovém objemu přesahujícím 96 mld. Kč a projekty za další téměř 2 mld. Kč již byly k realizaci schváleny. Oproti tomu bohužel nebyly podpořeny projekty v celkovém objemu dosahujícím téměř 36,5 mld. Kč. Z těchto srovnání vyplývá, že celková úspěšnost projektů v tomto OP činí 52,31%, a jak je z tabulky patrné, tento republikový průměr Plzeňský kraj o více než 2% překonal, když úspěšnost projektů podávaných v tomto kraji dosahuje 54,45%. Nejúspěšnějším krajem z tohoto pohledu bylo Hlavní město Praha s témě 76% úspěšností, naopak nejméně úspěšným byl Pardubický kraj, kterému se podařilo proměnit v dotaci pouze 38,8% podaných projektových žádostí. 10

11 Mezikrajské srovnání čerpání IROP přepočet na 1 obyvatele IROP Podané V realizaci/ ukončené Schválené Zamítnuté V hodnocení Pořadí* Hlavní město Praha 8 273, ,04 0, ,84 229, Jihočeský kraj , ,50 35, , ,35 2. Jihomoravský kraj , ,54 27, , , Karlovarský kraj , ,33 666, , ,94 7. Kraj Vysočina , ,00 30, , ,10 3. Královéhradecký kraj , ,05 0, , ,29 1. Liberecký kraj , ,39 87, , , Moravskoslezský kraj , ,99 26, , ,04 9. Olomoucký kraj , ,65 58, , ,23 5. Pardubický kraj , ,06 31, , , Plzeňský kraj , ,32 196, , ,81 4. Středočeský kraj , ,80 756, , ,59 6. Ústecký kraj , ,29 309, , , Zlínský kraj , ,85 11, , ,97 8. ø na 1 obyvatele ČR , ,95 168, , ,98 tab. č. 8 mezikrajské srovnání čerpání IROP přepočet na 1 obyvatele * pořadí krajů dle úspěšnosti projektů - úspěšné projekty (schválené + v realizaci/ukončené) Přepočet celkových způsobilých výdajů projektů na 1 obyvatele nám nabízí zcela jiný pohled na čerpání prostředků z daného operačního programu. Zatímco z pohledu úspěšnosti předkládaných projektů jednoznačně vedlo Hlavní město Praha, v tomto srovnání skončilo na posledním místě mezi kraji. Celkově byly předloženy do IROP projekty v hodnotě 17,65 tisíce na 1 obyvatele ČR, v Plzeňském kraji je tento poměr vyšší celkově zde na 1 obyvatele připadá 18,35 tisíce Kč v rámci podaných projektů. I v případě projektů, které jsou již ve fázi realizace, či ukončené Plzeňský kraj převyšuje celorepublikový průměr, když na 1 obyvatele připadá 9,79 tisíce proinvestovaných Kč, kdežto průměr celé ČR činí na 1 obyvatele pouze 9 tisíc Kč. Nejúspěšnějším krajem z tohoto úhlu pohledu je Královehradecký kraj, kde na 1 obyvatele připadá celkem téměř 13 tisíc Kč proinvestovaných v realizovaných projektech. 11

12 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále OP PIK) je stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů v programovém období Finanční prostředky z něj mohou žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Šanci mají projekty realizované na území České republiky kromě hlavního města Prahy. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro tento operační program připraveno celkem mil. EUR, v přepočtu cca 110 mld. Kč. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je zaměřen na zvýšení inovační výkonnosti podniků, využití výsledků průmyslového výzkumu a eperimentálního vývoje a rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Dále podporuje aktivity vedoucí ke snižování energetické náročnosti podnikatelského sektoru, činnosti směřující ke zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů, rozvoj distribučních sítí a uplatnění nových technologií v energetice. Mezi další podporované oblasti patří rozšíření vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a rozvoj informačních a komunikačních technologií. 2 Přehled čerpání OP PIK v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně OP PIK Specifické cíle Stav projektů CELKEM RAP CELKEM Podané Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení Podané ITI PLZEŇ Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení tab. č. 9 přehled čerpání OP PIK , vlastní zpracování Do Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost byly v Plzeňském kraji doposud předloženy projekty v celkovém objemu přesahující 15 mld. Kč. Nejvíce projektů směřovalo do SC Zvýšit inovační výkonnost podniků, a dále pak do SC Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a Posílit energetickou bezpečnost přenosové soustavy, nejmenší zájem byl naopak o SC Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR

13 Bohužel, pokud porovnáme celkové finanční prostředky v projektech, které jsou ve fázi realizace, či již byly ukončeny a ty, které jsou alokovány v projektech, které byly zamítnuty, zjistíme, že suma finančních prostředků v kolonce zamítnutých projektů je o více než 2 mld. Kč vyšší. Téměř polovina všech zamítnutých projektů je v SC 1.1 Zvýšit inovační výkonnost podniků. Přehled čerpání OP PIK v Plzeňském kraji CZV v Kč rok 2018 OP PIK Specifické cíle Stav projektů CELKEM Podané RAP Schválené Realizované a ukončené ITI PLZEŇ Podané Schválené Realizované a ukončené tab. č. 10 přehled čerpání OP PIK 2018, vlastní zpracování V roce 2018 byly předloženy projekty s místem realizace v Plzeňském kraji v celkovém objemu více než 4,1 mld. Kč. Nejvíce projektů, více než polovina celkového objemu, směřovala do SC Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR. Do fáze realizace vstoupilo v tomto roce nejvíce projektů v SC 1.1, v celkovém objemu téměř 1,3 mld. Kč. V roce 2018 byly spuštěny první 2 výzvy ITI Plzeňské metropolitní oblasti: I. Výzva Inovace - Inovační projekt - ITI Plzeň, a I. výzva Potenciál - ITI Plzeň v nichž byly předloženy projekty v celkovém objemu více než 238 mil. Kč. Mezikrajské srovnání čerpání OP PIK dle stavů projektů, OP PIK Podané V realizaci/ ukončené Schválené Zamítnuté V hodnocení % úspěšnosti Hlavní město Praha ,00 0,00 0, ,00 0,00 0,00% Jihočeský kraj , , , , ,71 43,23% Jihomoravský kraj , , , , ,03 32,49% Karlovarský kraj , , , , ,27 43,42% Kraj Vysočina , , , , ,88 27,76% Královéhradecký kraj , , , , ,72 29,26% Liberecký kraj , , , , ,74 30,10% 13

14 Moravskoslezský kraj , , , , ,82 35,98% Olomoucký kraj , , , , ,03 34,78% Pardubický kraj , , , , ,53 20,93% Plzeňský kraj , , , , ,53 31,21% Středočeský kraj , , , , ,46 33,53% Ústecký kraj , , , , ,49 26,35% Zlínský kraj , , , , ,61 32,95% CELKEM , , , , ,82 32,28% tab. č. 11 mezikrajské srovnání čerpání OP PIK, vlastní zpracování V rámci OP PIK byly od jeho spuštění do konce roku 2018 předloženy projekty v celkové výši více než 316 mld. Kč. Největší objem projektů byl předložen ve Středočeském kraji, nejmenší naopak v Hlavním městě Praze a Karlovarském kraji. Z celkového počtu předložených byly ke konci roku 2018 v realizaci projekty v celkovém objemu 86,8 mld. Kč a projekty za dalším 15 mld. byly ve stádiu konečného schválení k realizaci. Bohužel, velmi vysoká je v tomto programu celková suma zamítnutých projektů, která činí více než 168 mld. Kč. Celkové procento úspěšnosti předkládaných projektů v programu je tedy, v souvislosti s vysokým množstvím zamítnutých žádostí, velmi nízké pouze 32,28%. Procento úspěšnosti projektů z Plzeňského kraje je však ještě o celý procentní bod nižší pouhých 31,21%. Dle tohoto ukazatele je možné považovat za nejúspěšnější Karlovarský kraj, jehož projekty byly úspěšné ve 43,42%, naopak nejméně úspěšný byl kraj Vysočina, jehož projekty byly úspěšné pouze v 27,76%. Mezikrajské srovnání čerpání OP PIK přepočet na 1 obyvatele OP PIK Podané V realizaci/ ukončené Schválené Zamítnuté V hodnocení Pořadí* Hlavní město Praha 32,69 0,00 0,00 32,69 0,00 Jihočeský kraj , , , , ,23 2. Jihomoravský kraj , ,98 831, , ,83 3. Karlovarský kraj , ,02 91, , ,88 9. Kraj Vysočina , ,67 958, , ,29 8. Královéhradecký kraj , ,37 568, , , Liberecký kraj , ,96 989, , ,21 7. Moravskoslezský kraj , , , , ,17 5. Olomoucký kraj , , , , ,77 6. Pardubický kraj , ,47 492, , , Plzeňský kraj , ,56 898, , ,

15 Středočeský kraj , , , , ,69 4. Ústecký kraj , ,87 596, , , Zlínský kraj , ,34 616, , ,61 1. Ø na obyvatele ČR , , , , ,31 tab. č. 12 mezikrajské srovnání čerpání OP PIK přepočet na 1 obyvatele * pořadí krajů dle úspěšnosti projektů - úspěšné projekty (schválené + v realizaci/ukončené) Pokud data týkající se čerpání operačního program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost přepočteme dle počtu obyvatel je pořadí úspěšnosti zcela jiné. Průměrně připadá na 1 obyvatele ČR zhruba 8 tisíc Kč realizovaných projektů. Ve Zlínském kraji, který z tohoto srovnání vychází ze všech krajů nejlépe, však připadá na 1 obyvatele více než 14 tisíc Kč realizovaných projektů. Nejméně finančních prostředků naopak prozatím přiteklo z tohoto operačního programu do Královehradeckého kraje, kde připadá na 1 občana zhruba 6 tisíc Kč. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Klíčovým principem OP VVV je rozvoj lidských zdrojů pro znalostní ekonomiku v sociálně soudržné společnosti. Na něj navazuje téma podpory kvalitního výzkumu, pro který kvalifikovaná pracovní síla představuje klíčový vstupní faktor. Intervence v oblasti vzdělávání budou zároveň podpořeny systémovými změnami, které směřují ke zkvalitnění vzdělávacího systému naší země. Oblasti intervencí OP VVV proto zahrnují podporu rovnosti a kvality ve vzdělávání, rozvoj lepších kompetencí pro trh práce, posílení kapacit pro kvalitní výzkum a jeho přínos pro společnost. 3 Přehled čerpání OP VVV v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně OP VVV Specifické cíle Stav projektu CELKEM RAP CELKEM Podané Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení Podané ITI PLZEŇ Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté

16 V hodnocení CLLD (MAS) Podané Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení tab. č. 13 přehled čerpání OP VVV v PK kumulativně , vlastní zpracování Do operačního programu Výzkum, věda a vzdělávání byly doposud předloženy projekty s místem realizace v Plzeňském kraji v celkovém objemu 5,6 mld. Kč. Nejvíce projektů směřovala do SC Zvýšení mezinárodní kvality výzkumu a jeho výsledků, téměř za 1,5 mld. Kč. Obdobný zájem byl také o předkládání projektů do SC Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na vysokých školách za účelem zajištění vysoké kvality výuky, zlepšení přístupu znevýhodněných skupin a zvýšení otevřenosti vysokých škol. Ve fázi realizace či ukončené jsou v současné době projekty z Plzeňského kraje v souhrnné hodnotě více než 3 mld. Kč, které jsou rozprostřeny do celé šíře (mezi všechny specifické cíle) operačního programu. Prozatím nejmenší zájem je o realizaci projektů v SC Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků, v němž jsou realizovány projekty v hodnotě pouhých 28 milionů Kč. ITI Plzeňské metropolitní oblasti v rámci OP VVV realizovalo prozatím 2 výzvu - Výzva č. 02_17_048 pro Předaplikační výzkum pro ITI v prioritní ose 1 OP, a výzvu č. 02_18_69 pro Předaplikační výzkum pro ITI v prioritní ose 1 OP, obě v rámci SC Celkem byly předloženy projekty v objemu přesahujícím 1 mld. Kč, z nichž do fáze realizaci již vstoupily projekty v hodnotě téměř 300 milionů Kč a další projekty v objemu přesahujícím 400 milionů Kč byly ke konci roku 2018 ve fázi hodnocení. Přehled čerpání OP VVV v Plzeňském kraji CZV v Kč rok 2018 OP VVV RAP CELKEM Specifické cíle Stav projektu Podané Schválené Realizované a ukončené t CELKEM ITI PLZEŇ Podané Schválené Realizované a ukončené tab. č. 14 přehled čerpání OP VVV v PK rok 2018, vlastní zpracování 16

17 V roce 2018 byly v Plzeňském kraji předloženy do OP VVV projekty v celkové hodnotě 964 milionů Kč. Nejvíce jich směřovalo do SC , v jehož rámci byla vypsána již výše zmíněná výzva ITI Plzeň. Naopak nejméně projektů bylo předloženo do SC Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ celkem 19 projektů v celkovém objemu způsobilých výdajů pouze 9 milionů Kč. Mezikrajské srovnání čerpání OP VVV dle stavů projektů, OP VVV Podané V realizaci/ ukončené Schválené Zamítnuté V hodnocení % úspěšnosti Hlavní město Praha , , , , ,23 40,53% Jihočeský kraj , , , , ,20 47,67% Jihomoravský kraj , , , , ,04 35,84% Karlovarský kraj , , , , ,00 78,37% Kraj Vysočina , , , , ,06 49,40% Královéhradecký kraj , , , , ,60 60,34% Liberecký kraj , , , , ,00 36,09% Moravskoslezský kraj , , , , ,19 49,91% Olomoucký kraj , , , , ,23 48,82% Pardubický kraj , , , , ,60 73,63% Plzeňský kraj , , , , ,44 55,71% Středočeský kraj , , , , ,06 60,64% Ústecký kraj , , , , ,47 54,63% Zlínský kraj , , , , ,67 66,21% CELKEM , , , , ,79 45,36% tab. č. 15 mezikrajské srovnání čerpání OP VVV , vlastní zpracování Doposud byly v rámci OP VVV předloženy projekty v celkovém objemu téměř 149,5 mld. Kč, nejvíce projektů bylo předloženo v Hlavním městě Praze, nejméně naopak v Karlovarském kraji. Z uvedeném počtu předložených projektů jsou již ve fázi realizace či dokonce úspěšně ukončeny projekty ve výši 63,6 mld. Kč a projekty v hodnotě dalších 4,2 mld. Kč jsou ve stádiu těsně před realizací. Z porovnání podaných projektů a úspěšných projektů (tzn. projektů schválených a realizovaných) vyplývá, že celková úspěšnost podaných projektů v tomto operačním programu je 45,36%. Z tohoto hlediska je možné Plzeňský kraj považovat za nadprůměrně úspěšný, jelikož projekty podané v našem kraji byly úspěšné v 55,71% případů. Naprosto nejúspěšnějším krajem z tohoto hlediska je Pardubický kraj s úspěšností 73,63%, naopak nejhůře v tomto srovnání dopadl Jihomoravský kraj s úspěšností 35,84%. 17

18 Mezikrajské srovnání čerpání OP VVV přepočet na 1 obyvatele OP VVV Podané V realizaci/ ukončené Schválené Zamítnuté V hodnocení Pořadí* Hlavní město Praha , , , , ,53 1. Jihočeský kraj 7 614, ,73 111, ,11 311,67 9. Jihomoravský kraj , ,34 119, , ,58 2. Karlovarský kraj 1 292,91 990,72 22,60 168,47 111, Kraj Vysočina 4 389, ,46 59, ,82 218, Královéhradecký kraj 6 675, ,14 96, ,96 532,72 6. Liberecký kraj , ,77 277, ,17 179,26 8. Moravskoslezský kraj 7 986, ,62 293, , ,74 7. Olomoucký kraj , ,68 175, ,05 529,99 4. Pardubický kraj 4 150, ,00 73,09 955,76 139, Plzeňský kraj 9 722, ,38 54, ,34 880,96 5. Středočeský kraj , ,38 69, ,07 762,96 3. Ústecký kraj 5 211, ,86 130,18 824, , Zlínský kraj 3 563, ,94 108,32 979,17 224, ø na 1 obyvatele ČR , ,93 392, , ,71 tab. č. 16 mezikrajské srovnání čerpání OP VVV, přepočet na 1 obyvatele, vlastní zpracování * pořadí krajů dle úspěšnosti projektů - úspěšné projekty (schválené + v realizaci/ukončené) Jiný pohled na čerpání operačního programu OP VVV naskytuje porovnání celkových způsobilých výdajů projektů s počtem občanů v jednotlivých krajích, resp. ČR. Data o počtu obyvatel jsou pro tuto analýzu převzata z dat ČSÚ platných k Z tohoto přepočtu je zřejmé, že na 1 občana ČR připadalo 14 tisíc Kč v podaných projektech v rámci tohoto operačního programu a proinvestováno v realizovaných či ukončených projektech bylo téměř šest tisíc na hlavu. Ve srovnání s tímto celorepublikovým průměrem Plzeňský kraj v čerpání finančních prostředků z tohoto OP zaostává v případě podaných projektů více, v případě realizovaný už rozdíl není tak velký. Na 1 občana Plzeňského kraje připadá 5,3 tisíce Kč proinvestovaných prostředků v rámci realizovaných projektů. Naopak oproti průměru má Plzeňský kraj výrazně nižší podíl finančních prostředků na občana na zamítnuté projekty. V celkovém srovnání úspěšnosti čerpání mezi kraji tak Plzeňský kraj obsadil 5. místo. Nejúspěšnějším krajem z tohoto pohledu bylo Hlavní město Praha, kde bylo prozatím proinvestováno více než 18 tisíc Kč na 1 obyvatele. Je však zajímavé, že Praha drží zároveň prvenství mezi kraji v kategorii zamítnutých projektů. Naopak nejméně úspěšným krajem byl Karlovarský kraj, v němž bylo doposud proinvestováno v tomto OP pouze 990 Kč na 1 obyvatele. 18

19 Operační program Zaměstnanost OP Zaměstnanost pokrývá oblasti podpory zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a mužů, adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání, sociálního začleňování a boje s chudobou, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a podpory mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy. 4 Přehled čerpání OP ZAM v Plzeňském kraji CZV v Kč kumulativně OP ZAMĚSTNANOST Specifické cíle Stav projektů CELKEM RAP CELKEM Podané Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení Podané ITI PLZEŇ Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení CLLD (MAS) Podané Schválené Realizované a ukončené Zamítnuté V hodnocení tab. č. 17 přehled čerpání OP ZAM v PK, kumulativně , vlastní zpracování V operačním programu Zaměstnanost byly k registrovány projekty s místem realizace v Plzeňském kraji v celkovém objemu 1,7 mld. Kč. Z tohoto objemu byly ve stavu realizaci projekty v celkovém objemu 875 milionů Kč. V rámci tohoto operačního programu jsou také realizovány integrované územní nástroje ITI a CLLD

20 Ve výzvách vypsaných ITI Plzeňské metropolitní oblasti byly předloženy projekty v celkové výši 141 mil. Kč, z nichž projekty za 45 mil. Kč, jsou v současné chvíli v realizaci, případně byla jejich realizace již úspěšně ukončena, a projekty za dalších 29,5 mil. Kč jsou ve stádiu těsně před zahájením realizace, s podepsaným právním aktem o poskytnutí dotace. Ve výzvách vypsaných jednotlivými místními akčními skupinami v rámci jejich strategií CLLD byly v Plzeňském kraji doposud předloženy projekty v celkovém objemu téměř 62 milionů Kč, z nichž projekty v objemu více než 15 milionů Kč jsou již ve fázi realizace a projekty ve výši dalších 2 milionů jsou ve stavu těsně před zahájením realizace. Přehled čerpání OP ZAM v Plzeňském kraji CZV v Kč rok 2018 OP ZAMĚSTNANOST Specifické cíle Stav projektů CELKEM RAP CELKEM Podané Schválené Realizované a ukončené ITI PLZEŇ Podané Schválené Realizované a ukončené CLLD (MAS) Podané Schválené Realizované a ukončené tab. č. 18 přehled čerpání OP ZAM v PK rok 2018, vlastní zpracování Za rok 2018 byly do OP ZAM předloženy v Plzeňském kraji projekty v celkovém objemu převyšujícím 351 mil. Kč. Nejvíce projektů směřovalo do Specifického cíle Zvýšit zaměstnanost podpořených osob, zejména starších, nízkokvalifikovaných a znevýhodněných, nejméně naopak do SC Optimalizovat procesy a postupy ve veřejné správě zejména prostřednictvím posílení strategického řízení organizací, zvýšení kvality jejich fungování a snížení administrativní zátěže. V rámci výzev vypsaných v roce 2018 bylo předloženo 14 projektů v celkovém objemu 99,5 milionů Kč. 7 z nich směřovalo do oblasti podpory zvýšení zaměstnanosti starších, nízkokvalifikovaných a znevýhodněných osob, zbylých 7 projektů pak směřovalo do oblasti zvýšení uplatnitelnosti osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce. V rámci výzev CLLD bylo v roce 2018 v Plzeňském kraji předloženo 22 projektů v celkovém objemu více než 41 milionů Kč. Projekty v souhrnné výši přesahující 15 milionů Kč vstoupily v loňském roce do fáze realizace. Většinou jsou ve výzvách MAS realizovány projekty menšího rozsahu zaměřené na zřizování a činnost komunitních center, pomoc při slaďování profesního a rodinného života, terénní programy a poradenství. 20