Zdroje vs. spotřeba elektrické energie: Jak je na tom česká energetika?

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zdroje vs. spotřeba elektrické energie: Jak je na tom česká energetika?"

Jaroslav Staněk
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Praha, červen 2013 Zdroje vs. spotřeba elektrické energie: Jak je na tom česká energetika? Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

2 Zdroje Spotřeba

3 I. Spotřeba

5 Komise usiluje prostřednictvím této obnovené průmyslové strategie vymezené v tomto sdělení o to, aby se zvrátilo oslabování významu průmyslu v Evropě, a sice ze současných 16 % HDP na alespoň 20 % do roku Výroba v % HDP v nákladech na výrobní činitele, 2011

7 "The global crisis has got worse and has made the situation in the EU worse," Mr. Tajani said at the unveiling of the European Commission's EU steel action plan, its first comprehensive plan for the EU steel industry since the Davignon plan of As part of this preparation, EU member states will be able to continue giving state aid to support certain objectives that are also in line with the EU's 2020 objectives--including research and innovation, solving trade and environmental issues, and support with energy prices, Mr. Tajani said.

9 Nízká výkonnost a nestabilita FTE a větru Německý příklad FTE a větrná Kapacita Průměrná výroba Kolísání výroby Ostatní zdroje Požadavek na zálohovou kapacitu 100% Celkové kapacity Celková výroba Ideální scénář maximální průměrná síla větru a slunečního záření Nejhorší scénář minimální průměrná síla větru a slunečního záření 60% Vítr + FTE Záloha = 72% of kapacity OZE 80% kapacity výroby z OZE* 24%* Průměrný výkon FTE a větru 8% kapacity výroby z OZE* zvyšuje požadavky na stabilitu soustavy and prodražuje nákladovou výkonnost záložních zdrojů (CCGT) * E.ON Netz Wind Report 9

10 Výroba [MWh] Vývoj výroby elektřiny z OZE v ČR v letech Bioplyn Spoluspalování biomasy s fosilními palivy Biomasa (čistá) Větrná energie Sluneční energie Vodní energie (MVE) Odhadovaná výroba Rok

11 Náklady na obnovitelné zdroje (OZE), kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a druhotné zdroje (DZ) ,502 miliard Kč ,759 miliard Kč ,319 miliard Kč ,754 miliard Kč ,261 miliard Kč ,545 miliard Kč ,101 miliard Kč ,322 miliard Kč ,713 miliard Kč ,335 miliard Kč

13 Vývoj ceny příspěvku zákazníků na OZE, KVET a DZ 583 Kč/Wh

14 Pořa dí Společnost Spotřeba (MWh) Poplatek na OZE v letech 2010 až 2013 (Kč) Celkem za společnost (Kč) 1 České dráhy Unipetrol ArcelorMittal Ostrava Třinecké železárny OKD AGROFERT Holding Škoda Auto SPOLANA VÍTKOVICE Česká rafinérská AGC Flat Glass Czech Czech Coal Linde Gas Spolchemie Českomoravský cement TAMERO INVEST Lovochemie Lasselberger Borsodchem MCHZ KAVALIERGLASS ŽĎAS Celkem

15 70% Procento odebraného zisku v roce 2013 (absolutně) Kč/MWh Kč/Wh 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Celkem Chemie Hutnictví Papírenství Teplárny Sklárny Ostatní

16 Německý model snížených poplatků za OZE pro energeticky náročný průmysl Základní poplatek za OZE v roce 2012 je 35,92 /MWh Spotřebitel s odběrem > 100 GWh elektřiny a náklady na elektřinu vztaženo k GVA > 20 % platí jen 0,5 /MWh Spotřebitel s odběrem > 10 GWh a náklady na elektřinu vztaženo > 14 % platí: k GVA - za první GWh spotřeby základní poplatek - za dalších 9 GWh spotřeby 10 % základního poplatku - za dalších 90 GWh spotřeby 1% základního poplatku - při překročení 100 GWh spotřeby elektřiny platí 0,5 /MWh Jestliže průmyslový podnik vyrábí elektřinu pouze pro vlastní spotřebu a ve stejné lokalitě, kde ji spotřebuje, neplatí za tuto spotřebu žádný poplatek za OZE

17 Francouzský model snížených poplatků za OZE pro průmysl Základní poplatek za OZE v roce 2012 je 10,5 /MWh a 13,5 /MWh v roce 2013 Průmysloví odběratelé se spotřebou vyšší 7 GWh neplatí poplatek, ale přispívají na OZE 0,5% ze své přidané hodnoty až do výše stropu Pro průmyslové odběratele je stanoven strop poplatků ve výši max /rok Výrobci elektřiny do výše 240GWh neplatí pro vlastní spotřebu žádný poplatek za OZE. Francie snižuje poplatky za OZE pro všechny velké spotřebitele i přesto, že v dotacích postupuje uváženě a jejich základní poplatek je 3krát nižší než v Německu a téměř 2krát nižší než v Česku

18 Belgický a holandský model snížených poplatků za OZE Základní poplatek za OZE v roce 2012 je 8,7 /MWh ve Flandrech a 14,1 /MWh ve Valonsku Průmysloví odběratelé se spotřebou GWh zaplatí za spotřebu nad 20 GWh pouze 75% základního poplatku Průmysloví odběratelé se spotřebou nad 100 GWh zaplatí za spotřebu mezi GWh pouze 75% základního poplatku a za spotřebu nad 100 GWh pouze 50% základního poplatku Ve Valonsku jsou sazby pro průmysl ještě o 25% nižší, tj. 75% základního poplatku pro spotřebu do 20GWh, 50% základního poplatku pro spotřebu GWh 10-14% základního poplatku pro spotřebu nad 100 GWh V Holandsku je veškerá podpora OZE hrazena z ze státního rozpočtu

19 II. Infrastruktura (sítě)

20 Inteligentní sítě Je zapotřebí odpovídající infrastruktury (včetně inteligentních sítí a řešení pro skladovací a vyrovnávací kapacity), Celkem bude muset EU do roku 2020 investovat do těchto sítí odhadem 60 miliard EUR a tato částka vzroste do roku 2035 asi na 480 miliard EUR. Je nezbytné stanovit pro průmysl správné rámcové podmínky, aby mohl rozvíjet technologie a výrobní kapacity potřebné k plnění závazků vyplývajících z těchto investic. Zároveň musí EU poskytnout normy nutné pro zajištění přeshraniční interoperability inteligentních sítí, jakož i společný minimální soubor norem pro měřidla a pokročilé měřicí infrastruktury.

21 III. Zdroje (suroviny)

22 Minimálně 11 neznámých: 1. Nové zdroje 2. Cena transitu 3. Import 4. EU ETS 5. Další poplatky 6. Těžební limity 7. Cena práce 8. Růst/stagnace ekonomiky 9. Přenosová soustava 10. Ekologické regulace 11. Politická situace/politické klima

23 Děkuji za pozornost

Podobné dokumenty

Vývoj výroby elektřiny z OZE v ČR v letech

Vývoj výroby elektřiny z OZE v ČR v letech Výroba [MWh] 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 Bioplyn Spoluspalování biomasy s fosilními palivy Biomasa (čistá) Větrná energie Sluneční energie Vodní energie