OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Centrum dalšího vzdělávání HUDEBNÍ VÝCHOVA. Metodika zájmové činnosti.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Centrum dalšího vzdělávání HUDEBNÍ VÝCHOVA. Metodika zájmové činnosti."

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Centrum dalšího vzdělávání Edice: Mimořádné formy studia Číslo: 59 HUDEBNÍ VÝCHOVA Metodika zájmové činnosti Studijní opora Autor: doc. PaedDr. Zora Stiborová, CSc. Ostrava 2005

2 Úvod Studijní program VPS vychovatel školských zařízení se zaměřením na volitelnou metodiku hudebnězájmové činnosti je vzájemně propojenou soustavou konzultací, řízeného vzdělávání a samostatného studia, s aplikačním vyústěním do seminárních prací a do pedagogických výstupů v simulovaných i reálných výchovných situacích. V návaznosti na dosavadní hudební a sociální zkušenosti studentů usiluje o rozvoj jejich odborných a výchovných kompetencí, tj. schopností a dovedností vychovávat hudebními aktivitami děti a mládež k hudbě a hudbou. Cílových záměrů nelze dosáhnout pouze zprostředkováním informací (hudební a výchovná zkušenost je verbálně nepřenosná). Proto textová příručka je i se svými činnostními návody a příklady doplňujícím studijním materiálem k řízenému hudebnímu a pedagogickému dialogu ke vzájemné spolupráci pedagoga se studenty. Notový materiál partitury nejsou z technických důvodů do textu vloženy. Budou používány a dány k dispozici pro okopírování až ve výukových lekcích. V Ostravě únor 2005 Zora Stiborová - 1 -

3 1 Hudba jako cíl a předmět zájmové hudební činnosti Co je to hudba a z čeho se dělá hudba Hudba jsou tóny es, c, h, fis, nižší, vyšší, silně, slabě, či jinak znějící při zpěvu, při hře na klavír, na xylofon, na hoboj Spousta nádherných tónů, zvuků a souzvuků seřazených tak dobře a v takových kombinacích, že je radost je poslouchat. Hudba je umění, které se vyjadřuje zvukem probíhajícím v čase. Řečí hudby je melodie, rytmus, harmonie, kontrapunkt (esteticky působivý celek hudební věty vzniká samostatným vedením několika hlasů), hudební forma (tj. uspořádání hudebních celků a jejich částí), dynamika (síla zvuku), k účinným prostředkům patří i využívání nejrůznějších kontrastů. Teoretická poučení o výrazových prostředcích hudby nalezneme v četných odborných publikacích (např. CMÍRAL, A.: Základní pojmy hudební. HOLZKNECH, V.: Kniha o hudbě. ŠÍP, L.: Řeč tónů. ZENKL, L.: ABC hudební nauky, ABC hudebních forem), v učebnicích pro ZUŠ (např. DOLINSKÝ, A.: Hudební nauka I, II), ve studijních materiálech pro učitele (např. MACURA, M. a kol.: Hudba a zpěv. Ostrava: PdF OU, 1996, 2001). Z notového materiálu s CD nahrávkou J. SNIEHOTOVÉ: Rozhodly se noty aneb hudební teorie v písničkách pro děti (Studénka: Muzikálek, 2002) se můžeme seznámit s tím, jak se hudební nauce učí děti v ZUŠ. V ilustračních příkladech zaměříme svoji pozornost na zvukovou podobu hudební řeči. Vyslechneme hudební ukázky části skladeb, v nichž ten který výrazový prostředek vystupuje výrazněji do popředí. Rytmus: J. S. Bach: Preludium C dur z Temperovaného klavíru (pravidelný) J. Brahms: Uherský tanec f moll (accelerando) A. N. Skrjabin: Preludium op. 33 č. 3 (nepravidelný) L. Janáček: Sonáta pro housle a klavír, IV. věta (kontrast) M. Ravel: Údolí zvonů z cyklu Zrcadla (polyrytmie) M. de Falla: Ohňový tanec z baletu Čarodějný láska I. Stravinskij: Příběh vojáka Melodie. Harmonie. Dynamika. Zvuková barva. Hudební forma: J. Haydn: Koncert pro housle C dur, II. věta (melodie) P. I. Čajkovskij: Symfonie č. 6 Patetická, I. věta (melodie) M. P. Musorgskij: Katakomby z Obrázků z výstavy (harmonie) I. Stravinskij: Svěcení jara (dynamika, zvuková barva) K. Penderecki: Žalozpěv nad oběťmi Hirošimy (zvuková barva) L. van Beethoven: Skotské tance (hudební forma rondo) Kontrasty: L. Janáček: V pláči (z cyklu Po zarostlém chodníčku), Daleko, široko (z opery Její pastorkyňa), Sinfonietta (úvodní fanfáry) L. van Beethoven: Symfonie č. 7 (úvodní části čtyř vět) L. van Beethoven: Koncert pro klavír a orchestr č. 4, II. věta C. Saint-Saëns: Karneval zvířat (Kohout a slepice, Slon, Akvárium, Voliéra, Zkameněliny) - 2 -

4 Co vyjadřuje hudba O čem jsou tóny? O ničem, a přece nás baví hudbu poslouchat. Lidstvu je to prostě dáno. Tón sám o sobě, ani souzvuk tónů nic neznamená. Až jejich uspořádání do vzájemných horizontálních a vertikálních vztahů a do hudební formy dává hudbě smysl význam. Snahou tvůrce je spojit zvuky s rytmy a různými nástroji či hlasy tak, aby vzniklo něco vzrušujícího, zábavného, dojemného, zajímavého, nebo tohle všechno dohromady. Výraz hudbě dává skladatel smysluplnou prací (podle svého záměru, určitého plánu) s melodií, rytmem, orchestrální barvou, harmoniemi a zejména s hudební výstavbou, tj. způsobem, jak se hudba vyvíjí. Hudba je pohyb stále někam spěje, posouvá se, mění, plyne. Tento pohyb vyvolává napětí, zklidnění a další pocity, a to rozdílné u různých lidí. Pokud se hudba dotkne našeho nitra a proměňuje nás prostřednictvím různých pocitů, pak hudbu chápeme. Pocity nejsou ničím navíc, protože hudba je o nich. Ovšem táž hudba může vyvolat různé pocity, pocitové představy, které nejsou ani v souladu s programem zamýšlenými záměry tvůrce. Ale zpravidla platí, že čím je hudba lepší, tím více vyvolává pocity obdobné, jak je prožíval skladatel při psaní. Nejlepší ze všeho je, že nám hudba nabízí různé pocity a některé tak zvláštní a hluboké, že se nedají vyjádřit slovy. Hudba je významná právě tím, že nám je nabízí v tónech, ne ve slovech. V ilustračních zvukových ukázkách nahlédněme do autorské dílny a posuďme, co nám hudba dokáže sdělit: - Hudba může tančit, vybízet k tanci: Luigi Boccherini: Menuet P. I. Čajkovskij: Valčík ze Serenády C dur pro smyčcový orchestr op. 48 B Martinů: Tango z Kuchyňské revue E. Schulhoff: Charleston z Divertimenta pro hoboj, klarinet a fagot L. Bernstein: Taneční suita, 5. část - Hudba může líčit příběh: B. Smetana: Šárka z cyklu symfonických básní Má vlast - Hudba maluje obrazy: M. P. Musorgskij: Obrázky z výstavy C. Saint-Saëns: Karneval zvířat (Labuť) Především však hudba zobrazuje pocity a vyvolává nálady (lítost, zlost, rozčilení, lásku ) a tím se nejvíce blíží skutečnému hudebnímu obsahu. Obsahový význam hudby tkví právě v tom, jaké pocity při jejím poslechu vyvolává. Hudební smysl je v hudbě samé, která zní: F. Chopin: Fantazie Impromptu cis moll op. 66 F. Liszt: Preludia Jak dětem přiblížit svět hudby Hudbou samou! Chceme-li děti navést na cestu porozumění hudbě a jejího prožívání, pak by na počátku nemělo být poučování, ale vlastní zkušenost. Dejme jim do ruky hudební nástroj nebo je postavme do sboru. Není-li to vždy možné, dopomozme k osobní zkušenosti alespoň komentovaným poslechem hudby

5 Metodickou inspiraci může pedagog čerpat: - ze souboru gramofonových desek I. Hurníka: Umění poslouchat hudbu. Praha: Supraphon, 1972, z hudebních pořadů koncertů pro děti a mládež L. Bernsteina: O hudbě (25 pořadů převzatých ČT) - z pomocných výukových materiálů s ozvučenými ukázkami pro školy mateřské, základní a ZUŠ (základní umělecká škola). Poznámka: další informace a metodické zpracování viz 8. kapitola

6 2 Význam hudby a její funkce v lidském životě Hudba se stala neodmyslitelnou součástí lidského bytí, odnepaměti provází člověka v nejrůznějších životních situacích. V rituálních úkonech byla provázena pohybem, ústícím až do opojení extáze. Zvlášť sugestivně působí hudba v náboženských obřadech. Odedávna je hudba spojována s tancem, kterému dává časový řád, a naopak pohyb umocňuje hudební prožitek, násobí jej, stává se integrální složkou hudebního prožitku. Zpěv při práci sjednocoval pohyby a snižoval únavu. Na některých pracovištích může reprodukovaná hudba zvyšovat výkon, vytvářet příznivější pracovní klima, zejména při konání monotónní činnosti. Příjemné pocity vyvolává účelově volená hudba v obchodních centrech zvyšuje koupěschopnost zákazníků. Hudba použitá v reklamě podporuje přitažlivost nabídky. Hudba sama o sobě přináší mnoha lidem potěšení, rozkoš, umožňuje zábavu a rozptýlení. Uplatňuje se i jako společenský činitel, zvláště v národě s výraznými hudebními tradicemi, dodává národu, etniku sílu a povzbuzuje při prosazování jejich národních a sociálních zájmů. 2.1 Působení hudby Mnohofunkční uplatnění hudby v životě lidí vyplývá z toho, že hudba má schopnost komplexně zasáhnout a ovlivnit jedince i společnost. Působí velmi mocně a všestranně, a to jak svými zvukovými podněty (zvukovým materiálem a jeho vlastnostmi), tak hudebně významovou stránkou sdělením určitého obsahu. Muzikologické výzkumy (psychologie hudby, hudební estetika, hudební sociologie) potvrzují, že hudba ovlivňuje oblast tělesnou i psychickou. V oblasti fyziologických procesů působí na změnu krevního tlaku a srdečního tepu a na hormonální přeměny (ovlivňuje hladinu adrenalinu v krvi). Mnohé tělesné pocity nebo fyziologické děje našeho organismu, které integrují do prožitku, si při aktivním kontaktu s hudbou ani neuvědomujeme a konáme je v duchu. Např. při ritardandu (zpomalování toku hudby) zadržujeme dech. Naopak rozbíháme se s nárůstem hudebního pohybu. Tvrdý akustický úder vzbudí trhnutí a úlek. Prudké crescendo (zesilování dynamiky) tympánů vyvolá chvění a napětí. Člověk instinktivně, spontánně a bezprostředně reaguje pohybem (tancem) na výrazný rytmus tanečních skladeb. Zcela nezávisle na vědomí člověka probíhají psychické reakce např. nové a silné zvukové podněty vzrušují, naopak známá hudba v přiměřené dynamice uklidňuje. Především však v psychické oblasti hudba ovlivňuje emoce a citové stavy a podněcuje představivost a fantazii. Emocionální charakter hudby (např. hudba lyrická, poetická, dramatická, slavnostní, meditativní, žertovná) a rezonance s tímto výrazem zcela samovolně aktivizuje emocionální složky a reguluje psychické stavy uvědoměle či neuvědoměle nalaďuje, přelaďuje. Hudbou zobrazené, modelované niterné psychické děje člověka pocity, city, afekty, nálady, vášně, vnitřní zápasy, hnutí apod. člověk prožívá se značnou mírou subjektivní zainteresovanosti. (Je to vysvětlováno tím, že hudební emoce jsou vystavěny na základě životních emocí ze stejných prvků. Jejich gramatika není nic jiného, než systém instinktivních představ člověka o struktuře vlastních životních emocí. Jedinec se s nimi identifikuje ztotožňuje, hudba ho vybízí ke spoluúčasti a k oživování paralel vlastního života a zkušeností.) Hudba je svou abstraktností, mnohovýznamovostí podnětem k dotvoření. Povzbuzuje fantazii a představivost, uvádí do říše imaginací, hudebních i nehudebních představ - 5 -

7 a asociací. Fantazijní odlet do snění za dne je zvláštním vnitřním rozpoložením, které dokáže člověka vymanit z denních starostí, stereotypu a všednosti života. Představivostí a fantazií jsou vytvářeny nové asociace a vnitřní obrazy, které podněcují k tvůrčí aktivitě. Člověk hudebnímu dění propůjčuje vlastní obsah, význam, smysl odráží v ní svůj život, konfrontuje slyšené s vlastními představami a životními zážitky. Hudba ovlivňuje i nejvyšší patra psychiky člověka myšlení. K pochopení autorského záměru obsahového sdělení je nutná citlivá, pozorná a inteligentní (poučená) komunikace s hudební kompozicí a její interpretací. Vedle tělesné a psychické rezonance s hudbou, oddání se jejímu působení, je potřebné teoretické zázemí a především hudební zkušenosti, kterými se rozvíjejí hudební schopnosti a dovednosti. Čím lépe je jimi člověk vybaven, tím více na něho hudba může působit a trvaleji ovlivňovat jeho hudební vědomí a jednání a chápání její hodnoty a významu v životě svém i ve společnosti. Člověk hudbu vyhledává a provozuje nejrůznější jemu dostupné hudební aktivity i proto, že mohou uspokojovat celou řadu jeho potřeb tělesných, duševních i složitějších společenských, např.: - potřebu sluchové stimulace, aktivity, tělesného pohybu - potřebu spoluprožívání, rezonance s něčím, někým (hudba navozuje různé duševní pochody, stavy, nálady, emoce, myšlenky člověk se s nimi slaďuje), potřebu komunikace, spolupráce mezilidské kontakty, sociální vazby (naplňuje se v kolektivních hudebních aktivitách) - potřebu relaxace, seberealizace, sebeaktualizace (uplatnění vlastních vloh a možností), tvořivosti, osobitého sebevyjádření, svobodného projevu, hry, exhibice, potřebu uznání při hudební sebeprezentaci (společenská prestiž) - potřebu vzdělávat se, získávat nové informace, potřebu emocionální a estetické kultivace (tyto společenské kulturní potřeby, včetně potřeby účastnit se kulturního dění, žít v kulturním prostředí, jsou závislé na individuálních podmínkách života jedince, mají u různých lidí rozdílnou podobu a hloubku a je jimi určován individuální kulturně vzdělanostní profil). 2.2 Význam hudby v rozvoji osobnosti a ve výchově Na význam hudby v rozvoji osobnosti a ve výchově člověka poukázali již antičtí filozofové a jejich školy. Byli přesvědčeni, že hudba může zušlechťovat, činit člověka více, plněji lidským. Může vést k poznání a prožívání krásy, něčeho mimořádného, co povznáší. Platón v celém svém výchovném systému přisuzuje hudbě velký význam, cení ji nejvýše ze všech umění pro její řád a harmonii rytmu a zvuků, proto, že pouze nenapodobuje a nezobrazuje, ale vniká do podstaty a řádu věcí. Platón i Aristoteles spojují hudbu s lidskou přirozeností, tvrdí, že člověk má vrozený smysl pro rytmus a melodii, proto na něho hudba působí, může mu poskytnout radu i očistu (katarze) od nepříjemných a tísnivých psychických stavů. Hudbě přisuzují velký význam v mravní výchově, kladou důraz na ethos písní a instrumentálních skladeb. Antičtí filozofové i novodobé výzkumy (viz podkapitola 2.1) přesvědčivě dokazují, že hudba má své nezastupitelné místo ve výchově, přesto, že v dnešní době techniky a přílišného zdůrazňování účelovosti se hudební výchova (HV) dostává do pozadí zájmu naší společnosti. Máme-li uhájit pozici, která hudbě při výchově naší mladé generace právem náleží, pak především sám pedagog musí přijímat a oceňovat hudbu jako osobně významnou hodnotu, být pro hudbu zapálený hořet a svým nadšením infikovat druhé. Jeho profesionální úloha spočívá v tom, že dokáže smysluplně naplňovat volný čas dětí a mládeže - 6 -

8 hudbou a hudebními aktivitami, které budou vycházet vstříc jejich primárním i vyšším kulturně společenským potřebám (ty samy aktivizují, motivují) a současně dokážou kultivovat a obohacovat prožitkem krásy a novým poznáním. Hudba v jeho výchovném úsilí záměru by měla plnit především následující funkce. - Funkci estetickou umožňující hudební estetický prožitek a poznání krásy. U hudebně připraveného člověka je estetický prožitek velmi silný, uvádí do pohybu jeho vnitřní bytostné síly, vnitřně ho ovlivňuje a přetváří, působí na celou lidskou osobnost. - Funkci výchovnou (etickou) formující mravní profil a životní filozofii člověka. - Funkci specifického osvojování světa: hudba něco sděluje, o něčem vypovídá, je předmětem mezilidské komunikace. - Funkci terapeutickou: hudba dokáže zmenšovat a léčit některé duševní a neurotické problémy, poskytuje vnitřní klid, psychické odreagování od konfliktních situací a problémů, vytrhuje z každodenní všednosti, vyvádí z izolace, vybízí ke komunikaci. Přitom pedagog musí být opatrný při výběru hudby i při jejím dávkování. Přemíra hudby vede k netečnosti vůči ní, nevhodný výběr může působit antimotivačně, vede k negativnímu vztahu k dané skladbě, písni a posléze k hudbě jako takové. Pozor na hlučnost hudby ohrožuje duševní zdraví, sluch i životní prostředí. Ilustrační ukázky a náměty pro diskusi Otázky: 1. a) Máte rádi hudbu? Konkrétně jaký druh, žánr, příp. autora, interpreta interprety. b) Z jakých kořenů váš vztah k té určité hudbě vyrůstá? c) Jak deklarujete (konkrétně projevujete) svůj vztah k té své hudbě? 2. Jakou úlohu hraje hudba (vůbec) ve vašem životě, jaký význam má pro vás čím vás obohacuje, co vám provozování hudebních činností přináší dává? 3. Jak byste obhájili význam, smysl hudby (zabývání se hudbou) u vedení a kolegů na svém pracovišti. Jak vysvětlíte dětem a jejich rodičům, proč HV ano. Ilustrační audiovizuální ukázky (převzato z TV pořadu Notes, březen 1999) Seznamují s různými podobami hudby, s jejich kořeny, tradicí. Ze slovních výpovědí aktérů a z celé atmosféry je čitelný smysl a význam, který hudbě a její interpretaci ve svém životě přisuzují. č. 1 Mladí zpívají gregoriánský chorál (vokální interpretace staré hudby) č. 2 Lidové zvyky a lidová hudba na Moravsko-Slovenském pomezí Masopust (význam v životě obyvatel) č. 3 Mantra hudba duchovního světa Dálného východu setkání v ČR (co přináší tato hudba a kultura dnešním lidem) č. 4 Alternativní (tzv. nezávislé) scény (pestrá paleta alternativní tvorby a nabídky v Brně: domácí studia, využívání moderních technologií, vorkšopy, experimentální hudba) Pro doplňující individuální studium k tématu lze doporučit publikace: MICHALOVÁ, E.: Hudba v škole. Banská Bystrica: UMB fakulta humanitných vied, POLEDŇÁK, I.: Slovník hudební psychologie. Praha: Supraphon, 1984 (heslo Působení hudby, Funkce hudby). SEDLÁK, F.: Hudební vývoj dítěte. Praha: Comenium Musicum,

9 2.3 Muzikoterapie Na rozdíl od přístupů hudebněestetických a hudebněpedagogických se v muzikoterapii neklade důraz na odhalení obsahu hudby prostřednictvím její strukturální analýzy, ale na bezprostřednost recepce (tj. posluchačský přístup k hudbě). Povzbuzuje se emocionálně laděný fantazijní výklad hudby, směřování k výpovědi o prožitku atd. (Pro tyto účely je nejvhodnější hudba, pro niž jsou připraveni skoro všichni pacienti, tj. klasicko romantická hudba století, a to zejména skladby instrumentální, které vyvolávají intenzivní citové prožitky a reakce, např. autorů Mozarta, Beethovena, Chopina, Čajkovského, Smetany, Dvořáka apod. Používají se i lidové písně, jazz.) V komplexní terapii (tj. spojení hudby s jinými prostředky medicínské praxe) se v tomto smyslu využívá schopnosti hudby měnit náladu člověka (případně zmírňovat bolest, úzkost, strach, regulovat napětí, citově aktivizovat, rozšiřovat obzory prožitků apod.) i jeho fyziologické procesy (srdeční rytmus, krevní tlak, dýchání, svalové napětí, teplotní regulaci apod.). Poslech hudby a zejména kolektivní muzicírování působí jako emoční ventil i jako účinný prostředek obnovy kontaktů s realitou. Hudba je ve své podstatě komunikací, může vyvádět z apatie a vylepšit kontakt s prostředím. Umožňuje oslovení i porozumění tam, kde nefunguje slovní a mezilidská komunikace. Hudbou lze ovlivnit i velmi hluboké a jinak nedostupné vrstvy osobnosti nevědomí, podvědomí. Z uvedených příkladů, byť zdaleka nevyčerpávajících všechny možnosti medicínského uplatnění hudby, je zřejmé, že muzikoterapií označujeme léčebnou metodu, která využívá hudbu jako terapeutického prostředku k léčení a uzdravování nemocného (zejm.neuróz, psychosomatických poruch, psychóz a neuropsychických onemocnění). Muzikoterapie má dlouholetou tradici. Léčitelského působení hudby si byla odedávna vědoma hudební estetika, později se jím začala zabývat hudební psychologie a lékařské vědy. Odborný zájem o problematiku stále vzrůstá i vzhledem k mnohostrannému praxeologickému využití v psychiatrii i mimo ni (např. při působení na psychicky i somaticky zaostávající děti, při prevenci emoční deprivace u dětí v kojeneckých ústavech, při léčbě drogově závislých, při resocializaci dětí a mládeže umístěných ve výchovných zařízeních aj.). V muzikoterapii, uplatňované v rámci psychoterapie, se používá aktivní i receptivní forma, v činnosti hromadné, skupinové i individuální. Též speciální,,živé koncerty i amatérské muzicírování. Používá se kombinace hudby, barev, vodoléčby, tanečně pohybových projevů, hry na lehkoovladatelné hudební nástroje (Orffův instrumentář) apod. Muzikoterapie si pravděpodobně nemůže klást nároky na statistické vyhodnocení. Pozorovatelné výsledky se projeví např. v dílčích fázích terapeutického procesu, k nimž patří poznávání, aktivizace, integrace, nová psychická orientace. Hodnotícím kritériem muzikoterapeutického programu může být zmírnění negativních dominant v psychicky narušeném stavu, odstranění traumat, překonání patogenních konfliktů, odstraněný odpor ke komunikaci a spolupráci, zvyšování pozitivních psychických stavů, normalizace chování, zlepšování sociálního kontaktu s prostředím apod. Pro muzikoterapii ovšem platí, že ne každé nasazení hudby, ne každou hudební činnost v nemocnici či jiných zařízeních je možné klást na úroveň hudební terapie. Stejně tak nelze přijmout mínění, že by nasazení hudby k terapeutickým účelům mohlo vždy a v každém případě prospívat a nikdy škodit. Terapeutický cíl, záměr je dalekosáhle závislý na diagnostických podmínkách pacienta, a ten je jen tehdy oprávněný, dá-li se na základě stanovených kritérií s jistotou předpovědět, že použitím hudebněterapeutických prostředků se dosáhne zamýšlené léčebné reakce. O muzikoterapii někteří lékaři pochybují, jiní ji upřednostňují před jinými, např. chemickými přípravky. Je nutno však vzít v úvahu, že přes velkou aktivitu ve výzkumu i v praktických - 8 -

10 aplikacích je muzikoterapie jako věda teprve v počátcích. I když je již známa celá řada srovnatelných experimentů, muzikoterapie nepřekonala zatím stadium empirismu (zkušenosti, praxe). Závěr pro výchovnou praxi Zájmové hudební aktivity dětí a mládeže mohou mít určitý vliv na zmenšování některých jejich psychických a fyzických problémů, na schopnost lépe se vyrovnat s konfliktními situacemi denního života. Ovšem využití muzikoterapie při léčení některých tělesných nebo duševních poruch a nemocí je nutno svěřit lékařům a speciálně vyškoleným odborníkům. Pro doplňující individuální studium lze doporučit publikace: BURLAS, L.: Teória hudobnej pedagogiky. Prešov, 1998 (kapitola Muzikoterapie). KOHOUTEK, F.: Vědecké principy muzikoterapie. In: Hudební věda a výchova 4. Sborník UP Olomouc. Praha: SPN, MASTNAK, W.: Zmysly Umenia Život. Prešov: Matúš Music, POLEDŇÁK, I.: Slovník hudební psychologie. Praha: Supraphon, 1984 (heslo Muzikoterapie). ŠIMANOVSKÝ, Z.: Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. Praha: Portál,

11 3 Hudba ve společnosti a ve výchovných a školských zařízeních. Hudební výchova Hudba je kulturním bohatstvím celé lidské společnosti. Je součástí kultury všech národů a etnik je odrazem i obrazem jejich kulturní vyspělosti, hudebních tradic, jedinečnosti a specifičnosti života a zvyků. V zájmu společnosti je zmnožovat toto kulturní bohatství a předávat je z pokolení na pokolení. Vstup do svérázného světa hudby, v níž se člověk dokáže orientovat, vnímat, poznávat, prožívat a oceňovat její krásu (uměleckou hodnotu) a též hudbu interpretovat, je podmíněn výchovou. Ta usiluje nejen o předávání určitých speciálních znalostí z oblasti hudby, ale především o hudební rozvoj jedince (o probuzení, potencování a zušlechťování jeho hudebních schopností), o osvojování muzikantských dovedností a o utváření vztahů k umělecké hudbě. Na vyšší kvalitativní úrovni vnímá, poznává a porozumí hudbě poučený posluchač (interpret), např. o tom, z čeho z jakých kořenů ta která hudba vznikla a jakými pro ni typickými prostředky je vyjádřena z jakých stavebných kamenů sestává, jak se v historickém vývoji hudba a její řeč výrazové prostředky, obsah, forma proměňovaly a vznikaly nové, jak je každý tvůrce jinak do své skladby uspořádává, jak ten plán v rukou interpretů ožívá apod. Porozumění hudbě (obecně i té které, i ve smyslu její funkčnosti) je cestou ke svobodě, k vymanění se z komerčních manipulátorských vlivů masmediální produkce a prezentace tzv. populární taneční hudby, rocku apod., která svou jednostranností omezuje kulturní rozhled posluchačů. Ti, kteří nejsou výchovou a hudebním vzděláváním připraveni pro příjem závažnější umělecké hudby, se této nabídce poddávají. Stálým nasloucháním tohoto druhu užitkové hudby si osvojují zcela vyhraněné posluchačské stereotypy, které jim brání v porozumění a prožívání tzv. vážné (artificiální umělecké) hudby. Ke spontánnímu přijímání hudby středního proudu též přispívá skutečnost, že na rozdíl od umělecké hudby nevyžaduje od svých,,konzumentů žádné psychické úsilí. Funguje jako zvuková kulisa a její poslech může být kdykoli přerušen a navázán. Působí (velmi promyšleně a záměrně) na primární pudové smyslové, senzuální funkce, podporuje buď sentiment nebo agresivitu, což vše vlastně souvisí s filozofií dneška a s věkem náctiletých. 3.1 Sociokulturní rozměr hudby Hudba je jevem výlučně společenským: - Je výsledkem lidské aktivity (i když výzkumy dokazují, že i ptáci, delfíni, lidoopi a jiní vládnou zvuky a jimi se dorozumívají). Hudba, ať v podobě psané či zvukové, vzniká tvůrčí činností člověka skladatele, improvizátora, interpreta. Ti, ovlivněni historickým kontextem doby, životním prostředím, způsobem života společnosti, v níž se pohybují, promítají do smysluplných kompozičních plánů a tvůrčích počinů svoji osobnost, hudební a životní zkušenosti, estetický vkus a ideál, životní filozofii apod. - Je adresována člověku, lidskému společenství, kterému v nejrůznějších podobách a funkcích také slouží. Třebaže hudba vzniká z vnitřní potřeby svých tvůrců, neuzavírá se do jejich okruhů. Je komponována, provozována pro člověka pro jeho potěšení, obohacení, relaxaci, pro specifické poznávání světa i sebe sama

12 A tak se s hudbou můžeme setkat téměř na každém kroku, stala se přirozenou součástí našeho života. Provází nás od nejútlejšího věku v rodinách (bohužel dnes se již doma málo zpívá a muzicíruje), ve výchovných a školských zařízeních (v mateřské a základní škole, příp. též na střední škole, na základní umělecké škole apod.). Hudba zní ve sdělovacích prostředcích, je důležitým dotvářejícím prostředkem filmů, reklamních šotů. Hudba je součástí lidových tradic a zvyků, zejména na venkově. Samozřejmě hudba zní v koncertních sálech, v divadlech a jiných kulturních institucích (např. jako úvodní vstupy vernisáže). Jsou organizovány různé (žánrově odlišné) festivaly, hudební slavnosti, mítinky (zejména u populární hudby se sejdou až tisíce mladých posluchačů). Při hudbě tančíme na plesech, diskotékách apod. Tím, že je hudba poznamenána sociokulturně, tj. dobou svého vzniku (historicko kulturním vývojem společnosti), prostředím i etnickými vlivy, tradicemi a dalšími faktory lidského společenství (tvůrců i,,konzumentů ) a jejich jedinečného individuálního vývoje, má hudba nejrůznější podobu, používá specifické hudební výrazové prostředky. Její pestrost se dnes zviditelňuje díky přenosné technice a světa bez hranic. A tak můžeme prostřednictvím hudby poznávat kulturu různých národů a etnik od primitivních společenství až po nejkultivovanější podobu představující zejména vyvíjející se slohy evropské hudby (gotika, renesance, baroko, klasicismus, romantismus, impresionismus, hudba 20. století v jejích nejrůznějších současných směrech dodekafonie, aleatorika, minimalismus ). V tomto širokém spektru nabídky si každý může vybrat hudbu,,pro danou chvíli nebo obecně tu, se kterou rezonuje, kterou zcela přirozeně, spontánně přijímá, rozumí jí, protože odpovídá jeho etické, kulturní tradici, je spjata s jeho životem. Ovšem četnost výskytu hudby kolem nás ještě neznamená, že si jí vůbec,,všimneme. Pokládáme ji za zcela samozřejmou součást života, často ji bohužel přijímáme jen jako zvukovou kulisu. Zejména tehdy, nejsmeli přímo vtaženi do aktivního procesu jejího objevování kolem nás i v nás a jejího provozování. Když se omezíme na pouhý pasivní,,příjem hudby - quasi poslechem reprodukované hudby. Tím se zbavujeme jedinečnosti prožitků, které v nás hudba může vyvolat a jejich prostřednictvím i proměňovat. Hudba, kterou jsme obklopeni, nás začne oslovovat až tehdy, jestli si jí začneme všímat, budeme-li k ní citliví a vůbec více vnímaví k životu a k dění kolem, protože hudba není nic uměle vykonstruovaného, ale je obrazem života a společnosti, v níž vznikla. Ilustrační ukázky 1. Hudba je všude kolem nás i v nás (videozáznamy převzaté z ČT) a) J. Hlaváč: Hudební zvířetník (návod k citlivému a všímavému objevování hudby kolem nás) b) Hudebněobrazová fantazie s obsahem kompozic F. Liszta (odraz rytmu a pohybu přírody v hudbě) c) Čechy domov hudebníků: Kořeny života. (Leoš Janáček Lašské tance tvůrčí inspirace čerpané z chování, zvyků, nálad, pocitů a myšlenek lidí a jejich životního prostředí) d) I. Bittová. Deep Sweden. M. Monk. Domácí hudební studia (naznačují cestu,,objevování hudby v nás a způsoby jejího tvoření) 2. Poznáváme hudbu v širokém spektru druhů, žánrů a v jejích nejrůznějších podobách (videozáznamy převzaté z ČT) a) Jordan trio. Jazzový festival v Hradci králové 1998 (afro americká hudba, jazz pro bližší seznámení s historickými kořeny a proměnami této hudby až do dnešních dnů lze doporučit výborný 10dílný pořad USA: Historie rokenrolu) b) Zahrada festivaly folk, country hudby (má i své vlastní pořady v ČRo 3 a v ČT)

13 c) Fašanky ve Stráni. Folklorní festivaly ve Strážnici (folklor v přirozených podmínkách lidových tradic a zvyků, stylizace v pódiovém provedení) d) Jesus Christus Superstar. Sisa Sklowska (muzikál se stále silněji prosazuje na naší hudební scéně, měl i svůj vlastní pořad v ČRo 3 moderovaný Michalem Prostějovským) e) V poslední době je oživován gregoriánský chorál a dostává se k nám i duchovní hudba Dálného východu (odkazuji na ilustrační ukázky 2. kapitoly) 3. Poznáváme kulturu národů a etnik a) Hudba primitivních kmenů (In: CD HV1 pro gymnázia, č.1) b) Khamoro (záznamy z každoročně pořádaných mezinárodních festivalů romské kultury v Praze) c) Židovské žalmy (In: CD HV1 pro gymnázia, č. 3) d) Strážnice (ukázky lidové kultury USA, Španělska, Rumunska, Rakouska viz výše 2e) 4. Hudba 20. století (a c audiovizuální záznamy převzaté z ČT) a) Leonard Bernstein: Impresionismus (cyklus koncertů pro děti O hudbě, č.14) b) Jiří Hlaváč: Rapsodie v modrém (Jan Simon a Česká filharmonie hrají Bernsteina) c) Edgar Varèse: Ionisation (tvůrčí inspirace) d) další ukázky In: CD HV 2 pro gymnázia č : Stravinskij, Schönberg, Berg, Johnson, Messiaen 5. Aktuální snahy organizátorů hudebního života, jak uměleckou hudbu přiblížit co nejširšímu posluchačskému publiku (audiovizuální záznamy převzaté z ČT) a) Dramaturgové, interpreti, pracovníci z oblasti hudební kultury se snaží o popularizaci této hudby všemi možnými i diskutabilními prostředky: Opera v Ingolstadtu. Show Vanesy Mae. M. Prostějovský - Bednárik Kumzák: Rusalka (muzikál) b) Opera v Liberci (počiny kulturní instituce hudebního divadla v boji o přízeň široké divácké obce) 3.2 Hudební výchova v nejširším slova smyslu. Hudebněvzdělávací pořady v masmédiích V případě, kdy samotná existence hudby ve společnosti dokáže všemi svými pozitivními momenty ovlivňovat vztah člověka k hudbě, vytvářet vnitřní přesvědčení, že bez hudby se sice dá žít, ale ne tak dobře, a formovat jeho hudební vědomí, hovoříme již o výchově. V podstatě se dá říci, že hudebněvýchovný proces je realizován především celým společenským bytím hudby (pedagogická dimenze je vlastní celému bytí hudby). Výchova hudbou k hudbě v nejširším slova smyslu zahrnuje: a) výchovné působení nepřímé (děje se jakoby bezděčně, živelně, např. v rodině, vlivy životního prostředí a jeho kulturních zvyklostí a zejména pak tzv. funkcionálním působením masověsdělovacích prostředků a produktů sdělovací a záznamové techniky, včetně vizualizovaných videoklipů b) přímé, záměrné působení, tzv. intencionální, např. hudebněvzdělávacími pořady vysílanými kulturními stanicemi českého rozhlasu (zejm. ČRo 3 stanicí Vltava) a 2. programem české televize

14 V dnešní době existuje bohatá společenská nabídka hudebních a hudebněvzdělávacích pořadů dostupných všem televizním divákům a rozhlasovým posluchačům (viz ilustrační ukázky uvedené v předchozím textu). Do televizních programů (zejm. na ČT 2) jsou zařazovány: - Hudebněvzdělávací cykly, které zprostředkovávají a přibližují hudbu z nejrůznějších úhlů pohledu, mají různá tematická zaměření a široký výchovný a vzdělávací záběr, např. L. Bernstein: O hudbě - 25 šedesátiminutových dílů, To nejlepší z klasiky autorů J. Hlaváče, J. Vejvody, J. Štědroně ad., Ti nejlepší z klasiky autorů L. Hurníka, J. Fukače ad., Panoráma hudby 20. století Antonína Matznera, pro děti a mládež: O slavných muzikantech (moderovaný Pavlem Zedníčkem), Návštěva u paní Hudby - Hudební aktuality, jsou obsahem pořadů např.: hudební klub Notes, Haló hudba, Salon český, Salon moravskoslezský, hudební magazín Bez limitu - Přímé přenosy či záznamy: hudebních festivalů a soutěží (např. snímky z televizní hudební tvorby Zlatá Praha, Concerto Bohemia soutěž mladých hudebních interpretů), oper, baletů, melodramů, koncertů komorní a symfonické hudby, recitálů sólových interpretů, operet, muzikálů, filmově zpracovaných oper (např. Dvořákovy Rusalky, Smetanovy Prodané nevěsty, Janáčkovy Věci Makropulos) - filmově zpracované životopisné portréty skladatelů, např. Formanův Amadeus o W. A. Mozartovi, Z mého života o B. Smetanovi, Lev s bílou hřívou o L. Janáčkovi. Ještě větší a pestřejší nabídku poskytuje český rozhlas 3 stanice Vltava. Stačí nahlédnout do jejího programu v časopise Rozhlas či zapnout rádio a můžeme se stát pravidelnými posluchači třeba tematicky zaměřených pořadů na jazz (autor Vojtěch Hueber), na muzikál (autor Michal Prostějovský), na pořady pro děti a mládež (např. Sluchátko, O mladých pro mladé z autorské dílny pedagožky pražské konzervatoře Střelcové). Za pozornost stojí hudební pořady Ilji Hurníka, Antonína Matznera, Lukáše Hurníka, Jiřího Hlaváče, Jiřího Vejvody. Hudebněsociologické výzkumy bohužel dokazují, že pořady s obsahem umělecké hudby zůstávají v pozadí zájmu dětí a mládeže. Jejich hudební vývoj a hudební vkus je ovlivňován produkcí užitkové hudby a komerčně orientovanými televizními a rozhlasovými stanicemi, které plní převážně funkci rekreativní zábavnou. Takto vychovávaná generace bude obtížně nacházet cestu k umělecky závažnější hudbě, která se má stát podle záměrů vyspělé kulturní společnosti prostředkem a cílem hudební výchovy. Závěry pro výchovnou praxi Pedagog ve své výchovné roli naváže na všechny pozitivní momenty existence hudby v naší společnosti a vede děti a mládež k tomu: - aby poznávali hudbu v co nejširším spektru společenské nabídky (ne pouze komerčně orientovanou) - aby chápali a přijímali hudbu jako odkaz a obraz historicky se vyvíjejících národních a etnických kultur - aby se snažili pronikat k podstatě té které hudby, tj. přijímali ji a hodnotili poučeně, a tím se osvobodili a vymanili z vnějších manipulátorských vlivů komerčních médií, které u nich vytvářejí psychické bariéry vůči celému širokému spektru hudebních druhů, žánrů, stylů

15 Do popředí zde vystupuje vychovatelovo umění motivační, tj. dovednost vzbudit u svých svěřenců zájem a ochotu jít společně hudbou k hudbě, kde se též otevírá prostor pro alternativy a projevy osobnosti a osobitosti. 3.3 Výchova člověka v oblasti hudby v užším významu, institucionalizovaná HV Výchova člověka v oblasti hudby v užším významu se uskutečňuje intencionálně, jako plánovité, řízené, komplexní a institucionalizované osvojování hudby, jež zahrnuje zejména děti a mládež. Garantem výchovného vedení a jeho správného směru jsou výchovněvzdělávací instituce a pedagog, který plánovitě a řízeně vede a usměrňuje všestranný, různorodý aktivní hudebněčinnostní dialog dětí a mládeže s mnohostrannými podobami umělecké hudby. Specifičnost hudební výchovy a hudebního vzdělávání spočívá v tom, že nemůže mít charakter informativní, ale především hudebněčinnostní a interaktivní ve vzájemném působení a ovlivňování tří činitelů: pedagog hudba, hudební činnost žák. Vzhledem k zacílení lze hudební výchovu v našich podmínkách dělit: - na všeobecnou (na všeobecněvzdělávacích školách) - na výběrově specializovanou (na školách typu ZUŠ, ve výchovných a kulturních zařízeních orientovaných na hudebnězájmovou činnost, na lidových konzervatořích) - na profesionální (zajišťuje výchovu hudebníků z povolání konzervatoře, hudební akademie) - na pedagogicky zaměřené hudební vzdělávání vychovatelů a učitelů HV (zajišťují učitelské fakulty, katedry HV). Obyčejně bývá zdůrazňován hudebněvýchovný proces ve škole. Ovšem cílevědomé a systematické osvojování hudby a muzikantských dovedností (pěveckých, instrumentálních, hudebněpohybových), kterými se nejúčinněji formuje hudební vědomí, rozvíjejí hudební schopnosti a utvářejí postoje k hudbě, mohou zajistit i výchovná zařízení. Mnohdy poskytují lepší podmínky a větší časový prostor pro HV dětí a mládeže než všeobecněvzdělávací školy a jejich stávající učební plány. Pojetí HV ve výchovných zařízeních a v zájmových hudebních aktivitách má některé společné rysy se školní HV. Iniciativu individuálního svobodného výběru hudby a hudebních aktivit přebírá pedagog. Stejně tak uspořádání pedagogického prostředí (tj. volba metod, forem a prostředků) podléhá jeho cílovým záměrům (tj. postupnému dosahování změn v hudebním vědomí a jednání dětí). Odlišnost spočívá v tom, že HV ve škole je vázána programem učebních osnov, kdežto výchova ve volnočasových aktivitách staví na zájmu dětí a zpočátku vychází z jejich stávající hudební orientace. Direktiva v žádné HV nemá své opodstatnění, protože prožitek, fantazie, tvořivost a vůbec vklad osobnosti v celé šíři a hloubce jejího bohatství, které jsou průvodními jevy každé hudební činnosti, se nedají vynutit. Demokratický styl řízení vystupuje o to více do popředí v nepovinné HV, staví se na partnerství, na vzájemné spolupráci. Každé dítě musí najít své uplatnění a poznat, že případné problémy mu pomůže řešit pedagog jako starší rádce a kamarád. Jeho úlohou je podat svým svěřencům pomocnou ruku na cestě za hudbou, po níž by byli schopni, dovedli a chtěli jít společně

16 Úloha není až tak snadná, protože ne každá hudba dokáže všechny stejně oslovit, přijetí té které hudby se nedá vynutit. Předpokládané zaujetí nemusí vzbudit ani sebelépe organizovaná hudební činnost, protože někdo rád zpívá, jiný raději hraje na hudební nástroje, další vnímá hudbu skrze pohyb, tanec a vtělesňování do hudby. Jsou i takoví, kteří se dokážou ponořit do hudby poslechem, nebo nacházejí seberealizaci v experimentaci s tóny a zvuky, láká je improvizace. Pedagog tedy musí počítat s tím, že výsledky jeho výchovného působení budou rozdílné a ne vždy odpovídající vynaloženému úsilí. Záleží do značné míry i na každém dítěti, jak naloží s tím, co se mu pedagog snažil nabídnout. Ovšem pokud obsah a způsob výchovy nerezonuje s osobností dítěte, může utlumit jeho primární zájem o hudbu a vstřícná reakce, tj. ochota zabývat se hudbou ve volném čase, se nedostaví. Ilustrační ukázky hudebněvýchovné spolupráce pedagoga a dětí: 1) na všeobecněvzdělávacích školách: Stiborová, Z.: Hudební vývoj šesti až desetiletých dětí (HV na ZŠ v Ostravě-Porubě) Bezděková Stiborová: Hudební výchova na ZŠ v Novém Jičíně (hudební činnosti v roč. ZŠ, pěvecký sbor zájmová činnost dětí) 2) v zájmových hudebněvýchovných zařízeních: manželé Polákovi, Brno: Schola ludus (výchovný projekt a jeho výsledky v hudební prezentaci dětí předškolního a školního věku) Pazderová, P.: Já, písnička (zájmová hudební činnost na SOU v Ostravě) Seminární úkoly 1) Orientovat se ve společenské nabídce hudebních a hudebněvzdělávacích pořadů v našich masmédiích, nacházet v nich odborné poučení a obsahové a metodické inspirace pro výchovnou spolupráci s dětmi a mládeží. Citlivě vybrané ukázky (z hlediska věkové i časové přiměřenosti) využívat pro vzbuzení zájmu o sledování těchto pořadů ve volném čase. 2) Zaznamenat (auditivně audiovizuálně) 2 pořady a jejich obsah v časovém sledu zapsat. Zpracovat jejich využití v projektu (přípravě) výchovné práce, projekt ověřit v reálné praxi a po jeho realizaci doplnit hodnocením reflexí pedagogické efektivity

17 4 Hudebnězájmové aktivity ve výchovné praxi 4.1 Hudební aktivity a podmínky jejich realizace Obsahem intencionální HV ve výchovných a školských zařízeních je znějící hudba reprodukovaná (v hudebněpohybové a poslechové činnosti), interpretovaná (v pěvecké a instrumentální činnosti), případně tvořená vlastní improvizační experimentací s tóny a dalšími hudebněvýrazovými prostředky. Každá uvedená hudební aktivita (zpěv, instrumentální hra, hudebněpohybová činnost, poslech hudby) má v HV své opodstatnění. Poslech hudby má velký význam stimulační, přivádí děti k hudbě, a to nejen k jejímu poslechu, ale i k aktivnímu provozování. Poslechem hudby si dítě již od raného dětství osvojuje základy intonace své hudební kultury a získává k ní určitý citový vztah. Proto je třeba, aby se dětem v předškolním a mladším školním věku dostalo dostatek hudby v celé šíři a rozmanitosti a aby si zformovaly určitý kánon známých písní a skladeb, na nichž pak bude vychováván jejich hudební svět. Nejúčinněji a mnohostranně se rozvíjejí hudební schopnosti (sluchově rozlišovací, tonální, rytmické, harmonické cítění, hudební paměť a představivost) a vztah k hudbě aktivním provozováním hudby zpěvem a hrou na hudební nástroje. Hudebněpohybová aktivita významně podporuje rozvoj rytmického cítění, sluchově motorickou inteligenci. Vtělesňování do hudby navozuje primární autentické zážitky z hudby, vede k tzv. psychofyzickému rozumění hudbě. Pohybové reakce na hudbu prohlubují citlivé, pozorné vnímání hudby a umocňují hudební prožitek. Improvizační hudebněpohybová hra uvolňuje spontaneitu a rozvíjí tvůrčí a improvizační schopnosti a dovednosti. Tvůrčí síly jsou probouzeny též v improvizaci pěvecké nebo instrumentální (vymýšlené hudební představy se nezaznamenávají notopisem). Nápady se rodí z dříve získaných zkušeností interpretačních a poslechových a jejich hodnota je závislá na šíři a hloubce rozvinutých hudebních schopností. (Souvislost s věkem není prokázána. Jsou-li hudební zkušenosti a schopnosti dětí šestiletých a věkově starších na stejné úrovni, dosahují obdobných výsledků.) Hudební tvořivost vyžaduje dobrou základnu obecné hudebnosti a dodávají jí jakési završení. Získá-li dítě v této oblasti byť elementární zkušenost, může snadněji chápat hudbu ve zpívaných písních a poslouchaných skladbách a zákonitosti její tvorby (jak a na jakých principech se tvoří). A nejvíce mu umožní ocenit krásu a uměleckou hodnotu písní a skladeb a přivést k úctě k tvořivé práci autora, ať lidového nebo profesionála. Než dojde k vyhranění individuálních hudebních zájmů v období staršího školního věku, je vhodné nabízet dětem všechny hudební činnosti. Skýtají široký základ pro pozdější specializaci. Střídání a prolínání hudebních aktivit, zejména u mladších dětí, přispívá k udržení pozornosti a zájmu, a to i tím, že každá činnost uvádí do pohybu jinou stránku psychické a fyzické aktivity. Hudební materiál pro hudebněčinnostní aktivity je zcela podřízen volbě pedagoga. Kritériem výběru by měla být: - přiměřenost a srozumitelnost věku dětí (svým hudebním sdělením a použitými hudebněvýrazovými prostředky) - návaznost na jejich hudební a životní zkušenosti - pestrost, rozmanitost v druzích a žánrech hudby - technická zvládnutelnost odpovídající seberealizačním možnostem a úrovni muzikantských dovedností - umělecká hodnota, která však nemusí být v rozporu s atraktivností, mobilizující zájem dětí

18 Způsob práce s obsahem (s hudbou a hudebními činnostmi) a celkové uspořádání pedagogického prostředí souvisí s metodickou zkušeností pedagoga, s jeho organizačními schopnostmi, s materiálním vybavením zařízení (hudební nástroje, zpěvníky, zvukové nahrávky CD, MC, audiovizuální kazety, technika HI-FI věž, televize, video) a se zručností v jeho funkčním využívání. K nejnáročnějším (ale motivačně nejúčinnějším) metodám patří ty, které poskytují prostor pro tvůrčí spolupráci pedagoga s dětmi při hledání cest a prostředků k hudebnímu sebevyjádření a stimulují k odhalování tajemství hudby a jejích zákonitostí v tvůrčí muzikantské dílně, v prostředí kolektivní součinnosti i odpovědnosti. Příjemné pocity z vlastního objevování a seberealizace vybízejí k opakování příjemného. Dostavuje se vnitřní tenze po opětovném setkávání se s hudbou. Průběh dění v muzikantské dílně a celé její pracovní klima je poznamenáno osobností pedagoga. Zejména jeho estetickou zralostí (tzn. s jakou úrovní a kvalitou hudebních projevů je spokojen, co od svých svěřenců žádá, co hodnotí, s jakou hudbou pracuje apod.) a jeho muzikantskými dovednostmi (zda a jak dobře zpívá, ovládá hru na nějaký klasický hudební nástroj i na tzv. lehkoovladatelné nástroje Orffova instrumentáře, dokáže se orientovat v hudbě a prožívat ji, třeba i skrze pohyb apod.). Tato odbornost se získává dlouhodobým hudebním vzděláváním a stálým kontaktem s hudbou prostřednictvím nejrůznějších hudebních aktivit. Je celoživotním procesem lidského a hudebního vyzrávání pedagoga, které označujeme za přípravu na hudebněvýchovnou činnost v nejširším slova smyslu. K důležitým osobnostním rysům vychovatele patří i jeho tvořivý vztah ke skutečnosti a všeobecně rozvinuté tvůrčí a improvizační schopnosti, které jsou nezbytným průvodním jevem hudebních aktivit a vůbec celé výchovné práce. 4.2 Příprava na hudebněvýchovnou činnost Pedagog organizuje hudebnězájmové aktivity a cílevědomě, promyšleně, plánovitě řídí hudebněvýchovnou činnost v určitém konkrétním výchovném zařízení. Výchozím bodem pro úspěšný výkon profese je informační příprava. Pedagog: - se seznamuje s prostředím a podmínkami, které poskytuje zařízení pro zájmové hudební aktivity (včetně vybavenosti a počtu hodin možné HV v týdnu) - poznává kolektiv a jeho individuality, s nimiž bude spolupracovat (jejich hudební zájmy, dosavadní hudební a životní zkušenosti). Dalším krokem je sestavení celoročního plánu výchovné práce, zpravidla do přehledné tabulky, která obsahuje: - časové rozvržení obsahu (hudební materiál a hudební činnosti) po měsících - cílové představy záměry pedagoga, ke kterým chce spoluprací s kolektivem dospět (tj. muzikantské dovednosti, hudební znalosti, nové zkušenosti apod. v postupném zvyšování náročnosti). měsíc obsah: hudební materiál, hudební činnost cílový záměr V průběhu roku pedagog rozpracovává rámcový program (celoroční plán) do přípravy na konkrétní výchovnou lekci. Pro méně zkušeného nebo hudebně nejistého pedagoga je důležitá velmi podrobná písemná příprava. Poskytuje mu jistotu, potřebný klid a možnost

19 soustředit se na kvalitu řízeného výchovného procesu. V bezprostřední akci, v hudebněčinnostním dialogu jsou totiž jeho psychické a fyzické funkce enormně zatíženy. Ve fázi motivační (vzbuzení zaujetí o nové poznávání a prožívání hudby), expoziční a fixační (zprostředkování a upevňování hudebních zkušeností) pedagog hudbou, reprodukovanou i živě předváděnou, gesticky a slovně podněcuje vnitřní a vnější činnost kolektivu a jeho individualit hodnotí jejich reakce a odhaluje chyby opravuje a zdokonaluje výkony nově vysílanými impulzy ad. Je nutno ovšem počítat s tím, že ne vždy se podaří naplánovaný scénář z různých důvodů splnit. Prospěje-li jakákoli odchylka od původního projektu výchovným situacím a záměrům, je nutné, ale i dobré, aby pedagog na tuto změnu tvořivě reagoval. Příprava není cílem výchovné práce, ale pouze cílevědomě a koncepčně promyšlenou pomůckou. Obecné schéma písemné přípravy na výchovnou jednotku a její hodnocení obsahuje zpravidla následující údaje: 1. Adresát komu je program určen 2. Cíl činnosti (výchovný, vzdělávací: dovednost, znalost) 3. Pomůcky (pro pedagoga, pro děti) 4. Metodicko organizační rozpracování postup práce s obsahem v časovém sledu lekce, činnost pedagoga a dětí čas v min. obsah: hudební materiál a hudební aktivity organizace a činnost pedagoga (metody a formy výchovné činnosti) činnost dětí 5. Po ukončení lekce se pedagog zamýšlí nad průběhem a výsledky hudebněčinnostní spolupráce s dětmi. Hodnotí např.: - jaký byl zájem dětí o obsah a způsob práce - co je nejvíce z pedagogovy nabídky zaujalo - zda bylo dosaženo zamýšlených cílů, pokud NE PROČ - co se nepovedlo a co by příště pedagog plánoval lépe (ve volbě hudebního materiálu, hudební činnosti, v řízení a organizaci lekce apod.). Příklady obsahového rozpracování příprav jsou uvedeny v kapitolách Metodika pěvecké činnosti, Metodika hudebněpohybové činnosti, Metodika hry na hudební nástroje a Metodika poslechu hudby. 4.3 Obsahové a metodické inspirace Náměty pro přípravu a realizaci hudebněčinnostních lekcí lze čerpat z hudebních a hudebněvzdělávacích pořadů masmédií (viz 3. kapitola). Teoretická poučení a příklady nalezneme v komplexně pojaté studijní literatuře, např.: DANIEL, L.: Metodika HV. Ostrava: Montanex, MAZUR, P.: Hudební činnosti. Ostrava: PdF OU, SEDLÁK, F.: Didaktika HV 2. Praha: SPN, SEDLÁK, F.: Didaktika HV 1. Praha: SPN, STIBOROVÁ, Z.: Cvičení z didaktiky HV. Ostrava: PFO, STIBOROVÁ, Z.: Dětská hudební tvořivost. In: Mazurek Stiborová: Kapitoly z hudební psychologie. Ostrava: PFO, STIBOROVÁ, Z.: Hudebně pohybové hry. Ostrava: PdF OU,

20 K výběru obsahu, metod a prostředků nám poslouží metodické příručky a další zvukové (MC, CD) nahrávky a tištěné publikace ( učebnice HV, zpěvníky apod.) průběžně vydávané pro práci s dětmi v mateřských a základních školách, v ZUŠ a v různých hudebněvýchovných kroužcích a zájmových zařízeních. (Návodná pomocná literatura speciálně zaměřená k jednotlivým hudebním činnostem bude uváděna v následujících kapitolách.) Nejkonkrétnější představu o pojetí, možnostech i problémech výchovy dětí a mládeže v oblasti hudby získáme v reálné hudebněvýchovné praxi. Exkurze do výchovných zařízení, kde se pracuje s hudbou (v mateřských školách, na základní škole ve školní družině, školním klubu, v hodinách HV, v základní umělecké škole, ve výchovných a dalších mimoškolních zařízeních apod.) poskytují cenné informace o možnostech smysluplného naplnění volného času dětí a mládeže hudbou a o podmínkách a způsobech práce v mimotřídní, mimoškolní a školní HV. Hospitace v hudebněčinnostních lekcích a pohospitační rozhovory s pedagogy mohou být zdrojem poučení o konkrétní podobě plánování výchovné práce a o odborné a metodické přípravě pedagoga (včetně informací o tom, z jakých odborných a metodických tištěných a zvukových materiálů čerpá), o způsobech hudební spolupráce pedagoga s dětmi a mládeží, o hudebních a hudebněčinnostních zájmech a preferencích vedených kolektivů a individualit, o podmínkách výchovné práce v daném zařízení (včetně vybavenosti potřebnými pomůckami), o problémech a překážkách, které je nutno zdolávat apod. Seminární úkoly 1. Orientovat se v odborné a metodické literatuře a v dalších (zejm. zvukových) informačních zdrojích, doložit seznamem individuálně prostudovaného materiálu. 2. Písemně zpracované výsledky z exkurzí do 3 výchovných zařízení a z hospitací u 3 pedagogů dle zadání (fakta doplněná hodnocením v konfrontaci s teorií) prezentovat formou referátu. 3. Obsahové a metodické inspirace z pedagogické praxe (zajímavé modelové situace) aplikovat do 2 projektů (písemně zpracovaných příprav) a experimentálně je ověřit v simulované pedagogické situaci (ve studijní skupině). V pedagogickém výstupu prokázat (vstupní) odbornou a pedagogickou dovednost realizovat hudebněvýchovné aktivity. V kolektivní diskusi projekt komentovat, obhájit. Forma a obsah písemné zprávy z exkurzí (o každém zařízení zvlášť): 1. Úvodní identifikační údaje: název a sídlo zařízení, charakteristika výchovného vzdělávacího zařízení (jaký účel plní) 2. Hudebnězájmové (vzdělávací) aktivity ve sledovaném zařízení: - jaké podmínky poskytuje zařízení pro hudebnězájmovou činnost, pro HV (časový prostor, materiální vybavení, personální zajištění) - jaké hudební aktivity jsou provozovány (co a jak se tam děje, jak často pravidelně, občas) - názory vedení a pracovního kolektivu zařízení na účelnost, prospěšnost hudebnězájmových aktivit (HV) ve výchově dětí a mládeže (pokud souhlas, v čem vidí význam) - zda chovanci (žáci) mají zájem o hudbu a hudební činnosti a konkrétně v čem se projevuje, co preferují, jaké jsou jejich hudební zkušenosti, dovednosti, znalosti a postoje k umělecké hudbě

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4 OBSAH Didaktika HV... 2 Hudebně pohybová výchova.... 3 Pohybová výchova... 3 Vědecký výzkum v HV (diplomový seminář)... 4 Pohybová výchova... 5 Psychologické aspekty HV... 6 Aktuální problémy hudební pedagogiky...

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni ZŠ: Hudební výchova svým obsahem navazuje na vzdělávací

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného

Více

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA:

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: 5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: Zpěv provází člověka od počátků civilizace a je jedním ze základních způsobů vyjadřování vnitřních prožitků a emocí. Studium sólového zpěvu nabízí

Více

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět 5.7.1 Hudební výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tento předmět vede y k porozumění

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě, v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Vokální činnosti Instrumentální

Více

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních Vyučovací předmět: Hudební výchova Ročník : kvinta, 1. Ročník Téma: Školní výstup- žák: Učivo: ( PT, TO, INT, PRO) Vokální činnosti - Uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - Využívá svého individuálního

Více

I. Sekaniny1804 Hudební výchova

I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Hudba nás provází celým životem

Více

Tematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN. Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok

Tematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN. Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok TEMATICKÝ PLÁN Vyučující: Mgr. Chloubová Klára Školní rok: 2014/2015 Třída: 1D Předmět: Značka osnov: Ročník: Hodin týdně/rok: Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok Charakteristika

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch 1.1.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA I. ST. - ve znění dodatků č.33 - platný od 1.9.2011, č.34 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010, změn platných od 1.9.2013 Charakteristika vyučovacího předmětu

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 9. ročník Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Naděžda Kubrichtová Vokální činnosti zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V tomto předmětu je třeba u žáků postupně vytvářet kladný vztah k hudbě, rozvíjet jejich hudebnost, podporovat schopnosti hudbu emocionálně prožít.

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - využívá své individuální hudební schopnosti při hudebních aktivitách - zpívá dle svých dispozic intonačně jistě a rytmicky přesně v jednohlase - dokáže ocenit vokální projev druhého - reprodukuje

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 8. ročník ZŠ; J. Mihule, I. Poledňák, P. Mašlaň, nakl. Fortuna

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 8. ročník ZŠ; J. Mihule, I. Poledňák, P. Mašlaň, nakl. Fortuna Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 8. ročník Hudební výchova pro 8. ročník ZŠ; J. Mihule, I. Poledňák, P. Mašlaň, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci

Více

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň 5.7 UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Přináší umělecké osvojování světa s rozvojem specifického cítění, tvořivosti a vnímavosti

Více

Vzdělávací obor Hudební výchova 1. - 3. ročník

Vzdělávací obor Hudební výchova 1. - 3. ročník Zákaldní škoa Děčín VI, Na Stráni 879/2-příspěvková organizace 1. - 3. ročník Hlavní kompetence Učivo 1. VOKÁLNÍ k. komunikativní, pracovní pěvecký a mluvený projev k, sociální, personální - pěvecké dovednosti

Více

Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova

Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti oboru umění a kultura. V počáteční

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Hudební výchova 1.-9. ročník

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata. výstupy učivo přesahy průřezová témata Lidová hudba

Učební plán předmětu. Průřezová témata. výstupy učivo přesahy průřezová témata Lidová hudba Hudební výchova (Umění a kultura) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA: - Etnický

Více

Charakteristika předmětu Hudební výchova

Charakteristika předmětu Hudební výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících s časovou dotací: v 1. 5. ročníku 1 hodina týdně Výuka probíhá ve třídách. Tento předmět vede žáky k porozumění

Více

Školní výstupy Učivo Vztahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje

Školní výstupy Učivo Vztahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje Hudební výchova - 1. ročník jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje poslouchá soustředěně ukázky hudby dokáže pochodovat do rytmu Hudební výchova - 2. ročník Pěvecké činnosti - lidové písně Zvuk

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební výchova Charakteristika předmětu hudební

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň 5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník)

HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník) HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a umění. Vytváří plnohodnotnou protiváhu k převážně vzdělávacím, naukově orientovaným

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 6. ročník Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci 3 období

Více

V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova

V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova 1/6 V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova V.7.1.II 2. stupeň V.7.1. II. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Hudební výchova podněcuje fantazii a dává prostor k tvořivosti,

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný V: Správné držení těla, dýchání a výslovnost Žák: správně drží tělo, dýchá a vyslovuje - dechová cvičení - uvolňovací cviky - správná výslovnost, otevírání úst,

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Hudební výchova - 1. ročník Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. vokální činnosti - pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena) - hudební rytmus

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Rytmizace,melodizace: hudební hry (ozvěna, otázka odpověď)

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Rytmizace,melodizace: hudební hry (ozvěna, otázka odpověď) Vzdělávací oblast:umění a kultura Ročník:1. - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase VOKÁLNÍ ČINNOSTI Pěvecký a mluvní projev: pěvecké dovednosti (dýchaní, výslovnost),

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PŘEDMĚT: HUDEBNÍ VÝCHOVA ROČNÍK: PRIMA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Žák: zatancuje a zadiriguje dle svých schopností píseň ve dvoučtvrtečním a tříčtvrtečním taktu správně

Více

Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura, oboru hudební výchova.

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět se vyučuje ve všech ročnících, na druhém stupni 1 2 hodiny týdně.

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku 805 Předmět je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v tomto oboru směřuje prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových, poslechových a dalších činností k rozvoji

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň Vzdělávací obor Hudební výchova náleží v etapě základního vzdělávání do oblasti

Více

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Elektronické klávesové nástroje (dále EKN) jsou v dnešní době nedílnou součástí globálního hudebního vývoje. EKN se uplatňují především v hudbě

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová hudba. Mgr. Romana Zikudová. - zdravotní postižení - LMP

Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová hudba. Mgr. Romana Zikudová. - zdravotní postižení - LMP Identifikátor materiálu EU: ICT 3-28 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT= Předmět/Téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Na druhém stupni ZŠ je tento předmět dotován 1 vyučovací hodinou pro 6-9 ročník. Výuka probíhá v odborné učebně

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Když zní krásný hlas, dobře se to poslouchá, Od klasiky k romantické zasněnosti, Hra a její pravidla, Globální pan Nonart, Pan

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období Charakteristika předmětu Je realizován jako povinný předmět ve všech ročnících po jedné hodině týdně.

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Studijní zaměření Hra na akordeon

Studijní zaměření Hra na akordeon Studijní zaměření Hra na akordeon Akordeon je poměrně mladý hudební nástroj, který má ale vedle klasických hudebních nástrojů své významné místo. Je oblíbeným sólovým, doprovodným i souborovým nástrojem,

Více

Předmět: Hudební umění

Předmět: Hudební umění Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební obor Hudební obor je realizován v povinném předmětu hudební umění a v případě zájmu studentů v kroužcích či volitelných seminářích. Vyučovací

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata. výstupy učivo přesahy průřezová témata Hudební nauka

Učební plán předmětu. Průřezová témata. výstupy učivo přesahy průřezová témata Hudební nauka Hudební výchova (Umění a kultura) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA: - Etnický

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný V: Hlasová hygiena Žák: správně dýchá, dodržuje tón, nasazuje a vyslovuje - správné dýchání, dýchání v pauze - měkké nasazení, pauza - volný nástup - sjednocení hlasového rozsahu - pěvecké

Více

5.7.2 Hudební výchova - 2. stupeň

5.7.2 Hudební výchova - 2. stupeň 5.7.2 Hudební výchova - 2. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Hudební výchova rozvíjí u žáků především individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních

Více

Studijní zaměření Hra na bicí nástroje

Studijní zaměření Hra na bicí nástroje Studijní zaměření Hra na bicí nástroje Bicí nástroje, pod tímto názvem se nabízí široká nabídka nástrojů: blahozvučné(malý buben, bicí souprava, tympány) melodické (zvony, zvonkohra, xylofon, vibrafon,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ A VÝTVARNÝ OBOR Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky dne

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

6.15 Hudební výchova. 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.15 Hudební výchova. 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.15 Hudební výchova 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět Hudební výchova realizuje obsah Hudebního oboru ze vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Hudební výchova 6.ročník

Hudební výchova 6.ročník Hudební výchova 6.ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura Vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění. Orientuje se v hudebních

Více

5. 13 Hudební výchova

5. 13 Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 5. 13 Hudební výchova Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. D. Kratochvílová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. D. Kratochvílová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. D. Kratochvílová Vyučovací předmět hudební výchova je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Při

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.12.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění a kultura PŘEDMĚT: Hudební výchova ROČNÍK: 6. Výstupy Učivo Průřezová témata vztahy + poznámky - zpívá podle svých individuálních

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Ročník: 8. Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák při pěveckých aktivitách - uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.7 UMĚNÍ A KULTURA 5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.7.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Hudební výchova. Hlavním cílem

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Hudební výchova 1. 9. ročník 1 hodina týdně třídy, učebna estetické výchovy kultivovat hudebnost

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

5.1.5.1. Hudební výchova

5.1.5.1. Hudební výchova 5.1.5. Vzdělávací oblast Umění a kultura 5.1.5.1. Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu - 1. stupeň: Vzdělávací předmět Hudební výchova vede žáky prostřednictvím vokálních, instrumentálních,

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek.

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek. Program: OP VK Projekt: Klíče pro život Registrační číslo: CZ.1.7/4.1.00/06.0011 Akce: Odbornostní setkání Tvořivé aktivity Termín: 6. 7. 10. 2012 Místo: Mahlerův penzion, Jihlava Lektor: Anna Svobodová,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů a

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 7 7 U k á z k a k n i h

Více