Scénotest možnosti analýzy pro praxi i výzkum

Transkript

1 Scénotest možnosti analýzy pro praxi i výzkum webové pílohy k lánku Pavel Humpolíek (hump@phil.muni.cz) Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Obsah dokumentu: Píloha 1: Analýza Postup uvažování Schéma... 1 Píloha 1a: Analýza Postup uvažování Konkrétní píklady... 2 Popis... 2 Asociace... 2 Symbol... 2 Individuální symbol... 2 Píloha 2: Fantasmatický prostor... 3 Píloha 3: Pehledové tabulky (Fliegner / Ermertová)... 4 Píloha 3a: Vývojová specifika formálních znak dle Höhnové... 4 Píloha 3b: Typické vzorce chování dle Engelsové... 6 Píloha 3c: Prostorová symbolika dle Knehrové... 9 Píloha 4: Protokolování dat Kódování jednotlivých oblastí Kódování syndrom a kategorií Koeficienty Píloha 5: Pehled vulgárních ešení stavby scény Píloha 6: Ukázka kódovacího protokolu Píloha 7: Postupy (techniky) využitelné pi práci se Scénotestem v klinicko-poradenské praxi Kazuistiky Vybraná literatura Píloha 1: Analýza Postup uvažování Schéma Schéma 1: Postup uvažování Interpretace Individuální symbol Symbol Asociace Legenda ke Schématu 2: Základním kamenem procesu uvažování je tedy, pokud možno, dkladný, fenomenologický (oproštný od konotací, hodnocení, význam) popis, který poté umožní s pomocí asociací i symbol nalézat (ozejmovat si) individuální symboly (vnitní svt) klienta. Jedním z cíl pak mohou být interpretace (které však vždy mají charakter pouhé hypotézy) zastešující a integrující pedcházející procesy do komplexnjšího obrazu o klientovi (stejn jako o examinátorovi samotném reflexe/sebereflexe). 1

2 Píloha 1a: Analýza Postup uvažování Konkrétní píklady Popis Klientka postaví na scénu dv figurky (GF a G s aktovkou), piemž figurka GF má pravou ruku vztaženu nad hlavu figurky dívky a GF stojí malinko za G. V takovémto pípad je možno nkolik správných i nesprávných forem popisu. Asociace Trpaslík zahradní trpaslík; ohe (- teplo - požár - žhá)(krb chata prázdniny pohoda); tryskové letadlo; šipka na házení; mrkev atd. áp nosí dti (pro dti asto reálné nikoli symbolické); dravec (žere žáby), velikost (nejvtší opeenec u nás); voda (- žáby beka bažina) (výška jednonohost stabilita) (zkehlost zima); vysoký let Symbol Trpaslík láska, vášnivost, nenávist, krev, bolest, závist (ervená barva); moudrost, starostlivost, trplivost (plnovous); moudrý staeek; zlý sket; mimozemšan; ddeek z pohádky (o mrkvi); neštstí (sádrového ve snu vidti) atd. áp nosí dti; posvátná volavka (Japonsko); majestátnost, nadhled (dlouhé nohy, komín); radost, veselí, bohatství (sná); rodina, štstí; odstup (výška letu); vrnost (povra); osamocenost (nebo párování); nevinnost (barva) Individuální symbol Trpaslík je zcela opomenut pi popisu scény + dodaten je oznaen za zlý a nebezpený symptom, kterého se pacient nedokáže zbavit (paranoia). áp s dlouhými kídly a zobákem jako zlý a nebezpený (symbol otce pro týrané dít); použit jako kolo prvek mobility, pohyblivosti, zmny až impulzivity. DR - pro klientku není lékaem ani prodavaem, ale maminkou (a na další scén starší kamarádkou). Kráva - je divokým býkem, jehož je teba krotit tak, že mu sedí (identifikaní figura) za krkem. Liška - je na jedné scén štírem, který vysteluje jed a na jiné scén - v roli oblíbence (psa) - leží v klín otci, který se dívá na televizi (vytvoenou ze záchodu)...a mnohé jiné. Poznámka: POZOR na kontaminaci (ovlivnní) individuálního symbolu probanda individuálním symbolem examinátora. 2

3 Píloha 2: Fantasmatický prostor (Mucchielle 1960; voln podle Borecký 1974 s. 11) examinátor úsilí a cíle ega pítomnost a její determinanty HL (ZL) Co je vzdálené e g o, ale co dopadá na pítomnost a na aktuální pociování existence. osobní hodnoty SL Strachy, obavy a vnitní starosti e g o. HS (ZS) Aktuální aspirace e g o. Zpsob, kterým e g o zakouší hranice své expanze + pekážky, s nimiž se setkává. S Aktuální pozice e g o. Ego ve svém UMWELT. Sebeujištní. HP (ZP) Pedstavy nadjí v budoucnosti i vzdálený horizont e g o. zámry, projekty, sny SP Projevy vle, pání a intence. Reprezentace blízké budoucnosti. iniciativa ega, kvalita e. angažování DL (PL) Tajná trápení doléhající na e g o. DS (PS) Minimální expanze e g o. Zpsob, jímž se já aktuáln zakouší. DP (PP) Instance ID, které "oekávají" ego. To, co nutn probhne nebo eho má ego aktuální potebu. hlubinné konflikty a úzkosti naléhavé poteby proband Poznámky ke Schématu 3: Vertikáln: S + DS: Zóna projekce ego. viz takto ohraniená oblast ve Schématu 3 Levá: Fantasmatická reprezentace toho, co naléhá na ego, konstanty jeho existence (protovdomí minulosti), Sted: Fantasmatická reprezentace životní cesty, která se rýsuje ego bhem jeho souasné existence (protovdomí pítomnosti). Pravá: Fantasmatická reprezentace pedsevzetí ego, možnosti jeho existence (protovdomí budoucnosti). Horizontáln: Nahoe: Fantasmatická reprezentace úsilí a cíl ego a toho, s ím se stýká. Sted: Fantasmatická reprezentace pítomné innosti a jejich determinant. Dole: Fantasma, která shrnují veškerou iniciativu ego, kvalita jeho angažování. 3

4 Píloha 3: Pehledové tabulky (Fliegner / Ermertová) Píloha 3a: Vývojová specifika formálních znak dle Höhnové Vk Fáze Charakteristika Do 5 let Pedškolní vk Neschopny ješt skutené tvorby scén; pevážn radost z funknosti; animismus; fyziognomický obraz svta. 3-5 let Vk Struwwelpetera Silná afektivní úast na he; absence plánu a stálosti; Motivací jednání je istá radost z funknosti: ízená vnjšími popudy; fyziognomický obraz svta (oživování pedmt), proto neexistuje žádná skutená tvorba scén; není možný obsahový výklad, proto jsou interpretovatelné pouze formální charakteristiky; Upednostování stavebních kostek; jedno- nebo dvojdimenzionální stavby ( ležící domy ). Konec této fáze jako pechod k dalšímu: azení stejnorodého materiálu, to znamená první tendence po uspoádání a ukonování ist impulsivního, bezplánovitého chování; Základní scény obsahují nebezpeí (hrozba sežrání, pop. sežrání zvíaty), proto bývají zvíata pohbívána pod kostky. 6-8 let Vk pohádek Tendence k azení se provádí zejména na zaátku hry tato tendence dostává smysl ( pehlídka, pehled zvíat, stromoadí ): Známka vstupu do stadia akce; figurky nejsou ohýbány, i když si je dít vdomo, že je lze ohýbat; Figurky jsou aktivní; Tendence k deziluzi (dít si uvdomuje, že to jsou figurky-hraky, že krokodýl nemže kousnout atd.); Materiál není již považován za živý (ale spíše poád jen napl srdce, to se projevuje v ostýchavosti, s jakou jsou nkterá zvíata manipulována, stejn tak i v písném rozdlování reálného všedního svta a pohádkového svta divoiny ): žádný animismus, ale již magický obraz svta; Zvíata bývají nejastji ohraniena od zbylého materiálu (to proto, že deziluze je nedokonalá napl srdce, dti si ješt nejsou jisty neživostí materiálu, viz výše); Základní scény existenních ohrožení jsou vytváeny diferencovan (zlá zvíata nejsou již více pohbívána pouze pod kostky, ale jsou zamykána do klecí i uzavených dom); Domy bez dveí a oken nejsou projevem technické nemohoucnosti, ale jsou výrazem magického myšlení dtí; Dochází sice ke tvorb scén, tyto se tvoí spíše náhodn a jsou závislé na nahodilosti materiálu, dosud chybí plánovitost. Tvorba scén; Dílí scény mohou vedle sebe existovat beze vztahu: žádná jednota vyjádení; Vztahy jsou domýšleny až dodaten, nejastji nerozhodn a promnliv, proto mže být identifikace ovlivnna také examinátorem (sugestibilitou); Výklad obsahu je sice možný, ale pouze s nejvyšší opatrností a omezeními. Pokraování tabulky na další stran: 4

5 Pokraování tabulky z pedcházející strany: Vk Fáze Charakteristika 9-11 let Robinsonský vk Vdomá tvorba scén; ásti scén k sob vztah - scéna je významov propojena; Dílí scény jsou minimáln zaazeny pod zastešující pojem ( Škola, Selský dvr ): tvoí spolený svt ; Je sice patrno rozlišení bžného svta a divoiny, ale nemusí být mezi nimi jasný pechod; Stavby dom jsou uvolnnjší (vže, okna, již žádné stechy); Realistický a kritický postoj k hracímu materiálu (vlak je píliš malý atp.); Figurky jsou úeln ohýbány (k držení tla, nikoliv pro gestikulaci; absence úelov podmínných výrazových gest maximáln u nadaných dtí ke konci této fáze); Již žádné pohádkové rysy, nýbrž realistická ztvárnní; Mén celkov-difúzní, a více na jednotlivosti zamené pozorování; což má vliv na tvorbu scén (andlé mají ruce v modlitb, opice žebrá atd.); Chování pi he je z velké ásti ješt stále exogenn ízeno; Nápadná je plnost vystavných scén, ve kterých je spotebován tém veškerý materiál, a asto se šíí až do tsné blízkosti okraj (bývá stavno i pes okraj: Vystupování z rámce není v této fázi žádnou zvláštností/nápadností a je spíše významné, to co dít ponechá stranou, než to, co použije); let Puberta, Vk dospívání Zmnný postoj k testování: rezervovanost až otevené odmítnutí Úsmšné poznámky o materiálu; Plánovaný prbh: Chování je ízeno Já a ne materiálem; Scény jsou chudší: Je použito mén materiálu; kritický výbr materiálu dle uritého plánu tak, že scény psobí chudším dojmem než u pedchozích vkových skupin; Individuální zvláštnosti vystupují v popedí a zastiují vkov specifické; Hrací plocha je pojímána jako jednotný prostor - to znamená, že nejsou žádné vedle sebe ležící jednotlivé scény, ale jednotná scéna s vnitními vztahy a vznikají též vnitní a ne pouze vnjší vztahy mezi osobami: Existuje vnjší a vnitní vztah ve scénách; Figurky jsou ohýbány ve výrazová gesta: Žádná snaha po realistitjším a vrnjším ztvárnní skutenosti: Skutenost je naznaena stylizovan (pars pro toto - dva stromy znázorují les, jedna kostka znaí ze aj.); Scény zohledují estetické momenty (nap. symetrie barev a formy). 5

6 Tato tabulka uvádí ve strunosti Fliegnerv "peklad" výzkumu Höhnové (Fliegner 1995, s ). S nkterými výroky lze polemizovat a rozhodn neplatí absolutn (nap. "Již žádné pohádkové rysy, nýbrž realistická ztvárnní" - ve vku 9-11 let je velmi diskutabilním zjištním) - je to zejm dáno pedevším datem uskutenní výzkumu Höhnové (1951). Také proto je nutno tabulku brát jako pouhý nástin a osnovu k tomu, aby si ji každý dle svých vlastních zkušeností - posléze doplnil i upravil. Píloha 3b: Typické vzorce chování dle Engelsové Engelsová vypracovala vzorce chování pekraující vývojové stupn. Její práce patí k prvním pokusm o vytvoení formálního vyhodnocení, nikoliv symbolicky-obsahového, nýbrž dynamicko-charakterového (Engels 1957, cit. dle Fliegner 1995, s ). Engelsová rozlišuje 4 typické vzorce chování pi administraci Scénotestu (shrnuto v tabulce): Vcn-plánující typ chování se vyznauje klidnými a koordinovanými pohyby. K uchopování materiálu dochází exaktn a uspoádan. Jednání je reflexivní. Dti tohoto typu pemýšlejí ped tím, než uchopují materiál nebo staví. Jejich vystupování je sebejisté, jsou málo sugestibilní. Hra je tmito dtmi chápána jako úkol a neochvjn pokraují až do koneného finálního stavu. Ke he, stejn jako ke svtu kolem sebe, si drží uritý odstup. Kontakt se svtem stojí v pozadí - když je vnímán, tak jen jako chtní vcí. Výstavba scén se vyznauje jasným rozdlením a tvarováním podstatností stejn jako smysluplným spojením a vše spojujícím, nadazeným, finálním cílem (úhlem pohledu). Hravý typ chování je poznatelný menší schopností dítte ovládat motoriku. Avšak tyto dti jsou klidné a vyrovnané i pi neúspchu. Ve stedu pozornosti se nachází jejich zaujetí a práce s testovaným materiálem. Mohou se zahloubat a pln se ponoit do svého svta hry. Materiál je znovu a znovu prozkoumáván, a pokaždé se zdá nové objevené stejn velké. Zvláš zajímavé pro tyto dti jsou jednotlivé malikosti materiálu. Ve stavb scén jsou upednostovány figurky. Spontánní projevy jsou nejastji emocionáln zabarvené. ( Není ta panenka sladká! ). Dti této skupiny si utváí pi uklízení materiálu vlastní postoje, nepociují to jako nepíjemnou povinnost, nýbrž se jim zdá, že je to souástí hry. Se stejnou láskou a pelivostí s jakou se chovaly k materiálu pi budování scény, ukládají ho zpt do krabice a mže se jim klidn ponechat volnost. Pro n to patí jednoduše k vci. Nadazený, dohlížející zorný úhel (stanovisko) nelze ve stavb scén nalézt. Mnohem astji zde vznikají zas a znovu dílí cíle, které jsou opt zapomenuty a nahrazeny novými. Dti sáhnou po materiálu a teprve následn je napadne njaká možnost jeho použití. Proto, že stále vznikají nové dílí cíle a jsou zapomínány 6

7 a znovu vznikají, nachází tyto dti jen stží njaký konený stav, ve kterém by mly pocit, že jsou hotovy, takže je as hry (stavby) delší než u první skupiny. Engels oznail další skupinu jako typ chování pudov (instinktivn) - snaživý (piinlivý), pojmem, který se dnes již nepoužívá a který by možná mohl v bžném jazyce vést k nedorozumní. Dnes by se tento typ nazýval spíše jako hyperaktivní. Takové dti jsou velice neklidné. Bhem stavní neustále vstávají a lezou na jiná místa k sezení, obchází svj výtvor. Jsou v neustálém impulsivním pohybu. Bez pestání hovoí a spontánn sdlují své myšlenky. Pi protokolování je to pak tžké. Takovéto chování se projevuje i bhem vlastní výstavby scény. Dti staví asto i pes okraj víka (hyperproduktivní pesahování rámce). Dti jsou bhem stavní orientovány neustále na ven. Akoliv nikdy zcela neztrácejí z oí plán, zámr stavby, jsou nanejvýš citlivé na vnjší podnty. Proto nejsou asto ve stavu, aby utvoily skutenou vazbu k materiálu, jejich hra zstává povrchní. To se ukazuje v mén peliv provedené stavb a také v absenci vlastních nápad. K pedmtm hry (hrakám) si vytváí asto subjektivní stanovisko ( To se mi líbí. ; To bych chtl mít. ) Dti utlumeného (mrzutého) typu chování jsou zdrženlivé a distancované. Množství (plnosti) materiálu se spíše polekají, než že by se tšily. Sedí delší as ped tím, než si nco vezmou a když již nco uchopí, uloží to ihned zpt nebo s tím váhav, nesmle a s pílišnou opatrností manipulují. Pouze obasn použijí figurky a jejich ohýbání nepichází v úvahu nejastji vbec. Dti nemývají vtšinou žádné nápady a vzhled scény je spíše skrovný. Krom chybjícího kontaktu k materiálu chybí také vztah k vnjšímu svtu. Chybí spontánní projevy. Tyto dti visí nešastn mezi hrou a momentálním dním (svtem) okolo. Nesblíží se s žádnou stranou a nejsou s žádnou vnitn spojeny. 7

8 Tabulka 1: Shrnutí výsledk Engelsové (cit. dle Fliegner 1995, s. 24) Charakteristika Motorika Uchopování materiálu Styl jednání Vcn plánující (I+II) Zvládnutá, koordinovaná Exaktní, poádné Hravý Pudov-snaživý Utlumený Sleduje pirozenou touhu po pohybu Pozorné, obas nešikovné Spontánní, Reflexivní, orientovaný na cíl Vystupování Sebejisté, klidné Vyrovnané, pátelské zaujatý, vytrvalý Vyjadování Obasn, když už, tak vztahující se k vci Emocionální Chápání hry Úkol, Dílo Radost a ponoení se do innosti vetn uklízení Mnoho pohyb, impulsivní pohyby Pomalá, váhavá Pevné; manuáln Pozorné zruné Prudký, netlumený Nejistý Sebejisté, nenucené Málo perušovaný proud ei Extravertované, chybí veškerá vážnost Kontakt se svtem Sekundární Sekundární Primární, ( estrádní typ ); já-centrovaný Charakteristika scény Primární kontakt s materiálem Jasné rozlenní (strukturované); Dobrý kontakt s realitou; smysluplné vztahy; sch. celkového pohledu - nadhled Prohlédnutí materiálu ped použitím na scén Jsou upednostovány figurky; promující se dílí cíle Každý prvek materiálu znovu a znovu objevován s novou radostí; obzvláš zajímavé jsou malikosti; funkní pijímaní vztah Silná tendence šíit se mimo rámec; nižší starostlivost o provedení; chybjící nápady Povrchní, centrovaný na ven; netrplivý, aby se mohl zmocnit všeho materiálu, ale souasn se dá rozptýlit vnjšími popudy nebo novými hrakami; vrací se ale vždy zpt ke svému zámru Klidné držící se zpt žádné Snaha ídit se instrukcemi: Slabá vazba jak k materiálu tak k vnjšímu svtu (visící mezi hrou a svtem okolo) Žádný Slabá tvorba scén, slabé používání figurek, žádné ohýbání figurek, žádné nápady Nejdíve prohlédnutí (spíše jen okouknutí); zdrženlivý 8

9 Píloha 3c: Prostorová symbolika dle Knehrové Citováno dle Fliegner (1995, s ) zde lze nalézt i podrobnjší výklad k údajm v tabulce. Kategorie Subkategorie Vývojový stupe Výkladové relace Využívání prostoru vlevo vpedu vyjádení výchozí situace (Wittgenstein, 1957); u chlapc astjší (von Salis, 1975); v klinických skupinách astjší (von Salis, 1975) vpravo vpedu akutní konfliktní situace (Wittgenstein, 1957) vlevo vzadu divák (Wittgenstein, 1957) vpravo vzadu plánování do budoucna (Wittgesnstein, 1957) rohy útoišt (Doron, 1983) (zdraznní periferie) Zdraznní oblastí vlevo stagnace sil, pasivita, regrese, bezradostnost (Knehr, 1961); náležející do minulosti (Doron, 1983) vpravo vývoj sil, aktivita (Knehr, 1961); náležející do budoucnosti (Doron, 1983) uprosted aktuáln významné (stedová tendence) periferie (okraj) zábrany, žádné sebevdomí (Engler, 1972); strach (Biermann, 1969, 1970); neurotický (von Salis, 1975) Vertikální dimenze výška chlapci staví astji do výše než dívky (von Salis, 1975) neporušený vztah výška-základna snaha mít pevahu nad ostatními, snaha stát nad ostatními (Knehr, 1961) ctižádost (Biermann, 1969, 1970) porušený vztah výška-základna kompenzace, poukaz na konfliktní situaci (Knehr, 1961) hloubka p. jeskyn, tunely, svah; odpovídá zdraznní levé strany; viz výše (Knehr, 1961) Paralelismus (azení) pechodová fáze mezi 5 a 6 lety první tendence po uspoádávání, upuštní od ist impulsivn-pudového chování (Höhn, 1951) 6-8 provází nejastji zaátek hraní (Höhn, 1951) > 8 poukaz na afektivní zanedbávání v raném dtství 1 perserverace ást organického syndromu (používání mnoha prvk, hra, která odpovídá mladšímu vku, azení, nepozorné pekraování hranic. Ale: ty samé kombinace platí také pro dti vývojov opoždné, zanedbávané, bez organických poškození!) 2 Pokraování tabulky na další stran: 1 Nelze diagnostikovat pouze na podklad administrace a vyhodnocení Scénotestu. 2 V tchto pípadech je samozejm nutné využít specifické diagnostické metody. 9

10 Pokraování tabulky z pedcházející strany: Kategorie Subkategorie Výv. stupe Výkladové relace Zacházení s hranicemi zesílení hranic 6-8 výraz magického myšlení tchto dtí ( zlá zvíata v kleci; Höhn, 1951) >8 na zaátku stavní; pozdji poukaz na eventuální úzkost, rozpaky (Knehr, 1961); zstane-li ohraniení nadále: zaclonní proti svtu (Knehr, 1961), uzavíraní se až charakterové opancéování jako obranný mechanismus pekraování hranic pimené vku (Höhn, 1951; von Salis 1975), proto také pop. práv proto poznamenat, co je vynecháno nepozorné schizofrenie, ást organického poškození mozku (viz vyše: Paralelismus-perseverace; G. a R. Biermann, 1961; Biermann, 1970) antisociální 4 jednání, které nechce nebo nemže dodržovat sociálním uspoádáním stanovené hranice hyperproduktivní rozšíení scenérie z dvodu velké produkce myšlenek (Knehr, 1961) cenzurované tabuizované a z dosahu vdomí držené vci jsou posazeny vn (proto nezávislé na potu pedmt použitých ve scén; Knehr 1961) Používání materiálu vyhýbání se (= ponechání materiálu v krabici) odpovídá cenzurujícímu pekraování hranic Poet figurek žádná 6-8 porucha soc. kontaktu (von Salis, 1975; také u pemíry-mnoha figurek!) málo 9-11 pimené vku (Jaide, 1953) mnoho > 11 pimené vku (Jaide, 1953) porucha pi kontaktu (von Salis, 1975; také pi nedostatku-žádných figurkách!) Využití prostoru ne pes celý prostor min. prázdný kvadrant doplování materiálem po vlastním dokonení scény úzkostný, depresivní, bojácný, zdržující se v ústraní (Knehr, 1961); emoní deprivace v raném dtství (von Salis, 1975) slabé Já (Knehr, 1961) Pokraování tabulky na další stran: 3 Materiál mže však také být - díky slabšímu potlaení - nejprve pipuštn (postaven na scénu), a teprve poté je mu bránno - a to ješt ne úpln (není položen zpt do bedny, ale mezi krabici a stavební plochu), to znamená, že tabuizovaný materiál je již piblížen ke scén, takže by bylo vhodnjší oznait takovouto situaci spíše jako piblížení se hranici (pop. scén). 4 Oznaení antisociální, hyperproduktivní a cenzurovaný bylo zavedeno Fliegnerem (1995). 10

11 Pokraování tabulky z pedcházející strany: Kategorie Subkategorie Vývojový stupe Výkladové relace Tvarování figurek žádné do 8 Pimené vku (Höhn, 1951) k postoji 9-11 Pimené vku (Höhn, 1951) pro gesta od 12 Pimené vku (Höhn, 1951) Poet pedmt strach, úzkost, obrany, depresivní nálady minimální úsporný <12,>15 utlumený, zabrždný, depresivní nálady, pekážky ve výkonu (von Salis, 1975) mnoho <9,>11 hyperaktivita; kompenzace strachu skrze euforické naladní; porucha pi kontaktu velkého a tžkého stupn; afektivní zanedbávání v ranném dtství (von Salis, 1975) slabé Já (Knehr, 1961) Doplování materiálem po dokonení scény Identifikaní figury 6-8 Vulgární ešení 5 1,5,6,9 2 15, zanedbávání 3-9, 22 bez figurek; 2, zídka (Jaide, 1953) astji (Jaide, 1953) u chlapc astji než u dívek, pohotovost k identifikaci zejmé stoupá s mírou inteligence (Jaide, 1953) index sociability (Kächele-Seegers, 1969) etnjší pi enuréze (Kächele-Seegers, 1969) etnjší pi enkoprézí (Kächele-Seegers, 1969) mén u enkoprézí (Berger a Rennert, 1956; Kächeleseegers, 1969) etnjší u adipositas - obezity (Kächele-Seegers, 1969) mén u adipositas - obezity (Kächele-Seegers, 1969) zvýšeno u astma (Biermann, 1969; Kächele-Seegers, 1969) Pokraování tabulky na další stran: 5 Dobe pizpsobené dti, dti zalenné do soc. skupin vykazují práv tak více obecných ešení jako dosplí, kteí stojí obma nohama na zemi. Kächele-Seegersová ukázala, že v uritých klinických skupinách se obecná ešení vyskytují astji (Kächele-Seegers, 1969). Nalézá-li se v jedné scén více takových obecných ešení, nesmíme se nechat svést k rychlým závrm. Z volby uritých obecných ešení by se nemly init pímé dg. závry (Scénotest není ryzím diferenciáln diagnostickým nástrojem!). Rovnž je vhodné zdraznit, že vulgární ešení nelze v žádném pípad považovat za znak nižší inteligence. Vulgární ešení jsou výlun znaky pizpsobivosti svtu (tzv. kontakt s realitou). 11

12 Pokraování tabulky z pedcházející strany: Kategorie Subkategorie Výv. stupe Výkladové relace Originální ešení 6 Inteligence patologie jiné kvalifikovaná inteligence (Fliegner, 1993; Melamed- Hoppe, 1969); bohatá fantazie (Biermann, 1970; Fliegner, 1993) jak výše jak výše, demonstrace inteligence není jediným významem, je to mimo jiné též známkou poruchy (lehký konflikt až tžká porucha; Fliegner, 1993) nejednoznan pidlitelné k jedné z obou kategorií intel./ patol.; demonstrace inteligence v menším mítku (Fliegner, 1993) Dynamismy centrování intrapsychická naptí (Fliegner, 1993) asto je scenérie v centru objektivního nebo subjektivního prožívání (Fliegner, 1993) tendence k pohybu doleva doprava doprosted 9-14 astji (von Salis, 1975) regresivní tendence (pasivní figury; Knehr, 1961) progresivní tendence (aktivní figury; Knehr, 1961) Já-požadavky (Já-ideál, toužený obraz sebe sama; Knehr, 1961), draz na prostedek Pestavby cenzurou podnícené zbourání scény, prbžný obraz scény je necenzurovaný, nová stavba (konený obraz scény) již je cenzurovaný (obrannými mechanismy) (Fliegner, 1993) POZOR NA SCHEMATINOST - tabulkové uspoádání a strunost mohou svádt ke zjednodušenému a zkreslenému nadinterpretovávání! Sama Knehrová k této tabulce píše své varování:...tyto výklady nesmí být pebírány mechanicky, nýbrž tak, že nalézají svj smysl ve vztahu ke smyslu celku (Knehr 1961, s. 29). 6 Originální ešení poukazující na kvalitní inteligenci. Jsou nejastji realistické, proveditelné a znaí zdravou produkci myšlenek (jako nap. ešení: hoch trhá jablka z jablon; speciální vlaková tra; muž stojící (!) na pop. ped WC). Na patologii poukazující originální ešení jsou jiné kvality. Tyto kombinace se zdají být zvláštní, psobí podivuhodn a svérázn, a odlišují se od souvislostí jiných ástí scény. asto to jsou izolované, malé a ješt menší scény (jako nap.: dít strené hlavou do záchodu; krokodýlovi je ustláno na kožešin; kožešina bez nábytku - jako restaurace). Takováto ešení jsou potom indikátory patologické produkce myšlenek a vyvozují se z nich závry o druhu a eventuáln též o píin poruchy. Nemohou-li být originální ešení zaazena jednoznan do jedné z tchto dvou kategorií, tvoí kategorii tetí, kategorii zbylých originálních ešení (nap.: muž se džbánem na lehátku; ošetovatel zvíat s kufrem v podpaždí). 12

13 Píloha 4: Protokolování dat Kódování jednotlivých oblastí Kódy jednotlivých oblastí, oznaení kódu, jeho popis, kritéria a forma kódování jsou v pehledu uvedeny v následující tabulce: Tabulka 2: Oblast Kódování anamnestických údaj Kódované prvky oblasti Nmbr Poadové íslo probanda. Popis, kritéria a forma kódování Vek Vk probanda. Pohl Rod probanda. Dg Diagnóza - jako 1 u dtí z DD. Kódováno kvalitativn, takto: 1 - úplná rodina; 2 - žije jen s matkou; 3 - žije jen s otcem; 4 - žije bez rodi, sirotek; 5 - žije s Rodina prarodiem nebo prarodii; 6 - v pípad jiného než prvního manželství alespo jednoho z rodi; 7 - umístní v náhradní rodin - proband byl pln adoptován. Kódováno kvalitativn zlomkem vyjadujícím poet dtí v rodin, Sourozencilomený poadím probanda mezi sourozenci (poítáno od nejstaršího). Bydlišt Kódováno kvalitativn, takto: 1 - rodinný dm; 2 - byt. Kresba Scénotest KRESBA STnmbr Nazev Cas Kde start Cim start Tato poznámka byla do kódovacího protokolu umístna pouze v pípad, kdy byla probandovi administrována i kresebná diagnostická metoda. íslo, poadí scény, kterou proband postavil ve výzkumné situaci (tedy první, nebo druhá - pípadn tetí - scéna v poadí). Název, kterým proband oznail odpovídající scénu. V pípad selhání (tedy nepojmenování scény probandem) bylo jako 0. Doba, po kterou proband scénu stavl - od konce istrukce po probandovo oznámení o ukonení stavby. Oznaení místa, kde proband zaal se stavbou scény (užíváno oznaení vycházející z formální analýzy scény). Oznaení pedmtu, který proband umístil jako první na scénu, pípadn i který jako první uchopil, oznail a posléze vrátil zpt do krabice. Pokraování tabulky na další stran: 13

14 Pokraování tabulky z pedcházející strany: Identifikaní figura - oznaení pedmtu, se kterým se proband Scénotest IF identifikoval (spontánn nebo po dotazu examinátora). V pípad, kdy identifikaní figura nebyla probandem urena, bylo jako 0. Bylo jako 1, když na první i druhé scén proband jako Stabilni IF svou identifikaní figuru oznail tentýž pedmt; a jako 0, když k tomuto nedošlo. Perseverace Bylo jako 1, když název nebo téma první i druhé scény tematu bylo významov podobné; a jako 0, když tomu tak nebylo. Píbh byl zapisován v prbhu administrace. Analýza píbhu je Inquiry implicitní souástí interpretace a diskuze v empirické ásti disertaní Pribeh / Popis práce a také kapitol o obsahové analýze v teoretické ásti disertaní práce. Typ kódování Sumární Figurky Poet lidských figurek na scén (max. 17). kódování (dáno soutem výskytu jednotlivých prvk na scén) Duální kódování (1 = pítomnost; 0 = nepítomnost kódovaného detailu) Zapsán poet velkých kostek na scén: bloky velké (max. 4); bloky Kostky - velké podéln plené (6); bloky malé (3); bloky malé podéln plené velke (4). Maximální poet tedy 17 kus. Zapsán poet stedn velkých kostek na scén: bloky tvercové (ervené) (max. 4); bloky tvercové (žluté) s trojúhelníkovým K. stredni výezem (2); válce (zelené a ervené) (8). Maximální poet tedy 14 kus. Zapsán poet stedn velkých kostek na scén: žluté váleky (max. K. male 9); ervené hranolky (11); zelené hranolky (5). Maximální poet tedy 25 kus. Zvirata Poet zvíecích figurek na scén (max. 13). Použití alespo jednoho pedmtu systematizovaného jako Symbol symbolický (trpaslík, andl, snhulák). Kódováno sumárn - tedy maximáln 3 kusy. V pípad umístní nkterého z tchto pedmt na scénu: pohárky, Oral džbán (s/bez uzávru), koj. láhev, miska, ovoce. Kódováno sumárn, tedy maximáln 17 kus. V pípad umístní nkterého z tchto pedmt na scénu: WC, Anal noník, košt, vdro, džber. Kódováno sumárn, tedy maximáln 5 kus. Obecné, vulgární odpovdi. Kódováno duáln (1 v pípad pítomnosti a 0 v pípad nepítomnosti V detailu na scén) a V identifikováno na podklad zjištní a sumarizace Biermanna (1956; viz odpovídající kapitola v teoretické ásti disertaní práce). Orig. Originální, neobvyklé odpovdi. Kódováno duáln (1 v pípad pítomnosti a 0 v pípad nepítomnosti Orig. detailu na scén). Skupina 1 a více pedmt, které mají jasn vymezen i spolený Ostruvkovani osud, ímž se vymezují vi zbylým ástem scény. Ohraniceni 1 a více pedmt, které mají jasn vymezen prostor na scén (nap. pískovišt, rybník apod. 14

15 Duální kódování Kvalitativní kódování specifické kódy pro každou kategorii v pípad nepítomnosti kódované kategorie, bylo jako 0 Jestliže i pedmty umístné v blízkosti scény jsou probandem Hranice považovány za její souást. Více než polovina figurek na scén - bez udání dvodu - nestojí ani Lezici figurky se neopírá o stavbu. Rohovani Stavba v rozích - diagonální uspoádání scény. Jakákoli scéna, v níž je zachycena havárie, neštstí, zranní, smrt Crash ap. Jestliže na scén je pítomna stavba v pdorysu ("ležící dm" Plosnost apod.). Dv a více horizontálních rovin na scén; ti a více podlaží u staveb Vrseni typu domu. V prbhu výstavby je postupováno osov i diagonáln soumrn Soumernost minimáln ve dvou pípadech (= min. tyi pedmty). Ostrvkování figurek/figur. Jestliže lidské i zvíecí figurky jsou na Skupinkovani scén umístny tak, že vytváí skupinu (složenou minimáln ze tí sourodých - tedy bu jen lidských, nebo jen zvíecích - figurek). Krava Pítomnost figurky krávy na scén. Pítomnost alespo jednoho z následujících uspoádání na scén: Bezpeci pes+kožešina, miminko+kožešina, figura+kožešina. Pítomnost alespo jednoho z následujících uspoádání na scén: Rodinnost slepice+kue nebo kuata, prase+sele. Diamanty Pítomnost alespo jednoho ze dvou diamant na scén. Kódováno kvalitativn: 1 - rod. dm; 2 - jakýkoli dm; zícenina; 3 - brána; 4 - postel, stl i židle; 5 - plot; 6 - jiná stavba; 7 - cesta, koleje. Stavba V pípad pítomnosti více staveb na jedné scén bylo využito kód pro každou stavbu jednotliv a tyto kódy byly oddleny árkou. Pdorys Vztahy Kódováno (viz ísla v závorkách) v pípad, kdy prostor znázoruje vnitní vybavení i život v dom (1) nebo na zahrad (2) nebo jinde - nap. ve škole (3). Kódováno, jsou-li na scén jsou vyjádeny vztahy mezi figurkami i zvíaty, a to takto: 1.xy - rodina, 2.xy - píbuzní, 3.xy - pátelé, známí, kamarádi, 4 - neupesnno; x: 0 - neudána pislušnost, 1 - vlastní, 2 - cizí; y: vztah 0 - neutrální, 1 - pozitivní, 2 - negativní. V pípad, kdy v prbhu stavby došlo k alespo jedné výraznjší zmn v tématu i stavb na alespo jedné tetin plochy scény. Kódováno ve dvou variantách: 1 = klidné, rozmyšlené, adekvátní; 2= Pestavby Keslo zbrklé, rychlé, unáhlené, bez rozmyslu. V pípad užití duálního kódování (1/0) vždy s verbálním popisem situace pro možnost pozdjšího kvalitativního odlišení pozorovaného chování. Kódováno 1.x, jestliže bylo pítomno na scén keslo, piemž na míst.x je oznaení figurky (dle kód v obsahové analýze) na nm sedící. Pokraování tabulky na další stran: 15

16 Pokraování tabulky z pedcházející strany: V pípad pítomnosti vlaku na scén bylo následovn: 1 - smující zleva doprava, 2 - sm. zprava doleva, 3 - sm. zdola nahoru, 4 Vlak - sm. shora dol, 5.x - špatn zapojen, piemž na míst x je kod smru lokomotivy. Jestliže byl na scénu umístn krokodýl, bylo dle tchto parametr: 1 - oznen jako hodný, dobrý krokodýl, nebo to takto Krokodyl vyplynulo z píbhu i kontextu scény, 2 - zlý, agresivní, spatný, 3 - nebylo probandem ureno. Pi pítomnosti figurky housera na scén takto: 1.x - figurka Houser oznaena probandem jako houser, 2.x - husa, 3.x - jiné zvíe; x: dobrý(1), zlý(2), neureno(3). Je-li na scén pítomna miska, jsou zohledovány dva aspekty: 1 - s Miska ovocem, nebo jako miska pro zvíe; 2 - prázdná ve spojitosti s figurkami. Skládací lehátko bylo vzhledem ke dvma aspektm: bylo-li Lehatko složeno správn (1), nebo nesprávn (2); a doplující kód.x pro oznaení figurky na n probandem umístné. Kódováno kvalitativn jestliže na scén byly umístny následující pedmty, a to takto: žlute ostré kostky postavene jakoby "královska Hyster koruna" (1), reklamní sloup (2), opice (3), opice na strom (4), Princezna, Princ (5,6). Jestliže byl televizor použit jako TV, pak bylo jako 1, jestliže TV v jiném významu (krb, stolek apod.) pak jako 2. Nebyl-li na scén TV pítomen, bylo jako 0. 16

17 Kódování syndrom a kategorií Kódované kategorie a syndromy byly pevzaty z výzkum Englera (1972) a Ermertové (1997), piemž Ermertová pi svých závrech vycházela z výzkumu Salise (1975). V následující tabulce jsou uvedeny zdroje pro kategorizaci, oznaení kódovaných syndrom a kategorií, popis a kritéria tohoto kódování a také poznámka týkající se formy kódování. Tabulka 3: Zdroj pro kategorizaci Syndromy cit. dle Engler (1972) Oznaení Popis a kritéria kódování Poznámka Sy. orality Syndrom orality (scény s jídlem, používání nádob na pití, žeroucí zvíata, touha po jídle a používání ovoce). Falický syndrom (syndrom výkonu: školní tabule a Sy. falický všeobecné používání materiálu; syndrom ctižádostivosti: vže, princezna; auto a vlak a vystupování z rámce). Syndrom regrese (smování uspoádání vlevo, andl, Sy. regrese kojenec, kožešina, scény se sezením, scény se spánkem a sezením). Sy. agrese Syndrom agrese (krokodýl, houser, liška). Sy. strachu Syndrom strachu (policista, klepaka na koberce, strach ze zvíat, strach z prázdnoty (horror vacui), obranné stavby resp. stavby pevností, ohraniování). duáln (1/0; pítomnost/nepít.) duáln duáln duáln duáln cit. dle Ermert (1997) na podklad výzkum Salise (1975) Pedmt Figurek Prostorvolný Periférie Centrum Plení Kvadranty Poet všech pedmt umístných na scén, pípadn piazených ke scén probandem (nap. je-li stavno i mimo okraj scény). Poet všech lidských figurek umístných na scén, pípadn piazených ke scén probandem (nap. je-li stavno i mimo okraj scény). Ponechání volné plochy v rozsahu nejmén jednoho herního kvadrantu. Zdraznní periférie hrací plochy. Zdraznní centra hrací plochy. Zdraznní levé, pravé, spodní i horní poloviny. Za zdraznní jedné poloviny je považováno, když vtšina, tedy pes dv tetiny, pedmt je umístna na jedné polovin. Pi nejistot týkající se zdraznní jednoho kvadrantu se poítá takto: Pokud se v nejobsazenjším kvadrantu nachází nejmén o 50% pedmt více než ve druhém nejobsazenjším (který je tedy poítán jako 100%), je toto kritérium splnno. Zdraznní levého i pravého dolního kvadrantu;zdraznní levého i pravého horního kvadrantu. Pokraování tabulky na další stran: sumárn (íslo vyjadující poet) sumárn duáln duáln duáln duáln duáln 17

18 Pokraování tabulky z pedcházející strany: Kategorie Oznaení Popis a kritéria kódování Poznámka Rovnomrn Pedmty a figurky jsou rovnomrn rozdleny po ost celé hrací ploše. duáln Kritérium bylo splnno, když byla njaká plocha ze Ohraniová tí stran ohraniena kostkami i sloupy (pop. pi ní ásteném uzavení kruhu, zasahujícím nejmén 270 stup). duáln Centrování Okraje Navršování Vyvýšení Paralelismu s Alespo dv tetiny všech figurek a zvíat jsou natoeny obliejem, pop. tlamou i zobákem, do jednoho bodu; pop. se figurky dívají jedním smrem. Jestliže kterýkoli pedmt je umístn mimo okraje hrací plochy (víka). Vertikální navršování pedmt. Jsou-li pedmty (nap. kostky, zvíata apod.) postaveny (na sebe) vyšší, než je figurka dosplého. Figurky lidí i zvíat jsou umístny na vyvýšených místech. Alespo dvakrát výše, než by mly hlavu, kdyby stáli pímo na podložce, scén. Extrémní paralelismus; Pevažující vtšina všech pedmt vetn figurek musí ležet paraleln k sob podél své podlouhlé osy i být k sob natoeny asi tak zpli v pravém úhlu. duáln duáln duáln duáln duáln Poznámka: Pro všechna duální kódování v kategoriích a syndromech postauje výskyt nejmén jednoho z udávaných detail, prvk scény. Koeficienty V Tabulce 4 jsou uvedeny jednotlivé koeficienty, jak byly použity ve výzkumu Humpolíka (2004). V rámci kódovacího protokolu byly zaznamenány i poznámky examinátora (viz Tabulka 9). Tabulka 4: Koeficienty Vzorec pro výpoet Poznámka Figur % 100 KRÁT [Poet figurek na scén] DLENO [PBK] Blocks % 100 KRÁT [Souet všech kostek na scén] DLENO [Souet všech pedmt na scén] Agr % 100 KRÁT [kód Agr] DLENO [PBK] Oral % 100 KRÁT [kód Oral] DLENO [PBK] Anal % 100 KRÁT [kód Anal] DLENO [PBK] Symbol % 100 KRÁT [kód Symbol] DLENO [PBK] PBK je poet všech pedmt na scén po odetení potu všech kostek na scén 18

19 Píloha 5: Pehled vulgárních ešení stavby scény Tabulka 6: Orientaní pehled vulgárních ešení u jednotlivých autor (cit. dle Ermert 1997, s. 73) Biermann 1956 Harnack&Wallis 1954 Jaide Miminko i dít na kožešin Miminko na kožešin Miminko na kožešin 2. Miminko i dít na záchod Záchod a miminko 3. Miminko s lahví i noníkem 4. Lehátko a kožešina s babikou, matkou/díttem, miminkem Babika na lehátku Lehátko a kožešina 5. Služebná s domácím náiním 6. Matka s díttem 7. Rodie s díttem 8. Služebná s díttem 9. Rodie Otec a matka 10. Prarodie Ddeek a babika 11. Skupina dtí pi he 12. Andl u miminka 13. Stl, ubrus, nádobí Stl, ubrus, nádobí 14. Trpaslík v lese Skítek v lese Skítek v lese 15. Andl na steše Andl na zdi 16. Ze, sloupy 17. Auto a garáž Auto a garáž 18. Auto na ulici, silnice, most Silnice, most, policista 19. Liška v lese 20. Liška a husa Liška a husa Liška a husa 21. Opice na strom Opice na strom 22. áp na steše, sloupu áp na steše 23. Zvíata v ohrad Zvíata v ohrad 24. Kráva v ohrad Kráva na pastvin Kráva v ohrad Léka a dít Pes a dve/pán Pes a dve/pán 19

20 Píloha 6: Ukázka kódovacího protokolu 20