Praktická cvičení z botaniky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Praktická cvičení z botaniky"

Transkript

1 Schola Humanitas Litvínov Střední odborná škola pro obnovu a ochranu životního prostředí Praktická cvičení z botaniky ( pro vnitřní potřebu školy ) Mgr. Jaromír Brožík Litvínov 1999

2 Úvod Milí studenti, dostáváte do rukou skripta praktických prací z botaniky. Jsou určena především studentům prvních ročníků, kteří začínají studovat botaniku. Teoretické vědomosti, které jsou základním předpokladem úspěšného studia botaniky, jsou doplňovány praktickými pracemi. Máme tak možnost naše vědomosti obohatit o praktické dovednosti a tak více upevnit v paměti. Nezbytnou podmínkou úspěšné práce je zvládnutí mikroskopické techniky. Proto v první části se budeme věnovat práci s lupou, optickým mikroskopem a technikou zhotovování preparátů. Dále následuje řada cvičení, která podrobnými návody a nákresy umožňuje poznat anatomické struktury rostlinných těl, cvičení k důkazu základních a typických látek buněčného prostředí a cvičení zaměřená na poznávání základních anatomických a morfologických charakteristik vybraných trav. Jedno zvláštní cvičení je věnováno zpracováváním a hodnocením pokusných dat. Samostatná část se stručně zabývá problematikou zhotovení herbáře a uvádí zjednodušené klíče k určování vybraných druhů dřevokazných hub a základních druhů lišejníků. V příloze je uvedeno několik mikroskopických obrazů a schémat z rostlinné anatomie. Přeji mnoho úspěchů ve studiu a uspokojení nad poznáváním rostlinné říše. Nátura in minimis maxima Mgr. Jaromír Brožík 1999

3 Lupa Při prohlížení a zkoumání biologického materiálu nevystačíme s pozorováním předmětů pouhým okem, které rozliší dva body vzdálené 0,2-0,1 mm. Mluvíme zde o zorném úhlu a rozumíme jím úhel, vznikající v oku. Svírají jej paprsky vysílané z okrajů pozorovaného předmětu. Předměty pozorované pod menším úhlem nezjedná minuta zpravidla nevidíme. Lupa je jednoduchý optický přístroj, složený z jedné spojné čočky nebo z jednoduchého sytému čoček v různé kombinaci (rozptylek a spojek). Zkoumaný objekt klademe mezi čočku a její přední ohnisko.vzniká tak přímý neskutečný (zdánlivý neboli virtuální) a zároveň zvětšený obraz objektu. Praktické maximální zvětšení je krát. Při zvětšení 8 krát a více se znatelně projevují optické vady. Lupy rozdělujeme : a) podle úpravy vad čoček : - jednoduché lupy -jsou složené z jedné, maximálně dvou čoček. Jejich zvětšení obvykle nedosahuje hodnoty 10 x. - achromatické lupy - jsou složené z jedné nebo dvou achromatických dvojic čoček. Zvětšují obvykle 4-8 x, ale mají velké, rovné a především až do okrajů barevně čisté zorné pole. - aplanatické lupy - jsou lupy zvětšující 6-40 x s velkým zorným polem, sféricky i chromaticky dobře korigovaným obrazem a velkou pracovní vzdáleností. - astigmatické lupy - jsou lupy obvykle složené ze čtyř čoček, zvětšující x. Mají dobrou korekci obrazu a poměrně dlouhou pracovní vzdálenost. b) podle technické dokonalosti a účelu použití : technická dokonalost a vybavení lup jsou značně rozdílné, takže mnohé provedení připomíná nejjednodušší mikroskop. Takto můžeme rozlišovat ruční lupy, kapesní lupy, preyarační lupy, binokulární lupy, dalekohledové lupy Mikroskop Mikroskop je přístroj, který mnohonásobně zvětšuje než lupy a při biologické práci je nejdůležitějším pomocníkem. Podle toho na jakém principu je mikroskop založen, rozlišujeme dvě základní řady mikroskopů - mikroskopy optické a mikroskopy zvláštní. Optické mikroskopy -dosahují maximálně 3000 násobného zvětšení. Popis mikroskopu Prakticky každý optický mikroskop se skládá ze tri částí: a) části mechanická b) části optické c) části osvětlovací a) Část mechanická je tvořena podkovovitou nohou, která nese sloupek sloužící k upevnění nosiče tubusu. Nosič tubusu je se sloupkem pohyblivě spojen. Ke sloupku je připevněn stolek, na nějž klademe preparáty. Na jeho svrchní straně jsou pružné svorky, které slouží k přichycení preparátu. Pohyb tubusu s optikou pro zaostření umožňují dva šrouby : makrometrický, který slouží k hrubému zaostření a mikrometrický, který umožňuje přesné doostření. Mikrometrický šroub má dělící kruh, jehož jeden dílek odpovídá obvykle posunu tubusu o 0,002 mm. Jeho manipulací je možno merit také tloušťku preparátu.

4 b) Část optická Je tvořena vlastním zvětšovacím zařízením. Je to nejdůležitější, nejdražší a nejcitlivější součást mikroskopu. Je tvořena dvojicí čoček - okulárem zasunutým do horního konce tubusu (blíže u oka) a objektivy zašroubovanými do otáčivého kotouče, zvaného revolver (blíže pozorovaného objektu). Na okulárech i objektivech je vyryto číslo jejich zvětšení. Celkové zvětšení mikroskopu vypočítáme, násobíme-li zvětšení okuláru zvětšením objektivu. U objektivů rozeznáváme několik důležitých znaků a vlastností, z nichž mnohé jsou závislé na korekci vad čoček. Čím přesnější je korekce, tím ostřejší je obraz a lepší kreslící schopnost mikroskopu. K těmto znakům a vlastnostem patří: Ohnisková vzdálenost - je na ní závislé zvětšení objektivu, je udávána v milimetrech a kolísá v rozmezí 30 mm až 1,5 mm. Z tohoto hlediska můžeme objektivy rozdělit na : 1.objektivy zvětšující slabě - o ohniskové vzdálenosti nad 20 mm, ( zvětšují 3-6 x ) 2.objektivy zvětšující středně - o ohniskové vzdálenosti 20-3 mm, ( zvětšují x) 3.objektivy zvětšující silně - o ohniskové vzdálenosti pod 3 mm, ( zvětšují x ) Volná pracovní vzdálenost - je kolmá vzdálenost mezi krycím sklem preparátu a čelní čočkou objektivu. Vzhledem k tomu, že volná pracovní vzdálenost je menší jak ohnisková vzdálenost může při použití silně zvětšujících objektivů ( od 45 x ) dojít při zaostřování k poškození preparátu nebo čočky objektivu ( viz. postup při mikroskopování). Ansulární apertura - otvorovy úhel - je tvořen dvěma okrajovými paprsky A a B, které ohraničují světelný kužel paprsků, přicházejících z určitého bodu předmětu Ježícího na optické ose, do objektivu. Teoreticky může být velikost tohoto úhlu 180, takže sinus alfa/2 je roven jedné. Numerická apertura - určuje přímo nebo nepřímo rozlišovací schopnost objektivu, prospěšné zvětšení, světelnost objektivu a hloubku obrazu. Numerická apertura je číslo, které se rovná sinu polovičního otvorového úhlu, násobeného indexem lomu prostředí n mezi čelní čočkou objektivu a preparátem. Tímto prostředím je u slabě zvětšujících objektivů vzduch o indexu lomu světla 1,0,u silně zvětšujících objektivů méně často voda o indexu lomu 1,33, častěji imerzní olej o indexu lomu 1,515, který je blízky indexu lomu skla 1,52. Schéma otvorového úhlu a numerické apertury apertury : Vzorec pro výpočet numerické n.sin.alfa/2 h O - předmět, ot - otvorovy úhel, d - polovina úhlu, n - prostředí, ob - objektiv

5 Rozlišovací schopnost objektivu - je schopnost objektivu ještě vytvořit obraz dvou pozorovaných blízkých bodů, tak aby je bylo možno okulárem a okem rozlišit. Tato vlastnost je tedy důležitá při pozorování jemných strukturálních detailů. Vzhledem k tomu, že světlo má vlnivou povahu, není ve skutečnosti obrazem bodu bod ani v dokonalém objektivu, ale rozptylový kroužek. Proto nezáleží rozlišovací schopnost na zvětšení, ale přímo na použité vlnové délce světla ( vlnová délka viditelného světla je 400 až 800 nm ) a nepřímo na numerické apertuře objektivu. Je tedy dána vzorcem vlnová délka dělena numerickou aperturou. Zároveň z toho vyplývá, že čím kratší je použitá vlnová délka světla, tím je větší rozlišovací schopnost objektivu a naopak. Penetrační schopnost neboli hloubková ostrost objektivu - je schopnost ostře kreslit do hloubky preparátu. Objektivy, které mají vysokou numerickou aperturu, mají zároveň malou hloubkovou ostrost, což se projevuje tím, že v preparátech, které si i v mikroskopických poměrech zachovávají svou prostorovost, tj. výšku, délku a šířku, můžeme ostře vidět detaily jen vjedné optické rovině, která je kolmá na optickou osu objektivu. Všechny ostatní detaily, ležící pod i nad touto rovinou jsou neostré nebo zcela mizí. Proto je nutno na jednotlivé optické roviny doostřovat mikrošroubem. Tato vada působí velmi rušivě při mikrofotografii. kde se proto používá silných objektivů o snížené numerické apertuře. Slabé objektivy s nízkou numerickou aperturou zobrazují současně ve více rovinách položených kolem roviny hlavní,takže vidíme ostře i struktury, umístěné pod a nad touto hlavní rovinou. Světelnost objektivu- je přímo úměrná čtverci numerické apertury a je závislá na lomu prostředí. V podstatě se jedná o schopnost objektivu přijmout co nejvíce světelných paprsků, které vycházejí z pozorovaného předmětu. Pro praktickou mikroskopii není již tak důležitá jako předešlé vlastnosti. V odstavci o numerické apertuře bylo zmíněno prostředí mezi preparátem a čočkou objektivu. U objektivů suchých je v tomto prostoru vzduch o indexu lomu světla 1,0. Paprsky procházejí krycím sklem a ve vzduchu se lámou od kolmice, a proto u těchto objektivů nedocílíme numerické apertury nad hodnotu 0,96. Jsou to objektivy málo zvětšující, (3-45 x), s volnou pracovní vzdáleností do 2 mm. Objektivy imerzní. ( někdy označované jako ponorné ), jsou charakteristické tím, že mezi krycím sklem preparátu a čelní čočkou objektivu, případně mezi čočkou kondenzoru a podložním sklíčkem je tekuté médium o vyšší lomivosti světla než vzduch a blízké indexu lomu skla 1,52-1,7. Jsou to objektivy silně zvětšující, o malé volné pracovní vzdálenosti a vysoké numerické apertuře až do 1,4, jejíž zvýšená hodnota je dosažena tím, že se paprsky v médiu málo lámou nebo se nelámou od kolmice. Hlavní výhodou imerzních objektivů je, že tímto způsobem je možno docílit numerické apertury vyšší než 1,0, což u suchých objektivů není možné. Nevýhodou imerzních objektivů je malá volná pracovní vzdálenost. Rozeznáváme : Imerzi olejovou - homogenní - název homogenní je dán tím, že paprsky procházejí v tomto případě jakoby opticky stejnorodým ( homogenním ) prostředím díky stejnému indexu lomu světla celého systému ( krycí sklíčko, imerzní olej, frontální čočka objektivu, případně čočka kondenzoru ).

6 Jako imerzní olej byl původně užíván cedrový olej získávaný z jalovce druhu Juniperus virginiana nikoliv z cedrů ( Cedrus libani). Ten však na suchu vysychá a tuhne. Proto byl v poslední době nahrazen syntetickým imerzním olejem. S oblibou je také používán anýzový olej o indexu lomu n = 1,5163. Ten se po určité době odpaří beze zbytku, takže odpadá pracné čištění objektivu. Imerzi vodní - index lomu světla vody je 1,33 a proto není tato imerze zcela homogenní. U objektivů docílíme numerické apertury maximálně 1,25. Používáme jí převážně u nativních preparátů, kde imerzní olej může pro svou hustotu způsobit posun krycího skla. Imerzi monobromnaftalenová - o indexu lomu 1,66. Kdysi se jí používalo ke studiu jemných struktur rozsivek. Má mnoho nevýhod a dnes se používá zřídka. Imerzi glycerolové - dnes se používá pouze pro práci s ultrafialovým světlem. Glycerol jako světlolomné médium má opět mnoho nevýhod. Pozorování imerzními objektivy Pozorování mikroskopických objektů pomocí imerze má odlišnosti, které pro kvalitu zobrazení je nutno respektovat: - detail objektu nejprve zaostříme silným suchým objektivem, nastavíme jej přesně do středu zorného pole a co nejpříznivěji osvětlíme - snížíme kondenzor a na jeho čelní čočku kápneme malou kapku imerzního oleje ( pro snížení možnosti bublin je výhodné nanést kapku imeze i na spodní stranu podložního sklíčka ) - kondenzor opět zvýšíme do horní polohy a detailním přiblížením provedeme spojení obou kapek (tzv. kondezorová imerze ). - revolverovou hlavicí zaměníme suchý objektiv za objektiv imerzní - na krycí sklíčko preparátu naneseme také polokulovitou kapku imerzního oleje - pohledem z boku hrubým posuvem provedeme spojení kapky na krycím sklíčku s čočkou objektivu - nepatrně objektiv od preparátu vzdálíme, nesmí dojít k přerušení kapky - pomocí mikrometrického posuvu objekt zaostříme - preparátem je možno pro snazší zachycení objektu pohybovat jen mírně - po zaostření je možno po vyjmutí okuláru z tubusu provést kontrolu stejnoměrného prosvětlené zadní části čočky objektivu - nestejnoměrné osvětlení opravíme - irisovou aperturní clonkou kondenzoru korigujeme průchod světla pozorovaným objektem - po skončení pozorování pomocí imezních medií všechny díly, se kterými přišla imerze do stykuje nutno řádně očisti ( používáme benzín nebo xylol)

7 Vznik obrazu v mikroskopu Ob - objektiv Ok - okulár F - ohnisko objektivu Fi - ohniska okuláru P - mikroskopovaný předmět 1 - obraz vytvořený objektivem 2 - obraz vytvořený okulárem c) Část osvětlovací Je tvořena vestavěnou lampičkou a kondenzorem. Před žárovičkou je umístěna irisová clonka, kterou regulujeme množství potřebného světla. Zároveň uzavíráním otvoru irisové clony snižujeme numerickou aperturu kondenzoru. Kondenzor je soustava čoček zasazených do objímky pod stolkem mikroskopu. Pomocí čoček je osvětlován objekt kuželem paprsků, které procházejí do objektivu o určité numerické apertuře. Hodnota numerické apertury bývá na kondensoru vyznačena. U kvalitních mikroskopů lze na kondenzoru nastavit numerickou aperturu tak, aby byla shodná s aperturou vytištěnou na právě používaném objektivu. Součástí osvětlovacího systému jsou různé filtry. Nejčastěji se používá modrý filtr (kobaltové sklo), které odstraňuje rušivé žluté paprsky používaného umělého osvětlení.

8 Zvláštní mikroskopy - do této umělé skupiny patří celá řada mikroskopů (inverzní mikroskop, stereomikroskop, ultramikroskop, tandemový řádkovací konfokálni optický mikroskop - TSM, laserový konfokálni řádkovací optický mikroskop - LSM, ultrazvukový řádkovací mikroskop a mikroskopy elektronové). Pro všeobecnou informovanost se zmíním o posledních dvou typech : Ultrazvukový řádkovací mikroskop - je zcela nový výrobek japonské firmy Olympus. Umožňuje pozorování podpovrchových struktur biologických materiálů bez barvení ve velkém rozsahu. Elektronový mikroskop - jeho dnešní konstrukce umožňuje ve zvětšení prakticky navazovat tam, kde možnosti optického mikroskopu končí. Moderní přístroj dosahuje až násobného zvětšení při rozlišovací schopnosti přibližně 0,3 nm ( 1 nm = 10 m ). Jako světelného zdroje je u těchto mikroskopů použito elektronové vlnění. Emise elektronů procházejí elektromagnetickými cívkami ( tzv. elektronové čočky ), které proud elektronů roztahují. Takto upravený proud elektronů dopadá na luminiscenční stínítko. Stejně jako u optického mikroskopu i u elektronového mikroskopu je rozlišovací schopnost závislá na vlnové délce, která je u elektronového paprsku přibližně 0,005 nm. Jedinou velkou nevýhodou elektronového mikroskopu je skutečnost, že nelze pozorovat živé objekty. Podle toho, jakým způsobem můžeme pozorovaný objekt v elektronovém mikroskopu zobrazit, rozeznáváme dva typy přístrojů - transmisní elektronový mikroskop (TEM) a řádkovací elektronový mikroskop ( SEM ). Zacházení s mikroskopem Mikroskop je velmi jemný a přesný přístroj, který vyžaduje šetrné zacházení. Při přenášení držíme přístroj jednou rukou za oblouk nosiče tubusu a druhou rukou zespodu za nohu. Prach z čoček odstraňujeme štětečkem, frontální čočku objektivu znečištěnou imerzní kapalinou čistíme velmi opatrně a rychle čistým, sepraným plátnem napuštěným xylolem nebo benzínem. Ostatní části mikroskopu ošetřujeme měkkou utěrkou. Zároveň dbáme aby osvětlení nebylo příliš prudké - škodí zraku i čočkám optiky. Mechanické části - šrouby a sáňky mažeme jemným olejem. Nepřítelem mikroskopů je prach, proto dbáme, aby po skončení práce byl přístroj kryt igelitovým obalem a uložen ve skříni. Nikdy nenecháváme mikroskopy volně na stole. Postup při mikroskopování 1. Upravíme pracovní místo, zrevidujeme čistotu optiky a dotažení objektivů, mikrometrický šroub ustavíme do střední polohy, zapneme osvětlení. 2. Provedeme kontrolu preparátu, čistotu podložního i krycího sklíčka. Nečistoty odstraňujeme hadříkem napuštěným xylolem nebo benzínem a otřeme do sucha. 3. Zvedneme tubus, nastavíme nejmenší zvětšení, otevřeme clonu a preparát zasuneme do svorek na stolku mikroskopu. Kondenzor na začátku pozorování je vždy v dolní poloze.

9 4. Viditelné objekty v preparátu umístíme přímo do optické osy mikroskopu. Objekty pouhým okem neviditelné hledáme tak, že systematicky prohledáváme celý prostor pod krycím sklíčkem ( zaostřujeme na dolní okraj podložního sklíčka ). 5. Při pohledu ze strany pomalu spouštíme tubus, až se čelní čočka objektivu téměř dotýká preparátu. Dáváme pozor,abychom nepoškodili krycí sklíčko a čočku objektivu. 6. Teprve nyní se budeme dívat do okuláru a pomalým pohybem makrometrickým šroubem zvedáme tubus, až se nám obraz preparátu jeví co nejostřejší. 7. Upravíme množství světla clonou tak, aby byly pozorované struktury co nejzřetelnější. Podle potřeby doostříme mikrometrickým šroubem. 8. Při použití silněji zvětšující objektivů dbáme aby žádané místo bylo ve středu zorného pole, pak teprve otočíme revolverem a nastavíme objektiv. 9. Každý prováděný úkol nebo pozorování zapisujeme do protokolu o cvičení. Pozorované objekty zakreslíme a jejich jednotlivé části v kresbě označíme a popíšeme. Záznamy musí být přehledné, zápisy stručné a jasné, kresby výstižné,dostatečně velké se správným popisem. lo.pracovní místo udržujeme v pořádku a po skončení práce uvedeme v laboratoři vše do původního předepsaného stavu. Kreslící zařízení - slouží k zakreslení jen hrubých obrysů pozorovaného objektu. Detaily dokreslujeme přímým pozorováním. Tato zařízení lze jednoduše zhotovit - na okulár položeného mikroskopu přilepíme krycí sklíčko pod úhlem 45. Pohledem shora pozorujeme zrcadlící se objekt na podloženém bílém papíře. Mikroskopické preparáty Mikroskopickým preparátem rozumíme různým způsobem upravený předmět schopný pozorování mikroskopem. Podkladem preparátu je podložní sklíčko, na něž se klade předmět do určitého prostředí ( udržuje jej v nezměněném stavu a má mít stejný lom světla jako sklo ). Pozorovaný objekt se překrývá krycím sklíčkem. Druhy preparátů Preparáty jsou dvojího druhu : 1. Nativní - zachycují nejvěrněji pozorovaný předmět, neboť k jejich přípravě používáme živé objekty, které pozorujeme zaživa. 2. Fixované - objekt je fixován ( umrtven ) a různými prostředky, nejčastěji barvením, upraven tak, abychom snáze rozeznaly jednotlivé složky. Podle způsobu provedení dělíme preparáty na : 1. Dočasné - uzavíracím prostředím je vysychající látka, nejčastěji voda. Tyto preparáty vydrží krátce a pro každé pozorování se musí připravit znovu. 2. Trvalé - uzavíracím prostředím je nevysychající, tuhnoucí látka, např. kanadský balzám, nebo látka tekutá,vysychavá nebo nevysychavá, ale uzavřená do tzv. rámečku z parafínu, glycerin-želatiny i jiných tmelů, které rychle tuhnou a chrání preparát před vyschnutím média. Tyto preparáty, jsou-li dobře zhotoveny, vydrží neomezeně dlouho. Jejich příprava je náročná na pečlivost.

10 Příprava mikroskopických preparátů V naší práci se omezíme jen na přípravu jednodušších preparátů. Všeobecné zásady přípravy všech preparátů jsou podobné. Seznámíme se nejdříve s jednoduchými pracovními postupy, které je nutné nejdříve zvládnout, abychom mohli v budoucnu připravit náročnější preparáty k mikroskopickému pozorování. Základní postupy : 1.Doprostřed dokonale vyčištěného podložního sklíčka přeneseme kapku vody, popřípadě jiné uzavírací látky. 2.Preparační jehlou, pinzetou, štětečkem vložíme do kapky připravovaný objekt určený k pozorování. 3.Čisté krycí sklíčko vezmeme za okraje, postavíme je hranou střechovitě k okraji kapky, přiblížíme je k ní tak, že se tekutina pod ní rozlije. Dále pozvolna sklíčko sklápíme, aby se nevytvořily bubliny. Předmět musí být menší než krycí sklíčko a po uzavření musí zůstat uprostřed. 4. Vytéká-li tekutina zpod krycího sklíčka a sklíčko zároveň při naklonění sjíždí, znamená to, že jsme použili příliš mnoho tekutiny. Přebytečné tekutiny se zbavíme odsátím proužkem filtračního papíru, přiloženého k okraji sklíčka. 5Byla-li kapka malá a pod sklíčkem zůstal vzduch, doplníme tekutinu přidáním kapky k okraji krycího sklíčka - tekutina se mezi obě skla vsaje. Řezání objektů Mikroskopické objekty pozorujeme v procházejícím světle, a proto musí být dokonale průsvitné. Takových materiálů však najdeme v přírodě málo.chceme-li pozorovat rozměrnější předměty, musíme z nich pořizovat tenké průsvitné lupínky - řezy. Dokonalé řezy pořídíme zvláštními přístroji - mikrotomy. Předměty se však musí pro ně připravovat velmi složitými postupy, a proto je výhodné zvládnout řezání objektů pouhou rukou a obejít se bez mikrotomu. Podle orientace řezu k ose předmětu rozeznáváme tyto druhy řezů : 1. radiální - řez rovnoběžný s osou, kterou zároveň protíná 2. tangenciální - řez rovnoběžný s osou, kterou však neprotíná 3. příčny - řez kolmý na osu předmětu Řezání předmětů rukou Rozměrnější předměty,které udržíme v ruce, řežeme přímo. Drobné nebo slabé přidržujeme v bezové duši " ( parenchymatické pletivo ). Špalíčky duše " na několik hodin ponoříme do vody. Pak je podélně řežeme do hloubky asi 2 cm. Do vzniklého rozštěpu vložíme objekt určený k řezání. Stiskem prstů svíráme rozštěp a řežeme i s duší". Řežeme nejlépe vždy novou žiletkou. Žiletku nasadíme na okraj řezné plochy a jednosměrným tahem za slabého tlaku se snažíme uříznout co nejslabší plátek. Řezy, které zůstávají na žiletce, snímáme vlhkým štětečkem a přenášíme do vody v Petriho misce, neboť řezné plochy nesmí oschnout. Při řezání držíme ruce volně, lokty se neopíráme o podložku. Vždy provádíme více řezů, ze kterých pak vybíráme k pozorování ty nejvhodnější.

11 Barviva a barvení preparátů Barviva, používaná k barvení živých nebo mrtvých objektů a způsoby barvení jsou důležitou součástí mikroskopické techniky při přípravě preparátů. Jednotlivé části objektu ( buňky, vnitřní struktury buněk, tkáně nebo neživé součásti ) se velmi málo liší svým indexem lomu světla a nelze je ve většině případů od sebe odlišit. Rozlišení jednotlivých struktur buňky tkáně, nebo odlišení struktur od prostředí provádíme pomocí vhodně volených barviv, přičemž využíváme toho, že tyto struktury vážou různá barviva v různé intenzitě pro ten který druh struktur charakteristické. Tak můžeme např. v buňce nebo tkáni rozlišit pomocí různých barviv nebo způsobů barvení řadu důležitých struktur. Rozdělení barviv můžeme provést z několika hledisek. Po chemické stránce jsou to např. barviva řady karmínové, odvozené od karmínu, nebo řady hematoxylinové, odvozené od hematoxylinu. Jsou to typická jaderná barviva přirozeného původu. Ze syntetických barviv jsou to např. barviva řady aromatické, tzv. anilínová. Důležitá je rozpustnost barviv ve vodě nebo alkoholu. Pro potřebu výuky na naší škole lze rozdělit barviva : a) kyselá - účinnou složkou je barevná kyselina nebo její sůl. Barví plasmu buněk a proto jim říkáme také plazmatická. Jsou to např. eosin, světlá zeleň, oranž G, kyselý fuchsin, trypanová modř a jiné. b) zásaditá - účinnou složkou je zásada nebo její sůl. Barví intenzívně jádra buněk, a proto jim říkáme jaderná - bazická. Patří sem bazický fuchsin, metylová zeleň, toluidová modř, methylenová modř, Janusova zeleň a jiné. c) neutrální či indiferentní - účinným barvivem jsou obě dvě složky tj. zásada i kyselina. Patří sem eosinát methylenové modři, Sudan III aj. Dále je možno dělit barviva na vitální - pronikají do buňky za živa a barví některé její součásti (neutrální červeň, Sudan III) a postvitální - barví jen mrtvé buňky a tkáně (hamatoxylin).

12 Cvičení č. 1 Téma : Buněčná stavba lístku meříku ( rod Mnium ) Cíl : zhotovení nativního preparátu lístku meříku, pozorování a nákres buněk s chloroplasty. Pozorování a popis plazmolýzy. Pomůcky : mikroskop, podložní a krycí sklíčko, hadřík, filtrační papír, pinzeta, preparační jehla, pipeta, list mechu meříku, 1 % roztok chloridu sodného, tužka č.l, měkká guma. Metodika a pozorování : pinzetou utrhneme z lodyžky meříku jeden lístek, vložíme jej do kapky vody na podložním sklíčku. Překryjeme krycím sklíčkem a pozorujeme. List tohoto mechu je tvořen jen jednou vrstvou buněk. Jsou zeleně zbarvené, obvykle šestiboké; při okrajích a ve středu, kde tvoří střední žebro, mívají protáhlý tvar. Okrajové buňky vystužují listovou plochu a středové buňky tvoří základ vodivých drah. Typické jsou chloroplasty, které zcela vyplňují obsah buňky, takže jádra a ostatní organely nejsou patrné. Některé buňky jsou bez obsahu. Jsou to buňky odumřelé. Na závěr pozorování provedeme pokus : ke hraně podložního sklíčka přikápneme pipetou 1 % roztok NaCl a z druhé strany jej odsajeme proužkem filtračního papíru. Plazma s plastidy se odtrhuje od stěny a shlukuje se uprostřed buňky v kuličku. Roztok chloridu sodného totiž odnímá buňkám vodu. Tomuto jevu říkáme plazmolýza. Prosajeme-li včas vodu opět vodu k buňkám, vrátí se plazma do původního stavu. Nastává opačný proces - deplazmolýza. Ztratila-li buňka při plazmolýze příliš mnoho vody nebo trvala-li plazmolýza příliš dlouho, proto plazma umírá a deplazmolýza již není možná. Úkol: prostudujte v učebnici kapitolu o osmotických jevech! Nákres :

13 Cvičení č. 2 Téma : Epidermis suknice cibule ( Allium cepa ) Cíl : zhotovení dočasného a fixovaného preparátu, pozorování a nákres buněk. Obarvení a pozorování jader. Pomůcky : mikroskop, podložní a krycí sklíčka, Petriho misky, hodinová sklíčka, etanol nebo 1 % kyselina octová pro fixaci, anilínová modř nebo methylová zeleň pro obarvení jader, žiletka, cibule, filtrační papír, štěteček, tužka č.2, měkká guma. Metodika a pozorování : nejprve připravíme nativní preparát buněk z epidermis cibule. Radiálně vedeným řezem vyřízneme z cibule dílek asi 0,5 cm široký a oddělíme a oddělíme jednotlivé zdužnatělé listy. Žiletkou je rozřežeme na kousky velikosti asi 4x4 mm. Z vnitřní strany těchto kousků stáhneme pinzetou jemnou blanku ( epidermis ) a ihned jich přeneseme několik do vody v Petriho miskách. Jeden čtvereček epidermis přeneseme štětečkem na hodinové sklíčko do etanolu a překryjeme jej víčkem od Petriho misky, aby etanol nevyprchal. V etanolu necháme tkáň 10 minut fixovat ( fixaci můžeme provést i v 1 % kyselině octové). Z jiného čtverečku připravíme dočasný preparát a prohlédneme jej pod mikroskopem. Pak přikápneme 1 % kyselinu octovou ( Cřb COOH ). Pozorujeme jak dříve špatně viditelná jádra zřetelně vystupují. Mají nejčastěji kulatý tvar, jsou umístěna buď ve středu buňky, nebo na jejím některém okraji u buněčné stěny. Pozorujeme strukturu jádra a jeho velikost. Uvnitř jádra jsou vidět dva, někdy jen jeden útvar. Je rovněž kulatý a zřetelně se od jádra liší. Jsou to jadérka. Po prohlédnutí tohoto preparátu vyjmeme z etanolu druhý čtvereček_a přeneseme do barviva (anilínová modř nebo 1 % methylová zeleň ) na 10 minut. Pak opláchneme vodou a přeneseme na podložní sklíčko, překryjeme sklíčkem krycím a pozorujeme. Použijeme-li anilínovou modř jsou jádra zřetelně modře zbarvena. Methylová zeleň barví jádra zeleně. Jadérka zůstávají nezbarvena. Nákres :

14 Cvičení č. 3 Téma : Pokožka listu poděnky ( Tradescancia sp. ) Cíl : reliéfovou metodou zhotovit preparát ze spodní strany listů a vysvětlit funkci průduchů Pomůcky : dvě rostliny poděnky - jednaje pečlivě zalévaná, druhá znatelně povadlá, bezbarvý lak na nehty, izolepa, mikroskop, podložní sklíčka, tužka č.2, měkká guma. Metodika a pozorování : spodní stranu obou rostlin potřeme slabou vrstvičkou bezbarvého laku na nehty, který necháme dobře zaschnout. Suchá blanka se sama odděluje od listu. Suché blanky sloupneme, odstřihneme čtverečky asi 5 x5 mm, položíme je na suché podložní sklíčko a přikryjeme izolepou, kterou pevně přitlačíme. Získali jsme negativní otisk povrchu listu. Tato metoda je vhodná ke studiu povrchových struktur. Její hodnota spočívá v její jednoduchosti a možnosti zachytit okamžitý stav povrchu živého těla, což je potřebné zvláště při fyziologických studiích. Pozorujme otisk pokožky. Mezi pokožkovými buňkami, přiléhajícími těsně k sobě, jsou vsazeny dvojice drobných buněk ledvinovitého tvaru. Jsou to svěrací buňky - průduchy ( stomata ), mezi nimiž je dýchací skulina. Při snížení turgoru svěrací buňky vadnou, uzavírají dýchací skulinu a snižují tak transpiraci, zároveň však i fotosyntézu. Nákres :

15 Cvičení č. 4 Téma : Parenchym z dužniny bezu černého ( Sambucus nigra ) Cíl : zhotovení preparátu parenchymatického pletiva z duše " bezu černého Pomůcky : dužnina bezu černého, mikroskop,žiletka,podložní a krycí sklíčka, tužka č.2, měkká guma. Metodika a pozorování : preparát připravíme příčnými a tangenciálními ( podélnými) řezy z dužniny. Mikroskopem pozorujeme parenchym. Buňky parenchymu mají přibližně stejnou výšku, šířku i délku, nebo jsou v jednom směru mírně protáhlé. Parenchym tvoří zpravidla živé buňky. Jejich buněčné stěny jsou neztloustlé nebo jen mírně ztloustlé a v místech, kde se setkávají tři a více buněk, vytvářejí mezibuněčné prostory.( Parenchym vodních a bahenních rostlin rozsáhlou soustavou mezibuněčných prostor - aerenchym ). Nákres :

16 Cvičení č.5 Téma : Aerenchym stonku sítiny ( Juncus sp. ) Cíl : připravit nativní preparát aerenchymatického pletiva, pozorovat a zakreslit jeho buňky. Pomůcky : mikroskop, Petriho miska, pinzeta, žiletka, bezová duše", stonky sítiny, preparační jehla, podložní a krycí sklíčka, tužka č.l, měkká guma. Metodika a pozorování: preparát zhotovíme z příčných řezů stonkem sítiny v bezové duši". Pozorujeme buňky s jádry. Mezi buňkami jsou četné mezibuněčné prostory, které rostlinu provzdušňují a nadlehčují ve vodě. Aerenhymatické pletivo se vyskytuje u rostlin vodních nebo rostlin vlhkých stanovišť. Nákres : ^

17 Cvičení č. 6 Téma : Buněčná stavba lístku rašeliníku ( Sphagnum sp. ) Cíl : zhotovit nativní preparát z lístku rašeliníku, pozorovat a zakreslit bezbarvé hyalocysty a zelené chlorocysty. Pomůcky : mikroskop, mech rašelinik, podložní a krycí sklíčka, tužka č.2, měkká guma. Metodika a pozorování : preparát zhotovíme tak, aby bylo možno pozorovat lístek z břišní strany. Lístky nemají střední žebro. Buňky lístků jsou rozlišeny ve velké bezbarvé hyalocysty (tyto velké buňky mají schopnost poutat velké množství vody) a menší zelené chlorocysty obsahující plastidy s chlorofylem. Nákres :

18 Cvičení č. 7 Téma : Příčný řez stonkem byliny pelargonie ( Pelargonium zonale ) Cíl : zhotovit nativní preparát ze stonku pelargonie, pozorovat, nakreslit a popsat jednotlivé struktury. Pomůcky : mikroskop, bezová duše", podložní a krycí sklíčka, kapátko, preparační jehla, žiletka, tužka č.l, měkká guma. Metodika a pozorování: preparát zhotovíme z vybraných příčných řezů stonkem pelargonie. Nákres :

19 Cvičení č. 8 Téma : Příčný řez stonkem hluchavky bílé ( Lamium album ) Cíl : zhotovení nativního preparátu stonku dvoudělozné rostliny a pozorování jednotlivých struktur. Pomůcky : mikroskop, bezová duše", podložní a krycí sklíčka, kapátko, preparační jehla, žiletka, tužka 5.2, měkká guma. Metodika a pozorování : pomocí bezové duše" zhotovíme více příčných řezů stonkem hluchavky. Jednotlivé řezy vkládáme do vody v Petriho misce, odkud vybíráme do kapky na podložní sklíčko, ty nejzdařilejší. Pozorujeme a provádíme nákres. Nákres :

20 Cvičení č. 9 Téma : Příčný řez stonkem kukuřice seté ( Zea mays ) Cíl : zhotovení fixovaného, trvalého preparátu ze stonku jednoděložné rostliny.pozorování a nákres parenchymu, sklerenchymu a uzavřeného kolaterálního cévního svazku. Pomůcky : mikroskop, mladé stonky kukuřice, podložní a krací sklíčka, preparační jehla, směs 2% anilínové modři a 2% kyselého fuchsinu, vodu k oplachování okyselenou několika kapkami kyseliny octové, žiletka, tužka 5.2, měkká guma. Metodika a pozorování: jednotlivé příčné řezy zhotovujeme ze spodní měkčí části internodia stébla kukuřice. Vybraný řez ( nezachycuje celou řeznou plochu ) na podložním sklíčku obarvíme kápnutím některou ze směsí barviv a necháme působit asi 10 minut. K přípravě preparátu použijeme jiné dokonale vyčištěné podložní a krycí sklíčko. Obarvený řez pinzetou vyjmeme z barviva, krátce jej opláchneme ve vodě na hodinovém sklíčku a ihned dáme do nádobky s absolutním alkoholem, v níž jej necháme asi 2 minuty. Z etanolu přeneseme řez do druhé nádobky s xylenem, a to nejméně na 5 minut, a také jí občas mírně pohybujeme. Řez proniklý xylenem ( nesmí vněm být bělavý zákal ) vyjmeme, položíme na čisté podložní sklíčko,, kápneme na něj kapku uzavírací látky a přikryjeme krycím sklíčkem, které mírně přitlačíme obrácenou jehlou. Je-li uzavírací látky málo, přidáme ji tyčinkou k okraji krycího sklíčka. Je-li jí mnoho a vytéká, nikdy ji neodstraňujeme, nýbrž ji po zatvrdnutí oškrábeme. Řez má po uzavření zůstat uprostřed. Preparát označíme tak, že na levou stranu nalepíme štítek s nápisem příčný řez stonkem kukuřice", na pravou stranu dáme štítek s jménem, kdo preparát zhotovil, a s datem zhotovení preparátu. Při nejmenším zvětšení si prohlédneme celkovou stavbu stonku. Pod pokožkou je nápadně vyvinutá sklerenchymatická pochva, která dodává stonku pevnosti ; obarví se červeně. Celý vnitřek stonku je vyplněn modře obarvenou parenchymatickou dření. Ve dřeni jsou patrné svazky cévní. Jsou nepravidelně roztroušeny po celé dřeni. Při okrajích je jich více, ve středu méně. Roztroušené svazky cévní jsou typické pro jednoděložné rostliny. Uvnitř cévních svazků vynikají nápadně velké otvory. Jsou to cévy, které jsou ve svazku cévním umístěny směrem ke středu stonku, to znamená, že část dřevní, v níž tyto cévy jsou, směřuje ke středu, část lýková, kterou vidíme jako modře obarvenou skupinu buněk uvnitř svazku cévního, je obrácena směrem k okraji stonku. Svazky cévní jsou uzavřené, bez kambia. Nákres: Při větším zvětšení si všímáme základního parenchymatického pletiva, které tvoří ve stonku dřen.

Praktické cvičení č. 1.

Praktické cvičení č. 1. Praktické cvičení č. 1. Cvičení 1. 1. Všeobecné pokyny ke cvičení, zápočtu a zkoušce Bezpečnost práce 2. Mikroskopie - mikroskop a mikroskopická technika - převzetí pracovních pomůcek - pozorování trvalého

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

PRÁCE S MIKROSKOPEM Praktická příprava mikroskopického preparátu

PRÁCE S MIKROSKOPEM Praktická příprava mikroskopického preparátu PRÁCE S MIKROSKOPEM 1. Praktická příprava mikroskopického preparátu 2. a) Z objektu, jehož část, chceme pozorovat pomocí mikroskopu, musíme nejprve vytvořit mikroskopický preparát. Obr. č. 1 b) Pozorovaný

Více

Gymnázium Přírodní škola 26. únor 2015. Pracovní listy pro botanické praktikum. Vedoucí práce: Anežka Koutníková

Gymnázium Přírodní škola 26. únor 2015. Pracovní listy pro botanické praktikum. Vedoucí práce: Anežka Koutníková Gymnázium Přírodní škola 26. únor 2015 Pracovní listy pro botanické praktikum Kryštof Bouřil Vedoucí práce: Anežka Koutníková Obsah Obsah... 3 Úvod... 1 Cíle... 1 Dílčí cíle:... 1 Postup práce... 1 Příprava...

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 34 MIKROSKOPIE

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 34 MIKROSKOPIE LABORATORNÍ PRÁCE Č. 34 MIKROSKOPIE PRINCIP V chemické laboratoři se používá k některým stanovením tzv. mikrokrystaloskopie. Jedná se o použití optického mikroskopu při kvalitativních důkazech látek na

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika místo: odborná učebna pomůcky: papír, tužka popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik výstupy: předané organizační

Více

25. Zobrazování optickými soustavami

25. Zobrazování optickými soustavami 25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Laboratorní cvičení z obecné mikrobiologie

Laboratorní cvičení z obecné mikrobiologie MIKROSKOPY Mikroskopická technika je neodmyslitelnou součástí praktické mikrobiologie a mikroskop patří k základnímu vybavení každé laboratoře. 1. Popis zařízení Mikroskop je vlastně soustava čoček o jedné

Více

Vlastnosti mikroskopovaných objektů, mikroskopické preparáty

Vlastnosti mikroskopovaných objektů, mikroskopické preparáty 3. cvičení Vlastnosti mikroskopovaných objektů, mikroskopické preparáty Při studiu objektů za pomoci světelného mikroskopu je pozorujeme buď v odraženém nebo procházejícím světle. První možnost používáme

Více

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Lupa a mikroskop příručka pro učitele Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina

Více

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Typy klasických biologických a polarizačních mikroskopů Přehled součástí

Více

Vodní režim rostlin. Akademie věd ČR hledá mladé vědce

Vodní režim rostlin. Akademie věd ČR hledá mladé vědce biologie Vodní režim rostlin Akademie věd ČR hledá mladé vědce Úvodní list Předmět: Biologie Cílová skupina: Studenti 1. ročníku gymnázia Délka trvání: 90 min. Název hodiny: Vodní režim rostlin Výukový

Více

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako

Více

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná

Více

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 1 Pracovní úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace

Více

Obrázky viz: http://www.ta3k.sk/bio/

Obrázky viz: http://www.ta3k.sk/bio/ Rozmnožování krytosemenných rostlin Materiál a pomůcky: Květy různých rostlin (doporučuji vybírat velké květy např. tulipán a pozor na záměnu květu a květenství), ostrá žiletka, pinzeta, preparační jehla.

Více

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro

Více

Základy mikroskopie. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 10

Základy mikroskopie. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 10 Úloha č. 10 Základy mikroskopie Úkoly měření: 1. Seznamte se základní obsluhou třech typů laboratorních mikroskopů: - biologického - metalografického - stereoskopického 2. Na výše jmenovaných mikroskopech

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin pomocný materiál k poznávačce pomněnka rolní - kališní cípy delší než ½ kalicha - kalich s rovnými i háčkovitými chlupy; pokud háčkovité chlupy chybějí, pak

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

POČÍTÁNÍ BUNĚK. Část mřížky Bürkerovy komůrky. Výška prostoru, v němž jsou buňky nad mřížkou počítány, je 0,1 µm

POČÍTÁNÍ BUNĚK. Část mřížky Bürkerovy komůrky. Výška prostoru, v němž jsou buňky nad mřížkou počítány, je 0,1 µm POČÍTÁNÍ BUNĚK Potřeba spočítat množství buněk vzniká při řešení mnoha biologických otázek. Mnohé z nich mívají rovněž klinický význam (zejména v hematologii je zjišťování počtů krvinek každodenním rutinním

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika Čočky Zobrazování čočkami je založeno na lomu světla Obvykle budeme předpokládat, že čočka je vyrobena ze skla o indexu lomu n 2

Více

Fyzika_7_zápis_7.notebook April 28, 2015

Fyzika_7_zápis_7.notebook April 28, 2015 OPTICKÉ PŘÍSTROJE 1) Optické přístroje se využívají zejména k pozorování: velmi malých těles velmi vzdálených těles 2) Optické přístroje dělíme na: a) subjektivní: obraz je zaznamenáván okem např. lupa,

Více

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Laboratorní úloha č. 6 - Mikroskopie

Laboratorní úloha č. 6 - Mikroskopie Laboratorní úloha č. 6 - Mikroskopie Úkoly měření: 1. Seznamte se s ovládáním stereoskopického mikroskopu, digitálního mikroskopu a fotoaparátu. 2. Studujte pod mikroskopem různé preparáty. Vyberte vhodný

Více

Video mikroskopická jednotka VMU

Video mikroskopická jednotka VMU Video mikroskopická jednotka VMU Série 378 VMU je kompaktní, lehká a snadno instalovatelná mikroskopická jednotka pro monitorování CCD kamerou v polovodičových zařízení. Mezi základní rysy optického systému

Více

Školní a rutinní mikroskop CHK2

Školní a rutinní mikroskop CHK2 Školní a rutinní mikroskop CHK2 Tato příručka je určena pro školní a rutinní mikroskop CHK2. Doporučujeme Vám si ji prostudovat dříve, než mikroskop poprvé použijete. Informace uvedené v příručce Vám umožní

Více

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické

Více

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy Fzikální kbinet GmKT Gmnázium J. Vrchlického, Kltov stženo z http:kbinet.zik.net Optické přístroje Subjektivní optické přístroje - vtvářejí zánlivý (neskutečný) obrz, který pozorujeme okem (subjektivně)

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 8.4.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Květ a květenství

Více

Dle podnoží můžeme metody roubování rozdělit na roubování v ruce a roubování na trvalém stanovišti.

Dle podnoží můžeme metody roubování rozdělit na roubování v ruce a roubování na trvalém stanovišti. ROUBOVÁNÍ Dle podnoží můžeme metody roubování rozdělit na roubování v ruce a roubování na trvalém stanovišti. Roubování v ruce provádíme na vepřed připravených podnožích, pohodlně v místnosti. Z hlediska

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 6 PRÁCE S PLYNY

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 6 PRÁCE S PLYNY LABORATORNÍ PRÁCE Č. 6 PRÁCE S PLYNY Mezi nejrozšířenější práce s plyny v laboratoři patří příprava a důkazy oxidu uhličitého CO 2, kyslíku O 2, vodíku H 2, oxidu siřičitého SO 2 a amoniaku NH 3. Reakcí

Více

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit

Více

Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem

Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Biologie) Tematický celek: Optika

Více

Fluorescenční mikroskopie

Fluorescenční mikroskopie Fluorescenční mikroskopie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 VYUŽITÍ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ A NEPŘÍMA IMUNOFLUORESCENCE, BIOTIN-AVIDINOVÁ METODA IMUNOFLUORESCENCE

Více

Návod k měření na modernizovaném dílenském mikroskopu Zeiss

Návod k měření na modernizovaném dílenském mikroskopu Zeiss Návod k měření na modernizovaném dílenském mikroskopu Zeiss Dílenský mikroskop je v různém provedení jedním z důležitých přístrojů pro měření v kontrolních laboratořích. Je to velmi univerzální přístroj

Více

Fyzika aplikovaná v geodézii

Fyzika aplikovaná v geodézii Průmyslová střední škola Letohrad Vladimír Stránský Fyzika aplikovaná v geodézii 1 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního rozpočtu

Více

Solární dům. Vybrané experimenty

Solární dům. Vybrané experimenty Solární dům Vybrané experimenty 1. Závislost U a I na úhlu osvitu stolní lampa, multimetr a) Zapojíme články sériově. b) Na výstup připojíme multimetr. c) Lampou budeme články nasvěcovat pod proměnlivým

Více

ZOBRAZOVÁNÍ V ŘEZECH A PRŮŘEZECH

ZOBRAZOVÁNÍ V ŘEZECH A PRŮŘEZECH ZOBRAZOVÁNÍ V ŘEZECH Základní pravidla Označení řezné roviny a obrazu řezu Šrafování ploch řezu Vyznačení úzkých ploch řezu Podélný a příčný řez Části a součásti, které se nešrafují v podélném řezu Poloviční

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami

Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika)

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Název: Acidobazické indikátory

Název: Acidobazické indikátory Název: Acidobazické indikátory Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, biologie, fyzika Ročník: 3. (1. ročník vyššího

Více

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva Chemicko-technologický průzkum Akce: Průzkum a restaurování fragmentů nástěnných maleb na východní stěně presbytáře kostela sv. Martina v St. Martin (Dolní Rakousko) Zadání průzkumu: statigrafie barevných

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Květní vzorce a diagramy autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ POMŮCKY MIKROSKOP LUPY KLÍČ K URČOVÁNÍ PL PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ FOTOAPARÁT VZORKY LIŠEJNÍKŮ A POČÍTAČ MECHŮ KARTY S LIŠEJNÍKY A MECHY LUPY MIKROSKOP mechy a lišejníky Cíl: UKÁZAT, jak rostliny indikují

Více

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného

Více

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém Vývoj stélé 1 2 5 3 6 7 10 4 8 11 parenchym 9 12 Základní typy stélé 1 protostélé, 2 stelátní protostélé, 3 aktinostélé, 4 plektostélé, 5 sifonostélé ektofloické, 6 artrostélé, 7 sifonostélé amfifloické,

Více

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41 Květ, jeho stavba, květenství, KVĚT - FLOS = výtrusorodý prýt omezeného vzrůstu listy na něm jsou přeměněny a přizpůsobeny pohlavnímu rozmnožování rostliny 2 Stavba květu KVĚTNÍ LŮŽKO Vyrůstají na něm

Více

Laboratorní práce č. 1: Měření délky

Laboratorní práce č. 1: Měření délky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Měření délky G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3.

Více

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

ISOTRA ENERGY. Žaluzie Isotra system jsou převážně určeny k montáži do okenního křídla plastových a dřevěných eurooken.

ISOTRA ENERGY. Žaluzie Isotra system jsou převážně určeny k montáži do okenního křídla plastových a dřevěných eurooken. SOLÁRNÍ ŽALUZIE - ISOTRA ENERGY Pravoúhlé okno 1. VYMĚŘENÍ Žaluzie Isotra system jsou převážně určeny k montáži do okenního křídla plastových a dřevěných eurooken. ŠÍŘKU A VÝŠKU ŽALUZIE MĚŘÍME TÍMTO ZPŮSOBEM:

Více

Jednoduchý elektrický obvod

Jednoduchý elektrický obvod 21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod

Více

Gramovo barvení bakterií

Gramovo barvení bakterií Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: poznat jednu z nejdůležitějších a nejpoužívanějších mikrobiologických technik Seznam pomůcek:

Více

Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1

Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Téma: Měkkýši (Mollusca) Úkol: 1. Proveďte důkaz chemického složení schránek (ulity, lastury) měkkýšů dle pracovního postupu. Důkazy vyjádřete rovnicemi.

Více

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího

Více

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka Prostorový a časový průběh Pero, tužka Perokresba http://www.modrykocour.cz/muzeum-stranka.php?page=29 http://www.rezbarlukas.estranky.cz/fotoalbum/nejake-me-kresby/perokresba-psik.html Jak vytvořit prostorový

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 4 Reprodukční orgány

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 Název cvičení: SPOLEČENSTVA PRVOKŮ Teoretický úvod do cvičení: Nálevy jsou směsnými kulturami prvoků. Kvalitativní i kvantitativní druhové zastoupení prvoků ve společenstvu nálevu

Více

1. Molekulová stavba kapalin

1. Molekulová stavba kapalin 1 Molekulová stavba kapalin 11 Vznik kapaliny kondenzací Plyn Vyjdeme z plynu Plyn je soustava molekul pohybujících se neuspořádaně všemi směry Pohybová energie molekul převládá nad energii polohovou Každá

Více

Optika pro studijní obory

Optika pro studijní obory Variace 1 Optika pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Světlo a jeho šíření Optika

Více

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami.

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami. Paprsková optika Zobrazení zrcadl a čočkami zobrazování optickými soustavami tvořené zrcadl a čočkami obecné označení: objekt, který zobrazujeme, nazýváme předmět cílem je nalézt jeho obraz vzdálenost

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení.

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení. Základní přehled Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení. Reflektor zrcadlový dalekohled, používající ke zobrazení dvou (primárního a

Více

L01KA Fytocenologický výzkum

L01KA Fytocenologický výzkum L01KA Fytocenologický výzkum Cíle: - posílit zájem o své okolí - získat vztah k přírodě, uvědomit si smysl ochrany přírody - inovovat výuku formou aktivit v terénu, poukázat na klady a těžkosti této formy

Více

2004 2006 Vladimír Vinter

2004 2006 Vladimír Vinter Stomata (průduchy) Stomata umožňují transpiraci a výměnu plynů (především oxidu uhličitého a také kyslíku) mezi ovzduším a mezofylem listu. Stomatární transpirace uvádí do pohybu transpirační proud a ochlazuje

Více

Uživatelská příručka

Uživatelská příručka Uživatelská příručka Čelní chirurgické světlo ZPŮSOB POUŽITÍ Světelným systémem z optických vláken lze dodávat světlo do chirurgických čelních světel na osvětlení operačního pole. Splňuje standardy a je

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

LP č. 5 - SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013. Ročník: devátý

LP č. 5 - SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013. Ročník: devátý LP č. 5 - SACHARIDY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci si prakticky vyzkouší

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Optické přístroje. Oko

Optické přístroje. Oko Optické přístroje Oko Oko je orgán živočichů reagující na světlo. Obratlovci a hlavonožci mají jednoduché oči, členovci, kteří mají menší rozměry a jednoduché oko by trpělo difrakčními jevy, mají složené

Více

Základní metody světelné mikroskopie

Základní metody světelné mikroskopie Základní metody světelné mikroskopie Brno 2004 2 Předmluva Předkládáme Vám pomocný text o světelných mikroskopech, abychom Vám umožnili alespoň částečně proniknout do tajů, kterými je obestřena funkce

Více

1.08 Tvrdost vody. Projekt Trojlístek

1.08 Tvrdost vody. Projekt Trojlístek 1. Chemie a společnost 1.08. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je určena pro žáky 2. stupně ZŠ

Více

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí LABORATORNÍ CVIČENÍ 1. Téma: Ovlivňování průběhu reakce změnou koncentrace látek. podmínek průběhu reakce. Jednou z nich je změna koncentrace výchozích

Více

Bílkoviny (laboratorní práce)

Bílkoviny (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Bílkoviny (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Ch-9-08 Předmět: chemie Cílová skupina: 9. třída Autor: Mgr. Simona

Více

Příklady otázek testu znalostí a dovedností

Příklady otázek testu znalostí a dovedností Příklady otázek testu znalostí a dovedností 1) K pozorování velkých prostorových objektů v biologii (např. hmyzu) používáme častěji a) binokulární lupu b) mikroskop c) dalekohled 2) Červené krvinky u člověka

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Příprava oxidu měďnatého autor: ing. Alena Dvořáková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

Žaluzie Isolite a Isolite Plus jsou převážně určeny k montáži do okenního křídla plastových a dřevěných

Žaluzie Isolite a Isolite Plus jsou převážně určeny k montáži do okenního křídla plastových a dřevěných ISOLITE-ISOLITE PLUS Pravoúhlé okno Atypické okno 1. VYMĚŘENÍ Žaluzie Isolite a Isolite Plus jsou převážně určeny k montáži do okenního křídla plastových a dřevěných eurooken. ŠÍŘKU A VÝŠKU ŽALUZIE MĚŘÍME

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 27 NÁSTROJE KRESLENÍ]

Aplikované úlohy Solid Edge. SPŠSE a VOŠ Liberec. Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 27 NÁSTROJE KRESLENÍ] Aplikované úlohy Solid Edge SPŠSE a VOŠ Liberec Ing. Jan Boháček [ÚLOHA 27 NÁSTROJE KRESLENÍ] 1 CÍL KAPITOLY V této kapitole si představíme Nástroje kreslení pro tvorbu 2D skic v modulu Objemová součást

Více

NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ

NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP

Více

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 14 Nepravé jádro

Více

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Borovice lesní Borovice lesní, sosna Pinus silvestris L. Strom středních rozměrů, vždyzelený,

Více