|
|
- Jitka Čechová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 á é é ě č ě ě á
2 á é é ě č ě á
3 čá č á é á é é ěá č á é é ď é á
4 Ú ďá é á á Ť ú ú é á š á ď ě čá ž ž ž č ě ž č Ž ě š Ť č Ů Ť é é ě š é é ě ě Ť Ó á á ě é é é ěť é á á ď á Ů Ě š á žď á Ť Ů ž Ť Ó Ť š ě ě ž Ť Ť ě á á é Ů á é ě š š é č ě ž ě é ě š é Ť ď ě Ď á č é á Ž Ý č á é é ě á ď é ě é ě č é ž á é š š Ť é ž Ť č ě á š é á é é č é ě é Ž á Ů š Ó č ú š á é á é áš ě ď Ť ě š š é ž Ť á é á ě š é é Ž Ť Ť áš ě á ě é Ť ě ě ě č ě á š ě é á á č ě é ě á áš Ď ě é á č č Ť č á č Ť Ž á č Ť á
5 1. částurčená pro odborné pracovnky z oblasti mikrobiologie Yláknité mikroskopické houby Charakteristika a systematika (zaěazen) vláknitych mikroskopickych hub Váknité mikroskopické houby (mikromycety, plsně) jsou vcebuněčné mikroorganismy, které jsou zaíazeny do samostatnéffše hub. VŽdy tomu tak nebylo. Systematik Charles Linné ve svém dle Systematika pffrody popsal 95 druh hub. Neuměl je však klasifikovat a tehdy napsal:,,fungorum ordo chaos est - Ťdd hub je chaoticky... Houby zaíadldo rostlinné ffše a umstil je v posledn 24. tťděsvého systému,ve kterémsdružil pod názvem,,tajnosnubné..všechny rostliny, kterénemaj květy, tzn. rostliny vytviťejcvytrusy. Proto se ještě dnes ve fytopatologické a farmakologické odborné literatuťeo houbách hovoff jako o stélkatych rostlinách, kterénemajplastidy a jsou heterotrofn. Whittaker (1969) vytvoťil novou klasifikaci Živlch organismri, kterou dále modifikovaly jeho pokračovatelkymargullisová a Schwartzová (1988). Klasifikace Živlch organismů se v současnédobě skládá z 5 Íš: 1. ffšemonera (sem patff napť.bakterie a sinice) 2. ÍšePROTSTA (sem patťnapť.ťasya prvoci) 3. Ťše HOUBY 4. ffšerostlny 5. ffšežryočrchové Houby jsou vyděeny z ffše rostlin, kam je zaíadillinné a tvoťsamostatnouffši. Mikroskopické houby mrižeme na záhadě současnychpoznatk definovat jako organismy: - eukaryontn (majpravéj dro buněčné), - pokročile heterotrofu, - saprofytické a parazitické, - dekompozitoťi(destruenti) organické hmoty, - vdzanéna prostorově určitémsto, - žijcvětšinou v suchozemskémprostťed, - majc buněčnou stěnu, vakuoly, tukové kapénlq, mitochondrie, endoplazmatické reticulum, Golgiho apardt a jddro s jadérkem, - nemajclysozomy. Houby v nejširšmslova smyslu (včetně hlenek) pťedstavujnetaxonomickou, polyfyletickou ale praktickou skupinu (tab. 1). Tab. 1 Taxonomické členěnhub Rše:Houby (hlenky) oddělen:myxomycota odděen:chytrdomycota odděen: HYPOCHYTRDOMYCOTA (Ťasohouby) oddělen:oomycota oddělen:eumycota tda:zygomycetes tňda:trchomycetes tťda:endomycetes těda:ascomycetes tňda:basdomycetes Pomocná tňída:deuteromycetes (Mitosporické houby - Fungi imperfecti) Mikroskopické houby dělmez praktickéhohlediska na vláknitémikroskopickéhouby (lale mikromycety), kvasinky a kvasinkovité (yeast like) mikroorganismy. Kvantitativn vyskyt mikroskopickych hub V Životnm prostťeda poiravinách je zobrazen na obr. 1. obr. 1 Kvantitativn a potravinách vyskyt cca druh + hub v životnm prostťed l Mikroskopické houby 6000 rod s druhv Ý Mitosporické houby (Fungi imperfecti) 2600 rod (+1500 synonym) s druhv Mikromycety, kvasinky a kvasinkovité mikroorganismy v potravinách 62 rod s 126 druhy (pžes290 produkovanjch mykotoxin ) Zoopatogenn (antropopatogenn) mikroskopické houby (150 druh ) Systematikahub je značněsložitá,jedná se o heterogennskupinu,nejenz hlediska fylogenetickéhoa taxonomického,ale i po stránce morfologie a ekologickych nárok. Ekologie Velká morfologická rozmanitost a schopnost hub pťizprisobitse nejrriznějšmekologickym podmnkám umožďujejejich vyskyt prakticky všude tam, kde existuje organická hmota. To umožďujemikroskopickym houbám osdlit Ťadu rozdlnych biotopti. Zákadn ekologickéskupiny mikroskopickych hub jsou znázorněny v tab.2. Morfologie Zákadem těla mikromycet je vegetativn vláknity ttvar - stélka (thallus). Houbové vlákno se nazyvá hyfa. Hyfy jsou coenocytické (mnohojadernyprotoplast nenrozlišenv jednotlivébuďky) - zástupci tťdyzygomycetes- nebojsou rozděleny pťehrádkami)- zástupci tťdyascomycetes,basidiomycetes,deuterosepty (pťčnymi mycetes. Soubor hyf se nazyvá mycelium. Spleť rozvětvenych hyf tvoťkolonii. Zbarvenpovrchu a spodiny kolonie je rriznorodé(bé, krémové,hnědé,černé,šedé, zeené,modré,žuté,fialové) a je zpťrsobenopigmenty, které zbarvujípovrchovou membránua spóry. Některépigmenty mohou difundovatdo okoln Živnépridy.
6 Tab. 2 ZáklLadnekologické skupiny mikroskopickych hub SKUPNA PODSKUPNA Setkáváme se zde se zástupci oomycet, kvasinek a s anamorfami a teleomoďami zástupcri tťdy Ascomycetes a Basidiomycetes. Většina dťevnch hub patň k zástupcrim tťdy Basidiomycetes a Ascomycetes. Na rostlinnych zbytcch Ceuozovorn houby, patť k zástupcrim a Ascomycetes. tťdy Basidiomycetes Vytrusy hub se dostávaj na exkrementy vzduchem a pouze na nich jsou schopny vyklčit, či mus projt trávicm traktem živočichri a pak na exkrementech vyklč. Existuje ňada druhri, pťedevšm zástupci ze tťdy Zygomycetes, Ascomycetes. V našich podmnkách je známo několik destek druhri hub, které rostou vyhradně na spáeništch. Houby rozkádaj keratin z živočišnékriže a jejich derivátri (napť. vlasech). PatŤ k nim pňedevšm zástupci tťdy Ascomycetes čeedi Gymnoascaceae (Ctenomyces' Arthroderma) s konidiánmi stadii jež souhrnně Microsporum, Trichophyton, Epidermophyton, nazýváme Dermatofvta. Se zvláštnmi ekologickymi nároky Na potravindch Potraviny jsou vhodnym substrátem pro rrist mikroskopickych hub. Na potravinách, potravinovych surovinách a krmivech se nejčastěji vyskytuj typické saprofytické houby z Ťádu Moniliaes (Deuteromycetes), napť. druhy Aspergillus, P enirillium, Paecilomy c es, Fusarium, Botrytis, Cladosporium, Alternaria, a z Ěádu Mucorales (Zygomycetes), napť. rod Mucor, Rhizopus. Na potravinách se vyskytuj hojně kvasinky z čeledsaccharomycetaceae a Torulopsidaceae (Endomycetes). Název se vztahuje na spory hub všech skupin, které se dostrávají do ovzduša tvoň stálou nebo sezonně ovlivněnou složku aeropanktonu. V ovzduš se nejčastěji vyskytuj spory mikroskopickych hub z ňádu Moniliaes (Deuteromycetes), napť. druhy Cladosporium, Alternaria, a spory dalšch vyznamnych druhri - rzi, sněti (Basidiomycetes). Zjišťován spor mikroskopickych hub v ovzduš je důležitépro fytopatologii (zjišťovánkvantity spor fytopatogennch druhri), ve zdravotnictv (atergické projevy obyvatelstva po jejich expozici sprrami) a pťi hodnocen hygieny prostťed (vyskyt mikroskopickych hub v prostňed potravináňského provozu a sledován ričinnostiprováděné sanitace). Zprisobuj choroby kuturnch i ptaně rostoucch rostlin. Jednu z největšchskupin tvoťlistov paraziti. Fytopatogenn houby vyvolávaj téžchoroby podzemnch a pťzemnchčástrostiny. Parazitické Ži1ici ve vodě Zoopatogenn (antropopatogenn) Houby parazituj na živém hmyzu a jsou patogenn pro člověka a tepokrevné živočichy. Prisob dermatomykózy. pňevážně prisobené dermatofyty (anamorfami některych zástupcri čeledi Gymnoascaceae), orgánové mykrzy (napť. Aspergillus fumigatus, Coc cidioides imitis, Histoplasma capsulatum), dále aergická onemoc. něn po expozici sprrami zástupcri rodu Alternaria, Cladosporium, B otrytis, P enicillium. Mezi vodn houby patť zástupci rriznych taxonomickych skupin houbovych organismri (vodn henky, chytridiomycety, oomycety, zástupci tňdy Ascomycetes), jejichž část vyvojového cyku probhá ve vodném prostňed).
7 DimorÍismus a polymoríismus U mikroskopickych hub se vyskytuje dimorfismus - napť.tod Mucor se zapťstupu vzduchu vyskytuje ve formě vláknité a píi zaplynován C0' na Petriho misce ve formě kvasinkové. Kvasinková forma je typická pro patogenn mikroskopické houby. U mikroskopickych hub se vyskytuje také polymorfismus, kdy se podle způsobu rozmnožovánrozlišujeu mikroskopickych hub několik forem: forma pohlavn- teleomorfa (T) - a forma nepohlavn - anamoďa (A). KaŽďá forma má svrij název. NapŤ. Byssochlamys fulva (T) - Peacilomyces fulvus (A), Neosartorya fisheri (T) Aspergillus fisheri (A). obr. 3 Životn cyklus mikromycety Penicillium dangeardtt (A) (Deuterom i?,bha - -.' $ilm YY/VV RozmnoŽovac struktury jsou odlišné od somatickych struktur. RozmnoŽován je umožněnospecializovanymi orgány. W oi il /E"x c".-io)tio,, l Ó! ďp (- '*:H'Tj:..'ii } spora'su "). * {fu! K r '#::'ň, t t -st;-cérc- ťť **'t/-zygotén,.ffi(.-.'. { q somaric r,ypr,.l ' Pbsmogamy. M--t Proganetangia (Upraveno podle Gamse aj., 1988) l0.,/ t// d / *' [somatic Rhiaidt hrntu i {l t q r r71.}é<n )/ i t- i i i.- ' (Upraveno podle Samsona aj., 1988) Asexuáln rozmno Žován Docház k růstu fragment stélky (thallu) a spór ruznych tvar (Deuteromycetes- mitosporickéhouby). a velikost Nepohlavn spóry dělme na exospóry a endospóry. (napť.aspergillas spp., Penicilliun spp.), ExospÓry: konidiospóry - viz obr.3. chlamydospóry (Fusarium spp., Candida albicalzs), arthrospóry (Geotrichu,7tspp.). EndospÓry.. sporangiospóry - viz obr. 2 - (napí.mucor spp.). /,t mycerum 4Y 6Germirratioo src.-"gg'l".* spoi'-"nsi" _ r-_l-. itt tt,r Sporangioeporea egg i il ANAMORPT illl u..ffi^' Ř Re o.w; zygospore iti obr. 2Životn cyklus mikromycety Rhizopus stolonifer (Zygomycetes) Ger:n Sporargiun i, l { l i /- - rnitir, w-ilv, 6 lt/ o " 6 c o n r a tja l l l Sexuáln rozmnožován Docház ke splyván vláken pohlavnho laděn (+) a (-) za vzniku zygoty a zygospóry (Zygomycetes) - viz obr. 2 - nebo dikaryonu, ktery vzniká tak, že dvě spóry rozdlnéhopohlav vytvoťpohlavn vlákna (napť.anteridium a ascogonium u Ascomycetes), která splynou - viz obr. 3. Z nich Se vytvoť napť. ascus s 1-8 ascospórami (Ascomycetes) nebo basidium Se 4 basidiospórami (Basidiomycetes). Sporangiospores^@ '-- /-'-' f lconioloottorc RozmnoŽován mikromycet :""xxt.láíi"ál'n,""',, a asexuáln(nepohlavn). Talaromyces flavus (T) (Ascomycetes)- Mykologie potravin Na počátku 19. stol. vznikl samostatněvědn obor o houbách - mykologie, ktery se zabyval stavbou, r stem, rozmnožovánm, lohou a mstem hub v pťrodě. Po skončen2. světovéválky se koncipuje novy obor mykologie potravin. Yyznamnymi meznfty oboru se staly: - objev antibiotik a rozvoj biotechnologi využvajcchmikroskopickéhouby k pro. dukci léčiv,organickych kyselin, enzym, plsřovych syrů apod., - studium mykotoxinri - sekundrrnchmetabolitti mikroskopickych hub. obsah, náplď a koncepce mykologie potravin byla poprvévyjádťenav knize Food and Beverage Mycology od Beuchata a kol. z roku Mykologie potravin je definována jako,,studium interakc mezi potravinou a mikroskopickymi houbami, které,,. mohou véstkfermentačnmpochod m, rozkladnymprocesúma produkci mykotoxin jako Pitt (1984) definuje mykologii potravin,,pťirozeněse vyslcytujcinterakce mikroskopiclqch hub s potravinou nebo krmivem vedoucmke kontaminaci, rozkladnym proces m nebo produkci mykotoxin ". V rámci Mezinárodn unie mikrobiologickych společnost(ums) byla vytvoťena Mezinárodn komise mykologie potravin (CFM) a v rámci uvedené komise Subkomise pro studium mykotoxinogennch hub. 11
8 2. částurčená zejménapro lékaťe a zdravotnické pracovnky Tab. 3 Obecné charakteristiky pro rrist mikromycetri dukci mykotoxinri v potravinách Faktor Negativn vlznam vláknitych mikroskopickych hub. Biodeteriorativn (rozkladné) procesy potravin Potraviny jsou pro mikromycety vhodnym substrátem. Po jejich kontaminaci mikromycety zptisobuj jej ich kažen. (Zaplesnivělépotraviny jsou posouzenyjako zdravotně zdvadné.) o Materiálové škody Biodeteriorativn (rozkladné) prisoben mikromycetri zprisobuje značnéztráty píi fungáln korozi pťedmětri,pr myslovych vyrobkri a materiálti. Mikromycety jsou schopnédky svému enzymatickému vybaven oproti jinym organismrim využvat k vyživě a r stu rozmanitésubstráty a materiály (napť.nábytek, podlahovékrytiny, omtky, zdivo, dlaždiceznečištěné organickymi zbytky apod.). (A jednu zajmavostnakonec: biodeteriorativn aktivita mikromycet Scopulariopsis brevicaulis je dajně ddvcina do souvislosti s mrtmnapoleona Bonaparta. Vzhledem k vysokéteplotě a relativn vlhkosti na ostrově Svatri Helena, kde byl Napoleon internovdn, mikromyceq Scopulariopsis brevicaulis osdlily stěny s gobelny a koberci v pokojch, které obyval. Metabolizac zelenych barviv z gobeln vznikly volatln (těkavé)sloučeniny arzenu, kterym měl blt Napoleon dajně dlouhodobě exponovdn a kterézpt,isobilyjeho otravu a ndslednou smrt.). Snižován biologické hodrroty potravin Mikromycety využvajpo kontaminaci potravin některé složky, napť.vitamny, minerálie, dalš Živiny, Docház ke snženjejich obsahu v potravinách a tm i ke snženbiologické hodnoty potravin. (Mikromycety, které kontaminuj obiloviny, využvajnapť. gluten /lepew. Po umlet obilovin na mouku dochrízke zhoršenkvality zskanémoulq a ndsledně i z n vyrobenéhochleba. PŤi nadměrné kontaminaci mikromycety surovin rostlinného p vodu, použvanlch na vyrobu léčivychčajťt,m žedochdzet ke změndm v obsahu a ve vzdjemnémpoměru biologiclcy činnychldtek v surovině.) a pro. Produkce mykotoxinri Rst Teplota -r2-5 5 ' C ph,7- O 4-40"C optimum 5-7 a- Min.0.62 min Eh aerobn podmnky aerobn podmnky Vliv sol do 20 7o NaCl do 14 7o NaCl Vliv cukru do 50 7o sacbarózy (Aspergillus flavus) do 50 7o sacharózy (Aspergillus flavus) nhibice nhibice nhibice (eugenol, anetol, tymol) nhibice (eugenol, anetol, tymol) Vliv fytoalexin Vliv látek v koťen Vliv jinych mikromycetri nfekce viry, nhibice (vyskyt Aspergillus sk. niger), nhibice (RNA mykoviry) Toxinogennmikromycety a jejich metabolicképrodukty mykotoxiny patťkvyznamnym faktorum, kterémohou ovlivnit v negativnmsmyslu zďrav člověka.y,jznamná je i schopnost toxinogennch mikromycetťrprodukovat v potravinách a krmivech mykotoxiny (sekundrárnmetabolity), které mohou vyvolat mykotoxikózy (aflamykotoxikózy apod.) poškozujczdrav člověka toxikózu, ochratoxikózu, f:uzáťrové a hospodáťskychzvíat. Zástupci několika rodťr toxinogennch mikromycet mohou produkovat stejny mykotoxin. (NapŤ.mykotoxin ochratoxin A mohou produkovat Aspergillus ochracelts,a. melleus, A. petrakii, A. sclerotiorum, A. fresenii, P. verrucosum chemotyp a., Petromyces alliacea.) o Toxinogennmikromycety Toxinogenn mikromycety jsou mikroorganismy, kterémaj schopnostprodukovat mykotoxiny V tab. 3 jsou znázorněny obecné charakteristiky pro růst mikromycetri a produkci mykotoxinri v potravinách. Ne všechnykmeny mikromycet jsou toxinogenní.jestliže byla u některéhokmene určitéhodruhu mikromycetri dťvezjištěnaprodukce určitéhomykotoxinu, je možné považovat všechny kmeny tohoto druhu za potenciálně toxinogenn, tj. schopné produkovat určitymykotoxin. Toxinogenn mikromycety mohou produkovatjeden i vce mykotoxinri. t2 l3
9 (Některékmeny Aspergillus flavus mohou produkovat současnědva mykotoxiny, aílatoxiny a lcyselinu cyklopiazonovou.) Záchyt toxinogennch mikromycet mykotoxin v potravinách. Tab. 5 Členěn mykotoxinri podle zprisobu jejich biosyntézy v potravinách ještě neznamená i pťtomnost (Zitež to zejména na typu potraviny, zptisobu jejho uchovdn a pťtomnostimikrobidlnch p ŤekÍžek,napŤ.konzervačnchldtek.) Toxinogenn mikromycety jsou dky svémuenzymatickémuvybavenvelmi adapjakéhokoliv substrátua jsou rozšťeny tabiln pro kontaminaci téměť po celém světě. Velká moďologickárczmanitost a schopnostpťizprisobitse nejruznějšmekologickym podmnkámjim umožřuje osdlit Ťadurozdlnych biotopti, tedy i prostťed domácnosti - zejména kuchyně, spže a následně pak i potravin. Potraviny se tak stávaj vhodnym substrátem pro osdlen,růst a rozmnožován toxinogennch mikromycetťl a následně produkci mykotoxinri. (Toxinogenn mikromycety mohou potraviny kontaminovat /osdlit/primdrně, pťi kontaminaci potravinovych surovin v zemědělsképrvovyrobě či potravindťskévyrobě, a sekunddrně, kdy kontaminujpotraviny a pokrmy v domdcnostech. V,japlsněnych,, prostordch existuje zvjšené nebezpeč sekunddrn kontaminace potravin mikro skopicbjmi houbami a ndsedně mykotoxiny.) Tab.4 Cleněn mykotoxinri podle toxickych ríčinkri ToxCKÝ ÚČrNnr KAŤEGoRE BosYNTÉzY PolyketidY- Di- Moniliformin (?) Tetra- Patulin' kyselina penicillová Penta- Citrinin, Ochratoxiny Hexa- Maltorvzin Hepta- Rusulosin, viriditoxin, xanthomegnin Octa- Luteoskyrin Nona- Citreoviridin, fumonisiny, zearalenon Deca- Afl atoxiny,erythroskyrin Tetramická kyselina DiketoPiPerazinY Jednoduché Modiftkované ZASTUPCE Nefrotoxiny Toxiny GT (gastrointestinálnho' traktu) Neurotoxiny Dermatotoxiny Estrogeny Aflatoxiny, sterigmatocystin Trichotheceny Penitrem A, fumitremorgeny, verruculogeny, fumonisiny Trichotheceny, psolareny, vemrcariny, sporidesminy Zearalenon munotoxiny Aflatoxiny, ochratoxin A, trichotheceny, patulin, gliotoxin, sporidesmin Hematotoxiny Aflatoxiny, ochratoxin A, zearalenon, trichotheceny Genotoxiny Aflatoxiny, sterigmatocystin, ochratoxin patulin, A, citrinin, zearalenon, trichotheceny, fumonisiny, fusarin C, sriseofulvin (Upraveno podle Dirheimera' 1998; Shiera, 1998; Parent-Massinové aj.; 1998,Oswalda aj., 1998) t4 Kvselina aspergilová, echinuliny Brevianamidy, fumitremorgeny, rosuefortin Ergotamin, phomopsiny, rhizonin Terpeny luteoskyrin, Citrinin, ochratoxin A Kyselina cyklopiazonová, kvselina tenuazonová PelÉ4yHepatotoxiny zástupce Mono- Viridicatumtoxin Sesqui- Trichotheceny Di- Aflatrem, lolitremy, paspalin,penitremy (Podle SteYna, 1998) o llykotoxiny Ch4takteristika mykotoxin Mykotoxiny, 'ěkundarri metabolity mikromycetri, patff mezi vyznamné naturáln je známo pťes290 mykotoxinri. 1prroon9toxiny v potravinách. V současnédobě dalš a dalš mykotoxiny. charakterizovány i^nadále jsou ouiev-ovany a chemicky posledn době se použvá V podle Ťady kritéri. celé rozdělit je možno Myhotoxiny jejich m. Dále je možno mykoorgán k clovym toxicity podle mykotoxinri etengni jejich biosyntézy, ktery velmi dobťepostihuje vztah toxihy členit i podle zprisobu vztahy i danéjejich chemickou strukturou (tab. 4 k jpjiln producentovi a respektuje a 3), Tolkologie mykotoxinú Myhotoxlny mohou zprisobovat Ťadu onemocněn a mykotoxikóz a hospodáťskych zvíat(tab. 6). 15 u člověka
10 Tab.. 6 Vyznamná s mykotoxiny Acutc DoN Aflatoxicosis Aimentary Bďkan Cardiac Ergotism MYKOTOXN toxicosis (akutn DoN toxikjza) Fusariov/ mykotoxin - deoxynivďcnol (ajlat oxiki za ) (balluinski nephropathy bcri.bcri endemickí nefropatie) ochratoxin A a dašmykotoxiny aíatoxiny tenuazonová kyselina' liver cancer (priruírnjatem karcinom) (otrava červenou plsn) (Reyúv syndrom) ALARA. nejnižšmožny pťvod ( ng/kg ž.hm./tyden'' ( 995) Fusariové mykotoxiny luteoskyrin, citrinin, 1250 nglkg ž.hm./den.' J ( 1995) 0.4 ngkg ž.hm./den (l 99s) -5 A - trichotheceny citreoviridin, rugulosin 100 ng/kg ž.hm./den', J (1994 Pozn.: PTW - provizorn tolerovatelny tydennpťvod TD - tolerovatelny dennpťvod PMTD - provizorn maximáln tolerovatelny dennpťvod l - Prokázany karcinogen pro člověka 2B - MoŽny karcinogen pro člověka 3 - Zatm nenklas'ifikován jako karcinogen pro člověka aflatoxiny Yelow rice disease (onemocněn ze žlutérjže) 2B Zearalenon Fusariovy mykotoxin - deoxynivďenol ochratoxin ) Ochratoxin A Patulin aflatoxiny Renď tumors (nddorv ledvin) (stachybotryotoxikjza moniiformin Fusariovémykotoxiny - fumonfuiny cancer (rakovina jcnu) Aflatoxiny Deoxynivalenol Ergot akakédy discase (onemocněn onyalai ) Stachybotryotoxicosis PTW" TD" PMTD" KARCNOGEN citreoviridin (kw as hio rko r ) Reye,s Syndrome MYKOTOXN - trichotheceny Fusariové mykotoxiny (akutn kardi ln beri -be rt ) Red mold poisoning Tab. 7 Hodnocen vybranych mykotoxinri z hlediska karcinogenity a stanoven expozičnchstandard PTW nebo TD aíletoxiny (ergotismus) ocsophagea Primary onemocněn lid spojovaná onemocnďní toxic aeukia (alimentdm toxicki aleukie) Kwashiorkor onyalai akutn a chronická aj. Na zikladě zjištěnych vysledk je u nás riziko akutnhotoxického činku mykotoxinú obvykle považováno za minimáln. Za vyznamné se považuj imunosupresivn rčinky (snženobranyschopnosti organismu a náchylnost k Ťadě onemocněn) a riziko pozdnch toxickych tčinkri (zejménakarcinogenn riziko a vyvojová toxicita) po pffjmu velmi nzklchjednorázovych nebo opakovanych koncentrac mykotoxin v potravinách. Mezinirodn agentura pro vyzkum rakoviny (ARC/WHo) kategorizuje mykotoxiny z hlediska karcinogennchrčinkťr v tabulce 7.Y njsou taképopsány expozičnstandardy vybranych mykotoxinti. Studiu mykotoxin se věnuje Ve světě Ťadapracovnchskupin. U Ťadymykotoxinri již bylo provedeno hodnocen nebezpeč(zjištěnrdaj o jejich toxicitě) a Stanoven regulačnchopatťen- národnchlimit V potravinách a krmivech. Provád se hodnocen expozice i hodnocen rizka pro populaci ajednotlivce. Vyzkum Se v Současné době zaměťujevedle již dosti prostudovanych mykotoxin (aflatoxin, ochratoxinu A, patulinu aj.) na Skupinu fuzáriovych (napť.trichothecenti,moniliforminu, fumonisin, beauvericinu) a alternariovych mykotoxin (napť.aal toxinu' alternariolu a kyseliny tenuazonové).studie dále sleduj antagonickéči Synergickévztahy mezi jednotlivymi mykotoxiny z hlediska jejich produkce v potravinách (napť.byl zjištěn synergismus u ochratoxinu A a citrininu, antagonismus Zearalenonuv či deoxynivalenolu) či se sledujaditivn vztahy m9zi mykotoxiny pťijejich toxickémp soben. v rámci svédozorovéčinnosti Sledován mykotoxinri v potravinách V CR zabezpečuj kontroln organizace (hygienická služba MZ ČR, státn veterinárn správa, Česká zemědělská a potravináťskáinspekce) a je zahrnutodo Systémumonitorován zďravotnho stavu obyvatelstva ve vztahu k Životnmu prostťed.mykotoxiny jsou v potravinách limitovány ve vyhl sb. Mykotoxiny mohou být obsaženy také ve spórách mikromycetri, které kontaminuj Životna pracovnprostťedčlověka.pťi porušenzásad Správnétechnologické praxe a pťi nedodržovánzásad bezpečnostia ochrany pťi práci m že dojt 17
11 k profesionánexpozici a ohrožen zdrav pracovnk (napť.v msrnáchkrmnych směs, v balrnách tropickych a subtropickych potravin, v mykologickych laboratoťch). Mykotoxiny a kulturn mykoflóra Mykotoxiny mohou byt produkovány i tzv. kulturn mykoflórou, kdy toxinogenn kmeny Penicillium camemberti proďukujmykotoxin kyselinu cyklopiazonovou a toxinogennkmeny Penicillium roqueforti - mykotoxiny roquefortiny.aspergillus oryzae nebo sojae, které se použvajpťi vyrobě asijskych fermentovanych vyrobkri, produkujna sójovém substrátusoli kyseliny glutamové.pťinadměrnémpožvánpokrmri s velkym obsahem glutamátri (napť.se sójovou omáčkou) docház k onemocněn KwoK - onemocněnpo nadměrnékonzumaci pokrmri čnské kuchyně. Volatiln mykotoxiny Mikromycety mohou produkovat do prostred,,volatiln mykotoxiny... Jedná se o těkavéorganickélátky, kteréjsou indikátorem jejich metabolickéaktivity a r stu. Clremicky se jedná o rriznétypy alkoholri, keton, aldehydti, éter, esteru a terpenri. Na plsďovémzápachu se podlzejména2-metylizoborneol a 2-metoxy - 3-izopiopyl pirazin a geosmin. Stanoven volatilnch (těkavych) látek se provád po adsorpci na speciálnsorbenty plynovou chromatografis hmotovou detekc(gc - MS) a slouž k objektivnmu posouzen pťtomnostimikroskopickych hub a jejich metabolické aktivity v prostťed. Těkavé látky mohou u člověka vyvolávat bolesti hlavy, dráždit oči, sliznice nosu' uš či vyvolávat navu, pokud se v takovém prostťedčlověk zdržujedelš dobu. Na tyto látky takévzniká pťecitlivělosta mohou prisobitjako alergeny. o MoŽné nebezpečpťi konzumaci potravin kontaminovanych mikromycety. podl mikroskopickych hub na vzniku alimentárnch onemocněn (onemocněn oráně.alimentárn cestou) Bylo prokázáno, Že mikromycety (kvasinky a někteťzástupci ztídyzygomycetes) mohou zprisobovat alimentárnonemocněnnejen u nemocnych se snženouimunitou (napť.hv pozitivnch),ale i u,,zďravé,, populace. Na druhé straně Se mikromycety tzv. kulturn mykoflóry konzumuj cleně (plsďovésyry, kvasinkami fermentovanénápoje' asijskéfermentovanévyrobky) bez viditelného dopadu na lidské zdrav. Kulturn mikromycety jsou využvány v Asii k vyrobě fermentovanych potravin několik tisc let. Vyroba syru rokfórského typu je známa od dob Rmsk鍚e, syry camembertskéhotypu jsou známy od 18. stolet. Velkou tradici má vyroba fermentovanych potravin pťedevšmv jihovychodn a vychodn Asii. Yyznamná je v,lroba fermentovanych potravin (plsřovych syrri apod.) v Evropě a SevernAmerice. V oblastech JižnAmerky, severna jižnafriky se využvajk pťpravěfermentovanychpotravin píevážněbakterie a kvasinky. PŤi vyrobě fermentovanych produktri v asijskych zemch se uplatďujpťedevšm zástupci rodu Rhizopus, Mucor, Amylomyces,Actinomucor a Syncephalastrum zetídy Zygomycetes, Monascus a Neurospora, ze tťdy Ascomycetes, Aspergillus, Geotrichum a Fusarium Z pomocné tídy Deuteromycetes. V Evropě a Severn Americe se pťedevšmuplatřuj rody Aspergillus a Penicillium Z pomocné tídy Deuteromycetes. l8 V odbornéliteratuťeje diskutována otázka možnéhozdravotnho nebezpečkonzumace mycelia kulturnch mikromycetri, kteréje součástpotraviny, vzhledem k tomu, Že bya prokázána produkce mykotoxinri a biologicky ričinnych látek i u kmenri kulturnchmikromycetů. Uvedená problematika se i nadále Ťeš. o nterakce s vybranymi bakteriálnmi patogeny nterakce vznikaj mezi mikromycety a dalšmi mikroorganismy, které vedou ke vzniku alimentirnchonemocněn.yyznam uvedenych interakcneustále roste. V odbornéliteratuťeje popisován metabioticky vztah mezi mikromycety napr. rodu Penicillium a Clostridium botulinum. Mikromycety svou metabolickou činnostsnž kyselost potraviny a umožn spórám Clostridium botulinum vykčita vyprodukovat botulotoxin. Poprvé byla tato interakce popsána v Německu v minulém stolet pfi zjišťován etiologie otravy,,klobásovymjedem... Asijská potravina Tempe bonkrek je vyrobena fermentaclisovanéhokokosu. V pťpadě, Že r st použitéhokmene Rhizopus Spp.je pomaly, dojde k rozvoji sekundárn mikroflóry a zejménapseudomonas cocovenenans a produkci toxinri (napť.kyseliny bongkrekové,toxoflavinu). o Mykotické onemocněn člověka Ze zdravotnhohlediska jsou negativně hodnoceny patogennrčinkymikromycetri. V drisledku patogenity, invazivity a parazitismu mohou mikromycety vyvolávat u člověkapovrchové,hlubokéa systémovémykózy (houbová onemocněn). Saprofytickémikromycety nepatff mezi primárn ptivodce mykóz. V dnešndobě jsou však častépťpady,kdy saprofyticky druh m že zptisobit rtnné typy mykóz u tid se snženouimunitou (nemocn ADS) nebo v drisledku prisoben jiné vážné choroby, kdy je negativně ovlivněn imunitn systém, či v drisledku užvánléku s imunosupresivnmirčinky. o Mykoalergie Saprofytickémikromycety produkuj i značnémnožstvdrobnych spór, kteréjsou děti, spolu s fragmenty mycelia vyznamnou součástprachu. Citliv jedinci (pťedevšm staršosoby, nemocn a rekonvalescenti)jsou spórami alergizováni pťi vdechován. Docház k podrážděndychacchcest' chrapotu,kašli, pťpadněke vzniku bronchitidy a dále ke zhoršovánjiž vzniklych respiračnchonemocněn. V odborné literatuťe je popsán podl alergennhorčinkuspór mikromycet na vzniku Ťady onemocněn (astmatu,sennéhorečky,alergickébronchopulmonáln aspergilózy, extrinsické alergické alveolitidy a horečkyze zvlhčovadelapod.).. Nedostatek potravin (potravinová nedostatečnost) Je znám i nepťmyrčinekmikromycetri na nedostatekpotravin. Neriroda brambor zptisobená v polovině minulého stolet fytopatogenn mikroskopickou houbou Phytophthora intestans (plsnbramborovou) zprisobila hladomor v rsku a zdecimovala cely národ. Podobně i jiné parazitické houby zprisobily ztráty pťi produkci surovin a potravin rostlinnéhopúvodua zp sobily smrt hladem miliónri lid. t9
12 á ě ě ť é ě ž é é éť Ť á Ó Ť Ť ě é ž č š é Ď Ť ě éč é é á š é ě áť é é Ť ě á á ě š ě Ů Č é Ť á ě á ž Ť Ť á Č é é á ě ě Ť ě á š á ž ě š Ť á é á é š č ě éč č Ť Ť č á á é Ď á á č á é é ě č ě á á ě á á ě á á á Š á Ť Ť á š é á é
MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd
MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti
Vícekvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
VíceIdentifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách
Seminář Mykotoxiny a zemědělská produkce, Brno na Výstavišti, 13. 3. 2013 Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, CSc. Státní zdravotní
VíceMožnosti ovlivnění obsahu mykotoxinů v potravním řetězci
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Možnosti ovlivnění obsahu mykotoxinů v potravním řetězci Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. Lenka Slonková Brno 2012 Na tomto
VíceJiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Bakterie Enterobacteriaceae
VíceHOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena
HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty
VíceVliv plísní na zdraví člověka
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Ústav hygieny a epidemiologie Studničkova 7, 128 00 Praha 2 Přednosta: doc. MUDr. Milan Tuček, CSc. Vedoucí terénní stáže: MUDr. Ivana Holcátová, CSc. Vliv
VíceMykologická analýza potravin
Mykologická analýza potravin a. Souhrn V roce 2010 byl zahájen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu
VíceCvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby
Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby Bi1090c Fylogeneze a diverzita řas a hub cvičení Mgr. Lukáš Chrást Loschmidtovy laboratoře, ÚEB PřF MU a RECETOX Podzim 2015 ODDĚLENÍ: Zygomycota TŘÍDA:
VíceÚvod... 2. 1 Teoretická část... 3
Obsah Úvod... 2 1 Teoretická část... 3 1.1 Historie... 3 1.2 Systematické zařazení... 3 1.3 Rozmnožování... 4 1.3.1 Princip rozmnožování... 4 1.3.2 Životní cyklus... 4 1.4 Laboratorní metody při určování
VíceMYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN
MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN a. Souhrn V roce 2011 byl ukončen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu
Vícekvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,
VíceJiž několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat
Mykotoxiny u zvířat Mykotoxiny u zvířat Úvod Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat 1. Podstata a původ mykotoxinů
VíceEurotiales - teleomorfy
Eurotiales - teleomorfy Houby charakteristické tvorbou plodnic (kleistothecií, gymnothecií, aj.) a nepohlavního stadia v rodech Aspergillus, Penicillium, Paecilomyces, Basipetospora, Polypaecilum aj. Některé
VícePlísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová
Plísně v domě a bytě 164 Kateřina Klánová ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Plísně v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Kateřina Klánová GRADA PUBLISHING Poděkování Za odborné konzultace děkuji RNDr. Jaroslavu
VíceSeminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie
Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Hubert Šváb (3. ročník) Houby (Fungi) Mykologie: Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba) Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor,
VíceIII. Mikromycety jako původci onemocnění člověka, kontaminanty potravin, producenti mykotoxinů
III. Mikromycety jako původci onemocnění člověka, kontaminanty potravin, producenti mykotoxinů Alena Kubátová katedra botaniky PřF UK, Sbírka kultur hub, kubatova@natur.cuni.cz Houby způsobující mykotická
VíceMykotoxiny tvorba a původci
Mykotoxiny tvorba a původci MYKOTOXINY Co jsou mykotoxiny? Proč se produkují sekundární metabolity? Hlavní typy mikromycet a jejich mykotoxiny Mykotoxiny v potravinách Mykotoxiny a lidské zdraví Regulace
VíceMykologická analýza potravin
Mykologická analýza potravin a. Souhrn Rok 2009 byl druhým rokem dvouletého monitorovacího období (2008-2009) nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON".
VíceVýskyt fusarióz v kukuřici významné riziko pro hospodářská zvířata a lidskou populaci
Výskyt fusarióz v kukuřici významné riziko pro hospodářská zvířata a lidskou populaci Nedělník, J. Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko SWOT Food and feed safety Krize, ekonomika produkce,
VíceÚstav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská
Mykotoxiny Zpracovatelé: Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská Zpracováno v rámci projektu MŠMT 2B06118 Vliv technologického zpracování na osud nutričně významných látek a kontaminantů
VíceMykotoxiny v obilovinách aktuální situace ve sklizni 2017 Ivana Polišenská
Mykotoxiny v obilovinách aktuální situace ve sklizni 2017 Ivana Polišenská Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Nejvýznamnější mykotoxiny v obilovinách 1. aflatoxiny 2. ochratoxin A 3. fumonisiny
VíceVliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka
Vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské
VícePRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI. Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil
PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil Mykotoxiny Z řeckého slova mykes = houba Toxicum = jed Produkty sekundárního metabolismu plísní Je známo asi 6000
VíceMykologie potravin: studium interakcí mikroskopických hub s potravinou nebo krmivem vedoucí ke kontaminaci, k rozkladným procesům nebo k produkci
Mykologie potravin Standardní vyšetřovací metody založené na kultivaci kvasinek a plísní na pevných půdách, vyhodnocování morfologie (makro- a mikroskopicky), typy toxinů produkovaných plísněmi. Mykologie
VíceMikromycety - vláknité houby - plísně
Mikromycety - vláknité houby - plísně Mikromycety Pro vláknité mikromycety se všeobecně používá termín plísně V mykologii má však termín "plísně" užší význam, označuje pouze houby podkmene Oomycota (např.
VíceSaprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje
Otázka: Houby a nižší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Houby fungia Samostatná říše- napůl živočich a rostlina Eukaryotické heterotrofní organismy, které se rozmnožují výtrusy. Tělo se
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE Mikroskopické houby - rod Aspergillus zástupci rodu Aspergillus - popsáno 339 druhů, cca 40 druhů popsáno jako původci mykotických
VíceMožná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.
Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc. Nízkoenergetický dům Norma ČSN 73 0540 Charakterizován potřebou tepla na vytápění Otopná soustava o nižším výkonu Dobře zateplené
VíceMgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.
Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz 1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie
VíceÚvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny
Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc. a doc. ing. Kamila Míková, CSc. a ing. Jana Kohoutková,
VíceMykotoxiny výskyt v potravinách a jejich efekty
Mykotoxiny výskyt v potravinách a jejich efekty Mykotoxiny sekundární metabolity toxinogenních mikromycet (plísní) mykotoxiny jsou obvykle vylučovány do substrátu, ale mohou být také ve sporách známo přes
VíceMikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
VíceJedovatá stopa 4. díl
Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha Jedovatá stopa 4. díl Paličkovice nachová ( purpurea) popř. C. paspali parazituje na divoce rostoucích i kulturních travinách včetně obilovin. Její přezimující
VíceMikroskopické houby a jejich diagnostika. Význam v průmyslu, lékařství a potravinářství.
Titulní strana Mikroskopické houby a jejich diagnostika. Význam v průmyslu, lékařství a potravinářství. Alena Kubátová Přírodovědecká fakulta UK, Katedra botaniky tel. 221 951 656, e-mail: kubatova@natur.cuni.cz
VíceAplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe
Výživa zvířat a její vliv na užitkovost a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva
VíceBotanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Chytridiomycota TŘÍDA: Chytridiomycetes ŘÁD: Chytridiales Synchytrium endobioticum (TP)
VícePlísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová
Plísně v domě a bytě 164 Kateřina Klánová ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Plísně v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Kateřina Klánová GRADA PUBLISHING Poděkování Za odborné konzultace děkuji RNDr. Jaroslavu
VíceFytopatologická praktika
Fytopatologická praktika zygomycety 4 Ing. Dagmar Palovčíková Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Systém hub 4 (5) dobře odlišené
VíceSPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.
SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.cz ÚVOD ZÁKLADNÍ PRINCIPY BEZPEČNOSTI POTRAVIN NAŘÍZENÍ 178/2002
VíceFusarium a Cylindrocarpon
Fusarium a Cylindrocarpon Rod Fusarium (česky srpatka) je charakteristický tvorbou vícebuněčných zakřivených makrokonidií, na rozdíl od příbuzného rodu Cylindrocarpon, který má makrokonidie většinou rovné.
VíceVYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA VÝSKYTU PLÍSNÍ V BYTECH ODBORNÉ STANOVISKO. Plísně a jejich výskyt
VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA VÝSKYTU PLÍSNÍ V BYTECH ODBORNÉ STANOVISKO Plísně a jejich výskyt Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Při růstu vytvářejí reprodukční
VíceH O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková
H O U B Y (Fungi, Mycota) B. Voženílková Charakteristické rysy hub Houby mají ze všech původců rostlinných chorob největší význam. Ve středoevropských podmínkách je jimi vyvoláno asi 82-84 % všech ekonomicky
VíceBotanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum ŘÍŠE: Chromista/SAR Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Peronosporomycota (Oomycota) TŘÍDA: Peronosporomycetes (Oomycetes ) ŘÁD: Peronosporales Pseudoperonospora
VíceMykotoxiny v potravinách a jejich vliv na zdraví člověka Bakalářská práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Mykotoxiny v potravinách a jejich vliv na zdraví člověka Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing.
VícePlísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová
Plísně v domě a bytě 164 Kateřina Klánová ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Plísně v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Kateřina Klánová GRADA PUBLISHING Poděkování Za odborné konzultace děkuji RNDr. Jaroslavu
VíceAspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů
Aspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů Nejvýznamnější skupina mikromycetů z hlediska produkce závažných mykotoxinů A. flavus A. parasiticus A. nomius A. caelatus A. oryzae A. sojae A. tamarii A.
VíceBotanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Eurotiomycetes ŘÁD: Eurotiales Eurotium amstelodami (ŽM) Aspergillus
VíceObecná charakteristika hub
Fyziologie hub Prvá část: Charakteristiku hub na základě výživy Ekologická charakteristika výživy hub Chemické zdroje výživy hub Druhá část Fyziologie růstu a rozmnožování Způsoby stanovení růstu, způsoby
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceSystém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno
Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Mykotoxiny v krmivech Mykotoxiny jsou nejvíce produkovány rody mikroskopických hub Aspergillus,
VíceSledování kvality stravování v Menze UTB ve Zlíně z hygienického hlediska
Sledování kvality stravování v Menze UTB ve Zlíně z hygienického hlediska Bc. Radek Hrubý Diplomová práce 2007 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta technologická Rád bych poděkoval Ing. Leoně Čechové,
VíceMycelium (podhoubí) = soubor hyf. Součástí mycelia jsou i útvary kde vznikají spory
Říše: HOUBY (Fungi) Charakteristika: - známo přes 100 000 druhů (odhad až 1,5 miliónů) - organizmy s eukaryotickou buňkou BS s chitinem, v buňce lysozómy i cytoskelet - jedno i mnohobuněčné - heterotrofní
VíceMendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Chemické kontaminanty v potravinách mykotoxiny
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Chemické kontaminanty v potravinách mykotoxiny Bakalářská práce Vedoucí práce: MVDr. Olga Cwiková, Ph.D. Vypracovala: Dominika
VíceTéma : HOUBY. Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Jana Hůšová. Očekávané výstupy :
Téma : HOUBY Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Očekávané výstupy : Jana Hůšová Seznámení s říší HOUBY Praktické využití těchto organismů pro člověka Schopnost rozpoznat jedlé a jedovaté
VíceMYKOTOXINY A JEJICH VÝSKYT VE VÍNECH
Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici MYKOTOXINY A JEJICH VÝSKYT VE VÍNECH Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Vojtěch Kobližka Vypracovala Mgr. Barbara Tomanová Lednice
Více5. HOUBY A NIŽŠÍ ROSTLINY
5. HOUBY A NIŽŠÍ ROSTLINY A. Stavba buňky hub (hyfy, nepravá pletiva) B. Význam hub v přírodě C. Hospodářsky významní zástupci hub D. Rozdělení nižších rostlin podle asimilačních barviv a typu stélek,
VícePenicillium, řád Eurotiales
Penicillium, řád Eurotiales Druhově bohatý rod: více než 250 druhů V přírodě jedna z nejčastějších hub (půda, ovzduší) významný rozkladač rostlinných zbytků V prostředí člověka častý kontaminant potravin
VícePenicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)
Penicillium podrod Biverticillium - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní) Penicillium islandicum Kolonie: Dosti pomalu rostoucí, sametové až flokozní, tmavozelené, s oranžovým
VíceMIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
VíceDNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.
INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)
VíceMykotoxiny v krmivech
Mykotoxiny v krmivech RNDr. Jan Nedělník, PhD. Ing. Hana Moravcová Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Ing. Alena Honzlová Státní veterinární ústav Jihlava V Krmivářství 3/2003 byl publikován
Vícedodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty)
Otázka: Hygiena a toxikologie Předmět: Chemie Přidal(a): dan 1. Definice, základní poznatky HYGIENA = dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty) vnějším znakem hygieny
VíceEKOLOGIE A VÝZNAM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PRODUCENTŮ MYKOTOXINŮ. Jan Wipler Ústav klinické mikrobiologie Lékařské fakulty v Hradci Králové UK v Praze
EKOLOGIE A VÝZNAM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PRODUCENTŮ MYKOTOXINŮ Jan Wipler Ústav klinické mikrobiologie Lékařské fakulty v Hradci Králové UK v Praze EKOLOGIE ANAMORFNÍCH MIKROMYCET různě rychlý růst, sporulace
VíceBuňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER
Říše: Houby (Fungi) Buňka hub buněčná stěna plazm.membr. lysozóm vakuola jádro drsné ER mitochondrie glykogen Golgiho aparát hladké ER Stavba těla t - stélky - tvořena souborem houbových vláken = hyf (u
VíceBiologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceAspergillus, řád Eurotiales
Aspergillus, řád Eurotiales 230 druhů, český název kropidlák výskyt v přírodě hlavně v teplejších oblastech světa (půda) u nás častý kontaminant potravin a krmiv mnohé druhy jsou osmofilní produkce významných
VíceT-2 2 toxin. ití. RNDr. M. Vacková, CSc. Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové
a jeho možné zneužit ití RNDr. M. Vacková, CSc. Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Co je T-2 T 2 toxin? Je to trichothecenový mykotoxin,, který je produkován n plísní
VíceMykologie potravin: studium interakcí mikroskopických hub s potravinou nebo krmivem vedoucí ke kontaminaci, k rozkladným procesům nebo k produkci
Mykologie potravin Standardní vyšetřovací metody založené na kultivaci kvasinek a plísní na pevných půdách, vyhodnocování morfologie (makro- a mikroskopicky), typy toxinů produkovaných plísněmi. Mykologie
VíceN217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie
ÚSTAV TECHNOLOGIE VODY A PROSTŘEDÍ N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie Název úlohy: Kultivační stanovení: Stanovení mikromycet (plísní a kvasinek) Vypracováno v rámci projektu: Inovace a
VíceUniverzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie
Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie Toxinogenní vláknité mikroskopické houby rodu Aspergillus a možné zdravotní dopady pro člověka Bakalářská práce Autor: Studijní program:
VíceHouby v našich domácnostech aneb o čem doma víte i nevíte
Alena Kubátová Houby v našich domácnostech aneb o čem doma víte i nevíte 1 Aniž si to zcela uvědomujeme, naše domácnosti kromě nás obývá řada dalších organismů. Velkou a rozmanitou skupinou, která tvoří
Víceplodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)
Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)
VíceToxiny a sekundární metabolity hub v potravinách. Simona Pospíšilová
Toxiny a sekundární metabolity hub v potravinách Simona Pospíšilová Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Současná moderní společnost je vystavena mnoha rizikovým faktorům. K takovým faktorům patří také mykotoxiny
VíceIZOLACE A IDENTIFIKACE PLÍSNÍ
IZOLACE A IDENTIFIKACE PLÍSNÍ MARCELA PEJCHALOVÁ Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceMikroorganismy v potravinách
Přírodní mikroflora Mikroorganismy do prostředí uvedené Mikroorganismy v potravinách Kažení potravin Fermentační procesy Otravy z potravin Potraviny nejsou sterilní!!!! Kontaminace člověkem Vzduch, půda,
VíceLaboratorní diagnostika plísní rodu Fusarium
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD DIPLOMOVÁ PRÁCE Laboratorní diagnostika plísní rodu Fusarium Bc. PETRA VITÁČKOVÁ Vedoucí diplomové práce:
VíceCarbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce
Dos 1654 July 25 nd, 2011 Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce Catherine Ionescu Pancosma R&D, Carbovet expert 1 Představení Většina zákazníků požaduje vysvětlení jaký je mechanismus
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. NÁVRH UČEBNÍHO TEXTU POTRAVINÁŘSKÁ MYKOTOXIKOLOGIE PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY Bakalářská práce
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin NÁVRH UČEBNÍHO TEXTU POTRAVINÁŘSKÁ MYKOTOXIKOLOGIE PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ
VíceBotanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Fungi ODDĚLENÍ: Ascomycota vřeckovýtrusné houby TŘÍDA: Eurotiomycetes ŘÁD: Eurotiales Aspergillus niger (ŽM) Aspergillus flavus
VíceVýzkum sterilizačních (protiplísňových) metod Národní knihovna ČR mezinárodní grant s účastí p. Randy Silvermana
Výzkum sterilizačních (protiplísňových) metod Národní knihovna ČR mezinárodní grant s účastí p. Randy Silvermana Materiály, pomůcky, zařízení, přístroje : Destilovaná voda Vatové tampóny Živná půda (CDA)
VícePenicillium podrod Penicillium. - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory
Penicillium podrod Penicillium - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory Penicillium fyziologické znaky využití CSA CSA agar s kreatinem a indikátorem ph (bromkresolový
VíceZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMU CIZORODÝMI LÁTKAMI Z POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ, DIETÁRNÍ EXPOZICE
Projekt monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva č.iv: 5. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMU CIZORODÝMI LÁTKAMI Z POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ, DIETÁRNÍ EXPOZICE Subsystém se v monitorovacím období
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Vláknité mikromycety a jejich vliv na zdraví člověka Bakalářská práce Vedoucí práce: MVDr. Olga Cwiková
VíceEurotium, řád Eurotiales
Eurotium, řád Eurotiales Houby nápadné tvorbou žlutých plodnic (kleistothecií) a nepohlavního stadia rodu Aspergillus. Charakteristické svou osmofilií - vyskytují se na substrátech s omezenou dostupností
VíceČLOVĚK A PŘÍRODA/PŘÍRODOPIS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_52_INOVACE_BiII-6 Autor Mgr. David Kollert Datum vytvoření vzdělávacího
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
VíceZměna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka
20. Konference Monitoringu, Milovy, 6. 10. 2015 Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka Vladimír Ostrý, Marie Jefremová, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a
VíceMYKOTOXINY. Ochratoxin A
Výskyt: MYKOTOXINY Ochratoxin A obiloviny (kukuřice, ječmen, žito), sója masné výrobky (finalizace salámů pomocí plísní!), vepř. krev (vázán na albumin) rybí polokonzervy káva, kakao rozinky Ochratoxin
VíceOceněné rostlinné hnojivo!
Oceněné rostlinné hnojivo! Powder Feeding Organická a minerální hnojiva byla v zemědělství používána po tisíce let, ovšem co se týká zemědělské techniky a zdrojů, tak ty se příliš nezměnily. Co ho dělá
VíceIntegrovaný systém eliminace mykotoxinů. Širokospektrální vyvazovač toxinů s kontrolou plísní navíc
Integrovaný systém eliminace mykotoxinů Širokospektrální vyvazovač toxinů s kontrolou plísní navíc Neutox - koncept Mykotoxiny se běžně vyskytují ve většině surovin a krmných směsí. Jsou produkovány velkým
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceKontaminanty v pivovarství Renata Mikulíková VÚPS a.s.
Kontaminanty v pivovarství Renata Mikulíková VÚPS a.s. 2 Kontrola jakosti surovin pro výrobu sladu a piva Látky ohrožující kvalitu ječmene, sladu a piva Rizikové látky akrylamid produkty houbových organizmů
VíceOtázka: Houby a lišejníky. Předmět: Biologie. Přidal(a): topinka HOUBY=FUNGI
Otázka: Houby a lišejníky Předmět: Biologie Přidal(a): topinka HOUBY=FUNGI doména: eukarya jednobuněčné i mnohobuněčné potřebují vyšší půdní vlhkost (rostou hlavně v lesích a na loukách) nejstarší doklady
VíceMykotoxiny u zvířat. doc. MVDr. Jan Bardoň, Ph.D., MBA 1,2 Mgr. Pavla Macharáčková. Státní veterinární ústav Olomouc
Mykotoxiny u zvířat doc. MVDr. Jan Bardoň, Ph.D., MBA 1,2 Mgr. Pavla Macharáčková 1 Státní veterinární ústav Olomouc 2 Ústav mikrobiologie, Lékařská fakulta UP v Olomouci Houby Makromycety ( např. muchomůrka)
VíceVláknité mikromycety. Plísně Ing. Libor Kalhotka, Ph.D.
Vláknité mikromycety Plísně Ing. Libor Kalhotka, Ph.D. Vláknité houby plísně jsou jedno až mnohobuněčné eukaryotické organismy, tvořící vláknité povlaky uvnitř nebo na povrchu substrátů Říše: Houby (Fungi)
VíceVLHKOST A PLÍSNĚ VE STAVBĚ
VLHKOST A PLÍSNĚ VE STAVBĚ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a
VíceIzolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní
Více