Systémové struktury - základní formy spojování systémů
|
|
- Hynek Špringl
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Systémové struktury - základní formy sojování systémů Základní informace Při řešení ať již analytických nebo syntetických úloh se zravidla setkáváme s komlikovanými systémovými strukturami. Tato lekce se roto bude zabývat základními mechanismy, jak z oisu dílčích lineárních systémů vytvořit ois celkové struktury systému. Na druhé straně, je-li z disozici obrazová řenosová funkce, lze rozkladem jejího čitatele i jmenovatele na kořenové činitele, res. osléze na arciální zlomky odhadnout dílčí systémy a jejich vzájemné roojení. Pro úsěšné zvládnutí této oslední lekce, je samozřejmě třeba znát to co této lekci ředcházelo. ýstuy z výuky seznámit se se základními formami sojování lineárních systémů - sériové, aralelní a zětnovazební zaojení; umět určit charakteristiky výsledného lineárního systému ze znalosti dílčích soustav v daném zaojení.
2 Základní formy sojování systémů Biologické i mnohé technické systémy jsou složité systémy vysokých řádů, které lze zravidla složit z jednodušších odsystémů. xistují tři základní tyy sojení - sériové, aralelní a zětnovazební. Pois dalších složitějších soustav ať už ro účely jejich analýzy či syntézy se určuje omocí ravidel tzv. blokové algebry. Předokladem ro oužití blokové algebry jsou dvě základní odmínky: všechny členy systému jsou lineární; ři vzájemném sojování se jednotlivé bloky nesmějí ovlivňovat tj. ři vzájemném sojení více bloků musí ois jednotlivých bloků zůstat nezměněn. Z blokové algebry systémů vycházejí mnohé algoritmy, jako jsou nař. metoda ostuných úrav, metoda eliminace roměnných, Masonovo ravidlo, aod. šechny tyto ostuy jsou ale oněkud za horizontem očekávaných znalostí čtenářů tohoto textu, nadále se budeme zabývat ouze třemi výše uvedenými základními tyy sojení dvou dílčích soustav. Přesto, že jsou následující odvození vztahů ro různé tyy zaojení rovedeny ro sojité systémy, táž ravidla latí i ro systémy racující v diskrétním čase. Sériové kaskádní zaojení Při hledání vztahu ro výslednou řenosovou funkci s sériového kaskádního zaojení dvou dílčích lineárních systémů mezi řenosovými funkcemi dvou sériově kaskádně zaojených lineárních dílčích systémů s řenosovými funkcemi a obr.. vycházíme z latnosti vztahů a U,.. U s..3 Obr.. Sériové zaojení dvou lineárních systémů Rozšířením vztahu ro s a následující jednoduchou úravou dostaneme U U U U s Zobecněním vztahu.4 ro sériové zaojení N dílčích systémů latí N s i i..5 Při výočtu vztahu ro imulzní charakteristiku ht systému daného sériovým zaojením dvou dílčích soustav s imulsními charakteristikami h t a h t vyjdeme ze známého základ-
3 ního konvolučního vztahu mezi výstuem yt a vstuem xt systému a jeho imulzní charakteristikou ht y t ht * xt..6 Ze sériového zaojení obou dílčích soustav také latí, že y t y t h t * x t h t * y t h t *[ h t * x t]..7 zhledem k latnosti asociativního zákona ro konvoluci lze vztah.7 řesat do tvaru y říadně s využitím komutativního zákona t [h t*h t]* xt,.8 t [h t*h t]* xt..9 y Ze srovnání.6 a.9 je ro sériové zaojení dvou lineárních soustav s imulzními charakteristikami h t a h t h s t ht * h t,.0 ří. ro zobecnění se sériovým zaojením N soustav hs t ht*ht*...*hnt,. což je výsledek, který bylo možné očekávat, okud víme, že Lalacovým obrazem konvoluce je součin Lalacových obrazů originálních funkcí času a naoak. Příklad. Určete obrazovou řenosovou funkci sériového zaojení dvou dílčích systémů s řenosovými funkcemi 3 5 a. ýsledná řenosová funkce sériového zaojení zadaných systémů je dána součinem dílčích řenosových funkcí. Platí roto Příklad.. 3 Určete obrazovou řenosovou funkci sériového zaojení dvou identických dílčích diskrétních systémů d z z -. Pro diskrétní systémy latí identické ravidlo ro určení řenosové funkce sériového zaojení jako ro systémy racující ve sojitém čase. Proto výsledná řenosová funkce je Příklad.3 z d z z - z - z -. Určete obrazovou řenosovou funkci sériového zaojení dvou identických dílčích diskrétních systémů d z z - rostřednictvím jejich imulzních charakteristik. 3
4 Imulzní charakteristika dílčí soustavy je h d k {,, 0, 0, } a výsledná imulzní charakteristika je dána konvolucí obou dílčích imulzních charakteristik. Je roto {,, 0, 0, } * {,, 0, 0, } {,,, 0, 0, }. Této imulzní charakteristice ak odovídá obrazová řenosová funkce taková, jaká byla výsledkem řešení říkladu.. 3 Paralelní zaojení Při aralelním zaojení dvou systémů obr.3. jsou vstuy obou systémů totožné a výstuy jsou obecně vázány nějak definovaným funkčním říkazem - sojkou. Má-li být výsledný systém rovněž lineární, výstuy se musí sčítat. Pokud jsou řenosové funkce jednotlivých systémů definovány vztahy a, Protože, latí. 3.4 Pro obecně N aralelně zaojených systémů je N i i. 3.5 Nyní se oět okusme určit, jaký vztah latí i ro imulzní charakteristiku výsledné soustavy. Pro jednotlivé dílčí systémy je a Protože Obr.3. Paralelní zaojení dvou lineárních systémů y t ht* xt ht* xt y t h t* x t h t* xt. y t y t y t h t* xt h t* xt [h t h t]* xt. 3.7 A odobně jako v ředchozím říadě srovnáním vztahů, tentokrát.6 a 3.7 je
5 h ří. ro obecný říad aralelního zaojení N soustav Příklad 3. t h t h t, 3.8 N t hit i Určete celkovou řenosovou funkci systému vytvořeného aralelním zaojením odle obr.3., kde. h. 3.9 Přenosová funkce aralelního zaojení dvou Obr.3. Zaojení dle zadání říkladu 3. dílčích soustav je dána součtem řenosových dílčích soustav. Na zobrazeném zaojení má dolní větev jednotkový řenos vše co se řivede na vstu této větve se také objeví na jejím konci. Proto latí, že Příklad 3.. Určete celkovou řenosovou funkci aralelního zaojení dvou dílčích diskrétních soustav zadaných jejich imulzními charakteristikami h k {, -, 0, 0, } a h k {,,, 0, 0, }. Součet obou imulzních charakteristik je hk h k h k {,,, 0, 0, }. Tomu odovídá řenosová funkce z z - z -. 4 Zětnovazební zaojení 4. Pois řenosu zětnovazebního systému Zětnovazební zaojení dvou systémů je zobrazeno na obr.4.. Systém s řenosovou funkcí je umístěn v římé větvi, systém tvoří zětnou vazbu, řičemž výstu zětnovazebního systému je buď řičítán či odečítán od vstuního signálu celého systému - kladná nebo záorná zětná vazba. Nechť jsou jednotlivé řenosové funkce definovány ; 4. Dále, ředokládáme-li záornou zětnou vazbu, je ;
6 6 a z toho. 4.5 Z těchto rovnic můžeme sát.... X 4.6 říadě kladné zětné vazby 53 je Je-li v obou větvích zaojeno více systémů sériově nebo aralelně, je řenosová funkce celého zaojení určena vztahem, s m 4.8 kde rerezentuje celkovou obrazovou řenosovou funkci římé větve a s součin celkových řenosových funkcí římé i zětné větve zětnovazebního zaojení. Určit imulsní charakteristiku zětnovazebního zaojení ze znalosti imulzních charakteristik dílčích soustav již zdaleka není tak jednoduché jako v obou ředešlých zaojeních. 4. lastnosti zětnovazebního zaojení Zětnovazební zaojení má mnohé ozitivní, ro raxi užitečné vlastnosti, jako nař.: schonost vhodně rerodukovat vstu rinci regulace; snížená citlivost oměru výstu/vstu na změny arametrů systému; snížený vliv nelinearit; snížený vliv vnějších oruch a šumu; širší rozsah frekvenčního ásma. Může ale zůsobit ři zavedení kladné zětné vazby i neříjemné těžkosti, které vedou k možnému vzniku oscilací a nestabilitě. 53 Kladná zětná vazba nastává tehdy, okud zvýšení hodnoty řiváděné z výstuu na vstu zůsobí další zvýšení hodnoty na výstuu. Obr.4. Zětnovazební zaojení dvou lineárních systémů
7 Z uvedených vlastností si na říkladu demonstrujme možnost rozšíření roustnéhoo frekvenčního ásma. Příklad 4.: Ověřte vliv zětné vazby na frekvenční vlastnosti zětnovazebního systému s úlnou záornou zět- nou vazbou odle obr.4., je-li v římé větvi systém. řádu s řenosovou funkcí G. 4.9 Obr.4. Systém. řádu se setrvačností s úlnou zětnou vazbou Přiomeňme, že z raktických důvodůů je užitečné obrazovou řenosovou funkci tohoto tyu sát ve tvaru K 4.0, T kde K je koeficient zesílení říká kolikrát je výstuní signál větší než vstuní v celém frek- venčním ásmu a T je časová konstantaa rerezentující setrvačnosti systému a která rovněž úzce souvisí s mezní frekvencí řenášeného ásma. Frekvenční řenosová funkce zadaného systému v římé větvi je 4. G ω. jω a frekvenční řenosová funkce výsledného zětnovazebního systému 4. G ω jω jω 0, 5 F ω.. G ω jω jω 0, 5jω jω jω Ze vztahu 4. je zřejmé, že si systém zajedná o chováváá globální vlastnosti - oět se systém. řádu se setrvačností, zmenšil se ale koeficient zesíleníí z na 0,5 a odobně se zmenšila i časová konstanta systému, oět z na 0,5. Bodeho modulová frekvenční charakteristika systému. řádu se setrvačností je určena vztahem Obr.4.3 Modulová Bodeho charakteristika ω 0log ω systému. řádu se setrvačností 4.3 0log K 0log T ω. Zoakujme si rovněž, že grafické znázornění Bodeho frekvenční charakteristiky je založeno na aroximaci lomenou římkou ro dva mezní říady: ro ω «/T je Tω «a tedy ro ω» /T je Tω» a tedy ω ω 0log K 0 logtω 0log k
8 Modulová Bodeho frekvenční charak- teristika systému. řádu se setrvačností má roto tvar uvedený na obr zadaném říadě má zětnovazební zaojení v roustném ásmu oloviční zesílení, tedy nikoliv 0log 0 jako ůvodní zadaná soustava, ale 0log/, tj. 0log 6. e svých klesají- cích částech jsou frekvenční charakteris- tiky obou systémů osány výrazy Struktura zětnovazebníhoo regulačního systému zahrnuje některé tyické odsystémy s řesně definovanou úlohou. Základní konfigurace takového jednoduchéhoo zětnovazebního systému s jedním vstuem a jedním výstuem Single Inut - Single Outut, SISO je uveden na obr.4.5. Referenční veličina R je externí signál, jehož hodnota je srovnávána se signálem na výstu- hodnotu řízené veličiny. odnota chybového signálu je dána rozdílem referenční a zětnova- zební veličiny a tento rozdíl ředstavuje hybnou akční veličinu systému. Je-li chybový signál u zětnovazební větve B. Referenční veličina zravidla ředstavuje ideální či ožadovanou nulový, znamená to, že řízená veličina má ožadovanou hodnotu a není třeba zasahovat. Je-li naoak chybový signál velký, je otřeba vyvolat intenzivní akci, která uvede řízenou veličinu do ožadovaných mezí. Blok římého řízení ředstavuje část systému, která transformuje chybový signál na akční řídicíí signál, který již římo ovlivňuje chování řízené soustavy, která může být konečně jako každý jiný rvek schématu ovlivněna nežádoucím ůsobením vněj- veli- šího rostředí - oruchami. Blok zětnovazebních rvků transformuje řízenou výstuní činu do tvaru, který může být oužit ro srovnání s referenčním vstuem. Obr.4.44 Modulová Bodeho charakteristika systé- mu. řádu se setrvačností dle zadání G ω 0 log 0 log ω 0 log ω; ω F ω 0 log 0 log 0 log 0log 0log ω 0log log 0log ω 0 log ω. To znamená, že jejich růběh je v této části stejný. Tvar frekvenčních charakteristik obou soustav je zobrazen na obr.4.4 Frekvenční charakteristika zětnovazebního systému má oroti ůvodnímu dvojnásobně široké řenášené ásmo, ovšem za cenu snížení zesílení na olovinu. 4.3 Princi zětnovazební regulace Obr.4.5 Princi zětnovazební regulace 8
zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.
Teorie řízení 004 str. / 30 PŘÍKLAD zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, naájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. E ce ω a) Odvoďte řenosovou funkci F(): F( ) ω( )/ u( ) b)
VíceLaplaceova transformace.
Lalaceova transformace - studijní text ro cvičení v ředmětu Matematika -. Studijní materiál byl řiraven racovníky katedry E. Novákovou, M. Hyánkovou a L. Průchou za odory grantu IG ČVUT č. 300043 a v rámci
VíceZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 10. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
Více7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU
7. Výrobní činnost odniku Ekonomika odniku - 2009 7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7.1. Produkční funkce teoretický základ ekonomiky výroby 7.2. Výrobní kaacita Výrobní činnost je tou činností odniku, která
VíceObvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru
Obvodové rovnice v časové oblasti a v oerátorovém (i frekvenčním) tvaru EO Přednáška 5 Pavel Máša - 5. řednáška ÚVODEM V ředchozím semestru jsme se seznámili s obvodovými rovnicemi v SUS a HUS Jak se liší,
Více6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy
6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého
VíceLaplaceova transformace
Lalaceova transformace EO2 Přednáška 3 Pavel Máša ÚVODEM Víme, že Fourierova transformace díky řísným odmínkám existence neexistuje ro řadu běžných signálů dokonce i funkce sin musela být zatlumena Jak
Více6 Algebra blokových schémat
6 Algebra blokových schémat Operátorovým přenosem jsme doposud popisovali chování jednotlivých dynamických členů. Nic nám však nebrání, abychom přenosem popsali dynamické vlastnosti složitějších obvodů,
Vícedefinovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu
. PI regulátor Čas ke studu: 5 mnut Cíl Po rostudování tohoto odstavce budete umět defnovat ojmy: PI člen, vnější a vntřní omezení, řenos PI členu osat čnnost PI regulátoru samostatně změřt zadanou úlohu
Více12.1 Úvod. Poznámka : Příklad 12.1: Funkce f(t) = e t2 nemá Laplaceův obraz. Příklad 12.2: a) L{1} = 1 p, p > 0 ; b) L{ eat } = 1, [ZMA15-P73]
KAPITOLA 2: Lalaceova transformace [ZMA5-P73] 2. Úvod Lalaceovým obrazem funkce f(t) definované na, ) nazýváme funkci F () definovanou ředisem Definičním oborem funkce F F () = f(t) e t dt. je množina
VíceOddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE
ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly
VíceVYUŽITÍ TRANSIMPEDANČNÍCH ZESILOVAČŮ V AKTIVNÍCH FILTRECH
VYŽITÍ TRANSIMPEDANČNÍCH ZESILOVAČŮ V ATIVNÍCH FILTRECH sing Transimedance Amlifiers in Active Filters Vladimír Axman * Abstrakt Článek ojednává o možnostech využití transimedančních zesilovačů s vyvedenou
VíceZpůsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost
Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány
VíceDynamické programování
ALG Dynamické rogramování Nejdelší rostoucí odoslounost Otimální ořadí násobení matic Nejdelší rostoucí odoslounost Z dané oslounosti vyberte co nejdelší rostoucí odoslounost. 5 4 9 5 8 6 7 Řešení: 4 5
VíceEKONOMETRIE 4. přednáška Modely chování spotřebitele
EKONOMETRIE 4. řednáška Modely chování sotřebitele Rozočtové omezení Sotřebitel ři svém rozhodování resektuje tzv. rozočtové omezení x + x y, kde x i množství i-té sotřební komodity, i cena i-té sotřební
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cz @iba.muni.cz,, Kamenice 3, 4. patro, dv.č.44.44 INVESTICE Institut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz XI. STABILITA
VíceReproduktor elektroakustický měnič převádějící elektrický signál na akustický signál, převážně zvukový
Měření reroduktorů Reroduktor elektroakustický měnič řevádějící elektrický signál na akustický signál, řevážně zvukový i w u Reroduktor reroduktor jako dvoubran y( t) h( t)* x( t) Y ( ω ) H ( ω ). X X
VíceNumerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou
Konference ANSYS 2009 Numerické výočty roudění v kanále stálého růřezu ři ucání kanálu válcovou sondou L. Tajč, B. Rudas, a M. Hoznedl ŠKODA POWER a.s., Tylova 1/57, Plzeň, 301 28 michal.hoznedl@skoda.cz
VíceVýpočet svislé únosnosti osamělé piloty
Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 04/2016 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro
Víceelektrické filtry Jiří Petržela pasivní filtry
Jiří Petržela výhody asivních filtrů levné a jednoduché řešení filtrace není nutné naájení aktivních rvků nevýhody asivních filtrů maximálně jednotkový řenos v roustném ásmu obtížnější kaskádní syntéza
VíceZpůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího
Více2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305
.3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram
VíceÚvěr a úvěrové výpočty 1
Modely analýzy a syntézy lánů MAF/KIV) Přednáška 8 Úvěr a úvěrové výočty 1 1 Rovnice úvěru V minulých řednáškách byla ro stav dluhu oužívána rovnice 1), kde ředokládáme, že N > : d = a b + = k > N. d./
VíceAnalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii
KM/GVS Geometrické vidění světa (Design) nalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii Použité značky a symboly R, C, Z obor reálných, komleních, celých čísel geometrický vektor R n aritmetický vektor
VíceTermodynamické základy ocelářských pochodů
29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VíceTřetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Stavba a rovoz strojů Třetí Dušan Hložanka 6.. 03 Název zracovaného celku: Řetězové řevody Řetězové řevody A. Pois řevodů Převody jsou mechanismy s tuhými členy, které
VíceExperimentální identifikace tepelného výměníku. Bc. Michal Brázdil
Exerimentální identifikace teelného výměníku Bc Michal Brádil STOČ 9 UTB ve Zlíně, Fakulta alikované informatiky, 9 ABSTRAKT Cílem této ráce je senámení čtenáře s laboratorním aříením Armfield PCT 4 a
VíceUniverzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ
Univerzita Pardubice FAKULA CHEMICKO ECHNOLOGICKÁ MEODY S LAENNÍMI PROMĚNNÝMI A KLASIFIKAČNÍ MEODY SEMINÁRNÍ PRÁCE LICENČNÍHO SUDIA Statistické zracování dat ři kontrole jakosti Ing. Karel Dráela, CSc.
VíceVýpočet svislé únosnosti osamělé piloty
Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 06/2018 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro
VíceV následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.
8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S
VícePARALELNÍ PROCESY A PROGRAMOVÁNÍ
PARALELNÍ PROCESY A PROGRAMOVÁNÍ 6 Analýza složitosti algoritmů - cena, ráce a efektivita Ing. Michal Bližňák, Ph.D. Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního fondu
VícePředpjatý beton Přednáška 6
Předjatý beton Přednáška 6 Obsah Změny ředětí Okamžitým ružným řetvořením betonu Relaxací ředínací výztuže Přetvořením oěrného zařízení Rozdílem telot ředínací výztuže a oěrného zařízení Otlačením betonu
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceNÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL
NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz
VíceMĚŘENÍ VÝKONU V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR. Petr BERNAT VŠB - TU Ostrava, katedra elektrických strojů a přístrojů
MĚŘENÍ VÝKONU V SOUSAVĚ MĚNIČ - MOOR Petr BERNA VŠB - U Ostrava, katedra elektrických strojů a řístrojů Nástu regulovaných ohonů s asynchronními motory naájenými z měničů frekvence řináší kromě nesorných
VíceZkoušení a dimenzování chladicích stropů
Větrání klimatizace Ing. Vladimír ZMRHAL, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky rostředí Zkoušení a dimenzování chladicích stroů Ústav techniky rostředí Chilled Ceilings Testing and Dimensioning
VíceGEOMETRICKÉ PROJEKCE. Petra Surynková, Yulianna Tolkunova
GEOMETRICKÉ PROJEKCE S VYUŽITÍM 3D POČÍTAČOVÉHO MODELOVÁNÍ Petra Surynková, Yulianna Tolkunova Článek ojednává o realizovaných metodách inovace výuky deskritivní geometrie na Matematicko-fyzikální fakultě
VíceGONIOMETRICKÉ ROVNICE -
1 GONIOMETRICKÉ ROVNICE - Pois zůsobu oužití: teorie k samostudiu (i- learning) ro 3. ročník střední školy technického zaměření, teorie ke konzultacím dálkového studia Vyracovala: Ivana Klozová Datum vyracování:
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
Více1. série. Různá čísla < 1 44.
série Téma: Termínodeslání: Různá čísla ½ º Ò ½ ½º ÐÓ je řirozené q9+9 q 6+ 9 9 6 ¾º ÐÓ `5+ 6 998 není řirozené º ÐÓ Nechť c je řirozené číslo Rozhodněte, které z čísel c+ c a c c je větší a své tvrzení
Více1. Vysvětlete pojmy systém a orientované informační vazby (uveďte příklady a protipříklady). 2. Uveďte formy vnějšího a vnitřního popisu systémů.
Soubor říkladů k individuálnímu rocvičení roblemaiky robírané v ředměech KKY/TŘ a KKY/AŘ Uozornění: Následující říklady však neokrývají veškerou roblemaiku robíranou v uvedených ředměech. Doazy, náměy,
VíceStatistická analýza dat - Indexní analýza
Statistiká analýza dat Indexní analýza Statistiká analýza dat - Indexní analýza Index mohou být:. Stejnorodýh ukazatelů. Nestejnorodýh ukazatelů Index se skládají ze dvou složek:... intenzita (úroveň znaku)...
VíceNumerická integrace konstitučních vztahů
Numercká ntegrace konsttučních vztahů Po výočtu neznámých deformačních uzlových arametrů v každé terac NR metody je nutné stanovt naětí a deformace na rvcích. Nař. Jednoosý tah (vz obr. vravo) Pro nterval
Více1. Pasivní filtry RC, princip, účel, vlastnosti, a použití, příklad dolní, horní, pásmové propusti a pásmové zádrže.
1. Pasivní filtry RC, rinci, účel, vlastnosti, a oužití, říklad dolní, horní, ásmové rousti a ásmové zádrže. Účel a oužití filtrů Kmitočtové filtry jsou dvojbrany (řevážně lineární), které roustí (bez
Více7.5.13 Rovnice paraboly
7.5.1 Rovnice arabol Předoklad: 751 Př. 1: Seiš všechn rovnice ro arabol a nakresli k nim odovídající obrázk. Na každém obrázku vznač vzdálenost. = = = = Pedagogická oznámka: Sesání arabol je důležité,
VíceObr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.
říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním
VícePorovnání dostupnosti různých konfigurací redundance pro napájení stojanů
Porovnán dostunosti různých konfigurac redundance ro naájen stojanů White Paer č. 48 Resumé K zvýšen dostunosti výočetnch systémů jsou ro zařzen IT oužvány řenače a duáln rozvody naájen. Statistické metody
VíceCVIČENÍ Z ELEKTRONIKY
Střední růmyslová škola elektrotechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKRONIKY Harmonická analýza Příjmení : Česák Číslo úlohy : Jméno : Petr Datum zadání :.1.97 Školní rok : 1997/98 Datum odevzdání : 11.1.97
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TEHNIKÉ V BNĚ BNO UNIVESITY OF TEHNOLOGY FAKULTA ELEKTOTEHNIKY A KOMUNIKAČNÍH TEHNOLOGIÍ FAULTY OF ELETIAL ENGINEEING AND OMMUNIATION ÚSTAV TELEKOMUNIKAÍ DEPATMENT OF TELEOMMUNIATIONS DIFEENČNÍ
VíceCVIČENÍ 4 - PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY
CVIČENÍ 4 - PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY - ři zracování tohoto cvičení studenti naváží na cvičení č.4 a č.5 - oužijí zejména vstuní údaje ze cvičení č.4, u kterých bude třeba sladit kombinaci
VíceZáklady elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů
Základy elektrických ohonů, otelování,ochlazování motorů Určeno ro studenty kombinované formy FS, ředmětu Elektrotechnika II an Dudek únor 2007 Elektrický ohon Definice (dle ČSN 34 5170): Elektrický ohon
VícePokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými
1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte
Více3. Silové působení na hmotné objekty
SÍL OENT SÍLY - 10-3. Silové ůsobení na hmotné objekty 3.1 Síla a její osuvné účinky V této kaitole si oíšeme vlastnosti silových účinků ůsobících na konstrukce a reálné mechanické soustavy. Zavedeme kvantitativní
VíceTéma 7: Přímý Optimalizovaný Pravděpodobnostní Výpočet POPV
Téma 7: Přímý Otimalizovaný Pravděodobnostní Výočet POPV Přednáška z ředmětu: Pravděodobnostní osuzování konstrukcí 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební Vysoká škola
VíceSměrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy
Směrová kalibrace ětiotvorové kuželové sondy Matějka Milan Ing., Ústav mechaniky tekutin a energetiky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, milan.matejka@fs.cvut.cz Abstrakt: The
VíceII. MOLEKULOVÁ FYZIKA 1. Základy termodynamiky IV
II. MOLEKLOÁ FYZIKA 1. Základy termodynamiky I 1 Obsah Princi maxima entroie. Minimum vnitřní energie. D otenciály vnitřní energie entalie volná energie a Gibbsova energie a jejich názorný význam ři některých
VíceBH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace
VíceCVIČENÍ 4 Doc.Ing.Kateřina Hyniová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze 4.
CVIČENÍ POZNÁMKY. CVIČENÍ. Vazby mezi systémy. Bloková schémata.vazby mezi systémy a) paralelní vazba b) sériová vazba c) zpětná (antiparalelní) vazba. Vnější popis složitých systémů a) metoda postupného
VíceSHANNONOVY VĚTY A JEJICH DŮKAZ
SHANNONOVY VĚTY A JEJICH DŮKAZ JAN ŠŤOVÍČEK Abstrakt. Důkaz Shannonových vět ro binární symetrický kanál tak, jak měl být robrán na řednášce. Číslování vět odovídá řednášce. 1. Značení a obecné ředoklady
VíceNÁVRH PREDIKTIVNÍCH REGULÁTORŮ POMOCÍ MINIMALIZACE l p NORMY V PROSTŘEDÍ MATLAB. Jaroslav Pekař *, Jan Štecha *, Vladimír Havlena *, **
NÁVRH PREDIKIVNÍCH REGULÁORŮ POMOCÍ MINIMALIZACE l NORMY V PROSŘEDÍ MALAB Jaroslav Pekař *, Jan Štecha *, Vladimír Havlena *, ** * Katedra řídicí techniky, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení
VíceMarkovovy řetězce se spojitým časem CTMC (Continuous time Markov Chain)
Markovovy řetězce se soitým časem CTMC (Continuous time Markov Chain) 3 5 1 4 Markovovy rocesy X Diskrétní stavový rostor Soitý obor arametru t { } S e1, e,, en t R t 0 0 t 1 t t 3 t Proces e Markovův
VíceModel tenisového utkání
Model tenisového utkání Jan Šustek Semestrální rojekt do ředmětu Náhodné rocesy 2005 V této ráci se budu zabývat modelem tenisového utkání. Vstuními hodnotami budou úsěšnosti odání jednotlivých hráčů,
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VíceSpojitá náhodná veličina
Lekce 3 Sojitá náhodná veličina Příad sojité náhodné veličiny je komlikovanější, než je tomu u veličiny diskrétní Je to dáno ředevším tím, že jednotková ravděodobnost jistého jevu se rozkládá mezi nekonečně
VíceDIAGNOSTICKÁ MĚŘENÍ V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR
Ing. PER BERNA VŠB - U Ostrava, FEI, katedra elektrických strojů a řístrojů, ul. 17. listoadu 15, 78 33 Ostrava Poruba, tel. 69/699 4468, E-Mail: etr.bernat@vsb.cz DIAGNOSICKÁ MĚŘENÍ V SOUSAVĚ MĚNIČ -
Více1. Ukazatele primární: - jsou přímo zjišťované, neodvozené - např. stav zásob, počet pracovníků k 31. 12., atd.
SROVNÁVÁNÍ HODNOT STATSTCÝCH UKAZATELŮ - oisem a analýzou ekonomikýh jevů a roesů omoí statistikýh ukazatelů se zabývá hosodářská statistika - ílem je nalézt zůsoby měření ekonomiké skutečnosti (ve formě
VícePRŮTOK PLYNU OTVOREM
PRŮTOK PLYNU OTVOREM P. Škrabánek, F. Dušek Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická Katedra řízení rocesů a výočetní techniky Abstrakt Článek se zabývá ověřením oužitelnosti Saint Vénantovavy
Více7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.
7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta
VíceMinia D14 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVC, SVM SVC, SVM. Výměnné moduly
SVC, SVM SVODIČE PŘEPĚTÍ SVC, SVM K ochraně elektrických sítí a zařízení řed řeětím vzniklým neřímým úderem blesku. K ochraně řed řeětím vzniklým atmosferickými oruchami a od sínacích ochodů v sítích.
VíceK141 HY3V (VM) Neustálené proudění v potrubích
Neustálené roudění v tlakových otrubích K4 HY3 (M) Neustálené roudění v otrubích 0 ÚOD Ustálené roudění ouze rostorové změny Neustálené roudění nejen rostorové, ale i časové změny vznik ři jakýchkoliv
Více3.2 Metody s latentními proměnnými a klasifikační metody
3. Metody s latentními roměnnými a klasifikační metody Otázka č. Vyočtěte algoritmem IPALS. latentní roměnnou z matice A[řádek,slouec]: A[,]=, A[,]=, A[3,]=3, A[,]=, A[,]=, A[3,]=0, A[,3]=6, A[,3]=4, A[3,3]=.
VíceISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec
SŠT Mělník Číslo rojektu Označení materiálu ázev školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ..07/.5.00/34.006 VY_3_OVACE_H..05 ntegrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 566, 76 0 Mělník
VíceRegulační obvod s měřením regulováné veličiny
Regulační obvod s měřením regulováné veličiny Zadání Soustava vyššího řádu je vytvořena z několika bloků nižšího řádu, jak je patrno z obrázku. Odvoďte výsledný přenos soustavy vyššího řádu popisující
VíceSlezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Slezská univerzita v Oavě Obchodně odnikatelská fakulta v Karviné Přijímací zkouška do. ročníku OPF z matematiky (00) A Příklad. Určete definiční oboovnice a rovnici řešte. n + n =. + D : n N n = b b +
VíceDynamika populací. s + W = 1
Je-li oulace v genetické rovnováze, je stabilizovaná bez dalšího vývoje - evoluční stagnace. V reálných oulacích zvířat a rostlin, kdy nejsou slňovány výše zmíněné odmínky rovnováhy, je H.-W. genetická
VíceAutomatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností
Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností různých přístrojů a zařízení. (Mechanizace, Automatizace, Komplexní automatizace) Kybernetika je Věda, která zkoumá obecné
VíceViskoelasticita - teorie, měření, aplikace. Stanislav Ďoubal, Petr Klemera, Jan Ďoubal
Viskoelasticita - teorie, měření, alikace Stanislav Ďoubal, Petr Klemera, Jan Ďoubal DELTER v. o. s 04 Obsah Úvod Teoretická část. Mechanické chování viskoelastických těles ři statickém namáhání.. Základní
VíceHluk Nepříjemný nebo nežádoucí zvuk, nebo jiné rušení (ČSN ).
14SF3 00 Úvod do akustiky Zvuk Zvuk je mechanické vlnění ružného rostředí (lynného nebo kaalného), které je vnímatelné lidským sluchem. Jedná se o odélné vlnění, kdy částice rostředí kmitají v ásmu slyšitelných
VíceX31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky
X3EO - Elektrické obvody Kmitočtové charakteristiky Doc. Ing. Petr Pollák, CSc. Letní semestr 5/6!!! Volné šíření není povoleno!!! Fázory a spektra Fázor harmonického průběhu Û m = U m e jϕ ut) = U m sinωt
VíceROBUSTNÍ ŘÍZENÍ SYNCHRONNÍCH MOTORŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A MĚŘICÍ TECHNIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
VíceVLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY
VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
VíceObvody s moderními aktivními prvky
Obvody s moderními aktivními rvky Obsah ÚVOD... FILTR DRUHÉHO ŘÁDU S KOVEJOR A JEJIH MOŢOSTI ELEKTROIKÉHO LADĚÍ... 5. Filtry se dvěma konvejory ro realizaci řenosových funkcí s nulou řenosu... 5. Filtry
Více1.5.5 Potenciální energie
.5.5 Potenciální energie Předoklady: 504 Pedagogická oznámka: Na dosazování do vzorce E = mg není nic obtížnéo. Problém nastává v situacíc, kdy není zcela jasné, jakou odnotu dosadit za. Hlavním smyslem
VíceÚloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat
Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného lynu - statistické zracování dat Teorie Tam, kde se racuje se stlačenými lyny, je možné ozorovat zajímavý jev. Jestliže se do nádoby, kde je
VíceRegulační obvod s měřením akční veličiny
Regulační obvod s měřením akční veličiny Zadání Soustava vyššího řádu je vytvořena z několika bloků nižšího řádu, jak je patrno z obrázku. Odvoďte výsledný přenos soustavy vyššího řádu popisující dané
VíceTERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny
TERMIKA VIII Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Joule uv a Thomson uv okus ro reálné lyny 1 Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Maxwellova rychlostní rozdělovací funkce se
Více7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.
75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,
VícePředpjatý beton Přednáška 12
Předjatý beton Přednáška 12 Obsah Mezní stavy oužitelnosti - omezení řetvoření Deformace ředjatých konstrukcí Předoklady, analýza, Stanovení řetvoření. Všeobecně - u ředjatých konstrukcí nejen růhyb od
VíceMinia D18 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD SVD
SVD SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD K ochraně elektrických sítí a zařízení řed řeětím vzniklým neřímým úderem blesku. K ochraně řed řeětím vzniklým atmosférickými oruchami a od sínacích ochodů v sítích. K ochraně
VíceTeplovzdušné motory motory budoucnosti
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání
VíceZABEZPEČENÍ PŘENOSU DAT OBECNÝMI LINEÁRNÍMI BLOKOVÝMI KÓDY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
Více2. Najděte funkce, které vedou s těmto soustavám normálních rovnic
Zadání. Sestavte soustavu normálních rovnc ro funkce b b a) b + + b) b b +. Najděte funkce, které vedou s těmto soustavám normálních rovnc nb a) nb. Z dat v tabulce 99 4 4 b) určete a) rovnc regresní funkce
Víceakustických signálů sin
Oerace s několika n akustickými signály Pokud je zvuk tvořen ouze jediným harmonickým signálem, nazýváme tento zvuk tónem. Složitější zvuky vznikají kombinací těchto tónů, které ve většině říadů nedokáže
VícePříklady z přednášek Statistické srovnávání
říklad z řednášek Statstcké srovnávání Jednoduché ndvduální ndex říklad V následující tabulce jsou uveden údaje o očtu závažných závad v areálu určté frm zjštěných a oravených v letech 9-998. Závažná závada
VíceObrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1
Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci
VíceKvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)
Kvantová a statistická fyzika 2 (ermodynamika a statistická fyzika) ermodynamika ermodynamika se zabývá zkoumáním obecných vlastností makroskoických systémů v rovnováze, zákonitostmi makroskoických rocesů,
VícePRINCIPY ZPRACOVÁNÍ HLASU V KLASICKÉ A IP TELEFONII
PRINCIPY ZPRACOVÁNÍ HLASU V KLASICKÉ A IP TELEFONII Doc. Ing. Boris ŠIMÁK, CSc. racoviště: ČVUT FEL, Katedra telekomunikační techniky; mail: simak@feld.cvut.cz Abstrakt: Tento řísěvek si klade za cíl seznámit
VíceCyklické kódy. Alena Gollová, TIK Cyklické kódy 1/23
Cyklické kódy 5. řednáška z algebraického kódování Alena Gollová, TIK Cyklické kódy 1/23 Obsah 1 Cyklické kódy Generující olynom - kódování Kontrolní olynom - objevování chyb Alena Gollová, TIK Cyklické
Více