Kritéria a kategorie červených seznamů a jejich možné aplikace pro hodnocení přírodních biotopů na regionální úrovni

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kritéria a kategorie červených seznamů a jejich možné aplikace pro hodnocení přírodních biotopů na regionální úrovni"

Transkript

1 Kritéria a kategorie červených seznamů a jejich možné aplikace pro hodnocení přírodních biotopů na regionální úrovni David Vačkář Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kališnická 4, Praha, Abstrakt: Příspěvek rozebírá základní principy hodnocení rizika extinkce podle standardizovaných kritérií červených seznamů IUCN-Světového svazu ochrany přírody. Upozorňuje na možná úskalí, stejně jako výhody, procesu hodnocení zejména na regionální úrovni. Kritéria a kategorie červených seznamů jsou přiblíženy v kontextu ekologických zákonitostí a nejistot procesu hodnocení. V současnosti lze považovat proces hodnocení na globální i regionální úrovni za stabilizovaný (tj. nebude se pravděpodobně již zásadně měnit). Populace jsou hodnoceny podle 5 kritérii a následně řazeny do 11 diskrétních kategorií. Jsou rovněž načrtnuty možné aplikace stávajících kritérií a kategorií červených seznamů IUCN pro hodnocení přírodních biotopů. Úvod Cílem červené knihy biotopů ČR je dospět k sadě kritérií a kategorií vymezujících stupeň ohrožení, kterému čelí jednotlivé biotopy jakožto samostatné jednotky ekologické organizace. Hlavním cílem červených seznamů je standardizované sledování změn a následná kategorizace rizika vyhynutí populací jednotlivých druhů. Ačkoliv bylo učiněno několik pokusů vyvinout standardizovanou sadu kritérií rovněž pro hodnocení stupně ohrožení biotopů, v rámci IUCN-Světového svazu ochrany přírody zatím neexistují zásady pro hodnocení biotopů. Kritéria a kategorie červených seznamů jsou primárně aplikovány na globální hodnocení druhů. Protože projekt Červené knihy biotopů je zaměřen na území ČR, musí brát v úvahu také nové zásady pro regionální aplikaci červených seznamů. Tyto zásady poskytují v současnosti nejlepší vodítko pro regionálně zaměřená hodnocení stupně ohrožení biodiverzity vzhledem k výskytu endemických či náhodně se vyskytujících taxonů. Červené seznamy, resp. knihy, nejsou pouze vědeckým nástrojem odhadu pravděpodobnosti extinkce, ale také nástrojem řídícím rozhodování orgánů ochrany přírody. Podle červených seznamů se často rozhoduje o záchranných programech a repatriaci druhů, pro ohrožené druhy se vyhlašují zvláště chráněná území, druhy červených seznamů jsou často chráněny i zákonem a jejich počet a změny se udávají ve zprávách o stavu životního prostředí (Possingham a kol. 2002). Ačkoliv s tímto řazením druhů na seznamy je spjata celá řada problémů, červené seznamy IUCN patří k pokročilejším nástrojům ochranářského hodnocení, 1

2 a to díky zavedení standardizované procedury hodnocení rizika vyhynutí založené na sadě kritérií s kvantitativními prahy (Lamoreux a kol. 2003). Proto je potřeba odlišovat červené seznamy IUCN od produkce národních tzv. červených seznamů, resp. knih, které jsou často založeny opravdu pouze na seznamech, nicméně postrádajících dokumentaci hodnocení a standardizovaná kritéria. Metoda červených seznamů Hlavním účelem červených seznamů je poskytnout relativně jednoduchý a všeobecně použitelný systém identifikace a klasifikace druhů s vysokým rizikem globálního vyhynutí. Tento systém poskytuje explicitní, objektivní rámec pro klasifikaci co nejširšího spektra druhů vzhledem k riziku jejich zániku. Rovněž je však potřeba si uvědomit, že červené seznamy nejsou jediným způsobem, jak stanovit priority ochrany přírody. Základem kategorizace červených seznamů je proces hodnocení podle pěti kvantitativních kritérií (A až E). Objektivizované hodnocení umožňuje srovnatelnost jednotlivých hodnocení. Od roku 1994 jsou v hodnocení stanoveny kvantitativní prahy, jejichž překročení řadí hodnocený druh do jedné z devíti, resp. jedenácti příslušných kategorií (tab. 1). Kategorie tedy představují disjunktní množiny druhů. Kategorie kriticky ohrožený, ohrožený a zranitelný jsou považovány za kategorie ohrožení; náležitost k jedné z těchto kategorií tedy implikuje ekvivalentní nebezpečí vyhynutí v blízké budoucnosti. Sada pěti kritérií je založena na změnách početnosti populací, změnách rozsahu a rozlohy rozšíření, početnosti malých populací a kvantitativní analýze populace (tab. 2). Pro zařazení do jedné ze tří kategorií ohrožení postačuje splnění jednoho z kritérií A až E. Pokud tedy není k dispozici kvantitativní analýza životaschopnosti, postačuje např. znalost změn rozšíření druhu v rámci jím obývaného přirozeného areálu rozšíření. Některé definice červených seznamů se poněkud odlišují od běžného užívání. Např. populace znamená v pojetí červených seznamů celkový počet jedinců daného taxonu. Důležitými pojmy jsou areál rozšíření (EOO- Extent of Occurence) a plocha výskytu (AOO-Area of Occupancy) (srov. obrázek 1), podle jejichž změn se rovněž hodnotí míra rizika příštího ohrožení. Kritéria a definice druhových červených seznamů jsou do určité míry využitelné i pro hodnocení biotopů. Některé aspekty možných přístupů k hodnocení biotopů budou rozvedeny níže. Vzhledem k hodnocení biodiverzity lze jistě kromě druhové, resp. populační úrovně hodnocení stupně ohrožení uvažovat i o hodnocení genetickém či hodnocení na vyšších hladinách biologické organizace. Bowen (1999) diskutuje efektivitu přístupů zaměřených na geny, druhy či ekosystémy. Pro vytyčování priorit na genetické hladině byl prosazován přístup tzv. evolučně významných jednotek, založený na vymezení částí genomu, které jsou zvláště jedinečné z fylogenetického hlediska. Zatím však neproběhla diskuze o kritériích pro hodnocení genetického ohrožení populací. Naproti tomu již proběhly pokusy vymezit kritéria červených seznamů na úrovni ekosystémů nebo krajiny (např. Rossi & Vos 1993). 2

3 Vážnější diskuze v rámci IUCN-Světového svazu ochrany přírody však zatím nepropukla a další z pokusů o vytvoření červených seznamů na vyšších hladinách biologické organizace jsou diskutovány dále v textu. Ohrožení a vzácnost Pro kategorizaci ohrožení a rizika extinkce je důležité rozlišovat mezi ohrožením sensu stricto a vzácností. Fenomény biodiverzity jsou na zemském povrchu rozmístěny velmi nerovnoměrně. Rabinowitzová a kol. (1986) rozlišili celkem sedm forem vzácnosti. Vzácnost je vymezena třemi hlavními osami: 1) omezený geografický areál rozšíření, 2) specifické požadavky na stanoviště a 3) nízká populační hustota. Mnoho druhů je tedy přirozeně vzácných, aniž by muselo nutně čelit ohrožení. Druh může být vzácný, pokud se vyskytuje velmi lokalizovaně, tedy je omezený na jednu či několik málo míst výskytu. Na těchto lokalitách však může být velmi početný, dokonce dominantní. Výskyt některých druhů není přímo geograficky omezený, ale je vázaný na určitý typ stanoviště. Druh se vyskytuje v silné vazbě na toto stanoviště a druh je potom vzácný, pokud je vzácný i typ stanoviště. Konečně mnoho druhů se vyskytuje řídce s nízkými populačními hustotami, ale často v rozsáhlém areálu rozšíření. Celkem tedy vychází 7 kategorií vzácnosti a jedna běžná druh s širokým geografickým areálem, vysokými hustotami populace a bez vazby na biotop. Některé regionální kategorizace červených seznamů rozlišují explicitně vzácnost a ohrožení (Moravec a kol. 1995, Solomeshch a kol. 1997). Pro vymezení stupně ohrožení neexistuje jednoznačné dělící kritérium. Rozlišení je rovněž závislé na intenzitě vzorkování. Gaston (1994) doporučuje jako odhad vzácných druhů čtvrtinu z celkového počtu druhů, stejně tak i počet běžných druhů. Naproti tomu ohrožení druhu je funkcí relativně rychlých změn populační početnosti nebo geografického areálu rozšíření. Ohrožení s.s. je vymezeno právě kritérii a kategoriemi červených seznamů IUCN-Světového svazu ochrany přírody (IUCN Red List of Threatened Species ). Standardizované hodnocení umožňuje srovnání změn v jednotlivých časových obdobích a zároveň srovnání mezi jednotlivými taxony či regiony. Stanovení rizika extinkce druhu není zdaleka triviální záležitostí. Vyžaduje nejenom objektivní kritéria, ale také pečlivé posuzování situace organizmu podle nejlépe dostupné informace a dostatečné objemy dat, a to těch správných dat, což nemusí ani zdaleka být pravidlem. Základem posouzení rizika extinkce druhu je stanovení demografických charakteristik populace. Průměrná doba, za kterou druh může vyhynout nebo být vyhuben, závisí v první řadě na přirozeném růstu populace r a nosné kapacitě prostředí K (Iwasa a kol. 2000). Procesy demografické výměny populací závisí na efektivní velikosti populace, tedy souboru jedinců, kteří reálně přispívají k reprodukční výměně populace. Výchozí malá populační početnost představuje poměrně vysoké riziko extinkce v prvních generacích. Riziko extinkce v závislosti na počáteční velikosti populace však sleduje exponenciální rozložení a pokud se populace udrží 3

4 během kritického stádia a dosáhne nosné kapacity, pravděpodobnost extinkce rapidně klesá. Populace nemusí v prostředí existovat izolovaně, ale může docházet k výměně jedinců mezi různými populacemi migračními procesy. Některé populace tak mohou být pravidelně doplňovány jedinci z jiných populací nebo fungovat jako tzv. metapopulace, kdy může docházet nejenom k posilování populace, ale také k znovuosidlování krajinných plošek, ze kterých již populace druhu vymizela, což vede k udržování populace (Hanski 1998). Kritéria červených seznamů rozlišují mezi obecným poklesem populace a setrvalým poklesem malých populací. Málo početné nebo geograficky vzácné populace jsou totiž vystaveny většímu riziku náhodných či extrémních výkyvů, které mohou vést k jejich vyhynutí. Pro hodnocení vzácnosti však neexistuje jediné rozhodovací kritérium (Magurran 2004). Nejistoty procesu hodnocení Posouzení rizika extinkce se musí potýkat s několika typy nejistoty (Regan a kol. 2000). Zatímco některé nejistoty lze redukovat zkvalitněním dat, jiné se odstraňují pouze těžko a mohou vnášet šum do objektivního posouzení stavu druhu z hlediska ochrany. První druh nejistoty lze označit jako nejistotu epistemickou. Epistemická nejistota vzniká následkem nekompletních dat, nepřesnosti měření, extrapolacemi apod. Může být sice redukována (např. lepším plánováním průzkumů, zpřesněním měření), ale nikoliv úplně odstraněna. Dalším zdrojem nejistoty souvisejícím s epistemickou nejistotou je přírodní variabilita. Populace jsou přirozeně proměnlivé v prostoru a čase a perioda jejich oscilace nemusí být známa. Velikost lokální populace ještě nemusí určovat její životaschopnost. Pokud populace existuje jako metapopulace, může podléhat stochastickým událostem lokálních extinkcí a rekolonizací, což může značně zkreslovat konečný odhad životaschopnosti. Také efektivní velikost populace, tedy proporce populace zanechávající potomstvo, může být několikanásobně nižší než aktuální velikost. Významným typem nejistoty je vágnost kritérií posuzování rizika, neboli sémantická nejistota. Rozhodovací kritéria IUCN například vyžadují stanovení počtu dospělých jedinců, rozlohu oblasti výskytu a odhadu proměnlivosti těchto parametrů. Ne všechna kritéria však jsou nebo mohou být stanovena jednoznačně. Posouzení extrémních událostí nestanovuje žádné kvantitativní prahy, ale závisí čistě na posouzení expertem. Rozhodovací proces by měl být maximálně nepředpojatý a objektivní, tzn. založený na kvantitativních charakteristikách populací. Získání dostatečné informace k posouzení kategorie ohrožení druhu předpokládá dlouhodobější data z monitorovacích soustav. Údaje získané monitorováním by měly být srovnatelné, tzn. shromážděné standardním způsobem. Regionální hodnocení Pokud bylo hodnocení červených seznamů aplikováno na regionální hladinu, způsobovalo často celou řadu problémů. Tyto problémy byly 4

5 obvykle řešeny zaváděním celé řady přídavných kategorií, často velmi nekonzistentních nebo přinejmenším mezinárodně nesrovnatelných (cf. de Iongh a kol. 2003). To vedlo IUCN k zahájení diskuzí o regionálním hodnocení. Výsledkem těchto diskuzí bylo přijetí zásad k aplikaci kritérií červených seznamů na regionální hladině (IUCN 2003). První verze zásad pro hodnocení rizika extinkce na regionální úrovni, které nicméně představovaly průběžnou verzi pro připomínky vědecké obce, byly publikovány v mezinárodních recenzovaných časopisech (Gärdenfors 2001, Gärdenfors a kol. 2001). Z těchto článků vychází i oficiální verze 3.0 pro regionální aplikaci (IUCN 2003), která je ale oproti původně publikované verzi doplněna o některé nové metodické a terminologické prvky. Publikace z Conservation Biology (Gärdenfors a kol. 2001) byla přeložena do češtiny pro potřeby zpracovatelů jednotlivých skupin taxonů v rámci přípravy druhových červených seznamů (AOPK ČR 2005, AOPK ČR in prep.). Pokud však má regionální hodnocení (tedy každé sub-globální hodnocení) být uváděno jako červený seznam IUCN, musí v současnosti následovat zásady pro regionální hodnocení. V rámci regionu se mohou vyskytnout taxony s různou historií vývoje rozšíření, od taxonů původních v dané oblasti z období před osidlováním lidmi až po taxony introdukované v současnosti. Dále se zde mohou současně vyskytovat reprodukující se a nereprodukující se taxony. Nereprodukující se taxony jsou ty, které se v daném regionu nerozmnožují, ale pravidelně využívají jeho zdroje a mohou být na nich závislé. Také se mohou vyskytnout případy dříve původních taxonů, které jsou v daném regionu vyhynulé (vyhubené), ale stále přežívají v jiných částech světa. Cílem regionálního hodnocení je odfiltrovat případné nesoulady globální vs. regionální kategorizace, které mohou vzniknout nesprávnou aplikací kritérií červených seznamů IUCN. Zvláště v ČR, kde se mnoho druhů vyskytuje na okraji svého areálu rozšíření, může docházet k častému nadhodnocení stupně ohrožení (tj. zařazení populace do vyšší kategorie ohrožení, než je reálný stupeň ohrožení). Aplikace regionálních kritérií zaručuje přizpůsobení kategorií vzhledem k možným faktorům snižujícím regionální riziko vyhynutí. Část definice (IUCN 2003) je oproti původní verzi (Gärdenfors a kol. 2001) doplněna o definici rozmnožující se populace (breeding population), což je (sub)populace, která se v regionu reprodukuje, ať už to zahrnuje celý reproduktivní cyklus nebo jakoukoliv jeho podstatnou část (tab. 4 uvádí všechny základní definice týkající se regionálního hodnocení). Rovněž byla vypuštěna definice současného areálu rozšíření a přirozeného areálu rozšíření. Tyto definice byly nahrazeny definicí přirozeného areálu (natural range). Přidána je rovněž definice metapopulace jakožto souboru populací obývajících vhodné plošky v jinak nevhodném habitatu. S tím souvisí definice propadu (sink) jako oblasti, kde je lokální reprodukce taxonu nižší než lokální úmrtnost. Pro regionální aplikaci jsou oproti verzi 3.1. kategorií a kritérií červených seznamů zavedeny dvě nové kategorie: (1) regionálně vyhynulý (RE) pro druhy nadále se nevyskytující v regionu a (2) nevhodný pro hodnocení 5

6 (NA) pro taxony nevyhodnotitelné na regionální úrovni (například zatoulanci nebo taxony mimo přirozený areál) (srv. tab. 1 a 4). Postup regionálního hodnocení Celý proces regionálního hodnocení předem vylučuje zatoulance a populace vyskytující se mimo svůj přirozený areál rozšíření (IUCN 2003). Druhy v regionu se vyskytující pouze příležitostně mohou být hodnoceny, ale populace mohou být určitým způsobem filtrovány, tzn. lze stanovit např. nezbytný podíl na globální populaci. Rovněž je potřeba brát v potaz migrační procesy výměny jedinců (resp. propagulí ) u v regionu se rozmnožujících populací. Pokud je však hodnocená regionální populace izolovaná od okolních konspecifických populací, lze použít celosvětová kritéria červených seznamů IUCN (IUCN 2001) beze změn. Taxony vyhynulé či vyhubené v dané oblasti, ale vyskytující se v jiných částech světa, by měly být klasifikovány jako regionálně vyhynulé (RE) (tab. 1). Kategorie vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě (EW) by měla být používána pouze pro taxony, které jsou vyhynulé nebo vyhubené ve volné přírodě v celém jejich přirozeném areálu rozšíření. V prvním kroku hodnocení se aplikují globální kritéria IUCN (IUCN 2001). Výsledkem je předběžná kategorizace. Všechna používaná data se přitom týkají regionální populace. V druhém kroku se zhodnotí, zda konspecifické populace vyskytující se mimo region mohou ovlivňovat přežívání hodnocené populace (srov. tab. 3). Pokud je hodnocená regionální populace vystavena imigraci, většinou to vede ke snížení předběžné kategorie ( podhodnocení rizika extinkce ). Také u expandujících populací může být snížení kategorie o jeden nebo i více stupňů přiměřené. Pokud je však populace v dané oblasti z demografického hlediska propadová, tj. není schopná samostatné existence bez imigrace jedinců z okolních populací, a pokud se předpokládá, že se zdroj těchto jedinců zmenšuje, může být nebezpečí vyhynutí regionální populace při použití těchto kritérií skutečně podceněno. V těchto výjimečných případech lze použít vyšší kategorii ohrožení. Jestliže není známo, zda okolní populace ovlivňují nebezpečí vyhynutí regionální populace, měla by být aplikována celosvětová kritéria beze změn. Specifické je hodnocení taxonů region pouze navštěvujících (tj. nerozmnožujících se v regionu). Pro odhad kategorie je nezbytné zhodnotit stav populace v oblastech, kde se rozmnožuje. V druhém kroku jsou pak zhodnoceny podmínky životního prostředí vně i uvnitř hodnoceného regionu. Kategorie se podhodnocuje pouze v případě, že podmínky v rámci regionu jsou stabilní nebo se zlepšují. Velmi vzácné taxony, hodnocené např. podle kritéria D, by neměly být podhodnocovány. Navštěvující taxony by měly být vedeny odděleně od rozmnožujících se nebo alespoň označeny jako navštěvující taxony. Důležité je, aby celý proces hodnocení podle kritérií červených seznamů IUCN byl řádně dokumentován. Lze tedy doporučit, aby každá publikace, která je výsledkem regionálního hodnocení, obsahovala nejméně tři informace: (1) kategorii regionálního červeného seznamu, (2) kategorii 6

7 celosvětového červeného seznamu a (3) odhad podílu regionální populace na celosvětové populaci (v %). Proces hodnocení totiž může vést k případům, kdy druh je ohrožený globálně, ale nikoliv regionálně. Takovýto druh by však měl být v regionálním seznamu uveden v kategorii LC. Pokud není podíl na celosvětové populaci znám, měla by být příslušná položka označena otazníkem. Dále by hodnocení mělo obsahovat všechny příslušné předpoklady. Vytištěný regionální červený seznam by měl uvádět přinejmenším vědecký název a autora popisu taxonu, kategorie a kritéria regionálního červeného seznamu (s použitím anglických zkratek) a podíl regionální populace na celosvětové populaci (v %). Pokud možno by mělo být uvedeno také místní jméno (v národním jazyce) a krátký souhrn dokumentace daného taxonu. Doporučeno je rovněž zpřístupnění národních červených seznamů na internetu v angličtině, což následně usnadňuje výměnu informací a regionální hodnocení v sousedních státech i globální hodnocení populace (Rodríguez a kol. 2000). Červené knihy biotopů Hodnocení stupně ohrožení biotopů se potýká zejména s problémem klasifikace základní jednotky hodnocení. Zatímco populace určitého druhu sestává většinou z diskrétních organizmů-jedinců, biotopy vykazují často přechodovou dynamiku a neostré hranice ekologických seskupení. Zatím převažuje klasifikace ekologických společenstev založená na rostlinné složce (Daubenmire 1968), ačkoliv existují i celkem perspektivní pokusy využít i jiných společenstev (např. Dufrêne & Legendre 1997). Většina dosavadních pokusů vytvořit červené seznamy společenstev byla založena na fytocenologických přístupech. V rámci přehledu existujících červených seznamů pro habitaty a rostlinná společenstva uvádějí Köppel a kol. (2003) celkem 8 existujících seznamů ohrožených rostlinných společenstev. V rámci kategorie habitatu byla klasifikace ohrožených biotopů provedena pouze v oblasti Wadden Sea (Nordheim a kol. 1996). Červené seznamy rostlinných společenstev byly podle údajů v přehledu publikovány ve Švýcarsku, Německu, Estonsku, Slovensku, Bělorusku, Ukrajině a rovněž ČR (jedná se o publikaci Moravce a kol. 1995). Rovněž pro území bývalého Sovětského svazu byla publikována červená kniha biotopů (Solomeshch a kol. 1997). V této červené knize rostlinných společenstev jsou společenstva klasifikována kombinací distribuce a stupně ohrožení (tabulka 5). Celkově bylo hodnoceno 324 svazů. V České republice byl sestaven první červený seznam rostlinných společenstev v roce 1983 (Moravec a kol. 1983). Seznam byl aktualizován v roce Seznam je založen na inventáři asociací tříděných do čtyřech kategorií ohrožení, resp. vzácnosti (tab. 6). Seznam kategorizuje asociace na základě ohrožení (tedy reálného úbytku) a v rámci kategorií ohrožení je rozlišeno, zda se jedná o asociaci vzácnou či dostatečně hojnou. V současnosti představuje zřejmě nejlepší východisko k hodnocení stupně ohrožení Katalog biotopů České republiky (Chytrý a kol. 2001), který s dostatečnou obecností může zachytit změny biotopů vyskytujících se 7

8 v ČR. Pro hlubší analýzu změn v rámci různých stanovištních podmínek nebo analýzu příčin změn však bude nezbytné klasické fytocenologické hledisko, zejména vzhledem k zachycení degradovaných stádií stavu biotopu vzhledem k přírodnímu typu biotopu. Možnosti aplikace kategorií a kritérií IUCN pro hodnocení biotopů v ČR Tentativní analýza možných kritérií Kategorie červených seznamů by teoreticky byly aplikovatelné i na biotopy. Představují celkem logický rámec klasifikace rizika vymizení. Kategorie červených seznamů jsou však nastavena podle (semi)kvantitativních kritérií, které rozlišují různou míru vzácnosti cílových jednotek. Jaká je možnost využití kritérií IUCN? Uplatnění většiny kritérií (tab. 2) pro hodnocení biotopů předpokládá kromě stanovení rozlohy a areálu rozšíření rovněž vymezení základní jednotky hodnocení biotopu. Nejbližší pojetí je v současnosti zřejmě pojetí segmentu biotopu, tedy nejmenší relativně homogenní jednotky biotopu, rozlišitelné v terénu při mapování. Hodnocený soubor biotopů jsou potom všechny segmenty daného typu biotopu vyskytující se na určité ploše a zaujímací určitý geografický areál rozšíření. V rámci kritéria A1 by pak bylo možné hodnotit pokles počtu segmentů, rozlohy segmentů biotopu a areálu rozšíření. Otázkou je nastavení kvantitativních prahů, které by zařadily biotop do kategorie ohrožení. Zde se kvantitativní prahy poklesu početnosti, rozlohy či rozsahu výskytu považuje 90%, resp. 80% pokles pro kategorii CR, 70%, resp. 50% pokles pro EN a 50%, resp. 30% pokles pro VU. Spolu s vytvořením sady bioindikačních kritérií kvality biotopu by bylo možné na základě pravidelného monitoringu sledovat změny kategorií ohrožení. Je zřejmé, že biotopy s malým počtem segmentů nemusí být nutně bezprostředně ohrožené poklesem početnosti či rozlohy, ale jsou ohroženy inherentně vzhledem k vyšší pravděpodobnosti zániku během zintenzivnění ovlivňujících faktorů. Z tohoto hlediska jsou relativně ohroženější biotopy vyskytující se ve velmi malém areálu rozšíření a s lokalizovaným výskytem. Za kriticky ohrožené biotopy lze považovat nejvzácnější biotopy s méně než 50 jedinci (resp. segmenty). Tato hranice je však odvozena z populační genetiky a nemusí být pro hodnocení ekologických společenstev směrodatná. Hranicí podle odpovídajících kritérií IUCN pro EN, resp. VU by mohlo být považováno 250, resp segmentů. Tyto kategorie zahrnují 93 typů biotopů vyskytujících se v ČR. Pokud se podíváme na předěl vzniklý aplikací tohoto postupu, zjistíme, že na předělu seznamu biotopů s tisícovkou segmentů se nachází biotop L6.1 a na druhé straně biotop L2.2. Ačkoliv oba biotopy patří k prioritním habitatům dle směrnice 92/43/EHS o stanovištích, celkově existují patrné rozdíly v rozšíření. Zatímco perialpidské bazifilní teplomilné doubravy jsou nepříliš rozšířeným typem biotopu omezeným výskytem na teplejší klimatické oblasti (České středohoří, Český a Moravský kras, jižní Morava), údolní jasanovo-olšové luhy patří k biotopům běžně rozšířeným 8

9 v rámci celé ČR. Zároveň však některé biotopy s vyšším počtem segmentů než 1000 představují rovněž relativně vzácné biotopy, počet segmentů tedy nemůže být jediným kritériem ohrožení. Nezbytným dalším kritériem je rozloha biotopů. Zde se jeví jako dobře využitelné kritérium IUCN pro rozlohu menší než 20 km 2 nebo počet lokalit menší než 5. Podle tohoto kritéria (pracovně D2) spadá do kategorií ohrožení 116 biotopů, tedy vzhledem k relativní vzácnosti většiny biotopů celkem rozumné číslo. Regionální hodnocení Hodnocení stupně ohrožení biotopů podle kritérií IUCN vyžaduje aplikaci regionálních zásad. Pro hodnocení jsou vhodné pouze přírodní typy biotopů. Ty se zhodnotí podle globálních kritérií červených seznamů IUCN. Zejména kritéria B a C jsou však vysoce citlivá na regionální hodnocení. Pokud se biotop vyskytuje i mimo Českou republiku, kategorie ohrožení je potřeba přizpůsobit v regionálním procesu hodnocení. Pokud typ biotopu pozůstává z ploch, které se vyskytují rovněž extra-regionálně (tedy i mimo hodnocenou oblast), je nutné uvažovat o snížení výsledné kategorie hodnocení (např. z EN na VU). Bezproblémové je hodnocení lokálně rozšířených biotopů, na které mohou být přímo vztaženy globální kritéria. Vhodnost druhových kritérií a zejména kvantitativních prahů pro biotopy si vyžádá další analýzy. Minimálně kritérium D by však po přizpůsobení kategorií podle zásad regionálního hodnocení mohlo být využitelné z hlediska hodnocení počtu segmentů. Dalším důležitým krokem je zavedení kvantitativních prahů pro změny areálu rozšíření a plochy výskytu pro biotopy. Druhové prahy IUCN se v tomto případě mohou jevit jako příliš vysoké vzhledem k dynamice biotopů. Rovněž navrhované kritérium 1 % ročně pro hodnocení změn zvláště chráněných typů přírodních stanovišť vyhlášených v rámci soustavy Natura 2000 bude zřejmě vyžadovat další přehodnocení. Důležitým se jeví zejména implementovat monitorovací systém nastavený na detekci požadované změny, který rovněž umožní souměřitelné hodnocení změn areálu, rozlohy a kvality biotopů v čase. Citovaná literatura AOPK ČR (2005): Červený seznam obratlovců ČR. - Příroda, (v tisku). Bowen B. W. (1999): Preserving genes, species, or ecosystems? Healing the fractured foundations of conservation policy. - Molecular Ecology 8: S5-S10. Daubenmire R. (1968): Plant communities: a textbook of plant synecology. - Harper and Row. Dufrêne M. & Legendre P. (1997): Species assemblages and indicator species: the need for a flexible asymmetrical approach. - Ecological Monographs 67: Gärdenfors U. (2001): Classifying threatened species at a national versus global level. - Trends in Ecology and Evolution 16:

10 Gärdenfors U., Hilton-Taylor C., Mace G. & Rodríguez J. P. (2001): The application of IUCN Red List Criteria at Regional levels. - Conservation Biology 15: Gaston K. J. (1994): Rarity. - Chapman & Hall, London. Gaston K. J. (ed). (1996): Biodiversity: a biology of numbers and difference. - Blackwell Science Publishers Ltd, UK. Hanski I. (1998): Metapopulation dynamics. - Nature 396: de Iongh H. H., Bánki O. S., Bergmans W. & van der Werff ten Bosch M. J. (eds.). (2003): The harmonization of Red Lists for threatened species in Europe. - Proceedings of an International Seminar 27 and 28 November 2002, The Netherlands Commission for International Nature Protection, Leiden, 332 pp. IUCN (1998): IUCN Guidelines for Re-introductions. - Prepared by the IUCN Species Survival Commission Re-introduction Specialist Group. IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge, UK. IUCN. (2001): IUCN Red List Categories and Criteria: Version IUCN Species Survival Commission. IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge, UK. IUCN. (2003): Guidelines for Application of IUCN Red List Criteria at Regional Levels: Version IUCN Species Survival Commission. IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge, UK. ii + 26 pp. Iwasa Y. a kol. (2000): Estimate of population extinction risk and its application to ecological risk management. - Population Ecology 42: Köppel C., Jansen F., Burton J., Schnitler M. & Hirneisen N. (2003): A statistical survey on European Red Lists. - In: de Iongh H. H., Bánki O. S., Bergmans W. & van der Werff ten Bosch M. J. (eds). The harmonization of red Lists for threatened species in Europe. Proceedings of an International Seminar 27 and 28 November 2002, The Netherlands Commission for International Nature Protection, Leiden, 332 pp. Lamoreux J., Akçakaya R. H., Bennun L., Collar N. J., Boitani L., Brackett D., Bräutigam A., Brooks T. M., da Fonseca G. A. B., Mittermeier R. A., Rylands A. B., Gärdenfors U., Hilton-Taylor C., Mace G., Stein B. A. & Stuart S. (2003): Value of the IUCN Red List. - Trends in Ecology and Evolution 18: Levins R. (1969): Some demographic and genetic consequences of environmental heterogeneity for biological control. - Bulletin of the Entomological Society of America 15: Magurran A. E. (2004): Measuring biological diversity. - Blackwell Science Ltd., 256 pp. Moravec J. a kol. (1983): Rostlinná společenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. - Severočes. Přír., Litoměřice, suppl. 1983/1. Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. - Severočes. Přír., Litoměřice, Suppl. 1995/1:

11 von Nordheim H., Andersen O. N. & Thissen J. (1996): Red List of biotopes, flora and fauna of the trilateral Wadden Sea Area. - Schriftenreihe für Landschaftspflege und Naturschutz 47, Bundesamt für Naturschutz (BfN), Bonn-Bad Godesberg. Possingham H. P., Andelman S. J., Burgman M. A., Medellín R. A., Master L. L. & Keith D. A. (2002): Limits to the use of threatened species lists. - Trend in Ecology and Evolution 17: Rabinowitz D., Cairns S. & Dillon T. (1986): Seven forms of rarity and their frequency in the flora of the British Isles p. In: Soulé M. E. (ed.). Conservation Biology: The Science of Scarcity and Diversity. Sinauer, Sunderland, Mass. Regan H. M., Colyvan M., Burgman M. A. (2000): A proposal for fuzzy International Union for the Conservation of Nature (IUCN) categories and criteria. - Biological Conservation 92: Rodríguez J. P., Ashenfelter G., Rojas-Suárez F., García Fernández J. J., Suárez L. & Dobson A. P. (2000): Local data are vital to worldwide conservation. - Nature 403: 241. Rossi R. & Vos W. (1993): Criteria for the identification of a Red List of Meditteranean landscapes: three examples in Tuscany. - Landscape and Urban Planning 24: Solomeshch A., Mirkin B., Ermakov N., Ishbirdin A., Golub V., Saitov M., Zhuravliova S. & Rodwell J. (1997): Red Data Book of plant communities in the former USSR. - Lancaster University, Lancaster, 69 pp. 11

12 Tabulka 1. Kategorie červených seznamů IUCN (IUCN 2001) Kategorie Zkratka Definice Vyhynulý Vyhynulý ve volné přírodě Kriticky ohrožený Ohrožený Zranitelný Téměř ohrožený Málo dotčený Nedostatečná data Nevyhodnocený EX EW CR EN VU NT LC DD NE Druhy, pro které rozsáhlé průzkumy nezpochybňují skutečnost, že poslední jedinec vyhynul. Druhy, které přežívají pouze v kultivaci, chovu nebo jako naturalizovaná populace (nebo více populací) i mimo původní areál rozšíření. Druhy, který čelí výjimečně vysokému nebezpečí vyhynutí ve volné přírodě (tj. pokud nejlepší dostupné údaje ukazují, že splňují kterékoliv z kritérií A až E z tabulky 2). Druhy, který čelí velmi vysokému nebezpečí vyhynutí ve volné přírodě (tj. pokud nejlepší dostupné údaje ukazují, že splňují kterékoliv z kritérií A až E z tabulky 2). Druhy, který čelí vysokému nebezpečí vyhynutí ve volné přírodě (tj. pokud nejlepší dostupné údaje ukazují, že splňují kterékoliv z kritérií A až E z tabulky 2). Druhy, které se prozatím neřadí jako kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné, ale jsou blízko zařazení nebo budou pravděpodobně zařazeny do kategorie ohrožení v blízké budoucnosti. Druhy, které se prozatím neřadí jako kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné. Do této kategorie jsou zahrnuty rozšířené a početné druhy. Druhy, pro které není odpovídající informace pro přímé nebo nepřímé hodnocení nebezpečí vyhynutí založené na stavu rozšíření a/nebo populace. Druhy v této kategorii mohou být dobře prozkoumány a jejich biologie dobře známa, ale chybí data o početnosti a/nebo rozšíření. DD proto není kategorií ohrožení. Druh není vyhodnocený, pokud nebyl hodnocený podle kritérií (viz tabulka 2). NE druhy nejsou uváděny v červených seznamech IUCN. Zásady hodnocení pro regionální úroveň (IUCN 2003) obsahují dvě kategorie použitelné pouze pro hodnocení jiná než globální: Regionálně vyhynulý Nevhodný pro hodnocení RE NA Stav taxonu, kdy neexistují žádné rozumné pochybnosti, že v dané oblasti uhynul nebo vymizel poslední jedinec potenciálně schopný rozmnožování nebo, pokud se jedná o dříve příležitostně se vyskytující taxon, že v dané oblasti uhynul nebo vymizel poslední jedinec Taxon spadá do kategorie NA, pokud je nezpůsobilý k hodnocení na regionální úrovni. Taxon je NA zejména v případech, kdy se nejedná o populace vyskytující se ve volné přírodě, taxony mimo svůj přirozený areál rozšíření nebo se jedná o taxony region pouze navštěvující. Verze červených seznamů z roku 1994 obsahovala další kategorii, která však po přehodnocení všech druhů nebude dále používána (IUCN 1994a): Menší nebezpečí/závislý na ochraně LR/cd Druhy, které jsou zájmem pokračujícího druhově specifického nebo stanovištně specifického ochranářského programu zaměřeného na daný druh, přičemž zastavení takového programu by vyústilo v zařazení druhu do jedné z kategorií ohrožení v příštích pěti letech. 12

13 Tabulka 2. Souhrn pěti kritérií (A-E) používaných ke zhodnocení, zda druh patří mezi ohrožené druhy (tedy kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné). Použití kteréhokoliv z kritérií A-E Kriticky ohrožený Ohrožený Zranitelný A. Snížení populace (úbytek měřen v delší z period 10 let nebo 3 generací) A1 90% 70% 50% A2, A3 & A4 80% 50% 30% A1. Pozorované, odhadované, odvozené nebo předpokládané snížení populace v minulosti, kde příčiny poklesu jsou snadno vratné A ZÁROVEŇ jsou známy A ZÁROVEŇ již pominuly, podložené a vymezené následujícím: a) přímé pozorování b) index početnosti odpovídající taxonu c) snížení AOO, EOO a/nebo kvality stanoviště d) aktuální nebo potenciální úroveň využívání e) účinky zavlečených taxonů, hybridizace, patogenů, znečištění, konkurentů nebo parazitů. A2. Pozorované, odhadované, odvozené nebo předpokládané snížení populace v minulosti, kde příčiny poklesu nemusely odeznít NEBO nemusí být známy NEBO nemusí být vratné, vzhledem k bodům a) až e) pod A1. A3. Snížení populace projektované nebo předpokládané v budoucnosti (nejvýše však 100 let), založené na bodech b) až e) pod A1. A4. Pozorované, odhadované, odvozené, projektované nebo předpokládané snížení populace (nejvýše však 100 let), kde časové rozmezí zahrnuje minulost i budoucnost a kde příčiny poklesu nemuseli odeznít NEBO nemusí být známy NEBO nemusí být vratné, podle bodů a) až e) pod A1. B. Geografické rozšíření v podobě B1 (areál rozšíření) A ZÁROVEŇ/NEBO B2 (plocha výskytu) B1. Areál rozšíření (EOO) < 100 km 2 < km 2 < km 2 B2. Plocha výskytu (AOO) < 10 km 2 < 500 km 2 < km 2 A ZÁROVEŇ nejméně 2 kritéria z následujících: a) velmi roztříštěné nebo # lokalit = b) Pokračující pokles: (i) areálu rozšíření; (ii) plochy výskytu; (iii) rozlohy, rozsahu nebo kvality stanoviště; (iv) počet lokalit nebo subpopulací; (v) počet dospělých jedinců. c) Extrémní výkyvy: (i) areálu rozšíření; (ii) plochy výskytu;(iii) počtu lokalit nebo subpopulací; (iv) počtu dospělých jedinců. C. Nízká populační početnost a pokles Počet dospělých jedinců < 250 < < A ZÁROVEŇ C1 a/nebo C2 C1. Odhadovaný pokračující pokles nejméně (pro období nejvýše 100 let) C2. Pokračující pokles A ZÁROVEŇ (a) a/nebo (b): a (i) # dospělých jedinců v každé subpopulaci a (ii) nebo % jedinců v jedné subpopulaci tvoří nejméně (b) extrémní výkyvy počtu dospělých jedinců D. Velmi malá nebo omezená populace 25% za 3 roky nebo 1 generaci 20% za 5 let nebo 2 generace % 95% 100% (1) počet dospělých jedinců A ZÁROVEŇ/NEBO (2) omezená plocha výskytu - - E. Kvantitativní analýza Ukazující pravděpodobnost vyhynutí ve volné přírodě: 50 % za 10 let nebo 3 generace (max. 100 let) 20 % za 20 let nebo 5 generací (max. 100 let) 10% za 10 let nebo 3 generace AOO < 20 km 2 nebo # lokalit 5 10 % za 100 let 13

14 Tabulka 3. Kroky regionálního hodnocení druhů. Tabulka 4. Definice pro regionální hodnocení (IUCN 2003) 1. Neškodné (benigní) zavlečení Pokus zavést taxon za účelem jeho zachování mimo jeho zjištěný areál rozšíření, ale v odpovídajícím biotopu a ekogeografické oblasti; neškodná introdukce je jako ochranářský nástroj vhodná pouze tehdy, pokud se nezachovala žádná oblast v rámci historického areálu rozšíření druhu (IUCN 1998). 2. Rozmnožující se populace Populace nebo její část, která se v regionu rozmnožuje, ať již to zahrnuje celý reprodukční cyklus nebo jeho významnou část. 3. Konspecifické populace Soubor populací stejného druhu (zde též ve smyslu jakékoliv taxonomické jednotky nižší než druh). 4. Snížení a zvýšení kategorie (downgrading and upgrading) Proces přizpůsobení kategorie červených seznamů pro hodnocení regionální populace vzhledem ke sníženému nebo zvýšenému riziku vyhynutí (vyhubení) - v případě sníženého rizika je kategorie snížena, v případě zvýšeného rizika je kategorie zvýšena. 5. Endemický taxon Taxon přirozeně se nalézající ve specifické oblasti a nikde jinde; termín je relativní v tom smyslu, že taxon může být endemický pro malý ostrov, pro zemi nebo pro kontinent. 6. Globální populace Celkový počet jedinců daného taxonu. (Viz bod 10. Populace). 7. Metapopulace 14

15 Soubor subpopulací taxonu, které obývají vhodné biotopy v jinak nevhodné krajině. Přežívání metapopulace je závislé na rychlosti lokálních extinkcí obývaných plošek a rychlosti (re)kolonizace prázdných plošek (Levins 1969, Hanski 1998). 8. Přirozený areál rozšíření Areál rozšíření taxonu vyjma kterékoliv části, kam byl taxon zavlečen do regionu nebo sousedního regionu. Rozlišení volně žijících a zavlečených populací může být založena na předem stanoveném roku nebo události, nicméně toto rozhodnutí je ponecháno na tvůrcích červeného seznamu. 9. Nevyhodnocený (NA) Kategorie pro taxony, které jsou považovány za nevhodné pro hodnocení na regionální hladině. Taxon může být NA, pokud se nejedná o volně žijící populaci anebo se jedná o populaci vyskytující se v daném regionu mimo svůj přirozený areál rozšíření nebo pouze o náhodné zatoulance. Taxon může být rovněž hodnocen jako NA, pokud se vyskytuje v regionu pouze v nízké početnosti nebo se jedná o nižší taxonomickou úroveň (nižší než druh nebo poddruh) než je přiměřené pro hodnocení. Na rozdíl od ostatních kategorií červených seznamů není závazné používat NA pro všechny taxony, na které se vztahuje; ale použití je doporučeno ve všech případech, kdy je to informativní. 10. Populace Výraz používaný v kritériích IUCN (IUCN 2001) ve specifickém smyslu, který se odlišuje od běžné biologické praxe. Populace je vymezena jako celkový počet jedinců daného taxonu. V kontextu regionálního hodnocení lze doporučit, aby tato definice byla používána pro termín globální populace. V regionálních směrnicích byl termín použit z praktických důvodů pro skupinu jedinců daného taxonu, která může nebo nemusí vyměňovat propagule s ostatními entitami. (Viz 15. regionální populace a 18. subpopulace). 11. Propagule Živá entita schopná šíření a produkce nového dospělého jedince (např. spora, semeno, plod, vajíčko, larva nebo část jedince stejně jako celý jedinec). 12. Region Geografická oblast na nižší než celosvětové úrovni, např. kontinent, země, stát nebo provincie. 13. Regionální hodnocení Proces určení relativního rizika vyhynutí (vyhubení) regionální populace podle uvedených směrnic. 14. Regionálně vyhynulý (RE) Kategorie taxonu, kdy neexistují žádné rozumné pochybnosti, že v dané oblasti uhynul nebo vymizel poslední volně žijící jedinec potenciálně schopný rozmnožování nebo, pokud se jedná o dříve příležitostně se vyskytující taxon, že v dané oblasti uhynul nebo vymizel poslední volně žijící jedinec. 15. Regionální populace Část celosvětové populace vyskytující se ve studované oblasti; může zahrnovat jednu nebo více subpopulací. 16. Záchranný efekt Proces, kdy má imigrace propagulí za následek snížení rizika vyhynutí cílové populace. 17. Propad Oblast, kde lokální reprodukce taxonu je nižší než lokální mortalita. Výraz je obvykle používán pro subpopulaci vystavenou imigraci ze zdroje, kde je lokální reprodukce vyšší než lokální mortalita. 18. Subpopulace 15

16 Geograficky nebo jinak rozlišené skupiny (globální) populace, mezi kterými je malá demografická nebo genetická výměna (obvykle jeden úspěšně migrující jedinec nebo gameta za rok nebo méně; IUCN 2001); subpopulace může být nebo nemusí být omezena na region. 19. Taxon Druh nebo infraspecifická jednotka (taxon na nižší než druhové úrovni), pro který je hodnoceno riziko vyhynutí. 20. Zatoulanec (vagrant) Taxon, který se v současnosti v hranicích daného regionu vyskytuje pouze příležitostně. 21. Návštěvník (příležitostně se vyskytující taxon) Taxon, který se v daném regionu nerozmnožuje, ale pravidelně se vyskytuje v rámci regionu (v současnosti nebo během posledního století). Hranice mezi zatoulanci a návštěvníky může být předem stanovena několika způsoby, např. použitím procenta globální populace zaznamenané v regionu nebo předpověditelnost výskytu. 22. Volně žijící populace Populace vyskytující se v přirozeném areálu rozšíření, jejíž jedinci jsou výsledkem přirozeného rozmnožování (tj. nikoliv výsledkem lidmi zprostředkovaného vypuštění nebo translokace). Pokud je populace výsledkem neškodné introdukce, která je nebo byla úspěšná (tj. populace se sama udržuje), je tato populace považována za volně žijící. Tabulka 5. Kategorie červené knihy rostlinných společenstev bývalých států Sovětského svazu. Solomeshch a kol Kategorie Rozšíření (distribuce) Vzácný Regionálně omezený Rozšířený ale nepříliš početný Rozšířený a početný Charakteristika Svaz výjimečně omezený rozšířením zejména z důvodu lokalizovaného výskytu přírodních podmínek jako vzácné geologické nebo edafické rysy nebo v důsledku rozsáhlé destrukce stanovišť nebo v důsledku změn využití území a hospodaření. Svaz více či méně omezený na určitou oblast nebo větší geografický celek, ať již z přirozených nebo antropogenních příčin, ačkoliv v rámci areálu může být někdy dosti rozšířená. Některé aliance v této kategorii, zejména ze Sibiře, mohou být hodnoceny jako kategorie 3 nebo 4, pokud je získáno více informací. Svaz se vyskytuje napříč jednou nebo několika klimatickými oblastmi, ale na stanovištích, která jsou spíše malá z přirozených nebo antropogenních příčin. Svaz se vyskytuje běžně v rámci jejího přírodního areálu a pokrývá Podíl svazů v kategorii (%)

17 rozsáhlé oblasti. Pokud jsou stanoviště malá, tato kategorie se blíží kategorii 3 a pokud je malý areál, přibližuje se kategorii 2. Stupeň ohrožení Extrémně ohrožený Ohrožený v celém areálu Ohrožená v části areálu Zranitelný Bez bezprostředního ohrožení Stupeň ohrožení neznámý Svaz bude kompletně vyhlazen, pokud nebude přijata okamžitá akce k ochraně vegetačního typu. Obvykle se jedná o endemická společenstva. Dokonce i v případě statutární ochrany může hrozit ohrožení celkového vymizení v důsledku sukcesní nestability, protože celková rozloha rostlinných společenstev je velmi malá. Svaz ohrožený úbytkem rozlohy nebo biodiverzity a celkově vymizením v celém areálu rozšíření. Svaz ohrožený poklesem rozlohy nebo úbytkem biodiverzity nebo celkovým vymizením v některých částech jejího rozšíření. jedná se o důležitou kategorii vzhledem k enormnímu rozsahu některých vegetačních typů a plošně specifickému charakteru hrozeb. svaz vykazuje tendenci úbytku rozlohy nebo biodiverzity nebo tendenci ke ztrátě ploch a rostoucí fragmentaci, ale vzhledem rozšířenému výskytu neexistuje v současnosti vážné ohrožení. Svaz není vystaven bezprostřednímu ohrožení spočívajícího v poklesu rozlohy nebo biodiverzity. Pro tyto svazy není v současnosti dostupný dostatek informací ke kategorizaci stupně ohrožení

18 Tabulka 6. Kategorie červeného seznamu rostlinných společenstev ČR a změny mezi roky 1983 a 1995 (Moravec a kol. 1995). Symbol 1! Stupeň ohrožení/vzácnosti Charakteristika /a vzácná Asociace vymizelá nebo pravděpodobně vymizelá, resp. vyhubená Asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení (např. soustavným odvodňováním) /b dostatečně hojná /a vzácná Asociace ustupující v důsledku lidské činnosti (např. převodem přirozených lesů na monokultury) /b dostatečně hojná Podíl asociací v kategorii (%) Podíl asociací v kategorii (%) /a vzácná Asociace bez ohrožení lidskou činností /b dostatečně hojná

19 Obrázek 1. Přístup hodnocení areálu rozšíření (EOO) a plochy výskytu (AOO). A představuje stávající či projektovaný výskyt dané populace. B ukazuje možnou hranici areálu rozšíření, tedy kontinuální vnější obrys výskytu populace. C znázorňuje jeden z přístupů stanovení plochy výskytu, zde v podobě počtu obsazených čtverců. IUCN

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79 Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha Základní údaje Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha NP Thayatal Vyhlášen 2000 1330 ha Ptačí oblast Podyjí vyhlášena 2004 7666 ha EVL Podyjí vyhlášena 2005 6273 ha - 13 biotopů - 13 druhů Zásady a východiska

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Biomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny

Více

Morava, Litovel protipovodňová opatření, I. etapa

Morava, Litovel protipovodňová opatření, I. etapa Posudek na dokumentaci o posouzení vlivů záměru na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona 114/1992 Sb., v platném znění Morava, Litovel protipovodňová opatření, I. etapa Posudek je přílohou odborného

Více

Záchranné programy programy péče ve Zlínském kraji

Záchranné programy programy péče ve Zlínském kraji Záchranné programy programy péče ve Zlínském kraji Základní dokumenty záchranných programů - Úmluva o biologické rozmanitosti, Rio de Janerio 1992 - Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

Modrá kniha biodiverzita

Modrá kniha biodiverzita Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Modrá kniha biodiverzita Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.36 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr. Aleš Hruzík

Více

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace Přímá mortalita na silnicích Vlivy dopravy na faunu Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace Ministerstvo životního prostředí Vršovická

Více

Aleš Vorel & kol. katedra ekologie FŽP ČZU v Praze

Aleš Vorel & kol. katedra ekologie FŽP ČZU v Praze Aleš Vorel & kol. katedra ekologie FŽP ČZU v Praze Projekt MGSII-38 Tvorba metodické příručky předcházení a řešení bobřích konfliktů a definice stavu a odhad vývoje populací bobra evropského v ČR pro zvýšení

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita

Více

Cyklus seminářů o Natuře 2000 (část I) Naturschutzzentrum Annaberg Dipl. Biol. Jens Stolle

Cyklus seminářů o Natuře 2000 (část I) Naturschutzzentrum Annaberg Dipl. Biol. Jens Stolle Cyklus seminářů o Natuře 2000 (část I) Naturschutzzentrum Annaberg Dipl. Biol. Jens Stolle 1 Natura 2000 soustava chráněných území ve všech členských zemích EU Směrnice o stanovištích: evropsky významné

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5. přednáška Analýzy rizik Doc. RNDr. Jiří Šimek, CSc. Analýza

Více

XXI. výzva. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 6 jsou přijímány od 2. srpna 2010 do 31. srpna 2010

XXI. výzva. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 6 jsou přijímány od 2. srpna 2010 do 31. srpna 2010 XXI. výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ministerstvo životního prostředí

Více

STUŽ 8. 1. 2013 IUCN A MEZINÁRODNÍ KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ. Jan Čeřovský

STUŽ 8. 1. 2013 IUCN A MEZINÁRODNÍ KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ. Jan Čeřovský STUŽ 8. 1. 2013 IUCN A MEZINÁRODNÍ KATEGORIZACE CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ Jan Čeřovský IUCN- INTERNATIONAL UNION FOR CONSERVATION OF NATURE MEZINÁRODNÍ UNIE PRO OCHRANU PŘÍRODY Založena 1948 1200 členských organizací

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 35.020; 35.040 2008 Systém managementu bezpečnosti informací - Směrnice pro management rizik bezpečnosti informací ČSN 36 9790 Červen idt BS 7799-3:2006 Information Security Management

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11 Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení

Více

Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA)

Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA) Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA) Michal Musil 22. února 2012 Seminář Jak probíhá příprava SeStra II Obsah prezentace Základní informace o SEA Postup SEA Zapojení veřejnosti Co SEA je

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 67.040; 07.100.30 2008 Pravidla správné hygienické a výrobní praxe - Mikrobiologická kritéria pro potraviny. Principy stanovení a aplikace ČSN 56 9609 Únor Guides to good hygiene

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP. zelená linka:

Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP.  zelená linka: Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Hodnocení projektů v PO 6 2007-2013 Hodnotící kritéria rozdělena na dvě skupiny

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Úvod k semináři : Rostlinné invaze a ochrana přírody. Einführung : Pflanzeninvasionen und Naturschutz. Handrij Härtel

Úvod k semináři : Rostlinné invaze a ochrana přírody. Einführung : Pflanzeninvasionen und Naturschutz. Handrij Härtel Úvod k semináři : Rostlinné invaze a ochrana přírody Einführung : Pflanzeninvasionen und Naturschutz. Handrij Härtel Hlavní faktory ohrožení biodiverzity na Zemi (1) globální změny klimatu (2) ničení a

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají

Více

Druhová ochrana v ČR. Přednáška KGG/UOZP

Druhová ochrana v ČR. Přednáška KGG/UOZP Druhová ochrana v ČR Přednáška KGG/UOZP Typy ochrany Územní Druhová Obecní Druhová ochrana zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů: druhy živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky nebo kulturně

Více

NATURA 2000 A ČESKÁ REPUBLIKA (úvod do problematiky)

NATURA 2000 A ČESKÁ REPUBLIKA (úvod do problematiky) NATURA 2000 A ČESKÁ REPUBLIKA (úvod do problematiky) Úvod Natura 2000 je soustava chráněných území vznikajících na základě požadavků směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů

Více

Základy genetiky populací

Základy genetiky populací Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany

0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany Příloha č. 5: Tabulky kritérií pro hodnocení stavu a péče dle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005) Kritéria hodnocení současného stavu území ZACHOVALOST

Více

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Více

Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent

Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent Krajina a její dimenze krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent 29 Krajinná heterogenita Heterogenita je vlastnost, kterou se označuje skutečnost, že

Více

FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY

FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY Petr Anděl FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY Letní škola ochrany půdy, 2. 3. 9. 2013 andel@evernia.cz Dálnice jako bariéra Dálnice jako bariéra PROSTUPNOST DÁLNICE

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

27. výzva Ministerstva životního prostředí

27. výzva Ministerstva životního prostředí Číslo výzvy v MS 2014+: 05_16_027 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_27. výzva, PO 4, SC 4.1, kolová 27. výzva Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti

Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. 9.4.2014 Senožaty VRT Ochrana krajiny X Povinnosti státu k ochraně krajiny vyplývají z mezinárodních úmluv a

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

(EFRR) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

(EFRR) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 (ESIF) Česká verze x=7a Česká verze - zkrácený text x=7a B A Česká Anglická verze verze - zkrácený x=7a text x=7a Česká verze x=7a EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a investiční fondy OP Operační Životní

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI David Zelený Masarykova univerzita Brno HLAVNÍ OTÁZKY: Co je to diverzita, biodiverzita a druhová bohatost? alfa, beta a gama diverzita endemismus Kde na Zemi je největší

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

48. výzva Ministerstva životního prostředí

48. výzva Ministerstva životního prostředí Číslo výzvy v MS 2014+: 05_16_048 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_48. výzva, PO 4, SC 4.1, kolová 48. výzva Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 44736/ENV/16 V Praze dne 18. října 2016 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

31. výzva Ministerstva životního prostředí

31. výzva Ministerstva životního prostředí Číslo výzvy v MS 2014+: 05_16_031 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_31. výzva, PO 4, SC 4.1, průběžná - kraje 31. výzva Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního

Více

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt

Více

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Plán péče o přírodní památku Smrčina Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní

Více

ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU

ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU egistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.13/03.0046 ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU 5. listopadu 2009 Lesná v Krušných horách O projektu Projekt Ekologická měření v praxi odborné kompetence žáků představuje

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1.1 Úvod V roce 1985 byl v ES zahájen proces sjednocení postupů při hodnocení výrobků. Aby mohly být výrobky takto jednotně hodnoceny, je zapotřebí znát

Více

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ 24. 2. 2017 Zpracováno pro Bankovní institut Vysoká Škola (Praha) VÝVOJ TRHU V REGIONU ZA POSLEDNÍ 2 ROKY Za poslední dva roky je vývoj téměř u všech segmentů nemovitostí

Více

ZÁCHRANNÉ PROGRAMY A ZÁCHRANNÉ STANICE

ZÁCHRANNÉ PROGRAMY A ZÁCHRANNÉ STANICE ZÁCHRANNÉ PROGRAMY A ZÁCHRANNÉ STANICE Záchranné programy zvláště chráněných druhů Problematika záchranných programů je upravena v Zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. K ochraně zvláště chráněných

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ0623713

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ0623713 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rosice - zámek CZ0623713 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Rosice - zámek Kód lokality: CZ0623713 Kód lokality

Více

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Botanic Gardens Conservation International The world s largest plant conservation network (BGCI)

Botanic Gardens Conservation International The world s largest plant conservation network (BGCI) Botanic Gardens Conservation International The world s largest plant conservation network Botanic Gardens Conservation International (BGCI) Botanic Gardens Conservation International Mezinárodní organizace

Více

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGROVANÝ PŘÍSTUP KE KRAJINĚ INDIKÁTORY UDRŽITELNOSTI JAKO NÁSTROJ ROZVOJOVÉ

Více

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE. Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing.

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE. Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing. NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing. Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI TEORETICKÉ OTÁZKY STAV v konkrétních podmínkách umožňuje plnění stanovených funkcí a jejich rozvoj v zájmu člověka a společnosti párové termíny STAV NEBEZPEČÍ protikladný stav SYSTÉM společenský, přírodní,

Více

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Oddíl obsahuje tři mapové dvojlisty, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých

Více

Výzva č. 10/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory

Výzva č. 10/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory Výzva č. 10/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního

Více

Možnosti využití informací NIL pro oblastní plány rozvoje lesů

Možnosti využití informací NIL pro oblastní plány rozvoje lesů XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Možnosti využití informací NIL pro oblastní plány rozvoje lesů Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro hospodářskou

Více

Chráněná území. Handrij Härtel, Albertov 13.IX.2016

Chráněná území. Handrij Härtel, Albertov 13.IX.2016 Chráněná území Handrij Härtel, Albertov 13.IX.2016 3 úrovně globální evropská (EU) národní První chráněná území na světě: 4 území s horkými prameny v Arkansas/USA (1832): Hot Springs National Park Nejstarší

Více

Zamyšlení nad prioritami do budoucna

Zamyšlení nad prioritami do budoucna Zamyšlení nad prioritami do budoucna Konference České Národní parky 2016 Sekce: Současné výzvy a cíle NP Ladislav Miko Evropská Komise Co je a co má být národní park? Definice: tradice vs. Legislativní

Více

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie equilibrium theory of island biogeography Robert MacArthur & Edward Osborne Wilson (1963, 1967) proč druhů přibývá s plochou ostrova? proč druhů ubývá s izolovaností

Více

Co je a co není PRA. Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha

Co je a co není PRA. Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha Co je a co není PRA Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha Analýzy rizik škodlivých Praha, Těšnov organismů v ČR a EU 12.3.2010 Co je PRA? PRA = Pest Risk Analysis = analýza rizika škodlivého

Více

TWINNING PROJEKT CZ01/IB-EN-01

TWINNING PROJEKT CZ01/IB-EN-01 Projekt / Komponent TWINNING CZ/01 IB-EN-01 Environmentální monitoring Autoři Konecny, Weber, Hunt Ze dne / Verze 29. října 02/2.0 Směrný dokument Info Fáze 2 Reference / Strana EM strategický směrný dokument

Více

Lanové dráhy Udatný v Horní Rokytnici nad Jizerou a Rokytnu

Lanové dráhy Udatný v Horní Rokytnici nad Jizerou a Rokytnu RNDR. LUKÁŠ MERTA, PH.D. Služby v ochraně přírody Lanové dráhy Udatný v Horní Rokytnici nad Jizerou a Rokytnu Posudek na hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 dle 45i zákona č. 114/92

Více

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin Ing. Krnáčová Lada Vstup ČR do Evropské unie 1. května 2004. Vstupem ČR do Evropského společenství jsme byli povinni přijmout

Více

Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013. Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013

Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013. Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013 Prováděcí právní předpisy k zákonu o integrované prevenci - 2013 Ing. Jan Maršák, Ph.D. Seminář, Hradec Králové, 21.5.2013 Obsah prezentace Předchozí prováděcí předpisy k zákonu o integrované prevenci

Více

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu Jana Dudová Pojem životní prostředí Životní prostředí - realita světa ( jeho části), která svými vlastnostmi umožňuje

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE

PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE A. Vstupní informace Principy a kritéria FSC se týkají všech lesů tropických, lesů mírného pásma i lesů boreálních. Velká část principů

Více

N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne. 2011. Předmět úpravy. 2 Základní pojmy

N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne. 2011. Předmět úpravy. 2 Základní pojmy III. N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne. 2011 o finančním zajištění podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické

Více

Hodnocení povodňových rizik

Hodnocení povodňových rizik Hodnocení povodňových rizik Karel Drbal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 info@vuv.cz, www.vuv.cz, Pobočka Brno Mojmírovo náměstí

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické

Více

Posudek Přeložka silnice I/13 Děčín D8. Hodnocení vlivů na lokality Natura 2000.

Posudek Přeložka silnice I/13 Děčín D8. Hodnocení vlivů na lokality Natura 2000. Posudek Přeložka silnice I/13 Děčín D8. Hodnocení vlivů na lokality Natura 2000. Hodnocení je zpracováno podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v září 2006 Prof. RNDr. Vladimírem

Více

ZVAŽOVÁNÍ RIZIKA V PROCESECH A ZPŮSOBŮ JEJICH ŘÍZENÍ. Dům techniky České Budějovice 18.11.2014

ZVAŽOVÁNÍ RIZIKA V PROCESECH A ZPŮSOBŮ JEJICH ŘÍZENÍ. Dům techniky České Budějovice 18.11.2014 ZVAŽOVÁNÍ RIZIKA V PROCESECH A ZPŮSOBŮ JEJICH ŘÍZENÍ 1 Přednášející: Ing. Jiří Moučka JM Systémy Chrudim, ČSJ-RCQ Pardubice, mobil: +420 602 413 486, moucka@jmsystemy.cz Dům techniky České Budějovice 18.11.2014

Více

Management rizik v životním cyklu produktu

Management rizik v životním cyklu produktu Management rizik v životním cyklu produktu ČSJ Praha Milan Trčka Cyklus rizik produktu Nové ISO 9001:2015 a požadavky na management rizik Definice Riziko (3.09, Pozn. 3,4) Riziko - účinek nejistoty Riziko

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více