SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA HOLEŠOVA

Transkript

1 SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA HOLEŠOVA Holešov - leden 2008 Město Holešov v současnosti s obyvateli tvoří přirozené centrum regionu. Tato role je mu dána jak geografickou polohou, tak historickým vývojem. Prostorové charakteristiky města: Holešov leží na východním okraji Hornomoravského úvalu, na úpatí Hostýnských vrchů na levém břehu říčky Rusavy (49 20' s. š. a 17 34' v. d.) a na pomezí dvou etnografických oblastí Hané a Valašska. Celková rozloha města činí m 2, tj. 3396,3 ha, průměrná nadmořská výška je 234 m n. m. Krajina regionu je tvořena z části zemědělsky využívanými rovinami s koncentrací osídlení a průmyslu v Holešově, historickými lokalitami a několika zachovanými lokalitami lesů. Vzhledem ke své poloze se Holešov stal křižovatkou dopravních cest, kolem kterých vznikaly první sídelní jednotky. Jeho role nejen v této oblasti opět podstatně narůstá s realizací strategické průmyslové zóny "Holešov - letiště", která má být zainvestována a tím zprovozněna v letech 2010 až

2 Obsah: Úvod. s. 1 Historie města. s. 3 Administrativní a územní členění města. s. 3 Obyvatelstvo.. s. 4 Věková struktura obyvatelstva v Holešově.. s. 5 Demografický vývoj Holešova ve statistice.. s. 8 Prognóza vývoje počtu obyvatel..... s. 10 Sociálně demografická analýza města Holešova v návaznosti na mikroregion Holešovsko..... s. 12 Zaměstnanost - údaje z úřadu práce... s. 19 2

3 Historie Nejstarší zmínka pochází z roku Jako městečko je uváděn od druhé poloviny 13. století a městem se stal ve 14. století. Archeologickými nálezy je doloženo předhistorické osídlení regionu (starší doba bronzová). Počátky staré tvrze sahají do časného středověku. Od 14. století vlastnil část města rod Šternberků a v letech Ladislav ml. z Lobkovic. V době panování Rottalů (Jan z Rottalu, moravský zemský sudí a hejtman, koupil panství v roce 1650) - především za Františka Antonína ( ) - prožil období stavebního a kulturního rozmachu. V letech patřilo panství rodu Wrbnů. V Holešově bývala významná židovská komunita. V roce 1850 bylo zřízeno v Holešově okresní hejtmanství a soud a město se stalo i ekonomickým střediskem regionu. Do roku 1960 by Holešov okresním městem a správním sídlem rozsáhlého regionu. Od ledna 2003 přebral Holešov část pravomocí okresních úřadů a stal se tzv. obcí III. stupně. Administrativní a územní členění města Území města se člení do samotného města Holešova a 4 místních částí - Dobrotice, Količín, Tučapy a Žopy. Na území města se však historicky nachází více sídelních jednotek (např. samotné katastrální území Všetuly). Výměra katastrálního území města Holešova a jeho jednotlivých částí: Holešov celkově: m 2 (3396,3 ha) K..ú Holešov: m 2, Všetuly: m 2, Dobrotice: m 2, Tučapy: m 2, Količín: m 2 a Žopy: m 2. Počet obyvatel města Holešova k Obec, část obce Obyvatelstvo celkem 0-18 let Počet obyvatel ve věku 61 a více let Ekonom. aktivní celkem Muži ženy Holešov celkem Holešov Dobrotice Količín Tučapy Žopy Všetuly (k.ú.)

4 Postavení Holešova v lidnatosti k městům Zlínského kraje s počtem obyvatel nad Město počet obyvatel Holešov Kroměříž Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Meziříčí Vsetín Zlín Obyvatelstvo Demografická situace města je výsledkem vzájemných interakcí této struktury s okolním prostředím. Hlavním ovlivňujícím faktorem je ekonomická a sociální situace na úrovni města a regionu, ale i makroregionu na globální úrovni. Město Holešov mělo k celkově obyvatel. Jejich růst byl ovlivněn rozvojem průmyslu ve druhé polovině 19. století (postavení železniční dráhy, vznik nových průmyslových odvětví a továren), dále první světovou válkou, určitou stabilizací za první republiky, nacistickou okupací (vyhlazení židovského obyvatelstva) i následným obdobím (politické změny v roce 1948). Výraznější změny nastaly počátkem 60. let, kdy narostla mobilita obyvatel a zvýšil se jejich přirozený přírůstek. Populační exploze vyvrcholila v 70. letech 20. století. Přírůstek obyvatel slábnul v 80. a v 90. letech 20. století. Mezi lety 1990 až 2001 byla již demografická situace ve městě celkem stabilizována, ale od poloviny 90. let minulého století je registrován mírný úbytek obyvatelstva, a to i přesto, že město je stále přitažlivé pro migranty z okolních obcí. Strategická průmyslová zóna Holešov Významná pro změny počtu obyvatelstva ve městě a v regionu je připravovaná strategická průmyslová zóna "Holešov letiště". Tato zóna má rozlohu 360 ha a v současné době (roky 2008 a 2009) probíhá budování potřebné infrastruktury v hodnotě 1,2 mld. korun. Celý projekt řítí Zlínský kraj (majitel zóny) za podpory CzechInvestu. V letech 2010 a 2011 se počítá s obsazením zóny a předpokládaná investice je asi 20 mld. korun. Podle odhadů investora se uvádí a předpokládá, že by samotná průmyslová zóna a přidružené služby mohly vytvořit až nových pracovních míst. V souvislosti s tím výrazně naroste počet obyvatel města (ze současných na 15 až obyvatel) a také okolních obcí. V souvislosti se zónou se zvýší pohyb lidí ve městě a přidružených obcích a budou kladeny zvýšené nároky na zajištěné veškeré infrastruktury ve městě a také zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku ve městě a v přilehlém regionu. 4

5 Věková struktura obyvatelstva v Holešově (celkově) Holešov - průměrný věk obyvatel 41,26 roku Věk Muži Ženy Obě pohlaví Celkem Věková struktura obyvatelstva "samotném" Holešově (katastrální území Holešov) a místních částech Holešov - průměrný věk obyvatel je 41,95 roku Věk Muži Ženy Obě pohlaví Celkem

6 Všetuly - obec spojená s Holešovem - samostatné katastrální území Průměrný věk obyvatel je 39,49 roku Věk Muži Ženy Obě pohlaví Celkem Dobrotice - průměrný věk obyvatel je 39,01 roku Věk Muži Ženy Obě pohlaví Celkem Količín - průměrný věk obyvatel je 41,03 roku Věk Muži Ženy Obě pohlaví Celkem

7 Tučapy - průměrný věk obyvatel je 40,06 roku Věk Muži Ženy Obě pohlaví Celkem Žopy - průměrný věk obyvatel je 40,06 roku Věk Muži Ženy Obě pohlaví Celkem

8 Demografický vývoj Holešova ve statistice Údaje jsou z databáze Českého statistického úřadu, krajské reprezentace Zlín v roce 2005, zpracoval Mgr. Karel Zahradník Podle údajů bydlelo v Holešově na konci roku 2005 celkem obyvatel, tímto počtem si město udržuje své druhé místo v rámci kroměřížského okresu s 11,4 % podílem na populaci okresu a 9. místo ve Zlínském kraji s 2,1 % podílem. Lidnatost v okrese Kroměříž Největším městem okresu je Kroměříž s ob., tj. 26,9 % veškerého obyvatelstva okresu, třetí je Bystřice p. Host. (8 762 ob. - 8,1 %), následují: je Hulín (7 449 ob. - 7,0 %), Chropyně (5 145 ob. - 4,8 %), Koryčany (2 941 ob. - 2,7 %) a Morkovice-Slížany (2 881 ob. - 2,6 %). Z uvedeného počtu obyvatel našeho města bylo 5968 mužů, tj. 48,4 %, a 6364 žen, tj. 51,6 %. Průměrný věk holešovských obyvatel byl v roce ,5 let (muži 38,7, ženy 42,1 let), je vyšší než je průměr okresu (40,0 roku) a kraje (39,9 roku). Porodnost V průběhu kalendářního roku 2005 se v Holešově narodilo 125 dětí, z toho 62 chlapců a 63 dívek, zemřelo 160 občanů, z toho 71 mužů a 89 žen. Přirozený přírůstek - rozdíl mezi narozenými a zemřelými - je záporný, jedná se tedy o přirozený úbytek 35 obyvatel. V přepočtu na 1000 obyvatel to činí -2,8. V okresním měřítku není na tom Holešov dobře: Bystřice p. H. +11 ob. (tj. +1,3 ), Hulín -7 ob. (tj. -0,9 ), Chropyně +15 ob. (tj. +2,9 ), Koryčany -19 ob. (tj. -6,5 ), Kroměříž -90 ob. (tj. -3,1 ), Morkovice-Slížany +13 ob. (tj. +4,6 ), kroměřížský okres -175 ob. (tj. -1,6 ), Zlínský kraj -595 ob. (tj. -1,0 ). Migrace obyvatelstva Počet obyvatel se mění také stěhováním. Z Holešova se během roku 2005 vystěhovalo 224 obyvatel, přistěhovalo se celkem 197, takže stěhováním město ztratilo 27 obyvatel, a tak celkový přírůstek obyvatel města byl záporný, jedná se tedy o přirozený úbytek 62 obyvatel, tj. -5,0. Mezi městy okresu je postavení Holešova pro tento rok následující: Kroměříž celkově ztratila -81 ob. (tj. -0,8 ), Bystřice p. H. získala +10 ob. (tj. +2,4 ), Hulín přišel o 82 ob. (tj. -10,9 ), Chropyně o 23 ob. (tj. -0,8 ), v Koryčanech přibylo 49 ob. (tj. +16,9 ) a v Morkovicích-Slížanech 1 ob. (tj. -4,5 ) Kroměřížský okres ztratil celkově 81 obyvatel (tj. -0,8 ) a v celém Zlínském kraji ubylo celkem 564 ob. (tj. -1,0 ). Mezi přistěhovalými je 11 cizích státních příslušníků, z toho 7 mužů, vystěhovalo se 7 cizinců, z nich byli 4 muži. Úmrtnost V Holešově si stále první místo v příčinách úmrtí udržují nemoci oběhové soustavy, zemřelo na ně celkem 79 osob, tj. 49,4 % všech úmrtí, z toho na infarkt myokardu 3 (z toho 1 muž), na cévní nemoci mozku 28 osob (z toho 7 mužů) a na ostatní ischemické choroby srdeční 27 osob (z toho 7 mužù). Podíl nemocí oběhové soustavy na úmrtích je ve sledovaném roce pro Holešov v rámci okresu i kraje srovnatelný: 53,7 % v kraji a 48,1 % v okrese. Druhé místo patří zhoubným novotvarům se 35 případy (z toho muži 21 mužů) úmrtí, tj. 21,9 %, tento údaj je v našem srovnávání pro město blízký okresnímu i krajskému podílu - v kraji patří zhoubným novotvarům, lidově řečeno rakovině, 23,4 % a v okrese 25,7 %. Třetí místo v celkovém pořadí příčin úmrtí náleží vnějším příčinám nemocnosti a úmrtnosti (úrazy, nehody ap.) s 11 případy, tj. 6,9 %, z nich pak byly 2 sebevraždy, v obou případech mužů. Čtvrté místo patří nemocem trávicí soustavy (10 případů, 6,3 %), z toho 5 mužů. Pomyslnou 5. příčku obsadily nemoci dýchací soustavy - 8 případů (5,0 %), z toho 4 muži. Skoro stejné je pořadí příčin úmrtí i v rámci Zlínského kraje a okresu Kroměříž na prvních 5 místech. Smutné údaje uvádí statistický přehled ohledně sebevražd: v celém Zlínském kraji si vzalo život 94 osob (z nich 77 mužù), v kroměřížském okrese 19 (z nich 16 mužù), z toho v 8

9 Kroměříži 5, v Holešově a Chropyni po 2, v Hulíně, Koryčanech a Morkovicích-Slížanech po 1 osobě. Obdobou sebevraždy je zmaření života nenarozeného dítěte - potrat. Statistika zaznamenala v Holešově 47 potratů, což činí v přepočtu 37,0 potratů na 100 narozených dětí. Města okresu: Bystřice p. H. 26 (35,1 na 100 narozených), Hulín 25 (tj. 40,3), Chropyně 17 (tj. 27,9), Koryčany 9 (tj. 64,3), Kroměříž 119 (tj. 48,8), Morkovice - Slížany 8 (tj. 25,0), kroměřížský okres 339 (tj. 34,6) a Zlínský kraj 1869, tj. 32,9 potratů na 100 narozených. Sňatky a rozvodovost Podle statistik, které evidují pro každé město jen sňatky ženichů z daného města je udáváno pro Holešov 67 uzavřených sňatků, tj. na 1000 obyvatel bylo uzavřeno 5,4 sňatků. Další města: Bystřice p. H. 33 sňatků, tj. 3,8 sňatku na 1000 obyvatel, Hulín 31 (tj. 4,1 ), Chropyně 23 (tj. 4,5 ), Koryčany 12 (tj. 4,1 ), Kroměříž 159 (tj. 5,5 ) Morkovice-Slížany 3 (tj. 1,1 ), kroměřížský okres 507 (tj. 4,7 ) a Zlínský kraj (tj. 4,7 ). Na druhé straně bylo v Holešově rozvedeno 45 manželství, tj. 67,2 rozvodu na 100 sňatků. Pro srovnání: Kroměříž 96 rozvodů (tj. 60,4 rozvodu na 100 sňatků), Bystřici p. H., 24 (tj. 72,7), Hulín 17 (tj. 54,8), Chropyně 7 (tj. 30,4), Koryčany 11 (tj. 91,7), Morkovice-Slížany 6 (tj. 200,0), celý okres Kroměříž 285 (tj. 56,2) a Zlínský kraj 1 420, tj. 50,6 rozvodu na 100 sňatků. Ustálil se trend vstupovat poprvé do manželského stavu a zakládat rodinu ve vyšším věku, než bylo běžné před rokem Tak se v roce 2005 v Holešově mladí muži poprvé ženili v průměru ve svých 29,2 letech a slečny vdávaly ve 26,3 letech. Průměrný věk ženicha, resp. nevěsty byl v Kroměříži 28,2, resp. 26,3 let, v Bystřici p. H. 28,5 a 26,2 let, v Hulíně 30,4 a 26,9 let, v Chropyni 30,6 a 25,8 let, v Koryčanech 26,2 a 26,8 let a Morkovicích-Slížanech 27,5 a 19,5 let, v okrese Kroměříž 28,4 a 26,0 let a ve Zlínském kraji 28,5 a 26,0 let. Statistika uvádí pro Holešov 43 oboustranně prvních sňatků pro sledovaný rok, přitom nejmladší nevěstě bylo 18 let a nejstarší 37, nejmladší ženiši měli 21 a nejstarší poprvé vstupující do manželství byli dva ve věku 37 let. Již považujeme za běžné, že hodně mladých lidí žije spolu bez oddacího listu a přivádějí na svět své potomky, tedy přibývá dětí narozených mimo manželství. Takových se loni v Holešově narodilo 32, tj. 25,6 % všech živě narozených, v Kroměříži jich bylo 68 (tj. 27,9 %), v Bystřici 12 (tj. 16,2 %), v Hulíně 18 (tj. 29,0 %), v Chropyni 16 (tj. 26,2 %), v Koryčanech 3 (tj. 21,4 %), v Morkovicích-Slížanech 5 (tj. 15,6 %), v celém kroměřížském okrese 239 dětí (tj. 24,5 %) a ve Zlínském kraji 1219 dětí (tj. 21,5 %). Správní obvod obce s rozšířenou působností Holešov Tento správní celek má 10. počet obyvatel ze všech 13 v rámci Zlínského kraje, na konci roku 2005 zde žilo obyvatel, z toho mužů a žen. Index stáří obyvatel tohoto území je 102,1. Toto číslo udává poměr mezi obyvateli ve věku 65 let a vyšším ku počtu obyvatel ve věku od 0 do 14 let. Zvlášť výrazný je index stáří u žen (129,7) ve srovnání s mužskou částí populace (75,6) - mužù ve věku 90 let a starších (nejstarší 96 let) bylo jen 16 oproti 58 ženám, z nichž nejstarší měla 99 let. Složení obyvatel podle věkových kategorií: V předproduktivním věku (0-14 let) bylo 1642 mužů a žen, ve věku produktivním (15-64 let) 7700 mužů a 7448 žen a ve věku poproduktivním (65 a více let) 1235 mužů a 2046 žen. Ve Zlínském kraji žilo na konci roku 2005 celkem obyvatel, v okrese Kroměříž obyvatel. 9

10 Prognóza vývoje počtu obyvatel V nejbližších letech lze předpokládat po poklesu obyvatel bydlících na území města postupný nárůst obyvatel v souvislosti s rozvojem průmyslu a podnikání v rámci připravované průmyslové zóny "Holešov - letiště". Z hlediska věkové struktury obyvatelstva nedojede ke změnám, ale jistě zesílí regresivní charakter věkového složení. Počet obyvatel bude záležet i na celospolečenské situaci v ČR a v EU. Do značné míry záleží také na výstavbě nových bytů. Je však otázka, do jaké míry budou sloužit stávajícím obyvatelům města a do jaké míry přistěhovalým. Prognóza vývoje počtu obyvatel do roku 2011 Podle "Prognózy vývoje obyvatelstva města Holešova do r. 2011", zpracované Ing. J. Pacákem - MAVRIS v r Prognóza nezohledňuje možnost zprovoznění průmyslové zóny "Holešov - letiště" Varianta reálná : Celkem: Věk.segm.: Varianta pesimistická: Varianta optimistická: 2x jen celkem

11 11

12 Sociálně demografická analýza města Holešova v návaznosti na mikroregion Holešovsko Ze "Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Holešovsko", aktualizované vydání - r Město Holešov je součástí a středem "Mikroregionu Holešovsko" a mikroregion Holešovsko tvoří 19 obcí (včetně města Holešova): Bořenovice, Holešov, Horní Lapač, Kostelec u Holešova, Kurovice, Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Prusinovice, Přílepy, Roštění, Rymice, Třebětice, Zahnašovice a Žeranovice. Územně se jedná o 25 katastrálních území, neboť správně pod město Holešov patří k. ú. Količín, Všetuly, Dobrotice, Tučapy a Žopy a pod obec Kostelec u Holešova spadá i místní část - Karlovice se samostatným katastrálním územím. Centrem Mikroregionu je město Holešov. Celková rozloha mikroregionu činí ha. Rozlohou tvoří 3,42 % území Zlínského kraje. Celkový počet obyvatel mikroregionu k činil obyvatel. Největší katastrální území má město Holešov 3395 ha. Je tvořeno 6 katastrálními územími: Holešov, Dobrotice, Tučapy, Žopy, Količín a Všetuly. Dobrotice jsou s Holešovem propojeny prostřednictvím zámecké zahrady, Všetuly již srostly stavebně s Holešovem. Ostatní místní části Holešova se nachází izolovaně a mají charakter samostatných sídel. Hustota zalidnění mikroregionu Holešovsko je ( k ) 162,2 obyvatel/km 2 a je vyšší než hustota obyvatel na 1 km 2 Zlínského kraje. Ta činila 148,8 obyvatel/km 2. Vyšší hustotu obyvatel způsobuje především vysoká koncentrace obyvatel ve městě Holešově, která je 361,44 obyvatel/km 2. Nejnižší hustotu obyvatel mají obce Třebětice 48,7 obyv./km 2 a Kurovice 46,1 obyvatel/km 2. Populační vývoj Mezi dvěma posledními sčítáními lidu domů a bytů (dále jen SLDB) došlo na území mikroregionu ke změně typu populace a k převaze postproduktivní složky obyvatel nad dětskou. Výsledky sčítání v roce 1991 zaznamenaly převahu dětské složky nad postproduktivní složkou o 3,5 procentního bodu. Výsledky sčítání o 10 let později prokázaly opak. Postproduktivní složka obyvatel převyšovala dětskou o 2,7 procentního bodu. V mikroregionu v roce 2001 na základě výsledků sčítání SLDB připadalo na 100 dětí ve věku do 14 let 117 osob starších 60 let. Na základě sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 byla na území mikroregionu nejčetnější skupinou obyvatel starších 15 let skupina osob vyučených a se středním odborným vzděláním 42,03 %. Pouze základní vzdělání mělo 26,62 % obyvatel starších 15 let což převyšuje krajský (24,8 %) i celorepublikový (23,0 %) průměr. Podíl středoškolsky vzdělaných obyvatel bylo v mikroregionu zastoupeno 21,45%, což je výrazně pod hranicí průměru krajského (26,16 % ) i republikového (27,09 %) průměru. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob dosahuje 5,91 % což je rovněž pod krajským (7,7 %) i celorepublikovým (8,9 %) průměrem. Na podílu vysokoškoláků má největší podíl město Holešov (7,6 %) vzhledem k silné koncentraci školských, správních a finančních institucí. Celkově lze konstatovat, že vývoj vzdělanosti v obcích mikroregionu se neustále zlepšuje, snižuje se počet osob s jen ukončeným základním vzděláním a naopak roste počet osob s vyšším vzděláním. I přesto vzdělanost mikroregionu neustále zaostává za vzdělaností kraje i ČR. 12

13 Vývoj počtu obyvatel Obec % přírůstku, úbytku obyvatel Bořenovice ,49 Holešov ,18 Horní Lapač ,96 Kostelec u ,27 Holešova Kurovice ,17 Lechotice ,38 Ludslavice ,67 Martinice ,75 Míškovice ,26 Němčice ,19 Pacetluky ,13 Pravčice ,06 Prusinovice ,71 Přílepy ,85 Roštění ,14 Rymice ,17 Třebětice ,52 Zahnašovice ,30 Žeranovice ,22 Holešovsko celkem ,13 Zlínský kraj ,71 (Zdroj: ČSÚ, stav k 31.12) 13

14 Věkové skupiny obyvatel k Obec stav k věková skupina průměrný věk index stáří (65+/0-14) Bořenovice ,2 1,1 Holešov ,8 1,1 Horní Lapač ,2 0,6 Kostelec u ,7 1,3 Holešova Kurovice ,3 1,2 Lechotice ,3 0,7 Ludslavice ,2 1,3 Martinice ,1 0,8 Míškovice ,3 0,8 Němčice ,3 1,3 Pacetluky ,2 1,7 Pravčice ,8 0,9 Prusinovice ,9 1,1 Přílepy ,3 1,0 Roštění ,8 1,1 Rymice ,8 0,9 Třebětice ,7 0,9 Zahnašovice ,7 1,5 Žeranovice ,6 0,7 Holešovsko celkem ,85 1,05 Zlínský kraj (Zdroj: Český statistický úřad) Věkový vývoj obyvatelstva v letech ORP Holešov Počet obyvatel k v tom muži podle pohlaví ženy v tom ve 0 až věku let 15 až let 65 a více let Index stáří (%) 68,9 77,7 83, ,1 14

15 Vzdělanostní struktura mikroregionu Obec obyvate bez lé starší vzdělán 15ti let í základn í střední úplné střední s mat. vyšší odborn é vysokošk olské Bořenovice Holešov Horní Lapač nezjištěn o Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice mikroregion % zastoupení 100 0,28 26,62 42,03 21,45 2,96 5,91 0,74 Zlínský kraj % zastoupení 100 0,43 24,81 39,03 26,16 1,13 7,67 0,77 (Zdroj : Český statistický úřad, sčítání lidu 2001) Školství V současnosti se nachází v mikroregionu 17 mateřských škol, 1 základní škola nižšího stupně (1.a 2. ročník), l základní škola nižšího stupně ( ročník), 4 základní školy nižšího stupně ( ročník), 4 základní školy (1.-9. ročník), 1 speciální základní škola, 1 základní umělecká škola, 1 učňovská škola, 3 střední školy a 1 gymnázium. Mateřské školy nejsou pouze v obcích Bořenovice, Horní Lapač, Pacetluky, Třebětice a Zahnašovice. Základní školy nižšího stupně jsou v obcích Ludslavice, Martinice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rymice a Žeranovice. Základní škola (1.-9. ročník) je v obci Kostelec u Holešova. V Holešově jsou 3 základní školy, Základní umělecká škola F.X. Richtera, Odborné učiliště Holešov, Střední policejní škola Ministerstva vnitra, Střední odborná škola PaedDr. Stratil s.r.o., Střední odborná škola Holešov a Gymnázium Ladislava Jaroše. Rrozvoji mimoškolních aktivit přispívají 2 střediska volného času SVČ Holešov (Duha) a SVČ Všetuly (TyMy). Spolky a zájmové organizace Spolky se v obcích mikroregionu postupně objevovaly od 60. let 19. století. Na Holešovsku působila celá řada spolků, ať už to byly spolky vzdělávací, zábavné (čtenářské, divadelní, pěvecké, turistické aj.), tělovýchovné, charitativní, hospodářské či spolky s jiným posláním. Zvláštní význam mělo šíření tělovýchovných jednot. Ty vedle základního tělovýchovného poslání hrály významnou roli v odvětvových a všestranně kulturních aktivitách. I v současné době se díky místním spolkům udržuje řada obyčejů a lidových tradic. 15

16 V samotném městě Holešově i v ostatních obcích je dnes bohatá spolková činnost. V Holešově se nachází 32 různých spolků a zájmových organizací. Téměř ve všech obcích pracují myslivecká sdružení, sbory dobrovolných hasičů, tělocvičné jednoty Sokol příp. Tělovýchovné jednoty. Další zastoupení spolků je velmi různorodé. V mikroregionu je např. svaz zahrádkářů, svaz chovatelů, spolek včelařů, sdružení poštovních holubů a další, spolek rybářů, střelecký klub aj. Činnost spolků v jednotlivých obcích je důležitá nejen svou základní náplní, ale i tím, že rozvíjí sportovní a kulturní život v obcích. Kultura a sport Nejvíce kulturních zařízení je v Holešově. Nachází se zde jedno kino, muzeum a galerie, knihovna a Informační centrum provozované Městským kulturním střediskem. Téměř v každé obci je krytý prostor pro konání společenských akcí. Nejčastěji se jedná o kulturní domy či sokolovny. V některých obcích jsou k tomuto účelu využívána místní pohostinství. Absencí společenských prostor trpí samotné centrum mikroregionu Holešov. Doposud jsou ke kulturním a společenským akcím využívány prostory kina a hasičské zbrojnice. Pouze menší akce lze uskutečnit v reprezentativních prostorách sala terreny holešovského zámku. Situace by se v blízké době měla změnit právě v souvislosti s rekonstrukcí holešovského zámku, který město odkoupilo od soukromého vlastníka v roce Od roku 2006 pobíhá rekonstrukce zámku a jejím cílem je obnovit jeho kulturní a společenské využití jak pro město Holešov, tak pro celý mikroregion. Většina významných kulturních, společenských i sportovních akcí je pořádána v Holešově. Jsou jimi např. Bikemaraton Drásal, Čmelák model show, Setkání veteránů a hasičské historické techniky, Bluesový podzimek, festival Týden židovské kultury, 7 dní města Holešova, Rusavskými kotáry na kole i pěšky, Běh T. Foxe atd. Ovšem i v obcích jsou organizovány akce regionálního i nadregionálního významu např. v Prusinovicích Rohálovská desítka (závod v silničním běhu), v Rymicích Přehlídka dechových hudeb, v Přílepích folkové festivaly. V každé obci se dále konají různé kulturní a společenské akce jako jsou vánoční koncerty, vánoční besídky, plesy, zábavy, hody, a různé výstavy aj. V Holešově je i další sportovní vybavenost jako: bowling, koupaliště (jediné v mikroregionu), fittness, kynologické cvičiště, petanquové hřiště, paintball, skate park, hřiště házené, horolezecká stěna, Spotcentrum s krytým bazénem, saunou a posilovnami. Hospodářství, struktura ekonomických subjektů Struktura hospodářství Holešovska je ovlivněna historickým vývojem a zdejšími přírodními podmínkami. V průběhu devadesátých let prošla ekonomika oblasti (podobně jako v celé České republice) významnými transformačními změnami spojenými s velmi rychlou privatizací a s restrukturalizací činností. Byly omezeny některé výrobní provozy, některé dokonce zanikly (Loana, Dřevopodnik, Cukrovar. Výrobní družstvo Styl), na druhé straně s rozvojem soukromého podnikání nově vznikla řada malých a středních firem především v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví. V roce 2000 podle statistického registru působilo v mikroregionu Holešovsko podnikatelských subjektů. V období došlo k 43% nárůstu počtu ekonomických subjektů (4137) majících sídlo v některé z obcí mikroregionu. Mikroregion patří mezi části Zlínského kraje s dynamickým potenciálem. Pro svou polohu v blízkosti krajského města Zlína a okresního města Kroměříže lze předpokládat udržení této pozice. Rozvojový potenciál v mikroregionu zvyšuje zejména plánovaná výstavba rychlostní komunikace R49 a příprava průmyslové zóny v lokalitě Letiště Holešov. Tyto faktory mohou významně ovlivnit nabídku pracovních příležitostí pro občany regionu ale i příliv pracovní síly do území. Na druhé straně však nelze podcenit ani významný vliv těchto záměrů na životní prostředí a ekologickou stabilitu území. Jedním ze zdrojů dat o počtu firem a zaměstnancích v obcích je registr ekonomických subjektů právnických a fyzických osob Českého statistického úřadu. Z údajů také vyplývá, že 16

17 největší podíl ekonomických subjektů mikroregionu tvoří podnikatelé - fyzické osoby - 72,6 %. Další ekonomické subjekty mají zastoupení pod hodnotou 10 %. Trh práce V důsledku politických a hospodářských změn po roce 1989 se podstatně změnily i podmínky pro pracovní realizaci obyvatelstva. Nezaměstnanost se projevila jako vážný negativní rys společnosti. Dlouhodobá nezaměstnanost se přitom stala ekonomickým, sociálním, psychologickým i kulturním problémem. Území mikroregionu Holešovsko je součástí správního území Úřadu práce Kroměříž. Je místem vyhodnocování trhu práce, evidence nezaměstnaných. Zprostředkovává zaměstnání, poskytuje poradenské služby a rekvalifikace. Z údajů o vývoji nezaměstnanosti v období lze konstatovat prudký nárůst míry nezaměstnanosti mikroregionu i kraje do roku Od roku 1999 dochází k pozvolnému poklesu míry nezaměstnanosti jak v kraji, tak v mikroregionu. V období se míra nezaměstnanosti v mikroregionu pohybovala pod hranicí míry nezaměstnanosti v kraji. Vývoj míry nezaměstnanosti v posledních 2 letech ( ) je zaznamenán v tabulce. Z uvedených údajů je patrno, že hranice míry nezaměstnanosti v mikroregionu se pohybuje pod hranicí míry nezaměstnanosti v, přičemž tuto hranici kopíruje. Podle vzdělání je v období patrný vzestup uchazečů o zaměstnání bez vzdělání a se základním vzděláním. Naopak významný pokles počtu uchazečů byl zaznamenán u osob s neúplným středním vzděláním. U uchazečů s vyšším a vysokoškolským vzděláním je patrný mírný nárůst. Míra nezaměstnanosti v období leden květen 2007 Obec leden 2005 květen 2005 leden 2006 květen 2006 leden 2007 květen 2007 Bořenovice 11,90 10,40 8,85 7,50 10,40 6,00 Holešov 10,30 8,80 10,40 8,20 9,00 6,00 Horní Lapač 2,40 6,40 4,00 6,40 8,00 4,00 Kostelec u Holešova 10,80 9,40 10,20 9,90 8,30 5,50 Kurovice 6,70 5,70 7,60 8,60 5,70 5,70 Lechotice 6,70 6,20 7,20 2,60 4,10 2,60 Ludslavice 7,60 10,10 12,20 10,50 6,70 7,10 Martinice 6,60 5,10 8,10 5,70 6,00 5,40 Míškovice 8,40 6,20 7,10 5,80 4,40 3,50 Němčice 10,80 10,20 12,00 9,60 5,40 4,80 Pacetluky 13,40 13,40 11,30 11,30 15,50 8,20 Pravčice 9,20 7,10 9,20 7,30 4,10 4,60 Prusinovice 8,20 7,30 9,20 6,40 7,50 5,20 Přílepy 12,40 8,80 10,90 7,10 8,80 6,80 Roštění 8,80 7,40 7,10 5,70 5,40 3,40 Rymice 10,50 7,30 5,70 4,50 4,90 3,60 Třebětice 8,50 8,50 10,90 11,60 9,30 7,80 Zahnašovice 10,10 8,90 8,90 8,20 7,60 4,40 Žeranovice 5,40 6,20 8,70 7,00 5,70 5,10 Průměrné procento 8,88 8,07 8,92 7,57 7,20 5,25 nezaměstanosti mikroregionu Zlínský kraj 10,25 9,02 9,87 8,27 8,12 6,42 (Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí) 17

18 Domovní a bytový fond S demografickou strukturou obyvatelstva souvisí i vývoj domovního a bytového fondu. Obyvatelé obcí mikroregionu žijí převážně v rodinných domech. Pouze město Holešov má výrazné zastoupení bytových domů. V ostatních obcích je zastoupení tohoto druhu bydlení minimální. To svědčí o venkovském charakteru mikroregionu. Dle posledního sčítání v roce 2001 se v mikroregionu vyskytovalo celkem 5379 domů, z toho bylo 4735 obydleno (tj. 88,03 % z celkového počtu domů). Z celkového počtu obydlených domů bylo 4402 (tj.92,97 %) domů rodinných a 285 domů bytových (tj.6,02 %). Struktura bytového fondu Obec domy celkem z toho domy z celkem obydlených domů obydlené rodinné domy bytové domy neobydlené domy Bořenovice Holešov Horní Lapač Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Pravčice Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice mikroregion celkem procentuelní 100,00 88,03 92,97 6,02 11,97 zastoupení (Zdroj: ČSU, sčítání lidu 2001) Stáří domovního fondu domy postavené v letech trvale Obec obydlené do domy průměrné procento stáří domů Holešov ,37 18

19 Zaměstnanost obyvatelstva Údaje z Úřadu práce Kroměříž - únor 2008 Základních údajů o uchazečích: srpen 2007 leden 2008 Okres Kroměříž Ukazatele Uchazeči celkem z toho: ženy muži Osoby se ZP Absolventi a mladiství Do 25 let věku Nad 50 let věku S nárokem na PvN Míra nezaměstnanosti 7,58 7,47 6,87 6,62 7,18 7,25 Míra nezaměstnanosti * 5,45 5,49 5,10 5,03 5,68 6,00 Míra ži nezaměstnanosti * 10,49 10,17 9,23 8,75 9,17 8,89 ž Nově hlášení - v uvedeném měsíci od počátku roku Vyřazení - v uvedeném měsíci od počátku roku Důvody vyřazení - umístění celkem umístěni ÚP z toho na APZ umístěni jinak vyřazeni podle 30, d t 2 - ostatní

20 Charakteristika poptávky a nabídky na trhu práce v okrese Kroměříž k Délka evidence uchazečů - k % 9% 5% 13% 33% 23% do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců měsíců více než 24 měsíce Regionální nezaměstnanost k Region Celke m uch. Míra nez. (%) Uchaz. s eviden cí nad 6 měs. % z celk. počtu do 25 let věku % z celk. počtu nad 50 let věku % z celk. počtu Bystřicko 647 7, , , ,37 Holešovsko 746 6, , , ,99 Hulínsko 408 7, , , ,74 Chropyňsko 328 8, , , ,32 Kroměřížsko , , , ,62 Koryčansko 205 9, , , ,66 Morkovicko 326 9, , , ,66 mimo okres 34 * 25 73, , ,71 Uchazeči celkem , , , ,33 20

21 Nejčetnější zaměstnání požadovaná uchazeči evidovanými na úřadu práce Počet Profese KZAM 1594 pomocný a nekvalifikovaný pracovník 9xxxx 305 prodavač 52xxx 188 administrativní pracovník kuchař 5122x 128 nižší administrativní pracovník zedník 7122x 83 montážní dělník 828xx 68 řidič os. a malých dodávkových automobilů 8321x 64 číšník, servírka 5123x 56 zámečník, nástrojař 7222x 56 obchodní zástupce 3415x 52 odborný administrativní pracovník skladník 413xx 50 pečovatel a pomocný ošetřovatel 513xx 41 zahradník 6113x 40 řidič nákladního automobilu 8324x 40 řidič motorových vozidel 832xx 36 šička, švadlena oděvní konfekce 7436x 35 truhlář, truhlář opravář 7422x Nejčetnější volná místa stav k Poče t Profese pomocný a nekvalif. montáž. pracovník Poče t Profese montážní dělník šička, švadlena oděvní 117 zedník 52 konfekce seřizovač a obsluha 113 obráběcích strojů 47 číšník, servírka 68 svářeč 45 provozní prac. ve službách a obchodě 64 řidič nákladního automobilu 41 pomocný dělník hlavní staveb. výr. 60 zámečník, nástrojař 41 instalatér 60 telefonista 41 úředník na přepážkách a směnárník 59 "prodavač ""na telefonu""" 32 montér a opravář silnopr. el. vedení 21

22 Problematika cizinců stav k Počet informací občanů EU/EHP: 187 Sloven sko 14 5 Polsko Rumuns 13 ko 9 Bulharsko 8 V.Británi e 4 Belgie 3 Francie 1 Řecko 1 Maďarsko 1 Itálie 1 Slovins ko 1 Platná pracovní povolení pro cizince - celkem 133 Ukrajina 93 Moldavsk o 29 Mongolsk o Jihoafr. 2 rep. Rusko 2 Ekvádor 4 Bělorusko 2 1 Nezaměstnanost absolventů škol a mladistvých k Počet uchazečů o zaměstnání evidovaných úřadem práce Míra nezaměstnanosti v okrese Kroměříž 7,25 % Počet absolventů a mladistvých evidovaných na 320 ÚP - z toho mladistvých 38 Podíl absolventů a mladistvých na celkové 7,10 % nezaměstnanosti Struktura absolventů a ml. v evidenci úřadu práce podle dosaženého stupně vzdělání Stupeň vzdělání kód Σ KKOV Bez vzdělání + neúplné základní 0 A,B Základní + praktická škola 38 C Nižší střední 0 D Nižší střední vyučen (OU, U) 27 E Střední odborné - vyučen (SOU) 80 H Střední bez maturity 0 J ÚSV 15 K ÚSO (SOU, SOŠ a nástavbové studium L s maturitou) 38 ÚSO (SOŠ s maturitou bez vyuč., pomatur. M studium ) 73 Vyšší odborné 12 N Vysokoškolské 37 R, T, V 22

23 Charakteristika poptávky a nabídky na trhu práce v okrese Kroměříž Regionální nezaměstnanost k Region Celke m uch. Míra nez. (%) Uchaz. s eviden cí nad 6 měs. % z celk. počtu do 25 let věku % z celk. počtu nad 50 let věku % z celk. počtu Bystřicko 575 6, , , ,17 Holešovsko 639 5, , , ,47 Hulínsko 362 6, , , ,90 Chropyňsko 317 7, , , ,60 Kroměřížsko , , , ,60 Koryčansko 179 8, , , ,64 Morkovicko 310 8, , , ,32 mimo okres 36 * 27 75, , ,89 Uchazeči celkem , , , ,94 Regionální nezaměstnanost k Region Celke m uch. Míra nez. (%) Uchaz. s eviden cí nad 6 měs. % z celk. počtu do 25 let věku % z celk. počtu nad 50 let věku % z celk. počtu Bystřicko 621 7, , , ,50 Holešovsko 812 6, , , ,03 Hulínsko 409 7, , , ,16 Chropyňsko 362 8, , , ,25 Kroměřížsko , , , ,59 Koryčansko , , , ,07 Morkovicko , , , ,82 mimo okres 34 * 21 61, , ,65 Uchazeči celkem , , , ,56 23