Komunitní plán sociálních služeb a služeb souvisejících na Jesenicku pro roky

Transkript

1 Komunitní plán sociálních služeb a služeb souvisejících na Jesenicku pro roky

2 Úvodní slovo Komunitní plán sociálních služebna Jesenicku pro roky je významný strategický dokument pro oblast sociálních služeb a služeb souvisejících. Cílem tohoto plánu je zajistit zejména zachování stávajících, ale také rozvoj nových sociálních služeb a služeb souvisejících. Počátky komunitního plánování sociálních služeb jsou na Jesenicku v roce První Komunitní plán sociálních služeb na Jesenicku na období let 2007 až 2010 byl sestaven a následně schválen ve všech 24 obcích okresu Jeseník. V době blížícího se konce platnosti aktualizovaného plánu byla prezentována potřeba aktualizace komunitního plánu včetně jeho základních východisek. Takto v roce 2013 proběhla aktualizace a byl vytvořen Komunitní plán sociálních služeb na Jesenicku pro roky Děkujeme tímto všem, kteří se na vytvoření tohoto plánu podíleli, zejména pak členům a vedoucím řídící a pracovních skupin a také všem dalším, díky jejichž práci můžeme tento dokument využít při rozvoji našeho regionu. Ing. Marie Fomiczewová Starostka města Jeseník 2

3 Obsah 1. Základní legislativní normy týkající se plánování sociálních služeb Strategické rozvojové dokumenty týkající se oblasti sociálních služeb Obecné zhodnocení regionu Trh práce a nezaměstnanost Dopravní dostupnost Zhodnocení současného stavu sociálních služeb v regionu Popis realizace procesu komunitního plánování Realizace komunitního plánu Příprava aktualizace komunitního plánu Činnost řídící skupiny Činnost pracovních skupin Informovaní veřejnosti Závěrečná fáze Naplňování plánu Organizační struktura Vize systému sociálních služeb Seznam cílů komunitního plánu Společné cíle pro všechny pracovní skupiny a cílové skupiny uživatelů sociálních služeb Konkrétní pro jednotlivé cílové skupiny Pracovní skupina senioři Pracovní skupina zdravotně postižení a zdravotně znevýhodnění Pracovní skupina sociálně vyloučení a ohrožení sociálním vyloučením Návazné služby Tabulky stávajících poskytovaných služeb

4 1. Základní legislativní normy týkající se plánování sociálních služeb Dne nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který přinesl do oblasti poskytování sociálních služeb řadu zásadních změn. Zákon o sociálních službách vymezuje základní zásady pro poskytování sociálních služeb. Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuta prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost člověka. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb jedince, musí aktivizovat, podporovat rozvoj samostatnosti, motivovat k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrváváni nebo prohlubováni nepříznivé sociální situace, a posilovat sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu jejich příjemců, v náležitě kvalitě a takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod. Zjišťování zájmů jednotlivců úzce souvisí s procesem mapováni potřeb těchto osob. S působnosti zákona o sociálních službách byly kraje postaveny před povinnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb má reflektovat strategie zajišťování sociálních služeb v obcích, zohledňovat priority Evropské unie v sociální oblasti a byt deklaraci záměrů v oblasti sociální politiky státu. S ohledem na výše uvedené byl Střednědobý plán tvořen metodou komunitního plánování v souladu s: zhodnocením situace po vypracování a naplňování Komunitní plán sociálních služeb a služeb souvisejících na Jesenicku pro roky 2011 až 2013 zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů (konkrétně 92 písm. b a 94 pism. d, e) zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů registrem poskytovatelů sociálních služeb MPSV 1.1 Strategické rozvojové dokumenty týkající se oblasti sociálních služeb Pro oblast sociálních služeb je množství obecných strategických a rozvojových dokumentů, které se této oblasti dotýkají. Níže je uvedeny nejdůležitější z nich na národní, a krajské úrovni. Národní strategické dokumenty Národní strategické dokumenty v oblasti sociální politiky a sociálních služeb směřují k nastavení a k sjednocení této oblasti a zpravidla se jedná o vládní nařízení. Jejich implementace v praxi je zajišťována příslušnými prováděcími předpisy. Mezi národní strategické dokumenty v oblasti sociálních služeb lze řadit např.: a) Národní koncepce rodinné politiky (usnesení Vlády ČR č ze dne ) b) Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011 (usnesení Vlády ČR č. 76) c) Národní koncepce podpory rodin s dětmi (MPSV) d) Bílá kniha v sociálních službách (definuje základní principy transformace sociální politiky ČR, strategický dokument MPSV, 2003) 4

5 e) Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období (usnesení Vlády ČR č. 253 ze dne ) f) Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří) g) Koncepce romské integrace na období (usnesení Vlády ČR č ze dne ) h) Zásady dlouhodobé koncepce romské integrace do roku 2025 (usnesení vlády ČR č ze dne ) i) Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 (usnesení Vlády ČR č. 340 ze dne ) j) Priority rozvoje sociálních služeb pro období (MPSV) Dalším významným faktem je skutečnost, že Česka republika ratifikovala Evropskou sociální chartu (zákon č. 14/2000 Sb.) a zavázala se usilovat pomocí všech vhodných prostředků dosáhnout podmínek, za kterých budou účinně naplňována základní práva občanů na: sociální a zdravotní pomoc, sociální zabezpečeni, využívání sociální péče. Strategické dokumenty Olomouckého kraje Sociální politika Olomouckého kraje vychází z národních strategických dokumentů ČR. Konkrétně ji pak nastavuje střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který je vypracován na základě ustanoveni odst. d) 95 zákona o sociálních službách, a pro jednotlivé oblasti sociální politiky Olomouckého kraje jsou podrobněji rozpracovány dílčí navazující strategické dokumenty. a) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky tento strategický dokument navazuje na předcházející Plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky b) Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (2006) - dokument zůstává nezměněn, poslední aktualizace byla schválena Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne c) Krajský plán vyrovnávání příležitostí osob se zdravotním postižením v Olomouckém kraji (aktualizace září 2010) - krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením je dokumentem, kterým je vyjádřena důležitost rovných příležitostí pro všechny občany a nutnost řešení problémů, se kterými se musí zdravotně postižení lidé vyrovnávat. d) Strategie prevence kriminality Olomouckého kraje na období jedná se o střednědobý dokument Olomouckého kraje, který je nástrojem plánování a přináší prostor pro rozvoj metod otevřené koordinace, přesunů příkladů dobré praxe a integrovaného přístupu. e) Strategický protidrogový plán Olomouckého kraje na období vychází z připravované Národní strategie a zpracovává specifika Olomouckého kraje a podle možností i jednotlivých regionů v kraji. 5

6 2. Obecné zhodnocení regionu K v okrese Jeseník žilo celkem obyvatel, z toho mužů a žen. Vývoj počtu obyvatel okresu Jeseník má již delší dobu klesající tendenci (viz graf č.1). Od roku 2000 do roku 2013 se počet obyvatel snížil o pět a půl procenta. Je potřeba zdůraznit, že tento pokles zapříčinil zejména odchod lidí v produktivním věku a to i z řad čerstvých absolventů škol. Klesající tendence počtu obyvatel je zapříčiněna několika faktory. Prvním a jedním z nejdůležitějších je vysoká nezaměstnanost, která se odráží v odchodu obyvatel do vnitrozemí, kde je jejich šance na získání zaměstnání podstatně větší. Dalším faktorem je obecný demografický vývoj společnosti, kdy se zmenšuje počet narozených dětí, lidí v produktivním věku a zároveň se zvyšuje počet obyvatel v postproduktivním věku a vzhledem ke kvalitní zdravotní péči i jejich délka života. Mezi další faktory lze zařadit špatnou dopravní dostupnost zejména v souvislosti s izolovaností regionu, nízké mzdy a jistě i další. Z pohledu výkonu státní správy (přenesená působnost) je Jeseník tzv. obcí III. stupně obec s rozšířenou působností. Zlaté Hory a Javorník jsou pověřenými obcemi a ostatní obce jsou tzv. I. stupně. V okrese je 5 obcí, kterým je přiznám statut města. Přirozeným centrem regionu je město Jeseník, kam je koncentrovaná většina služeb a institucí. Graf č.1: Celkový počet obyvatel okresu Jeseník v letech Zdroj: ČSU Struktura obyvatel v okrese Jeseník mezi roky 2000 a 2013 také ukazuje významnou změnu. 6

7 Graf č.2: Vývoj struktury obyvatel okresu Jeseník v letech 2000 až 2013 Zdroj: Český statistický úřad Vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji obyvatelstva lze očekávat, že bude vzrůstat počet obyvatel ve věku 65 a více let. Problematika stárnutí obyvatelstva je dnes brána vážně. Ve spojitosti s nárůstem počtu obyvatel starších 65 let se předpokládá snižování počtu lidí v produktivním věku, ale také osob ve věku 0-14 let. (viz tabulka č.1). Celkové statistiky jsou vztaženy k Olomouckému kraji a vzhledem k charakteru Jesenicka lze odůvodněně předpokládat, že nárůst počtu osob v kategorii 65 a více let bude ještě vyšší. Tabulka č. 1: Předpokládaný demografický vývoj do roku 2050 v Olomouckém kraj a ČR dle střední varianty a více Olomoucký kraj 15,8 12,1 70,4 54,5 13,7 33,4 ČR 15,6 12,4 70,5 56,3 13,9 31,3 Zdroj: Český statistický úřad 2.1 Trh práce a nezaměstnanost Okres Jeseník je místem s vysokou mírou nezaměstnanosti a nabídka pracovních míst může těžko konkurovat větším městům. Navíc volná místa jsou zpravidla pro uchazeče s nižší kvalifikací. V průběhu let se zvyšuje počet cizinců, kteří se zapojují na místní trh práce. Jedná se o obyvatele z členských států EU, ale i mimo ni. Vývoj evidované míry nezaměstnanosti v okrese Jeseník má jednoznačně zhoršující charakter. Zejména v zimních měsících je nezaměstnanost nejvyšší v celé republice. Tento 7

8 fakt ještě umocnila hospodářská krize, která donutila i stabilní a velké zaměstnavatele k propouštění. Z grafu číslo 3 lze jednoznačně vidět, že míra nezaměstnanosti je silně ovlivněna sezónní prací. Ta je spojena zejména s pomocnými pracemi na stavbách a pracemi v lese. Zároveň je potřeba zmínit, že v míře nezaměstnanosti se neprojevuji uchazeči, kteří jsou sankčně vyřazení z evidence úřadu práce. Lze tedy předpokládat, že skutečný počet nezaměstnaných je vyšší. Graf č. 3: Vývoj míry nezaměstnanosti v lednu a červnu 2006 až 2013 Zdroj: Úřad práce Jeseník Také ve srovnání s jinými okresy Olomouckého kraje je Jesenicko dlouhodobě na čele v míře nezaměstnanosti. To je dáno mimo jiné i odlehlostí regionu a zvýšenými náklady na dopravu pro firmy podnikající v jesenickém regionu. To se poté odráží v konkurenceschopnosti. 2.2 Dopravní dostupnost Doprava je zejména v rámci okresu Jeseník, který je typický rozmístěním jednotlivých měst a obcí po celém svém území, jedním ze zásadních faktorů. Dopravní dostupnost, která souvisí zejména s možnostmi vyjíždět za prací a za službami, je tudíž pro obyvatele okresu velmi důležitá. Jeseník je s vnitrozemím spojen silnicemi vedoucími Ramzovským a Červenohorským sedlem, což v zimním období působí nemalé obtíže. V rámci regionu se v některých obcích lze bez osobního automobilu jen těžko obejít. a) Oblastní autobusová doprava Autobusové spojení zajišťuje společnost ARRIVA MORAVA a.s. V pracovní dny autobusy jezdí zpravidla od šesté hodiny ranní do desáté hodiny večerní. Intervaly mezi jednotlivými spoji jsou v průměru asi dvě hodiny. Problematické dopravní spojení se týká zejména oblastí, které se pro svoji odlehlost a malý počet obyvatel stávají pro dopravce nelukrativními. Jedná se o Javornicko (malé obce mimo silnici I. třídy) a Vidnavsko. Zvláště pak o víkendech a svátcích je úbytek autobusových spojů citelný i v jiných odlehlých menších obcích. 8

9 b) Oblastní železniční doprava Spojení s vnitrozemím je přes Ramzovské sedlo a Polsko. Ramzová je nejvýše položená rychlíková stanice v České Republice. Jedná se o trať zprovozněnou v roce 1888 (stejně jako celý úsek Hanušovice - Jeseník) a jezdí tudy spoje směrem na Zábřeh a dále do Olomouce a Prahy. Přes Polské město Glucholazy vlaky jezdí na Ostravu. Železniční trať na Javornicko se stala nezbytným doplněním dopravní obslužnosti zvláště o víkendech a svátcích, kdy je autobusová doprava nedostačující. Byl však ukončen provoz odbočky z Velké Kraše do Vidnavy. 3. Zhodnocení současného stavu sociálních služeb v regionu Ke zjištění a zhodnocení současného stavu byly vytvořeny a použity následující dokumenty - katalog poskytovatelů sociálních služeb na Jesenicku a finanční a strukturální analýza sociálních služeb na Jesenicku. Finanční a strukturální analýza sociálních služeb na Jesenicku byla zpracována manažerem komunitního plánování sociálních služebna Jesenicku v prvním čtvrtletí roku Dokument shrnuje finanční prostředky, se kterými disponovali poskytovatelé sociálních služeb na tomto území v letech 2011 a Data byla zjištěna poskytnutím podkladů z benchmarkingu Olomouckého kraje za příslušné roky a registru poskytovatelů sociálních služeb. Graf č. 4 : Přehled právních forem organizací působících v sociálních službách na Jesenicku v letech Zdroj: vlastní výzkum 9

10 V roce 2011 byl součet všech finančních prostředků v sociálních službách okresu Jeseník Kč a v roce 2012 to bylo Kč. V roce 2011 byly nejvýznamnějším zdrojem financí pro poskytovatele sociálních služeb úhrady od uživatelů, na druhém místě se nejvíce podílelo formou dotací Ministerstvo práce a sociálních věcí a na třetím místě byl příspěvek zřizovatele. V roce 2012 měly dotace Ministerstva práce a sociálních věcí oproti předchozímu roku rostoucí tendenci. Navýšily se také příspěvky zřizovatele. Platby klientů měly vzrůstající tendenci, přesto v celkovém poměru došlo ke snížení. Tabulka č. 3: Celkový součet všech finančních prostředků v sociálních službách na Jesenicku v letech v % 2012 v % Dotace od MPSV ,- 25,5 % ,- 27,0 % Úřad práce ,- 0,8 % ,- 0,4 % Jiná ministerstva ,- 0,5 % ,- 0,2 % Dotace od kraje ,- 0,3 % ,- 0,3 % Dotace obce ,- 1,2 % ,- 1,1 % Příspěvek zřizovatele ,- 14,9 % ,- 15,8 % Úhrady od uživatele včetně PnP ,- 41,5 % ,- 40,7 % Fondy zdravotních pojišťoven ,- 2,3 % ,- 2,1 % Jiné zdroje financování ,- 2,5 % ,- 1,2 % Ostatní tržby z prodeje služeb ,- 1,3 % ,- 0,8 % Nadace a nadační fondy ,- 0,01 % ,- 0,05 % Sponzorské dary ,- 0,07 % ,- 0,06 % Individuální projekty obcí ,- 1,2 % ,- 3,7 % Individuální projekt Ol. kraje ,- 7,9 % ,- 6,4 % Celkem ,- 100 % ,- 100 % Zdroj: vlastní výzkum Nejméně finančních prostředků šlo v roce 2011 do sociálních služeb pro cílovou skupinu osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením. V roce 2012 se finanční prostředky však zvýšily. Finanční prostředky na sociální služby pro cílovou skupinu osob se zdravotním postižením se oproti předchozímu roku v roce 2012 také zvýšily. U sociálních služeb pro seniory došlo v roce 2012 k poklesu celkových finančních prostředků. Celkový objem finančních prostředků výrazně ovlivňuje forma poskytování sociálních služeb, kdy u seniorů se jedná ve velké rozsahu zejména o pobytové služby, jejichž provoz je finanční náročnější, než je tomu u služeb poskytovaných ambulantní nebo terénní formou. Tabulka č. 4: Financování poskytovaných sociálních služeb na Jesenicku podle cílových skupin uživatelů Cílové skupiny 2011 % 2012 v % Senioři ,- 62,5 % ,- 58,8 % Zdravotně postižení a znevýhodnění ,- 25,5 % ,- 25,0 % Ohrožení sociálním vyloučením ,- 11,9 % ,- 16,1 % Celkem ,- 100 % ,- 100 % Zdroj: vlastní výzkum 10

11 Pokud posuzujeme poskytovatele sociálních služeb na Jesenicku podle formy poskytovaných služeb, pak v průběhu let 2010 až 2012 došlo k postupnému poklesu z 18 na 16 služeb poskytovaných v pobytové formě. Terénní sociální služby představovaly 11 poskytovaných služeb v letech 2010 a 2011 a v roce 2012 došlo k navýšení na 14 poskytovaných služeb. U ambulantních služeb byl po celou dobu počet registrovaných služeb stejný. Graf č. 5: Struktura registrovaných sociálních služeb dle formy poskytování Zdroj: vlastní výzkum Další východiska plánování služeb Analýza potřeb veřejnosti ve vztahu k sociálním službám měla být součástí projektu Olomouckého kraje na podporu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb, ale v rámci vyhodnocování projektové žádosti byla tato aktivita z projektu vyřazena. Město Jeseník pro financování výzkumu z vlastních zdrojů nemělo dostatečné finanční prostředky. Potřeby poskytovatelů vzešly z jednání pracovních skupin, kde jsou jednotliví poskytovatelé zastoupeni. 11

12 4. Popis realizace procesu komunitního plánování Následující kapitola popisuje proces komunitního plánování na Jesenicku od jeho počátků v roce 2003, průběh realizace prvního schváleného plánu a aktualizaci, která probíhala v době blížícího se konce platnosti komunitního plánu. Počátky komunitního plánování sociálních služeb na Jesenicku jsou v roce 2003, zapojením do projektu Olomouckého kraje prostřednictvím NNO EPICO s cílem proškolit členy základní triády a šířit principy KPSS prostřednictvím médií a především získávání informací pro samotnou realizaci projektu. V roce 2004 pracovala triáda v počtu pěti členů a prošla školením organizace Komunitní plánování o.p.s.. Od se oficiálně zapojilo Město Jeseník jako partner do Projektu Podpora realizace komunitního plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji a získalo podporu od sněmu SMOJ (Svaz měst a obcí Jesenicka). Řídící skupina Komunitní plánování sociálních služeb Jesenicko plánovala na území okresu Jeseník. Bylo to organizačně velmi náročná práce, protože území okresu Jeseník je rozlohou velké, s větším počtem malých obcí a skládá se ze čtyř mikroregionů: Mikroregion Javornicko (Bernartice, Bílá Voda, Javorník, Uhelná, Vlčice), Mikroregion Žulovsko (Černá Voda, Kobylá nad Vidnávkou, Skorošice, Stará Červená Voda, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava, Žulová), Mikroregion Jesenicko (Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Ostružná) a Mikroregion Zlatohorsko (Hradec Nová Ves, Mikulovice, Písečná, Supíkovice, Velké Kunětice, Zlaté Hory). Zpracovaný Komunitní plán sociálních služeb na Jesenicku na období let byl prvním strategickým dokumentem pro oblast sociálních služeb v okrese Jeseník. Jako první krok před naplňováním komunitního plánu byla potřeba zajistit jeho schválení v jednotlivých obcích okresu Jeseník, protože plánovacím územím byl celý okres. Tento dokument byl v červnu 2007 schválen v Zastupitelstvu Města Jeseník a následně také v ostatních městech a obcích regionu. Mohlo se tak začít realizovat to, co bylo naplánováno. V souvislosti s končící platností komunitního plánu vyvstala potřeba v roce 2010 provést aktualizaci komunitního plánu tak, aby mohl být v jednotlivých dotačních řízeních využíván jako podpůrný strategický dokument, ve kterém je potřeba konkrétní sociální služby zakotvena. Rada města Jeseník v roce 2009 vzala na vědomí monitorovací zprávu k naplňování Komunitního plánu sociálních služeb na Jesenicku na období let 2007 až 2010 a pověřila Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Jeseník provedením aktualizace komunitního plánu. Připravovaná platnost aktualizovaného komunitního plánu byla schválena pro období let Prioritou byla zejména udržitelnost stávající sítě sociálních služeb. Územní působnost nového dokumentu byla celé území okresu Jeseník, stejně jako tomu bylo u prvního komunitního plánu. 4.1 Realizace komunitního plánu Vzhledem k rozsáhlosti okresu a zaneprázdněnosti představitelů zejména menších obcí se proces schvalování komunitního plánu natáhl na více než rok. Podařilo se jej schválit v osmnácti obcích z celkového počtu 24 obcí okresu Jeseník. S realizací se však na schválení ve všech obcích nečekalo. Koordinování realizace zpracovaného plánu zůstala na bedrech města Jeseník a Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Jeseník, který komunitní plánování má v náplni jednoho ze svých zaměstnanců a bylo tak zajištěno dostatečné zázemí a prostor při podpoře naplňování komunitního plánu. Následně byla realizována jednotlivá obsažená v komunitním plánu a převážnou část se podařilo zrealizovat. 12

13 Tabulka č. 5: Zhodnocení plnění Komunitního plánu sociálních služeb a služeb souvisejících na Jesenicku pro roky 2011 až 2013 Název pracovní Naplněno Částečně Nenaplněno Celkem Z toho skupiny naplněno nových služeb Společné rozvojové cíle Senioři Zdravotně postižení a zdravotně znevýhodnění Sociálně vyloučení a ohrožení sociálním vyloučením Související služby Celkem všechny skupiny Míra plnění v procentech 53,3 % 40,0 % 6,7 % V průběhu celé doby realizace probíhal průběžný monitoring naplňování jednotlivých společných cílů a cílů pracovních skupin. Do kategorie společných cílů pro všechny cílové skupiny patřila podpora informovanosti o sociálních službách poskytovatelů, uživatelů, široké veřejnosti, obcí a měst v regionu. Mělo dojít ke zmapování toků informací o sociálních službách a zpracování koncepce informační podpory poskytovatelů, uživatelů, široké veřejnosti, obcí a měst v regionu, o sociálních službách. V rámci naplňování byl aktualizován katalog poskytovatelů sociálních služeb, došlo ke zmapování aktuálních toků informací o sociálních službách a bylo zajištěno fungování a aktualizace webových stránek o KP. Dále byly vydány letáky o sociálních službách a byl realizován veletrh sociálních služeb a výstavy kompenzačních pomůcek. Pracovní skupina senioři měla jako svůj hlavní cíl udržení a zkvalitnění stávajících sociálních a souvisejících služeb pro seniory na území okresu Jeseník. Po dobu plnění plánu nebyla ukončena činnost žádné poskytované sociální služby. Dalším cílem bylo zajištění sociální služby domova se zvláštním režimem na území okresu Jeseník, případně nadregionálního charakteru, které mělo vést k zajištění pokrytí celého okresu Jeseník dostatečnou kapacitou Domova se zvláštním režimem určeného pro osoby se sníženou soběstačností osobám s Alzheimerovou demencí a s různými jinými typy demencí, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. V průběhu naplňování plánu proběhlo zjišťování počtu klientů, kteří by využívali tuto službu, a bylo jednáno s poskytovateli sociálních služeb o realizaci sociální služby. Výstupem jednání s Charitou Javorník byla transformace části kapacity domova pro seniory na domov se zvláštním režimem a následně došlo k registraci sociální služby a zahájení jejího poskytování od Dalším cílem pracovní skupiny byla potřeba zajištění pečovatelské služby na území celého regionu. V rámci tohoto cíle se podařilo zajištění pečovatelské služby v Lipovélázních, kde tato sociální služba nebyla a potvrdila se její potřebnost. Také byly realizovány čtyři semináře pro osoby pečující o rodiče nebo osoby blízké v domácím prostředí. Pouze obec Velké Kunětice nemá zájem o pečovatelskou službu, ale v případě změny postoje existuje poskytovatel, který by službu poskytoval. Novým cílem přijatým dle pravidel pro přijímání změn bylo zajištění komplexních sociálních služeb pro seniory ve městě Jeseník. V rámci naplňování došlo ke zpracování stavebního programu, získání pozitivního stanoviska Krajského úřadu Olomouckého kraje k záměru, vytipování vhodného dotačního titulu, 13

14 projednání v relevantních orgánech města, podání žádosti o dotaci do ROP, úspěšné schválení žádosti, výběrové řízení na projektanta a výběrové řízení na realizaci stavby. Pracovní skupina měla také cíle zaměřené na návazné služby. Jednalo se o udržení, rozvoj a zkvalitnění domácí ošetřovatelské péče na Jesenicku, kdy bylo jednáno s lékaři o využívání domácí ošetřovatelské péče a Charitě Javorník se podařilo rozšíření působnosti domácí ošetřovatelské péče na Mikulovicko a Zlatohorsko. Dalším cílem byl vznik, rozvoj a udržení služeb zaměřených na podporu nevyléčitelně nemocných lidí a jejich blízkých při možnosti setrvání v jejich přirozeném prostředí (návazné služby). Charitě Javorník se podařilo získat některé zdravotnické pomůcky k zapůjčení do domácností a hledá vhodný dotační titul pro realizaci tohoto cíle. Posledním cílem návazných služeb byl záchranný systém pro občany se zdravotním postižením a seniory. Cílem byla existence služby, která by pomohla občanům cílové skupiny zajistit odpovídající pomoc v případě nouzové nebo krizové situace. V rámci naplňování došlo k mapování zájmu veřejnosti o tento systém, jednání s Městskou policií Jeseník a bezpečnostní firmou Morong Sluko a došlo k zahájení fungování záchranného systému firmou Morong Sluko a jeho prezentace v mediích a na akcích pro veřejnost Další pracovní skupina se zaměřením na osoby zdravotně postižené a zdravotně znevýhodněné měla také jako prioritu udržení a zkvalitnění stávajících sociálních a souvisejících služeb pro zdravotně postižené a zdravotně znevýhodněné na území okresu Jeseník. Za dobu realizace došlo k ukončení jedné služby se zaměřením na tuto cílovou skupinu. Dalším cílem byl vznik, rozvoj a udržení sociálních služeb zaměřených na podporu samostatného a skupinového bydlení uživatelů v jejich přirozeném prostředí pro osoby s duševním onemocněním a osoby s mentálním postižením na Jesenicku, přičemž se dělil na dvě. První bylo zaměřeno na osoby s duševním onemocněním na Jesenicku. Občanské sdružení Zahrada 2000 podalo a následně realizovalo projekt na zřízení podporovaného bydlení pro chronicky duševně nemocné, aktuálně se jedná o jeden byt a výhledově je zájem o další byty. Již proběhlo převzetí garance nad několika byty ve vlastnictví města Zlatých Hor. Druhým m bylo zaměřeno na osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Charita Javorník získala cvičný byt pro uživatele denního stacionáře, ale tato činnost byla vzhledem ke změně majitele bytu ukončena. Aktuálně se přesunula tato aktivita z části do budovy stacionáře, kde byla část budovy vymezena jako cvičná kuchyňka a obývací pokoj. Posledním cílem byl vznik, rozvoj a udržení sociálních služeb zaměřených na podporu pečujících osob a uživatelů se zdravotním postižením na Jesenicku. Zahrada 2000 realizovala část aktivit v rámci jednoho z realizovaných projektů. Poslední pracovní skupina je zaměřena na sociálně vyloučené a ohrožené sociálním vyloučením. Prioritním cílem bylo opět udržení a zkvalitnění stávajících sociálních a souvisejících služeb pro sociálně vyloučené a ohrožené sociálním vyloučením na území okresu Jeseník. V době realizace nedošlo k ukončení činnosti žádné ze služeb a naopak jedna nová služba pro tuto cílovou skupinu přibyla. Další cíle pracovní skupiny byly z kategorie návazných služeb. Prvním bylo zajištění koncepčního přístupu a zvýšení dostupnosti bydlení pro rodiny a jedince ohrožené sociálním vyloučením na území okresu Jeseník. Cílem bylo zřídit poradenské a konzultační centrum jak pro uživatele, tak pro poskytovatele sociálních služeb, obce a majitele ubytovacích kapacit. V rámci okresu není aktuálně příliš velká ochota řešit otázku sociálního bydlení. V rámci projektu Sociální integrace na Jesenicku byl zpracováván pro mikroregion Jesenicko návrh systému prostupného bydlení a byla snaha o jeho postupnou realizaci. Dalším cílem bylo zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti klientů sociálních služeb potýkajících se s nezaměstnaností v okrese Jeseník, které mělo směřovat k zajištění větší provázanosti subjektů, které mají možnost ovlivnit zaměstnanost a zaměstnatelnosti klientů sociálních služeb. V rámci realizace projektu Sociální integrace na Jesenicku bylo jednou z aktivit nastavení 14

15 spolupráce poskytovatelů sociálních služeb s úřadem práce, školami a zaměstnavateli. Již se rozběhlo pracovní poradenství a byla realizována platforma zaměstnavatelů, škol, úřadu práce a NNO pro zaměstnávání a byly realizovány i další aktivity na podporu cíle (workshopy, setkání). Posledním návazným cílem bylo vytvoření zastřešující organizace poskytovatelů sociálních služeb v okrese Jeseník, které si kladlo za cíl sjednotit poskytovatele sociálních služeb na Jesenicku a ustavit kompetentního a respektovaného partnera pro vyjednávání s krajem, městy a obcemi a dalšími organizacemi. Vzhledem k rozdílným cílovým skupinám, právní formě i záměrům jednotlivých poskytovatelů nebyl dostatek společných cílů. Do procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb Olomouckého kraje byli již od počátku zapojeni členové pracovních skupin z KPSS Jesenicko a další zástupci z naší oblasti a to v rámci vytvořených sedmi pracovních skupin. Tyto pracovní skupiny byly rozděleny dle cílových skupin sociálních služeb a podařilo se zajistit alespoň jednoho zástupce z Jesenicka v každé z nich. Od té doby byla dvakrát prováděna aktualizace plánu a v obou případech byly ve všech pracovních skupinách členy alespoň jeden zástupce z Jesenicka. Souběžně s touto aktivitou byla pravidelně svolávána Krajská koordinační skupina komunitního plánování sociálních služeb vedená. Účastnili se jí realizátoři komunitního plánování z Olomouckého kraje a sloužila jako komunikační platforma ke sjednocování metodických postupů a předávání příkladů dobré praxe. 4.2 Příprava aktualizace komunitního plánu V souvislosti s končící platností komunitního plánu vyvstala potřeba v roce 2013 provést aktualizaci komunitního plánu tak, aby mohl být v jednotlivých dotačních řízeních využíván jako podpůrný strategický dokument, ve kterém je potřebnost konkrétní sociální služby zakotvena. Rada města Jeseník na svém jednání dne vzala na vědomí monitorovací zprávu k naplňování Komunitního plánu sociálních služeb na Jesenicku na období let 2011 až 2013 a pověřila Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Jeseník provedením aktualizace komunitního plánu. Připravovaná platnost aktualizovaného komunitního plánu byla schválena pro období let Toto časové období bylo zvoleno vzhledem k tomu, že se jedná o dokument střednědobého charakteru a zároveň se časově překrývá s dobou možnosti čerpání strukturálních fondů Evropské unie. Prioritou je zejména udržitelnost stávající sítě sociálních služeb. Územní působnost nového dokumentu je celé území okresu Jeseník, stejně jako tomu bylo u prvního komunitního plánu. 4.3 Činnost řídící skupiny Řídící skupina byla řídícím orgánem, který měl na starosti nastavení základních parametrů a řídící a koordinační činnost celého procesu komunitního plánování. Struktura členů řídící skupiny se oproti poslednímu období změnila a to zejména z důvodu odchodu některých členů. V průběhu realizace komunitního plánu se scházela řídící skupina zhruba třikrát ročně a řešila aktuální problémy a reagovala na aktuální potřeby pracovních skupin. V průběhu realizace se průběžně dařilo propojení řídící skupiny s komisí pro rodinu a sociální věci jako poradním orgánem Rady města Jeseník. Po celou dobu aktualizace byly uplatňovány statut a jednací řád řídící a pracovních skupin. Informovanost mezi řídící skupinou a pracovními skupinami zajišťoval manažer KPSS Jesenicko. Pro fázi aktualizace komunitního plánu spočívala funkce řídící skupiny zejména v nastavení základních parametrů aktualizace, tedy časovém trvání komunitního plánu, jeho struktury a podoby. Zároveň průběžně řešila potřeby pracovních skupin a další potřebné záležitosti. 15

16 Seznam členů řídící skupiny Jméno a příjmení Organizace 1. Ing. Marie Fomiczewová Zadavatel Město Jeseník 2. Zuzana Jochmanová Zadavatel Obec Kobylá nad Vidnavkou (od ) 3. Zdenka Lebdušková Zadavatel Městský úřad Jeseník (do ) 4. Jana Křivánková Zadavatel Městský úřad Jeseník 5. Mgr. Jana Macková Poskytovatel Středisko pečovatelské služby Jeseník, p.o. 6. Ing. Jan Rotter Poskytovatel Penzion pro seniory Jeseník 7. Mgr. Jiří Kovalčík Manažer KPSS Jesenicko Městský úřad Jeseník 4.4 Činnost pracovních skupin Činnost pracovních skupin probíhala po celou dobu realizace komunitního plánu a jejich role byla ve spoluúčasti na realizaci jednotlivých rozvojových cílů, monitorování naplňování komunitního plánu a zároveň také sloužila jako informační platforma pro předávání informací mezi jednotlivými poskytovateli sociálních služeb. Role pracovních skupin byla velmi důležitá v rámci aktualizace komunitního plánu, protože v jednotlivých pracovních skupinách jsou zastoupeni odborníci z řad poskytovatelů sociálních služeb, zadavatelů, zástupci úřadů a institucí zabývajících se danou problematikou a také uživatelé sociálních služeb. Toto složení pracovních skupin bylo východiskem pro kvalifikované stanovování potřeb pro oblast sociálních služeb a služeb souvisejících. Koncem měsíce dubna a počátkem května 2010 pracovní skupiny dokončily tvorbu jednotlivých a následně je předaly manažerovi KPSS Jesenicko ke zpracování do Komunitního plánu sociálních služeb Jesenicko. Pracovní skupiny do komunitního plánu zpracovaly následující dokumenty: 1. SWOT analýzu stavu sociálních služeb na území okresu Jeseník pro svou cílovou skupinu 2. Popis cílových skupin 3. Zpracovaná na základě skutečné potřebnosti a relevantních údajů, která budou řešit chybějící články sociálních služeb, či nejpalčivější problematiky, které je nutno koncepčně vyřešit pro úspěšné nastavení systému sociálních služeb na daném území. 4.5 Informovaní veřejnosti Veřejnost byla o činnostech průběžně informována v tiskovinách a při různých příležitostech byly prezentovány činnosti řídící skupiny. Dále byly rozšířeny aktuálně doplňované webové stránky, kde má veřejnost možnost dozvědět se, co se právě děje a co se chystá, o všech osobách zapojených v procesu komunitního plánování a seznam poskytovatelů sociálních služeb i s kontakty. V lednu 2013 byl vydán článek informující občany o probíhající aktualizaci komunitního plánu a o chystaných aktivitách. Občané byli osloveni, aby posílali své podněty a také se zapojili do tohoto procesu. Článek byl vydán v měsíčním bezplatném zpravodaji JesInfo a na tiskové konferenci města Jeseník. Rovněž byl umístěn na webové stránky. 16

17 Aktualizace komunitního plánu byla v průběhu přípravy komunitního plánu prezentována na několika akcích. V prostorech Penzionu pro seniory Jeseník proběhlo setkání poskytovatelů sociálních služeb, které se věnovalo provázanosti aktualizace komunitního plánu s potřebami jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb a kapacit sociálních služeb v regionu. Na setkání zaznělo mnoho informací a podnětů. Následně byl tento záměr prezentován také starostům obcí a měst regionu. Tentokrát se zvolila varianta návštěv jednotlivých mikroregionů a tak v roce 2013 proběhly v průběhu měsíců února až května návštěvy jednání všech čtyř mikroregionů. Ve fázi připomínkování byl plán prezentován v červnu 2014 také v radě a na jednání sněmu Svazu měst a obcí Jesenicka. Potřeba informovanosti veřejnosti i obcí vyplývá také z v předchozím komunitním plánu a i v jeho aktualizované verzi je potřeba informovanosti poskytovatelů, zadavatelů, odborné i široké veřejnosti zakotvena. 4.6 Závěrečná fáze Základním krokem bylo odsouhlasení první verze KP řídící skupinou a jeho zveřejnění na webových stránkách města Jeseníku. Následně byl komunitní plán rozeslán k připomínkováním obcím a městům regionu, poskytovatelům sociálních služeb a dalším členům pracovních skupin. Základní pevné termíny ke schválení dokumentu byly stanoveny na: Projednání KP v Komisi pro rodinu a sociální věci Města Jeseník Schválení Radou města Jeseník Schválení Zastupitelstvem města Jeseník Souběžně s tímto bude do jednotlivých obcí a měst území okresu Jeseník zaslán Komunitní plán sociálních služeb a služeb souvisejících na rok 2013 až 2017 a bude projednáván v zastupitelstvech s cílem dosáhnout jeho schválení ve všech obcích a městech regionu. 4.7 Naplňování plánu Společně s komunitním plánem k připomínkování byla zaslána na obce a města také pravidla pro připomínkování a formuláře k připomínkování a pravidla pro přijímání změn. Realizační plán a plány pro monitorování a vyhodnocování komunitního plánu budou vyvěšena na webu KPSS Jesenicko a budou k dispozici také u manažera KPSS Jesenicko. 17

18 5. Organizační struktura Zastupitelstvo města Jeseník SMOJ Rada města Jeseník Komise pro rodinu a sociální věci Jeseník Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Jeseník Řídící skupina KPSS Jesenicko Pracovní skupina zdravotně postižených osob a osob zdravotně znevýhodněných Pracovní skupina senioři Pracovní skupina sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením 18

19 6. Vize systému sociálních služeb Vize: Dostupnost komplexních sociálních služeb co nejširšímu okruhu osob, při zachování jejich efektivnosti. Území okresu Jeseník je specifické svojí rozlehlostí a špatnou dopravní dostupností v rámci oblasti i mimo ni. To do jisté míry charakterizuje jeden z nedostatků sociálních služeb na Jesenicku a to jejich nerovnoměrné rozložení a z toho vyplývající potřebu zajistit některé typy sociálních služeb, které jsou z dopravních důvodů v této oblasti nedostupné. Vzhledem k ekonomické situaci státu a předpokládanému vývoji financování sociálních služeb, je hlavní prioritou aktualizovaného komunitního plánu udržení a zkvalitnění stávající sítě sociálních služeb. Oblastí, která je zmiňována i v některých výzkumech, je nedostatečná informovanost o sociálních službách a to zejména u lidí, kteří tyto služby akutně nepotřebují. Proto je jedním z cílů vytvoření informační koncepce, která má za cíl nejen rozšířit povědomí o sociálních službách mezi obce a města, odbornou i širokou veřejnost, ale zároveň má zajistit provázanost poskytování těchto informací se souvisejícími oblastmi jako je zdravotnictví, úřady práce apod. Jako systémové je v plánu obsažena také potřeba protidluhového poradenství a nastavení optimální sítě poskytovaných sociálních služeb v návaznosti na financování, potřebnost a efektivitu těchto služeb. Pro oblast seniorů je jednoznačnou prioritou udržení stávající sítě poskytovatelů sociálních služeb. Z pobytových služeb bylo při realizaci předchozího plánu jasnou prioritou zřízení domu se zvláštním režimem pro osoby s různými druhy demencí, což se podařilo, ale vzhledem k velmi rychlému obsazení kapacity jednoznačně vyplynula potřeba tuto kapacitu zvýšit. Další potřebou je zajištění komplexní péče pro seniory ve městě Jeseník, které spočívá ve transformaci chráněného bydlení v domov pro seniory a zřízení denního stacionáře pro seniory. Pro oblast zdravotně postižených a zdravotně znevýhodněných se kromě potřeby udržení stávajících služeb z pohledu rozvoje služeb objevuje potřeba vzniku, rozvoje a udržení sociálních služeb zaměřených na podporu samostatného a skupinového bydlení uživatelů v jejich přirozeném prostředí pro osoby s duševním onemocněním a osoby s mentálním postižením na Jesenicku a podpora vzniku, rozvoje a udržení sociálních služeb zaměřených na podporu pečujících osob a uživatelů se zdravotním postižením na Jesenicku formou odlehčovacích služeb. Pro oblast sociálně vyloučených a ohrožených sociálním vyloučením je prioritou udržení stávající sítě poskytovaných sociálních služeb. Kromě nich vyvstala potřeba zajištění terénních programu na území mikroregionu Zlatohorsko a sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v mikroregionech Jesenicko a Zlatohorsko. Službou související, která přímo se sociálními službami souvisí a jejíž potřeba se jeví jako velmi důležitá, je vytvoření záchranného systému, který umožní při využití systému telefonních operátorů zajistit přivolání pomoci v případě náhlé potřeby, zejména ze zdravotních důvodů, což se povedlo zrealizovat zatím pouze na komerční bázi, která však nemusí být dostatečně přístupná pro všechny zájemce. Další podstatnou potřebou je rozšíření a zkvalitnění domácí ošetřovatelské péče, která v oblasti sice poskytována je, ale je potřeba pracovat zejména s jejím větším využíváním a předepisováním ze strany praktických lékařů. V návaznosti na tento záměr vzniku, rozvoje a udržení sociálních služeb zaměřených na podporu nevyléčitelně nemocných lidí a jejich blízkých při možnosti setrvání v jejich přirozeném prostředí. Dalšími potřebami v návazných službách zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti klientů sociálních služeb potýkajících se s nezaměstnaností v okrese Jeseník. 19

20 7. Seznam cílů komunitního plánu Vizi sociálních služeb, které chceme dosáhnout, naplňujeme prostřednictvím jednotlivých cílů. Každý cíl je pak dosahován jedním nebo více mi. Jednotlivé cíle Komunitního plánu sociálních služeb a služeb souvisejících na Jesenicku pro roky 2014 až 2017 jsou uvedeny v tabulce níže včetně odkazu na struny, kde je naleznete. 1. Společné cíle Strana 1.1 Podpora informovanosti o sociálních službách a službách návazných poskytovatelů, uživatelů, široké veřejnosti, obcí a měst v regionu Boétheia 21 společenství křesťanské pomoci azylový dům pro muže a ženy 1.2 Propagace rozvoje dobrovolnictví v oblasti sociálních služeb v Jesenickém regionu a podpora udržení, rozvoje a rozšíření již existující 22 dobrovolnické činnosti 1.3 Odborné protidluhové poradenství Nastavení optimální sítě sociálních služeb v okrese Jeseník Cíle pracovní skupiny senioři 2.1 Udržení a zkvalitnění stávajících sociálních a souvisejících služeb pro seniory na území okresu Jeseník Zajištění dostatečné kapacity služby domova se zvláštním režimem Zajištění komplexních sociálních služeb pro seniory ve městě Jeseník Cíle pracovní skupiny zdravotně postižení a zdravotně znevýhodnění 3.1 Udržení a zkvalitnění stávajících sociálních a souvisejících služeb pro zdravotně postižené a zdravotně znevýhodněné na území okresu Jeseník Vznik a rozvoj sociálních služeb zaměřených na podporu samostatného a skupinového bydlení uživatelů s mentálním postižením a chronickým duševním onemocněním Zajištění odlehčovacích služeb zaměřených na podporu pečujících osob a samotného uživatele služeb prostřednictvím pobytové formy odlehčovací služby určené osobám se zdravotním postižením na Jesenicku 4.Cíle pracovní skupiny sociálně vyloučení a ohroženi sociálním vyloučením 4.1 Udržení a zkvalitnění stávajících sociálních a souvisejících služeb pro sociálně vyloučené a ohrožené sociálním vyloučením na území okresu Jeseník 4.2 Zajištění terénních sociálních služeb pro rodiny z cílové skupiny sociálně vyloučení a ohrožení sociálním vyloučením na území mikroregionů Jesenicko a Zlatohorsko 4.3 Zajištění terénních sociálních služeb pro jednotlivce z cílové skupiny sociálně vyloučení a ohrožení sociálním vyloučením na území 37 mikroregionu Zlatohorsko 5. Cíle návazných služeb 5.1 Zajištění komplexnosti sociálních služeb rozvojem domácí ošetřovatelské péče Podpora nevyléčitelně nemocných lidí a jejich blízkých Záchranný systém pro občany se zdravotním postižením a seniory Zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti klientů sociálních služeb potýkajících se s nezaměstnaností v okrese Jeseník

21 8. Společné cíle pro všechny pracovní skupiny a cílové skupiny uživatelů sociálních služeb Cíl č. 1.1: Podpora informovanosti o sociálních službách poskytovatelů, uživatelů, široké veřejnosti, obcí a měst v regionu Číslo a název : Popis Aktivity k naplnění Zodpovědný realizátor Předpokládaný počet klientů Lidské zdroje (personální obsazení): Struktura požadovaných výdajů Zdroje/ subjekty podílející se na financování Opatření Zmapování toků informací o sociálních službách a zpracování koncepce informační podpory poskytovatelů, uživatelů, široké veřejnosti, obcí a měst v regionu o sociálních službách a službách návazných Cílem je zmapování současných informačních toků o sociálních službách, kterými se dostávají informace k poskytovatelům, uživatelům, široké veřejnosti, obcím a městům a dalším dotčeným subjektům o oblasti sociálních služeb a následné zpracování koncepce, která vytvoří koordinovaný systém informovanosti o sociálních službách. Poskytovatelé, uživatelé, široká veřejnost, obce a města a další dotčené subjekty mají dostatek kvalifikovaných informací o oblasti sociálních služeb, zejména o dostupnosti jednotlivých sociálních služeb a o možnostech řešení akutní i dlouhodobé situace vyžadující sociální služby. 1. Vytvoření pracovního týmu ke zpracování koncepce informovanosti oslovením stávajících poskytovatelů sociálních služeb, obcí a zástupců veřejnosti květenzáří Zmapování aktuálních toků informací o sociálních službách a dalších možností jejich rozšíření září-prosinec Zpracování plánu přednášek o sociálních službách a komunitním plánování do škol, obcí a na další místa leden březen Zpracování koncepce informovanosti o sociálních službách duben-červen Realizace koncepce manažer KPSS Jesenicko Dopad na všechny cílové skupiny, obce a města a širokou veřejnost na území okresu Jeseník. Zástupci poskytovatelů, uživatelů, odborné veřejnosti a dalších institucí a organizaci v pracovním týmu vytvářejícím koncepci Finanční prostředky budou upřesněny ve zpracované koncepci informovanosti Projekty přeshraniční spolupráce, nadace a nadační fondy, města a obce regionu, poskytovatelé sociálních služeb 21

22 Cíl č. 1.2: Propagace rozvoje dobrovolnictví v oblasti sociálních služeb v Jesenickém regionu a podpora udržení, rozvoje a rozšíření již existující dobrovolnické činnosti Číslo a název : Popis Aktivity k naplnění Zodpovědný realizátor Předpokládaný počet klientů Lidské zdroje (personální obsazení): Struktura požadovaných výdajů Opatření č Zvyšování povědomí o dobrovolnictví Opatření směřuje k rozšíření informovanosti o dobrovolnické práci v zařízeních poskytujících sociální služby cílové skupině senioři a její možné rozšíření i o další cílové skupiny. Dále je smyslem kroky směřující k podpoře, udržení a rozvoji již existující dobrovolnické činnosti. 1. Navázání spolupráce s krajskou pracovní skupinou zabývající se problematikou dobrovolnické činnosti 2. Informovanost laické a odborné veřejnosti o možnostech a formách dobrovolnické práce 3. Navázání kontaktů s organizacemi s akreditovaným dobrovolnickým programem a jednání o možnostech navázání spolupráce (vysílající organizace) Koordinátor a členové řídící skupiny KPSS Jeseník Zájem o dobrovolníky projevili všichni poskytovatelé pro cílovou skupinu senioři, v každé organizaci by se jednalo cca o 5 klientů, celkově tedy předpokládaný počet 50 osob. Počet pracovníku potřebných pro zajištění dobrovolnictví vyplyne z počtu poskytovatelů sociálních služeb, kteří se budou chtít k této aktivitě přidat a následně z reálného počtu dobrovolníků. Předpokládá se cca 50 dobrovolníků. Náklady vyplynou z předpokládaného počtu dobrovolníků a potřeby jejich zajištění. Cíl č.1.3: Odborné protidluhové poradenství Opatření č Zajištění služeb ekonomické stabilizace obyvatel ORP Jeseník dluhového Číslo a název cíle poradenství a podpory ekonomické stabilizace obyvatel Číslo a název : Aktivity k naplnění Zodpovědný realizátor Předpokládaný počet klientů Zajištění dluhového poradenství a podpory ekonomické stabilizace obyvatel Zajištění poskytovatele sociální nebo návazné služby poradenství pro osoby se zadlužením Ředitel SRSS, o.p.s. Jeseník ročně 70 klientů (unikátních osob) 22

23 Lidské zdroje (personální obsazení): Návrh struktury požadovaných výdajů 1) Odborné sociální poradenství Profese Fyzických osob Přepočtených úvazků Ředitel ac 1 0,1 Sociální pracovník 1 0,3 (pro variantu 1) Dluhový poradce Právník 1 DPP účetní, ekonom, person. smluvně 2) Návazná služba dluhového poradenství Profese Fyzických osob Přepočtených úvazků Ředitel 1 0,1 Dluhový poradce Právník 1 DPP účetní, ekonom, person. smluvně Osobní náklady Provozní náklady Celkem Investiční náklady ) 2014 Osobní náklady Provozní náklady Celkem Investiční náklady 0 V roce bude služba hrazena vícezdrojově v závislosti na volbě varianty a na legislativních změnách v oblasti přerozdělování finančních prostředků. Prognóza zdrojů/ subjekty podílející se na financování Jiné ministerstvo Úřad vlády Obec zřizovatel Jiná obec % 20% 10% 8% 4% % 20% 10% 8% 4% % 20% 10% 8% 4% % 20% 10% 8% 4% Nadace a fondy Cíl č. 1.4: Nastavení optimální sítě sociálních služeb v okrese Jeseník Opatření Číslo a název : Tvorbou kritérií pro změření potřebnosti konkrétních sociálních služeb nastavit optimální síť sociálních služeb Definování sítě sociálních služeb, která je důležitá pro zajištění základních potřeb osob, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci, nebo jsou jí ohroženi. Síť bude Popis zahrnovat služby terénní, ambulantní i pobytové a bude zohledňovat kvalitu a efektivitu poskytovatelů sociálních služeb: Aktivity k naplnění 1. Zpracování kritérií měření kvality a potřebnosti sociálních služeb Aplikace kritérií na poskytovaných službách září 2014 až duben Vyhodnocení dat a vyjednávání s poskytovateli k optimalizaci sítě sociálních služeb - květen až září

24 Zodpovědný realizátor Lidské zdroje (personální obsazení): 4. Vytvoření pravidel pro zařazení a vyřazení do optimální sítě sociálních služeb Městský úřad Jeseník, řídící skupina KPSS Jesenicko Členové řídící skupiny 9. Konkrétní pro jednotlivé cílové skupiny Kapitola obsahuje výsledky pracovních skupin, obsahuje nalezení návrhů priorit a změn v systému sociálních služeb na léta 2014 až Kapitola je rozdělena dle pracovních skupin na podkapitoly. V každé z kapitol dle pracovních skupin lze nalézt seznam členů pracovní skupiny, definici cílové skupiny, SWOT analýzu sociálních služeb pro danou cílovou skupinu a návrhy jednotlivých cílů pracovních skupin. 9.1 Pracovní skupina senioři Seznam členů Jména a příjmení Organizace 1. Mgr. Jana Macková Poskytovatel Středisko pečovatelské služby Jeseník, p.o. 2. Mgr. Helena Paschkeová Poskytovatel Charita Javorník 3. Dana Vaiglová Poskytovatel Dům s pečovatelskou službou Česká Ves 4. Ing. Jan Rotter Poskytovatel Penzion pro seniory Jeseník, p.o. 5. Bc. Zdenka Macháčková Poskytovatel Domov důchodců Zlaté Hory 6. Ing. Jitka Richterová Poskytovatel Domov pro seniory Javorník, p.o. 7. Mgr. Dagmar Škrobálková Poskytovatel Domov důchodců Kobylá nad Vidnavkou, p.o. 8. Ludvík Juřík Zadavatel Obec Uhelná 9. Věra Vymětalová Zadavatel Městský úřad Jeseník 10. Ing. Květa Pospíšilová Uživatel Klub důchodců Jeseník 11. Bohumila Danišová Uživatel Klub důchodců Jeseník 12. Václav Kříž Uživatel Klub důchodců Jeseník 13. Věra Kocianová Jesenická nemocnice Cílová skupina senioři a lidé zdravotně postižení žijící na území okresu Jeseník senioři a osoby se zdravotním postižením, kteří nejsou schopni zajistit si své základní životní a osobní potřeby nebo kteří nejsou schopni tyto činnosti zvládat sami senioři a lidé zdravotně postižení, kteří žijí osamoceně nebo kde rodinní příslušníci nejsou schopni nebo ochotni se o ně postarat senioři a osoby se zdravotním a tělesným postižením, kteří potřebují podporu při zachování sociálních vazeb a při kontaktu s místními institucemi senioři a lidé zdravotně postižení, kteří potřebují poskytnout dočasnou pomoc senioři a lidé zdravotně postižení s diagnózou alkoholismu, jinými závislostmi nebo duševním onemocněním soběstační senioři, kteří mají potřebu se zapojit do aktivizačních programů a volnočasových aktivit osoby s chronickým onemocněním 24